Zákon ze dne 3.12.1969, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení

10.12.1969 | Sbírka:  133/1969 Sb. | Částka:  44/1969ASPI
133/1969 Sb.
ZÁKON
ze dne 3. prosince 1969,
kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení
Změna: 102/1970 Sb.
Změna: 101/1970 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
§ 1
Úvodní ustanovení
Tento zákon stanoví zásady pro zákony národních rad o
a) podnikových daních, kterými jsou daň ze zisku, daň z jmění a daň z objemu mezd,
b) příspěvku na sociální zabezpečení.
§ 2
Poplatníci daní
(1) Poplatníky daně ze zisku a daně z jmění jsou:
a) státní hospodářské organizace, u nichž objem výkonů průmyslové nebo stavební činnosti, popřípadě souhrn objemů těchto činností přesahuje polovinu celkových výkonů;
b) oborová (generální) ředitelství, pokud alespoň polovina podřízených organizací podléhá zdanění podle písmena a);
c) organizace zahraničního obchodu;
d) tuzemské akciové společnosti;
e) organizace vzniklé na podkladě smlouvy o sdružení 1), pokud alespoň polovina jejich zakladatelů nebo členů jsou organizace uvedené pod písmeny a) až d).
Pro okresní (městské) stavební podniky se toto ustanovení nepoužije.
(2) Poplatníky daně z objemu mezd jsou všechny státní hospodářské organizace, organizace zahraničního obchodu, tuzemské akciové společnosti a organizace uvedené v odstavci 1 písm. e). Pro okresní (městské) stavební podniky se toto ustanovení nepoužije.
(3) Poplatníky podnikových daní nejsou organizace, které podléhají důchodové dani 2), důchodové části zemědělské daně 3) a organizace, pro něž byl podle dosavadních předpisů 4) ke dni účinnosti zákona stanoven zvláštní vztah ke státnímu rozpočtu. Dani ze zisku a dani z jmění nepodléhají organizace Ústřední správy železnic.
ČÁST I
Daň ze zisku
§ 3
Základ daně
(1) Základem daně ze zisku je vytvořený bilanční zisk z veškeré činnosti poplatníka a z hospodaření s veškerým majetkem, vykázaný v řádně vedeném účetnictví, zvýšený o položky, které je nutno připočítat (dále jen "připočitatelné položky"), a snížený o položky, které lze odpočítat (dále jen "odpočitatelné položky"). V případě, že poplatník nevykáže zisk, je základem daně ze zisku částka připočitatelných položek, převyšující odpočitatelné položky; vykáže-li poplatník ztrátu, je základem této daně částka připočitatelných položek, převyšující součet ztráty a odpočitatelných položek.
(2) Bilanční zisk tvoří tržby z výrobních činností, předání výrobků, prací a služeb, aktivování investic, aktivování materiálu, tržby z nevýrobních činností, ostatní výnosy, jakož i cenové přirážky (srážky) a dotace zvyšující tržby, změny stavu zásob a zůstatků časového rozlišení, po odečtení položek zkracujících tržby a výnosy (nákupní ceny prodaných zásob, daně z obratu, tržeb z prodaných základních prostředků apod.) a celkových nákladů včetně finančních nákladů a povinných odvodů do státních fondů.
(3) Za dotace zvyšující tržby se považují dotace a intervence k cenám. Součástí tržeb jsou i dotace, intervence a příspěvky poskytnuté na základě faktur.
(4) Podrobnou náplň jednotlivých složek tvorby zisku ve smyslu odstavce 2 stanoví předpisy o účetnictví jednotně pro celou Československou socialistickou republiku.
§ 4
Připočitatelné položky
Připočitatelnými položkami k zisku jsou:
a) položky účtované v nákladech poplatníka
1. příspěvky, pokud k jejich úhradě není poplatník povinen podle právních předpisů, subvence, dary a jiná bezúplatná věnování;
2. tvorba, popřípadě změna stavu rezerv, neodpovídající právním předpisům;
3. výdaje spojené s pohoštěním, u organizací zahraničního obchodu jen výdaje s pohoštěním a dary nad limit schválený vládou Československé socialistické republiky;
4. položky, jejichž zahrnutím do nákladů byl v rozporu s právními předpisy zkrácen bilanční zisk;
5. placené pokuty a penále;
6. zúčtované přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod;
7. zúčtované poplatky včetně přirážky za znečišťování ovzduší;
b) vratky daně z jmění a neuhrazená ztráta ze závodního stravování;
c) částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
d) nezdaněné příděly do fondů, zkracující tvorbu zisku a použité k účelům, na něž lze podle právních předpisů použít zdaněné vlastní prostředky organizace;
e) věrnostní přídavky horníkům nad stanovený okruh nebo nad stanovené rozpětí 1) částky vynaložené na ochranné oděvy, obuv a pomůcky nad normy stanovené regulativy nebo nad stanovený okruh pracovníků a hodnota naturálních požitků nad rámec předpisů nebo nad stanovený okruh pracovníků.
§ 5
Odpočitatelné položky
(1) Odpočitatelnými položkami od zisku jsou tyto položky, pokud nejsou podle právních předpisů účtovány v nákladech nebo na vrub tvorby zisku poplatníka:
a) zaplacená daň z jmění;
b) zaplacená daň z pozemků 1);
c) zaplacené náhrady za dočasné odnětí zemědělské půdy v geologii;
d) příspěvek do fondu technického rozvoje vytvořeného u oborového ředitelství;
e) příspěvek do fondu škod a náhrad v hornictví;
f) příspěvek do fondu geologických prací stanovený zvláštními předpisy.
(2) Odpočitatelnými položkami jsou dále:
a) účelové vývozní prémie, pokud jsou zahrnuty v zisku;
b) zisk ze závodního stravování;
c) přijaté pokuty a penále a přijaté částky, které již byly zdaněny daní ze zisku nebo obdobnou daní u jiného poplatníka, a položky zdaněné již u téhož poplatníka, jsou-li součástí zisku;
d) příspěvek na podnikovou bytovou výstavbu do výše 50 % rozpočtové ceny podle skutečné realizace výstavby v běžném roce a do stejné výše splátky úvěrů na podnikovou bytovou výstavbu, čerpaných do 31. 12. 1969;
e) částky poskytnuté v rámci přerozdělení prostředků v uhelném průmyslu v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek;
f) odměny k Rudým praporům vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporům, popř. standartám jim na roveň postaveným, pokud jsou zahrnuty v zisku.
§ 6
Daňová sazba
Sazba daně ze zisku činí 65 % ze základu daně (§ 3) s těmito odchylkami:
a) 40 % u organizací, které se zabývají převážně výrobou stavebních hmot, výrobou konstrukcí nebo dílců, a u organizací potravinářského průmyslu (s výjimkou organizací zabývajících se převážně strojírenskou výrobou nebo výrobou obalů),
b) 50 % u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie nebo výroba tepla (s výjimkou závodních elektráren),
c) 60 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv, popř. rud nebo vyhledávání a těžba živic, a u plynárenských organizací zabývajících se převážně výrobou, rozvodem nebo uskladněním topných plynů,
d) 85 % u těch peněžních ústavů, které jsou akciovými společnostmi a mají vytvořený všeobecný rezervní fond ve výši určené stanovami.
§ 7
U poplatníků, kteří mají sídlo v tuzemsku, nepodléhají dani ze zisku příjmy ze zdrojů v cizině, jestliže byly zdaněny obdobnou daní v cizině.
ČÁST II
Daň z jmění
§ 8
Základ daně
Základem daně z jmění je jmění poplatníka.
§ 9
Jmění poplatníka
(1) Jmění poplatníka tvoří:
a) u základních prostředků a nedokončených investic stav fondu základních prostředků a investic a stav fondu výstavby;
b) u oběžných prostředků stav obratového fondu a stav všech ostatních fondů organizace kromě fondu kulturních a sociálních potřeb, fondu technického rozvoje, fondu škod a náhrad v hornictví a fondu geologických prací, pokud příspěvek do tohoto fondu je odpočitatelnou položkou u daně ze zisku [§ 5 odst. 1 písm. f)]; u tuzemských akciových společností též akciový kapitál;
c) nerozdělený zisk a stav rezerv neodpovídajících právním předpisům.
(2) Z jmění poplatníka se odečítají:
a) zůstatková cena
1. základních prostředků sloužících jako samostatná zařízení 1) převážně bytovým, zdravotnickým, rehabilitačním, výchovným, kulturním a tělovýchovným účelům, pro rekreaci vlastních zaměstnanců (včetně pionýrské rekreace ROH) nebo pro závodní stravování a ubytování;
2. samostatných základních prostředků sloužících výlučně ke zlepšení čistoty vody a ovzduší, k zajištění bezpečnosti nebo k ochraně zdraví pracujících;
3. základních prostředků sloužících výlučně pro účely civilní obrany a zvláštní úkoly;
4. základních prostředků v konzervaci, určených pro zvláštní úkoly;
5. silničních komunikací s veřejným provozem;
6. základních prostředků předaných do dočasného užívání a použitých pro účely uvedené pod č. 1 až 3.
Zůstatková cena základních prostředků uvedených pod č. 1 až 6 se odečítá z jmění poplatníka jen ve výši kryté fondem základních prostředků a investic;
b) prostředky fondů, jež jsou na základě rozhodnutí vlády uloženy na zvláštních účtech a vázány (např. minimální výše rezervního fondu);
c) cena zásob materiálu civilní obrany a dále zásob pro zvláštní úkoly, jejichž skladování bylo poplatníku zvlášť uloženo, pokud jsou kryty některým z podnikových fondů;
d) neuhrazená ztráta;
e) cena pozemků, je-li do základních prostředků zahrnuta.
§ 10
Daňová sazba
Sazba daně z jmění činí 5 % ze základu daně; u zřídelních organizací, Československé námořní plavby, Brněnských veletrhů a výstav a u organizací uvedených v § 6 písm. b) a c) činí sazba 2 %.
§ 11
Pro stanovení daňové povinnosti je rozhodný průměrný stav jmění ve zdaňovacím období.
§ 12
Má-li poplatník jmění v cizině, může si od daně z jmění odečítat částku obdobné daně připadající na toto jmění, zaplacenou v cizině.
ČÁST III
Daň z objemu mezd
§ 13
Základ daně
Základem daně z objemu mezd je u poplatníka objem všech v běžném roce zúčtovaných mezd včetně ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu daně z objemu mezd se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení nejlepším pracovníkům a kolektivům z částky, kterou organizace obdržela jako odměnu k Rudému praporu vlády a Ústřední rady Čs. ROH nebo k praporu, popř. standartě mu na roveň postaveným.
§ 14
Daňová sazba
(1) Sazba daně z objemu mezd činí: 
při přírůstku průměrných     sazba daně v %
mezd proti předchozímu         z objemu mezd
       roku v %

      od  0 do  3                   0,5a
     nad  3 do  5             1,5 + 1a
     nad  5 do  7             3,5 + 1,5a
     nad  7 do 10             6,5 + 3a
     nad 10                  15,5 + 6a,
přičemž činitel "a" se rovná procentu přírůstku průměrných mezd přesahujícímu spodní hranici příslušného daňového pásma s přesností na setiny.
(2) Průměrnou mzdou běžného roku se rozumí podíl připadající na jednoho pracovníka vypočtený z objemu mezd (§ 13) sníženého o zúčtovanou mzdu za produktivní práci učňů a skutečného průměrného počtu pracovníků v běžném roce. Průměrná mzda předchozího roku se stanoví tak, aby byla zachována metodická a organizační srovnatelnost s běžným rokem.
ČÁST IV
Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 15
Poplatníci daně ze zisku a daně z jmění odvádějí do státního rozpočtu příspěvek na sociální zabezpečení ve výši 25 % z objemu v běžném roce zúčtovaných mezd a ostatních osobních výdajů a vyplacených podílů na hospodářském výsledku. Do základu pro výpočet příspěvku na sociální zabezpečení se nezapočítávají odměny zúčtované k vyplacení podle druhé věty § 13 (bod 17). Součástí příspěvku na sociální zabezpečení je i pojistné nemocenského pojištění 1). Příspěvek na sociální zabezpečení je součástí nákladů poplatníka.
ČÁST V
Přechodná ustanovení
§ 16
Částku ve výši slevy z odvodu ze základních prostředků poskytnuté nebo přislíbené v souvislosti s povolením dotace na rozvoj méně rozvinutých oblastí 1) lze až do ukončení stanovené lhůty odpočítat od daně z jmění, pokud základní prostředek slouží k účelu, s nímž bylo poskytnutí dotace spojeno.
§ 17
Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
ČÁST VI
Závěrečná ustanovení
§ 18
Daňové přiznání a zdaňovací období
(1) Podkladem k zjištění základu daně a daňové povinnosti je daňové přiznání, ve kterém je poplatník povinen uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jejich objem.
(2) Zdaňovacím obdobím je běžný kalendářní rok.
§ 19
Promlčení
(1) Daně podle tohoto zákona nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen podat přiznání k dani.
(2) Příspěvek na sociální zabezpečení nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byl poplatník povinen tento příspěvek odvést.
(3) Je-li proveden úkon k vyměření nebo vymáhání daně, popřípadě k vymáhání příspěvku na sociální zabezpečení, běží promlčecí lhůta znovu od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven.
(4) Odvody prováděné podle zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, a zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, jejichž povinnost vznikla po 1. 1. 1971, nelze vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž povinnost odvodu vznikla.
(5) Pokud bude proveden úkon k vymáhání odvodu podle odstavce 4, platí obdobně ustanovení odstavce 3.
Výjimky, zvýhodnění a slevy
§ 20
V pravomoci orgánů určených zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány je:
a) rozšířit u daně ze zisku okruh odpočitatelných položek (§ 5), popřípadě upravit nebo zrušit některé ze stanovených položek, a to nejvýše v rozsahu 3 % daňového základu všech poplatníků;
b) zcela osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění nově budované podniky na plánovanou dobu výstavby, zčásti osvobodit od daně ze zisku a daně z jmění podniky, které se podstatně rozšiřují, zejména budováním nových závodů, a to na plánovanou dobu výstavby;
c) určit místa a odvětví (obory), případně jednotlivé organizace, v nichž daň z objemu mezd nebude postihovat přírůstky objemu mezd vyplývající z růstu zaměstnanosti;
d) stanovit podmínky, za kterých nebude zdaňován přírůstek průměrných mezd vyplývající ze snížení zaměstnanosti;
e) snížit sazbu daně z objemu mezd v jednotlivých pásmech zdanění maximálně o 1 % v souladu s mzdově politickými záměry a s potřebou diferencovaného tempa růstu průměrných mezd v jednotlivých odvětvích, případně i organizacích;
f) v případech odůvodněných specifickými podmínkami a ekonomickou účelností povolit odvod podnikových daní oborovým (generálním) ředitelstvím nebo obdobným orgánem hospodářského řízení za výrobní hospodářskou jednotku jako celek, anebo povolit jako experiment, aby se zdaňoval zisk, popřípadě i jmění výrobní hospodářské jednotky jako celku a aby poplatníkem daně ze zisku, popř. i daně z jmění za celou výrobní hospodářskou jednotku mohlo být oborové (generální) ředitelství nebo obdobný orgán hospodářského řízení; mají-li tyto orgány hospodářského řízení podřízené organizace v obou republikách, je třeba dohody příslušných orgánů obou republik;
g) schvalovat v některých vybraných organizacích nebo oborech experimentální vyzkoušení daně ze zisku při progresívní daňové sazbě stanovené v závislosti na rentabilitě organizace a schvalovat vyzkoušení dalších způsobů zdanění podnikových mezd;
h) povolovat slevy daně z jmění a daně ze zisku poplatníkům, kteří vykonávají činnost ve veřejném zájmu, a to u daně ze zisku až do výše 35 % z rozdílů mezi příjmy a výdaji z této činnosti a u daně z jmění až do výše daňové povinnosti připadající na skutečné jmění, které slouží této činnosti.
ch) stanovit podmínky, za kterých nebudou přirážky k náhradě za vypouštění nečištěných nebo nedostatečně čištěných odpadních vod, jakož i poplatky a přirážky za znečišťování ovzduší připočitatelnými položkami k zisku pro účely výpočtu daně ze zisku,
i) povolovat v odvětví potravinářského průmyslu slevy z daně z jmění až do výše této daně z té části hodnoty zásob vybraných druhů výrobků, která je kryta obratovým fondem; druhy těchto výrobků stanoví ministerstvo financí v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy.
§ 21
Orgány určené zákony národních rad pro poplatníky se sídlem v příslušné republice s výjimkou poplatníků řízených federálními orgány mohou:
a) povolovat slevy z daně z jmění a z daně ze zisku poplatníkům, u nichž celková daňová povinnost těchto daní bude činit více než 85 % základu daně ze zisku nesníženého o daň z jmění, a to nejvýše tak, aby celková daňová povinnost těchto daní činila nejméně 85 % tohoto základu;
b) rozhodnout ve sporných případech o způsobu zdanění; u organizací v působnosti federálních orgánů může rozhodnout ministerstvo financí Československé socialistické republiky;
c) stanovit pro účely daně z objemu mezd výchozí úroveň mezd
1. pro nově vzniklé organizace a v případech reorganizací;
2. v organizacích, místech, popřípadě odvětvích (oborech), rozhodne-li tak vláda České socialistické republiky nebo vláda Slovenské socialistické republiky;
d) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu zdanění téhož základu daně u téhož poplatníka;
e) pro jednotlivé případy učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí.
§ 22
Výjimky, zvýhodnění a slevy pro poplatníky v působnosti federálních orgánů podle § 20 může povolit vláda Československé socialistické republiky a podle § 21 ministerstvo financí ČSSR, a to pokud jde o případy uvedené v § 21 písm. c) - v dohodě s Federálním ministerstvem práce a sociálních věcí.
§ 23
(1) Pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se nepoužije:
a) ustanovení § 3 odst. 2 písm. b), § 4, § 5 odst. 1 až 3, § 6 až 8 a § 9 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona č. 83/1966 Sb., o čtvrtém pětiletém plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky,
b) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 158/1968 Sb., o státním rozpočtu na rok 1969 a o některých dalších finančních opatřeních,
c) ustanovení § 1 odst. 1 písm. d) zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani,
d) část první vládního nařízení č. 148/1968 Sb., o provádění odvodů ze zisku a z přírůstku mezd a o změně a doplnění vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství,
e) ustanovení § 3 odst. 6 druhá věta, § 18 odst. 1 písm. a) až d) a odst. 2, § 20 až 25, § 40 odst. 1 písm. c), § 41, § 45 odst. 1 druhá věta, § 46 písm. c), § 47 odst. 2 písm. a) až d), § 49, § 50 odst. 3 pokud stanoví odchylky, § 64 odst. 1 až 3, § 65 písm. a), c) a d) [pokud jde o vztah k § 59 odst. 1 písm. b)], § 66 písm. b), c) a e), § 67 a § 70 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství, ve znění vládního nařízení č. 83/1967 Sb., vládního nařízení č. 16/1968 Sb. a vládního nařízení č. 148/1968 Sb.
(2) Pro poplatníky daně z objemu mezd se nepoužije ustanovení § 6 až 9 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd, pokud se týkají odvodu z přírůstku mezd; pro poplatníky daně ze zisku a daně z jmění se tento zákon nepoužije vůbec.
§ 24
Zrušují se:
a) ustanovení § 4 a 5 zákona č. 131/1968 Sb., o odvodech ze zisku a z přírůstku mezd;
b) ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
§ 25
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a nevztahuje se na okresní (městské) stavební podniky.
Svoboda v. r.
Dr. Hanes v. r.
Ing. Kempný v. r.
1) § 85 odst. 6 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
1) Zákon č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
1) Tj. zařízení evidované v účetnictví jako samostatné inventární předměty.
1) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
1) § 40 odst. 1 písm. a) a b) vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.
1) Zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním přídavku horníků.
2) Zákon č. 159/1968 Sb., o důchodové dani.
3) Část druhá zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.
4) § 68 vládního nařízení č. 100/1966 Sb., o plánovitém řízení národního hospodářství.