epravo.cz

Účelem zákona je stanovit působnost a úkoly orgánů státní správy ve školství a vytvořit předpoklady k tomu, aby tyto orgány a školy a školská zařízení důsledně uskutečňovaly státní školskou politiku.

(1) Národní výbory spravují školy a školská zařízení, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

(2) Národní výbory při správě škol a školských zařízení školy a školská zařízení zřizují a zrušují podle stanovené sítě [§ 14 odst. 2 písm. b) a c)], hospodářsky je zabezpečují ve svých plánech a rozpočtech, odborně je vedou, vykonávají v nich inspekci výchovy a vzdělávání a činí další opatření ve státní správě na úseku školství podle tohoto zákona a jiných obecně závazných právních předpisů k všestrannému zabezpečení cílů a úkolů státní školské politiky.

(3) Sítí škol a školských zařízení se rozumí jejich územní rozmístění s uvedením jejich druhů a typů; u středních škol se v této síti uvádějí studijní nebo učební obory, u středních odborných učilišť, zvláštních odborných učilišť a středisek praktického vyučování též příslušný ústřední orgán a orgán oprávněný zřídit střední odborné učiliště, zvláštní odborné učiliště a středisko praktického vyučování.

(4) Hospodářským zabezpečením škol a školských zařízení se rozumí zajišťování jejich investiční výstavby, provozu a údržby a zajišťování náležitostí poskytovaných pracovníkům podle pracovněprávních předpisů.

(5) Odborným vedením škol a školských zařízení se rozumí organizování výchovně vzdělávacího procesu tak, aby se uskutečňoval v rámci státní školské politiky a podle stanovených učebních plánů a učebních osnov, péče o výběr, dislokaci, politický a odborný růst pedagogických pracovníků škol a školských zařízení.

(1) Školu (školské zařízení) řídí její ředitel. V nepřítomnosti ředitele řídí školu (školské zařízení) zástupce ředitele, a není-li zástupce ředitele ustanoven, jiný člen pedagogického sboru, pověřený ředitelem.

(2) Ředitel odpovídá za ideovou, pedagogickou a odbornou úroveň a výsledky práce školy, vytváří podmínky pro práci všech pracovníků, řídí a kontroluje práci všech pracovníků i žáků; pečuje o další ideově politické, pedagogické a odborné vzdělávání pracovníků.

(3) Ředitel rozhoduje o právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech občanů ¹⁾ v případech svěřených mu tímto zákonem.

(4) Ředitel střední školy nebo ředitel zvláštního odborného učiliště zřizuje poradní sbor jako svůj poradní orgán. Členy poradního sboru ředitele střední školy nebo ředitele zvláštního odborného učiliště mohou být jen politicky a odborně vyspělí zástupci socialistických organizací (organizací průmyslových, zemědělských, organizací vykonávajících obchodní činnost, organizací poskytujících služby, družstevních organizací, kulturních, uměleckých organizací a společenských organizací). Členy poradního sboru ředitele střední školy nebo ředitele zvláštního odborného učiliště mohou být i zástupci místního národního výboru v sídle školy. Poradní sbor pomáhá řediteli střední školy nebo řediteli zvláštního odborného učiliště zejména při řešení otázek přípravy žáků pro povolání, praktického vyučování, výchovy mimo vyučování a materiálního vybavení škol.

(1) Obecní úřad zřizuje a zrušuje jesle, mateřskou školu, společné zařízení jeslí a mateřské školy, dětský útulek, školní jídelnu a místní dům dětí a mládeže. ²⁾

(2) Obecní úřad zajišťuje provoz mateřské školy, společného zařízení jeslí a mateřské školy, dětského útulku, zřízených obecním úřadem, a základní školy, školy, zvláštní školy, školní jídelny a místního domu dětí a mládeže.

(3) Obecní úřad rozhoduje o přijímání dětí do mateřské školy, společného zařízení jeslí a mateřské školy, dětského útulku, zřízených obecním úřadem, a do školní jídelny, školní družiny a školního klubu základní školy, jestliže počet přihlášených dětí přesahuje počet dětí, které je možno do těchto zařízení umístit; jinak přijímá děti ředitel zařízení. Při přijímání dětí do školských zařízení zřízených obecním úřadem spolupracuje obecní úřad s odborovými organizacemi a s ostatními občanskými sdruženími. Přijímání dětí do jeslí se řídí zvláštními předpisy. ³⁾

(1) Městský úřad vykonává mimo působnost, která přísluší obecnímu úřadu ve střediskové obci (§ 5 odst. 4), též působnost, která podle § 10 jinak přísluší okresnímu úřadu.

(2) Městský úřad dále

(4) Městský úřad první kategorie zřizuje a zrušuje městské pedagogické středisko, městskou pedagogicko - psychologickou poradnu a technické a materiálové středisko.

Inspekce výchovy a vzdělávání jako součást řízení školství je kontrolou výchovy a vzdělávání poskytovaných ve školách a školských zařízeních.

(1) Hlavním posláním inspekce výchovy a vzdělávání je kontrola ideově politické, pedagogické, odborné a metodické činnosti škol a školských zařízení tak, aby byl zajištěn jednotný vliv státu na tuto činnost.

(2) Inspekce výchovy a vzdělávání kontroluje též úroveň řízení škol a školských zařízení z odborného i pedagogického hlediska, vytváření kádrových a potřebných materiálně technických podmínek pro jejich účinnou práci; poskytuje též odbornou pedagogickou pomoc učitelům a ostatním pracovníkům škol a školských zařízení.

(3) Na školách v působnosti jiných ústředních orgánů inspekce výchovy a vzdělávání kontroluje, jak jsou uplatňovány zásady stanovené ministerstvem školství pro ideové a pedagogické řízení škol [§ 14 odst. 2 písm. e)], a kontroluje vyučování všeobecně vzdělávacím předmětům.

(4) V oblasti přípravy mládeže pro dělnická povolání inspekce výchovy a vzdělávání též kontroluje, jak ústřední orgány, organizace a zařízení pro výchovu mládeže, které odpovídají za přípravu mládeže pro dělnická povolání, dodržují a plní úkoly vyplývající z obecně závazných právních předpisů a z jiných opatření v této oblasti. Součástí této kontroly je též kontrola úrovně a účinnosti resortního dozoru i úrovně řízení přípravy mládeže pro dělnická povolání v organizacích a jejich nadřízených orgánech.

(1) Inspekce výchovy a vzdělávání se člení na školní inspekci a státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání.

(2) Školní inspekci vykonávají ministerstvo školství a okresní úřady. Státní dozor na přípravu mládeže pro dělnická povolání vykonávají ministerstvo školství a okresní úřady.

Ústřední inspekci výchovy a vzdělávání vykonává ministerstvo školství svými ústředními školními inspektory; inspekci výchovy a vzdělávání v krajích a okresech vykonávají krajští a okresní školní inspektoři, kteří jsou pracovníky příslušných národních výborů.

Školní inspektoři projednávají výsledky inspekční činnosti s ředitelem školy nebo školského zařízení. Školní inspektoři mohou ukládat řediteli, popřípadě dalším pracovníkům školy nebo školského zařízení závazné pokyny týkající se obsahu a organizace výchovně vzdělávacího procesu; jsou oprávněni pozastavit výkon nezákonného nebo pedagogicky nesprávného opatření učitele, ředitele školy nebo školského zařízení nebo školního inspektora orgánu státní správy nižšího stupně a jsou povinni informovat o tom orgán příslušný ke zjednání nápravy.

Podrobnější úkoly inspekce výchovy a vzdělávání, práva a povinnosti školních inspektorů a zásady pro resortní dozor stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem; stanoví též závazný plán hlavních úkolů inspekce výchovy a vzdělávání, kvalifikační předpoklady školních inspektorů a zásady pro jejich výběr, přípravu a další vzdělávání.

(1) Děti československých státních občanů mohou plnit povinnou školní docházku mimo území Československé socialistické republiky, pokud v případech odůvodněných zájmy společnosti a rodičů odjíždějí k dočasnému pobytu s rodiči do zahraničí (dále jen "zvláštní způsob plnění povinné školní docházky").

(2) O zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky rozhoduje okresní národní výbor, v jehož územním obvodu dítě plní povinnou školní docházku nebo tuto povinnost má plnit.

(3) Podrobnosti o zvláštním způsobu plnění povinné školní docházky stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O zařazování dětí do základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči, do zvláštní školy, do pomocné školy ¹¹⁾ a do mateřské školy pro děti vyžadující zvláštní péči ¹²⁾ rozhoduje okresní národní výbor příslušný podle místa bydliště dítěte.

(2) Podrobnosti o zařazování dětí do škol pro mládež vyžadující zvláštní péči stanoví ministerstvo školství po projednání s ministerstvem zdravotnictví České socialistické republiky a ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Za vzorné chování, za vzorné plnění povinností, za významný projev aktivity nebo za statečný čin může být žáku nebo učni udělena pochvala nebo jiné ocenění.

(2) Proviní-li se žák nebo učeň proti školnímu řádu, mohou se mu podle závažnosti provinění uložit některá z těchto výchovných opatření: napomenutí třídního učitele, důtka třídního učitele, důtka ředitele školy; u žáků středních škol nebo zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, se může uložit též podmíněné vyloučení ze studia nebo vyloučení ze studia. O podmíněném vyloučení ze studia rozhoduje ředitel školy, o vyloučení ze studia rozhoduje okresní úřad, který školu odborně vede; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(3) Výchovná opatření uvedená v odstavci 2 se mohou ukládat do jednoho měsíce ode dne, kdy se o provinění žáka dozvěděl pedagogický pracovník školy příslušný k uložení výchovného opatření, nebo, jde-li o vyloučení ze studia, okresní úřad, který školu odborně vede, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy se žák provinění dopustil.

(4) Pravidla chování žáků a učňů (školní řád), jakož i podrobnosti o druzích a stupních výchovných opatření stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) O přijetí žáka do střední školy ¹³⁾ rozhoduje ředitel školy ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem.

(2) K posouzení studijních předpokladů uchazečů o studium na střední škole zřizuje ředitel školy se souhlasem krajského národního výboru přijímací komisi jako svůj poradní orgán.

(3) Uchazeč o studium na střední škole podává přihlášku ke studiu písemně ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, kterou navštěvuje, nebo organizaci, s níž je v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Ředitel školy nebo vedoucí organizace postoupí přihlášku s připojenou osobní charakteristikou uchazeče ve lhůtě stanovené prováděcím předpisem škole, na kterou se uchazeč hlásí.

(4) Pro přijetí žáka do střední školy jsou rozhodující jeho klasifikace ze základní školy nebo základní devítileté školy, jeho osobní charakteristika schválená ředitelem základní školy nebo základní devítileté školy nebo vedoucím organizace, s níž je v pracovním poměru nebo v obdobném pracovním vztahu, vyjádření lékaře o zdravotním stavu uchazeče a jeho zdravotní způsobilosti ke studiu a k výkonu povolání, na které se studiem připravuje, a výsledek přijímací zkoušky, pokud je tato zkouška předepsána. Pro přijetí žáka do středního odborného učiliště je potřebné též vyjádření organizace, pro kterou má být žák připravován.

(5) V případech, kdy žák, který úspěšně ukončil základní školu a nemá ukončenou povinnou školní docházku, nebyl přijat ke studiu ve střední škole, do které se přihlásil nebo přihlášku ke studiu do střední školy nepodal, ani si nevybral žádnou školu, kterou mu krajský národní výbor nabídl v rámci volných míst ve středních školách v kraji, zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel střední školy určené krajským národním výborem, v jehož územním obvodu plní nebo má plnit žák povinnou školní docházku.

(6) Jestliže je to z hlediska přípravy žáka uvedeného v odstavci 5 vhodnější, určí na žádost žáka po vyjádření jeho zákonného zástupce střední školu jiný krajský národní výbor v dohodě s příslušným krajským národním výborem; ^9c) v takovém případě zahájí přijímací řízení z vlastního podnětu ředitel takto určené střední školy.

(7) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 může uchazeč podat do osmi dnů prostřednictvím ředitele školy odvolání k národnímu výboru, který školu odborně vede; ředitel školy nemůže o odvolání sám rozhodnout.

(8) Termíny pro podání přihlášky, termíny přijímací zkoušky, lhůtu k předání přihlášky řediteli střední školy a lhůtu, do které je ředitel této školy povinen rozhodnout, stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(9) Ve zvlášť odůvodněných případech může ministr školství pravomocné rozhodnutí o nepřijetí ke studiu ve střední škole zrušit a rozhodnout, že uchazeč se přijímá ke studiu ve střední škole; pokud jde o střední zdravotnické školy, přísluší tato pravomoc ministru zdravotnictví České socialistické republiky.

(1) Stipendium a hmotné zabezpečení ze státních rozpočtových prostředků přiznává a odnímá žákům středních škol ¹⁴⁾ ředitel školy.

(2) Postup při přiznávání a odnímání stipendia a hmotného zabezpečení žáků stanoví ministerstvo školství a ministerstvo zdravotnictví České socialistické republiky obecně závazným právním předpisem.

(1) Žákům středních škol a zvláštních odborných učilišť, kteří splnili povinnou školní docházku, může být z vážných důvodů osobních, zejména zdravotních, přerušeno studium, a to až na dobu dvou let. O přerušení studia rozhoduje ředitel školy. Po uplynutí doby přerušeného studia pokračuje žák v tom ročníku, ve kterém bylo studium přerušeno.

(2) Podrobnosti o přerušení studia stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

(1) V prvním a druhém ročníku studia ve střední škole nebo zvláštním odborném učilišti se umožňuje ze závažných důvodů změna studijního nebo učebního oboru; tuto změnu lze vázat na vykonání rozdílové zkoušky. Přestup na jinou školu téhož druhu se umožňuje ve všech ročnících studia ve střední škole nebo ve zvláštním odborném učilišti.

(2) Změna studijního nebo učebního oboru nebo přestup na jinou školu se povoluje v souladu s plánem přípravy pracovníků pro jednotlivé obory.

(3) Změnu studijního nebo učebního oboru v rámci téže školy povoluje ředitel školy; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje. Přestup na jinou školu povoluje ředitel školy, do které se žák hlásí, po projednání s ředitelem školy, kterou žák navštěvuje; jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, i s organizací, pro kterou se žák připravuje, a pokud v důsledku přestupu na jinou školu má dojít ke změně této organizace, též v dohodě s organizací, pro kterou se má žák připravovat. ^14a)

(4) Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky o změnách studijního nebo učebního oboru nebo přestupu na jinou školu.

(1) Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.

(2) Žák, který neprospěl v období, kdy plní povinnou školní docházku, opakuje ročník.

(3) Žáku, který neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může ředitel školy povolit opakování ročníku. Jde-li o žáka středního odborného učiliště nebo zvláštního odborného učiliště, opakování ročníku povoluje po projednání s organizací, pro kterou se žák připravuje.

(4) Podrobnosti o postupu žáka do vyššího ročníku a o opakování ročníku stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, je-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení a je-li vysvědčení opatřeno ověřovací doložkou. Ověřovací doložku vydává okresní úřad příslušný podle bydliště žadatele.

(2) Vysvědčení o maturitní nebo obdobné zkoušce vydané cizozemskou školou platí na území České socialistické republiky za rovnocenné vysvědčení absolventa školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání, není-li mezinárodní dohodou stanovena vzájemná rovnocennost vysvědčení, bylo-li uznáno (nostrifikace). Uznat lze jen vysvědčení vydané cizozemskou školou téže úrovně, jako jsou školy poskytující v Československé socialistické republice úplné střední, popřípadě vyšší vzdělání. Uznání může být vázáno podmínkou, že žadatel vykoná doplňovací zkoušku. O uznání rozhoduje a ověřovací doložku vydává okresní úřad příslušný podle místa bydliště žadatele.

(3) Vysvědčení opatřené ověřovací doložkou vydanou příslušným orgánem Slovenské socialistické republiky platí také na území České socialistické republiky.

(4) Podrobnosti o rovnocennosti a podmínkách uznávání vysvědčení vydaných cizozemskými školami stanoví ministerstvo školství po projednání se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazným právním předpisem.

Národní výbory mohou podle zvláštních předpisů ¹⁶⁾ zřídit jako mimoškolní výchovné zařízení školní družinu, školní klub, školní knihovnu, internát a domov mládeže, popřípadě jinou součást školy určenou ministerstvem školství, vyžaduje-li to účelnější organizace výchovně vzdělávací práce nebo jiný závažný důvod. Národní výbory vykonávají ve věcech správy těchto zařízení působnost, kterou mají jednotlivé stupně národních výborů při zřizování, zrušování, hospodářském zabezpečení, odborném vedení a inspekci výchovy a vzdělávání škol, jejichž součástí jinak tato zařízení jsou.

(1) Vyučovacím jazykem je jazyk český nebo slovenský; ve slovenském jazyce se vyučuje ve školách (třídách) určených ministerstvem školství. ^16a)

(2) Ve školách nebo ve třídách zřízených pro žáky maďarské, německé, polské a ukrajinské (rusínské) národnosti je vyučovacím jazykem jejich mateřský jazyk. ^16a)

(3) Vyučuje-li se ve škole (třídě) v jiném vyučovacím jazyce než českém nebo slovenském, vyučuje se vždy též jazyku českému nebo slovenskému.

(1) K zajištění jednotného výchovného působení školy a rodiny a k plnění výchovně vzdělávacích cílů školy spolupracuje škola nebo školské zařízení úzce s rodiči a socialistickými organizacemi.

(2) Národní výbory dbají, aby se při školách a školských zařízeních jimi odborně vedených ustavilo sdružení rodičů a přátel školy (dále jen "sdružení"). Sdružení je socialistickou organizací a ustavuje se na společném shromáždění rodičů a přátel školy.

(3) Úkolem sdružení je pomáhat školám a školským zařízením v jejich výchovně vzdělávací práci, přispívat k jejich spojení se životem a prací lidu a aktivně se podílet na jejich zvelebování a napomáhat tak všestrannému rozvoji dětí a žáků.

(4) Národní výbory usměrňují činnost sdružení, jejich spolupráci se školami a školskými zařízeními, poskytují jim metodickou pomoc a kontrolují hospodaření s prostředky sdružení a správu jejich majetku. V těchto věcech je příslušný národní výbor, který odborně vede školu nebo školské zařízení, při němž je sdružení zřízeno.

(5) Podrobnosti o ustavování a činnosti, jakož i organizaci, hospodaření a zánik sdružení stanoví ministerstvo školství obecně závazným právním předpisem.

(1) Školy a školská zařízení mohou se souhlasem národního výboru, který je odborně vede, vykonávat pro socialistické organizace různé práce a činnosti (dále jen "vedlejší hospodářská činnost"). Vedlejší hospodářská činnost musí být v souladu s významem a zaměřením školy a školského zařízení a s jejich kádrovým, prostorovým a přístrojovým vybavením; nelze ji vykonávat na úkor poslání školy a školského zařízení a jejich úkolů.

(2) Prostředky získané vedlejší hospodářskou činností škol a školských zařízení se využívají pro jejich rozvoj.

(3) Ministerstvo školství stanoví obecně závazným právním předpisem bližší podmínky pro vykonávání vedlejší hospodářské činnosti po projednání s ministerstvem financí České socialistické republiky, ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky a Českou plánovací komisí.

Obecné předpisy o správním řízení ^16b) se nevztahují na rozhodování podle § 7 odst. 2, § 11 odst. 4, § 23 odst. 1, § 23 odst. 2, nejde-li o rozhodování o podmíněném vyloučení ze studia nebo o vyloučení ze studia, § 24 odst. 5 a 6, jde-li o určení střední školy krajským národním výborem, a § 24 odst. 9.

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, vztahují se na základní školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na základní školy, a na střední školy pro mládež vyžadující zvláštní péči ustanovení vztahující se na střední školy.

(2) Na střední školy požární ochrany se vztahují ustanovení § 22a, § 22b, § 23, § 24 odst. 1, 2, 3, 4, 7 a 8, § 26, § 26a, § 26b, § 27, § 32a odst. 1, § 32b a 32e. Působnost, která patří podle těchto ustanovení ministerstvu školství nebo krajskému národnímu výboru, vykonává ve věcech středních škol požární ochrany ministerstvo vnitra České socialistické republiky.

(3) Tento zákon se nevztahuje na vysoké školy, vojenské školy, školy Sboru národní bezpečnosti a vojsk ministerstva vnitra, školy Sboru nápravné výchovy České socialistické republiky, podniková a družstevní výchovná zařízení a výchovná zařízení společenských organizací.

(4) Působnost ministerstva zdravotnictví České socialistické republiky podle zvláštních předpisů zůstává nedotčena. ¹⁷⁾

Zrušuje se ustanovení druhé a třetí věty § 31 odst. 2 zákona č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání (školský zákon).

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. září 1978.