Zákon ze dne 27.5.1885 o opatřeních proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin a obecně nebezpečném zacházení s nimi

27.5.1885 | Sbírka:  134/1885 ř.z. | Částka:  134/1885ASPI

Vztahy

Prováděcí: 95/1899 ř.z., 135/1885 ř.z.
Pasivní derogace: 1/1952 Sb., 50/1923 Sb.
134/1885 ř.z.
Zákon
ze dne 27. května 1885
o opatřeních proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin a obecně nebezpečnému zacházení s nimi
§ 1
Zakázáno je bez úředního povolení vyráběti třaskaviny, dávati je do oběhu, přechovávati a dopravovati je do území platnosti tohoto zákona.
Podrobnější ustanovení o tom, kdo úřední povolení udílí, a policejní bezpečnostní předpisy o třaskavinách vůbec budou, pokud nejde o změnu platných zákonů, vydána nařízením.
Také budou nařízením označeny třaskaviny, na něž se nevztahuje ustanovení prvního odstavce.
Ustanovení prvního odstavce nevztahuje se na vojenskou správu a na třaskaviny státního monopolu. O nich platí příslušné zvláštní předpisy.
§ 2
Kdo proti ustanovení § 1 bez úředního povolení třaskavin vyrábí, do oběhu dává, do území platnosti tohoto zákona dopravuje nebo přechovává, trestá se za přestupek vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců. Vedle toho může býti uložen peněžitý trest od 20 Kč do 600 Kč.
Stejně se trestá, kdo jedná proti řádně vyhlášeným policejním bezpečnostním předpisům o takových třaskavinách, na něž se vztahuje ustanovení § 1, odstavce 1.
Vyšetřovati a souditi tyto přestupky přísluší soudům.
§ 3
Činy uvedené v § 2 jsou přečiny, mohou-li ohroziti majetek, zdraví nebo život jiného.
Trestem je tuhé vězení od tří měsíců do tří let. Vedle toho může býti uložen peněžitý trest od 200 Kč do 2000 Kč.
§ 4
Kdo úmyslně vydá v nebezpečí majetek, zdraví nebo život jiného tím, že užije třaskavin jako trhacího prostředku, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let, byl-li pak někdo poškozen na těle nebo byl-li poškozen majetek ve větším rozsahu, těžkým žalářem od deseti do dvaceti let.
Měl-li čin za následek smrt člověka, je trestem doživotní těžká žalář. Mohl-li viník takový výsledek předvídati, je trestem smrt.
§ 5
Smluví-li se více osob, že vykonají čin trestný podle § 4, nebo spolčí-li se k trvalému páchání takových činů, třeba ještě podrobně neurčených, trestají se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let, a to i když nebyl ještě podniknut čin vedoucí ke skutečnému vykonání zločinu uvedeného v § 4.
§ 6
Kdo zhotoví, opatří, objedná nebo přechovává třaskaviny, jich součástky nebo přístroje k jich užívání v úmyslu, aby jich užitím (§ 4) buď sám vydal v nebezpečí majetek, zdraví nebo život jiného neb aby umožnil jiným osobám spáchati takový zločin, kdo třaskaviny jiným osobám přenechá, věda, že jsou určeny ke spáchání takového zločinu, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.
§ 7
V případě § 2, odst. 1, §§ 3 až 6, jakož i byly-li v případě § 2 odst. 2 třaskaviny dány k dopravě pod nepravou opovědí, buďtež třaskaviny, jich součástky, přístroje, jakož i předměty upotřebené neb určené k jich zhotovení prohlášeny za propadlé, ať náležejí viníku či osobě jiné.
§ 8
Kdo veřejně nebo před více lidmi nebo v tiskopise, rozšiřovaném vyobrazení nebo spise vyzývá ke spáchání trestného činu uvedeného v § 4 nebo 5 nebo k účasti na něm nebo kdo takový čin vychvaluje neb ospravedlniti hledí nebo kdo vůbec dává návod k tomu, jak shora uvedené trestné činy mají se páchati, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let.
§ 9
Kdo se doví věrohodným způsobem o tom, že se chystá zločin uvedený v § 4, neb o úmluvě nebo spolčení zmíněném v § 5 aneb o skutečnostech, zakládajících zločin uvedený v § 6, v čas, kdy nebezpečí (§ 4) mohlo býti odvráceno, a úmyslně opomine to oznámiti úřadu, ačkoliv oznámení takové mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe, své příslušníky (§ 216 trestního zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z., § 522 voj. tr. zákona z 15. ledna 1855, č. 19 ř. z., § 78 zák. čl. V. z r. 1878) nebo pro osoby, jež má pod svou zákonnou ochranou, dopouští se zločinu, byl-li ohrožen majetek, zdraví nebo život jiného. Trestem je žalář od šesti měsíců do jednoho roku a byl-li v případě § 4 usmrcen člověk, těžký žalář od jednoho do pěti let.
§ 10
Trestnost zločinů uvedených v §§ 4, 5 a 6 pomine, když viník upustí od podniku dobrovolně a ne proto, že zločin byl odhalen, a ne pro jiné překážky, a když úplně buď sám napraví nebo včasným oznámením úřadu zamezí všelikou újmu, jež vzešla z činnosti jeho nebo jeho spoluviníků.
§ 11
Odsoudí-li soud pro trestný čin uvedený v §§ 3, 4, 5, 6 nebo 8, může uznati, že viník se vyhošťuje (§ 240, lit. f, g, h trestního zákona z 27. května 1852, č. 117 ř. z.), nebo že může býti dán pod policejní dohled.
§ 12
Je-li čin podle obecného (vojenského) trestního zákona trestný přísněji nežli podle tohoto zákona, budiž užito přísnějších trestních ustanovení obecného (vojenského) trestního zákona.
§ 13
Konati hlavní přelíčení o obžalobách pro zločiny uvedené v §§ 4, 5, 6 a 8 přísluší soudu porotnímu.