Zákon ze dne 14.12.1982 o odvodech do státního rozpočtu

16.12.1982 | Sbírka:  161/1982 Sb. | Částka:  34/1982ASPI
161/1982 Sb.
ZÁKON
ze dne 14. prosince 1982 o odvodech do státního rozpočtu
Změna: 171/1988 Sb.
Federální shromáždění Československé socialistické republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Tímto zákonem se upravuje:
a) odvod ze zisku;
b) odvod volného zůstatku zisku;
c) příspěvek na sociální zabezpečení;
d) odvod z odpisů základních prostředků;
e) dodatkové odvody.
ČÁST DRUHÁ
Jednotlivé druhy odvodů
ODDÍL PRVNÍ
Odvod ze zisku
§ 2
Subjekty odvodu ze zisku
(1) Odvodu ze zisku podléhají:
a) státní hospodářské organizace; 1) jsou-li státní hospodářské organizace uspořádány do výrobních hospodářských jednotek, podléhá odvodu výrobní hospodářská jednotka jako celek a odvod provádí oborový podnik nebo generální ředitelství trustu s výjimkou těch výrobních hospodářských jednotek v působnosti ústředních orgánů republik, které zahrnují státní hospodářské organizace se sídly na území obou republik;
b) podniky zahraničního obchodu;
c) akciové společnosti se sídlem na území Československé socialistické republiky, jestliže jsou socialistickými organizacemi;
d) socialistické organizace vzniklé na základě smlouvy o sdružení, 2) jestliže alespoň polovina jejich členů podléhá odvodu ze zisku podle tohoto zákona;
(dále jen "organizace").
(2) Odvodu ze zisku nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani nebo odvodu volného zůstatku zisku (§ 6).
§ 3
Základ odvodu ze zisku
(1) Základem odvodu ze zisku je zisk vytvořený z veškeré činnosti organizace, zjištěný v účetnictví, zvýšený o:
a) částky, o které byly zvýšeny náklady nebo sníženy výnosy v rozporu s právními předpisy;
b) rozdíl, o který placené penále, pokuty a sankční úroky převyšují přijaté penále, pokuty a úrokové bonifikace; za přijaté penále a pokuty se považuje i částka, kterou organizace získala náhradou škody za zaplacené penále a pokuty;
c) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod;
d) poplatky za znečišťování ovzduší včetně přirážky.
(2) Základ odvodu ze zisku podle odstavce 1 se snižuje o částky, které již byly u téže organizace podrobeny odvodu ze zisku, jsou-li součástí zisku; u organizací uhelného průmyslu se dále snižuje i o částky poskytnuté nebo se zvyšuje o částky přijaté v rámci přerozdělení prostředků v důsledku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
(3) Výdaje, jejichž rozsah nebo výše je upravena pro státní hospodářské organizace zvláštními předpisy, zahrnou se pro výpočet základu odvodu ze zisku u všech organizací do nákladů maximálně v rozsahu a do výše stanovené podle těchto předpisů. 4)
(4) U organizací, které nevykáží zisk nebo vykáží ztrátu, je základem odvodu ze zisku úhrn částek zvyšujících zisk uvedených v odstavci 1 a 2 a převyšující součet vykázané ztráty a částek snižujících zisk uvedených v odstavci 2.
(5) U organizací v likvidaci a u organizací zaniklých bez provedení likvidace, pokud nelze základ odvodu ze zisku stanovit podle předchozích odstavců, je základem odvodu ze zisku likvidační přebytek.
§ 4
Sazba odvodu ze zisku
(1) Sazba odvodu ze zisku činí 75 % ze základu odvodu (§ 3) s těmito odchylkami:
a) 50 % u hornických organizací, jejichž převážnou činností je těžba nebo úprava tuhých paliv nebo rud, vyhledávání a těžba živic, u energetických organizací zapojených do jednotné elektrizační soustavy, jejichž převážnou činností je výroba nebo rozvod elektrické energie a tepla (s výjimkou závodních elektráren), u plynárenských organizací, jejichž převážnou činností je výroba, rozvod a přeprava nebo uskladňování topných plynů, u organizací geologického průzkumu, dále u organizací Vodní zdroje, u lázeňských a zřídelních organizací, u odbytových a zásobovacích organizací a u organizací s převážně obchodní činností s výjimkou organizací, pro které je stanovena sazba podle písmene h)
b) 55 % u organizací stavební výroby;
c) zrušeno
d) 65 % u organizací, jejichž převážnou činností je výroba stavebních hmot a u organizací, jejichž převážnou činností je výroba konstrukcí nebo dílců určených pro investiční výstavbu;
e) 70 % u organizací Československé automobilové opravny;
f) 80 % u organizací zahraničního obchodu a dalších organizací s převážně zahraničně obchodní činností nebo zahraničně hospodářskými službami; 5)
g) 85 % u Československé obchodní banky a. s. a u Živnostenské banky n. p.;
h) u organizací s převážně obchodní činností, u nichž převažuje poskytování služeb veřejného stravování, veřejných ubytovacích služeb a služeb cestovních kanceláří, u projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, u organizací výzkumné a vývojové základny, u organizací veřejné automobilové dopravy a u organizací v oblasti kultury
při rentabilitě %                           činí sazba %
------------------------------------------------------------------
         do  5                              15,-
  nad  5 do 10                              15,- + 4,- á
  nad 10 do 13                              35,- + 3,- á
  nad 13 do 16                              44,- + 2,- á
  nad 16 do 19                              50,- + 1,5 á
  nad 19 do 22                              54,5 + 1,- á
  nad 22 do 25                              57,5 + 0,8 á
  nad 25 do 28                              59,9 + 0,7 á
  nad 28 do 31                              62,- + 0,6 á
  nad 31 do 34                              63,8 + 0,5 á
  nad 34 do 37                              65,3 + 0,4 á
  nad 37 do 42                              66,5 + 0,3 á
  nad 42 do 52                              68,- + 0,2 á
  nad 52                                    70,-.
------------------------------------------------------------------
(2) Rentabilita u organizací uvedených v odstavci 1 písm. h) se vypočítává jako poměr základu odvodu k nákladům celkem s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení). Činitel "á" se rovná procentu rentability přesahujícímu spodní hranici příslušného pásma odvodu s přesností na desetiny.
(3) Obchodní činností se pro účely tohoto zákona rozumí provozování maloobchodní nebo velkoobchodní činnosti, poskytování služeb veřejného stravování, služeb cestovních kanceláří, propagační, reklamní a inzertní služby a činnost organizací Balírny obchodu. Za obchodní činnost se však nepovažuje sběr druhotných surovin organizacemi.
(4) Provádí-li odvod ze zisku generální ředitelství trustu za vlastní činnost, platí pro ně sazba odvodu ze zisku příslušná pro většinu organizací uspořádaných do výrobní hospodářské jednotky. Sazba podle odstavce 1 písm. h) se vypočte podle rentability celé výrobní hospodářské jednotky.
§ 5
Minimální výše odvodu ze zisku
(1) Odvod ze zisku činí nejméně 85 % plánovaného ročního odvodu ze zisku.
(2) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na organizace, pro které je stanovena sazba odvodu ze zisku podle § 4 odst. 1 písm. h).
ODDÍL DRUHÝ
Odvod volného zůstatku zisku
§ 6
(1) Odvodu volného zůstatku zisku podléhají státní hospodářské organizace určené vládou Československé socialistické republiky, zejména organizace provozující obecně prospěšná zařízení.
(2) Volným zůstatkem zisku je zisk vytvořený z veškeré činnosti státní hospodářské organizace, zjištěný v účetnictví, který nebyl podle příslušných právních předpisů přidělen do fondů nebo nebyl podle nich použit na jiné účely.
(3) Organizace vymezené v odstavci 1 určí a podmínky provádění odvodu volného zůstatku zisku stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením.
ODDÍL TŘETÍ
Příspěvek na sociální zabezpečení
§ 7
(1) Příspěvku na sociální zabezpečení (dále jen "příspěvek") podléhají státní hospodářské organizace, i když jsou uspořádány do výrobních hospodářských jednotek, jakož i koncernové podniky a koncernové účelové organizace, a dále organizace uvedené v § 2 odst. 1 písm. b) až d).
(2) Příspěvku podle tohoto zákona nepodléhají organizace podléhající důchodové dani podle zákona o důchodové dani nebo dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani.
(3) Základem příspěvku je objem mzdových prostředků zúčtovaných k výplatě v běžném roce, snížený o odměny poskytnuté podle předpisů autorského práva zúčtované k výplatě v běžném roce.
(4) U koncernů se základ příspěvku snižuje o základ příspěvku koncernových podniků a koncernových účelových organizací.
(5) Sazba příspěvku činí 50 % ze základu příspěvku s těmito odchylkami:
a) 20 % u lázeňských organizací včetně vojenských lázeňských a rekreačních zařízení, u organizací veřejné automobilové dopravy, u organizací s obchodní činností poskytující převážně služby veřejného stravování, veřejné ubytovací služby a služby cestovního ruchu, u nakladatelských a vydavatelských organizací, u organizací vodního hospodářství řízených národními výbory a ústavů kosmetiky;
b) 20 % u organizací poskytujících služby z části základu příspěvku podle odstavce 3, který připadá na služby veřejného stravování včetně velkovýroby jídel, služby veřejného ubytování, služby cestovního ruchu, na opravy a údržbu automobilů osobních a jednostopých motorových vozidel včetně jejich přívěsů a příslušenství a na další služby, do jejichž cen nebyl promítnut příspěvek ve výši 50 %.
Do této části základu příspěvku se zahrnují veškeré prokazatelné a samostatně evidované mzdové prostředky připadající na uvedené služby. Pokud se tento základ příspěvku samostatně nesleduje, stanoví se podle podílu výkonů za uvedené služby z celkových výkonů s přesností na desetiny (bez zaokrouhlení);
c) 10 % u organizací řízených federálním ministerstvem dopravy a spojů s výjimkou výzkumných ústavů, projektových, projektově inženýrských a inženýrských organizací, u organizací městské hromadné dopravy a u koncernů Dopravní podnik hlavního města Prahy a Dopravní podniky hlavního města SSR Bratislavy a jejich koncernových podniků.
(6) Od příspěvku se osvobozují organizace bytového hospodářství.
(7) Příspěvek zahrnuje i pojistné nemocenského pojištění. 6) Příspěvek je součástí nákladů organizace.
ODDÍL ČTVRTÝ
Odvod z odpisů základních prostředků
§ 8
(1) Odvod z odpisů základních prostředků provádějí ministerstva a jiné ústřední orgány za organizace jimi řízené.
(2) Výše odvodu se stanoví v příslušném státním rozpočtu absolutní částkou pro jednotlivá ministerstva a jiné ústřední orgány v případech, kdy plánovaná tvorba odpisů všech jimi řízených organizací je vyšší než objem odpisů určený v působnosti příslušného ústředního orgánu k financování plánovaných investičních potřeb.
(3) Další podmínky odvodu z odpisů základních prostředků stanoví vláda Československé socialistické republiky.
ODDÍL PÁTÝ
Dodatkové odvody
§ 9
(1) Státním hospodářským organizacím, i když jsou uspořádány do výrobních hospodářských jednotek, koncernovým podnikům a koncernovým účelovým organizacím, organizacím uvedeným v § 2 odst. 1 písm. b) až d), organizacím podléhajícím důchodové dani podle zákona o důchodové dani, dalším organizacím podléhajícím dani ze zisku podle zákona o zemědělské dani a organizacím rozpočtovým a příspěvkovým mohou být uloženy dodatkové odvody:
a) k odčerpání prostředků, které organizace získala porušením cenových předpisů;
b) k odčerpání prostředků na základě cenového znevýhodnění podle cenových předpisů nebo v důsledku cenových opatření příslušného orgánu;
c) k odčerpání části prostředků, není-li instalováno nebo řádně využíváno zařízení na ochranu pracovníků nebo nevyhovuje-li zařízení organizace předpisům o bezpečnosti práce nebo předpisům zdravotnickým;
d) k přerozdělování prostředků;
e) k zajištění plnění státního plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky;
f) k odčerpání prostředků za neúměrný růst vyplácených mezd a odměn za práci nebo za porušení mzdových předpisů.
(2) Organizacím rozpočtovým a příspěvkovým nemůže být uložen dodatkový odvod uvedený v odstavci 1 písm. d).
(3) Podmínky a způsob provádění jednotlivých dodatkových odvodů stanoví vláda Československé socialistické republiky nařízením; podmínky a způsob provádění jednotlivých dodatkových odvodů ústředními orgány republik a národními výbory a jimi řízenými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi stanoví vlády republik nařízením.
ČÁST TŘETÍ
Společná ustanovení
§ 10
Oznamovací povinnost
(1) Organizace, která vznikne nebo změní svoje sídlo, je povinna tuto skutečnost oznámit do 15 dnů orgánu vykonávajícímu správu odvodů a příspěvku (dále jen "orgán vykonávající správu odvodů"), pokud podléhá odvodu ze zisku nebo odvodu volného zůstatku zisku nebo příspěvku.
(2) Povinnosti uvedené v odstavci 1 má též koncernový podnik a koncernová účelová organizace.
(3) Zánik organizace podléhající odvodu ze zisku nebo odvodu volného zůstatku zisku nebo příspěvku je povinen oznámit orgánu vykonávajícímu správu odvodů její právní nástupce, popřípadě orgán pověřený likvidací. U koncernového podniku a koncernové účelové organizace má tuto povinnost koncern, a pokud zaniká i ten, jeho právní nástupce, popřípadě orgán pověřený likvidací.
§ 11
Odvodové období
Odvody podle § 1 písm. a), b), c) a d) se provádějí za kalendářní rok (dále jen "odvodové období").
§ 12
Vyúčtování odvodu ze zisku a příspěvku
(1) Organizace je povinna podat vyúčtování odvodu ze zisku tomu orgánu vykonávajícímu správu odvodů, v jehož obvodu měla sídlo 31. prosince odvodového období, a to do 15. února po uplynutí odvodového období, a připojit k němu účetní závěrku a další podklady stanovené příslušným ministerstvem financí. Orgán vykonávající správu odvodů může v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání vyúčtování.
(2) Organizace je povinna ve vyúčtování odvod ze zisku sama vypočítat a uvést též případné výjimky, zvýhodnění a slevy a vyčíslit jeho výši.
(3) Organizace si mohou ve vyúčtování odečíst od odvodu ze zisku obdobnou daň zaplacenou v cizině, nejvýše však do částky odvodu ze zisku připadající podle tohoto zákona na příjmy plynoucí z ciziny.
(4) Pokud příjmy plynou organizaci ze státu, s nímž Československá socialistická republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, postupuje se při vyloučení dvojího zdanění podle této smlouvy. Daň zaplacená ve druhém smluvním státě se však započte nejvýše částkou, která může být ve druhém smluvním státě vybrána v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění.
(5) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce od jejího zániku vyúčtování odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období.
(6) V případě likvidace organizace trvá povinnost k odvodu ze zisku i povinnost podávat každoročně vyúčtování odvodu ze zisku až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce vyúčtování odvodu ze zisku za uplynulou část odvodového období a ve vyúčtování uvést též likvidační přebytek. Vyúčtování je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou a výkazem o použití likvidačního přebytku.
(7) Zjistí-li organizace po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, že předložené vyúčtování je neúplné nebo nesprávné, je povinna předložit do konce měsíce následujícího po tomto zjištění dodatečné vyúčtování. Stejnou povinnost má organizace i tehdy, zjistí-li, že odvod ze zisku má být vyšší než byl vyměřen.
(8) Organizace, koncernový podnik a koncernová účelová organizace, popřípadě jejich právní nástupce nebo orgán pověřený jejich likvidací postupují při vyúčtování příspěvku obdobně podle odstavců 1, 2 a 5 až 7.
(9) Nebylo-li vyúčtování, popřípadě dodatečné vyúčtování podáno včas, může orgán vykonávající správu odvodů odvod ze zisku a příspěvek zvýšit až o 10 %.
§ 13
Vyměření odvodu ze zisku a příspěvku
(1) Odvod ze zisku a příspěvek vyměří orgán vykonávající správu odvodů po uplynutí odvodového období; v případech uvedených v § 12 odst. 5 až 7 může orgán vykonávající správu odvodů vyměřit odvod ze zisku i příspěvek i před uplynutím odvodového období.
(2) Skutečnosti rozhodné pro vyměření odvodu ze zisku a příspěvku se posuzují pro každé odvodové období samostatně.
(3) O vyměření odvodu ze zisku vyrozumí orgán vykonávající správu odvodů organizaci platebním výměrem.
(4) Dojde-li u organizace ke změně ve výši odvodu ze zisku, sdělí orgán vykonávající správu odvodů nově upravenou výši odvodu ze zisku organizaci dodatečným platebním výměrem.
(5) Při vyměření příspěvku organizaci, koncernovému podniku a koncernové účelové organizaci se postupuje obdobně podle ustanovení odstavců 3 a 4.
§ 14
Zaokrouhlování
Odvody uvedené v § 1 písm. a), b) a c) se zaokrouhlují na celé stovky Kčs nahoru a jejich základy na celé tisíce Kčs dolů. Zvýšení odvodu ze zisku a příspěvku (§ 12 odst. 9) i penále (§ 17) se zaokrouhlují na celé desítky Kčs dolů.
Placení odvodu ze zisku, odvodu volného zůstatku zisku a příspěvku
§ 15
(1) Organizace je povinna nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce platit měsíční zálohy na odvod ze zisku nebo odvod volného zůstatku zisku takto:
a) v lednu ve výši jedné dvanáctiny plánované roční odvodové povinnosti nebo ve výši jedné třetiny plánované odvodové povinnosti na první čtvrtletí, jde-li o organizaci se značně diferencovanou plánovanou tvorbou zisku;
b) v únoru ve výši odvodu ze zisku nebo odvodu volného zůstatku zisku, vypočteného ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření za leden;
c) v následujících měsících ve výši rozdílu mezi odvodem vypočteným ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku a splatnými zálohami od počátku roku s výjimkou zálohy splatné v lednu.
(2) Organizace, u níž činí plánovaný roční odvod ze zisku nebo plánovaný roční odvod volného zůstatku zisku:
a) méně než 500 000 Kčs, neplatí zálohy a celoroční odvodovou povinnost uhradí ve lhůtě pro podání vyúčtování;
b) 500 000 Kčs a více, avšak méně než 1 000 000 Kčs, platí nejpozději třetího dne před koncem prvního měsíce po skončení I., II. a III. čtvrtletí zálohy čtvrtletně ve výši odvodu ze zisku nebo odvodu volného zůstatku zisku vypočtené ze zisku uvedeného ve výkazu o výsledku hospodaření od počátku roku po odečtení již dříve splatných záloh.
(3) Pro účely určování záloh podle předchozích odstavců se u organizací uhelného průmyslu zisk upravuje podle § 3 odst. 2.
(4) Vznikne-li organizaci přeplatek záloh na odvod ze zisku nebo záloh na odvod volného zůstatku zisku (s výjimkou měsíce prosince nebo IV. čtvrtletí), zúčtuje se s nejbližší splatnou zálohou nebo na žádost organizace může být zúčtován na jiné odvody a příspěvek nebo jejich nedoplatky, popřípadě může být vrácen.
(5) Zálohy na příspěvek je organizace, koncernový podnik a koncernová účelová organizace povinna platit měsíčně, a to nejpozději třetího dne před koncem každého měsíce, ve výši jedné dvanáctiny celoroční povinnosti vypočtené podle plánu na běžný rok.
(6) V odůvodněných případech může orgán vykonávající správu odvodů na žádost organizace, koncernového podniku a koncernové účelové organizace stanovit zálohy jinak.
(7) Zálohy na odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku a na příspěvek se zaokrouhlují na celé tisíce Kčs dolů.
§ 16
(1) Jestliže odvod ze zisku a příspěvek, vypočtené ve vyúčtování, jsou vyšší než zaplacené zálohy, je organizace povinna zaplatit rozdíl ve lhůtě stanovené pro podání vyúčtování. Jsou-li zaplacené zálohy vyšší než odvod ze zisku a příspěvek vypočtené ve vyúčtování, zúčtuje se přeplatek za uplynulé odvodové období na zálohy odvodu ze zisku a příspěvku v běžném roce nebo se na žádost vrátí organizaci.
(2) Rozdíl vyplývající z dodatečného vyúčtování je organizace povinna zaplatit ve lhůtě stanovené pro předložení dodatečného vyúčtování (§ 12 odst. 7).
(3) Jestliže odvod ze zisku a příspěvek, stanovené platebním výměrem, jsou vyšší než odvod ze zisku a příspěvek vypočtené ve vyúčtování, je organizace povinna zaplatit rozdíl do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru.
(4) Podle předchozích odstavců se obdobně postupuje u příspěvku placeného koncernovým podnikem a koncernovou účelovou organizací.
§ 17
Penále
(1) Nebyl-li odvod ze zisku nebo odvod volného zůstatku zisku anebo příspěvek (včetně zvýšení odvodu ze zisku a příspěvku podle § 12 odst. 9), popřípadě zálohy na ně, nebo dodatkový odvod zaplaceny včas a v plné výši, je organizace povinna zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nedoplatků příslušného odvodu nebo příspěvku zjištěných ke dnům splatnosti.
(2) Uvede-li organizace ve vyúčtování (dodatečném vyúčtování) odvod ze zisku nebo příspěvek nižší částkou, než jakou měla uvést, předepíše orgán vykonávající správu odvodů penále ve výši 10 % tohoto rozdílu. Z rozdílu mezi dodatečným vyúčtováním, podaným na základě výsledků vnitropodnikové kontroly nebo kontroly nadřízených orgánů a již podaným vyúčtováním nebo vyměřeným odvodem a příspěvkem předepíše penále v poloviční výši.
(3) Předpis penále podle předchozích odstavců se sdělí organizaci platebním výměrem. Penále je splatné do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru. Proti platebnímu výměru o předpisu penále může podat organizace odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání nemá odkladný účinek.
(4) Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li částku 100 Kčs.
(5) Orgán vykonávající správu odvodů může penále prominout nebo snížit, popřípadě upustit i od jeho předpisu za podmínek a v rozsahu stanovených příslušným ministerstvem financí.
(6) Pro koncernový podnik a koncernovou účelovou organizaci platí, pokud jde o příspěvek, obdobně ustanovení předchozích odstavců, a pokud jde o dodatkové odvody, obdobně ustanovení odstavců 1 a 3 až 5.
§ 18
Zánik práva vyměřit a vymáhat odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, příspěvek a penále
(1) Odvod ze zisku, příspěvek a penále nelze vyměřit ani vymáhat po uplynutí tří let od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování odvodu ze zisku a příspěvku.
(2) Je-li v této lhůtě proveden úkon k vyměření nebo vymáhání odvodu ze zisku, příspěvku nebo penále, běží lhůta pro vyměření nebo vymáhání znovu od konce roku, ve kterém byla organizace o tomto úkonu zpravena; vyměřit a vymáhat odvod ze zisku, příspěvek a penále lze však nejpozději do deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž byla organizace povinna podat vyúčtování odvodu ze zisku a příspěvku.
(3) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro koncernový podnik a koncernovou účelovou organizaci, pokud jde o příspěvek.
(4) Odvod volného zůstatku zisku nelze vymáhat po uplynutí deseti let, počítaných od konce kalendářního roku, v němž měl být zaplacen.
§ 19
Řízení
(1) Pro řízení ve věcech odvodu ze zisku, odvodu volného zůstatku zisku a příspěvku platí zvláštní předpisy, 7) pokud tento zákon nestanoví jinak.
(2) Pro dodatkové odvody platí předpisy o řízení ve věcech daní a poplatků, 7) pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Pro výkon rozhodnutí se použije ustanovení odstavce 3.
(3) Ustanovení zvláštních předpisů o výkonu rozhodnutí v řízení ve věcech daní a poplatků platné pro státní hospodářské organizace 8) platí pro všechny organizace, koncernové podniky a koncernové účelové organizace. Použije se obdobně i pro úhradu dlužných částek z účtů u ostatních peněžních ústavů.
§ 20
Výnos odvodů
Výnos odvodů upravených tímto zákonem od organizací, koncernových podniků a koncernových účelových organizací řízených orgány federace plyne do státního rozpočtu československé federace, pokud zvláštní předpisy 9) nestanoví jinak.
ČÁST ČTVRTÁ
Prováděcí předpisy, výjimky a úlevy
§ 21
(1) Vláda Československé socialistické republiky může:
a) nařízením snížit, popřípadě zvýšit sazbu odvodu ze zisku a příspěvku až o jednu čtvrtinu v návaznosti na zásadní úpravy ekonomických nástrojů;
b) snížit organizacím, koncernovým podnikům a koncernovým účelovým organizacím provádějícím odvod volného zůstatku zisku sazbu příspěvku, popřípadě je od příspěvku osvobodit;
c) určit v nařízení o dodatkových odvodech podmínky, při jejichž splnění mohou ústřední orgány se souhlasem příslušného ministerstva financí povolit úlevu na těchto odvodech.
(2) Vláda Československé socialistické republiky, pokud jde o organizace řízené orgány federace, vláda České socialistické republiky a vláda Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, mohou:
a) povolit jako experiment, aby organizace s vhodnými podmínkami nahradily odvod ze zisku a příspěvek podle tohoto zákona jiným vztahem ke státnímu rozpočtu, popřípadě jiným způsobem prováděly odvody, a to k ověření nových způsobů řízení, zejména též k sjednocení jednotlivých ekonomických nástrojů mezi socialistickými zeměmi;
b) zcela nebo zčásti osvobodit od odvodu ze zisku nově zřizované organizace nebo organizace, které se podstatně rozšiřují, a to na plánovanou dobu výstavby.
§ 22
(1) Federální ministerstvo financí může organizacím zahraničního obchodu stanovit odchylné podmínky pro odvod ze zisku, který není tvořen z obchodních přirážek a srážek.
(2) Federální ministerstvo financí, pokud jde o organizace, koncernové podniky a koncernové účelové organizace řízené orgány federace, ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky, pokud jde o ostatní organizace, koncernové podniky a koncernové účelové organizace, mohou:
a) rozhodnout ve sporných případech o způsobu odvodu ze zisku;
b) povolit na návrh příslušného ústředního orgánu, aby
1. státní hospodářské organizace uspořádané do výrobních hospodářských jednotek prováděly odvod ze zisku samostatně,
2. příspěvek byl odváděn za výrobní hospodářskou jednotku jako celek,
3. dodatkové odvody mohly být ukládány výrobní hospodářské jednotce jako celku;
c) učinit opatření, aby bylo zabráněno dvojímu odvodu ze zisku z téhož základu;
d) učinit opatření k zamezení tvrdostí a nesrovnalostí, popřípadě povolovat úlevy, především v zájmu zajištění úkolů národohospodářských plánů při jejich přípravě a realizaci a určit orgány s vymezením jejich oprávnění k povolování některých úlev.
§ 23
Federální ministerstvo financí upraví obecně závazným právním předpisem podrobnosti k § 2 až 5, 10, 12, 13, 15 až 17.
ČÁST PÁTÁ
Přechodná a závěrečná ustanovení
§ 24
(1) Při stanovení základu odvodu ze zisku za rok 1982 se odečítá odvod z jmění vztahující se k roku 1982, pokud byl zaplacen do 15. února 1983, a k základu odvodu ze zisku je nutno připočíst vratku odvodu z jmění vztahující se k roku 1982.
(2) Osvobození od odvodu ze zisku a výjimky stanovené podle dosavadních předpisů 10) zůstávají v platnosti až do uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí o osvobození nebo o udělení výjimky.
§ 25
(1) Odvod ze zisku a příspěvek se vyměří podle tohoto zákona poprvé na základě výsledků dosažených v roce 1983.
(2) Pro odvodové povinnosti a povinnost příspěvku vzniklé před 1. lednem 1983 se použije zákona č. 111/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů a předpisů vydaných na základě tohoto zákona.
§ 26
Zrušují se:
1. zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb příspěvku na sociální zabezpečení, zákona č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací a zákona č. 181/1980 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 154/1976 Sb. a zákona č. 62/1977 Sb.,
2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 112/1971 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení,
3. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-1098/72, ministerstva financí ČSR čj. 154/6422/72 a ministerstva financí SSR čj. 8/450/72 o vymezení oprávnění krajských finančních správ a krajských národních výborů k povolování úlev na odvodech do státního rozpočtu a důchodové dani, registrovaný v částce 8/1972 Sb.,
4. výnos federálního ministerstva financí čj. VI/1-410/81 o způsobu placení záloh na odvod ze zisku a na odvod z jmění při uplatnění maximální výše odvodů a o způsobu placení záloh na odvod ze zisku generálním ředitelstvím, provádí-li tento odvod ze zisku za celou výrobní hospodářskou jednotku, registrovaný v částce 9/1981 Sb.,
5. § 14 odst. 1 a 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.
§ 27
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Husák v. r.
Indra v. r.
Štrougal v. r.
1) § 7 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich statutech.
2) § 360a odst. 4 hospodářského zákoníku nebo § 636 zákoníku mezinárodního obchodu.
4) Např. vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1972 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností státních hospodářských organizací a organizací zahraničního obchodu.
5) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.
6) § 57 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
7) Vyhláška ministerstva financí č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech daní a poplatků.
8) § 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb.
9) Vyhláška předsedy vlády č. 6/1967 Sb., kterou se uveřejňuje opatření Ústřední rady odborů o změnách v odvodu pojistného nemocenského pojištění.
10) § 32 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění vyhlášeném pod č. 72/1977 Sb. a doplněném zákonem č. 181/1980 Sb.