Výnos ze dne 12.10.1982 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi v organizacích podléhajicích dozoru státní báňské správy

12.10.1982 | Sbírka:  12/1982 Ú.v. | Částka:  19/1983ASPI

Vztahy

Nadřazené: 24/1972 Sb., 41/1957 Sb.
Aktivní derogace: 2700/1980, 1/1971 (7/1971)
Pasivní derogace: 415/2003 Sb., 340/1992 Sb., 443/1990 Sb., 2373/1986
12/1982 Ú.v.
VÝNOS
Českého báňského úřadu
ze dne 12. října 1982,
o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi organizacích podléhajících dozoru státní báňské správy
Změna: 16/1986 Ú.v.
Změna: výnos ČBÚ 2/1990
Změna: 340/1992 Sb.
Český báňský úřad stanoví podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a podle § 10 písm. a) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, v dohodě s ministerstvem práce a sociálních věcí České socialistické republiky, Českou odborovou radou, jakož i s dalšími příslušnými ústředními orgány státní správy:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Rozsah platnosti
(1) Výnos se vztahuje na organizace podléhající dozoru státní báňské správy1) při pracích a činnostech, při kterých používají svislá díla (dále jen "jámy") ke svislé dopravě a chůzi.
(2) Výnos stanoví organizacím povinnosti k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při svislé dopravě a chůzi (dále jen "bezpečnostní předpis") v jámách.
§ 2
Způsob výpočtu a výklad pojmů
(1) Způsob výpočtu a navrhování nosných konstrukcí pro svislou dopravu a chůzi určují přílohy 1 až 5 a výpočet ostatních částí těžného zařízení příloha 6.
(2) Výklad některých pojmů pro účely tohoto bezpečnostního předpisu obsahuje příloha 7.
(3) Přílohy 1-7 jsou součástí tohoto bezpečnostního předpisu.
§ 3
Povinnost dopravy pracovníků
V jamách, určených jako východy z dolu, jakož i mezi patry, musí být zavedena strojní doprava pracovníků, je-li výškový rozdíl větší než 50 m.
ČÁST DRUHÁ
Těžní zařízení s vedenými dopravními nádobami zavěšenými na laně a jejich jámy
Díl první
Všeobecná ustanovení
§ 4
Uvádění těžního zařízení do trvalého provozu a povolování jízdy lidí na něm
(1) Těžní zařízení musí být uvedeno do trvalého provozu podle platných předpisů;2) do trvalého provozu musí být uvedeny i podstatné změny na něm.
(2) V komisi orgánu,2) který uvádí těžní zařízení do trvalého provozu, musí být zastoupeni odborníci pro příslušné strojní, elektrotechnické a báňské záležitosti, potvrzení obvodním báňským úřadem.
(3) Řádnou jízdu lidí na těžním zařízení povoluje obvodní báňský úřad na zařízení uvedeném do trvalého provozu nebo při závěrečném řízení o uvedení zařízení pro řádnou jízdu lidí do trvalého provozu. O termínu tohoto řízení být obvodní báňský úřad vyrozuměn aspoň 14 dnů předem. Tento úřad povoluje i podstatné změny na těžním zařízení pro řádnou jízdu lidí.
(4) Pro řízení o uvedení těžního zařízení pro řádnou jízdu lidí do trvalého provozu musí být organizací včas předložena obvodnímu báňskému úřadu potřebná technická dokumentace, odborné posouzení technické dokumentace komisí uvedenou v odstavci 2, případně i jinými odborníky potvrzenými státní báňskou správou a výčet případných odchylek od této dokumentace.
(5) Případné odchylky od bezpečnostního předpisu, obecně platných předpisů a od předložené technické dokumentace, případně náhradní opatření musí být s orgány příslušnými pro povolení odchylek projednány před zahájením závěrečného řízení podle odstavce 3.
(6) Obvodní báňský úřad může na základě doporučení odborníků uvedených v odstavci 2, případně 4, povolit řádnou jízdu lidí na těžním zařízení, které ještě nebylo uvedeno do trvalého provozu nebo bylo uvedeno do trvalého provozu prozatímně. Toto povolení smí být vydáno nejdéle na dobu šest měsíců.
(7) Mimořádnou jízdu povoluje organizace na těžních zařízeních a na náraziště, na která je povolena řádná jízda.
(8) Výjimečnou jízdu lidí povoluje závodní dolu nebo vedoucí pracovník, bylo-li zkouškami a kontrolou zjištěno, že těžní zařízení a jáma jsou pro požadovaný rozsah použití způsobilá, a to jen:
a) technikům organizace,
b) zástupcům nadřízených hospodářských orgánů, inspekčním orgánům, jejich průvodcům apod.,
c) narážečům a pracovníkům, jímž byly uloženy práce v jámě a přilehlých prostorech,
d) řemeslníkům a jiným pracovníkům,
e) nemocným a raněným pracovníkům a jejich průvodcům,
f) v případě nebezpečí.
V povolení musí být stanoven rozsah výjimečné jízdy lidí, její rychlost a bezpečnostní opatření, která jsou potřebná i s ohledem na místní poměry. Na všech nástupištích a ve strojovně musí být vyvěšeno povolení s určeným rozsahem a význam návěští. Opis povolení musí být předložen do tří dnů od jeho vydání obvodnímu báňskému úřadu.
(9) Při montáži a seřizování těžního stroje povoluje výjimečnou jízdu lidí závodní dolu nebo vedoucí pracovník. V povolení musí být stanovena rychlost jízdy, počet jedoucích pracovníků a potřebná opatření pro jejich bezpečnost. Podkladem pro toto povolení musí být též písemné vyjádření vedoucího montáže o způsobilosti těžního stroje k výjimečné jízdě lidí.
(10) Těžní zařízení musí být ohlášeno do evidence obvodnímu báňskému úřadu.
§ 5
Osvědčení o jakosti materiálu
(1) Organizace musí předložit prohlášení dodavatele těžního zařízení, že pro výrobu zařízení bylo použito materiálu uvedeného v technické dokumentaci.
(2) Od nosných částí závěsů dopravních nádob, hřídele těžního stroje a os lanovnic musí být k dispozici osvědčení o jakosti materiálu, od klínových úvazků a úvazků vyrovnávacích lan osvědčení podle příslušné normy3) a od lan hutní atest o jakosti lana. Osvědčení si vyžádá organizace od dodavatele.
§ 6
Řád o jízdě na laně, pracovní pravidlo a Spis o jízdě na laně
(1) Závodní dolu nebo vedoucí pracovník musí vydat Řád o jízdě na laně.
(2) Pracovníci zaměstnaní při obsluze, prohlídkách a údržbě těžních zařízení a jámy musí obdržet příslušná pracovní pravidla a případná pracovní poučení vydaná organizací, která určují jejich povinnosti.
(3) Strojníci těžních strojů, narážeči, dohlížitelé při řádné jízdě lidí a příslušní technici musí být dále seznámeni s Řádem o jízdě na laně. Titíž pracovníci, s výjimkou dohlížitelů, musí být též seznámeni s podmínkami případně povolené výjimečné jízdy lidí.
(4) O každém těžním zařízení musí být veden Spis o jízdě na laně, který musí obsahovat:
a) Popis zařízení pro jízdu na laně včetně potřebných výkresů, výpočtů, osvědčení a schémat elektrické a hydraulické části,
b) Knihu o jízdě na laně,
c) Pomocnou knihu prohlídek těžního zařízení a jámy,
d) dokumentaci lan, tj. hutní atest o jakosti lana, osvědčení o stavu a zkoušce zkratky lana, výpočet bezpečnosti lana, přehled o vadách na laně, rozhodnutí o používání lana a výsledky nedestruktivních kontrol lana,
e) doklady o výsledcích měření v jámě,
f) příslušná rozhodnutí státní báňské správy, rozhodnutí a příkazy vydané organizací a zápisy o dlouhodobých a mimořádných prohlídkách a revizích,
g) po jednom vyhotovení všech pracovních pravidel a poučení týkajících se svislé dopravy,
h) Řád o jízdě na laně.
(5) Organizace určí vzory formulářů spisu o jízdě na laně požadovaných v odstavci 4 písmenech b), c) a h).
§ 7
Technici pověření dozorem na těžní zařízení a jámu
(1) Dozorem na udržování strojní části těžního zařízení musí být pověřen technik s odpovídajícími technickými znalostmi a nejméně dvouletou praxí při provozu těžního zařízení. Odpovídá za prohlídky a údržbu strojní části těžního zařízení.
(2) Dozorem na udržování elektrické části těžního zařízení musí být pověřen technik s odpovídajícími technickými znalostmi a nejméně dvouletou praxí při provozu těžního zařízení. Odpovídá za prohlídky a údržbu elektrické části těžního zařízení.
(3) Dozorem na udržování jámy a jejího vybavení musí být pověřen techniky s odpovídajícími technickými znalostmi a nejméně dvouletou praxí při provozu těžního zařízení nebo údržbě jámy. Odpovídá za prohlídky a údržbu jámy a jejího vybavení.
(4) Technici uvedení v předcházejících odstavcích musí být určeni závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem a pověřeni funkcí smějí být až po schválení obvodním báňským úřadem. Jejich povinnosti vždy musí být stanoveny tak, aby byl zajištěn dozor na celé těžní zařízení a jámu.
(5) Závodní dolu nebo vedoucí pracovník smí rozdělit dozor na těžní zařízení, případně jámu i na více pracovníků, a to podle povahy jednotlivých částí těžního zařízení a jámy. Všichni tito pracovníci musí odpovídat příslušným požadavkům předcházejících odstavců.
(6) Závodní dolu nebo vedoucí pracovník musí jednomu z techniků pověřených dozorem na těžní zařízení nebo jámu uložit koordinaci činnosti všech pověřených techniků na tomto zařízení a jámě a stanovování podmínek pro dopravu dlouhých a rozměrných břemen, břemen s nadměrnou hmotností a odpovědnost za řádné vedení Spisu o jízdě na laně. Tyto činnosti smí technik pověřený koordinací vykonávat nejvíce ve třech těžních zařízeních a jamách. Pokud koordinační činnost vykonává na třech těžních zařízeních a jamách, nesmí kromě vlastního dozoru nad těmito těžními zařízeními nebo jamami vykonávat jinou pracovní činnost.
(7) Technik pověřený dozorem se musí při prohlídkách, při nichž je požadována jeho účast podle § 78 až 82, § 84, §§ 85, 87, 88 zúčastnit prohlídky v potřebném rozsahu, kontrolovat její jakost a stanovit potřebná opatření.
(8) Technici pověření dozorem musí být zapsáni v Knize o jízdě na laně s uvedením části těžního zařízení a jámy, pro kterou jsou pověřeni dozorem. V této knize musí být rovněž poznamenáno uložení povinností podle odstavce 6.
(9) Zastupování techniků pověřených dozorem musí být zajištěno pracovníky s kvalifikací požadovanou pro tyto techniky a schválenými obvodním báňským úřadem.
§ 8
Technik pověřený účastí při týdenních prohlídkách
(1) Účastí při týdenních prohlídkách podle §§ 78, 79, 82, 85, 87 musí být pověřen organizací technik starší 21 let s odpovídajícími technickými znalostmi. Tento musí být zapsán v Knize o jízdě na laně.
(2) Technik pověřený účastí při týdenních prohlídkách odpovídá za to, že určení pracovníci provedli prohlídku v požadovaném rozsahu.
§ 9
Dohlížitelé při jízdě lidí
(1) Organizace musí určit dohlížitele, kteří vykonávají při řádné jízdě lidí stálý dozor. Při mimořádné jízdě lidí přebírá povinnosti dohlížitele hlavní narážeč, pokud není dozor při mimořádné jízdě lidí upraven v Řádu o jízdě na laně jinak.
(2) dohlížitel odpovídá za bezpečnost, dodržování předpisů a organizaci při nástupu a výstupu lidí z dopravní nádoby. Musí být zapsán v Knize o jízdě na laně.
(3) Dohlížitelé při řádné jízdě lidí musí být v době výkonu své funkce označeni způsobem uvedeným v Řádu o jízdě na laně.
§ 10
Strojník těžního stroje
(1) K samostatnému řízení těžního stroje smějí být určeni jen pracovníci, kteří:
a) dosáhli věku 21 let;
b) byli pro danou funkci uznáni způsobilými zdravotně lékařem a na základě psychotechnické zkoušky psychologem;
c) se vyučili ve strojním, případně elektrotechnickém oboru a nejméně půl roku pracovali při obsluze nebo údržbě zařízení pro dopravu v jamách. Absolventi průmyslových škol strojního nebo elektrotechnického směru nemusí být vyučeni ve strojním, případně elektrotechnickém oboru, musí však mít alespoň půlroční praxi při obsluze nebo údržbě zařízení pro dopravu v jamách. U těžních zařízení s rychlostí do 6 m.s-1 se nepožaduje vyučení ve strojním, případně elektrotechnickém oboru, pokud příslušní pracovníci pracovali nejméně jeden rok v provozu těžního zařízení;
d) nabyli potřebné praxe při řízení příslušného těžního stroje pod dozorem strojníka. Dobu zácviku musí stanovit organizace v rozmezí od dvou do šesti měsíců podle složitosti zařízení a jeho náročnosti na řízení; jedná-li se již o přezkoušeného strojníka a jeho pověření řízením jiného typu těžního stroje, smí být potřebná praxe kratší;
e) vykonali úspěšně zkoušku ze znalostí zařízení těžního stroje, znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu, předpisů a pracovních pravidel vydaných podle § 6, jakož i z praktického řízení příslušného těžního stroje před zástupcem obvodního báňského úřadu.
(2) Strojník, který má řídit těžní stroj nového typu, který nebyl předtím všeobecně zaveden, musí mít kvalifikaci podle odstavce 1 s tím, že potřebnou praxi musí nabýt pod dozorem příslušného odborníka pro tento nový typ stroje.
(3) Strojník těžního stroje smí být pověřen řízením jiného těžního stroje po nabytí přiměřené praxe, určené organizací. Strojník malého těžního stroje však smí být pověřen řízením velkého těžního stroje až po přezkoušení podle odstavce 1 písmene e).
(4) Pravidelně vždy po dvou letech musí být strojníci přezkoušeni zkušební komisí organizace za znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu, pracovních pravidel pro strojníky těžních strojů a zařízení těžního stroje. K tomuto přezkoušení musí být předloženo lékařské vysvědčení.
(5) Přeruší-li strojník těžního stroje z jakýchkoliv příčin své zaměstnání na dobu delší než půl roku, musí se podrobit před samostatným řízením stroje zkoušce podle odstavce 4, rozšířené o praktické řízení stroje. Organizace rozhodne o době případného opakování zácviku.
(6) Strojník nesmí ve směně řídit dva nebo více těžních strojů, u kterých by v důsledku odlišného technického vybavení či uspořádání některých částí zařízení mohla být nepříznivě ovlivněna bezpečnost pracovníků nebo provozu.
(7) Složení zkoušky podle odstavce 1, délka praxe podle odstavce 3, výsledek předepsaných vstupních a periodických prohlídek, jakož i přezkoušení podle odstavce 4 a 5 musí být zapsáno do Knihy o jízdě na laně.
§ 11
Narážeči
(1) Jako narážeči u jámy musí být organizací určeni jen pracovníci starší 18 let, seznámení s obsluhou zařízení, zaměstnaní nejméně jeden měsíc u těžního zařízení v organizaci pod dozorem narážeče a vyzkoušení se znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu a pracovních pravidel pro narážeče těžních zařízení zkušební komisí organizace, jejímiž členy musí být technici pověření dozorem na těžní zařízení a jámu.
(2) Pravidelně vždy po dvou letech musí být narážeči přezkoušeni ze znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu a pracovních pravidel pro narážeče těžních zařízení zkušební komisí organizace, jejímiž členy musí být technici pověření dozorem na těžní zařízení a jámu.
(3) Jako hlavní narážeč smí být určen pracovník starší 21 let, který pracoval nejméně šest měsíců jako narážeč.
(4) Narážeč obsluhující tlačítkové zařízení těžního stroje musí být lékařem a psychologem uznán pro to způsobilým a musí se podrobit každé dva roky lékařské prohlídce.
(5) Narážeči musí dbát na pořádek při nástupu a výstupu lidí z dopravní nádoby, obsluhovat dvířka dopravních nádob, aretační zařízení v kleci i nárazištích, zátyňová dvířka, sklápěcí můstky a narážecí zařízení. V době výkonu své funkce musí být označeni způsobem uvedeným v Řádu o jízdě na laně.
(6) Složení zkoušky podle odstavce 1 a výsledek prohlídky podle odstavce 4 a přezkoušení podle odstavce 2 se musí zapsat v Knize o jízdě na laně.
§ 12
Prohlížitelé a údržbáři těžního zařízení a jámy
(1) K samostatnému provádění údržby a prohlídek součástí těžního zařízení a jámy smějí být určeni v oboru vyučení pracovníci starší 21 let, alespoň s jednoroční praxí v údržbě těžního zařízení, případně jámy a vyzkoušení se znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu, pracovních pravidel pro pracovníky, pověřené prohlídkami a údržbou jam a těžních zařízení a pracovních poučení technikem pověřeným příslušným dozorem.
(2) Prohlížitelé a údržbáři musí být pravidelně nejméně jednou za dva roky přezkoušeni ze znalostí příslušných ustanovení tohoto bezpečnostního předpisu, pracovních pravidel pro pracovníky pověřené prohlídkami a údržbou jam a těžních zařízení a pracovních poučení technikem pověřeným příslušným dozorem.
(3) Prohlížitelé a údržbáři konají prohlídky a zkoušky podle §§ 78, 79, 80, 81, 82, 85, 87, 88 a podle svého určení a jsou odpovědni za jejich odborné provedení.
(4) Výsledek zkoušek podle odstavců 1 a 2 musí být zapsán v Knize o jízdě na laně.
§ 13
Provoz těžního zařízení
(1) Závodní dolu nebo vedoucí pracovník je odpovědný za vytvoření podmínek pro řádný provoz těžního zařízení, potřebnou údržbu, prohlídky a revize.
(2) Po dobu, kdy je na těžním zařízení konána řádná nebo mimořádná jízda lidí, těžba a pravidelná doprava materiálu, musí být na hlavní odnímací plošině a na nárazišti, z něhož se dopravuje, hlavní narážeč.
(3) Používá-li se při řádné nebo mimořádné jízdě lidí více plošin, musí být na každé nástupní a výstupní straně plošin narážeč nebo jiný poučený pracovník určený organizací, který musí v tomto případě vykonávat příslušnou činnost narážečů.
(4) Při řádné jízdě lidí musí být kromě narážečů přítomen dohlížitel. Příkazů narážečů a dohlížitelů musí každý bezpodmínečně poslechnout.
(5) Při jakékoliv jízdě lidí musí být příslušné etáže klece, případně skipu uzavřeny dvířky. Jakákoliv jízda lidí v etážích dopravní nádoby, které jsou plně nebo částečně naloženy hmotami, je zakázána. Může se však dopravovat nářadí, předměty a pomůcky, zajištěné proti vypadnutí a vysunutí z nádoby a proti ohrožení jedoucích pracovníků, přičemž musí být dodržena předepsaná volná půdorysná plocha pro pracovníka podle § 67 odst. 9. Při řádné jízdě lidí kromě toho nesmějí být v téže jámě současně dopravovány hmoty.
(6) Mimořádná a výjimečná jízda lidí není dovolena v obou dopravních nádobách současně.
(7) Vstup do dopravní nádoby a výstup z ní po daném návěští k jízdě je zakázán.
(8) Překládány smějí být pouze prázdné dopravní nádoby.
(9) Jízda lidí při rozpojených bubnech těžního stroje je zakázána. Při záchraně pracovníků nebo zdolávání nehod smí organizace povolit jízdu s pracovníky při rozpojených bubnech za stanovení potřebných opatření a bylo-li zkouškou a kontrolou zjištěno zejména, že jízdní i pojistná brzda pevného bubnu udrží nevyváženou dopravní nádobu s uvažovaným zatížením v nejnižší poloze s jistotou nejméně jedenapůlnásobnou. Povolení musí obsahovat zejména tyto podmínky:
a) povinnou účast druhého strojníka při jízdě lidí, který v případě nebezpečí stroj okamžitě zastaví,
b) stanovení rychlosti nejvýše 3,0 m.s-1,
c) povinnost řádně zajistit volný buben proti pohybu.
(10) Vložené průvodnice v nárazištích se smějí vykládat nebo odebírat a vodicí a odrazová lana se smějí uvolňovat nebo napínat nebo odpojovat od kotvicí konstrukce jen tehdy, jsou-li dopravní nádoby v klidu.
(11) Pro dopravu dlouhých a rozměrných břemen a břemen s nadměrnou hmotností musí být stanoveny podmínky technikem určeným podle § 7 odst. 6, přičemž zatížení dopravní nádoby smí být nejvýše o 25 % vyšší než povolené a bezpečnost lana při takové dopravě nesmí klesnout pod hodnotu 4,5. Při takové dopravě nesmějí být pracovníci ani v protijedoucí dopravní nádobě, ani v dopravních nádobách jiného těžního zařízení v téže jámě s výjimkou nutného doprovodu. Doprava břemen s nadměrnou hmotností se musí konat za dozoru technika pověřeného dozorem na těžní zařízení nebo jámu a před dopravou takových břemen i po ní musí být prohlédnuty všechny části zařízení, které budou, případně byly mimořádně namáhány. Výsledek prohlídek musí být zaznamenán v Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy.
(12) V jámové tůni se smí prodlévat a pracovat jen při zastavení provozu všech těžních zařízení v jámě kromě zařízení, které se používá k práci a čištění jámové tůně. Při jízdě tohoto zařízení musí být pracovníci v bezpečném úkrytu.
(13) Musí-li strojník opustit své stanoviště, aniž byl vystřídán, musí stroj napřed spolehlivě zajistit pojistnou brzdou a postavením řídící páky do nulové polohy a u těžních strojů s asynchronním pohonem vypnout hlavní vypínač. Své vzdálení ze strojovny musí oznámit hlavnímu narážeči na hlavní odnímací plošině, případně dispečerovi. V případě opuštění strojovny ji musí uzamknout.
(14) Po převzetí těžního stroje po směně, kdy se v daném úseku bezprostředně netěžilo, nebo kdy se pracovalo v jámě, musí se před zahájením jakékoliv jízdy lidí provést zajišťovací jízda. Tato jízda se musí rovněž provést po každém nastavení ukazatelů hloubkoměru, rozpojení jeho pohonů a po přeložení dopravní nádoby na hlubší náraziště.
(15) Během zkušebních jízd podle § 89 je na těžním zařízení jízda lidí zakázána a zkušební jízda se musí konat až na nejspodnější náraziště.
(16) Při jízdě lidí se nesmějí používat stavítka. Páky stavítek při jízdě lidí a po ukončení těžby musí být spolehlivě zajištěny v otevřené poloze.
(17) Při vstupu a výstupu pracovníků z dopravní nádoby musí být při řádné jízdě lidí sklápěcí můstky sklopeny.
(18) Při vysunutí zařízení pro zajištění polohy dopravní nádoby s lanovým vedením musí být chod těžního stroje blokován. Při použití pevného vedení pro zajištění polohy dopravní nádoby s lanovým vedením v nárazišti průjezdního patra nesmí být rychlost při vjezdu dopravní nádoby větší než 2 m.s-1.
(19) Narážecí zařízení společně ovládané se sklápěcími můstky musí být při jízdě lidí blokováno. Před opuštěním stanoviště musí narážeč zajistit strojní vybavení náraziště proti manipulaci, narážecí zařízení zajistit v klidové poloze, sklápěcí můstky a zarážky ve zvednuté poloze. Mezi zarážkou a jámou se nesmí ponechat žádný vůz a materiál.
(20) Zařízení v nárazišti proti samovolnému ujetí vozů do jámy se nesmí vyřadit z činnosti.
(21) Při upozornění zvláštním návěštním zařízením podle § 75 odst. 2 musí strojník bezodkladně zastavit chod těžního stroje.
§ 14
Náhradní díly těžního zařízení
(1) Pro každé těžní zařízení musí být k dispozici náhradní díly stanovení organizací, nejméně však tyto:
a) vyhovující těžní lano, pro zařízení s vyrovnávacím lanem i lano vyrovnávací a pro vícelanová těžení celá souprava těžních a vyrovnávacích lan,
b) jedna dopravní nádoba se závěsem a úvazkem, pro těžní zařízení s třecím kotoučem dvě dopravní nádoby se závěsem a úvazky těžních a vyrovnávacích lan, případně dopravní nádoba a protizávaží,
c) pro strojní a elektrickou část těžního zařízení ty, které jsou nutné k pohotovému odstranění obvyklých závad; rozsah nutných náhradních dílů stanoví výrobce, u starších zařízení organizace,
d) 10 průvodnic,
e) dvě vodicí a dvě odrazová lana pro každý průměr všech příslušných zařízení dolu.
(2) Pro těžní zařízení, případně lana téže organizace smějí být stejné náhradní díly podle odstavce 1 společné, přičemž lana musí být o délce pro nejhlubší provozní náraziště.
§ 15
Dávání návěští
(1) Těžní stroj smí být uveden do chodu ž po jasném a zřetelném návěští z náraziště a hlavní odnímací plošiny. Pro strojníka těžního stroje jsou směrodatná návěští zvuková, dávaná do strojovny z hlavní odnímací plošiny; návěští z náraziště jsou kontrolní. V případě, že strojník obdrží návěští z náraziště a hlavní odnímací plošiny rozporného významu, musí si vyžádat opakování návěští. Není-li na hlavní odnímací plošině nebo na nárazišti narážeč, lze po předchozím hovorovém upozornění strojníka vyslat návěští pouze z jednoho místa a toho návěští je pro strojníka směrodatné. Rovněž v případě samojízdy nebo u jednočinného těžního zařízení jsou pro strojníka směrodatná návěští z dopravní nádoby, případně z náraziště, na němž je dopravní nádoba.
(2) Návěští k jízdě, vyjma samojízdy, smí dávat jen hlavní narážeč. Návěští musí dávat zřetelně a podle Řádu o jízdě na laně a po zjištění, že dopravní nádoba je připravena k jízdě. Při víceetážových klecích, do nichž se naráží nebo nastupuje a vystupuje současně z několika plošin, smí hlavní narážeč dát návěští k jízdě teprve tehdy, když narážeči ostatních plošin téhož náraziště dali znamení, že jízda může začít. Z hlavní odnímací plošiny smí být dáno návěští do strojovny (kromě součtového návěští), až po návěští z příslušného náraziště. Není-li při provádění prohlídek a údržby přítomen hlavní narážeč, smí dávat návěští určený pracovník, který je seznámen s obsluhou návěštního zařízení, významem návěští a povinnostmi při dávání návěští a je zapsán v Knize o jízdě na laně.
(3) Před každou jízdou lidí musí strojník po návěští k jízdě lidí čekat nejméně pět sekund než uvede stroj do chodu.
(4) Neprovedl-li strojník z jakéhokoliv důvodu úkon požadovaný návěštím do 30 sekund, musí vyčkat opakování návěští, případně si je vyžádat. Čekat na opakování návěští je také třeba, nebylo-li mu správně porozuměno. V případě nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští "Stát".
(5) Před vstupem a výstupem pracovníků z dopravní nádoby musí být dáno návěští "Stát". Neplatí to pro těžní zařízení uvedená v § 58.
(6) Přímé návěští "Stůj" houkačkou smí být použito jen při nebezpečí. Pracovník, který dal návěští, musí strojníkovi ihned oznámit místo a důvod vyslání návěští.
(7) Po přímém návěští "Stůj" houkačkou smí strojník uvést stroj do chodu jedině na rázové návěští hlavního narážeče z hlavní odnímací plošiny. Hlavní narážeč smí dát návěští až po zjištění, že důvod, pro nějž bylo použito přímého návěští "Stůj", pominul. Není-li přítomen hlavní narážeč, smí dát v tomto případě návěští pracovník určený organizací.
(8) Po návěští "Stát" daném z dopravní nádoby smí strojník uvést stroj do opětného chodu jen na další návěští z téže dopravní nádoby. Není-li možné dát toto návěští, smí uvést těžní stroj do opětovného chodu též po telefonickém dohovoru s příslušným pracovníkem, případně po náležitém ověření situace.
(9) Pracovník, který dal návěští, odpovídá za jeho správnost a musí sledovat, zda danému návěští bylo správně porozuměno; není-li tomu tak, musí dát ihned návěští "Stát".
(10) Návěští "Stůj", rázová návěští "Stát" a návěští z dopravní nádoby jsou vždy přednostní před ostatními návěštími.
§ 16
Samojízda
(1) Samojízdou smějí jet jen narážeči a pracovníci jmenovitě určeni organizací, kteří byli přezkoušeni ze znalostí předpisů o samojízdě, významu návěští a povinností při dávání návěští; ostatní pracovníci jen v doprovodu narážečů nebo určených techniků. Samojízda se smí konat bez doprovodu narážeče jen v jedné dopravní nádobě určené v Řádu o jízdě na laně a jen v jedné etáži. Seznam určených pracovníků musí být vložen v Knize o jízdě na laně a vyvěšen ve strojovně.
(2) Samojízda není dovolena v obou dopravních nádobách současně.
(3) Každá samojízda musí být u ručně řízených těžních strojů předem hovorově dohodnuta se strojníkem.
(4) Je-li u ručně řízených těžních strojů na hlavní odnímací plošině, případně na nárazišti, v činnosti návěštní zařízení, musí se před vstupem do dopravní nádoby dát návěští "Stát". Toto návěští se ruší jen návěštím z dopravního nádoby, která je v těchto místech, nebo návěštím daným hlavním narážečem z těchto míst. Nelze-li u ručně řízených těžních strojů dát návěští "Stát", smí se vstoupit do dopravní nádoby jen po dohovoru se strojníkem.
(5) Před výstupem pracovníků z dopravní nádoby musí být dáno návěští "Stát". V případě, že dopravní nádoba nezastavila přesně na dohodnutém místě, smí ji strojník uvést do příslušného pohybu jen na příslušném návěští z ní. Po ukončení samojízdy, není-li na nárazišti v činnosti návěštní zařízení, smí strojník uvést těžní stroj do pohybu též po telefonickém dohovoru s příslušným pracovníkem.
DÍL DRUHÝ
Velká těžní zařízení a jejich jámy
Oddíl první
Všeobecná ustanovení
§ 17
Vymezení velkých těžních zařízení
Velká těžní zařízení jsou zařízení s větší jmenovitou rychlostí než 3 m.s-1.
§ 18
Umístění strojního a elektrického zařízení
Strojní a elektrické zařízení musí být uspořádáno a umístěno tak, aby bylo bezpečně přístupné pro prohlídky, údržbu, zkoušky a revize.
Oddíl druhý
Jámy
§ 19
Vedení dopravních nádob
V jámě musí být zařízení pro vedení dopravních nádob. Vedení dopravních nádob musí být vyrovnáno podle požadavků tohoto bezpečnostního předpisu, aby nádoba jela klidně a neuvázla.
§ 20
Rozpony a příčky
(1) Největší jmenovitá svislá vzdálenost rozpon smí být u dřevěných průvodnic 3 m, u kovových průvodnic 4 m.
(2) Konce rozpon, příček a konzol pro upevnění rozpon nebo příček musí být zabetonovány, zazděny nebo ukotveny jiným způsobem do jámové výztuže nebo rostlé horniny. Rozpony nebo příčky mohou být kromě toho též upevněny k dalším prvkům výstroje. Potřebná délka zabetonování, měřená v ose každé rozpony, příčky nebo konzoly, způsob ukotvení a případné upevnění k dalším prvkům výstroje musí být určeny projektem.
(3) Protilehlé rozpony musí být situovány ve stejné horizontální rovině.
(4) Jmenovitá tlouška stěn ocelových rozpon a příček nesmí být menší než 8 mm.
(5) Na rozpony a jejich příčky se s výjimkou průvodnic a konstrukce lezního oddělení nesmí nic upevňovat.
§ 21
Průvodnice a náhradní vedení
(1) Dřevěné průvodnice musí být nejméně 6 m dlouhé. V místě, kde není možné dodržet jmenovitou délku průvodnic, smí se používat výjimečně průvodnic kratších, nejméně však o délce 4 m. Je-li průvodnicové vedení přerušeno, musí mít první průvodnice nad přerušením jmenovitou délku uvažovanou ve výpočtu výstroje jámy. Průvodnice se smějí zařazovat jen výjimečně a jen potud, pokud je to doloženo výpočtem.
(2) Jmenovitá tlouška stěn ocelových průvodnic nesmí být menší než 10 mm.
(3) Pro průvodnice a jejich připevnění k rozponám platí příslušné technické normy.4)
(4) Styk průvodnic musí být vždy proveden na rozponě a mezera ve styku průvodnic nesmí být větší než 5 mm.
(5) Přerušení průvodnic v nárazištích musí být co nejkratší. Tam, kde je přerušení průvodnic potřebné jen občas, smějí se používat bezpečně zajištěné vložené průvodnice. Nezaručuje-li délka dopravní nádoby řádné vedení, musí být v místě přerušení průvodnic zabudováno náhradní vedení (např. rohové). Toto vedení musí zaručovat plynulý a bezpečný průjezd dopravních nádob.
(6) Boční i čelní úkos nájezdových průvodnic po přerušení musí být 1:25 a v délce nejméně 1 m.
(7) Přímá část rohového vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnic musí překrývat zkosenou část nájezdové průvodnice. Nájezdová část rohového vedení dopravních nádob musí mít úkos 1:25 a délku nejméně 1 m.
§ 22
Lanové vedení dopravních nádob
(1) Jako vodicí a odrazová lana se musí používat umrtvená lana nebo lana uzavřené, případně polouzavřené konstrukce kruhového průřezu o minimálním průměru 28 mm. Odrazová lana nesmějí mít jmenovitý průměr menší než vodicí. Jmenovitý nebo výška profilu vnějších drátů vodicích lan nesmí být menší než 2 mm. Vodicí lana smějí být vyrobena v normální jakosti.
(2) Lana musí mít jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení (vlastní hmotnost a napínací síla) byla počáteční bezpečnost nejméně pětinásobná. Musí být přezkoušena státní zkušebnou nebo zkušebnou pověřenou ústředním orgánem státní báňské správy (dále jen zkušebna). Jako vodicí a odrazová lana se smějí používat i odložená těžní lana na základě vyhovujícího výsledku zkoušky zkratky lana.
(3) Volba počtu vodicích lan musí být provedena podle ustanovení přílohy 2, pro jednu nádobu však musí být vždy nejméně dvě vodicí lana.
(4) Minimální jmenovité mezery mezi nádobami navzájem a nádobou a výztuží, případně částmi pevné výstroje v jámě, se určí výpočtem uvedeným v příloze 2.
(5) Vodicí lana musí být umístěna symetricky alespoň vůči jedné z os půdorysu nádoby nebo vůči středu nádoby a podle možnosti co nejdále od osy závěsu těžních lan.
(6) použití a umístění odrazových lan mezi dopravními nádobami téhož zařízení nebo sousedního zařízení rozhoduje výpočet mezer podle přílohy 2. Odrazová lana musí být minimálně dvě a ve stejné vzdálenosti od nádob.
(7) Vodicí a odrazová lana musí být trvale napínána. Napínací síla vodicích a odrazových lan se stanoví výpočtem uvedeným v příloze 2. Napínací zařízení u vodicích lan musí být konstruováno tak, aby tyto síly bylo možno měnit v rozmezí + - 10 %.
(8) Napínání každého vodícího a odrazového lana musí být nezávislé a trvalé.
(9) Napínací zařízení vodicích a odrazových lan v jámové tůni musí být chráněno před dotykem a vyrovnávacími lany těžního zařízení.
(10) Napínací zařízení včetně obslužné plošiny při umístění v jámové tůni musí být nejméně 1,5 m nad nejvyšší polohou hladiny vody v tůni a musí být chráněno proti propadu dopravované rubaniny.
(11) Vodicí a odrazová lana musí být zavěšena nad nárazníkovým roštem tak, aby dopravní nádoba při přejetí nevjela do jejich úvazků. Jejich spodní upevnění musí být pod dosedacím roštem v jámové tůni.
(12) Odchylky vzdálenosti zavěšení vodicích lan vůči projektované vzdálenosti mezi nimi vzájemně a od osy těžního lana smějí být nejvýše + - 5 mm.
(13) Odchylky vzdálenosti zavěšení odrazových lan vůči projektované vzdálenosti mezi nimi a vůči vodicím lanům smějí být nejvýše + - 10 mm.
(15) Nájezd nádob vedených vodicími lany do pevného vedení musí být plynulý.
(16) Při použití výsuvných zařízení pro zajištění vodorovné polohy dopravní nádoby v místě narážení, plnění nebo vstupu do dopravní nádoby, musí být při vysunuté poloze těchto zařízení chod těžního stroje blokován.
(17) Poměr jmenovitého průměru lanovnice, bubnů a pomocného zařízení pro nakládání, manipulaci a napínání vodicích a odrazových lan k jmenovitému průměru vodicích a odrazových lan musí být nejméně 25. Pro nakládání a evidenci těchto lan platí obdobně i ustanovení § 66 odst. 7 a 8.
§ 23
Výpočet výstroje jam
(1) Pevné vedení dopravních nádob a výstroj jam se počítá na působení horizontálních sil a kromě toho u těžních zařízení s dopravními nádobami se záchyty na vertikální síly při vybavení záchytů. Hodnoty těchto sil a způsob výpočtu jsou uvedeny v příloze 2.
(2) Výpočet lanového vedení dopravních nádob se provádí podle přílohy 2.
§ 24
Dovolené odchylky při vyztužování a vystrojování jam
(1) Při vyztužování a vystrojování jam jsou přípustné tyto odchylky (horizontální odchylky ke středu jámy je označena -, od středu jámy +):
a) u výztuže: 
1. při vyztužování kruhových jam výztuží monolitickou,
      zděnou, panelovou a tybingovou                    + - 100 mm
2. při vyztužování kruhových jam ostatními druhy
      výztuže                                         - 0 + 200 mm
3. při vyztužování pravoúhlých jam u prvků výztuže 
3.1 nenesoucích průvodnice                         + - 15 mm
3.2 nesoucích průvodnice
          (vždy pro vnitřní stěnu nosníku směrem
          ke středu jámy)                                + - 10 mm
4. při vyztužování dřevěnou výztuží kromě toho
      pro svislou vzdálenost mezi sousedními nosníky
      výztuže                                            + - 30 mm
b) při vystrojování jámy ocelovou výstrojí: 
1. u rozpon nesoucích průvodnice z jedné strany
      od svislice                                      - 0 + 20 mm
2. u rozpon nesoucích průvodnice z obou stran
      od svislice                                        + - 10 mm
3. u příček od svislice                               + - 10 mm
4. u svislé rozteče mezi rozponami                    + - 10 mm
5. u svislé rozteče mezi příčkami                     + - 10 mm
6. u průvodnic:
6.1 od svislice bočně + - 5 mm, čelně 0 až + 10 mm, přičemž každá průvodnice smí být položena s největším odklonem od svislice bočně i čelně 1 : 1000,
6.2 rozchodu mezi průvodnicemi, které vedou jednu dopravní nádobu 0 + 10 mm,
6.3 odchylky mezi průvodnicemi jedné dopravní nádoby se musí posuzovat z hlediska podmínek 6.1 a 6.2,
c) při vystrojování jam dřevěnou výstrojí: 
1. u rozpon od svislice                               + - 10 mm
2. u příček od svislice                               + - 15 mm
3. pro svislou vzdálenost (rozteč) mezi rozponami
      nebo příčkami                                      + - 30 mm
4. u průvodnic
4.1 od svislice bočně + - 10 mm, čelně - 0 + 10 mm, s největším odklonem od svislice bočně 1 : 400,
4.2 rozchodu mezi průvodnicemi, které vedou jednu dopravní nádobu - 0 + 10 mm,
4.3 odchylky průvodnic jedné dopravní nádoby se musí posuzovat z hlediska podmínek 4.1 a 4.2,
d) při jakékoliv výstroji:
1. v odklonu rozpon od horizontální polohy nejvýše 1 : 200,
2. protilehlých rozpon od téže horizontální roviny + - 5 mm.
(2) Místo svislice pro určování dovolených odchylek u rekonstruovaných jam se může použít spojnice lomových bodů, přičemž přípustný úklon těchto spojnic musí být v konkrétních případech stanoven v projektu nebo odborném posudku.
§ 25
Mezery mezi dopravními nádobami a jámovou výztuží a výstrojí
(1) Boční a čelní mezera mezi vodítky dopravní nádoby a průvodnicemi musí být projektována:
a) u kluzných vodítek čelně 2 x 5 mm, bočně 2 x 5 mm;
b) u pomocných vodítek při kolovém vedení dopravní nádoby čelně i bočně 2 x 15 mm.
(2) Boční i čelní mezera mezi vodítky dopravní nádoby a rohovým vedením v místě přerušení průvodnic smí být nejvýše 2 x 15 mm.
(3) Mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy s dřevěnými nebo ocelovými průvodnicemi musí odpovídat těmto hodnotám: 
------------------------------------------------------------------
                 Mezera mezi                         Nejmenší
                                                     jmenovitá
                                                     velikost
                                                     v mm
------------------------------------------------------------------

a) dopravní nádobou a monolitickou betonovou,
   zděnou, panelovou, tybingovou výztuží
   kruhových jam                                     200 mm
b) dopravní nádobou a ocelovou nebo dřevěnou
   výztuží pravoúhlých jam                           150 mm
c) dopravní nádobou a příčkou                        100 mm
d) dopravní nádobou a rozponou:
   1. při použití pevných vodítek                     50 mm
   2. při použití pružných vodítek nebo vodicích
      kladek                                          60 mm
e) sousedními dopravními nádobami                            150 mm
f) dopravní nádobou a konstrukcí ohlubně,
   náraziště a jámové stolice při vedení dopravní
   nádoby rohovým vedením                             45 mm
g) dopravní nádobou a ostatním vybavením jámy        150 mm
------------------------------------------------------------------
(4) Mezery mezi dopravní nádobou a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy při použití lanového vedení dopravních nádob musí odpovídat hodnotám stanoveným podle přílohy 2.
(5) Mezery mezi těžními nebo vyrovnávacími lany a výztuží, pevnou výstrojí a ostatním vybavením jámy musí odpovídat těmto hodnotám: 
------------------------------------------------------------------
                 Mezera mezi                         Nejmenší
                                                     jmenovitá
                                                     velikost
                                                     v mm
------------------------------------------------------------------

a) lanem a výztuží                                   150 mm
b) lanem a výstrojí nebo ostatním vybavením jámy     100 mm
------------------------------------------------------------------
(6) Hodnoty v odstavcích 3, 4 a 5 jsou jmenovité, skutečné mezery mohou být rozdílné o dovolené odchylky a později v provozu o dovolené opotřebení.
(7) Při bočním vedení dopravních nádob musí být v projektu ověřeno, že po opotřebení průvodnic a vodítek v přípustných mezích a při nejnepříznivějším postavení dopravní nádoby musí být mezera mezi dopravní nádobou a rozponou nejméně 35 mm. Nemůže-li být tato mezera z technických důvodů zajištěna, musí být těžní zařízení ještě vybaveno pomocným vedením nebo jinak zabezpečeno proti natáčení dopravních nádob.
(8) Protizávaží u jednočinných těžních zařízení se posuzují z hlediska největších dovolených odchylek a mezer jako dopravní nádoby.
§ 26
Lezní oddělení
(1) Pokud jáma při hloubce do 300 m není vybavena havarijním dopravním zařízením podle § 95, musí mít lezní oddělení.
(2) Do lezního oddělení musí být možný přestup ze všech dopravních nádob těžních zařízení a opačně.
(3) Z ohlubně a ze všech vyústění důlních děl do jámy musí být bezpečný vstup do lezního oddělení. Vstupy musí být opatřeny poklopy, upevněnými na závěsech, a musí být snadno přístupné.
(4) Vstup do lezního oddělení nesmí vést těžním oddělením.
(5) Lezní oddělení musí být od ostatních oddělení jámy odděleno dostatečně tuhým pažením. Mezery v pažení nesmějí být větší než 100 mm tam, kde je možný dotyk s dopravními nádobami; kde není toto nebezpečí, smějí být mezery nejvýše 200 mm.
(6) Lezní oddělení musí být vybaveno odpočívadly, jejichž svislá vzdálenost nesmí být větší než 8 m. Odpočívadla lezních oddělení musí být spolehlivě upevněna. Není dovoleno obyčejné vzepření anebo zajištění odpočívadla klíny bez zapuštění do výztuže nebo pevné horniny. Mezery v odpočívadlech a mezery mezi odpočívadly a výztuží nesmí být větší než 50 mm.
(7) Vzdálenost od paty žebříku lezního oddělení k výztuží nebo výstroji na plošině odpočívadla ve směru osy žebříku musí být nejméně 600 mm. Podél celého lezního oddělení včetně průlezních otvorů musí být zachován průlezní prostor o světlých rozměrech alespoň 700 mm kolmo na žebřík a 600 mm po šířce.
(8) Žebříky musí být pevné, stabilně připevněné a tak postaveny, aby měly menší úkol než 80 stupňů a kryly otvory v odpočívadlech. Světlá šířka žebříku musí být nejméně 300 mm a vzdálenost mezi příčkami nejvýše 300 mm. Za příčkami musí být volný prostor alespoň 100 mm pro chodidla. Žebřík musí přesahovat výstupní otvor nebo plošinu nejméně o 1 m, nebo musí být nad ním upevněny do stejné výše pevné rukojeti.
(9) Žebříky lezního oddělení vedoucí z náraziště nebo ohlubně k prvnímu odpočívadlu smějí být svislé do délky 8 m. Je-li délka žebříku větší než 3 m, musí být žebřík opatřen ochranným košem s průlezním otvorem 600 x 700 mm.
§ 27
Volná hloubka a jámová tůň
(1) Pod nejspodnějším nárazištěm musí být volná hloubka, brzdicí průvodnice nebo jiné účinné brzdicí zařízení a dosedací rošt.
(2) Volná hloubka musí být nejméně 0,5 a nejvýše 0,8 volné výšky.
(3) Kde to provozní poměry vyžadují, musí být volná hloubka volena tak, aby při poloze střechy dopravní nádoby nebo protizávaží v úrovni náraziště byla vzdálenost mezi spodním vodítkem dopravní nádoby nebo protizávaží a počátkem brzdicích průvodnic nejméně 1 m. Přitom musí být zachováno ustanovení odstavce 2.
(4) Pod volnou hloubkou musí být brzdicí průvodnice s bočním rozšířením o úkosu 1 : 50 po obou stranách každé průvodnice nebo jiné účinné brzdicí zařízení. Brzdicí průvodnice nesmějí být z měkkého dřeva. Délka brzdicích průvodnic musí být taková, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky na dopravní nádobě nebo protizávaží byla nejméně 1,5 m, jejich délka však nesmí být menší než 2 m. Při stanovení účinné dráhy brzdění se uvažují jmenovité rozměry vodítek.
(5) Brzdicí průvodnice se musí opírat o dosedací rošt, který se počítá podle přílohy 2.
(6) Pod dosedacím roštem musí být jámová tůň bezpečně přístupná lezním oddělením nebo svislým žebříkem s ochranným košem. Hladina vody v jámové tůni nesmí dosahovat k dosedacímu roštu a vyrovnávacímu lanu.
(7) U těžních zařízení s vyrovnávacím lanem musí být v jámové tůni zařízení, které zamezí tvoření smyček a většímu vybočení vyrovnávacího lana. Toto zařízení musí být uloženo tak, aby mohlo být lanem zvednuto, uvázne-li dopravní nádoba v jámě nebo vyjede-li k nárazníkovému roštu ve věži.
(8) Musí být umožněna snadná kontrola stavu a uchycení brzdicích průvodnic nebo jiných brzdicích zařízení před dosedacím roštem.
(9) U skipových těžních zařízení musí být zařízení pro odtěžení propadu z jámové tůně.
(10) Používá-li se samostatné zařízení pro těžení propadu, musí vyhovovat ustanovením části třetí tohoto bezpečnostního předpisu.
(11) Musí být umožněna prohlídka stavu a úrovně propadu v zásobníku pod dosedacím roštem.
§ 28
Náraziště a jiná zaústění do jámy a jejich vybavení
(1) Náraziště musí být dostatečně prostorné a jeho stěny musí být vybíleny.
(2) U oboustranných nárazišť musí být zřízen alespoň jeden průchod, spojující obě strany náraziště.
(3) Vstupy do těžní zátyně na povrchu i v podzemí musí být opatřeny dvířky. Dvířka se nesmějí otevírat směrem do těžní zátyně, musí být zabezpečena proti samovolnému otevření, musí být lehce ovladatelná a na hlavní odnímací plošině musí být ovládána samočině dopravní nádobou. Pokud jsou zátyňová dvířka otevíratelná nahoru, musí být také zajistitelná v otevřené poloze.
(4) Jáma v místech, která nejsou uzavřena dvířky, musí být zabezpečena pažením.
(5) Dvířka pro vstup do těžní zátyně a pažení jámy musí být tuhé konstrukce a nejméně do vzdálenosti 300 mm od podlahy plná, výše s mezerami do 50 mm. Mezery mezi dvířky a hlavou kolejnic a tam, kde nejsou kolejnice, mezi dvířky a podlahou náraziště nebo horní polohou sklápěcích můstků smějí být nejvíce 50 mm. Pažení musí přiléhat k podlaze. Dvířka musí zabezpečovat jámu do výše nejméně 1,4 m nad podlahu; v ostatních místech musí být prostory, kde se mohou zdržovat pracovníci oproti jámě zapaženy na celou svou výšku a shora proti ní chráněny dostatečně pevným plným povalem.
(6) Narážeči a pracovníci při vstupu a výstupu z dopravní nádoby musí být chráněni proti pádu drobných předmětů a proti vodě. Stanoviště narážeče musí být umístěno tak, aby bylo bezpečné a narážeč měl dobrý výhled na nástup lidí a narážení vozů na své plošině.
(7) Do nástupních a výstupních sklípků a plošin musí vést schodiště.
(8) U vstupu do těžní zátyně na úrovni náraziště musí být připevněna vhodná držadla. Na podlaze náraziště musí být upevněny opěrné lišty proti sklouznutí do jámy na okraji podlahy směrem do těžní zátyně a v případě použití sklápěcích můstků i směrem k bočním stěnám můstků.
(9) V nárazištích musí být vyvěšeny na viditelném místě tyto vývěsky:
a) na nebo nad zátyňovými dvířky "Procházet těžní zátyní nebo dopravní nádobou se zakazuje" a "Vstup do dopravní nádoby bez pokynu narážeče nebo strojníka je zakázán",
b) telefonní řád,
c) význam návěští,
d) vývěska s největším dovoleným zatížením dopravní nádoby při jízdě lidí a těžbě.
U  skipových těžních  zařízení  se  vývěsky podle  písmena a)
upravují  podle  skutečné  funkce  tohoto  zařízení. Vývěsky podle
písmen  b)  až  d)  se  umísťují  u  obsluhy  příslušných zařízení
neautomatizovaného  režimu provozu  a v  místě hlavního stanoviště
obsluhy skipové stanice.
(10) Na hlavní odnímací plošině a na hlavní nástupní plošině na povrchu musí být umístěn Řád o jízdě na laně.
(11) Pro kontrolu těžních a vyrovnávacích lan musí být na vhodných místech plošiny s řádným osvětlením. Na plošinách musí být návěštní zařízení.
(12) V nárazišti musí být spolehlivé zařízení, které zabrání samovolnému ujetí vozů do jámy. Jeho konstrukce musí být taková, aby bylo účinné i při ztrátě ovládací energie.
(13) Stavítka musí být takové konstrukce, aby dovolovala snadný průjezd vyjíždějící dopravní nádoby, i když jsou zavřena. Páky stavítek musí být zajistitelné v otevřené poloze.
(14) Sklápěcí můstky musí být vyváženy tak, aby se samočině zvedaly do své nejvyšší polohy pro zajištění volného průjezdu dopravní nádoby. Ve své horní poloze musí být zajistitelné proti nežádoucímu sklopení. Boky zvednutých můstků musí být zakryty až k podlaze. Můstky musí být opatřeny lehce otočnými sklopnými nosy, které se musí vracet do původní polohy. Při nejnižší provozní poloze můstku se nesmějí jeho nosy sklopit více než do svislé polohy. Umístění můstků musí být takové, aby při plně sklopených můstcích i jejich nosech dopravní nádoba volně projela směrem dolů. Podlaha sklápěcích můstků musí být zdrsněna.
(15) Narážecí zařízení musí být konstruováno tak, aby mohlo být při jízdě lidí zablokováno.
(16) Páku pro společné ovládání narážecího zařízení i zarážek musí být možno spolehlivě zajistit v její základní poloze.
(17) Sahají-li pohyblivé části sklápěcích můstků nebo narážecího zařízení do sklípků pro nástup lidí anebo do prostoru pro vstup do lezního oddělení jámy, musí být vhodným způsobem zakryty.
§ 29
Skipové stanice
(1) Z pomocných prostorů skipových stanic (plošiny u plnění skipu apod.) musí být na hlavní stanoviště obsluhy skipové stanice alespoň hovorové spojení a návěští "Stůj".
(2) Automatické skipové stanice smějí při své činnosti ovládat zvláštní jednoúčelové nebo součtové návěštní zařízení.
(3) Při provozu automatické skipové stanice musí být zabráněno přeplnění nebo dvojímu naplnění skipové nádoby v násypné stanici a přeplnění výsypné stanice (např. vážením, kontrolou naplnění apod.).
(4) Před vysláním zvláštního jednoúčelového nebo součtového návěští musí být provedena:
a) z automatické násypné stanice skipů samočině kontrola uzavření odměrného zásobníku,
b) z automatické výsypné stanice skipů kontrola výsypu skipové nádoby a kontrola uzavření skipové nádoby.
(5) Nelze-li kontroly podle odstavce 4 uskutečnit automaticky, musí být provoz řízen ručně.
§ 30
Předměty v blízkosti jámy
Zakazuje se volně skladovat předměty v blízkosti jámy. Pro jejich skladování musí být vyhrazeno vhodné místo.
Oddíl třetí
Těžní věže a lanovnice
§ 31
Všeobecná ustanovení
(1) Těžní věž musí být navržena a provedena tak, aby se umožnilo její bezpečné a trvalé používání. Musí bezpečně přenést všechna provozní i mimořádná zatížení též do základů. Musí se vzít zřetel i na případné účinky poddolování.
(2) Návrh a statický výpočet těžních věží se provádí metodou mezních stavů podle příloh 4 a 5.
(3) Pokud definitivní těžní věž má sloužit k hloubení jámy, musí vyhovovat i příslušným ustanovením části druhé dílu pátého.
§ 32
Vedení dopravních nádob v těžní věži a mezery mezi nimi a konstrukcí věže
Pro vedení dopravních nádob v těžní věži a pro mezery mezi nimi a konstrukcí těžní věže platí stejná ustanovení jako v jámě (§ 19 až 25).
§ 33
Lanovnicový rošt
(1) Lanovnicový rošt v hlavě věže pro těžení pozemním strojem musí po statické stránce působit jako prostorově tuhá konstrukce.
(2) Uložení lanovnic na lanovnicovém roštu musí odpovídat ustanovení § 46 odst. 3 o poloze lanovnic.
§ 34
Bezpečnostní opatření ve věži
(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby nebo protizávaží musí být volná výška.
(2) V těžní věži musí být tato bezpečnostní zařízení:
a) brzdicí průvodnice nebo jiné účinné brzdicí zařízení,
b) nárazníkový rošt,
c) koncové vypínače podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. a),
d) ochranná koryta nebo povaly pod lanovnicemi.
§ 35
Volná výška
Volná výška musí být nejméně 8 m.
§ 36
Brzdicí průvodnice
(1) Brzdicí průvodnice nesmějí být z měkkého dřeva.
(2) Brzdění průvodnicemi musí být zabezpečeno bočním rozšířením průvodnic s úkosem 1:75 po obou stranách každé průvodnice.
(3) Brzdicí průvodnice musí být opatřeny o nárazníkový rošt. Délka brzdicích průvodnic musí být taková, aby účinná dráha brzdění pevnými vodítky na dopravní nádobě nebo protizávaží byla nejméně 2,5 m, přičemž jejich délka nesmí být menší než 3 m. Při stanovení účinné dráhy brzdění se uvažují jmenovité rozměry vodítek. Konec účinné dráhy brzdění se stanoví z polohy dopravní nádoby, kdy tato dolehne svou hlavou na nárazníkový rošt.
(4) Brzdicí průvodnice nebo jiné brzdicí zařízení musí být i při používání lanových průvodnic. Nájezd do brzdicích průvodnic se musí upravit pomocným vedením (např. rohovým).
§ 37
Nárazníkový rošt
(1) Nárazníkový rošt musí být proveden tak, aby dopravní nádoba nebo protizávaží na něj narazilo pouze hlavou, nikoliv kolovým vedením. Při tom nesmějí úvazky a závěsy dopravní nádoby nebo protizávaží narazit na lanovnici, případně jinou část konstrukce těžní věže.
(2) Jsou-li nárazníkové nosníky zespoda opatřeny dřevěnými pražci, považuje se jejich spodní hrana za spodní hranu roštu.
§ 38
Ochranná koryta pod lanovnicemi
(1) Koryta lanovnic musí mít v nejspodnějším místě dostatečný otvor pro odtok vody. Voda se musí odvést tak, aby nestékala do jámy. Koryta musí být provedena tak, aby se dala snadno čistit.
(2) U těžních věží se strojovnou v hlavě věže se musí zřídit před odtlačenými lanovnicemi demontovatelná stěna jako ochrana proti odstřikování vody, mazadel apod.
§ 39
Jámové poklopy
Jámové poklopy musí být navrženy na zatížení, kterému mohou být vystaveny. Výpočet se provádí podle přílohy 3.
§ 40
Zařízení pro montáž, údržbu a výměnu lanovnic
(1) Pro montáž, údržbu a výměnu lanovnic musí být k dispozici vhodné zařízení.
(2) Pokud se u konstrukce pro výměnu lanovnice použije pojízdný kladkostroj nebo mostový jeřáb, musí u jeřábové dráhy být umístěna mazací lávka s bezpečným přístupem.
(3) Konstrukce věže musí být uzpůsobena tak, aby umožňovala montáž zařízení pro soustružení drážek lanovnic.
§ 41
Plošiny, lávky a výstup na věž
(1) Na všech důležitých úrovních těžní věže musí být zřízeny obsluhovací plošiny nebo lávky. Jsou to zejména:
a) lanovnicová plošina v úrovni lanovnic,
b) plošina u výstupu ze skipu,
c) plošina pro přístup k úvazkům lanových průvodnic a odrazových lan.
(2) Kolem jámových nosníků v základovém sklípku musí být dostatečný volný prostor nejméně 600 mm široký s podchodem alespoň 1,80 m vysokým a dobře přístupný. Pokud podchodná výška 1,8 m nemůže být dodržena, musí být umožněno provádění prohlídek jámových nosníků a rektifikace věže sejmutím ohlubňových plechů.
(3) Pro výstup na těžní věž s pozemním těžním strojem se musí zřídit schodiště o šířce alespoň 600 mm od ohlubně až na plošinu lanovnic a s možností přístupu na všechny důležité plošiny uvedené v odstavci 1. Vstup na věž musí být uzavřen dvířky.
(4) U věže se strojovnou v hlavě musí schodiště vést až na plošinu strojovny a musí být alespoň 900 mm široké, odděleně od ostatních prostorů věže požárně dělící konstrukcí, potřebné větrané; východy z něj na všechna podlaží musí být opatřeny uzamykatelnými dveřmi. Kromě schodiště se u takových věží musí zřídit výtah pro dopravu osob a nákladu z úrovně ohlubně až na plošinu strojovny.
(5) Na všech obsluhovacích lávkách, plošinách a okolo lanovnic musí být zábradlí vysoké 1,1 m, opatřené u podlahy obrubou nejméně 100 mm vysokou, přiléhající k podlaze.
(6) Pro ohlubeň, hlavní odnímací plošinu a nástupní plošinu platí obdobně ustanovení § 28 odst. 5 s tím, že ochranné pažení musí být vysoké alespoň 1,8 m.
§ 42
Dopravní a zvedací zařízení
(1) K výměně dopravních nádob musí být k dispozici dopravní, případně i zvedací zařízení.
(2) V těžních věží se strojovnou v hlavě musí být zvedací zařízení umožňující montáž těžního stroje.
§ 43
Rektifikace těžní věže
Těžní věž musí být provedena tak, aby byla umožněna její ratifikace ve svislém směru. Prostory, ve kterých se předpokládá provádění rektifikace, musí být přístupny.
§ 44
Konstrukční a stavební uspořádání těžní věže
(1) Konstrukční uspořádání těžní věže musí být prostorově tuhé a takové, aby byla zajištěna stabilita proti změně polohy.
(2) Všechny průřezy ocelové konstrukce musí být navrženy tak, aby byly bezpečně přístupné pro prohlídky, údržbu a revize a aby nezadržovaly vodu.
(3) Konstrukce těžních věží musí být upravena a dimenzována i s ohledem na zařízení pro výměnu lan podle požadavku technologického projektu na výměnu lan.
(4) U těžních věží se strojovnou v hlavě musí být možnost upevnění pomocného zařízení pro montáž mostového jeřábu a napájecí elektrické vedení se musí vést v samostatné šachtě s možností revize.
(5) U těžních věží se strojem v hlavě nesmí přesahovat odchylka v osazení těžního stroje ve směru osy jeho hřídele + - 5 mm, ve směru kolmém na osu hřídele + - 20 mm. Odchylka ve výškové vzdálenosti plošiny těžního stroje a plošiny odtlačných lanovnic nesmí být větší než + - 50 mm oproti projektu.
(6) Podtlakový, případně přetlakový prostor těžních věží musí být potřebně těsně uzavřen. Příslušné konstrukce musí být dimenzovány na maximální tlak větrů s přihlédnutím k možnému zvýšení tlaku v budoucnu. Otvírání vrat, dveří apod. musí být proti směru přetlaku. Pro vstup lidí a běžnou dopravu do tohoto prostoru musí být zřízena vyrovnávací komora; vrata, dveře apod. musí být otevíratelné proti směru přetlaku. Stolice musí být řešena tak, aby dopravní nádoby měly ve větrně izolovaném prostoru volný průjezd až po nárazníkový rošt a aby byla možnost snadné výměny nádob a provádění prohlídek dopravních nádob, závěsů a lan.
(7) Jsou-li k utěsnění jámové budovy použity lehké poklopy, umístěné na nebo nad nárazníkovým roštem a které jsou při přejetí dopravní nádoby zvedány zařízením upevněným na těžním laně nad úvazkem, nepovažují se tyto poklopy za součást konstrukce jámové budovy nebo těžní věže.
(8) Odchylka svislosti stěn pláště těžních věží budovaných posuvným bedněním nesmí přesahovat 1/1000 celkové výšky těžní věže od ohlubně po úroveň střechy.
§ 45
Kontroly před uvedením těžní věže do zkušebního provozu
(1) Před uvedením těžní věže do zkušebního provozu musí být provedeny zejména tyto kontroly:
a) hotová nosná konstrukce musí být zaměřena co do tvaru, polohy a svislosti včetně měřických značek osazených podle projektu; výsledek měření se musí shodovat s geometrickým tvarem a polohou vůči jámě uvedenými v projektu,
b) přeměření roviny (nasměrování) lanovnic vzhledem k bubnu nebo třecímu kotouči; výsledek měření musí odpovídat hodnotám uvedeným v projektu,
c) prověření průjezdnosti profilu po celé výšce stolice těžní věže.
(2) O výsledcích měření a zkoušek musí být pořízen záznam, který slouží i jako výchozí podklad pro další kontrolní měření. Záznamy musí být uloženy ve Spisu o jízdě na laně.
§ 46
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být nejméně
a) u zařízení na povrchu 80,
b) u zařízení pod zemí 50.
(2) Poloměr zakřivení drážky lanovnice musí být nejméně 0,56 a nejvýše 0,60 jmenovitého průměru lana.
(3) Poloha lanovnic musí být taková, aby největší úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice, vedené středem drážky, nepřesahoval 1 stupeň 30 minut. U těžních zařízení s třecím kotoučem nesmí tento úhel přesahovat 1 stupeň.
(4) U těžních strojů s třecím kotoučem ve věži musí být drážka odtlačné lanovnice v jedné svislé rovině s drážkou třecího kotouče. Drážka odtlačné lanovnice musí být vyložena segmenty z nekovových materiálů.
(5) Při použití lanovnic vyložených segmenty musí být vyložení řádně zajištěno. Na vnitřních stranách věnce nesmějí být spojovací součásti, které by se při poruše upevnění mohly dostat do drážky pod lano.
(6) Hloubka drážky musí být nejméně dvaapůlnásobek průměru lana.
(7) Lanovnice musí být dimenzovány na mimořádné zatížení při přetržení těžního lana. Zatížení a přípustné napětí je uvedeno v příloze 6.
Oddíl čtvrtý
Těžní stroje
§ 47
Všeobecná ustanovení
(1) Nesmějí se používat těžní stroje s bobinami.
(2) Motor těžního stroje musí být reverzní.
(3) Zrychlení a zpoždění dopravních nádob při rozjezdu a dojezdu nesmí být při jízdě lidí větší než 1,0 m.s-2.
(4) Změna pracovních režimů za chodu stroje musí být znemožněna.
(5) Směr otáčení navíjecího, případně unášecího ústrojí musí být souhlasný se směrem vychýlení řídící páky. U jednočinných těžných zařízení se požaduje, aby při vychýlení řídící páky od strojníka sjížděla dopravní nádoba dolů.
(6) Výsuvná převodová kola nebo výsuvné spojky musí být bezpečně zajistitelné.
(7) Pro účely funkčních zkoušek a ověření činnosti pojistné brzdy musí být umožněno přivést pohonnou energii do těžního motoru i při zabrzděné brzdě a vyřadit při zkouškách ty řídící a zabezpečovací části, u kterých je to nutné. Přitom musí být znemožněno samovolné nebo náhodné jejich vyřazení při běžném provozu.
(8) Elektrické těžní stroje se z hlediska bezpečnosti práce zařazují do 1. stupně dodávky elektrické energie pokud jáma je hlubší než 300 m a není od této jámy záchranná cesta k jiné jámě vybavené těžním zařízení s nezávislým zdrojem energie nebo jiná záchranná cesta s výškovým rozdílem nepřesahujících 300 m. Z ostatních hledisek rozhodne o zařazení závodní dolu nebo vedoucí pracovník,který rovněž rozhodne při závažných druzích nebezpečí z hlediska bezpečnosti práce o případně nutném zařazení do 1. stupně dodávky elektrické energie.
(9) Každý elektrický těžní stroj musí mít ampérmetr.
(10) U těžních strojů s asynchronním těžním motorem bez přepínání počtu pólů musí být rychlost při jízdě lidí a těžbě shodná.
(11) Těžní stroje s rotačními vzduchovými motory musí být vybaveny regulátorem otáček, pojistným ventilem a samouzavíracím ventilem.
(12) Na měřicích přístrojích u těžního stroje musí být výrazně vyznačena nejvyšší, případně nejnižší dovolená hodnota měřené veličiny.
(13) Nejvyšší přípustnou hodnotu denivelace osy těžního stroje stanoví výrobce zařízení v technických podmínkách.
(14) Dovoz těžního stroje ze zahraničí musí být předem projednán s Českým báňským úřadem.
§ 48
Bubny a třecí kotouče
(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu nebo třecího kotouče k jmenovitému průměru šesti a vícepramenného těžního lana musí být nejméně:
a) u zařízení na povrchu 80,
b) u zařízení pod zemí 50.
(2) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu nebo třecího kotouče k jmenovitému průměru těžního lana uzavřené konstrukce musí být nejméně 100.
(3) Největší úhel odklonu osy lana krajního pracovního závitu od roviny kolmé na osu bubnu nesmí přesahovat pro navíjení lana v jedné a dvou vrstvách 1 stupeň 30 minut, ve třech a více vrstvách 1 stupeň. Úhel odklonu osy přesahovat 1 stupeň. Úhel odklonu lana od vodorovné roviny musí být nejméně 40 stupňů.
(4) Spojky volných bubnů musí umožnit dostatečně přesné ustavení dopravní nádoby s ohledem na vybavení nárazišť. Musí se dát snadno obsluhovat vně bubnu. Zapnutý a vypnutý stav spojky ovládané ze stanoviště strojníka musí být zřejmý ze stanoviště strojníka a vázán na zabrzdění brzdy volného bubnu. U třecích spojek musí být přitlačovací síla vyvozena tlačnými pružinami, jejichž charakteristika musí být prokázána zkouškou každé jednotlivé pružiny. Jistota proti prokluzu třecí spojky při největším statickém zatížení musí být nejméně trojnásobná. Ve výpočtu jistoty proti prokluzu spojky musí být součinitel tření použitého obložení doložen atestem.
(5) Brzdový věnec nebo brzdový disk musí být pevně spojen s bubnem nebo třecím kotoučem těžního stroje.
(6) Průvlečný otvor pro lano v plášti bubnu musí být upraven tak, aby poloměr ohybu lana činil nejméně dvacetinásobek průměru lana. Upevnění lana v bubnu musí vykazovat při obepnutí bubnu třemi vinutími při největším statickém zatížení nejméně sedminásobnou jistotu proti vytažení. Pro upevnění lana v bubnu pomocí úvazku platí ustanovení § 70. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.
(7) Pláště bubnů, resp. jejich obložení musí být opatřeny drážkováním. Třecí kotouče musí být opatřeny třecími vložkami zajištěnými proti posunutí. Obložení plášťů bubnu a vyložení drážek třecích kotoučů musí být kruhové a dostředné. Těžní stroj vícelanového těžního zařízení musí být vybaven zařízením pro kontrolu a opracování drážek na shodné průměry.
(8) U těžních strojů se smí lano navíjet na bubny ve dvou vrstvách. Přechod z prvé vrstvy lana do druhé musí být usměrněn náběhovými klíny. Navíjení lana na bubny těžního stroje ve třech vrstvách je přípustné u těžních strojů v podzemí, u těžních strojů používaných jen k prohlídkám a údržbě jámy a v nevyhnutelných případech, kdy těžení z dané hloubky nelze zajistit bubnovým těžním strojem s dvouvrstvovým navíjením těžního lana a je-li zajištěno řádné ukládání lana do třetí vrstvy. O navíjení lana do tří vrstev v nevyhnutelných případech rozhodne závodní dolu nebo vedoucí pracovník nebo jím pověřený pracovník. Navíjení lana ve více vrstvách je přípustné jen u těžních strojů speciální konstrukce.
(9) Bočnice bubnů nebo třecích kotoučů musí přesahovat poslední vrstvu lana nejméně o dvojnásobek průměru lana. U třecích kotoučů se smějí disky brzd považovat za bočnici třecího kotouče.
(10) Hřídel bubnu (třecího kotouče) a spojovací zařízení volného bubnu musí být dimenzováno na mimořádné zatížení při přetržení těžního lana. Plášť bubnu, součásti třecí spojky a ukotvení těžního lana v bubnu se dimenzují na největší statické zatížení za provozu.
Zatížení a přípustné napětí (bezpečnosti) je uvedeno v příloze 6.
§ 49
Jistota proti skluzu lana na třecím kotouči
(1) Statická jistota proti skluzu lana na třecím kotouči při nejnepříznivějším provozním zatížení a v každé poloze dopravní nádoby nesmí být menší než 2,5.
(2) Skutečné zrychlení a zpoždění těžního stroje musí být alespoň o 15 % menší než vypočtená hranice zpoždění, při které by nastal prokluz těžního lana na třecím kotouči.
(3) Součinitel tření musí být prokázán atestem zkušebny.
§ 50
Brzdy
(1) Těžní stroj musí mít jízdní a pojistnou brzdu snadno ovladatelnou ze stanoviště strojníka a brzdu nebo jiné vhodné zařízení k zadržení volného bubnu.
(2) Je-li pojistná brzda vyřazena z činnosti, musí být provoz těžního stroje zastaven. Výjimka je možná jen při záchraně pracovníků nebo zdolávání nehod. V takových případech musí organizace stanovit pro provoz těžního stroje bez pojistné brzdy potřebná náhradní opatření, nejméně však tato:
a) činnost jízdní brzdy nesmí být ovlivněna vyřazením pojistné brzdy z činnosti,
b) rychlost nesmí překročit 2 m.s-1,
c) u těžního stroje musí být přítomni dva strojníci.
(3) Jízdní a pojistná brzda bubnového těžního stroje musí být tak účinná, aby každá z nich za klidu těžního stroje udržela samostatně největší převahu při těžbě s jistotou nejméně dvaapůlnásobnou, při jízdě lidí s jistotou nejméně trojnásobnou. Při rozpojených bubnech musí každá z nich udržet nevyváženou prázdnou dopravní nádobu, při havarijní dopravě však nevyváženou dopravní nádobu s uvažovaným největším zatížením při této dopravě v její nejnižší provozní poloze s jistotou nejméně jedenapůlnásobnou.
(4) Ve výpočtu jízdní brzdy se musí uvažovat s nejmenším přípustným tlakem brzdného média, při kterém musí dojít k vybavení pojistné brzdy.
(5) Ve výpočtu statické jistoty nesmí být brán součinitel tření vyšší než 0,28 u dřeva, u ostatních třecích materiálů musí být součinitel tření větší než 0,3 doložen atestem.
(6) Zajištění volného bubnu musí být tak účinné, aby udrželo volně visící prázdnou dopravní nádobu v nejnepříznivější poloze při předkládání s jistotou nejméně jedenapůlnásobnou. K tomu smí být použito též jízdní nebo pojistné brzdy volného bubnu.
(7) Jízdní i pojistná brzda bubnového těžního stroje při největším sjezdovém i výjezdovém zatížení při řádné jízdě lidí musí způsobit zpoždění nejméně 2 m.s-2, přičemž místně nesmí zpoždění překročit 5 m.s-2.
(8) Jízdní i pojistná brzda těžního stroje s třecím kotoučem musí způsobit zpoždění alespoň o 15 % menší než vypočtená hranice zpoždění, při které by nastal prokluz lana na třecím kotouči, přitom však průměrné zpoždění nesmí být menší než 1,5 m.s-2. Statická jistota jízdní i pojistné brzdy musí být pro největší statickou převahu nejméně dvojnásobná. Při pokládání těžního lana musí brzdy udržet prázdnou dopravní nádobu s lany v nejspodnější poloze s jistotou nejméně jedenapůlnásobnou.
(9) Brzdicí síla pojistné brzdy musí být vyvolána závažím nebo tlačnými pružinami. Do doby plného působení pojistné brzdy smí být brzdicí síla vyvozována stlačeným vzduchem nebo jiným brzdovým médiem. Čelisti musí působit přímo na oba bubny nebo třecí kotouč.
(10) Pojistná brzda musí působit nezávisle na pohonu těžního stroje, poloze řídící páky a nezávisle na činnosti jízdní brzdy a musí při své činnosti působit na řízení těžního motoru tak, aby hnacím nebo brzdným momentem nebyla ovlivněna její činnost.
(11) Pojistná brzda musí působit v těchto případech:
a) je-li uvedena v činnost strojníkem na stanovišti,
b) jestliže je uvedena v činnost zařízením bezpečnostního obvodu těžního stroje.
(12) Pojistná brzda nemusí působit v těch případech, kdy dopravní nádoba je ještě mimo oblast dojezdu a je přitom zajištěno zastavení těžního stroje jiným spolehlivým způsobem, např. elektrickým řízením (brzděním).
(13) Doba od uvedení pojistné brzdy v činnost po dolehnutí brzdových čelistí na brzdový věnec nesmí být delší než 0,5 s.
(14) Odbrzdění pojistné brzdy smí být možné jen při zabrzděné jízdní brzdě, řídící práce v poloze zamezující rozjezd těžního stroje a zapnutém zařízení pro napájení těžního motoru.
(15) Jízdní a pojistná brzda smějí být kombinovány tak, že působí na společné brzdové čelisti. Současné použití obou brzd nesmí vyvolat větší brzdicí sílu nežli je síla účinnější brzdy.
(16) Použití jednoho závaží pro jízdní a pojistnou brzdu je možné jen s podmínkou, že při působení jízdní brzdy se pohybuje závaží ve stejném smyslu jako při působení pojistné brzdy a že plný účinek pojistné brzdy není rušen jakoukoliv činností jízdní brzdy.
(17) Brzdicí síla jízdní brzdy musí být měnitelná úměrně s vychýlením brzdové páky.
(18) brzdy těžního stroje musí být provedeny tak, aby nedovolily odbrzdění stroje při nadměrné vůli mezi věncem a brzdovými čelistmi.
(19) Součástí brzdy musí být dimenzovány na největší působící statické síly podle přílohy 6.
(20) Je-li těžní stroj s pohonem asynchronním motorem opatřen elektrickým brzděním stejnosměrným proudem (dynamickým brzděním) musí být činnost elektrického brzdění signalizována u strojníka.
§ 51
Zařízení bezpečnostního obvodu těžního stroje
(1) Každý těžní stroj musí mít zařízení bezpečnostního obvodu těžního stroje, které uvede do činnosti pojistnou brzdu mechanicky nebo tlačítkem ze stanoviště strojníka a dále v těchto případech:
a) při poklesu pohonné energie těžního stroje pod hranici zajišťující bezpečný chod stroje,
b) při překročení povolené rychlosti pro jízdu lidí a pro těžbu o 15 %,
c) jestliže budicí proud stejnosměrného těžního motoru s konstantním buzením klesne pod hranici zajišťující bezpečný provoz těžního stroje,
d) při najetí dopravních nádob nebo protizávaží do koncových vypínačů,
e) při nežádoucím přetížení těžního motoru,
f) při poklesu tlaku brzdného média pod hranici zajišťující požadovanou bezpečnost,
g) při změně polohy zařízení proti tvoření smyček vyrovnávacího lana v jámové tůni, kteréhokoliv těžního zařízení v téže jámě,
h) při stoupnutí hladiny propadu v jámové tůni u skipových těžních zařízení do úrovně určené tak, aby nemohlo dojít k poškození vyrovnávacích lan,
i) jestliže se rozpojí rektifikační zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu těžního stroje.
(2) Bezpečnostní obvod pojistné brzdy musí být v zapojení na stálý proud, tj. při přerušení obvodu brzda brzdí.
§ 52
Koncové vypínače
(1) Přejetí dopravních nádob nebo protizávaží musí být chráněno:
a) koncovými vypínači ve volné výšce u elektrických těžních strojů při přejetí přes horní provozní polohu,
b) koncovými vypínači na hloubkoměru při přejetí přes horní a dolní provozní polohy. Koncové vypínače pro dolní provozní polohu nemusí být použity v tom případě, je-li přejetí spodní polohy spolehlivě zabezpečeno horními koncovými vypínači,
c) koncovými vypínači na hloubkoměru při přejetí provozní polohy dopravní nádoby na povrchu při jízdě lidí, je-li tato poloha nižší než nejvyšší provozní poloha dopravní nádoby.
(2) Koncové vypínače musí být nastaveny tak, aby působily nejpozději při přejetí dopravní nádoby přes polohy uvedené v předcházejícím odstavci o 1,5 m u koncových vypínačů ve volné výšce a o 2,5 m u koncových vypínačů na hloubkoměru. Nastavení koncových vypínačů na hloubkoměru musí být pro největší zatížení při jízdě lidí.
(3) Koncové vypínače na hloubkoměru mohou být nahrazeny dalšími koncovými vypínači ve volné výšce a volné hloubce, případně jiným spolehlivým zařízením, kde je to z bezpečnostních důvodů výhodnější.
(4) Při přejetí dopravní nádoby musí zůstat koncové vypínače vypnuty. Zapnuty smějí být pouze vracející se dopravní nádobou nebo ručně.
§ 53
Zabezpečovací zařízení přejezdové rychlosti
(1) Těžní stroj musí být vybaven zařízením pro zabezpečení přejezdové rychlosti, které zajistí, aby rychlost v místě průjezdu přes koncové provozní polohy nebyla s výjimkou uvedenou v § 54 odst. 2 písm. b) větší než 2 m.s-1.
(2) Zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti musí splňovat tyto podmínky:
a) první bod nebo počátek jeho působení musí být odvozen od polohy dopravní nádoby v jámě,
b) při svém zapůsobení musí zajistit zastavení těžního stroje jízdní nebo pojistnou brzdou, přičemž dopravní nádoba nesmí najet do brzdicích průvodnic,
c) po zastavení musí zabránit samovolnému rozjezdu těžního stroje,
d) musí zabránit, aby v koncových polohách dopravních nádob mohl být těžní stroj uveden do pohybu (ve směru přejetí) vyšší rychlostí než 2 m.s-1,
e) je-li jeho funkce spojena s hloubkoměrem, musí být zařízení přestavitelné pouze společně s ním,
f) nesmí strojníkovi bránit v použití protisměrného momentu k zastavení stroje nebo v jízdě rychlostí sníženou pod přejezdovou rychlost.
(3) Je-li zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti pro poruchu dočasně mimo provoz, smí být povolená rychlost při jízdě lidí nejvýše 3 m.s-1. U těžního stroje s asynchronním motorem nemusí být povolená rychlost snižována, ale při jakékoliv jízdě musí být přítomen druhý strojník.
(4) Zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti může být nahrazeno řídidlem nezávislým na předepsaném řídidle.
§ 54
Řídidlo jízdy
(1) Těžní stroj musí mít řídidlo jízdy, je-li největší povolená rychlost při těžbě nebo jízdě lidí vyšší než 6 m.s-1.
(2) Řídidlo jízdy musí mít tyto vlastnosti:
a) musí být nezávislé na zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti,
b) musí regulovat průběh rychlosti tak, aby odpovídal programové rychlosti s tolerancí + - 5 %, přičemž přejezdová rychlost oběma směry nesmí být větší než 2 m.s-1. Jen při největším negativním zatížení při těžbě (spouštění největšího dovoleného zatížení) smí být přejezdová rychlost až 25% povolené rychlosti při těžbě, nejvýše však 3 m.s-1,
b) musí regulovat průběh rychlosti tak, aby odpovídal programové rychlosti s tolerancí + - 10 %, přičemž přejezdová rychlost oběma směry nesmí být větší než 2 m.s-1. Jen při největším negativním zatížení při těžbě (spouštění největšího dovoleného zatížení) smí být přejezdová rychlost až 25% povolené rychlosti při těžbě, nejvýše však 3 m.s-1,
c) musí zabránit nežádoucímu rozjezdu těžního stroje po jeho zastavení svým zapůsobením,
d) musí zabránit, aby v koncových polohách dopravních nádob mohl být těžní stroj uveden v chod ve směru přejetí rychlostí větší než přejezdovou,
e) je-li těžní stroj vybaven hloubkoměrem, musí být představitelný pouze společně s ním,
f) musí být znemožněno přepínání pracovních režimů řídidla jízdy za chodu stroje,
g) nesmí strojníkovi bránit v použití protisměrného momentu k zastavení těžního stroje nebo v jízdě sníženou rychlostí.
(3) U těžních strojů a asynchronními těžními motory smí být řídidlo jízdy nahrazeno zařízením, které splňuje podmínky odstavce 2 písmene a), c) až g) a kontroluje dodržení programové rychlosti a při překročení programu způsobí snížení rychlosti a případné zastavení chodu stroje.
(4) Nastavení řídidla pro příslušný pracovní režim musí být zřejmé pro strojníka těžního stroje a pro narážeče na hlavní odnímací plošině.
(5) Je-li řídidlo jízdy pro poruchu mimo provoz a je-li těžní stroj vybaven fungujícím zařízením pro zabezpečení přejezdové rychlosti, stanoví závodní dolu nebo vedoucí pracovník pro provoz těžního stroje potřebná náhradní opatření na dobu nezbytně nutnou pro opravu řídidla, např. snížení povolené rychlosti při jízdě, dva strojníky těžního stroje apod.
§ 55
Hloubkoměr
(1) Těžní stroj s výjimkou těžních strojů ovládaných z nárazišť a dopravní nádoby musí mít hloubkoměr. Stupnice hloubkoměru musí být dělena tak, aby poloha dopravní nádoby mohla být určena s přesností alespoň 0,5 % hloubky jámy.
(2) Hloubkoměr musí být opatřen:
a) zařízením proti přejetí dopravních nádob přes koncové polohy,
b) návěštním zařízením, které dá zřetelně slyšitelné znamení v době, kdy je nutno započít s řízením dojezdu těžního stroje,
c) zařízením pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení ukazatelů hloubkoměru za pohybu stroje, pokud není tomuto rozpojení zabráněno jinak.
(3) Hloubkoměr těžního stroje nesmí být poháněn třecími spojkami, třecími koly nebo řemeny. Musí být umístěn tak, aby strojník ze svého stanoviště viděl ukazatele polohy dopravních nádob, případně protizávaží tak zřetelně, aby byl omyl vyloučen. Na hloubkoměru musí být označena zřetelně poloha každého provozního náraziště.
(4) Při pohledu od stanoviště strojníka musí levý ukazatel patřit levé dopravní nádobě (protizávaží), nebo jsou-li lana za sebou, dopravní nádobě (protizávaží), která je blíže strojníkovi. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve smyslu pohybu dopravních nádob (protizávaží).
(5) U bubnových strojů musí být každý ukazatel mechanického hloubkoměru poháněn samostatně od svého bubnu.
(6) Každý ukazatel musí být samostatně snadno nastavitelný.
(7) Hloubkoměr musí být vždy nastaven tak, aby poloha ukazatelů odpovídala skutečné poloze dopravních nádob nebo dopravní nádobě a protizávaží.
(8) Hloubkoměr těžních strojů s třecím kotoučem musí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci nastavení hloubkoměru.
(9) Elektrický hloubkoměr číslicový musí být doplněn pomocným přímo ukazujícím polohovým hloubkoměrem. Elektrický číslicový hloubkoměr musí být proveden tak, aby při ztrátě napájecího napětí neukazoval vůbec nebo ukazoval nulovou hodnotu. Pomocný přímo ukazující polohový hloubkoměr musí i při ztrátě napájecího napětí ukazovat skutečnou polohu dopravní nádoby: pro pohyb ukazatelů tohoto hloubkoměru platí stejné podmínky jako pro hloubkoměr mechanický.
(10) Rektifikace údajů elektrického hloubkoměru může být prováděna i během chodu stroje, pokud se tak děje samočinně.
(11) Je-li elektrický hloubkoměr využíván též pro řízení stroje (automatika, řídidlo jízdy apod.), musí být prováděna kontrola správné polohy hloubkoměru, případně jeho rektifikace, při každém výtahu a spolehlivá funkce hloubkoměru zajištěna dalším způsobem (kontrolou funkce, zdvojením nebo podobným opatřením).
(12) U těžních zařízení s bubnovým těžním strojem musí být ve strojovně před stanovištěm strojníka optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině.
§ 56
Rychloměr
(1) Každý těžní stroj s výjimkou těžních strojů ovládaných z nárazišť a dopravní nádoby musí mít rychloměr s rozsahem stupnic do 120 % nejvyšší z povolených rychlostí a ukazující s přesností nejméně + - 5 % nejvyšší z povolených rychlostí. Povolená rychlost při jízdě lidí a při těžbě musí být označena na stupnici rychloměru červeně.
(2) Každý těžní stroj musí být opatřen registračním zařízením zapisujícím rychlost a pracovní režim.
(3) Každý impuls k pohybu automatického těžního stroje s rychlostí vyšší než 6 m.s-1 musí být registrován na tachografu. Z registračního záznamu musí být zřejmé, kdy byl těžní stroj řízen ručně strojníkem ze strojovny a kdy byl řízen automaticky. U tlačítkově řízeného těžního stroje nemusí být zřízena registrace impulsů k pohybu těžního stroje.
(4) Záznamy registračního zařízení musí být datovány a označeny názvem těžního zařízení. Záznamy s dvouměsíčními prohlídkami lan a jámy musí být uschovány po dobu nejméně šesti měsíců, ostatní záznamy nejméně po dobu jednoho měsíce.
§ 57
Ručně řízené těžní stroje
(1) Ruční řízení těžního stroje musí být jednoduché a spolehlivé. Řízení nesmí vyžadovat nadměrnou fyzickou a duševní námahu strojníka.
(2) U těžních strojů ručně řízených řídícími pákami musí být řídící páka na pravé straně strojníka.
(3) Nulová poloha řídícího regulátoru (kontroléru, kontaktního systému) musí být shodná s nulovou polohou řídící páky ovládané strojníkem. Páka v nulové poloze musí být zajištěna proti samovolnému posunutí.
(4) Přístroje, které musí strojník sledovat během provozu, musí být umístěny v jeho zorném poli (hloubkoměr, rychloměr, ampérmetr těžního motoru, manometry brzdného systému, ukazatele tlaku před a za jízdním ventilem).
§ 58
Těžní stroj s automatickým řízením
(1) Těžní stroj musí mít možnost ručního ovládání, které umožní dojezd dopravní nádoby do koncové polohy.
(2) Zapínání automatického provozu smí být umožněno jen za klidu stroje a jsou-li přitom dopravní nádoby v určených polohách.
(3) Diagram programové rychlosti těžního stroje musí být dodržen v tolerancích + - 10 % a přesnost zastavení v provozních polohách musí vyhovovat druhu provozu.
(4) Při poruchách, které neovlivňují program rychlosti jízdy těžního stroje, může se dokončit již započatý pracovní cyklus, ale musí být zabráněno dalšímu rozjezdu.
(5) Těžní stroj musí být zabezpečen proti současnému ovládání z více míst.
(6) Těžní stroj ovládaný z dopravní nádoby musí být opatřen:
a) zařízením znemožňujícím během samojízdy ovládání těžního stroje z jiného místa než dopravní nádoby,
b) prvky ovladatelnými z dopravní nádoby pro zastavení a rozjezd stroje v kterékoliv provozní poloze nádoby; rozjezd stroje musí být zpožděn oproti vyslání impulsu k rozjezdu a po dobu od vyslání impulsu do rozjezdu těžního stroje musí být vyslán výstražný signál na všechna místa nástupu do dopravních nádob; z nádoby musí být i možnost zrušit zadaný impuls,
c) samočinnou signalizací poruchy na místo se stálou obsluhou.
(7) Ovládání jízdní brzdy musí být provedeno tak, aby nastalo zabrzdění při ztrátě napájecího napětí pro zajištění řádné funkce jízdní brzdy.
(8) Zařízení zabezpečující funkci jízdní i pojistné brzdy musí být na sobě nezávislá.
(9) Při zapůsobení pojistné brzdy se musí samočinně zrušit automatické řízení stroje.
§ 59
Bezpečnostní zařízení těžních strojů s automatickým řízením
(1) Těžní stroj s automatickým řízením musí být vždy vybaven řídidlem jízdy. Při poruše zabezpečovacího zařízení přejezdové rychlosti nebo řídidla jízdy nesmí být těžní stroj provozován automaticky.
(2) Každý těžní stroj s automatickým řízením musí mít dále zařízení, které při automatickém provozu uvede do činnosti pojistnou brzdu:
a) při vyslání návěští "Stůj" z kteréhokoliv těžního zařízení v téže jámě,
b) při neodpadnutí součtových relé důlní signalizace po rozjezdu stroje,
c) při průvěsu těžního lana u bubnových těžních strojů,
d) při neuvedení lana do pohybu po rozjezdu těžního stroje s třecím kotoučem,
e) při nesprávné činnosti jízdní brzdy,
f) při neuvedení těžního stroje do chodu do 10 s po obdržení impulsu k rozjezdu zadaným směrem.
§ 60
Signalizace provozních stavů a poruch
(1) Každé těžní zařízení musí být opatřeno signalizací, která informuje obsluhu buď trvale nebo na vyžádání o běžných provozních stavech, upozorňuje na nepravidelnosti provozu a informuje o příčinách zabrzdění stroje pojistnou brzdou.
(2) Signalizace provozních stavů na stanovišti strojníka:
a) zařízení v provozu u elektrických těžních strojů,
b) zabrzděná pojistná brzda,
c) druh pracovního režimu (jízda lidí - těžba - prohlídka) u elektrických těžních strojů,
d) zapnuté návěštní zařízení příslušného náraziště a odnímací plošiny,
e) spojení i rozpojení spojky volného bubnu s dálkovým ovládáním,
f) činnost rektifikačního zařízení mechanického hloubkoměru,
g) překlenutí koncových vypínačů u elektrických těžních strojů,
h) zapnuto automatické řízení u těžních strojů s automatickým řízením,
i) průvěs těžního lana u bubnových těžních strojů,
j) proud kotvy stejnosměrného motoru při zabrzděné jízdní brzdě,
k) jízda lidí na sousedním zařízení v téže jámě.
(3) Signalizace provozních stavů na hlavní odnímací plošině:
a) druh pracovního režimu (jízda lidí - těžba - prohlídka) u elektrických těžních strojů,
b) zapnuto automatické řízení u těžních strojů s automatickým řízením,
c) zapnuto návěštní zařízení z příslušného náraziště a odnímací plošiny.
(4) Signalizace provozních stavů na nárazišti:
a) zapnuto automatické řízení těžních strojů s automatickým řízením,
b) návěštní zařízení zapnuto.
(5) Signalizace výstražná ve strojovně:
a) překročení povolené rychlosti při těžbě a jízdě lidí o 10 % u elektrických těžních strojů,
b) zhoršení izolačního stavu důlní signalizace,
c) havarijní zastavení stroje při automatickém provozu,
d) porucha na sousedním těžním zařízení v téže jámě.
(6) Signalizace o příčinách zabrzdění stroje pojistnou brzdnou na stanovišti strojníka:
a) přejetí koncových poloh u elektrických těžních strojů,
b) překročení povolené rychlosti o 15 % u elektrických těžních strojů,
c) činnost zabezpečovacího zařízení přejezdové rychlosti,
d) změna polohy zařízení proti tvoření smyček vyrovnávacího lana v jámové tůni,
e) stoupnutí hladiny propadu v jámové tůni u skipových těžních zařízení do určené úrovně.
(7) Měření provozních parametrů elektrických pohonů a sítí ve strojovně:
a) napětí napájecí sítě,
b) napětí návěštní sítě,
c) napětí elektrického motoru těžního stroje,
d) proud elektrického motoru těžního stroje (kotevní a budící u stejnosměrných, statorový u asynchronních).
§ 61
Strojovny těžních strojů
(1) Stanoviště strojníka musí být zařízeno tak, aby strojník nebyl rušen nebo omezován vnějšími vlivy.
(2) Na vhodných místech ve strojovně musí být vyvěšeny:
a) Řád o jízdě na laně, nebo Povolení výjimečné jízdy lidí,
b) vývěska s významem návěští,
c) telefonní řád,
d) vývěsky se zákazem hovoru se strojníkem při řízení, se zákazem čištění, mazání a oprav stroje za chodu a se zákazem používání telefonu při řízení stroje,
e) vývěsky se základními údaje o naložených těžních a vyrovnávacích lanech,
f) seznam pracovníků, kteří smí konat samojízdu.
(3) Ve strojovně musí být k dispozici dokumentace pro obsluhu, prohlídky a údržbu těžního zařízení. Tato dokumentace musí obsahovat i mazací plán a pracovní poučení pro obsluhu, prohlídky a údržbu.
Oddíl pátý
Těžní a vyrovnávací lana
§ 62
Těžní lana
(1) Jako těžní lano se smí používat jednopramenné, šestipramenné a vícepramenné lano výběrové jakosti kruhového průřezu, odpovídající technickým a dodacím předpisům podle technické normy.5) Šestipramenné a vícepramenné lano musí mít vláknitou vložku. Lana musí vykazovat vyžadovanou bezpečnost a musí být přezkoušena zkušebnou.
(2) Jmenovitý průměr nosný drátů v laně nesmí být menší než 0,8 mm.
(3) Pro vícelanové těžní zařízení se musí používat lana odpovídající těmto dalším požadavkům:
a) na každém těžním zařízení se musí používat lana s pravým i levým vinutím pramenů, počty lan se stejným směrem vinutí se mezi sebou nesmějí odlišovat více než o jedno lano. Při použití lna vícepramenných nekroutivé konstrukce mohou být všechna lana se stejným smyslem vinutí pramenů,
b) naložená těžní lana musí být stejných vlastností, týkajících se rozměrů, pevnosti a trvalého prodloužení. Všechna lana musí být vyrobena na stejných strojích. Tyto skutečnosti musí být doloženy prohlášením výrobce.
§ 63
Vyrovnávací lana
(1) Jako vyrovnávací lana se smějí používat lana plochá nebo kruhového průřezu, normální jakosti, nekroutivá, odpovídající technickým a dodacím předpisům podle technické normy.5) Lana kruhového průřezu musí být s dopravní nádobou spojena obrtlíkem. Lana musí vykazovat požadovanou bezpečnost a musí být přezkoušena zkušebnou.
(2) Odložených nekroutivých těžních lan kruhového průřezu je možno použít jako lan vyrovnávacích na základě vyhovujícího výsledku zkoušky zkratky lana.
§ 64
Bezpečnost lana
Těžní a vyrovnávací lana se počítají na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
§ 65
Náhradní lana
(1) Počet a druh náhradních lan je uveden v § 14.
(2) Všechna náhradní lana musí být po dodání přezkoušena zkušebnou.
(3) Nové náhradní lano musí být po dodání převinuto na skladovací buben, jehož průměr jádra je nejméně čtyřicetinásobek průměru lana (tloušťky plochého lana). Při převinování musí být lano prohlédnuto, zda nemá viditelné vady. Skladované náhradní lano musí být chráněno před povětrnostními vlivy, znečištěním, pronikáním vlhkosti z půdy a jakýmkoliv poškozením.
§ 66
Nakládání lan
(1) Každé těžní nebo vyrovnávací lano musí být před naložením přezkoušeno zkušebnou, pokud od poslední takové zkoušky uplynula doba delší tří let.
(2) Před naložením lana musí být odebrána zkratka o délce nejméně 1m a uschována na chráněném suchém místě jako porovnávací vzorek po celou dobu provozu lana.
(3) Před naložením těžního lana se musí prohlédnout obložení bubnu a zařízení pro upevnění lana v bubnu a podle § 81 odst. 1 písm. c) i drážka lanovnice.
(4) Poměr průměru lanovnic a bubnu zařízení pro nakládání a manipulaci s lanem k jmenovitému průměru nebo tloušťce lana musí být nejméně 25.
(5) Délka těžních lan u bubnových těžních strojů musí být při nakládání taková, aby po posledním krácení lana byly bubny při poloze dopravní nádoby odpovídající jejímu dosednutí na dosedací rošt v jámové tůni obepínaly nejméně třemi vinutími lana.
(6) Po naložení nového těžního nebo vyrovnávacího lana musí být nejdříve provedeny zkušební jízdy. Po provedení zkušebních jízd musí být prohlédnuta lana, úvazky a připevnění lan k bubnům a dotaženy jejich šrouby.
(7) Nakládání těžních a vyrovnávacích lan musí být prováděno podle pracovního postupu vypracovaného organizací.
(8) O naložení těžního a vyrovnávacího lana musí být vedena evidence.
Oddíl šestý
Dopravní nádoby a protizávaží
§ 67
Konstrukce dopravních nádob
(1) kleci musí být aretační zařízení, které v ní spolehlivě udrží vozy při dopravě. Skipy musí mít spolehlivý uzávěr, aby bylo vyloučeno jeho otevření při dopravě.
(2) Dopravní nádoby používané k řádné jízdě lidí, vedené dřevěnými průvodnicemi, musí mít s výjimkou protizávaží a dopravních nádob vícelanových těžních zařízení spolehlivé záchyty. Při ostatních jízdách se smějí záchyty vyřadit z činnosti. Vyřazení záchytů musí být zřetelně označeno.
(3) Dopravní nádoba a protizávaží musí být trvale označeny číslem a údaje o nich musí být zapsány v Knize o jízdě na laně.
(4) Dopravní nádoba používaná k jízdě lidí musí mít plnou kovovou střechu a podlahu krytou plným plechem zamezujícím uklouznutí. Ve střeše a podlaze smějí být otvory pro dopravu dlouhého materiálu, které v době, když nejsou používány, musí být zakryty spolehlivě uzavřenými poklopy.
(5) Střecha, ze které se provádí prohlídky a údržba jámy, musí být opatřena zábradlím a ochrannou stříškou. Stříška a zábradlí smí být odnímatelné. Střecha dopravní nádoby musí být opatřena obrubou o výšce 100 mm s možností odtékání vody, zdrsněna proti uklouznutí a smí mít sklon nejvýše 10 stupňů. Horní plošina protizávaží musí být vybavena obdobně jako střecha dopravní nádoby.
(6) Boční stěny dopravní nádoby musí být na celou výšku zapaženy plným nebo drobně dírkovaným plechem s otvory do 10 mm. Zapažení musí být dostatečně tuhé.
(7) V etážích dopravní nádoby používaných k jízdě lidí musí být dostatek vhodných držadel.
(8) Dvířka dopravní nádoby se nesmějí otvírat ven. Konstrukce dvířek musí být dostatečně tuhá. Mezery v dvířkách nesmí být větší než 20 x 20 mm, přičemž mezera mezi dvířky a boční stěnou dopravní nádoby smí být nejvýše 50 mm. Vrchní okraj dvířek musí být alespoň 1,4 m nad úrovní podlahy, spodní část musí přiléhat ke konstrukci podlahy (k vedení pro kola nebo pro valivé zarážky vozů).
(9) Půdorysná plocha k stání musí být pro osobu nejméně 0,2 m2 a světlá výška etáže dopravní nádoby pro jízdu lidí musí být nejméně 1,8 m.
(10) Části závěsu vyčnívající do prostoru vrchní etáže musí být opatřeny ochranným krytem.
(11) Dopravní nádoba musí být konstruována tak, aby vzdálenost krajích vodítek na téže průvodnici byla nejméně tak velká jako větší půdorysný rozměr dopravní nádoby. Souhlasné kluzné plochy vodítek musí ležet v jedné rovině a musí být rovnoběžné s rovinou kluzných ploch protilehlých vodítek.
(12) Při bočním vedení dopravní nádoby musí být dodrženo ustanovení § 25 odst. 7.
(13) Vodítka dopravních nádob musí být dostatečně pevná, aby byla zachována jejich řádná funkce při vjetí dopravní nádoby do brzdicích průvodnic. Vodítka dopravní nádoby musí zaručit účinnou hloubku vedení tak, aby při nejnepříznivější poloze dopravní nádoby, při dovoleném opotřebení průvodnic a vodítek a průhybu výstroje v dovolených mezích, zůstala hloubka vedení alespoň 25 % jmenovité hloubky vedení. Při použití kolového vedení musí boční kola zůstat ve styku s boční stěnou průvodnice při nejnepříznivější poloze dopravní nádoby a největším dovoleném opotřebení průvodnic a vodítek v šířce alespoň 25 % šířky kola.
(14) Dopravní nádoby s kolovým vedením musí být opatřeny pomocnými pevnými vodítky, která zaručují jak vedení nádoby v případě poruchy kolového vedení, tak i brzdění brzdícími průvodnicemi při přejetí. Pomocná vodítka musí být namontována alespoň na hlavě a nejspodnější dopravní nádoby.
(15) Dopravní nádoby vedené vodicími lany musí dále splňovat tyto podmínky:
a) dopravní nádoba v místech možného doteku s odrazovými lany musí být opatřena vhodnými odrazovými lany musí být opatřena vhodnými odrazovými lištami současně snižujícími vliv aerodynamických sil při míjení dopravních nádob,
b) na každé nádobě musí být umístěna pro každé vodicí lano dvě vodítka co nejdále od sebe vzdálená; tato vodítka ve tvaru oka musí být vyložena pouzdrem z vhodného kluzného materiálu (nekorozivního),
c) konstrukce vodítka musí dovolit výměnu pouzdra při zavěšené nádobě na vodicích lanech a výměnu dopravních nádob bez snímání vodicích lan,
d) vnitřní průměr pouzder musí být v počátečním stavu nejméně o 10 mm větší než jmenovitý průměr vodicího lana,
e) upevnění objímky na dopravní nádobě musí být posouvatelné,
f) vnitřní okraje otvorů vodicích pouzder musí být zaobleny.
(16) Mezera mezi vozy umístěnými v kleci a mezi bokem klece musí být na obou stranách nejméně: 
a) pro vozy o objemu do 1 m3                   50 mm
b) pro vozy o objemu nad 1 m3                  65 mm,
Mezera mezi nejvíce vyčnívající částí vozu a čelní styčnou plochou vodítka u čelního vedení musí být nejméně 100 mm. Mezera mezi nejvíce vyčnívající části vozu a čelní hranou podlahy klece u bočního vedení musí být nejméně 50 mm.
(17) Čela podlah dopravní nádoby musí být provedena tak, aby nemohlo dojít ke vzpříčení dopravní nádoby o nos sklápěcích můstků.
(18) Dopravní nádoby musí být dimenzovány na jejich největší zatížení podle přílohy 6.
(19) Jakost svarů a použitý materiál pro výrobu dopravní nádoby musí odpovídat příslušné technické normě.
(20) Protizávaží u jednočinných těžních zařízení se posuzují z hlediska konstrukce a dimenzování jako dopravní nádoby.
§ 68
Závěsy
(1) Závěsy těžních a vyrovnávacích lan dopravních nádob a protizávaží musí být dimenzovány na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
(2) Jako nosných částí závěsů se nesmí používat řetězů, kruhů a třmenů.
(3) U vícelanových těžních zařízení
a) závěs dopravní nádoby nebo protizávaží musí být vybaven vyrovnávacím zařízením, jež zajistí rovnoměrné rozdělení zatížení na jednotlivá těžní lana,
b) nemají-li závěsy dopravních nádob zařízení pro samočinné stálé vyrovnávání tahů v těžních lanech, musí být těžní lana seřizována tak, aby rozdíly statických tahů v těžních lanech nepřekročily 20 % z nejmenšího zjištěného statického zatížení lana při nejnižší provozní poloze prázdné dopravní nádoby.
§ 69
Záchyty
(1) Vychýlení čelisti záchytu vzhůru musí být omezeno.
(2) Pružiny mechanismu záchytů nesmějí nést plné zatížení. Jsou-li čelisti záchytu plně otevřeny, musí být poměr mezi tlakem pružiny a tíhou prázdné dopravní nádoby bez vyrovnávacího lana menší než 0,6; dolehnou-li na průvodnice, musí být tento poměr větší než 0,3.
(3) Charakteristika pružin mechanismu záchytů musí být doložena protokolem o provedené zkoušce pružiny.
§ 70
Úvazky
(1) Jistota proti vytažení těžního nebo vyrovnávacího lana z úvazku musí být pro největší statické zatížení nejméně sedminásobná, u klínových samosvorných úvazků nejméně 1,2 násobná.
(2) Připevní-li se lano jednoduchým úvazkem, musí počet svorek odpovídat výpočtu; tento počet však nesmí být menší než tři a větší než sedm.
(3) Šířka svorek úvazků musí být rovna nejméně dvojnásobku průměru lana, u plochých lan nejméně šířce lana. Vzájemná vzdálenost svorek musí být v mezích od jedné do dvou šířek svorky. Hrany svorek a postranních plechů srdcovky musí být zaobleny.
(4) Je-li lano svíráno v srdcovce ze stran, musí být vzdálenost bočnic při sevření bez lana nejméně o 15 % menší než jmenovitý průměr lana.
(5) Poloměr ohybu lana v úvazku měřený k ose lana nesmí být menší než čtyřnásobný jmenovitý průměr lana.
(6) Konec lana musí vyčnívat z úvazku, popř. nad poslední svorkou, nejméně o 150 mm. U klínových úvazků musí konec lana vyčnívat nad kontrolní svorku o pěti až desetinásobek průměru lana.
(7) Úvazky těžních a vyrovnávacích lan dopravních nádob a protizávaží musí být dimenzovány na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
Oddíl sedmý
Návěštní a dorozumívací zařízení
§ 71
Význam návěští a požadavky na návěštní zařízení
(1) Význam návěští:
1X - stát
2X - pozvolné spouštění dopravní nádoby
3X - těžba
4X - pozvolné zdvihání dopravní nádoby
5X - jízda lidí
6X - doprava materiálu a břemen
7X - prohlídková jízda, překládání dopravních nádob.
(2) Jsou-li používána složená návěští, např. při provozu těžního zařízení na více pater, musí být stanoven způsob použití a význam návěští v Řádu o jízdě na laně, přičemž je vyloučeno návěští 1X ve spojení s jiným významem, nežli "Stát".
(3) Barevné značení přístrojů, spínačů, zvonů apod. musí být u návěštního zařízení pro 
 rázové návěští          - bílé
návěští "Stůj"          - červené
součtové návěští        - zelené
optické návěští z plošin - černé.
(4) Elektrické návěštní zařízení musí být napájeno ze zdroje galvanicky odděleného od sítě, např. ze samostatného oddělovacího transformátoru, na který nesmí být připojeno žádné jiné zařízení nesouvisící se signalizací, ovládáním a řízením těžního stroje.
(5) Ztráta napětí návěštní sítě musí být signalizována strojníkovi.
(6) Vodiče návěštního zařízení každého těžního stroje musí být vedeny samostatnými kabely a musí být měděné.
(7) U všech těžních zařízení s vyšší rychlostí než 3 m.s.-1 musí být všechna návěští dávána strojníkovi čitelně zaznamenávaná. Návěští z dopravních nádob je možno zaznamenávat společně na jednu stopu záznamu. Je přípustný i magnetofonový záznam, který se musí uchovávat nejméně jednu hodinu.
(8) V době nepřítomnosti hlavního narážeče musí být návěstní zařízení chráněno proti zneužití mimo návěští "stůj".
(9) U těžních zařízení, u kterých lze dávat návěští z více nárazišť nebo odnímacích plošin, musí být strojníkovi zřejmé, ze kterých je návěští vysláno.
(10) Skipové násypné a výsypné stanice se považují z hlediska návěštění za náraziště, případně odnímací plošinu.
§ 72
Rázové návěští
(1) Každé těžní zařízení musí být vybaveno návěštním zařízením, umožňujícím dávat zřetelné návěští z hlavních plošin nárazišť k hlavní odnímací plošině i do strojovny a z hlavní odnímací plošiny do strojovny rázovými zvonky. Ovládací prvky tohoto návěštního zařízení musí být umístěny na stanovišti hlavního narážeče. Ve strojovně musí být optická kontrola dávaných návěští.
(2) Plošiny pro kontrolu lan musí mít návěštní zařízení. Mimo dobu kontroly lan musí být toto zařízení vypnuto.
(3) Návěštní zařízení musí být provedeno tak, aby návěští byla zřetelná, zvukově rozeznatelná i na místech , z nichž jsou dávána; musí být upraveno tak, aby bylo vyloučeno s výjimkou návěští "Stůj" současné dávání návěští ze dvou nebo více nárazišť.
(4) Přepínače návěštního zařízení musí být umístěny v kabině strojníka nebo na hlavní odnímací plošině.
(5) Při dvojím těžebním zařízení v jámě se musí zvuková návěští obou zařízení od sebe lišit rozdílnými zvuky nebo tóny.
(6) Při dopravě mezi dvěma nárazišti musí být jedno určeno jako hlavní.
§ 73
Návěští "Stůj"
(1) Ze všech plošin nárazišť včetně odnímacích musí být možno dát kdykoliv houkačkou přímo do strojovny návěští "Stůj", slyšitelné na všech nárazištích a hlavní odnímací plošině.
(2) U oboustranných nárazišť musí být možno dát toto návěští z obou stran náraziště.
(3) Při dvou a více těžních zařízeních v jámě musí být návěští "Stůj" dáváno na všechna příslušná stanoviště strojníků.
§ 74
Návěští z dopravní nádoby
(1) Ze všech etáží dopravní nádoby musí být umožněno dávat při jízdě lidí návěští přímo do strojovny, a to za klidu i za pohybu dopravní nádoby.
(2) Návěští z dopravní nádoby musí být akustické, odlišné od ostatních zvukových návěští. Strojníkovi musí být zřejmé, z které dopravní nádoby bylo návěští dáno.
(3) U dopravních nádob, případně protizávaží, ze kterých se provádí kontrola jámy, musí být umožněno vysílat toto návěští i ze stanoviště prohlížitele.
(4) Ovládání návěštního zařízení z jiného místa než z dopravní nádoby je zakázáno.
(5) Rychlost vysílání návěští z dopravní nádoby musí být přizpůsobena použitému návěštnímu a registračnímu zařízení tak, aby návěští bylo srozumitelné a záznam čitelný.
(6) Při poruše návěštního zařízení stanoví potřebná bezpečnostní opatření organizace na dobu nebytně nutnou pro její opravu, ne však delší než 48 hodin.
§ 75
Zvláštní návěštní zařízení
(1) Při současném nástupu nebo narážení na několika plošinách náraziště musí být jednotlivé plošiny spojeny s hlavní plošinou optickým návěštím.
(2) Při dvojím těžním zařízení v téže jámě musí být stanoviště strojníků navzájem propojena zvláštním návěštním zařízením, umožňujícím rychlé upozornění při mimořádné události v jámě.
(3) Požadovaná návěštní zařízení smějí být doplněna zvláštním jednoúčelovým návěštním zařízením, např. součtovým návěštím, zpětným voláním apod. Toto zařízení se však nesmí používat při jízdě lidí.
(4) Zvláštní jednoúčelová návěštní zařízení:
a) mohou být používána z náraziště přímo do strojovny na hlavní odnímací plošinu, z hlavní odnímací plošiny na náraziště (zpětné volání) apod.,
b) nesmějí používat pro návěštění rázový zvon,
c) obsahují-li paměťové členy, musí být zajištěno, aby byla paměť těchto členů zrušena po uskutečnění žádaného úkonu,
d) musí mít optickou nebo akustickou kontrolu vyslaného návěští,
e) musí být doplněna tak, aby v místech, odkud bylo zvláštní znamení vysláno, bylo možno toto návěští jednoduchým způsobem zrušit ještě před vykonáním žádaného úkonu, např. vysláním návěští "Stůj" nebo rázovým návěštím,
f) může být využíváno k automatickému rozjezdu těžního stroje,
g) navazuje-li na automatickou skipovou stanici nebo narážecí zařízení apod., musí být zachováno galvanické oddělení obvodů,
h) obvod pro návěštní zařízení musí být vybaven zařízením pro kontrolu izolačního stavu s vyvedením signalizace poklesu izolačního stavu na stanoviště strojníka těžního stroje.
(5) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení u skipových stanic se řídí ustanovením § 29.
§ 76
Dorozumívací zařízení
(1) Každé těžní zařízení musí být opatřeno samostatným dorozumívacím zařízením pro možnost hovorového dorozumění mezi stanovišti obsluhy (vyjma pomocných nástupních plošin, případně sklípků pro jízdu lidí) a strojníka. Při více těžních zařízeních v téže jámě musí být zřízeno hovorové dorozumívací zařízení mezi strojníky těchto těžních strojů.
(2) Dorozumívací zařízení je možno provést společnými kabely s účastníky ostatních důlních dorozumívacích zařízení.
(3) Provoz zařízení musí být nezávislý na elektrické síti.
(4) U dorozumívacího zařízení musí být vyvěšen telefonní řád, jímž určují zásady jeho používání.
(5) Při řízení těžního stroje nesmí strojník používat dorozumívacího zařízení s výjimkou zvláštních případů stanovených organizací, kdy mohou být některé úkony sledovány pomocí dorozumívacího zařízení.
Oddíl osmý
Kontrola a údržba těžního zařízení a jámy
§ 77
Všeobecná ustanovení
(1) Stav a vybavení jámy, nárazišť, skipových stanic, obsluhovacích plošin, těžní věže, lanovnic, těžního stroje, těžních, vyrovnávacích, vodicích a odrazových lan, dopravních nádob a protizávaží včetně závěsů, záchytů, úvazků a návěštního a dorozumívacího zařízení musí být pravidelně kontrolován pracovníky určenými organizací podle ustanovení § 7 až 12. Výsledek kontroly musí být zaznamenán.
(2) Po dnech pracovního klidu musí být předepsané denní prohlídky provedeny před jízdou lidí, pokud od poslední prohlídky uplynula delší doba než 32 hodiny.
(3) Závady na těžním zařízení a jámě, které by mohly ohrozit bezpečnost pracovníků nebo provozu, musí být ihned odstraněny.
(4) Pro krácení a výměnu těžních, vyrovnávacích, vodicích a odrazových lan, výměnu dopravních nádob, protizávaží, jakož i jiné údržbářské práce velkého rozsahu, musí být organizací zpracován pracovní postup. V něm musí být stanoveno, zda u některých pracovních operací musí být stálý technický dozor.
(5) Těžní zařízení a jáma musí být pro kontroly a údržbu uvolněny na potřebnou dobu.
§ 78
Jáma
(1) U jámy se musí prohlížet:
a) denně stav jámy, výztuže, výstroje a vedení dopravních nádob při rychlosti jízdy do 1 m.s-1, pomocného vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnic, stav tůně a jejího vybavení,
b) týdně stav jámy, výztuže, výstroje a vedení dopravních nádob při rychlosti jízdy do 0,5 m.s-1, pomocného vedení dopravních nádob v místě přerušení průvodnic, stav tůně a jejího vybavení,
c) za dva měsíce podrobně stav lezního a strojního oddělení při rychlosti jízdy do 0,5 m.s-1 a ostatní části podle písmene a),
d) při každé třetí dvouměsíční prohlídce musí být stav lezního oddělení kontrolován lezením.
(2) Prohlídky podle odstavce 1 písmene b) se musí konat za účasti technika a podle odstavce 1 písmene c) a d) za účasti technika pověřeného dozorem na udržování jámy a jejího vybavení.
(3) Práce a prohlídky v jámě se smějí provádět ze střechy dopravní nádoby. Přitom musí být prohlížející připoutáni k těžnímu lanu pásy a musí být chráněni proti pádu drobných předmětů stříškou. Na místech níže položených se nesmějí zdržovat lidé, pokud nejsou chráněni příslušným ochranným povalem. Je-li při této práci nutno sestoupit z dopravní nádoby do volného prostoru jámy, smí se tak stát jen s použitím ochranných pásů a za stálého dozoru. Při práci a prohlídkách konaných z dopravní nádoby je zakázáno přivazovat ochranné pásy k částem výstroje jámy.
(4) Použije-li se při údržbě a opravě nebo při jiných pracích v jámě pevný pracovní poval, musí být poval položen na nosnících zapuštěných do zdiva jámy nebo do horniny a musí být spolehlivě zajištěn proti posunutí a překlopení. Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez jámy, musí být na volných stranách opatřen zábradlím a u podlahy obrubou do výše nejméně 100 mm. Pracovníci na povalu musí být bezpečně chráněni proti pádu drobných předmětů shora ochranným povalem nebo vhodnou stříškou.
(5) Nelze-li při opravách prováděných ze střechy dopravní nádoby nebo pevného pracovního povalu zřídit ochranný poval nebo stříšku ve smyslu odstavců 3 a 4, musí být dodrženy alespoň tyto podmínky:
a) na jednotlivých nárazištích a plošinách, které jsou nad místem pracoviště, nesmí být provoz, důlní vozy musí být řádně zajištěny proti ujetí, sklápěcí můstky musí být ve zvednuté poloze a zátyňová dvířka musí být uzavřena a opatřena vývěskou "Pozor, v jámě se pracuje." V nárazištích, kde nejsou sklápěcí můstky, musí být mezery mezi zátyňovými dvířky a hlavou kolejnic a tam, kde nejsou kolejnice, mezi dvířky a podlahou náraziště řádně zabezpečeny proti pádu drobných předmětů,
b) celá jáma nad místem práce musí být před zahájením práce prohlédnuta a odstraněny veškeré předměty, které by v průběhu práce mohly spadnout či jinak ohrozit pracovníky,
c) pokud se na pracovní poval dopravují předměty jinak než dopravní nádobou a v jámě jsou přítomni pracovníci, musí být na ohlubni vždy přítomen narážeč a postup práce musí být řešen v pracovním postupu.
(6) Ocelová průvodnice se musí vyměnit, je-li jejich opotřebení větší než
a) při průřezu průvodnic do 120 cm2 bočně 2x5 mm, čelně 5 mm,
b) při průřezu průvodnic od 120 cm2 do 220 cm2 bočně 2x10 mm, čelně 5 mm,
c) při průřezu průvodnic nad 220 cm2 bočně 2x15 mm, čelně 10 mm,
(8) Je zakázáno používat k vyrovnávání opotřebených průvodnic, přibitých nebo jinak připojených lišt na bočních nebo čelních stranách průvodnic. Rovněž opravovat průvodnice sbíjením hřebíky je zakázáno.
(9) Úbytek tloušťky stěny ocelových průvodnic musí být změřen po šesti letech, dále pak při každé tříleté revizi.
(10) Pro každou tříletou revizi musí být v potřebném rozsahu měřeny korozní úbytky rozpon a příček. Přípustné korozní úbytky rozpon a příček vůči jejich jmenovitým rozměrům stanoví podle místních podmínek organizace.
(11) Opotřebení dřevěných průvodnic se měří jednou ročně pro celý tah průvodnice. Stav dřevěných rozpon a prvků dřevěné výztuže jámy nutno kontrolovat rovněž jednou ročně.
(12) Svislost pevného vedení nádob musí být určena měřením při uvedení do provozu nových a rekonstruovaných jam. V jamách, kde rychlost dopravních nádob je vyšší než 12 m.s-1, se kromě toho ověří stav výstroje akcelerografickým měřením horizontálních zrychlení nádob v čelním i bočním směru. Při tříletých revizích v jamách, kde rychlost dopravních nádob je vyšší než 12 m.s-1, se provádí opakované akcelerografické měření. Při zjištění nepříznivých výsledků porovnáním s prvotním měřením komise uvedená v § 4 odst. 2, případně § 84 odst. 1, která hodnotí výsledky akcelerografického měření, rozhodne o jejich doplnění měřením svislosti vedení nádob.
§ 79
Náraziště, skipové stanice a obsluhovací plošiny
(1) Skipové stanice, obsluhovací plošiny, nástupní plošiny včetně sklípků, pažení, přesuvné vodící zařízení dopravních nádob vedených lany, zátyňová dvířka, stavítka, sklápěcí můstky, narážecí zařízení, zarážky, brzdy vozů a zabezpečovací zařízení proti pádu vozů do jámy musí být:
a) denně prohlédnuty, přezkoušena jejich funkce a strojní zařízení namazána,
b) jednou za dva měsíce prohlédnuty podle písmene b) po předchozím důkladném vyčištění.
(2) Prohlídky podle odstavce 1 písmene a) smějí provádět narážeči, podle odstavce 1 písmene b) údržbáři za účasti technika a podle odstavce 1 písmene c) údržbáři za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení, případně jámy.
§ 80
Těžní věže
(1) U těžních věží se musí kontrolovat:
a) za šest měsíců
- stav a funkce případně použitých sklopek, a stav brzdicích průvodnic nebo jiných brzdicích zařízení,
- preventivní prohlídkou v rozsahu uvedené v ČSN 73 2601, nosníkové rošty nesoucí těžní stroje, rotační měniče, lanovnicové nosníky, nosníky odtlačných lanovnic, nosníky brzdových strojů, jámové nosníky ocelových věží včetně jámových poklopů a stav těchto věží, u nichž je nebezpečí sedání základů následkem poddolování,
b) ročně
- konstrukce dřevěné věže po očištění od nánosu mazadla a nečistot, její svislost a jámové nosníky,
- kvalita ochranných nátěrů věží po zbavení nánosu mazadel a usazeného prachu; opravy nebo obnovení celého nátěru se provede podle ČSN 03 8240,
c) za šest let
- stav a svislost betonových věží,
- podrobnou prohlídkou v rozsahu ČSN 73 2601 stav ocelových konstrukcí věží a svislost věží.
(2) Podrobnou prohlídku podle ČSN 73 2601 je třeba provést ihned, jakmile se preventivní prohlídkou zjistí závada, která může vést k vážnějšímu ohrožení bezpečnosti práce nebo provozu.
(3) Prohlídky podle odstavce 1 písmen a) až c) se musí konat za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení, prohlídky podle písmene c) i za účasti technika organizace pro strojní a elektrická zařízení a stavebního odborníka, určených vedoucím organizace.
§ 81
Lanovnice
(1) U lanovnic se musí kontrolovat:
a) denně stav lanovnice, ložisek včetně mazání a ochranných koryt, případně povalů pod lanovnicemi,
b) za šest měsíců nebo před každým položením nového lana důkladně stav a chod lanovnice,
c) před každým naložením nového lana u ocelových lanovnic drážka lanovnice porovnáním s obrysnicemi, u lanovnic s vyloženou drážkou se musí prohlédnout drážka, stav obložení a jeho upevnění.
(2) Prohlídky podle odstavce 1 písmen a) až c) musí konat prohlížitel, podle odstavce 1 písmen b) a c) za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
(3) Za tři roky nebo po každém osoustružení kovového věnce lanovnice musí být zhotovena z průřezu věnce nová vnitřní obrysnice. Vnější obrysnice se zhotovuje pouze u nové lanovnice.
(4) Vyskytnou-li se ve tvaru a průřezu věnce lanovnice závady (ostré hrany, nevyhovující poloměr drážky apod.), musí být odstraněny přesoustružením drážky.
(5) Koryta (ochranný poval) pod lanovnicemi musí být podle potřeby čištěna.
§ 82
Těžní stroj s příslušenstvím
(1) Těžní stroj s příslušenstvím musí být kontrolován:
a) denně prohlídkou mechanické a elektrické části s doplněním mazání, přezkoušením funkcí brzd při převaze za těžby při poloze zatížené dopravní nádoby v úrovni nejhlubšího náraziště jámy a funkce koncových vypínačů ve věži při největší rychlosti dopravních nádob 0,5 m.s-1. U těžních zařízení vybavených jen zařízením proti přejetí na hloubkoměru se ověřuje funkce tohoto zařízení přejetím,
b) jednou týdně podrobnou prohlídkou podle písmena a), prohlídkou uchycení lana v bubnu, upevnění vyložení drážek třecích kotoučů, stavu spojek volných bubnů, koncových vypínačů ve volné výšce, elektrické části stroje s přezkoušením funkce řídidla jízdy a koncových vypínačů na hloubkoměru při rychlosti dopravních nádob nejvýše 0,5 m.s-1,
c) jednou za dva měsíce podrobnou prohlídkou podle písmene b), prohlídkou bubnů a třecích kotoučů elektrické části těžního stroje. U převodových skříní se musí provést prohlídka ozubených kol kontrolními otvory,
d) jednou ročně důkladnou prohlídkou mechanické i elektrické části stroje s příslušenstvím a nivelací těžního stroje a soustrojí měniče,
e) při jeho generální opravě přezkoušením charakteristiky pružin třecí spojky volného bubnu.
(2) Prohlídky podle odstavce 1 písmen a) až e) musí konat prohlížitel a přezkoušení podle odstavce 1 písmen a) až c) musí konat strojník těžního stroje. Prohlídky a přezkoušení podle odstavce 1 písmene b) se musí konat za účasti technika a podle odstavce 1 písmene c) až d) za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
§ 83
Funkční zkoušky těžního stroje
(1) Jednou za šest měsíců musí technik pověřený dozorem na příslušnou část těžního zařízení provést funkční zkoušky:
a) statické jistoty a zpoždění brzd a doby do dolehnutí čelistí při zapůsobení pojistné brzdy,
b) řídidla jízdy, zařízení pro zabezpečení přejezdové rychlosti, bezpečnostního obvodu pojistné brzdy, hloubkoměru, rychloměru a ostatního zabezpečovacího zařízení,
c) ověřením, že lano na třecím kotouči neproklouzlo při působení pojistné brzdy, u těžních strojů poháněných asynchronními motory i při působení jízdní brzdy při negativním zatížení při jízdě lidí,
c) ověřením, že lano na třecím kotouči neproklouzlo při působení jízdní nebo pojistné brzdy,
d) statické jistoty třecí spojky volného bubnu.
(2) Jednou za rok se musí provést funkční zkouška v rozsahu odstavce 1 za účasti příslušných techniků organizace pro strojní a elektrická zařízení, určených závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem.
§ 84
Revize těžního zařízení
(1) Jednou za tři roky musí být provedena revize těžního zařízení a jámy jako celku. Revizi musí provádět komise sestávající z odborníků pro strojní, elektrickou a báňskou část zařízení, potvrzených obvodním báňským úřadem. Tato komise odborníků
a) prověří organizací předložené výsledky prohlídek ucelených částí těžního zařízení a jámy, provedených organizací nebo dodavatelským způsobem, a posoudí vhodnost stanovených opatření,
b) provede vnější prohlídku vybraných částí těžního zařízení a jámy (nárazišť, obsluhovacích plošin, těžní věže, elektrického zařízení včetně návěštního a dorozumívacího zařízení apod.), zejména částí, u kterých se vyskytly závady,
c) provede kontrolu vedení předepsané dokumentace,
d) posoudí pracovní činnost techniků pověřených dozorem na těžní zařízení a jámu,
e) provede funkční přezkoušení těžního stroje, bezpečnostních obvodů a funkce návěštního a dorozumívacího zařízení.
(2) Revize se musí konat za účasti techniků pověřených dozorem na těžní zařízení a jámu a techniků pro strojní a elektrické zařízení organizace, určených závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem. O revizi těžního zařízení a jámy musí organizace uvědomit obvodní báňský úřad nejméně měsíc předem.
(3) Závěrečné jednání každé druhé revize těžního zařízení a jámy se koná za účasti zástupce obvodního báňského úřadu, s kterým musí být výsledek revize projednán.
§ 85
Těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana a jejich úvazky
(1) Těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana musí být kontrolována v celé délce včetně přístupných částí v úvazcích. U bubnových těžních strojů musí být těžní lano kontrolováno též na záložních závitech na bubnu a v přístupných částech úvazku v bubnu.
(2) Vizuální prohlídky těžních lan a jejich úvazků musí být konány:
a) denně při rychlosti pohybu lana nejvýše 1 m.s-1, zda nemá zjevné závady. Od vizuálního provádění denní prohlídky těžního lana smí být upuštěno tehdy, jestliže příslušné těžní zařízení je trvale vybaveno přístrojem umožňujícím spolehlivě nahradit denní prohlídku lana konanou prohlížitelem nedestruktivní kontrolou lana; úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
b) týdně nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení delším než dva měsíce při rychlosti pohybu lana nejvýše 0,5 m.s-1; úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
c) každé dva měsíce nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení trvajícím déle než tři měsíce, nebo po provozní nehodě ohrožující stav lana při rychlosti pohybu lana nejvýše 0,5 m.s-1; úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
d) ročně v úvazcích dopravních nádob po uvolnění lana z úvazku. U bubnových těžních strojů musí být provedeno jeho krácení v délce 3 m nad úvazkem. Pokud u těžních strojů s třecím kotoučem bude potřeba krácení lana, musí být toto krácení lana střídáno u obou úvazků (na obou koncích lana).
(3) Vyrovnávací a vodicí lana těžních zařízení a jejich úvazky se musí prohlížet ve stejných obdobích a obdobným způsobem jako lana těžní. U úvazků vyrovnávacích lan se zalitou koncovkou se musí prohlédnout též místo vstupu lana do koncovky, přičemž se nepožaduje uvolnění koncovky z úvazku. Odrazová lana a jejich úvazky musí se prohlížet ve stejných obdobích a obdobným způsobem jako lana těžní podle předcházejícího odstavce písmen b) až d). U všech vyrovnávacích lan se musí zejména pečlivě prohlížet při všech druzích prohlídek místa, která jsou za provozních přestávek ve spodním ohybu lana. Vyrovnávací lana plochá musí být prohlížena z vnitřní i vnější strany. U vodicích lan musí se zejména pečlivě prohlížet místa s větším opotřebením, místa korodovaná a s nahromaděnými zlomy drátů a místa, u kterých by mohlo dojít při velkém rozkmitu lana ke styku s konstrukcí výstroje jámy nebo jámové stolice.
(4) Metodami nedestruktivní kontroly lan (elektromagnetická defektoskopie apod.) musí být kontrolována těžní lana jednopramenná uzavřené konstrukce, vícepramenná těžní lana a lana určená organizací. Touto metodou musí být tato lana kontrolována v průběhu celé doby jejich provozu, a to ve lhůtách stanovených technikem uvedeným v odstavci 7. Použité přístroje, metodika měření a vyhodnocení musí být schváleny zkušebnou.
(5) Všechny prohlídky těžních lan musí být konány při řádném osvětlení lana v místě jeho prohlídky, pracovníci musí prohlížet lano z bezprostřední blízkosti a místa zbavená mazadla na povrchu lana musí být neprodleně namazána předepsaným druhem mazadla.
(6) Prohlídky lan podle odstavce 2 písmene a) musí konat prohlížitel; prohlídky lan podle odstavce 2 písmene b) musí konat prohlížitel za účasti technika, prohlídky lana podle odstavce 2 písmen c) a d) musí konat prohlížitel za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
(7) Nedestruktivní kontroly lan smí konat odborný pracovník zkušebny, nebo technik s pětiletou praxí v oboru, nebo s odborným vysokoškolským vzděláním a dvouletou praxí v oboru, který absolvoval speciální školení.
(8) Domazávání naložených těžních, vyrovnávacích, vodicích a odrazových lan z drátů holých i pozinkovaných musí být konáno včas a přípustnými mazadly. Jen u pozinkovaných lan, která se používají v podmínkách, kde není možno lana před domazáním řádně očistit a osušit, lze od domázávání upustit.
§ 86
Odkládání lan
(1) Lano jednolanových těžních zařízení musí být odloženo, dosáhne-li počet viditelných zlomů drátů na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku:
a) těžního lana šestipramenného hodnoty 8 % celkového nosného průřezu lana,
b) těžního lana vícepramenného hodnoty 6 % celkového nosného průřezu lana.
(2) Lana vícelanových těžných zařízení musí být odložena, dosáhne-li počet viditelných zlomů drátů na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů:
a) v kterémkoliv společném úseku těžních lan šestipramenných hodnoty 8 % celkového nosného průřezu všech těžních lan,
b) v kterémkoliv společném úseku vícepramenných těžních lan hodnoty 6 % celkového nosného průřezu všech těžních lan,
c) v kterémkoliv úseku jednoho těžního lana hodnoty 10 % celkového nosného průřezu těžního lana.
(3) Lano vyrovnávací ploché nebo kruhové musí být odloženo, dosáhne-li počet viditelných zlomů drátů na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů v provazci nebo laně hodnoty 10 % celkového nosného průřezu lana.
(4) Rovněž musí být odloženo lano:
a) těžní při snížení jmenovitého nosného průřezu v kterémkoliv úseku těžního lana na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů o 20 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných vizuální, případně nedestruktivní kontrolou,
b) vyrovnávací při snížení jmenovitého nosného průřezu v kterémkoliv úseku vyrovnávacího lana na délce o 30 % v důsledku zlomu drátů, koroze a otěru drátů, zjištěných vizuální kontrolou u lan plochých nebo vizuální, případně nedestruktivní kontrolou lan kruhových,
c) vodicí a odrazové musí být odloženo, překročí-li opotřebení vnějších drátů v důsledku otěru a koroze 50 % jejich průřezu, nebo dojde-li ke vzniku zlomů povrchových drátů, při kterých konce drátů nedrží spolehlivě ve svazku lana,
d) při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo rychlém a značném prodlužování lana,
e) při vážném poškození nebo jiném nedostatku, který nelze odstranit, např. krácením lana (smyčky, uzly, vývrtky, vytlačení vložky apod.).
(5) O odložení lana rozhodne technik organizace pro strojní a elektrická zařízení, určený závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem, na základě podkladů předložených technikem pověřených dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
(6) Odkládání těžních a vyrovnávacích lan musí být prováděno podle pracovního postupu vypracovaného organizací.
§ 87
Dopravní nádoby
(1) U dopravních nádob musí být kontrolováno:
a) denně konstrukce nádob, závěsy, vyrovnávače, záchyty, úvazky, dvířka klece, pevná vodítka a kolové vedení, aretace vozů a uzávěry skipů včetně zajištění, není-li na nich zjevných závad, funkce záchytů přezkoušením (mimo strojů s třecími kotouči) a doplněno mazadlo,
b) týdně důkladně celá nádoba podle písmene a),
c) za dva měsíce celá nádoba podle písmene b) po předchozím důkladném očištění, u strojů s třecím kotoučem musí být přezkoušena funkce záchytů,
d) stav závěsů, čepů a úvazků při výměně lan jejich podrobnou prohlídkou po rozebrání a důkladném vyčištění,
e) charakteristika pružin přezkoušením při výměně dopravních nádob ve zkušebně určené orgánem nadřízeným organizaci,
f) před zavěšením dopravní nádoby, zda stejné funkční plochy vodítek leží v jedné rovině a zda jsou rovnoběžné s rovinou ploch protilehlých vodítek. Odchylka nesmí překročit tolerance stanovené výrobcem. Při používání vyrovnávačů musí být ověřena i jejich funkce.
(2) Prohlídky a zkoušky podle odstavce 1 písmen a) až d) a f) musí konat prohlížitel, podle odstavce 1 písmene b) za účasti technika, podle odstavce 1 písmen c), d) a f) za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
(3) Vodítka dopravních nádob, popř. jejich vložky se musí vyměnit, je-li jejich opotřebení větší než 2x5 mm bočně nebo 5 mm čelně; při lanovém vedení, je-li největší vnitřní rozměr otvoru pouzdra větší o 20 mm než je průměr vodicího lana.
(4) Protizávaží u jednočinných těžních zařízení se kontrolují jako dopravní nádoby.
§ 88
Návěštní a dorozumívací zařízení
(1) Návěštní a dorozumívací zařízení musí být kontrolováno:
a) denně přezkoušením funkce,
b) týdenní prohlídkou s přezkoušením funkce,
c) jednou za dva měsíce důkladnou prohlídkou podle písmene b).
(2) Přezkoušení funkce podle odstavce 1 písmene a) smějí provádět narážeči, prohlídky podle odstavce 1 písmene b) provádějí údržbáři a podle odstavce 1 písmene c) za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
§ 89
Zkušební jízdy
(1) Zkušební jízdy musí být provedeny:
a) po výměně dopravní nádoby, po naložení těžního nebo vyrovnávacího lana a po každé obnově upevnění lana, a to deset jízd s prázdnou dopravní nádobou a deset jízd s největším povoleným provozním zatížením,
b) ve výměně nosných součástí závěsu a hlavních částí záchytů a výměně vodítek dopravních nádob, a to deset jízd s prázdnou nádobou.
(2) První zkušební jízda musí být provedena při rychlosti nejvýše 2 m.s-1. Rychlost ostatních zkušebních jízd určí organizace, která určí také stanoviště pracovníků kontrolujících naložená lana.
(3) U nových strojů s třecím kotoučem se musí konat nepřetržitě zkušební jízdy jednu hodinu s prázdnými dopravními nádobami a sedm hodin s plně zatíženými dopravními nádobami. Při další výměně těžního lana musí být zkušební jízdy prováděny nepřetržitě po dobu jedné hodiny s prázdnými dopravními nádobami a dvě hodiny s plně zatíženými dopravními nádobami.
§ 90
Kontroly ve dnech pracovního klidu a nepoužívání těžního zařízení
(1) Ve dnech pracovního klidu, kdy se těžní zařízení používá omezeně, se musí provádět prohlídky v rozsahu stanoveném závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem, a to způsobem určeným v tomto bezpečnostním předpise.
(2) Ve dnech, kdy se těžní zařízení nepoužívá, se prohlídky těžního zařízení nemusí provádět.
(3) Ve dnech, kdy se provádějí prohlídky vyššího typu, nemusí se provádět prohlídky nižšího typu.
§ 91
Záznamy
(1) Výsledky denních a týdenních prohlídek a zkoušek musí pracovník, který je provedl, zaznamenat v Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy. Výsledky ostatních prohlídek, funkčních zkoušek a zkušebních jízd a provedení revizí se musí zapisovat do Knihy o jízdě na laně. O výsledku revize musí být sepsán zápis, v němž se uvedou zjištěné závady, nutná opatření k jejich odstranění, případně náhradní opatření do odstranění závad. Všechny záznamy o prohlídkách a zkouškách musí podepsat prohlížitel a případný technický dozor.
(2) Do Knihy o jízdě na laně musí být zaznamenáno naložení, krácení a odložení lan, oprava drážek lanovnice a její výměna, výměna částí těžního stroje, výměna obložení bubnů, třecích kotoučů a lanovnic, obložení brzd, dopravních nádob, výměna záchytů, závěsů, úvazků a jejich částí.
(3) O nedestruktivních kontrolách lana musí příslušný pracovník sepsat samostatné osvědčení.
(4) Výsledek přezkoušení charakteristiky pružin dopravní nádoby musí být uveden na formuláři schváleném organizací.
(5) Předepsané záznamy v Knize o jízdě na laně musí být kontrolovány nejméně:
a) jednou za šest měsíců technikem závodu pro strojní a elektrická zařízení,
b) jednou za rok vedoucím organizace a technikem pro strojní a elektrická zařízení organizace, určeným závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem.
(6) Předepsané záznamy v Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy musí být kontrolovány nejméně:
a) jednou týdně technikem pověřeným dozorem na příslušnou část těžního zařízení, resp. jámu,
b) jednou za dva měsíce technikem závodu pro strojní a elektrická zařízení,
c) jednou za rok technikem pro strojní a elektrická zařízení organizace, určeným závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem nebo jím se souhlasem závodního dolu nebo vedoucího pracovníka pověřeným zástupcem.
(7) V Pomocné knize prohlídek těžního zařízení a jámy musí být poznamenány příčiny, rozsah a odstranění závad. V Knize o jízdě na laně se musí zaznamenat všechny závažné události týkající se jízdy na laně.
DÍL TŘETÍ
Malá těžní zařízení a jejich jámy
§ 92
Vymezení malých těžních zařízení
Malá těžní zařízení jsou zařízení s největší jmenovitou rychlostí 3 m.s-1.
§ 93
Malá těžní zařízení s řádnou jízdou lidí a jejich jámy
Pro malá těžní zařízení s řádnou jízdou lidí platí ustanovení dílu prvního a druhé části druhé s tím, že:
a) zátyňová dvířka na hlavní odnímací plošině nemusí být ovládána samočinně dopravní nádobou,
b) délka úkosu nájezdových průvodnic musí být nejméně 0,5 m,
c) volná výška musí být nejméně 4 m,
d) délka brzdicích průvodnic musí být alespoň 1,5 m a účinná dráha brzdicích průvodnic nejméně 1 m,
e) poměr jmenovitého průměru bubnu, třecího kotouče a lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být nejméně 50,
f) lano se smí navíjet na buben i ve více než dvou vrstvách; bubny nemusí mít náběhové klíny, pokud je zajištěno řádné ukládání lana. Úhel odklonu lana od vodorovné roviny smí být menší než 40 stupňů,
g) pojistná brzda u těžních strojů poháněných stlačeným vzduchem nemusí při svém působení přerušit přívod pohonné energie do motoru,
h) čelisti pojistné brzdy musí působit přímo alespoň na pevný buben nebo třecí kotouč,
i) nepožaduje se blokování brzd při nadměrné vůli mezi věncem a brzdovými čelistmi,
j) postačí alespoň jedny koncové vypínače nastavené tak, aby působily nejpozději při přejetí horní, případně dolní provozní polohy dopravní nádoby nejvýše o 1 m,
k) těžní stroj nemusí být vybaven zařízením pro zabezpečení přejezdové rychlosti s výjimkou těžních strojů s automatickým řízením,
l) hloubkoměr nemusí mít zařízení pro kontrolu rozpojení rektifikačního zařízení za pohybu stroje,
m) těžní stroj s třecím kotoučem nemusí mít zařízení pro samočinnou rektifikaci nastavení hloubkoměru,
n) u těžních zařízení s bubnovým těžním strojem nemusí být optické návěští pro kontrolu ustavení dopravní nádoby na hlavní odnímací plošině,
o) nemusí být zaznamenáván průběh rychlosti,
p) nemusí být signalizováno zabrzdění pojistnou brzdou,
r) nemusí být zaznamenáván pracovní režim, ani návěští dávaná strojníkovi,
s) nemusí být signalizován průvěs těžního lana u bubnových těžních strojů,
t) nemusí být signalizováno překročení povolené rychlosti.
§ 94
Malá těžní zařízení bez řádné jízdy lidí a jejich jámy
Používání malých těžních zařízení bez řádné jízdy lidí povoluje závodní dolu nebo vedoucí pracovník, bylo-li zkouškami a kontrolou zjištěno, že budou splněna ustanovení dílu prvního části druhé a že těžní zařízení a jámy jsou pro požadovaný rozsah použití bezpečná a splňují alespoň tyto podmínky:
a) jáma
- mezery mezi dopravní nádobou a jámovou výztuží, výstrojí a ostatními dopravními nádobami musí odpovídat ustanovení dílu druhého části druhé,
- musí být vybavena havarijním dopravním zařízením, resp. lezním oddělením umístěným tak, aby byl do něj přístup z dopravních nádob; při vybavení dvěma nebo více těžními zařízeními s výjimečnou jízdou lidí musí být splněna podmínka přestupu do havarijního dopravního zařízení, případně do lezního oddělení z dopravních nádob alespoň pro jedno těžní zařízení,
- volná hloubka musí být alespoň 1 m a musí být zřízena brzdicí průvodnice s účinnou dráhou brzdění alespoň 0,5 m,
- pod volnou hloubkou musí být dosedací rošt: prohlubeň musí být odvodněna a udržována čistá,
- nástupní a obsluhovací plošiny musí splňovat ustanovení § 28 s výjimkou samočinného ovládání dvířek na hlavní odnímací plošině,
b) těžní věž - volná výška musí být alespoň 3 m a musí být zřízena brzdicí průvodnice s účinnou dráhou brzdění alespoň 1 m,
c) těžní stroj
- poměr jmenovitého průměru bubnu, třecího kotouče a lanovnic k jmenovitému průměru těžního lana, úhel odklonu lana od roviny kolmé na osu bubnu, třecího kotouče nebo lanovnice a hloubka drážky lanovnice řídí ustanovením dílu druhého části druhé; lano se smí navíjet na buben ve více vrstvách, okraje bubnu musí přesahovat nad poslední vrstvu lana nejméně o dva průměry lana,
- musí mít alespoň odlehčovací brzdu, jejíž brzdicí síla musí být vyvolána závažím nebo pružinami; čelisti musí působit přímo alespoň na pevný buben nebo třecí kotouč; pro dimenzování a jistotu brzdy platí ustanovení dílu druhého části druhé,
- musí být vybaven alespoň jedněmi koncovými vypínači nastavenými tak, aby působily nejpozději při přejetí horní, případně dolní provozní polohy dopravní nádoby nejvýše o 1 m,
- musí mít hloubkoměr se zvukovým dojezdovým návěstním zařízením a rychloměr,
d) lana - pro těžní, vyrovnávací, vodicí a odrazová lana platí ustanovení dílu druhého části druhé,
e) dopravní - musí být spolehlivě vedeny a pracovníci v nich při výjimečné jízdě lidí musí být chráněni proti pádu předmětů, před vypadnutím a dotykem s výztuží a výstrojí jámy,
f) návěstní nádoby - musí zřízeno hovorové dorozumívací a dorozumívací zařízení se strojníkem a návěštní zařízení zařízení alespoň z dopravní nádoby. V tomto případě může být návěstí "Stát" před vstupem do dopravní nádoby nahrazeno hovorovou domluvou se strojníkem,
g) denní prohlídky - musí se provádět ve dnech, kdy bude zařízení v provozu. Lhůty ostatních prohlídek, funkčních zkoušek a revizí musí stanovit organizace, která určí též účast techniků při těchto kontrolách.
DÍL ČTVRTÝ
Havarijní dopravní zařízení a svislý žebřík
§ 95
Havarijní dopravní zařízení
(1) Havarijní dopravní zařízení musí být zřízeno v jamách se svislou dopravou při hloubce jámy větší než 300 m.
(2) Havarijní dopravní zařízení musí mít vlastní těžní stroj a dopravní nádobu trvale zavěšenou nebo zavěšenou před použitím havarijního dopravního zařízení. Havarijní dopravní zařízení musí být doplněno svislým žebříkem, který může být nahrazen lezním oddělením. Pouze v jamách bez řádné jízdy lidí nemusí být svislý žebřík, v dopravní nádobě havarijního dopravního zařízení však musí být umístěny prostředky pro bezpečné překonání vzdálenosti z místa možného odjezdu nádoby havarijního dopravního zařízení do místa uvíznutí lidí v jámě.
(3) V jámách se dvěma a více těžními zařízeními může být bubnové těžní zařízení považováno za havarijní dopravní zařízení pro sousední těžní zařízení. Jeho dopravní nádoba musí dosáhnout na úroveň dosahu sousedního těžního zařízení. Pokud je sousední těžní zařízení s třecím kotoučem způsobilé pro vyproštění osob uvíznutých v jámě, lze je použít jako havarijní dopravní zařízení.
(4) Za havarijní dopravní zařízení se považuje i mobilní havarijní dopravní zařízení. Takové zařízení postačí pro skupinu dolů určenou závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem nebo jím pověřeným pracovníkem. Mobilní havarijní dopravní zařízení musí být vybaveno vlastním pohonem a zdrojem napájení a musí být zajištěno jeho operativní nasazení na určených jamách (přístup, kotvení, energetické napojení apod.). Nádoba mobilního havarijního zařízení musí být vedena průvodnicemi stávajících nádob nebo jednou stávající průvodnicí a těžním lanem, případně může být dopravní nádoba nevedena v prostoru zátyně, jestliže konstrukce dopravní nádoby zabraňuje její zachycení o vyčnívající předměty v jámě a nádoba je zavěšena na lanu nekroutivé konstrukce.
(5) Pohon havarijního dopravního zařízení musí být nezávislý na pohonu těžního stroje a musí být zajištěn nezávislým přívodem elektrické energie nebo jiným druhem energie.
(6) Havarijní dopravní zařízení musí být vybaveno:
a) hloubkoměrem,
b) spolehlivou brzdou, jejíž brzdicí síla musí být vyvolána závažím nebo pružinami. Pro dimenzování a jistotu této brzdy platí ustanovení § 50,
c) koncovým vypínačem proti přejetí obou koncových poloh dopravní nádoby, který vybaví brzdu havarijního zařízení,
d) návěštním zařízením, umožňujícím návěštění z dopravní nádoby přímo strojníkovi havarijního zařízení.
(7) Konstrukce bubnu havarijního dopravního zařízení musí umožnit spolehlivé a pravidelné navinování a odvinování lana a zabránit sesmeknutí lana z bubnu. Okraje bubnu musí přesahovat nad poslední vrstvu lana nejméně o dva průměry lana. Lano se smí navíjet na buben ve více vrstvách.
(8) Řízením havarijního dopravního zařízení smějí být organizací pověřeni jen pracovníci, kteří splňují požadavky § 10.
(9) Z ohlubně a ze všech vyústění důlních děl do jámy musí být snadný a bezpečný vstup do nádob havarijního dopravního zařízení. Vnější vstupy do nádob havarijního dopravního zařízení, pokud jsou tyto nádoby umístěny mimo těžní oddělení, nesmí vést těžním oddělením.
(10) Dopravní nádoba musí být takové konstrukce, aby lidé v ní byli chráněni před pádem drobných předmětů, vypadnutím a dotykem s výstrojí a výztuží jámy. Pokud není konstruována pro volné spouštění, musí být spolehlivě vedena, nemusí však mít záchyty.
(11) V dopravní nádobě havarijního dopravního zařízení musí být vhodně umístěny pomůcky pro bezpečný přechod pracovníků z ní do všech dopravních nádob těžních zařízení v jámě a na svislý žebřík a opačně.
(12) Mezery mezi dopravní nádobou a jámovou výztuží, výstrojí a ostatními dopravními nádobami musí odpovídat ustanovením dílu druhého části druhé.
(13) lana musí být výběrové jakosti, odpovídat technickým normám pro těžní lana. Jmenovitý průměr lana nesmí být menší než 14 mm. Počítají se na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
(14) Poloha lanovnice vzhledem k bubnu musí být taková, aby největší úhel odklonu lana od roviny kolmé na osu bubnu nepřesahoval 1 stupeň 30 minut.
(15) Poměr jmenovitého průměru lanovnice (navíjejícího ústrojí) k jmenovitému průměru lana musí být nejméně 50. Hloubka drážky lanovnice musí být nejméně dvaapůlnásobek jmenovitého průměru lana.
§ 96
Svislý žebřík
(1) Svislý žebřík musí být upevněn do výztuže jámy nezávisle na rozponách a příčkách. Žebříky musí být vhodné a bezpečné konstrukce a jeho koš musí mít průlezní otvor o světlém rozměru 600 x 700 mm.
(2) Musí být možnost přechodu lidí z kterékoliv nádoby těžních zařízení v jámě na svislý žebřík a zpět do nádob.
(3) Z ohlubně a ze všech vyústění důlních děl do jámy musí být snadný a bezpečný vstup na svislý žebřík. Vstup musí mít na podlaze poklopy upevněné na závěsech.
§ 97
Kontrola a údržba
(1) Technický stav a pohotovost použití havarijního dopravního zařízení (včetně lan, projetí jámou a vyzkoušení návěštního zařízení) musí být pravidelně kontrolovány jednou za šest měsíců za přítomnosti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení, případně jámu. U havarijních dopravních zařízení, jejichž nádoba využívá průvodnic definitivního těžního zařízení v jámě, postačuje kontrola projetí jámou jednou za rok.
(2) Jednou za rok musí být provedena technikem pověřeným dozorem na příslušnou část těžního zařízení, případně jámu, důkladná prohlídka celého havarijního dopravního zařízení a jeho příslušenství s případným rozebráním, očištěním a namazáním jeho části. Tato prohlídka musí být doplněna funkčními zkouškami podle § 83.
(3) Stav svislého žebříku musí být nejméně za šest měsíců zkontrolován z dopravní nádoby havarijního dopravního zařízení nebo z dopravní nádoby v jámě při rychlosti do 0,5 m.s-1 technikem pověřeným dozorem na jámu.
(4) Organizace musí vydat pokyny pro obsluhu, prohlídky, údržbu a zkoušky havarijního dopravního zařízení a svislého žebříku.
(5) O prohlídkách, údržbě, zkouškách a dalších opatřeních souvisejících s provozem havarijního dopravního zařízení a svislého žebříku musí technici uvedení v odstavcích 1 až 3 vést záznamy v Knize o jízdě na laně havarijního dopravního zařízení.
DÍL PÁTÝ
Dodatková ustanovení pro hloubení a prohlubování jámy
§ 98
Všeobecná ustanovení
Pro těžní zařízení při hloubení a prohlubování jámy (dále jen hloubení) a jeho jámu platí ustanovení dílů prvního až čtvrtého části druhé, pokud dále není stanoveno něco jiného.
§ 99
Povinnost dopravy pracovníků
Strojní doprava pracovníků musí být zavedena, je-li výškový rozdíl větší než 30 m.
§ 100
Povolování řádné jízdy lidí
(1) Řádnou jízdu lidí do hloubky 100 m smí povolit závodní dolu nebo vedoucí pracovník pokud příslušné zařízení bylo vyprojektováno a provedeno pro řádnou jízdu lidí podle tohoto bezpečnostního předpisu a nemá takové závady, které by ohrožovaly bezpečnost lidí a provozu.
(2) O povolení řádné jízdy lidí musí závodní dolu nebo vedoucí pracovník vydat písemné rozhodnutí a jeden jeho výtisk předložit do tří dnů obvodnímu báňskému úřadu.
§ 101
Dohlížitelé a narážeči
(1) Dohlížitelem smí být hlavní narážeč i při řádné jízdě lidí.
(2) Dohlížitelé při řádné jízdě lidí a narážeči nemusí být při výkonu své funkce označeni.
§ 102
Strojník těžního stroje
U strojníků těžního stroje se nevyžaduje vyučení ve strojním, případně elektrotechnickém oboru, pokud pracovali nejméně jeden rok v provozu těžního zařízení na hloubení nebo nejméně dva roky jako hlubiči.
§ 103
Provoz těžního zařízení
(1) Po dobu, kdy je těžní zařízení v provozu, musí být hlavní narážeč alespoň na hlavní odnímací plošině nebo na ohlubni.
(2) Jízda lidí v okovu částečně nebo plně naloženém je zakázána s výjimkou uvedenou v § 13 odst. 5.
(3) Jedoucí nesmí stát ani sedět na okraji okovu či jiné dopravní nádoby.
(4) Při jízdě lidí musí být nad okovy zavěšeny stříšky na ochranu jedoucích proti náhodnému pádu drobných předmětů. Neplatí to pro úseky jízdy, ve kterých není předepsáno vedení okovu.
(5) Otevřené dopravní nádoby smějí být plněny jen do vzdálenosti 100 mm pod horní okraj. Dopravní nádoby s otevíratelnými stěnami nebo dnem musí být bezpečně zajištěny, aby nemohly za jízdy samovolně otevřít.
(6) Předměty přesahující přes okraj dopravní nádoby musí být svázány a vhodně zajištěny, aby nemohly vypadnout nebo se vzpříčit.
(7) Manipulace s pohybujícím se okovem na dně hloubení je dovolena jen při rychlosti okovu do 0,2 m.s-1.
(8) Odložit vodící zařízení dopravní nádoby jakýmkoliv způsobem s výjimkou doby, kdy je okov plněn nebo vyklápěn, či je okov zavěšován nebo odvěšován ze závěsu těžního zařízení, či se provádějí opravy nebo prohlídky na ohlubni při zavřených poklopech na ohlubňovém povalu, je zakázáno. Je-li výjimečně nutné to provést, smí se tak stát jen za stálého dozoru technika.
(9) Jízda lidí na podstavníku v důlním voze je zakázána, i když důlní vůz je prázdný.
(10) Poklopy na ohlubňovém povalu se smějí otevírat jen na nezbytně nutnou dobu pro průjezd dopravní nádoby.
(11) Poklopy sýpy musí být při jízdě lidí vždy otevřeny.
(12) V místech, kde není dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu dopravní nádoby vedeno, nesmí být rychlost větší než 2 m.s-1.
(13) I u těžních zařízení bez zabezpečovacího zařízení průjezdové a přejezdové rychlosti musí být dodrženy rychlosti požadované ustanovením § 115.
§ 104
Dávání návěští
Návěští z jámy pro strojníka těžního stroje a strojníky pomocných mechanizmů smí dávat i předák směny nebo jím pověřený pracovník hloubení. Musí být prokazatelné, že spolehlivě ovládá stanovená návěští.
§ 105
Samojízda
(1) Samojízdou smějí jet pracovníci zaměstnaní v hloubení, kteří byli seznámeni s předpisy pro samojízdu a s významem návěští a tato jejich znalost byla ověřena. Nepožaduje se seznam těchto pracovníků v Knize o jízdě na laně.
(2) Ostatní pracovníci smějí jet samojízdou jen v doprovodu některého z pracovníků, uvedených v odstavci 1.
§ 106
Výstroj jámy a vedení dopravních nádob
(1) Dopravní nádoba nebo břemeno zavěšené na závěsu dopravní nádoby musí být vedeno nejméně dvěma průřezy jednoho lana.
(2) Dopravní nádoby a břemena zavěšená na závěsu dopravní nádoby nemusí být vedena na největší svislou vzdálenost 45 m, při zahlubování a při dokončování na největší svislou vzdálenost 60 m.
(3) Vodicí lano musí mít jmenovitý průměr nejméně 25 mm, u malých těžních zařízení nejméně 18 mm. Jmenovitý průměr drátů smí být menší než 2 mm.
(4) Vodicí lana musí být napnuta a spolehlivě zakotvena. Statický tah v laně na horním konci lana, vyvolaný napínací silou a tíhovou silou hmotnosti lana, nesmí být menší než 10 kN na 100 m délky vodicího lana. Při délce lanového vedení nad 1000 m se smí nejmenší napínací síla stanovit podle přílohy 2.
(5) K vedení dopravní nádoby či břemena musí být použity vodicí saně, u nichž musí být dodrženy tyto podmínky:
a) svislá vzdálenost mezi vodítky saní musí být nejméně jedenapůlnásobek rozteče průvodnic při vedení nádoby nebo břemene dřevěnými průvodnicemi a 1,3 násobek rozteče při vedení kovovými průvodnicemi nebo vodicími lany. U vodicích saní se samočinným vyklápěním okovu postačí jedno vodítko na jednom vodicím laně,
b) vodicí saně musí mít nucené spojení s těžním lanem s výjimkou zařízení se samočinným vyklápěním okovu,
c) musí být dodržena ustanovení [67 odst. 15 písm. a), d) a f)].
(6) Pro mezery při vedení dopravní nádoby lanovým vedením platí:
a) mezery mezi dopravními nádobami včetně jejich příslušenství (např. závěs, vodicí zařízení, stříška) téhož i sousedního těžního zařízení se určují podle vzorce 
                  delta = v . druhá odmocnina H

   kde delta je mezera v mm,
   v   rychlost v m.s-1,
   H   délka vodicích lan ve svislé části v m.
Přitom však mezera nesmí být menší než 400 mm; u malých těžních zařízení 250 mm.
b) mezery mezi dopravní nádobou včetně jejího příslušenství s průjezdovým otvorem pracovních povalů nesmějí být větší než 150 mm a menší než 100 mm. Jsou-li průjezdové otvory opatřeny účinnými nájezdy, smějí být mezery zmenšeny až na 75 mm. Takzvané rastruby mohou nahradit nájezdy,
c) mezery mezi dopravní nádobou včetně jejího příslušenství a konstrukcí ohlubně, sýpy a konstrukcí napínacího rámu nesmějí být menší než 150 mm; jsou-li průjezdové otvory opatřeny účinnými nájezdy, smějí být mezery zmenšeny až na 75 mm. Totéž platí i pro konstrukce nárazišť a jámové tůně s tím, že v těchto místech nesmí být rychlost dopravních nádob větší než 2 m.s-1,
d) mezery mezi dopravní nádobou včetně jejího příslušenství a výztuží, výstrojí a ostatním vybavením jámy se počítají podle vzorce uvedeného v písmenu a). Tyto mezery však nesmějí být menší než 250 mm,
e) vzdálenost těžního lana od výztuže, výstroje a ostatního vybavení jámy s výjimkou příslušného lanovnicového roštu a lanovnic nesmí být menší než 100 mm.
(7) Nemusí být dodržena ustanovení § 20 odst. 5 a § 22 odst. 3, 4, 6, 7, 11, 12, 13, 14, 15, 16 a první věty odstavce 17.
§ 107
Lezní oddělení
(1) V jámách musí být zřizováno třeba jen prozatímní lezní oddělení, jehož vzdálenost ode dna hloubení nesmí být větší než 45 m, při zahlubování a dokončování svislého díla 60, Pokud v jámě není zřízeno havarijní dopravní zařízení.
(2) Za prozatímní lezní oddělení lze považovat pevný svislý žebřík opatřený ochranným košem. Je-li v jámě povolena jízda lidí, musí být odpočívadla vzájemně vzdálena nejvýše 20 m, není-li jízda lidí povolena nejvýše 8 m.
(3) Pro spojení dna hloubení s lezním oddělením musí být zřízen lanový nebo pevný žebřík. Žebřík smí odpadnout v tom případě, pokud je dno hloubení dostupné pomocí havarijního dopravního zařízení.
(4) Pokud žebřík podle odstavce 3 brání či ztěžuje provádění některých operací na dně hloubení, smí být zatažen nade dno či stočen na pracovním povale za předpokladu, že slouží pouze jako úniková cesta a že je možno kdykoliv, i v případě přerušení dodávky energie do těžního zařízení a svislého díla, jej popustit na dno a řádně stabilizovat.
(5) Organizace může povolit použití lanových žebříků i jako součásti lezního oddělení. Jejich délka nesmí však být větší než 20 m a žebříky nemusí být vybaveny ochrannými koši a odpočívadly, v povolení však musí být stanovena opatření pro bezpečnost pracovníků.
(6) Pracuje-li se v jámě z náraziště, smějí se pro přístup k zařízení nad úrovní náraziště použít i svislé žebříky delší než 8 m. Od výšky 3 m musí být chráněny ochrannými koši. Průchody přes jednotlivé lávky a plošiny u svislých žebříků musí být opatřeny poklopy.
(7) Lezní oddělení musí být přístupné ze všech dopravních nádob, ve kterých je povolena řádná jízda lidí a naopak.
§ 108
Volná hloubka a ražení z hloubení
(1) Volná hloubka se nemusí zřizovat.
(2) Je-li nutno razit z hloubené nebo vyhloubené jámy jiná díla, může se pro ně použít hloubicí těžní zařízení při dodržení těchto podmínek:
a) návěštní a dorozumívací zařízení musí odpovídat ustanovením oddílu sedmého dílu druhého, případně dílu třetího části druhé,
b) k dopravě se smí použít i podstavník pro důlní vozy, zavěšený na závěs dopravní nádoby. Důlní vůz musí být na podstavníku spolehlivě aretován,
c) v místě, kde se plní okov nebo narážejí vozy na podstavník, musí být zřízen pevný poval zakrývající celý průřez jámy nebo ohrazený na všech volných stranách pevnou stěnou do potřebné výše, nejméně však do výše 2 m. Musí-li se pod poval jezdit, musí být opatřen poklopy,
d) hladina vody v jámě musí být udržována v bezpečné úrovni,
e) v úrovni ražení důlního díla a vstupu pracovníků do dopravní nádoby musí být zřízen pevný poval, opatřený poklopy, otevíratelnými proti směru vstupu pracovníků tak, aby poklop plnil funkci zábrany. Rastruby se nepřipouštějí.
f) poval v úrovni ražení musí být od raženého díla kolem poklopů ohražen tak, aby se v průřezu svislého díla nemohli zdržovat lidé s výjimkou vstupu a výstupu z nádoby.
§ 109
Těžní věže a bezpečnostní opatření v nich
(1) Těžní věže pro hloubení se nevypočítávají na mimořádná zařízení. Návrh a statistický výpočet těžních věží pro hloubení se provádějí podle přílohy 5.
(2) V těžní věži se nepožaduje:
a) nárazníkový rošt,
b) dopravní a zvedací zařízení pro zavěšování dopravní nádoby,
c) ochranná koryta nebo povaly pod lanovnicemi,
d) brzdicí průvodnice nebo jiné účinné brzdicí zařízení.
(3) Pro přístup do těžní věže postačí žebříky podle ustanovení § 107 odst. 6. Vstup na věž nemusí být uzavřen dvířky.
(4) Těžní věž nemusí mít zařízení pro rektifikaci ve svislém směru.
§ 110
Volná výška
Volná výška při jízdě lidí musí být u velkých těžních zařízení nejméně 8 m a u malých těžních zařízení nejméně 4 m. Při těžbě musí být volná výška nejméně 2 metry.
§ 111
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru lana musí být nejméně:
a) u malého těžního zařízení pod zemí a dopravní dráhou nejvýše 100 m 30,
b) u pomocných zařízení 20.
(2) Poloha lanovnic musí být taková, aby největší úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice, vedená středem drážky, nepřesahoval:
a) u těžních zařízení s bobinami 0 stupňů 15 minut,
b) u pomocných zařízení 3 stupně.
(3) Lanovnice a jejich osy se počítají ze jmenovitého tahu příslušného vratu podle přílohy 6.
§ 112
Těžní stroje
(1) Smějí se používat i těžní stroje s bobinami.
(2) U těžních strojů s asynchronním těžním motorem bez přepínání počtu pólů nemusí být shodná rychlost při jízdě lidí a těžbě.
§ 113
Bubny těžních strojů a pomocných vratů, bobiny
(1) Poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu nebo třecího kotouče k průměru lana musí být nejméně:
a) u malého těžního zařízení pod zemí a dopravní dráhou nejvýše 100 m 30,
b) u pomocných zařízení 20.
(2) Nepožaduje se dodržení úhlu odklonu lana od vodorovné roviny nejméně 40 stupňů.
(3) S výjimkou pomocných zařízení musí být brzdový věnec nebo brzdový disky pevně spojen s bubnem nebo třetím kotoučem alespoň pro pojistnou brzdu.
(4) Lano se smí navíjet na bubny těžních strojů i ve více než dvou vrstvách.
(5) Okraj bobiny musí přesahovat poslední vrstvu lana nejméně o jeho dvojnásobnou tloušťku, bočnice bobiny musí být opatřeny dřevěným obložením.
§ 114
Koncové vypínače
(1) V těžní věži musí být zřízeny koncové vypínače, které musí vybavit pojistnou brzdu elektrického těžního stroje, je-li konstrukční prvek těžního zařízení, který by první mohl narazit na pevnou překážku ve věži, vzdálen od této překážky nejméně 1,5 m. U těžních strojů se vzduchovým pohonem mohou být nahrazeny koncovými vypínači na hloubkoměru.
(2) Na hloubkoměru nemusí být koncové vypínače.
(3) Pokud není a nemusí být zřízen koncový vypínač ve věži, musí být koncový vypínač hloubkoměru nastaven podle ustanovení odstavce 1.
(4) Nepožadují se koncové vypínače pro spodní koncovou polohu.
§ 115
Zabezpečovací zařízení průjezdové a přejezdové rychlosti
(1) Těžní stroj musí být vybaven zabezpečovacím zařízením průjezdové a přejezdové rychlosti, pokud jeho jmenovitá rychlost je vyšší než 3 m.s-1.
(2) Průjezdová rychlost nesmí být vyšší než:
a) 0,5 m.s-1, jestliže natáčecí zařízení dopravní nádoby není součástí průjezdového otvoru nádoby,
b) 0,3 m.s-1, jestliže natáčecí zařízení dopravní nádoby je součástí průjezdového otvoru nádoby.
(3) Dopravní nádoba smí jet nejvýše průjezdovou rychlostí:
a) přiblíží-li se dno dopravní nádoby při jízdě dolů a vodicí zařízení dopravní nádoby při jízdě nahoru k průjezdovému otvoru jakéhokoliv povalu na vzdálenost nejméně 1 m,
b) při vzdálenosti nejméně 1 m od místa, kde se odkládají vodicí saně,
c) přiblíží-li se nevedená dopravní nádoba svým dnem při jízdě dolů a nejvyšší součástí závěsu nebo stříšky při jízdě nahoru k průjezdovému otvoru jakéhokoliv povalu na vzdálenost nejméně 1 m.
(4) Dopravní nádoba smí jet nejvýše přejezdovou rychlostí 2 m.s-1:
a) v celé dráze od ohlubňového povalu až ke své nejvyšší provozní poloze při těžbě, přičemž musí být zajištěno, aby přejezd přes nejvyšší provozní polohu při těžbě nebyl větší rychlostí než 0,5 m.s-1,
b) kde dopravní nádoba není vedena,
c) před drahami uvedenými v odstavci 3. V projektu musí být stanovena délka úseku, v němž musí být rychlost snížena tak, aby byla včas dosažena přejezdová rychlost. Dráha musí být určena tak, že působením pojistné brzdy se nádoba zastaví dřív než dosáhne vzdálenosti 1 m od chráněných míst dle odstavce 3.
(5) Nemusí být dodržena ustanovení § 53 odst. 2 písm. a) a e).
§ 116
Řídidlo jízdy
(1) Řídidlo jízdy musí být spojeno s hloubkoměrem tak, aby se obě zařízení dala přestavit jen současně.
(2) U těžních strojů s asynchronními motory je přípustno, aby regulaci průběhu rychlosti prováděl strojník těžního stroje, pokud je zajištěno, že chod těžního stroje bude zastaven vybavením pojistné brzdy či jiným zařízením, jestliže rychlost přesahuje programovanou rychlost a současně jsou dodrženy požadavky k ustanovení § 54 odst. 2 písm. c), d), f) a g).
§ 117
Hloubkoměr
Návěstní zřízení, které se dá zřetelně slyšitelné návěští v době, kdy je nutno započít s řízením dojezdu těžního stroje, nemusí být ve funkci do hloubky 60 m.
§ 118
Rychloměr
Nemusí být zaznamenávána návěští a pracovní režim.
§ 119
Signalizace provozních stavů a poruch
(1) Ve strojovně těžního stroje musí být alespoň tato signalizace:
a) druh pracovního režimu těžního stroje u elektrických těžních strojů na povrchu,
b) rozpojení a spojení spojky volného bubnu těžního stroje, pokud toto zařízení je dálkově ovládáno,
c) překlenutí koncových vypínačů u elektrických těžních strojů na povrchu,
d) návěštní zařízení těžního stroje zapnuto u elektrického návěštního zařízení,
e) průjezdové poklopy dopravní nádoby v ohlubňovém povalu otevřeny, zavřeny u elektrických těžních strojů,
f) u elektrických těžních strojů s rychlostí vyšší než 6 m.s-1 musí být ve strojovně těžního stroje na povrchu zřízena výstražná signalizace při překročení nejvyšší povolené rychlosti při těžbě a jízdě lidí o 10 %,
g) u elektrických těžních strojů na povrchu musí být ve strojovně těžního stroje zřízena signalizace o tom, že zařízení pro zabezpečení přejezdové a průjezdové rychlosti je v činnosti. Pokud se při provozu stroje jeho rychlost v chráněném úseku přiblíží hranici přejezdové či průjezdové rychlosti, musí před tím než dojde k vybavení pojistné brzdy, být strojník na to upozorněn vhodným návěštím.
(2) Na ohlubni a ve vlastní jámě nemusí být zřizována signalizace provozních stavů a poruch.
§ 120
Lana a samonosné kabely
(1) Jako těžní lana se smí používat i lana plochá a lana uzavřené konstrukce. Všechna lana musí být chudá krutem.
(2) Lana, na nichž je zavěšen visutý pracovní poval, musí být výběrové jakosti, musí mít osvědčení jakosti od výrobce a před naložením musí být přezkoušena zkušebnou. Počítají se na jejich největší statické zatížení podle příloh 6.
(3) Lano, na němž je zavěšen visutý pracovní poval, musí být vedeno tak, aby nepřecházelo přes více než čtyři lanovnice a nevytvářelo více než dva nosné průřezy.
(4) Lano ocelového bednění, lana závěsných drapákových nakladačů, lana pro zavěšení břemen a předmětů v jámě (potrubí, lutny, čerpadla, vodní nádrže apod.) a samonosné kabely musí mít osvědčení jakosti od výrobce. Počítají se na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
(5) Ostatní lana (ovládání poklopů, zavěšení olovnic, ovládání návěštního zařízení apod.) musí být co do druhu i do potřebné bezpečnosti jednoznačně určena v projektu nebo v pracovním postupu.
(6) Nakládaná lana musí být zvlášť intenzívně namazána.
§ 121
Dopravní nádoby
(1) Jak dopravní nádoby se smějí používat i:
a) okovy, které však nesmějí být zařízeny na spodní vyprazdňování a musí mít závěsný třmen připevněný k nádobě nad jejím těžištěm,
b) kontejnery nebo podstavníky důlních vozů, které jsou zavěšeny na závěs hloubicího těžního zařízení.
(2) Bez dopravní nádoby se smí dopravovat dlouhý materiál a rozměrná břemena přímo zavěšená na závěru dopravní nádoby prostřednictvím vázacích prostředků, které ve všech částech musí vykazovat nejméně sedminásobnou bezpečnost vzhledem k největšímu statickému zatížení.
(3) Dopravní nádoby nemusí mít záchyty.
(4) Jízda lidí je přípustná pouze v kleci nebo okovu. Půdorysná plocha ke stání v okovu musí činit pro jednoho pracovníka nejméně 0,18 m2 a hloubka okovu určeného pro jízdu musí činit nejméně 1,10 m.
(5) Dopravní nádoby musí být konstrukčně a pevnostně tak řešeny, aby dopravovaný materiál nemohl vypadnout.
(6) Závěsné prvky dopravní nádoby podle odstavce 1 (třmeny, táhla, čepy, oka apod.) se počítají pro jejich největší statické zatížení podle přílohy 6.
(7) Pro dopravní nádoby podle odstavce 1 písmene b) nemusí být dodržena ustanovení § 67 odst. 4, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14, 15 písm. e), odst. 16 a 17.
§ 122
Závěsy
(1) Jednotlivé části závěsů se počítají na jejich největší statické zatížení podle přílohy 6 tohoto předpisu.
(2) Háky musí být zajištěny spolehlivou pojistkou proti nežádoucímu odvěšení dopravní nádoby, břemene.
(3) Závěsy musí být na svých hlavních částech zřetelně označeny evidenčním číslem organizace. Číslo musí být zapsáno v Knize o jízdě na laně. Ke značení je organizace povinna vést přehlednou dokumentaci, ze které je patrno, kdy byla příslušná část vyrobena a po jakou dobu v provozu používána.
(4) Závěs po naložení musí být vyzkoušen na jmenovité zatížení.
§ 123
Úvazky
Jistota proti vytažení lana z úvazku pro ostatní lana nesmí být menší než předepsaná pro příslušné lano. U klínových samosvorných úvazků musí být tato jistota nejméně 1,2 násobná.
§ 124
Návěštní zařízení těžních strojů a ostatních vrtů
(1) Těžní zařízení musí mít alespoň tato návěštní zařízení:
a) dvě na sobě nezávislá návěštní zařízení, ovladatelná z pracovního povalu a dna hloubení. Toto návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelné na ohlubni a ve strojovně těžního stroje rozdílnými tóny,
b) pokud na zařízení je povolena jakákoliv jízda lidí, musí být alespoň jedno návěštní zařízení uvedené v odst. 1 písm. a) ovladatelné i z té dopravní nádoby, ve které je tato jízda lidí povolena, a to po celé její dráze s výjimkou průjezdu přes povaly,
c) návěštní zařízení ovladatelné z ohlubně, znějící rozdílným tónem od zařízení uvedeného v odstavci 1 písmene a) a spolehlivě ve strojovně těžního stroje a na ohlubni. Při umístění těžního stroje na povrchu musí být toto návěštní zařízení provedeno jako elektrické s rázovými zvony, umístěnými na ohlubni a ve strojovně těžního stroje.
(2) Návěštním zařízením podle odstavce 1 smí být dávána návěští jen k řízení těžního stroje.
(3) K řízení pomocných vrtů musí být zřízeno návěštní zařízení odlišného tónu od zařízení uvedeného v odstavci 1. Toto návěštní zařízení musí být spolehlivě slyšitelné na ohlubni a u zařízení, která jsou jím řízena.
(4) Nemusí být dodržena ustanovení § 71 odst. 2, 6 a 9, § 72 odst. 1, 3, 4, 6, § 73 a § 75 odst. 1.
(5) Zvláštní jednoúčelové návěštní zařízení podle § 75 odst. 3 a 4 se nepřipouští.
§ 125
Dorozumívací zařízení
(1) Hovorové dorozumívací zařízení musí být zřízeno alespoň mezi narážečem na ohlubni a strojníkem těžního stroje.
(2) Mezi pracovištěm na dně hloubení, na pracovním povale, na ohlubni a případně ve strojovně těžního stroje musí být zřízeno hovorové dorozumívací zařízení, zajistí-li takové zařízení spolehlivost dorozumění. V opačném případě musí být k dorozumívání používaného návěštní zařízení podle § 124 odst. 3.
§ 126
Havarijní dopravní zařízení
(1) Havarijní dopravní zařízení, kterým se rozumí i žebříkový výtah, nemusí být doplněno svislým žebříkem.
(2) Havarijní dopravní zařízení musí mít nezávislý zdroj energie, např. dieselagregát apod.
(3) Z ohlubně, ze všech povalů, výklenků apod. v jámě používaných pracovníky musí být bezpečný vstup a výstup z havarijního dopravního zařízení. Nemusí být dodržena ustanovení § 95 odst. 9, a § 96 a § 97 odst. 1 a 3.
(4) Žebříkový výtah musí být konstrukčně řešen tak, aby pracovníci na něm jedoucí nemohli na žebříku spadnout ani v případě nevolnosti.
(5) Žebřík žebříkového výtahu nemusí být veden.
(6) Technický stav a pohotovost použití havarijního zařízení i žebříkového výtahu musí být nejméně jednou týdně kontrolovány za účasti technika pověřeného účastí při týdenních prohlídkách a nejméně jednou za dva měsíce za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení. Součástí těchto prohlídek je projetí jámou se zařízením zapojeným na základní i vlastní nezávislý zdroj energie.
§ 127
Ochranné povaly
(1) Pracovníci ve svislém díle musí být chráněni proti pádu předmětů z ohlubně, bezpečným a těsným ochranným povalem na ohlubni. Konstrukce tohoto povalu musí být řešena projektem. Výpočet se provádí podle přílohy 3.
(2) Ochrana pracovníků při zaúsťování jam musí být řešena způsobem uvedeným v pracovním postupu.
(3) Poklopy v ohlubňovém povalu a v sýpkách musí být mechanicky ovladatelné. Pokud jsou poklopy ze dvou částí, musí se obě tyto části otevírat či zavírat současně. Mechanické ovládání poklopů musí být umožněno z místa, odkud je prováděno návěštění na ohlubni nebo na vyklápěcím povalu.
(4) Pracuje-li se v jámě současně v různých výškách, musí být pracovníci na níže položených pracovištích chráněni dalším ochranným povalem. V úseku mezi ochranným povalem a níže položeným pracovištěm nesmějí být žádné volné předměty, převěsy apod. Dimenzování tohoto ochranného povalu musí být určeno projektem.
(5) Pokud se na pracovní poval v jámě dopravují předměty jinak než v kleci a v jámě jsou přítomni lidé, musí být na ohlubni ohlubňový poval jako při hloubení. Na ohlubni musí být vždy přítomen narážeč.
(6) Pokud se na pracovní poval v jámě zřídit ochranný poval nebo stříšku ve smyslu ustanovení § 78 odst. 3 a 4, musí být dodrženy tyto podmínky:
a) ohlubeň svislého díla musí být plně zapažena hrazením do výšky nejméně 1,2 m, aby celá jáma byla tímto hrazením spolehlivě chráněna proti pádu předmětů. Na ohlubni musí být vždy přítomen narážeč,
b) jednotlivá patra, jež jsou nad místem práce, musí být ve vzdálenosti nejméně 3 m od jámy znepřístupněna kovovou mříží nebo zdí,
c) celá jáma nad místem práce musí být před zahájením práce prohlédnuta technikem a odstraněny veškeré předměty, jež by v průběhu práce mohly spadnout či jinak pracovníky ohrozit,
d) postup práce musí být řešen v projektu a uveden podrobně v pracovním postupu.
§ 128
Pracovní povaly
(1) Pracovní povaly mohou být pevné, visuté a pojízdné. Každý pracovní poval musí být dimenzován pro největší zatížení vyskytující se v provozu. Výpočet se provádí podle přílohy 3.
(2) Konstrukce závěsů, způsob zavěšení a technické podmínky pro používání visutých a pojízdných pracovních povalů musí být stanoveny projektem další případná bezpečnostní opatření, jichž je podle místních poměrů zapotřebí, musí být stanovena v pracovním postupu.
(3) Konstrukce pevného pracovního povalu musí být stanovena projektem. Pevný pracovní poval musí být zajištěn proti posunutí a překlopení. Rovněž u visutých pracovních povalů musí být závěsné prvky zachyceny na nosnících zapuštěných do zdiva nebo musí být součástí těžní věže.
(4) Rozebíratelné spojovací části visutých a pojízdných pracovních povalů musí být zajištěny proti uvolnění.
(5) Nezakrývá-li pracovní poval celý průřez, musí být na volných stranách opatřen zábradlím a u podlahy obrubou do výše nejméně 100 mm.
(6) Vyhovuje-li pracovní poval podmínkám ochranného povalu, může plnit i funkci ochranného povalu.
(7) Při práci na pracovním povalu musí být visutý a pojízdný pracovní poval bezpečně rozepřen nebo vzepřen o výztuž nebo o výstroj jámy nejméně ve třech bodech na svém obvodu tak, aby bylo zabráněno jeho překlopení nebo otočení. Při opravě závěsných prvků musí být poval bezpečně zakotven do boku svislého díla.
(8) Nelze-li visutý nebo pojízdný pracovní poval bezpečně v pracovní poloze rozepřít či vzepřít, musí být pomocí zvláštních závěsů kotven k výstroji svislého díla. Závěsy musí být nejméně čtyři a jejich celková nosnost musí být stejná nebo vyšší než u základního zavěšení povalu. Základní zavěšení visutého pracovního povalu musí být napnuto, pojistné závěsy nesmějí být nadbytečně volné.
(9) Při přemísťování povalu se nikdo nesmí zdržovat pod povalem a přemísťování musí být řízeno stálým dozorem. Při strojním přemísťování visutého nebo pojízdného pracovního povalu smějí na něm být jen pracovníci nezbytně nutní k manipulaci s ním. Počet těchto pracovníků a pracovní postup při přemísťování musí být určen v pracovním postupu.
(10) Rychlost jízdy visutého a pojízdného pracovního povalu nesmí být vyšší než 0,3 m.s-1.
(11) Pevný pracovní poval smí být též proveden jako konstrukční součást klece, skipu, musí být spolehlivě zajištěn proti posunutí a překlopení a celé těžní zařízení musí ve všech částech vykazovat požadovanou bezpečnost i s ohledem na nové nejvyšší zatížení. Těžní klec nesmí být uvedena do pohybu, pokud není poval demontován, popř. tak na sebe v kleci uložen, že ji nepřesahuje. Rychlost klece, skipu stanoví technik pověřený dozorem na těžní zařízení.
§ 129
Otvory v povalech
Nezbytně nutné otvory v povalech musí být ohrazeny plnou obrubou do výše nejméně 300 mm. Otvory v pracovních povalech, potřebné pro projíždění dopravních nádob, musí být opatřeny poklopy nebo ohraženy do výše nejméně 1,2 m ohrazením s nálevkovitým rozšířením nahoře i dole (rastruby).
§ 130
Pomocné vraty
(1) Pro zatížení nad 50 kN včetně zatížení lanem musí být pomocné vraty poháněny strojně.
(2) Každý pomocný vrat musí být vybaven odlehčovací brzdou. Statická jistota brzdy pomocného vratu při největším zatížení vratu, udaném výrobcem, musí být alespoň dvojnásobná.
(3) Klika ručního vratu musí být spolehlivě zajištěna proti vysmeknutí. Její rukojeť musí být otočná.
(4) Vrat musí být na bubnu opatřen rohatkou a západkou. Rohatka a západka může být nahrazena druhou brzdou nebo samosvorným převodem nebo jiným vhodným aretačním zařízením.
(5) Pomocné vraty musí být účinně chráněny před povětrnostními vlivy. Musí být zabráněno hromadění vody pod bubnem vratu a její zamrzání.
(6) Napínací vraty s elektrickým pohonem musí být vybaveny zařízením zabraňujícím překročení předepsaných tahů v lanech. U napínacích vratů se vzduchovým pohonem postačí, je-li při provozu vratu používán nejvýše takový tlak vzduchu, jaký byl stanoven na základě zkoušky tlaku vzduchu při největším dovoleném tahu v lanech.
(7) Pokud jsou pomocné vraty ovládány dálkově, musí se odlehčovací brzda automaticky odbržďovat při spuštění pohonné energie do motoru a zabržďovat při jejím zastavení. Zabezpečovací prvky vratu, pokud jsou v činnosti (západky, brzdy apod.), musí být tak zařízeny, aby zabránily spouštění stroje.
(8) Dálkově ovládané vraty musí být prohlédnuty pro to vyškolenými a pověřenými pracovníky před každým spuštěním stroje a po takovém jeho zastavení, které má povahu ukončení určité pracovní operace, např. Ukončení přemístění pracovního povalu, usazení betonovací formy, ukončení napínání lan apod. Zkontrolovat se musí zejména, zda nedošlo k porušení základu stroje, zařezání lana do spodní vrstvy, nerovnoměrnému navíjení lana na buben, poškození součástí vratu z důvodu přetížení apod. Výsledek těchto prohlídek se musí zaznamenávat. Tímto však nejsou dotčeny další předepsané prohlídky.
(9) Jestliže dálkově ovládaným vratem je zatahováno břemeno na větší délku než 60 m, musí být pohyb vratu po navinutí lana v délce 60 m na buben zastaven a vraty prohlédnuty podle ustanovení odstavce 8.
(10) Pro použití pomocného vratu platí též ustanovení § 149 odst. 1.
§ 131
Strojníci pomocných vratů
K obsluze pomocných vratů smějí být určeni jen pracovníci starší 18 let, způsobilí pro tuto funkci, s potřebnou praxí, zácvikem při obsluze pomocných vratů pod dohledem znalého pracovníka přezkoušení organizací ze znalostí příslušných předpisů, pracovního poučení a z řízení vratu. Organizace musí stanovit pro jednotlivé typy pomocných vratů nejmenší věkovou hranici strojníků, jejich způsobilost, nejmenší délku praxe a zácviku.
§ 132
Nakladače
(1) Pod spouštěným nebo vytahovaným nakladačem se nesmí nikdo zdržovat.
(2) Nepracuje-li se s nakladačem, musí být opřen o dno jámy nebo vytažen na ohlubeň nebo poval. Není-li to možné a ponechá-li se nakladač zavěšen nad pracoviště, musí být zajištěn další bezpečným zavěšením.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro nakládací stroje a komplexy, např. KS-2U/40 apod.
§ 133
Umístění pomocných zařízení ve svislém díle
Veškerá pomocná zařízení v hloubení, jako nakladače, vrátky, olovnice, čerpadla ap. musí být umístěna tak, aby nepřekážela průjezdu okovů a byla bezpečně ovladatelná. Při tom musí být zajištěna proti pádu do jámy i proti nežádoucímu posunu.
§ 134
Kontrola jámy
(1) Prohlídky jámy s dřevěnou výztuží se musí konat jen jízdou dolů, prohlídky ostatních jam i lezením.
(2) Po každém výkonu trhací práce musí být celá jáma a přilehlé prostory, které jsou blíže než 50 m místu trhací práce, prohlédnuty. Pracovní postup pro tuto prohlídku a potřebnou kvalifikaci pracovníků ji provádějících stanoví organizace. Zjištěné závady ohrožující bezpečnost pracovníků nebo provozu musí být odstraněny před zahájením provozu po trhací práci.
(3) Technologická zařízení, pokud nejsou zavěšena na laně, se považují za součást jámy.
(4) Součástí denní, týdenní a dvouměsíční prohlídky musí být prohlídka lezního oddělení a spojení dna hloubení s lezním oddělením.
(5) Opravy a údržba jámy a jejího vybavení se smí provádět i z okovu. Při tom musí být okov zastavován návěštím z okovu a zajišťován vybavením pojistné brzdy. Na místě níže položeném se nesmějí zdržovat lidé, pokud nejsou chráněni příslušným ochranným povalem. Je-li při této práci nutno vystoupit z okovu do volného prostoru jámy, smí se tak stát jen s použitím ochranných pásů a se souhlasem technika směny.
(6) V ostatním musí být dodržena ustanovení § 78 a § 127.
§ 135
Kontroly pracovního a ochranného povalu, povalu ohlubňového a sýpy
(1) Prohlídky pracovního a ochranného povalu, povalu ohlubňového a sýpy se provádějí obdobně podle ustanovení § 79 (náraziště a jeho vybavení).
(2) Při všech kontrolách musí být ohlubňový poval, ochranné povaly a sýpa kontrolovány na těsnost.
(3) Při všech kontrolách musí být vyzkoušeno zařízení pro vyklopení dopravní nádoby a zařízení pro odložení vodicího rámu dopravní nádoby a správná funkce závěru sýpy, pokud takovým zařízením je sýpa vybavena.
(4) Před každou týdenní prohlídkou a prohlídkou konanou v delším než týdenním období musí být ohlubňový poval, pracovní poval a ochranné povaly řádně očištěny.
§ 136
Kontroly těžní věže, konstrukce ji nahrazující a roštů
(1) Prohlížitel těžního zařízení je povinen denně zkontrolovat:
a) vlastní konstrukci těžní věže nebo konstrukci ji nahrazující (dále jen těžní věž), rošty lanovic a plošin na nežádoucí deformace; kontroluje se i opláštění těžní věže,
b) pořádek a čistotu v těžní věži a na všech jejích plošinách,
c) stav přístupové cesty do těžní věže,
d) stav a řádnou funkci koncových vypínačů v těžní věži.
(2) Jednou týdně musí prohlížitel těžního zařízení za účasti technika provést prohlídku podle odstavce 1.
(3) Jednou za dva měsíce se provede prohlídka v rozsahu odstavce 1 za účasti technika pověřeného dozorem na těžní zařízení, případně i jámu.
(4) Jednou ročně se provede prohlídka věže skupinou, ve které musí být zastoupení:
a) prohlížitel těžního zařízení,
b) technik pověřený dozorem na těžní zařízení, případně i jámu,
c) technik organizace odpovědný za strojní a elektrické zařízení nebo jím pověřený pracovník.
(5) Provedení prohlídky dle odstavce 4 a její výsledek musí být zapsán do Knihy o jízdě na laně a založen ve Spisu o jízdě na laně.
(6) Další prohlídky stanovené ustanovením § 80 se nemusí vykonávat.
§ 137
Kontroly lanovnice
Prohlídky lanovnic těžního a ostatních lan se provádějí v plném rozsahu podle ustanovení § 81.
§ 138
Kontroly těžního stroje a jeho příslušenství
(1) Strojník těžního stroje je povinen před každou směnou zkontrolovat správnou funkci a seřízení těch koncových vypínačů, které jako první vybaví pojistnou brzdu při přejetí dopravní nádoby nad její nejvyšší provozní polohu, a zařízení pro zabezpečení přejezdové a průjezdové rychlosti. Výsledek kontroly musí strojník zapsat do Pomocné knihy prohlídek těžního zařízení.
(2) Ostatní prohlídky a funkční zkoušky se konají v plném rozsahu podle ustanovení § 82 a § 83.
§ 139
Kontroly lan a jejich úvazků
(1) Lana v celé činné délce včetně přístupných částí v úvazcích a jejich úvazky musí být kontrolovány podle ustanovení dalších odstavců.
(2) Vizuální prohlídky těžních lan a jejich úvazků musí být konány:
a) denně při rychlosti pohybu lana nejvýše 1 m.s-1, zda nemá zjevné závady. Od vizuálního provádění denní prohlídky smí být upuštěno tehdy, jestliže příslušné těžní zařízení je vybaveno přístrojem, který umožňuje spolehlivě nahradit denní prohlídku lana, konanou prohlížitelem, nedestruktivní kontrolou lana; úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
b) týdně nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení delším než dva měsíce při rychlosti pohybu lana nejvýše 0,5 m.s-1, úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
c) každé dva měsíce nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení delším než čtyři měsíce nebo po provozní nehodě ohrožující stav lan při rychlosti pohybu lana nejvýše 0,5 m.s-1, úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
d) jednou za čtyři měsíce v úvazcích dopravních nádob po uvolnění lana z úvazku. U bubnových těžních strojů musí být provedeno krácení lana v délce 3 m nad úvazkem. Při prohlídce lana musí být spolehlivě zabráněno vypuštění krutu lana.
(3) Prohlídky podle odstavce 2 písmena a) musí konat prohlížitel; prohlídky lan podle odstavce 2 písmene b) musí konat prohlížitel za účasti určeného technika, prohlídky lan podle odstavce 2 písmene c) a d) musí konat prohlížitel za účasti technika pověřeného dozorem na příslušnou část těžního zařízení.
(4) Vizuální prohlídky ostatních lan (vodicí lana dopravní nádoby, závěsná lana visutých pracovních povalů, závěsná lana bedněním závěsná lana nakladačů, lana, na nichž jsou v hloubení zavěšena břemena, např. potrubí, větračky, nádoby, olovnice atp.) a jejich úvazků se musí konat:
a) denně při vzájemném pohybu lana a prohlížitele rychlostí nejvýše 1 m.s-1, úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
b) týdně nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení delším než dva měsíce při vzájemném pohybu lana a prohlížitele rychlostí nejvýše 0,5 m.s-1, úvazek a lano v blízkosti úvazku za klidu,
c) každé dva měsíce nebo po každém přerušení provozu těžního zařízení delším než čtyři měsíce nebo po provozní nehodě ohrožující stav při vzájemném pohybu lana a prohlížitele rychlostí nanejvýš 0,5 m.s-1, úvazek a lano v blízkosti svazku za klidu,
(5) Prohlídky ostatních lan podle odstavce a) musí konat prohlížitel; prohlídky podle odstavce 4 písmene b) musí konat prohlížitel za účasti technika; prohlídky podle odstavce 4 písmene c) musí konat prohlížitel za účasti technika pověřeného dozorem na těžní zařízení,
(6) Úvazky vodicích lan v jámě musí být obnoveny alespoň po 6 měsících, pokud nebyly poškozeny dříve.
(7) Metodami nedestruktivní kontroly lan (elektromagnetická defektoskopie) musí být kontrolována lana určená organizací. Tuto metodu pak musí být tato lana kontrolována v průběhu celé doby jejich provozu. Použité přístroje, metodika kontroly a vyhodnocení musí být schváleny zkušebnou.
(8) Prohlídky lan musí být konány z bezpečného místa při řádném osvětlení lana v místě jeho prohlídky. Pracovníci musí prohlížet těžní a vodicí lano z bezprostřední blízkosti. Ostatní lana se musí prohlížet z nejmenší vzdálenosti, z níž je to technicky možné; vznikne-li při takové prohlídce podezření, že je lano poškozené, musí se toto místo prohlédnout z bezprostřední blízkosti.
§ 140
Odkládání lan
(1) Lano musí být odloženo, dosáhne-li počet viditelných zlomů drátů na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů v kterémkoliv úseku:
a) lana plochého 8 % celkového nosného průřezu lana,
b) lana šestipramenného 8 % celkového nosného průřezu lana,
c) lana vícepramenného 6 % celkového nosného průřezu lana.
(2) Lano musí být dále odloženo:
a) při snížení jmenovitého nosného průřezu v kterémkoliv úseku lana na délce rovné pětinásobku skutečné výšky vinutí pramenů o 20 % v důsledku zlomů drátů, koroze a otěru drátů zjištěných vizuální a nedestruktivní kontrolou,
b) při rychlém přírůstku zlomů drátů nebo při rychlém a značném prodlužování lana,
c) při vážném poškození nebo jiném nedostatku na laně (smyčky, uzly, vývrtky, vytlačení vložky, koše atp.), který nelze odstranit, např. krácením lana,
d) lano vodicí musí být odloženo, překročí-li opotřebení vnějších drátů v důsledku otěru a koroze 50 % jejich průřezu, nebo dojde-li ke vzniku zlomů povrchových drátů, při kterých konce drátů nedrží spolehlivě ve svazku lana.
§ 141
Doby používání lan
(1) Vodící lana o průměru 20 mm a menším se smí používat nejdéle devět měsíců.
(2) Lana nakladačů se smí používat nejdéle tři měsíce.
(3) Ostatní lana se smí používat nejdéle jeden rok. Tuto dobu smí prodloužit technik organizace pro strojní a elektrické zařízení určený závodním dolu nebo vedoucím pracovníkem na základě spolehlivého ověření stavu lana (např. ověřením z bezprostřední blízkosti a při řádném osvětlení lana), zjištění korozní agresivity prostředí, jejímž účinkům je lano vystaveno, a u těžních lan na základě provedení nedestruktivní kontroly.
§ 142
Kontroly dopravní nádoby
(1) Dopravní nádoby se prohlíží ve stejných lhůtách a za stejných podmínek, jak je stanoveno v § 87 s výjimkou odst. 1 písm. d), e) a f).
(2) Pro provedení týdenních a dvouměsíčních prohlídek musí být dopravní nádoba řádně očištěna.
§ 143
Kontroly vodicího a napínacího rámu
Vodicí a napínací rám se prohlíží ve stejných lhůtách a za stejných podmínek, jak je stanoveno v § 87.
§ 144
Kontroly závěsu těžního lana
(1) Denní prohlídky provádí prohlížitel těžního zařízení. Kontroluje zejména nepoškozenost závěsu, správnou funkci pojistky proti nežádoucímu vyvěšení dopravní nádoby a správnou funkci ložiska háku.
(2) Týdenní prohlídku provádí prohlížitel v rozsahu určeném odstavcem 1 za účasti technika.
(3) Dvouměsíční prohlídku provádí prohlížitel v rozsahu určeném v odstavci 1 za účasti technika pověřeného dozorem na těžní zařízení. Při této prohlídce musí být závěs rozebrán, zkontrolovány čepy a jejich uložení z hlediska opotřebení, otlačení a nadměrných vůlí.
(4) Po tříletém užívání musí být závěs vyměněn nebo opraven v rozsahu generální opravy. Po pětiletém užívání musí být celý závěs vyřazen. Doba užívání závěsu a provedení generální opravy musí být zaznamenávána.
§ 145
Kontroly ve dnech pracovního klidu a nepoužívání těžního zařízení
(1) Ve dnech pracovního klidu, kdy se těžní zařízení používá k jízdě lidí, se musí provádět kontroly těžního zařízení v plném rozsahu tohoto bezpečnostního předpisu.
(2) V ostatním platí ustanovení § 90.
§ 146
Kontroly pomocného vrtu
Pomocné vrty se prohlížejí ve stejných lhůtách a pracovníky též kvalifikace jako těžní stroje. Zařízení pro zabránění překročení předepsaných tahů v laně považuje za součást pomocného vratu.
ČÁST TŘETÍ
Ostatní způsoby dopravy v jamách a chůze v nich
DÍL PRVNÍ
Všeobecná ustanovení
§ 147
Rozsah platnosti
(1) Ustanovení části třetí platí pro tato dopravní zařízení jednočinná (dále jen "dopravní zařízení"), s jmenovitou rychlostí do 2 m.s-1:
a) s nevedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně do hloubky 100 m,
b) s dopravní nádobou s vlastním pohonem nezavěšenou na laně,
c) pro dopravu volně zavěšených břemen,
d) s vedenou dopravní nádobou zavěšenou na laně do hloubky 100 m.
(2) Dopravu samospádem upravuje jiný bezpečnostní předpis Českého báňského úřadu.
(3) Podmínky svislé dopravy, pokud nejsou upraveny tímto bezpečnostním předpisem, schvaluje obvodní báňský úřad.
§ 148
Povolení provozu dopravního zařízení
(1) Jízdu lidí na dopravním zařízení povoluje závodní dolu nebo vedoucí pracovník, bylo-li kontrolou a zkouškami zjištěno, že zařízení a jáma je pro požadovaný rozsah použití dostatečně bezpečná a vyhovuje ustanovením části třetí.
(2) Způsobilost dopravního zařízení a jámy pro jízdu lidí posuzuje komise, v níž musí být zastoupení odborníci pro strojní, báňské popř. elektrotechnické záležitosti, potvrzení obvodním báňským úřadem. Komise zejména posoudí technickou dokumentaci, sestávající z výpočtové a výkresové části a z předepsaných dokladů o jakosti materiálu, a zda dopravní zařízení a jáma vyhovuje ustanovením části třetí.
(3) Případné odchylky od bezpečnostního předpisu, obecně platných předpisů a od předložené technické dokumentace, případně náhradní opatření musí být s orgány příslušnými pro povolení odchylek projednány před povolením provozu dopravního zařízení.
(4) Ostatní provoz dopravního zařízení povoluje organizace při dodržení ustanovení předcházejících odstavců s tím, že odborníky v komisi potvrzuje závodní dolu nebo vedoucí pracovník.
(5) Povolení provozu dopravního zařízení musí být vydáno písemně a musí se v něm stanovit rozsah a druh provozu a nezbytná bezpečnostní opatření, potřebná s ohledem i na místní poměry.
(6) Zamýšlené povolení jízdy lidí na dopravním zařízení musí být s výjimkou havarijních případů hlášeno obvodnímu báňskému úřadu, a to nejpozději 14 dnů před zahájením příslušného povolovacího řízení. Opis vydaného povolení musí být zaslán obvodnímu báňskému úřadu.
§ 149
Osvědčení o schválení typové dokumentace a o jakosti materiálu
(1) Jsou-li typizovaná zařízení nebo jejich části použity k jiným účelům nebo za jiných podmínek než stanoví výrobce, musí být osvědčení o schválení typové dokumentace doloženo výpočtem a způsob tohoto použití upraven v souladu s částí třetí. V odůvodněných případech smí být výpočet nahrazen protokolem o zkouškách jednotlivých částí zařízení předpokládaným největším zatížením zvýšeným o 50 %.
(2) Od těžního lana dopravního zařízení musí být k dispozici osvědčení. U dopravního zařízení pro jízdu lidí musí být k dispozici osvědčení o stavu a zkoušce zkratky lana u nosných částí závěsu a úvazku osvědčení o jakosti materiálu a osvědčení klínových úvazků.
(3) U ocelových materiálů do jmenovité pevnosti v tahu 370 MPa se osvědčení o jakosti materiálu nepožaduje.
§ 150
Dozor na dopravní zařízení a jámu
(1) Organizace musí rozhodnout, pro které dopravní zařízení a jámu musí být pověřen dozorem na ně technik s potřebnou kvalifikací. Pro dozor na ostatní dopravní zařízení a jámu musí organizace ustanovit pracovníky rovněž s potřebnou kvalifikací.
(2) Pracovníci uvedení v odstavci 1 vedoucí předepsanou dokumentaci, běžně kontrolují včasnost předepsaných prohlídek a při prohlídkách, při nichž je požadována jejich účast, kontrolují jejich jakost a stanoví případná potřebná opatření.
(3) Kde ze závažných důvodů (vzdálená pracoviště apod.) nemůže pracovník uvedený v odstavci 1 běžně vést potřebnou dokumentaci a běžně kontrolovat včasnost prohlídek, musí organizace určit způsobilého pracovníka pro plnění těchto úkolů.
(4) Pracovníci uvedení v odstavcích 1 a 3 musí být zapsáni v Knize o provozu dopravního zařízení.
§ 151
Řízení pohonu dopravního zařízení
(1) Samostatným řízením pohonu dopravního zařízení pro jízdu lidí smějí být pověřeni jen pracovníci, kteří:
a) nabyli potřebnou praxi pod dozorem kvalifikované obsluhy nebo u nových zařízení pod dozorem příslušného odborníka pro tento druh zařízení. Délku praxe stanoví organizace podle složitosti zařízení a jeho provozu,
b) úspěšně složili zkoušku ze znalosti obsluhy zařízení a příslušných předpisů před komisí jmenovanou organizací.
(2) Pracovníci uvedení v odstavci 1 musí být nejméně jednou za dva roky přezkoušeni ze znalostí podle odstavce 1 písmene b).
(3) Pověření pracovníka podle odstavce 1 a výsledek přezkoušení podle odstavce 2 musí být zapsáno v Knize o provozu dopravního zařízení.
(4) Kvalifikaci pracovníků pro samostatné řízení dopravního zařízení bez jízdy lidí stanoví organizace.
(5) Za samostatné řízení pohonu dopravního zařízení se nepovažuje jeho ovládání z dopravní nádoby nebo tlačítky. U pracovníků tím pověřených postačí prokazatelné poučení.
§ 152
Prohlížitelé a údržbáři dopravního zařízení a jámy
(1) Pro prohlížitele a údržbáře dopravního zařízení s jízdou lidí a jeho jámy platí ustanovení § 12 odst. 1 a 2 tohoto předpisu s tím, že příslušné zkoušky a přezkoušení provádí organizace.
(2) Kvalifikaci prohlížitelů a údržbářů dopravního zařízení bez jízdy lidí a jeho jámu, jakož i ověřování jejich znalostí příslušných bezpečnostních předpisů, pracovních poučení apod. stanoví organizace.
(3) Prohlížitelé a údržbáři konají prohlídky a zkoušky všech stupňů, jakož i údržbu podle svého určení a jsou odpovědni za jejich odborné provedení.
§ 153
Ostatní obsluha dopravního zařízení a jámy
Kvalifikaci pracovníků pro ostatní obsluhu dopravního zařízení a jámy stanoví organizace s tím, že u dopravních zařízení s jízdou lidí musí tito pracovníci úspěšně složit zkoušku z potřebných znalostí a příslušných předpisů.
§ 154
Provoz dopravního zařízení a jámy
(1) Za vytvoření podmínek pro řádný provoz dopravního zařízení a jámy, a to i s potřebnou údržbou, prohlídkami, revizemi a pod, je odpovědný závodní dolu nebo vedoucí pracovník.
(2) K jízdě lidí se smějí používat klece, skipy, okovy, plošiny apod. Při jízdě lidí musí být předepsaná dvířka uzavřena, nad okovy, skipy, plošinami apod. musí být s výjimkou zahlubování zavěšena stříška na ochranu jedoucích lidí proti pádu drobných předmětů. Plošiny apod. musí být zajištěny proti vypadnutí lidí.
(3) Lidé jedoucí v okovu nesmí stát nebo sedět na okraji okovu.
(4) Pro případně nezbytnou jízdu lidí v částečně naložené dopravní nádobě musí být organizací stanovena opatření potřebně zajišťující bezpečnost pracovníků (umístění hmot, jejich zajištění proti pohybu apod.).
(5) Nástup do dopravní nádoby a výstup z ní po daném návěští je zakázán.
(6) Dopravní nádoby se smějí plnit jen tak, aby dopravovaný materiál nemohl vypadnout. Okovy se smějí plnit jen do vzdálenosti 100 mm pod horní okraj.
(7) Předměty přesahující přes okraj nádoby musí být svázány a vhodně zajištěny tak, aby nemohly vypadnout nebo se vzepřít.
(8) Pro dopravu dlouhých, rozměrných a nadměrně hmotných břemen musí být organizací stanovena potřebná bezpečnostní opatření.
(9) Otevíratelné stěny a dna dopravní nádoby musí být bezpečně zajištěny, aby se nemohly během jízdy samovolně otevřít.
(10) Případné poklopy na ohlubni smějí být otevřeny jen po nezbytně nutnou dobu pro průjezd dopravní nádoby.
(11) Manipulace s pohybující se nevedenou dopravní nádobou je dovolena jen při rychlosti do 0,2 m.s-1.
(12) Narážecí zařízení společně ovládané s případnými sklápěcími můstky a stavítky musí být při jízdě lidí blokováno. Před opuštěním svého stanoviště musí obsluha zajistit případné narážecí zařízení v klidové poloze a zarážky ve zvednuté poloze.
(13) V ostatním platí ustanovení § 13 odst. 14, 15, 16 a 17.
§ 155
Dávání návěští
(1) Dávat návěští smějí jen pracovníci uvedení v § 153, kteří byli poučeni o způsobu dávání návěští a jeho významu. Návěští se musí dávat zřetelně a až po ukončení přípravy k jízdě.
(2) Dopravní zařízení smí být uvedeno do chodu teprve po jasném a zřetelném návěští.
(3) Před každou jízdou lidí musí obsluha pohonu dopravního zařízení po návěští k jízdě lidí čekat nejméně 5 s. než uvede stroj do chodu.
(4) Neprovedla-li obsluha pohonu dopravního zařízení z jakýchkoliv důvodů úkon požadovaný návěštím do 30 s. nebo nebylo-li návěští správně porozuměno, musí vyčkat opakování návěští, případně si je vyžádat. V případě nesprávného nebo nezřetelného návěští znamená toto návěští "Stát".
(5) Před vstupem a výstupem pracovníka z dopravní nádoby musí být dáno návěští "Stát".
(6) Po návěští "Stát" daném z dopravní nádoby smí obsluha pohonu dopravního zařízení uvést stroj do opětovného chodu jedině na další návěští z nádoby nebo po náležitém ověření situace.
(7) Pracovník, který dal návěští, musí sledovat, zda danému návěští bylo správně porozuměno; není-li tomu tak, musí dát ihned návěští "Stát".
(8) Návěští "Stát" a návěští z dopravní nádoby jsou vždy přednostní před ostatními návěštími.
(9) Směrodatné je návěští z náraziště, kde se nachází dopravní nádoba.
(10) Ustanovení tohoto paragrafu neplatí pro dopravní zařízení, kde pohon dopravního zařízení je ovládán z dopravní nádoby nebo ze stanoviště obsluhy, která vidí na nastupující a vystupující pracovníky nebo jíž je pomocí vhodného zařízení zřejmé, že nástup a výstup lidí byl již ukončen. Ovládání pohonu dopravního zařízení z ostatních míst musí být nejméně po dobu nástupu a výstupu lidí blokováno.
§ 156
Samojízda
(1) Samojízdou smějí jet jen pracovníci, kteří byli poučeni o opatřeních při ní, stanovených podle místních poměrů.
(2) Je-li u ručně řízených zařízení u jámy obsluha, musí být dáno před vstupem do dopravní nádoby návěští "stát", a to se stejnou platností jako v § 155 odst. 10. Toto návěští se ruší jen návěštím z dopravní nádoby, jež je v nárazišti, odkud předtím bylo dáno návěští "Stát". Jinak musí být každá samojízda předem hovorově dohodnuta s obsluhou pohonu dopravního zařízení.
(3) Před výstupem pracovníků z dopravní nádoby s výjimkou, kdy je pohon ovládán z dopravní nádoby obsluha pohonu vidí na nastupující a vystupující, musí být dáno návěští "Stát". V případě, že nádoba nezastavila přesně na dohodnutém místě, smí ji obsluha pohonu dopravního zařízení uvést do pohybu jen po příslušném návěští z ní.
(4) U dopravních nádob s ovládáním pohonu z ní musí být před uvedením nádoby do pohybu dáno návěští slyšitelné nebo viditelné na místech, kde by dopravním zařízením mohli být ohroženi pracovníci.
(5) Bližší podrobnosti pro samojízdu musí být stanoveny v Řádu o provozu dopravního zařízení, případně v Povolení provozu dopravního zařízení.
§ 157
Řád o provozu dopravního zařízení, pracovní poučení a dokumentace
(1) Organizace musí vydat Řád o provozu dopravního zařízení, pokud všechna potřebná opatření neobsahuje povolení provozu dopravního zařízení podle § 148.
(2) Pro obsluhu, prohlídky a údržbu dopravního zařízení a jámy musí organizace vypracovat pracovní poučení, která musí obdržet pracovníci, jimž jsou určena. Obsluha dopravního zařízení musí být seznámena s Řádem o provozu dopravního zařízení, případně povolením provozu dopravního zařízení.
(3) O každém dopravním zařízení a jeho jámě musí být vedena alespoň tato dokumentace:
a) projektová dokumentace, případně popis dopravního zařízení a jámy,
b) Kniha o provozu dopravního zařízení,
c) Pomocná kniha prohlídek dopravního zařízení a jámy,
d) dokumentace lan,
e) příslušná rozhodnutí státní báňské správy, rozhodnutí, příkazy a instrukce vydané organizací, zápisy o dlouhodobých a mimořádných prohlídkách, revizích, měřeních apod.,
f) po jednom vyhotovení všech pracovních poučení týkajících se dopravního zařízení a jámy,
g) povolení provozu dopravního zařízení, případně je doplňující Řád o provozu dopravního zařízení.
(4) Organizace určí vhodné uložení dokumentace.
DÍL DRUHÝ
Dopravní zařízení a jejich jámy
Oddíl první
Všeobecná ustanovení
§ 158
Umístění strojního a elektrického zařízení
Veškeré strojní a elektrické zařízení musí být umístěno a uspořádáno tak, aby bylo bezpečně přístupné pro prohlídky, údržbu zkoušky a revize.
Oddíl druhý
Jámy
§ 159
Vedení dopravních nádob a břemen
(1) Vedené dopravní nádoby a břemena musí mít vedení vyrovnané podle požadavků tohoto oddílu, aby nádoby, případně břemena, jely klidně a neuvázly.
(2) Pro průvodnice platí tyto podmínky:
a) dřevěné průvodnice musí být nejméně 6 m dlouhé. V odůvodněných případech se smějí používat průvodnice kratší, nejméně však o délce 3 m; průvodnice se smějí zařezávat jen výjimečně a jen potud, pokud je to doloženo výpočtem,
b) mezera ve styku průvodnice nesmí být větší než 5 mm,
c) § 21 odst. 5, první věty,
d) v místě přerušení průvodnic musí být nájezdová část průvodnice zkosena.
(3) Pro vodicí lana platí:
a) smějí se používat jen umrtvená lana nebo lana uzavřená, případně polouzavřené konstrukce kruhového průřezu o nejmenším jmenovitém průměru 16 mm,
b) musí mít jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení (vlastní hmotnost a napínací síla) byla bezpečnost nejméně pětinásobná,
c) napínací síla vodicího lana musí být nejméně 10 kN na 100 m délky lana,
d) napínací zařízení v jámové tůni musí být vždy spolehlivě nad hladinou vody v tůni,
e) při nakládání vodních lan musí být technický dozor,
f) ustanovení § 22 odst. 5 a 8.
(4) Pro vedení dopravních nádob s vlastním pohonem a jeho bezpečné ukotvení platí podmínky výrobce zařízení. Pokud ukotvení pro příslušné poměry není výrobcem stanoveno, určí způsob ukotvení organizace.
§ 160
Rozpony, příčky a výpočet výstroje jam s vedenými dopravními nádobami
S výjimkou dopravních nádob s vlastním pohonem platí pro rozpony a příčky ustanovení § 20 odst. 2, pro výpočet výstroje § 23.
§ 161
Mezery mezi vedenými dopravními nádobami, případně břemeny a jámovou výztuží a výstrojí
Mezery mezi vedenými dopravními nádobami, případně břemeny a jámovou výztuží, výstrojí, případně horninou se řídí u pevného vedení § 25, u lanového vedení musí být nejméně 200 mm.
§ 162
Mezery mezi nevedenými dopravními nádobami, případně břemeny a jámovou výztuží a výstrojí
(1) Mezery mezi nevedenými dopravními nádobami, případně břemeny a nejvíce vyčnívajícími částmi výztuže nebo ostatním vybavením jámy, případně obvodem jámy bez výztuže a výstroje musí být nejméně 300 mm. Při mezerách menších než 500 mm je přípustná rychlost nejvýše 0,5 m.s-1.
(2) Mezery mezi nevedenými dopravními nádobami, případně břemeny a průjezdnými poklopy, povaly apod. smějí být sníženy až na 150 mm, avšak při rychlosti větší než 0,3 m.s-1 musí být sledován průjezd dopravní nádoby, případně břemene.
(3) Při dopravě volně zavěšených břemen smí být mezera snížena i pod 150 mm, není-li rychlost dopravy větší než 0,3 m.s-1 a průjezd břemen je sledován.
(4) Mezery se měří za klidu dopravní nádoby, případně břemene.
§ 163
Lezní oddělení a vyprošťovací zařízení
(1) Dopravní zařízení sloužící k jakékoliv jízdě lidí musí být vybaveno vyprošťovacím zařízením pro havarijní dopravu pracovníků na povrch nebo patro. Toto zařízení není třeba, pokud je jáma vybavena lezním oddělením podle § 26 nebo svislým žebříkem podle následujícího odstavce, na něž je možný bezpečný přestup lidí z dopravní nádoby v kterémkoliv místě jámy. Při tom lezní oddělení, případně svislý žebřík nesmí vyúsťovat přímo do dopravní dráhy jakýchkoliv děl. Vyprošťovací zařízení rovněž není třeba, jedná-li se o dopravní zařízení výtahového typu nebo dopravní nádoby s vlastním pohonem, kde je možnost ručního dojetí dopravní nádoby do koncových poloh, a dále v případech, je-li jízda lidí prováděna přímo na vyprošťovacím zařízení.
(2) Do hloubky jámy 100 m smí být lezní oddělení nahrazeno svislým žebříkem s ochranným košem nebo svislým žebříkem bez ochranného koše, umístěným tak, že se pracovník při lezení může vždycky opřít o bok, výztuž nebo výstroj jámy. Pro odpočívadla platí ustanovení § 107 odst. 2.
(3) Vyprošťovací zařízení musí mít:
a) pohon nezávislý na pohonu dopravního zařízení,
b) spolehlivou brzdu, jejíž brzdicí síla musí být vyvolána závažím nebo pružinami; pro dimenzování a jistotu této brzdy platí ustanovení § 50,
c) návěští nebo dorozumívací zařízení umožňující potřebné spojení přímo s obsluhou pohonu vyprošťovacího zařízení,
d) u bubnu opatření proti sesmeknutí lana,
e) dopravní nádobu takové konstrukce, aby z ní lidé nemohli vypadnout a nádoba nemohla zachytit nebo se překlopit,
f) lano odpovídající jakosti podle technických norem a vzhledem k největšímu dovolenému statickému zatížení s počáteční bezpečností nejméně sedminásobnou a o průměru nejméně 10 mm.
(4) Z ohlubně a ze všech vyústění důlních děl do jámy musí být snadný a bezpečný vstup do nádob vyprošťovacího zařízení. Toto platí i pro vstup z nádoby dopravního zařízení na vyprošťovací zařízení.
(5) Pro mezery mezi dopravní nádobou vyprošťovacího zařízení a vybavením jámy platí § 161 a 162.
(6) Řízením vyprošťovacího zařízení smějí být pověřeni jen pracovníci, kteří mají kvalifikaci podle § 151 odst. 1 až 3.
(7) Poloha lanovnic u vyprošťovacího zařízení vzhledem k bubnu musí být taková, aby největší úhel odklonu od roviny kolmé na osu bubnu nepřesahoval 2 stupně poměr jmenovitého průměru lanovnice (navíjecí ústrojí) k jmenovitému průměru lana musí být nejméně 20 a hloubka drážky lanovnice musí být nejméně dvaapůlnásobek jmenovitého průměru lana.
§ 164
Náraziště a jeho vybavení
(1) Náraziště (nástupiště) musí být dostatečně prostorné. U nárazišť s oboustranným provozem musí být zřízen alespoň jeden průchod spojující obě strany náraziště.
(2) V místech, kde pracovník mohl být zachycen dopravní nádobou nebo břemenem, musí být tento prostor zabezpečen pažením nebo dvířky provedenými podle ustanovení § 28 odst.5, přičemž postačí výška pažení 1,4 m. V ostatních místech musí být prostor kolem jámy bezpečně ohrazen.
(3) Obsluha zařízení a ostatní pracovníci u jámy musí být chráněni proti pádu drobných předmětů a proti vodě. Stanoviště obsluhy musí být umístěno tak, aby bylo bezpečné a obsluha měla dobrý výhled na dopravní nádobu, případně břemeno a nástup lidí do nádoby.
(4) U vstupu do těžní zátyně, kde se narážejí vozy, musí být v úrovni náraziště připevněna vhodná madla a na podlaze náraziště opěrné lišty proti uklouznutí do jámy na okraji podlahy směrem do těžní zátyně.
(5) V nárazištích musí být vyvěšeny na viditelném místě vývěsky o zákazech průchodu přes zátyně za dopravy v jámě, průchodu přes dopravní nádoby, vstupu do dopravní nádoby, bez pokynu obsluhy apod. Dále tu musí být vývěsky určené organizací, např. Řád o provozu dopravního zařízení, významu návěští, telefonní řád apod.
(6) V nárazišti musí být spolehlivé zařízení, které zabrání samovolnému ujetí vozů do jámy. Jeho konstrukce musí být taková, aby byla účinná i při ztrátě ovládací energie.
§ 165
Jámová tůň
Je-li zřízena jámová tůň, musí být bezpečně přístupná a hladina vody v ní musí být vždy potřebně snížena.
§ 166
Předměty volně uložené v blízkosti jámy
Zakazuje se uskladňovat předměty v blízkosti jámy. Pro jejich uskladnění musí být vyhrazeno vhodné místo.
Oddíl třetí
Těžní věže a lanovnice
§ 167
Provedení těžní věže
(1) Těžní věž, případně konstrukce ji nahrazující (dále jen "těžní věž") musí bezpečně přenést všechna provozní zatížení. Počítá se jako těžní věž pro hloubení podle přílohy 5.
(2) Pro těžní věž dále platí ustanovení § 159, 161 a 162.
(3) Za těžní věž, případně konstrukci ji nahrazující se nepovažuje konstrukce nesoucí dopravní nádobu s vlastním pohonem.
§ 168
Volná výška
(1) Nad nejvyšší provozní polohou dopravní nádoby, případně břemene musí být ve věži zřízena volná výška, a to při rychlostech jízdy do 1 m.s-1 o velikosti nejméně 1 m a při vyšší rychlosti musí být rovna nejméně nejvyšší povolené rychlosti. Volná výška může být snížena pod uvedené hodnoty v takové míře, kdy je technickými opatřeními zabezpečeno snížení dojezdové rychlosti pro bezpečný dojezd.
(2) Volná výška nemusí být u zařízení se vzduchovým nebo hydraulickým pohonem s rychlostí do 0,5 m.s-1, pokud příslušná koncová zarážka a celé zařízení je dimenzováno tak, že bezpečně přenese zvýšená namáhání způsobená přejetím.
§ 169
Plošiny, lávky a výstupy na těžní věž
(1) Na všech důležitých úrovních těžní věže musí být zřízeny plošiny nebo lávky a bezpečný přístup na ně.
(2) Obsluhovací plošiny a lávky musí mít alespoň zábradlí vysoké nejméně 1,1 m, opatřené u podlahy obrubou nejméně 100 mm vysokou a přiléhající k podlaze.
(3) Pro nástupní plošiny a náraziště platí obdobně ustanovení § 28 odst. 5 s tím, že ochranné pažení musí být vysoké alespoň 1,4 m.
§ 170
Kontroly při převzetí věže
(1) Pro kontrolu při převzetí věže platí ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) až c).
(2) O výsledcích měření musí být pořízen záznam, který slouží i jako výchozí podklad pro další kontrolní měření.
§ 171
Lanovnice
(1) Poměr jmenovitého průměru lanovnice k jmenovitému průměru těžního lana musí být u zařízení s jízdou lidí nejméně 30, u ostatních zařízení nejméně 25; v nezbytných případech smí být tento poměr 20 a při zahlubování jeřábovými zařízeními i v hodnotě stanovené ČSN 27 0140, těžní lano se však v takových případech nesmí používat déle než tři měsíce.
(2) Poloha lanovnice musí být taková, aby největší úhel odklonu lana od roviny souměrnosti lanovnice, vedené středem drážky, nepřesahoval 2 stupně nebo, je-li k ukládání lana na buben použito ukládací zařízení 3 stupně, u zařízení s třecím kotoučem 1 stupeň. Lano na lanovnici musí být chráněno proti vypadnutí z drážky.
(3) Součásti lanovnice musí být dimenzovány tak, aby přenesly největší statické provozní zatížení s nejméně pětinásobnou bezpečností vtaženou na mez pevnosti materiálu.
(4) Poloměr zakřivení drážky lanovnice musí být nejméně 0,56 jmenovitého průměru lana.
(5) V ostatním platí ustanovení § 46 odst. 4, 5 a 6.
Oddíl čtvrtý
Pohon dopravního zařízení
§ 172
Všeobecná ustanovení
(1) Pro pohon dopravního zařízení platí ustanovení § 47 odst. 2, 5, 6, 9, 10 a 12.
(2) Má-li se použít pohonu dopravního zařízení určeného pro těžbu a dopravu materiálu podle § 149 odst. 1 i pro jízdu lidí, smí být dovolené zatížení při jízdě lidí nejvýše 60 % zatížení při těžbě a dopravě materiálu.
(3) Každé dopravní zařízení se vzduchovým nebo hydraulickým pohonem musí mít jízdní ventil a hlavní uzavírací ventil.
§ 173
Bubny a třecí kotouče
(1) Pro poměr nejmenšího navíjecího průměru bubnu nebo třecího kotouče k jmenovitému průměru těžního lana platí obdobně ustanovení § 171 odst. 1.
(2) Pro největší úhel odklonu osy lana krajního provozního závitu od roviny kolmé na osu bubnu a osy lana od roviny kolmé na osu třecího kotouče platí obdobně ustanovení § 171 odst. 2.
(3) Upevnění lana v bubnu musí vykazovat při obepnutí třemi vinutími při největším statickém zatížení nejméně sedminásobnou jistotu proti vytažení. Je-li pro upevnění konce lana v bubnu použito svěr, musí být nejméně tři. Upevnění lana musí být snadno kontrolovatelné.
(4) Třecí vložky třecích kotoučů musí být zajištěny proti posunutí. Obložení plášťů bubnů a vyložení drážek třecích kotoučů musí být kruhové a dostředné.
(5) U zařízení s jízdou lidí se smí lano navíjet na bubny nejvýše ve všech vrstvách; ve více vrstvách jen tehdy, použije-li se zařízení se spolehlivým ukládáním lana na buben. U ostatních zařízení a zařízení speciální konstrukce je přípustné navíjení lana i ve více vrstvách.
(6) Bočnice bubnů a třecích kotoučů musí přesahovat poslední vrstvu lana nejméně o dvojnásobek průměru lana. U třecích kotoučů se smějí disky brzd považovat za bočnici třecího kotouče.
(7) Plášť bubnu musí při největším statickém zatížení mít nejméně trojnásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
§ 174
Brzdy
(1) Pohon dopravního zařízení musí mít odlehčovací brzdu, jejíž brzdicí síla musí být vyvolána závažím nebo tlačnými pružinami.
(2) Odlehčovací brzda pohonu musí být tak účinná, aby za klidu zařízení udržela největší převahu s jistotou nejméně dvojnásobnou.
(3) Brzda musí působit při největším sjezdovém zatížení při jízdě lidí a pro nejnepříznivější polohu dopravní nádoby zpožděním nejméně 1,5 m.s-2, přičemž u zařízení s třecím kotoučem musí být zpoždění vyvolané brzdou alespoň o 15 % menší než vypočtená hranice zpoždění, při které by nastal prokluz lana na třecím kotouči.
(4) V ostatním platí ustanovení § 50 odst. 5 a 19.
(5) Odlehčovací brzda musí zapůsobit v těchto případech:
a) je-li uvedena v činnost obsluhou pohonu dopravního zařízení, případně obsluhou tlačítek,
b) je-li uvedena v činnost koncovými vypínači, jsou-li tyto zřízeny,
c) při poklesu pohonné energie pod hranici zajišťující bezpečný chod zařízení,
d) při nežádoucím přetížení pohonu.
(6) Při ručním ovládání odlehčovací brzdy musí být stavy podle odstavce 5 písmen c) a d) zřejmy obsluze pohonu pro zastavení provozu dopravního zařízení.
§ 175
Hloubkoměr
(1) S výjimkou dopravních nádob s vlastním pohonem a tlačítkově ovládaných pohonů, musí být u zařízení pro jízdu lidí s vyšší rychlostí než 1 m.s-1 zřízen hloubkoměr. V ostatních případech musí být nejvyšší provozní polohy dopravní nádoby, případně břemene přesně a výrazně označeny na těžním laně.
(2) Hloubkoměr nesmí být poháněn třecími spojkami, třecími koly nebo řemeny. Musí být umístěn tak, aby obsluha pohonu viděla ze svého stanoviště zřetelně ukazatel polohy. Na hloubkoměru musí být zřetelně vyznačena poloha každého provozního patra. Ukazatel hloubkoměru se musí pohybovat ve směru pohybu dopravní nádoby nebo musí být směr jeho pohybu zřetelně vyznačen. Hloubkoměr smí být číslicový a musí být vždy nastaven tak, aby poloha jím ukazovaná odpovídala skutečné poloze dopravní nádoby.
§ 176
Koncové vypínače
(1) S výjimkou dopravních nádob s vlastním pohonem při ražbě příslušného díla musí být zřízeny koncové vypínače u dopravního zařízení pro jízdu lidí.
(2) Koncové vypínače smějí být umístěny nejvýše 200 mm nad nejvyšší polohou dopravní nádoby při jízdě lidí.
(3) Koncové vypínače musí uvést do činnosti odlehčovací brzdu při přejetí dopravní nádoby přes nejvyšší provozní polohu při jízdě lidí a s výjimkou pohonů vzduchových nebo hydraulických odpojit přívod pohonné energie. Pokud přímé uvedení odlehčovací brzdy do činnosti koncovými vypínači není možné, musí být přejetí koncových vypínačů zřejmé obsluze pohonu dopravního zařízení.
§ 177
Ručně řízené dopravní zařízení
Pro ručně řízené dopravní zařízení platí ustanovení § 57 s tím, že přístroje, které musí obsluha sledovat během dopravy, musí být umístěny v jejím zorném poli.
§ 178
Stanoviště obsluhy pohonu dopravního zařízení
(1) Stanoviště obsluhy pohonu dopravního zařízení musí být umístěno tak, aby obsluha nebyla rušena a omezována vnějšími vlivy.
(2) S výjimkou dopravního zařízení s dopravními nádobami s vlastním pohonem a tlačítkově ovládaných pohonů musí být na stanovišti obsluhy pohonu vyvěšen:
a) Řád o provozu dopravního zařízení,
b) vývěska se zákazem hovoru s obsluhou pohonu při řízení, se zákazem čištění, mazání a oprav dopravního zařízení za chodu a se zákazem používání telefonu při řízení pohonu,
c) vývěska s významem návěští a telefonní řád, pokud nejsou obsahem Řádu o provozu dopravního zařízení.
(3) Na stanovišti obsluhy pohonu dopravního zařízení musí být k dispozici dokumentace pro obsluhu, prohlídky a údržbu v rozsahu určeném organizací.
Oddíl pátý
Lana
§ 179
Všeobecná ustanovení
(1) Jako těžní lano se smí u dopravních zařízení bez vedení dopravních nádob nebo břemen používat jen lana chudá krutem.
(2) Lano musí odpovídat technických a dodacím předpisům podle technické normy, 5) musí mít požadovanou bezpečnost a lana pro jízdu lidí musí být přezkoušena zkušebnou; při této zkoušce musí být přezkoušeny všechny dráty lana.
§ 180
Náhradní lana
(1) Pro každé dopravní zařízení s jízdou lidí musí být k dispozici náhradní těžní lano. Pro stejná zařízení smí být jen jedno náhradní lano, a to o délce pro nejhlubší patro používané pro jízdu lidí.
(2) Všechna náhradní lana pro dopravní zařízení s jízdou lidí musí být po dodání přezkoušena zkušebnou.
(3) Nové náhradní lano pro dopravní zařízení s jízdou lidí musí být po dodání převinuto na skladovací buben, jehož průměr jádra je nejméně třicetinásobek průměru lana. Při převinování musí být lano prohlédnuto, zda nemá viditelné vady. Skladované náhradní lano musí být chráněno před povětrnostními vlivy, znečištěním pronikáním vlhkosti z půdy a jakýmkoliv poškozením.
§ 181
Bezpečnost těžních lan
Bezpečnost těžních lan pro dopravní zařízení s jízdou lidí musí být nejméně desetinásobná, pro ostatní dopravu nejméně sedminásobná.
§ 182
Nakládání těžních lan
(1) Každé těžní lano pro dopravní zařízení s jízdou lidí musí být před naložením přezkoušeno zkušebnou, pokud od poslední takové zkoušky uplynula doba delší tří let.
(2) Před naložením těžního lana na dopravní zařízení s jízdou lidí musí být odebrány zkratka o délce nejméně 1 m a uschována na chráněném, suchém místě jako porovnávací vzorek po celou dobu provozu lana.
(3) Nakládání těžního lana na dopravní zařízení s jízdou lidí musí být prováděno za technického dozoru, jiného lana za dozoru pracovníka určeného organizací.
(4) Poměr průměru bubnu zařízení pro nakládání a manipulaci s těžním lanem k jmenovitému průměru lana musí být nejméně 20.
(5) Délka těžních lan bubnových strojů musí být při nakládání taková, aby po posledním krácení lana byly na bubnu při poloze dopravní nádoby, případně břemene odpovídající jejich dosednutí na počvu apod., obepnuty nejméně třemi vinutími lana.
Oddíl šestý
Dopravní nádoby
§ 183
Dopravní nádoby, břemena a jejich úvazky
(1) Dopravní nádoby musí být konstrukčně a pevnostně řešeny tak, aby z nich lidé a dopravovaný materiál nemohl vypadnout, nemohlo dojít během dopravy k jejich nežádoucímu překlopení, otevření jejich výpustí, výsypek apod. Dopravní nádoby pro vozovou dopravu musí mít spolehlivé aretační zařízení pro udržení vozu.
(2) Klece a s výjimkou zahlubování i skipy pro jízdu lidí musí odpovídat ustanovení § 67 odst. 4, 5, 6 s tím, že zapažení bočních stěn nemusí sahat výše než 1,8 m a otvory v něm smějí být do velikosti 50 mm, dále odstavců 7, 8 s tím, že mezery ve dvířkách nesmějí být větší než 50 x 50 mm, odstavce 9 s tím, že u okovu postačí půdorysná plocha pro jednu osobu 0,18 m2 a výška alespoň 1,1 m, a odstavce 10.
(3) Dopravní nádoby speciálních konstrukcí (pracovní povaly, plošiny pro revize apod.) musí být konstruovány tak, aby z nich lidé nemohli vypadnout, byli chráněni proti pádu drobných předmětů a samotná nádoba nemohla zachytit nebo se překlopit.
(4) Vodítka dopravní nádoby musí mít potřebnou hloubku, aby i při nejnepříznivější poloze dopravní nádoby se tato nevysunula.
(5) Pro dopravní nádoby vedené vodicími lany platí ještě ustanovení § 67 odst. 15 písm. c) a f).
(6) Jednotlivé části dopravní nádoby a jejich závěsů včetně závěsů břemen musí odpovídat ustanovení § 67 odst. 18. Jako nosné části závěsů se nesmějí používat řetězy a kruhy.
(7) Háky závěsů musí být zajištěny pojistkou proti nežádoucímu odvěšení dopravní nádoby.
§ 184
Úvazky
Pro úvazky platí ustanovení § 70 odst. 1 až 5 a 7 s tím, že lze používat i lanové svorky.
Oddíl sedmý
Návěštní a dorozumívací zařízení
§ 185
Návěštní zařízení
(1) S výjimkou dopravní zařízení s dopravními nádobami s vlastním pohonem musí být zřízeno návěštní zařízení mezi místy uvedenými v § 72 odst. 1.
(2) při hloubení a rekonstrukci jámy musí návěštní zařízení odpovídat § 124 odst. 1 s tím, že nemusí být provedeno jako elektrické s rázovými zvony.
(3) Návěštní zařízení se nemusí vybudovat v těch případech, kdy je možné spolehlivé hlasové dorozumění mezi příslušnými místy.
(4) Pro návěštní zařízení ještě platí ustanovení § 71 odst. 1 s tím, že způsob použití a význam složených návěští musí být určen v Řádu o provozu dopravního zařízení, dále § 71 odst. 8 a 9 § 72 odst. 3 a 5.
§ 186
Návěštní zařízení z dopravní nádoby
Pro návěští z dopravní nádoby platí ustanovení § 74 odst. 1 až 3 a 5. Takové návěštní zařízení se nepožaduje u dopravních nádob s vlastním pohonem.
§ 187
Dorozumívací zařízení
(1) Kde není možno se spolehlivě domluvit mezi stanovištěm obsluhy pohonu dopravního zařízení a s obsluhou u jámy, musí být mezi těmito místy možnost hovorového dorozumění, přičemž pro provoz hovorového dorozumění platí ustanovení § 76 odst. 3 a 5. Ve výjimečných případech u dopravních nádob s vlastním pohonem může požadované hovorové dorozumívací zařízení odpadnout, je-li si možno z dopravní nádoby jiným způsobem přivolat pomoc; musí to být řešeno v Řádu o provozu dopravního zařízení.
(2) Není-li zřízení hovorového dorozumívacího zařízení technicky možné nebo nezajistí-li takové zařízení spolehlivé dorozumění, smí být nahrazeno dalším návěštním zařízením odlišného tónu od ostatních návěštních zařízení.
(3) Při více dopravních zařízení v téže jámě musí být zřízeno dorozumívací zařízení mezi obsluhami těchto zařízení.
Oddíl sedmý
Kontroly a údržba dopravního zařízení a jámy
§ 188
Všeobecná ustanovení
(1) Pro kontrolu a údržbu dopravního zařízení a jámy platí ustanovení § 77 odst. 1, 2, 3 a 5 s tím, že příslušní pracovníci musí mít příslušnou kvalifikaci podle ustanovení § 150 až 153.
(2) Ve dnech, kdy je zařízení v provozu, se musí kontrolovat stav jámy, výstroje a výztuže při rychlosti jízdy do 1 m.s-1, stav jámové tůně a jejího vybavení stav a funkce případných koncových vypínačů, stav lanovnic a jejich ložisek, funkce brzdy při převaze za těžby, vizuální prohlídkou stav lan v celé délce při rychlosti pohybu lana nejvýše 1 m.s.-1, ukotvení lana, konstrukce dopravní nádoby, závěsů, úvazků, případných dvířek nádoby, aretace, jiného zajištění dopravní nádoby, funkce návěštního a dorozumívacího zařízení, potřebné mazání. Účelem denních prohlídek je zejména zjištění hrubých závad.
(3) Lhůty a rozsah dalších potřebných prohlídek stanoví podle povahy příslušného zařízení organizace, přičemž však funkční zkouška statické jistoty a zpoždění brzdy, funkce hloubkoměru, koncových vypínačů, jakož i ověření, že není nebezpečí prokluzu lana na třecím kotouči při působení brzdy, se nesmějí konat v delších lhůtách než šest měsíců a musí je provést technik pověřený dozorem na dopravní zařízení, případně jiný způsobilý technik jmenovaný organizací.
(4) Pro zkušební jízdy u zařízení a jámy jako celku se provádějí podle ustanovení § 84 odst. 1 a 2 s tím, že příslušnou komisi odborníků jmenuje závodní dolu nebo vedoucí pracovník.
§ 189
Prohlídky a práce v jamách
(1) Pokud se prohlídky a práce v jamách neprovádějí z pracovních nádob speciální konstrukce, určené výhradně k tomuto účelu, platí pro ně ustanovení § 78 odst. 3, 4 a 5.
(2) Pokud nelze provádět prohlídky podle předcházejícího odstavce, musí být konány z lezního oddělení.
§ 190
Dovolené opotřebení části dopravního zařízení a jámy
Pro průvodnice platí ustanovení § 78 odst. 6 a 7, pro odkládání lan § 86, pro vodítka § 67 odst. 13 a § 87 odst. 3.
§ 191
Záznamy
(1) Výsledky denních prohlídek a zkoušek musí být poznamenány v Pomocné knize prohlídek dopravního zařízení a jámy, výsledky ostatních prohlídek, zkoušek a revizí v Knize o provozu dopravního zařízení.
(2) Výsledky prohlídek a zkoušek musí kromě prohlížitele podepsat pracovník, jehož účast je při nich požadována.
(3) Způsob kontroly záznamů o prohlídkách a zkouškách stanoví organizace.
(4) V záznamech musí být též uvedeny příčiny, rozsah a odstranění případných závad.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 192
Přechodná ustanovení
(1) Těžní zařízení, projektovaná, postavená nebo schválená před nabytím účinnosti tohoto bezpečnostního předpisu se smějí používat za předpokladu, že vyhovují požadavkům předpisů platných v době jejich projektování, postavení, schválení, případně rekonstrukce včetně povolených odchylek.
(2) Výstroje jam, vyprojektované nebo vybudované podle předpisů platných v době jejich projektování před nabytím účinnosti tohoto bezpečnostního předpisu, se smějí posuzovat až do jejich rekonstrukce podle předpisů platných v době jejich projektování.
(3) U prohlubovaných jam musí závodní dolu nebo vedoucí pracovník nebo jím pověřený pracovník rozhodnout s přihlédnutím k předchozímu provozu stávající části jámy, podle jaké metodiky bude výstroj prohlubované jámy vypočítána. V případě, že dojde ke změně stávajících základních parametrů těžního zařízení, musí být celá výstroj přepočítána a dimenzována podle tohoto bezpečnostního předpisu.
§ 193
Odchylky od bezpečnostního předpisu
(1) Odchylky od ustanovení tohoto předpisu povoluje obvodní báňský úřad.7) Žádost o povolení odchylky musí obsahovat zejména označení ustanovení, od něhož se žádá odchylka, odůvodnění žádosti a návrh náhradních bezpečnostních opatření. Závodní dolu nebo vedoucí pracovník musí žádost doložit vyjádřením příslušného orgánu odborové organizace.
(2) Rozhodnutí obvodního báňského úřadu podle odstavce 1 není třeba, je-li nutno odchýlit se od ustanovení tohoto předpisu po dobu likvidace havárie a v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí. Za těchto okolností je dovoleno použít i strojů, přístroj nebo zařízení, která nejsou pro daný případ svou povahou určena nebo schválena. Všechny tyto případy musí však organizace ihned ohlásit obvodnímu báňskému úřadu.
§ 194
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:8)
a) díl pátý Svislá doprava a chůze výnosu Českého báňského úřadu čj. 1/1971, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, pokud podléhají zákonu č. 41/1957 Sb. o využití nerostného bohatství (horní zákon) reg. v částce 7/1971 Sb.,
b) díl pátý Svislá doprava a chůze výnosu České báňského úřadu č. 4/1980 Ú. v. ČSR, o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu v organizacích, které podléhají státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy podle zákona ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, reg. v částce 26/1980 Sb.,
c) díl pátý Svislá doprava výnosu Českého báňského úřadu čj. 4500/1977, kterým se vydává předpis o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a o bezpečnosti provozu při pracích k zpřístupňování přírodních jeskyní a pracích k jejich udržování v bezpečném stavu, reg. v částce 5/1977 Ú. v. ČSR.
§ 195
Účinnost
Tento bezpečnostní předpis nabývá účinnosti dnem 1. července 1983.
Předseda:
Ing. Zíka v.r.
Příl.1
Všeobecné ustanovení pro navrhování a výpočet nosných konstrukcí pro svislou dopravu
Obsah:
A - Metodika statických výpočtů a příslušné technické normy
B - Použití výpočetní techniky
A.
Metodika statických výpočtů a příslušné technické normy
1. Navrhování a statické výpočty nosných konstrukcí podle přílohy 2 až 5 se provádí podle metody mezních stavů na základě následujících norem:
ČSN 73 0031 - Výpočet stavebních konstrukcí a základů. Základní ustanovení (ST SEV 384-76)
ČSN 73 0032 - Výpočet stavebních konstrukcí zatížených dynamickými účiny strojů
ČSN 73 0035 - Zatížení konstrukcí pozemních staveb
ČSN 73 0036 - Seismické zatížení staveb
ČSN 73 1201 - Navrhování betonových konstrukcí
ČSN 73 1401 - Navrhování ocelových konstrukcí
ČSN 72 1701 - Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí
ON 44 0410 - Ocelové těžní věže
Uspořádání statického výpočtu se provede podle Metodických pokynů ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 21. 12. 1977.
2. Přílohy 2 až 5 pojednávají o jednotlivých druzích nosných konstrukcí, stanoví jejich normová zatížení, součinitele zatížení a součinitele podmínek působení. Rovněž doplňují některá ustanovení norem uvedených v bodě 1. Statický výpočet nosných konstrukcí podle příloh 2 až 5 musí být přezkoušen statikem, který se nezúčastnil práce na projektu a statickém výpočtu.
B.
Použití výpočetní techniky
Statické výpočty těžních věží nebo výstrojí jam mohou být realizovány pomocí výpočetních programů samočinných počítačů za předpokladu, že jsou splněny podmínky výnosu FMTIR.1) Při tom programy musí respektovat všechny požadavky příloh tohoto bezpečnostního předpisu.
Příl.2
Výpočet vedení dopravních nádob a výstroje jam
Obsah:
A. Výpočet pevného vedení dopravních nádob a výstroje jam
1. Stanovení vodorovných sil
2. Stanovení svislých sil
3. Definice veličin podle metody mezních stavů
4. Výpočet pevného vedení dopravních nádob
5. Výpočet upevnění průvodnic a rozpon
6. Výpočet konzol a jejich upevnění
7. Výpočet jámových stolic a rohového vedení
8. Výpočet dosedacího roštu
9. Výpočet brzdicího zařízení nad dosedacím roštem
10. Výpočet konstrukcí v hlavě slepých jam
11. Výpočet upevnění potrubí a kabelů v jámě
B. Výpočet lanového vedení dopravních nádob
1. Stanovení počtu vodicích lan a odrazových lan
2. Stanovení základní napínací síly vodicích a odrazových lan
3. Stanovení průměru vodicího a odrazového lana
4. Prověrka rozmístění vodicích lan vůči těžišti nádoby
5. Stanovení mezer mezi nádobami, výstrojí a výztuží při vedení nádob vodicími lany
A.
Výpočet pevného vedení dopravních nádob a výstroje jam
Způsob stanovení vodorovných a svislých sil podle bodů 1. a 2. této části přílohy platí pouze pro nádoby vedené pevnými průvodnicemi, umístěnými vždy na protějších stranách půdorysu nádoby.
Pro jiné způsoby umístění nebo upevnění průvodnic musí být síly stanoveny projektantem.
1. Stanovení vodorovných sil
1.1 Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru kolmém na rozponu FH určí podle vzorce: 
                                  M
                           FH  =  - . g
                                  a


     kde je

     M(t) - hmotnost  dopravní nádoby  s největším  zatížením nebo
            protizávaží   včetně   závěsů   a   úvazků  těžních  a
            vyrovnávacích  lan  a  vyrovnávače  tahů  v  lanech  a
            důlních vozů v nádobě,

     g(m.s2) - zrychlení  zemské  tíže  (lze  dosadit  hodnotu  10
               m.s-2),,

     a -  bezrozměrný součinitel, jehož  hodnota se stanoví  podle
          vzorce

                               25
                         a = -------
                             K1 .K2

     kde je
     K1 ...  součinitel  vedení dopravní  nádoby nebo protizávaží,
             který má hodnotu pro dopravní nádoby nebo protizávaží
             s kolovým vedením  K1 = 1  a s ostatním  vedením K1 =
             1,2

     K2 ...  součinitel rychlostí, který  má hodnotu při rychlosti
             dopravní nádoby při těžbě nebo jízdě lidí do 10 m.s-1
             K2 = 1,0, pro větší rychlosti se určí podle vzorce

                             v - 10
                    K2 = 1 + -------
                               6
1.2 Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby ve směru rovnoběžném s rozponou se rovná polovině velikosti síly FH.
1.3 Vodorovná síla od vodítka dopravní nádoby, působící na odraznou průvodnici nebo jednu větev rohového vedení se rovná polovině velikosti síly FH.
1.4 Pro výpočet rozpon se působení horizontální síly FH uvažuje v místě upevnění průvodnice na rozponu. Pro výpočet průvodnic je působení síly FH uvažováno ve středu průvodnice mezi dvěma sousedními rozponami.
Pro výpočet upevnění průvodnic se působení síly FH/2 rovnoběžně s rozponou FHR uvažuje v místě upevnění k rozponě.
1.5 Na rozponu nebo průvodnici se vždy uvažuje s působením jen jedné vodorovné síly od jednoho vodítka jedné dopravní nádoby. Vede-li výstroj více dopravních nádob, pak se počítá se zatížením od nádoby, která vyvolává nejnepříznivější účinky.
1.6 Síly, působící na příčky jámové výstroje, se odvozují od sil vyvolávaných dopravními nádobami a působícími na rozpony.
2. Stanovení svislých sil
2.1 Pro výpočet rozpon na svislé zatížení při vybavení záchytů se počítá s hmotností dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana, přičemž je nutno uvažovat s dopravní nádobou, která ze všech nádob vedených výstrojí v téže jámě vyvolá nejméně příznivé účinky. Při stanovení svislé síly FVR pro výpočet rozpon se předpokládá stejnoměrné rozdělení zatížení na rozpony připadající na základní délku průvodnice podle projektu a za nosné se považují i krajní rozpony jedné průvodnice. 
                                MU + MN + ML
                        FVR = --------------- . g  (kN)
                                   2 i

     kde je

     MU (t)      - hmotnost užitečného zařízení,
     g (m.s-2)   - zrychlení zemské tíže (lze dosadit 10 m.s-2),
     MN (t)      - hmotnost dopravní nádoby včetně závěsů a úvazků
                   lan a vyrovnavače tahů  v lanech a důlních vozů
                   v nádobě,
     ML (t)      - hmotnost větve vyrovnávacích lan,
     i (-)       - počet rozpon nesoucích průvodnici.
2.2 Pro výpočet průvodnic na svislé zatížení při vybavení záchytů se bere síla FVP, odvozená z hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením včetně hmotnosti vyrovnávacího lana 
                                MU + MN + ML
                        FVP = --------------- . g  (kN)
                                   2
2.3 Svislá síla FVD při dosednutí nádoby na dosedací rošt se stanoví z celkové hmotnosti dopravní nádoby s největším zatížením: 
    FVD = (MU + MN) . g   (kN)
3. Definice veličin podle metody mezních stavů
Základní ustanovení
3.1 Konstrukce pevného vedení dopravních nádob v jámě a celé výstroje jámy se posuzují na mezní stav účinnosti, případně na mezní stav použitelnosti.
3.2 U výstroje jam rozeznáváme dva mezní stavy:
a) mezní stav únosnosti, k němuž patří
- trvalá deformace,
- porušení spoje,
- lomy prvků výstroje,
b) mezní stav použitelnosti, k němuž patří
- průhyb, umožňující vyklouznutí nádoby z vedení,
- kmitání, znásobující horizontální rázy při jízdě nádob a dále hrozící vyklouznutí nádoby z vedení.
3.3 Pro výpočet výstroje jam normy ČSN 73 1401 - Navrhování ocelových konstrukcí a ČSN 73 1701 - Navrhování dřevěných stavebních konstrukcí platí pouze orientačně, veškeré hodnoty součinitelů podmínek působení a součinitelů zatížení včetně hodnot výpočtových pevností materiálů nutno brát podle této přílohy.
Určování zatížení
3.4 U pevných výstrojí jam rozeznáváme následující normové zatížení:
a) stálé zatížení vlastní hmotnosti se ve výpočtu neuvažuje,
b) nahodilé, dlouhodobé zatížení, od jedoucí dopravní nádoby, které vytváří základní vodorovná síla čelní nebo boční, samostatně působící na průvodnice výstroje jámy,
c) mimořádné zatížení
- při vybavení záchytů dopravní nádoby, které vytváří svislá síla, působící na průvodnice výstroje jámy,
- při dosednutí nádoby na dosedací rošt v jámové tůni.
3.5 Výpočtové zatížení pro jednotlivé prvky se určí dále předepsaným způsobem z vodorovné síly a ze svislé síly při vybavení záchytů jako součin součinitelů zatížení a těchto sil: 
     F"HR = FH.n11.n12  (kN) .. vodorovné zatížení rozpony
     F"HP = FH.n11.n12  (kN) .. vodorovné zatížení průvodnice
     F"VR = FVR.n21     (kN) .. svislé zatížení rozpony
     F"VP = FVP.n22     (kN) .. svislé zatížení průvodnice
     F"VD = FVD.n23     (kN) .. svislé zatížení dosedacího roštu
Rozeznáváme tyto součinitele zatížení pro výstroj jámy: 
a) součinitelé zatížení pro dlouhodobé zatížení výstrojí jam

        n11 - vliv  trvalé  šikmosti vedení  pevných  průvodnic  u
              rekonstruovaných jam
        n11 = 1,05
              (u jam se svislým vedením nádob se bere n11 = 1,0)
        n12 - vliv  nerovnosti  instalovaných   prvků  výstroje  v
              mezích    přípustných    odchylek    podle    tohoto
              bezpečnostního předpisu
        n12 = 1,4 (pro ocelové rozpony a průvodnice)

        n12 = 1,2 (pro ocelové rozpony a dřevěné průvodnice)

        n12 = 1,1 (pro dřevěné rozpony a průvodnice)
b) součinitelé zatížení pro mimořádné zatížení výstrojí jam
        n21 - působení nádob při vybavení záchytů na rozpony


              n21 = 1,05 (pro ocelové rozpony)

              n21 = 1,0 (pro dřevěné rozpony)
        n22 - působení nádob při vybavení záchytů na průvodnice
              n22 = 1,5 (pro ocelové průvodnice)
              n22 = 1,0 (pro dřevěné průvodnice)
        (součinitelé n21 a n22 se musí použít pro každou výstroj s
        dopravními nádobami se záchyty)
        n23 - při  dosednutí nádoby  na dosedací  rošt (součinitel
              též zahrnuje dynamický účinek)
              n23 = 2,5
3.6 Hodnoty výpočtových pevností 
a) pro  ocelové prvky  výstroje se  berou následující  hodnoty
       výpočtové pevnosti R (MPa):
       Pevnostní třída oceli
       ocel 37         ocel 52
       210,0 MPa       290,0 MPa
b) pro dřevěné prvky výstroje se berou následující hodnoty výpočtové pevnosti R (MPa): druh zatížení druh dřeva 
                smrk, jedle    modřín, lepené prvky
       ohyb      12,0 MPa           12,5 MPa
       tlak rovnoběžně
       s vlákny  12,0 MPa           12,5 MPa
Pro jiné druhy zatížení a jiné druhy materiálu nutno brát analogicky příslušné hodnoty podle ČSN 73 1401 a ČSN 73 1701.
Kombinace zatížení
3.7 U výstrojí jam se neuvažují kombinace zatížení.
3.8 U výstrojí jam se neuvažuje současné působení vodorovných a svislých sil.
Součinitelé podmínek působení
3.9 Výpočtová pevnost R (MPa) musí být podle konkrétních místních podmínek upravena násobením součinitele podmínek působení na hodnotu R: R"= R.m1.m2.m3 (MPa) Pro výstroj jam se rozlišují následující součinitelé podmínek působení: 
    m1 - součinitel vlivu geometrického  uspořádání výstroje podle
         svislé rozteče L mezi sousedními rozponami je pro
         L = 1,5 m .... m1 = 1,0
         L = 2,0 m .... m1 = 0,99
         L = 3,0 m .... m1 = 0,97
         L = 4,0 m .... m1 = 0,95
         (pokud  budou zvoleny  jiné hodnoty,  svislé rozteče mezi
         sousedními  rozponami,  hodnota  součinitele  m1  se určí
         interpolací),
    m2 - součinitel  koroze a  opotřebení, jehož  základní hodnota
         pro ocelové prvky jámové výstroje činí
         m2 = 0,8.
         Tato hodnota musí být  podle vlivu agresivnosti prostředí
         na výstroj snižována až na m2 = 0,5.
         U dřevěných  prvků  se  bere  hodnota  m2  =  1,0,  kromě
         průvodnic, pro něž se povinně použije m2 = 0,8.
    m3 - součinitel   protikorozních   opatření,   jehož  základní
         hodnota pro výstroj bez protikorozních opatření činí
         m3 = 1,0.
         Hodnota   tohoto  součinitele   může  být   se  souhlasem
         nadřízeného  orgánu  v   případě  použití  protikorozních
         opatření zvolena větší než  1,0. Maximální hodnota tohoto
         součinitele může být 1,5.
         Při tom platí omezení,  že výsledný součin součinitelů m2
         a m3 se  nesmí pro výpočet  brát větší, než  hodnota 1,0,
         tj. m2.m3 je menší až = 1,0.
Stanovení únosnosti výstroje
3.10 Způsob výpočtu jámové výstroje je veden tak, že se určují na daném prvku nebo celé konstrukci výstroje vlivy určených výpočtových zatížení.
Při výpočtu musí být dodržena podmínka, že ve skutečnosti výstroj pod zatížením pracuje tak, jak je uvažováno ve výpočetním schématu.
3.11 Mezní stav únosnosti se kontroluje tím, že se pomocí statického výpočtu určí napětí jednotlivých prvků výstroje, které přitom nesmí překročit výpočtovou pevnost.
Stanovení použitelnosti výstroje
3.12 Mezní stav použitelnosti se prověřuje výpočtem horizontální deformace delta jednotlivých prvků jámové výstroje nebo celkové konstrukce, přičemž povolený průhyb výstroje ve směru působení vodorovné síly, kolmé na rozponu, je určován záběrem protějšího vodítka nádoby a protější průvodnice nebo stanoven podílem hodnoty délky prvku výstroje podle vzorce
1 delta = ------ . L 600 kde L je délka prvku (rozpony, průvodnice) v cm, delta povolený průhyb v cm.
4. Výpočet pevného vedení dopravních nádob
4.1 Při výpočtu podle mezních stavů se za základ výpočtu berou jmenovité rozměry profilů prvků výstroje včetně průvodnic, neoslabených opotřebením nebo korozí.
4.2 Prvky výstroje a pevného vedení dopravních nádob, tj. průvodnice i odrazové průvodnice, rozpony a příčky, lze počítat od působení vodorovných sil jako samostatné nosníky prosté nebo staticky neurčité, případně lze celý úsek výstroje na délku jedné průvodnice počítat jako roštovou konstrukci, pokud podpory prvků a vzájemná spojení prvků zaručují takové vzájemné spolupůsobení.
4.3 Při normalizovaném způsobu připojení průvodnic k rozponám není třeba počítat rozpony na kroucení.
4.4 Příčky jámové výstroje se počítají pouze v případě, že nesou rozpony nebo je spojují, na síly, které jsou vyvozovány těžním zařízením a přenášeny rozponami.
4.5 Průvodnice se počítají na svislé zatížení při vybavení záchytů dopravní nádoby jako prut namáhaný na vzpěr, o vzpěrné dílce rovné vzdálenosti dvou sousedních rozpon.
5. Výpočet upevnění průvodnic a rozpon
5.1 Přípoje prvků výstroje, navržené podle technických norem v souladu s dodržením normou stanovených podmínek použití, nemusí být počítány.
5.2 Přípoje prvků výstroje, které nejsou navrženy podle technických norem, jsou ověřovány na mezní stav únosnosti při působení sil podle mezního stavu únosnosti. Přitom připojení průvodnic, které vedou dopravní nádoby bez záchytů, se počítají jen na působení vodorovné síly rovnoběžné s rozponou. Na svislé zatížení se počítají pouze připojení průvodnic, vedoucích dopravní nádoby na záchyty, nad jejich přerušením (kde nádoba je vedena jiným způsobem), kde první průvodnice nad úsekem přerušení musí mít jmenovitou délku.
5.3 Pro výpočet upevnění průvodnic k rozponám se v případě potřeby vyvození třecí síly bere hodnota součinitele tření maximálně pro styk dřeva a válcovaného profilu 0,3; odlitku a válcovaného profilu 0,2; dvou válcových profilů 0,2; u metalizovaných ploch pouze 0,1.
5.4 Upevnění rozpon ke konzolám se počítá na působení síly rovnoběžné s rozponou. Toto upevnění se kontroluje na vertikální sílu při vybavení záchytů dopravní nádoby jen pokud toto zatížení nezachytí přímo konstrukce konzoly.
6. Výpočet konzol a jejich upevnění
Konzoly se počítají na největší síly od rozpon, příček nebo průvodnic, vzniklé při působení svislých a vodorovných sil v nejméně příznivém případě. Při tom se prověřuje bezpečnost upevnění konzoly proti vytažení nebo vytržení z výztuže nebo horniny.
7. Výpočet jámových stolic a rohového vedení.
7.1 Rohové vedení a prvky jámové stolice, nesoucí rohové vedení nebo průvodnice, jsou počítány na vodorovné síly, stanovené pro tento případ. Ostatní prvky jámové stolice se počítají na síly přenášené rohovým vedením nebo průvodnicemi.
7.2 Vodorovné síly, působící na rohové vedení samostatně buď v čelním nebo bočním směru, se pro výpočet umísťují v nejnepříznivější poloze.
7.3 Konstrukce rohového vedení v obou směrech působení vodorovné síly musí zajišťovat tuhost, vyjádřenou maximálně průhybem 1/600 délky mezi dvěma sousedními podporami.
7.4 Pokud jámová stolice nese průvodnice nádob se záchyty, pak příslušné nosné prvky jámové stolice musí být počítány na působení vertikální síly při vybavení záchytů.
8. Výpočet dosedacího roštu
8.1 Na dosedacím roštu se výpočtem kontrolu místo opření brzdicích průvodnic nebo brzdicích zařízení a samotný rošt po dosednutí nádoby.
8.2 Dosedací rošt se počítá na působení síly příslušného mimořádného zatížení.
9. Výpočet brzdicího zařízení nad dosedacím roštem
9.1 Při použití brzdicích dřevěných průvodnic podle požadavků tohoto bezpečnostního předpisu není nutno dokládat jejich výpočet.
9.2 Při použití jiného brzdicího zařízení musí být výpočtem doloženo zpoždění při brzdění nádoby po dosednutí na toto zařízení.
10. Výpočet konstrukcí v hlavě slepých jam
Konstrukce ve slepých těžních jamách, mající charakter prvků těžních věží (nárazníkový rošt, lanovnicové rošty, příp. sklopkové nosníky apod.) musí být počítány podle ustanovení platných pro těžní věže.
11. Výpočet upevnění potrubí a kabelů v jámě
11.1 Potrubí v jámě musí být bezpečně uloženo nebo zavěšeno a upevněno, přičemž je nutno vzít v úvahu i jeho tepelnou roztažitost. V jámě musí být potrubí upevněno na dostatečném počtu opěrných bodů. Síly pro výpočet stanoví podle povahy potrubí a jeho užití projektant. Potrubí nesmí být spojeno s výstrojí jámy.
11.2 Kabely v jámě musí být bezpečně uloženy a upevněny. Dimenzi a způsob upevnění určí projektant.
B.
Výpočet lanového vedení dopravních nádob
1. Stanovení počtu vodicích a odrazových lan
1.1 Počet vodicích lan jedné dopravní nádoby se volí podle typu těžního zařízení:
a) pomocné těžní zařízení s rychlostí do 3 m.s-1 mohou mít dvě vodicí lana, zahlubovací těžní zařízení jen jedno vodicí lano,
b) těžní zařízení s rychlostí nad 3 m.s-1 musí mít nádoby vybaveny alespoň čtyřmi lanovými průvodnicemi,
c) těžní zařízení s užitečnou hmotností větší než 25 t musí mít nádoby vedeny alespoň šesti vodicími lany.
1.2 Odrazová lana mezi dopravními nádobami se musí umístit v případě, pokud jsou mezery mezi nádobami menší než stanoví předpis pro dopravní nádoby bez odrazových lan. Počet lan určí projektant, minimální počet jsou dvě odrazová lana.
2. Stanovení základní napínací síly vodicích a odrazových lan
2.1  Velikost minimální napínací síly  F na spodním konci vodicího
     lana se určí podle vzorce

                                               M
            FN = 2.druhá odmocnina H (  1 +  -----)  (kN)
                                              100

     kde znamená
     H (m) - délka vodicího lana mezi ukotveními,
     M (t) - hmotnost  břemene  zavěšeného   na  těžním  laně  bez
             vyrovnávacího lana.
2.2 Napínací síla odrazového lana nesmí být menší než základní napínací síla vodicích lan dopravních nádob oddělených odrazovým lanem.
2.3 Na napínací síla ve spodním závěsu vodicích a odrazových lan nesmí být menší než 10 kN.
3. Stanovení jmenovitého průměru vodicího a odrazového lana
Jmenovitý průměr vodicího a odrazového lana se určí podle napínací síly a vlastní hmotnosti lana při zachování počáteční pětinásobné bezpečnosti, přičemž musí být zachován nejmenší průměr podle § 22 odst. 1.
4. Prověrka rozmístění vodicích lan vůči těžišti dopravní nádoby
4.1 Napínací síly jednotlivých vodicích lan stejně vzdálených od těžiště prázdné nádoby nebo protizávaží musí být různé a odlišit se v rozmezí až + - 10 % jmenovité základní napínací síly.
4.2 Součet všech napínacích sil vodicích lan jedné nádoby se musí rovnat násobku jejich počtu a hodnoty základní napínací síly.
5. Stanovení mezer mezi dopravními nádobami, výstrojí a výztuží při vedení dopravních nádob vodicími lany 
Minimální přípustné mezery:
a) mezi dopravními nádobami téhož těžního zařízení
   bez odrazových lan                                  600 mm
b) mezi dopravními nádobami téhož těžního zařízení
   s odrazovými lany                                   500 mm
c) mezi dopravními nádobami sousedního zařízení
   bez odrazových lan                                  600 mm
d) mezi dopravními nádobami sousedního zařízení
   s odrazovými lany                                   500 mm
e) mezi dopravní nádobou a hladkou výztuží             400 mm
f) mezi dopravní nádobou a výstrojí nebo
   výztuží s výstupky nebo ostatním
   vybavením jámy
   - při těžení dvěma nebo více dopravními
     nádobami
     pro v rovná se nebo je menší než 3 m.s-1          500 mm
     pro v větší než 3 m.s-1                           600 mm
   - při těžení jednou dopravní nádobou
     pro v rovná se nebo je menší než 3 m.s-1          300 mm
     pro v větší než 3 m.s-1                           400 mm
Příl.3
Výpočet povalů
Obsah:
A. Základní ustanovení
B. Způsob výpočtu povalů
C. Normová zatížení
D. Součinitelé podmínek působení
E. Stabilita polohy
A.
Základní ustanovení
1. Návrh a výpočet povalů se provede podle metody mezních stavů - viz příloha 1.
2. Způsob návrhu i druh zatížení se řídí místními poměry, typem a funkcí povalu.
B.
Způsob výpočtu povalů
1. Povaly se navrhují na nejúčinnější kombinaci zatížení uvedeného v části C této přílohy.
2. Případné dynamické účinky u ochranných, pracovních pevných, visutých a pojízdných povalů a ohlubňových povalů se vystihnou dynamickými součiniteli, kterými se násobí statické zatížení.
3. Bezpečnostní a uzavírací povaly se navrhují na základě dynamického výpočtu.
C.
Normová zatížení
Součinitelé zatížení n, dynamické součinitele delta.
1. Zatížení stálá
Normová zatížení s příslušnými součiniteli zatížení jsou udány v normě ČSN 73 0035
2. Nahodilá zatížení dlouhodobá
2.1 Rovnoměrná zatížení q na pracovních povalech: 
    min fí = 2,00 kN.m-2                  n = 1,3
2.2 Tíha technologického zařízení         n = 1,2
2.3 Zatížení dopravní nádobou při jejím dosednutí na poval:

    n = 1,2                               delta = 3
2.4 Rovnoměrné zatížení pracovních povalů, z nichž se provádějí výlomové práce.
Zatížení se určí z maximální hmotnosti vrstvy horniny uložené na povalu a stanoví se v projektu.
Je nutno uvažovat též účinek rázu padajícího kusu horniny. Součinitel zatížení n = 1,5
2.5 Rovnoběžné zatížení  dané přetlakem nebo  podtlakem způsobeným
    činností hlavního ventilátoru
    n = 1,1
2.6 Tahy v  napínacích lanech, pokud jsou  tato současně závěsnými
    lany povalu
    N = 1,5
3. Nahodilá zatížení krátkodobá
3.1 Rovnoměrné zatížení na ochranných povalech: 
    min fí = 4,00 kN.m-2                       n = 1,5
3.2 Pohyblivé osamělé břemeno G, které vyjadřuje velikost zatížení, způsobené pádem drobných předmětů.
Pro výpočet jednotlivých nosných prvků povalu se břemeno G umísťuje v nejnepříznivější poloze.
Velikost břemen G a dynamického činitele se určí podle místních poměrů, nesmí však být menší než jsou tyto hodnoty: min G = 0,5 kN min = 10
3.3 zatížení vozidly, která projíždějí po ohlubňovém povalu, se určí podle ČSN 73 0035.
4. Nahodilá zatížení mimořádná
4.1 Za mimořádné nahodilé zatížení se považuje pád těžkých předmětů na bezpečnostní povaly uvedené v bodech 4.2 až 4.4.
4.2 Nejmenší zatížení bezpečnostních povalů, nahrazujících celík: Při klecové těžbě se uvažuje pád důlního vozíku naplněného rubaninou. Jako nárazová plocha se uvažuje čelní plocha korby vozíku zvětšená o 20 %. Při skipové těžbě se uvažuje s pádem břemene o hmotnosti rovnající se 10 % hmotnosti rubaniny při naplněném skipu. Jako plocha, na kterou toto břemeno narazí, se uvažuje 0,5 m2. V obou případech se vylučuje pád plné dopravní nádoby při použití vícelanového těžení nebo plné dopravní nádoby při použití vícelanového těžení nebo je-li dopravní nádoba opatřena záchyty. Při jednolanovém těžení s dopravní nádobou bez záchytů rozhodne o velikosti zatížení orgán nadřízený organizaci. 
    Dále  je nutno  uvažovat účinek  pádu nejtěžšího dopravovaného
    předmětu, přičemž  se uvažuje jeho tíha  a jako plocha, kterou
    předmět narazí, se uvažuje nejmenší plocha předmětu.
    Při tom se uvažují součinitelé zatížení:
           pro tíhu vozíku nebo jiného
           předmětu  ......................   n = 1,1
    Pro tíhu rubaniny ve vozíku nebo rubaniny vysypané ze skipu:
           do pádové výšky 200 m  .........   n = 1,2
           při pádové výšce 1200 m  .......   n = 0,8
    Mezilehlé hodnoty  součinitele zatížení mezi  výškami 200 m  a
    1200 m se lineárně interpolují.
    Ztrátu  kinetické  energie   odporem  vzduchu  možno  vyjádřit
    součinitel  alfa, který  při pádové  výšce 200m  je 0,96 a při
    pádové výšce 1200 je 0,83.
    Mezilehlé hodnoty se interpolují.
4.3 Konstrukce povalů musí vyhovět na statické zatížení (bez účinku rázu): Při klecové těžbě, naráží-li se současně dva vozíky, na tíhu obou vozíků naplněných rubaninou, při skipové těžbě na tíhu rubaniny zcela naplněného skipu. 
    Přitom se uvažují součinitelé zatížení:
           pro tíhu vozíku  ...........  n = 1,1
           pro tíhu rubaniny  .........  n = 1,3
Přitom nutno vzít v úvahu zmenšenou hodnotu součinitelů podmínek působení m podle části D této přílohy.
4.4 Zatížení bezpečnostních uzavíracích povalů. Účinek pádu montážních dílců při stavbě jámové budovy a těžní věže. Uvažuje se tíha dílců a jeho plocha, kterou dílec narazí, se uvažuje nejmenší plocha dílce. Součinitel zatížení ....... n = 1,2
D.
Součinitelé podmínek působení
1. Při návrhu jednotlivých nosných prvků povalů berou se součinitelé podmínek působení podle příslušných norem.
2. Pro zatížení v části C této přílohy je součinitel podmínek působení m = 1, a výjimkou mimořádných zatížení bezpečnostních povalů uvedených v bodě 4 části C této přílohy, kde se uvažuje: 
           při dynamickém výpočtu podle odstavce 4,2,
           4.4  .........................  m = 1,1
           při přezkoušení na statické
           zatížení podle odstavce 4.3  .. m = 0,5
E.
Stabilita polohy
Konstrukce povalu při každé možné kombinaci zatížení musí být zabezpečena proti ztrátě stability polohy posunutím, převržením nebo nadzvednutím ve smyslu normy ČSN 73 0035.
Příl.4
Výpočet a provádění těžních věží
Obsah:
A. Základní ustanovení
B. Zatížení
C. Navrhování konstrukcí těžních věží podle použitých materiálů
D. Ustanovení pro těžní věže s těžním strojem v hlavě věže
E. Výroba a provádění ocelových konstrukcí
A.
Základní ustanovení
1. Návrh a výpočet konstrukcí těžních věží se provede metodou mezních stavů podle ČSN 73 0031 ST SEV 384-76 a návazných norem.
2. U přepočtů a rekonstrukcí stávajících těžních věží (včetně sklopek, pokud jsou tyto provedeny), jež byly navrhovány jinak než stanoví ČSN 73 0031, lze použít původní metodu výpočtu. Zatížení se stanoví podle části IX ČSN 73 0035. Při tomto způsobu výpočtu budou respektována dovolená namáhání, případně stupně bezpečnosti, uvedené v původním výpočtu.
3. Kromě kontroly projektu a výpočtu podle platných předpisů musí být projekt a výpočet přezkoušen a potvrzen statikem, který se nezúčastnil na vypracování výpočtu a projektu těžní věže.
4. Ustanovení o návrhu a výpočtu platí též pro důlní konstrukce umístěné v hlavě slepé jámy nebo šibíku funkčně nahrazující těžní věže.
B.
Zatížení těžních věží
1. Těžní věže se navrhují na zatížení stálá, nahodilá zatížení dlouhodobá, krátkodobá a mimořádná.
2. Druhy zatížení včetně součinitelů zatížení, dynamických vlivů a kombinací zatížení jsou uvedeny v ON 44 0410.
C.
Navrhování konstrukcí těžních věží podle použitých materiálů
Těžní věže definitivních těžních zařízení mohou být navrženy z oceli, betonu prostého nebo železového.
1. Navrhování ocelových těžních věží se provede podle ON 44 0410, kde je uvedeno:
- druh materiálu včetně součinitelů podmínek působení,
- mezní štíhlosti prutů ocelové konstrukce,
- dovolená přetvoření prvků a těžní věže jako celku,
- nejmenší dovolené rozměry prvků,
- pokyny pro navrhování a konstrukční pokyny.
2. Navrhování betonových těžních věží
2.1 Pro navrhování železobetonových těžních věží platí v plném rozsahu ČSN 73 1201.
2.2 Doporučuje se navrhovat pro hlavní nosné konstrukce železobetonových těžních věží beton o nejnižší třídě III.
3. Založení těžních věží
3.1 Při návrhu základů je třeba konstrukci věže považovat za stavbu náročnou a postupovat ve smyslu ČSN 73 1001 - Základová půda a plošné základy, článek 28 písmena b) a c).
3.2 Při posuzování únosnosti základové půdy se uvažují obě kombinace zatížení, přitom u mimořádné kombinace se mimořádné zatížení uvažuje poloviční hodnotou. Při návrhu kotvení a posuzování na stabilitu polohy se počítá s plnou hodnotou mimořádného zatížení.
D.
Ustanovení pro těžní věže s těžním strojem v hlavě věže
1. Pro výstavbu betonových věží platí normy
ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí
ČSN 73 0010 Úchylky a tolerance ve výstavbě.
2. Pro výstavbu betonových věží s těžním strojem v hlavě věže budovaných posuvným bedněním, platí kromě norem uvedených v bodě 1. ještě technologické normy projektu a projektanta.
3. Protokoly o průkazních a kontrolních zkouškách betonových konstrukcí se pořizují podle ČSN 73 2400, článků 10, 187 a 201.
4. Pro založení těžní věže se musí provést podrobný průzkum základové půdy, jehož výsledky se zhodnotí ve zprávě o výsledcích průzkumu. Průzkum i zpráva se provádí podle ČSN 73 0090 Geologický průzkum pro stavební účely.
5. Betonové věže se strojem v hlavě věže musí být opatřeny hromosvody, které se navrhnou podle ČSN 34 1390. U výdušných jam je nutno respektovat článek 193.
6. Podtlakový prostor u věží na výdušných jamách, který je vybaven elektrickým zvedacím zařízením pro výměnu dopravních nádob, musí být vybaven větracími otvory se vzduchotěsnými poklopy v nejvyšším místě. Těmito otvory bude prostor provětrán při výměně dopravních nádob.
7. Pro havarijní případy, kdy dojde k zastavení důlních ventilátorů, je nutno všechny prostory těžní věže se strojovnou v hlavě, umístěných ve výdušné jámě, ve kterých se nachází elektrické zařízení v normálním provedení, vybavit přetlakovým větráním k odstranění proniknuvšího metanu.
8. Ve strojovně a poblíž pracoviště obsluhy pro vyprazdňování skipů se zřídí hygienické zařízení. Ve strojovně se pro obsluhu zřídí hlukotěsné kabiny. Obdobné kabiny se zřídí, i když se jedná o provoz automatizovaný.
9. Ochranu pracujících před nepříznivými účinky hluku a vibrací je nutno zajistit v souladu s hygienickými předpisy.*) Při návrhu technologického a stavebního řešení se postupuje podle těchto požadavků:
Uvnitř hlukotěsné kabiny pro obsluhu kontrolující vyprazdňování skipů se připouští maximální ekvivalentní hladina hluku LAeqp = 80 dB, uvnitř kabiny pro strojníky LAeqp = 65 dB, popř. třída hluku Np = 60.
10. Těžní věž je nutno v celém rozsahu vybavit požárním vodovodem. Pro navrhování a dimenzování tohoto vodovodu platí ON 44 9104. - Důlní požární vodovody.
Požární vodovod může být proveden jako suchovod. Voda pro tento požární vodovod musí být zajištěna možností připojení na požární cisternu, v případě menších výkonů čerpadla a cisterny a extrémních výšek těžní věže (nad 110 m) instalací výkonného čerpadla v pohotovosti.
11. Z hlediska letecké dopravy je nutno respektovat případný požadavek na překážkové značení a osvětlení na základě projednání projektové dokumentace se Státní leteckou správou a Krajskou vojenskou ubytovací správou.
E.
Výroba a provádění ocelových konstrukcí
Při výrobě a provádění ocelových konstrukcí těžních věží nutno dodržovat ustanovení ON 44 0410 o rozdělení do výrobních skupin, montáží, převzetí ocelové konstrukce a její ochraně před korozí.
Příl.5
Výpočet a provádění hloubících věží a věží pro ostatní způsob dopravy
Obsah:
A. Základní ustanovení
B. Zatížení
C. Navrhování ocelových hloubících věží
D. Výroba a provádění ocelových hloubících věží
A.
Základní ustanovení
1. Návrh a výpočet konstrukcí hloubících věží se provede metodou mezních stavů podle ČSN 73 0031 ST SEV 384-76 a návazných norem.
2. Kromě kontroly projektu a výpočtu podle platných předpisů musí být projekt a výpočet přezkoušen a potvrzen statikem, který se nezúčastnil na vypracování výpočtu a projektu těžní věže.
3. Ustanovení o návrhu a výpočtu platí též pro těžní konstrukce pro ostatní způsoby dopravy.
4. Použití hloubící věže pro další provoz svislé dopravy (k těžení otvírkových důlních děl. apod.), musí být schváleno obvodním báňským úřadem.
5. Pokud se pro hloubení použije definitivní těžní věž, musí tato být navržena s ohledem na těžení i hloubení.
B.
Zatížení
1. Hloubicí věže se navrhují na zatížení stálá, nahodilá zatížení dlouhodobá a krátkodobá. Mimořádná zatížení se neuvažují.
2. Druhy zatížení včetně součinitelů zatížení, dynamických vlivů jsou uvedeny v ON 44 0410.
C.
Navrhování ocelových hloubících věží
1. Navrhování ocelových hloubících věží se provede podle ON 44 0410, kde je uvedeno:
- druh materiálu včetně součinitelů podmínek působení,
- mezní štíhlosti prutů,
- dovolené přetvoření prvků nosné konstrukce věže,
- nejmenší dovolené rozměry prvků.
2. Pro zajištění stability polohy konstrukce věže platí stejné ustanovení jako u těžních věží - viz bod 3 části C přílohy 4.
D.
Výroba a provádění ocelových hloubících věží
Při výrobě a provádění ocelových konstrukcí hloubících věží nutno dodržovat ustanovení ON 44 0410, o rozdělení do výrobních skupin, montáží, převzetí ocelové konstrukce a její ochraně před korozí.
Příl.6
Výpočet ostatních částí těžních zařízení
Obsah:
A. Lanovnice
B. Bubny a třecí kotouče
C. Brzdy
D. Lana
E. Dopravní nádoby
F. Závěsy a úvazky
A.
Lanovnice
1. Věnce lanovnice, ramena, náboj a jejich vzájemné spojení a osa lanovnice se počítají na mimořádné zatížení při přetržení těžního lana (jmenovitá nosnost lana).
2. Napětí v lanovnicích a jejich osách nesmí při mimořádném zatížení překročit 90 % meze průtažnosti materiálu.
3. Lanovnice a jejich osy pro těžní lana na hloubení a jiná lana těžní se počítají ze jmenovitého tahu příslušného vratu, přičemž musí vykazovat nejméně pětinásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
B.
Bubny a třecí kotouče
1. Hřídel bubnu (třecího kotouče), u přímého pohonu též hřídel motoru, jejich spojení, ramena bubnu, jejich jejich připojení, spojení nábojů s hřídelem, části pro pevná spojení volného bubnu, se počítají na mimořádné zatížení při přetížení těžního lana (jmenovitá nosnost lana). Napětí v těchto částech nesmí při mimořádném zatížení překročit 90 % meze průtažnosti materiálu.
2. Součástí třecí spojky a součásti pro ukotvení lana v bubnu musí mít při největším statickém zatížení nejméně pětinásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
3. Plášť bubnu musí mít při největším statickém zatížení za provozu nejméně třínásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu. Do výpočtu se zahrnuje i obložení bubnu s uvažovaným opotřebením.
C.
Brzdy
1. Součástí brzd musí vykazovat pro největší působící statické síly nejméně pětinásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
2. U kotevních a v místech závitů musí být bezpečnost nejméně sedminásobná k mezi pevnosti materiálu.
3. U táhel ovládacích přímo brzdové čelisti se smí použít jen oblých závitů.
D.
Lana
1. U těžních zařízení musí mít těžní lano jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla počáteční bezpečnost nejméně 
     b = 7,5 - 0,0007 H,
   kde H je součinitel, který se  číselně rovná svislé vzdálenosti
            mezi  osou  lanovnice  (třecího  kotouče)  a  nejnižší
            provozní  polohou dopravní  nádoby nebo  protizávaží v
            metrech.
2. U těžních zařízení musí mít vyrovnávací lano jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla počáteční bezpečnost nejméně sedminásobná.
3. U vícelanových těžních zařízení, u nichž jsou těžní lana připevněna k dopravním nádobám (protizávaží) tak, že při přetížení jednoho těžního lana se ostatní lana neuvolní, musí mít těžní lano jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu statickému zatížení byla počáteční bezpečnost nejméně 
                                 1
                       b = 6,5 + - - 0,0007 H,
                                 i

   kde i je počet těžních lan,
       H je součinitel, který se  číselně rovná svislé vzdálenosti
            mezi  osou  lanovnice  (třecího  kotouče)  a  nejnižší
            provozní  polohou dopravní  nádoby nebo  protizávaží v
            metrech.
4. Těžní lana havarijního dopravního zařízení musí mít jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k největšímu zatížení byla počáteční bezpečnost nejméně sedminásobná.
5. Lana používaná v hloubení musí mít jmenovitou nosnost takovou, aby vzhledem k jejich největšímu statickému zatížení vykazovala počáteční bezpečnost nejméně
5.1 u lan visutého pracovního povalu sedminásobnou, při zavěšení na třech a více lanech šestinásobnou,
5.2 u lan ocelového bednění pětinásobnou,
5.3 u lan závěsných drapákových nakladačů patnáctinásobnou,
5.4 u lan k zavěšení potrubí, čerpadel, přečerpávacích nádrží pětinásobnou,
5.5 u ostatních lan (ovládání poklopů, zavěšení olovnic, ovládání návěstního zařízení apod.), podle projektu nebo pracovního postupu.
E.
Dopravní nádoby
1. Jednotlivé části dopravní nádoby musí mít při jejich největším statickém zatížení nejméně sedminásobnou bezpečnost k mezi pevnosti materiálu.
2. Při výpočtu nosné konstrukce těžních klecí nutno uvažovat rovněž dynamické vlivy při narážení důlních vozů do klece.
3. Bezpečnost součástí protizávaží musí být stejná jako u dopravní nádoby.
4. Závěsné prvky (třmeny, táhla, čepy, oka apod.) dopravních nádob používaných při hloubení (těžních okovů, kontejnerů nebo podstavníku důlních vozů), musí mít při největším statickém zatížení bezpečnost nejméně desetinásobnou k mezi pevnosti materiálu, pokud není k dispozici experimentální měření těchto částí jako typu, které prokáže, že vypočtené namáhání v žádném místě jednotlivé části není překročeno.
Pokud takové měření k dispozici je, postačí bezpečnost sedminásobná. Ostatní bezpečnost sedminásobnou.
F.
Závěsy a úvazky
1. Jednotlivé části závěsů a úvazků těžních a vyrovnávacích lan dopravní nádoby a protizávaží musí mít vzhledem k největšímu statickému zatížení bezpečnost nejméně sedminásobnou k mezi pevnosti materiálu.
2. Jednotlivé části závěsů a úvazků dopravních nádob používaných při hloubení (těžních okovů, kontejnerů nebo podstavníků důlních vozů) musí mít k jejich největšímu statickému zatížení bezpečnost nejméně desetinásobnou u nosných závitů patnáctinásobnou k mezi pevnosti materiálu. Pokud experimentálním měřením se prokáže, že u háku nedochází při jeho největším statickém zatížení k překročení vypočteného namáhání v žádném jeho průřezu, pak u háku stačí bezpečnost sedminásobná.
3. Nosná závitová spojení závěsů musí mít oblé závity.
Příl.7
Výklad některých pojmů
Obsah:
A. Těžní zařízení
1. Všeobecně
2. Těžní věže
3. Těžní stroj
4. Dopravní nádoby
B. Jámy
C. Různé
A.
Těžní zařízení
1. Všeobecně
Těžní zařízení - soubor zařízení sloužících k dopravě ve svislých podzemních dílech s výjimkou výtahů. Za svislá podzemní díla podle tohoto předpisu se považují též podzemní díla s úklonem 45 stupňů až 90 stupňů. Nepočítají se mezi ně dopravní zařízení uvedená v § 147 tohoto bezpečnostního předpisu.
2. Těžní věže
Těžní věže - konstrukce postavená nad jámou, umožňující prodloužení svislé dopravy z jámy nad ohlubeň za účelem odnímání vytěžené rubaniny, nástupu a výstupu lidí, dopravy materiálu apod. V jamách nahrazují funkci věže příslušné konstrukce.
Brzdicí průvodnice - zařízení sloužící ke snížení rychlosti dopravní nádoby nebo protizávaží při jejich přejetí přes nejvyšší provozní polohy dříve než dojde k nárazu dopravní nádoby nebo protizávaží na nárazníkový rošt.
Lanovnicový rošt - zařízení sloužící k uložení lanovnic.
Nárazníkový rošt - zařízení k zachycení dopravní nádoby nebo protizávaží při přejetí.
Ochranná koryta pod lanovnicemi - zařízení pod lanovnicemi sloužící k zachycení padajících předmětů (šroubů, podložek apod.) a k zachycení mazadla odstřikujícího z těžních lan.
Volná výška - dráha, kterou může projet dopravní nádoba nebo protizávaží od své nejvyšší provozní polohy při jízdě lidí, resp. těžbě až od začátku brzdění průvodnicemi nebo jiným vhodným zařízením. Při hloubení a rekonstrukci je to dráha, kterou může projet nejvyšší konstrukční prvek závěsů nebo vodicích saní přes nejvyšší provozní polohu, aniž narazí na pevnou překážku ve věži. Obdobně totéž platí pro ostatní zařízení.
3. Těžní stroj
Těžní stroj s ručním řízením - průběh rychlosti je ovlivňován strojníkem v rozsahu povolených hodnot.
Těžní stroj s automatickým řízením - rychlost těžního stroje je funkcí polohy dopravní nádoby a času a je řízena samočinně programovými prvky, které
a) zadávají povely (tlačítka, signály navazujícího technologického zařízení apod.),
b) regulují průběh rychlosti (řídidlo jízdy, automatické řízení rozjezdu a dojezdu apod.).
Automatické řízení těžního stroje se uskutečňuje bez zásahu strojníka.
Jízda - řízený pohyb dopravních nádob; dělí se na
a) řádná jízda lidí - jízda lidí na zařízení s povolenou řádnou jízdou lidí v době uvedené v Řádu o jízdě na laně (Řádu o provozu dopravního zařízení),
b) mimořádná jízda lidí, jízda lidí v době mimo řádnou jízdu na zařízení s povolenou řádnou jízdou lidí,
c) výjimečná jízda lidí, jízda lidí na zařízení nebo na náraziště, na kterém nebo kam není povolena řádná jízda lidí,
d) samojízda - jízda lidí, při níž jedoucí dává návěští z dopravní nádoby, též jízda lidí na náraziště neobsazené narážečem,
e) jízda s hmotami - těžba (doprava rubaniny, doprava materiálu,
f) zajišťovací jízda - jízda k ověření průjezdnosti jámy,
g) zkušební jízda - jízda k ověření provozuschopnosti těžního zařízení po výměně některých jeho částí,
h) prohlídková jízda - jízda při prohlídce výstroje a výztuže jámy, lan apod.,
i) ostatní jízda - při překládání dopravní nádob apod.
Pracovní režim těžního stroje - druh provozu zařízení, pro které je určeno a v dané době využíváno (jízda lidí, těžba, doprava materiálu, prohlídky).
Režim řízení těžního stroje - ruční řízení, tlačítkové řízení, automatické řízení.
Rychlost těžního stroje
a) jmenovitá - pro kterou je stroj konstruován nebo upraven pro daný druh jízdy (pracovní režim), u bobinového těžního stroje je jmenovitá rychlost rovna rychlosti dopravní nádoby, kterou tato má při nejvyšších otáčkách bobiny a jejím nejvýše přípustném navinutí těžním lanem,
b) povolená - kterou smí být těžní stroj provozován při jednotlivých druzích jízdy.
c) stanovená - stanovený průběh rychlosti během pracovního cyklu,
d) přejezdová - kterou dopravní nádoba smí přejet svou nejvyšší a nejnižší provozní polohou při jízdě lidí nebo těžbě, při hloubení a rekonstrukci jam a v místech stanovených v § 115, přičemž při jízdě nahoru se bere v úvahu nejvýše umístěné části zařízení (úvazky, ochranné stříšky, vodicí zařízení apod.) a při jízdě dolů dno dopravní nádoby.
f) při přesazování - rychlosti při přesahování etáží dopravních nádob,
g) při překládání - rychlosti při překládání dopravní nádoby do úrovně náraziště za účelem dvojčinného provozu z tohoto náraziště.
4. Dopravní nádoby
Provozní poloha dopravní nádoby - poloha, v níž se nádoba nachází při plnění, vyprazdňování, při narážení a vyrážení vozů, při nástupu a výstupu lidí.
B.
Jámy
Jáma - podzemní svislé dílo sloužící k chůzi lidí nebo jakékoliv dopravě. Za jámu se považuje též podzemní dílo s úkolem 45 až 90 stupňů.
Dosedací rošt - zařízení k zachycení dopravní nádoby nebo protizávaží při jejich přejetí.
Brzdicí průvodnice - zařízení sloužící ke snížení rychlosti dopravní nádoby nebo protizávaží při jejich přejetí přes jejich nejspodnější provozní polohu dříve než dosedne na dosedací rošt.
Vedení dopravních nádob - slouží pro vedení dopravních nádob nebo protizávaží, popř. závěsu a dělí se na
a) pevné - průvodnicemi,
b) lanové - lany,
dále na
a) čelní - rovina proložená protilehlými průvodnicemi je rovnoběžná se směrem narážení nebo plnění,
b) boční - rovina proložená protilehlými průvodnicemi je kolmá na směr narážení nebo plnění,
c) rohové - v rozích dopravní nádoby.
Volná hloubka - dráha, kterou může projet dopravní nádoba nebo protizávaží od své nejnižší provozní polohy při jízdě lidí nebo těžbě až do začátku brzdění průvodnicemi nebo jiným vhodným zařízením.
Výstroj jámy - veškeré vybavení jámy.
Základní prvky výstroje - průvodnice a rozpony.
Rozpony - nosníky jámové výstroje, na které jsou přímo připevněny průvodnice.
Příčky - všechny nosníky jámové výstroje kromě rozpon.
Rekonstrukce výstroje - výměna jednoho nebo dvou základních prvků výstroje v celé jámě, vyvolaná změnou základních parametrů těžního zařízení nebo jinou příčinou ovlivňující výstroj.
Konzola - prvek výstroje jámy sloužící k upevnění rozpon, popř. příček nebo průvodnice přímo do výztuže jámy.
Průvodnice - pevný prvek výstroje jámy, který bezprostředně vede dopravní nádobu.
Výztuž jámy - stavební a konstrukční prvky, které zajišťují jámu proti uvolňování horniny, proti deformaci horskými tlaky, proti průvalům vody apod.
Povaly - jejich roztřídění
a) ochranné povaly - chrání pracovníky při opravách, výstavbě, hloubení a rekonstrukci svislých důlních děl proti pádu drobných předmětů z výše položených míst,
b) pracovní povaly - plošiny v jámě, sloužící k provádění prací, které jsou určeny k pracem při výstavbě nebo rekonstrukci jámy, dělí se na:
- pevné pracovní povaly - plošiny, které jsou během výstavby uloženy do jámového zdiva (výztuže), popř. na jámovou výstroj, pokud je tato navržena na zatížení od konstrukce povalu. Provádějí se z nich vyztužovací, vystrojovací a výlomové práce,
- visuté a pojízdné povaly - plošiny zavěšené na lanech, umožňující plynulé provádění hloubících, vyztužovacích a vystrojovacích prací v libovolné hloubce jámy,
c) bezpečnostní (ochranné) povaly - chrání pracovníky proti pádu těžkých předmětů z výše položených míst.
Bezpečnostní poval nahrazující celík se navrhuje v jámě, ve které se těžní a pod povalem se hloubí nebo se provádějí jiné práce.
Uzavírací poval - navrhuje se v jámě při výstavbě těžní věže a jámové budovy, při níž se v jámě pracuje.
Ohlubňový poval - uzavírá jámu při hloubení.
Bezpečnostní povaly se sestávají zpravidla z nosné konstrukce a z vrstvy materiálu, který tlumí ráz a který musí být nehořlavý. Podle provozních poměrů se zřídí buď jeden ochranný poval, který zakrývá celý průřez jámy v jedné úrovni, nebo se uspořádají dva proti sobě přesazené povaly, z nichž horní poval zakrývá část průřezu jámy a spodní poval zbývající část. V tomto případě jsou oba povaly spojeny spojovací stěnou, která zabraňuje, aby předměty nemohly propadnout mezi oběma povaly.
Náraziště - prostor styku jámy s horizontálním dílem na úrovni patra dolu, na něž dojíždí dopravní nádoba těžního zařízení pro nástup a výstup lidí, narážení vozů nebo provádění jiných manipulací a z něhož jsou dávána návěští pro provoz těžního zařízení.
Hlavní odnímací plošina - plošina, kde se odnímají vozy naplněné rubaninou a narážejí prázdné vozy.
C.
Různé
Břemeno -
a) dlouhé - pro jeho délku je nelze běžným způsobem dopravovat v dopravní nádobě,
b) rozměrné - jeho půdorysné rozměry jsou větší než vnitřní půdorysné rozměry dopravní nádoby,
c) nadměrně hmotné - o větší hmotnosti než je největší provozní zatížení při těžbě.
Havarijní dopravní zařízení - zařízení sloužící k dopravě lidí z uvíznuté dopravní nádoby v jámě na povrch nebo na patro nebo k ověření situace v jámě při uvíznutí dopravní nádoby a k dopravě potřebného materiálu pro likvidaci této nehody.
Kontrola - prohlídky - zkoušky a revize.
Pomocné vraty - vraty určené k napínání vodicích lan, k zavěšování a přemísťování pracovních povalů, k zavěšování ocelového bednění v hloubení, kabel, potrubí a luten.
Podstavník - zvláštní dopravní zařízení, ve kterém se též na hloubení dopravuje vůz.
Rastruba - ohrazení s nálevkovitým rozšířením nahoře i dole, které slouží k průjezdu dopravní nádoby přes povaly apod.
Prohlídky
- denní - doba mezi jednotlivými denními prohlídkami smí být nejvíce 32 hodin,
- týdenní - doba mezi jednotlivými týdenními prohlídkami smí být nejvíce 8 dnů,
- dlouhodobé - konané ve dvouměsíčních a dalších lhůtách, doba mezi těmi prohlídkami smí být delší nejvíce o 8 dnů.
Den pracovního klidu - den, kdy se těžní zařízení nepoužívá k těžbě.
Návěští - zvukový nebo světelný pokyn k provedení požadovaného úkonu obsluze, která je k provedení tohoto úkonu určená.
Složená návěští - používá se při jízdě lidí i při jízdě s hmotami ke zpřesnění požadovaných úkonů; ve složeném návěští se nesmí použít kombinace s návěštím 1x, které vždy znamená příkaz k zastavení nebo ke stání.
Součtové návěští - používá se při těžbě. Návěští jsou vysílána do strojovny z náraziště a hlavní odnímací plošiny nezávisle na sobě, přičemž nezáleží na pořadí vyslání obou návěští. Je to příkaz k vykonání nejbližšímu úkonu, tj. přesazení klecí o etáž nebo rozjezd těžního stroje.
Signál - světelná nebo zvuková informace (okamžitá, trvalá) o provozním stavu, který proběhl nebo trvá.
Pracovní postup - popis sledů jednotlivých pracovních operací a případně potřebných bezpečnostních opatření podle místních podmínek. Bezpečnostní opatření se stanoví v případě, že nejsou řešena pracovními pravidly, pracovními poučeními apod. a nevyplývají z kvalifikace pracovníků zajišťujících pracovní operace. Pracovní postup vypracovává organizace a musí s ním být prokazatelně seznámeni všichni pracovníci, jichž se týká.
1) Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), a zákon ČNR č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy.
2) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), Vyhláška č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, Opatření č. 22/1977 ministra paliv a energetiky ČSSR z 18. května 1977 o užívání staveb nebo jejich částí a změn v jejich užívání ve smyslu stavebního zákona č. 50/1976 Sb., v oblasti působnosti federálního ministerstva paliv a energetiky. Opatření federálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství č. 14/1978 z 12. dubna 1978 k užívání staveb v oblasti rudného a nerudného hornictví.
3) ON 44 5355 Klínové úvazky.
4) ON 44 5591 - 44 5594 Ocelové průvodnice těžních zařízení, ON 44 5595 Dřevěné průvodnice těžních zařízení, ON 44 5596 Upevňování dřevěných průvodnic.
5) ČSN 02 4301 Ocelová lana. Technické dodací předpisy.
7) Vyhláška Českého báňského úřadu ze dne 27. dubna 1982 č. 56/1982 Sb., kterou se určují obvody působnosti obvodních báňských úřadů.
8) V důsledku vydání tohoto bezpečnostního předpisu pozbývá platnosti výnos Českého báňského úřadu čj. 5005/15/1972 ze dne 25. 7. 1972, kterým se stanoví podmínky pro konstrukci a provoz elektrických těžních strojů s automatickým nebo tlačítkovým řízením.
1) Metodické pokyny FMTIR ze dne 21. 12. 1977 o zpracování výpočtu stavebních konstrukcí a základů - článek 36.
*) Vyhláška č. 13/1977 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.