Zákon ze dne 11.12.1986 o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1986-1990 (zákon o pětiletém plánu)

23.12.1986 | Sbírka:  87/1986 Sb. | Částka:  27/1986ASPI

Vztahy

Prováděcí: MH-5/4134/569/88
Aktivní derogace: 87/1986 Sb.
Pasivní derogace: 87/1986 Sb.
87/1986 Sb.
ZÁKON
České národní rady
ze dne 11. prosince 1986
o státním plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1986-1990 (zákon o pětiletém plánu)
Vycházejíc z generální linie výstavby rozvinuté socialistické společnosti, z hlavních směrů hospodářského a sociálního rozvoje Československé socialistické republiky na léta 1986-1990 a výhledu do roku 2000 schválených XVII. sjezdem Komunistické strany Československa, z výsledků rozvoje dosažených v minulém období, jakož i z měnících se vnitřních a vnějších podmínek současného a pokračujícího rozvoje národního hospodářství, v souladu se zákonem č. 81/1986 Sb., o státním plánu rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky na léta 1986-1990, usnesla se Česká národní rada na tomto zákoně:
ČÁST PRVNÍ
Základní úkoly pětiletého plánu
§ 1
Poslání zákona
Tento zákon stanoví základní úkoly státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na léta 1986-1990 (dále jen "pětiletý plán") a rozhodující podmínky pro jeho realizaci jako závaznou směrnici pro řídící činnost vlády České socialistické republiky, ústředních orgánů, národních výborů a jiných orgánů České socialistické republiky a pro hospodářskou činnost orgánů středního článku řízení a socialistických organizací.
§ 2
Základní zaměření pětiletého plánu
Pětiletý plán zabezpečuje realizaci dlouhodobé hospodářské strategie, založené na urychlení sociálně ekonomického rozvoje cestou intenzifikace a zvyšování efektivnosti společenské výroby, kvality veškeré práce a přísné hospodárnosti, na efektivním využívání výrobního a lidského potenciálu České socialistické republiky a na prohlubování účasti Československé socialistické republiky v mezinárodní dělbě práce a upevňování její obranyschopnosti.
§ 3
Základní úkoly pětiletého plánu
Ke splnění základního zaměření sociálně ekonomického rozvoje se stanoví zvýšit vytvořený hrubý národní důchod do roku 1990 o 17-18 % proti roku 1985 a jeho přírůstek krýt nejméně z 92 % zvýšením společenské produktivity práce; k tomu zejména
a) urychlit vědeckotechnický pokrok na základě účinného zapojení národního hospodářství České socialistické republiky do realizace Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských zemí Rady vzájemné hospodářské pomoci do roku 2000; výrazněji a rychleji zavádět nejnovější výsledky vědeckotechnického rozvoje do výrobní a společenské praxe při realizaci společensky žádoucích strukturálních změn ekonomiky, včetně útlumu ekonomicky neefektivních výrob,
b) dále snižovat energetickou náročnost národního hospodářství; v letech 1986-1990 dosáhnout poklesu spotřeby palivoenergetických zdrojů na jednotku vytvořeného hrubého národního důchodu průměrně ročně o 2,9%,
c) na všech úsecích národního hospodářství podstatně zlepšit hospodaření s kovovým fondem, ropnými produkty, cementem a dřevní hmotou; v letech 1986-1990 dosáhnout relativních úspor finální spotřeby železných i neželezných kovů,
d) snížit přepravní náročnost v průběhu realizace pětiletého plánu zhruba o 10% a postupně komplexně racionalizovat oběh zboží a modernizovat skladové hospodářství,
e) dosáhnout předstihu dynamiky obratu zahraničního obchodu před dynamikou vytvořeného národního důchodu na základě širšího a efektivnějšího zapojení do mezinárodní dělby práce, především do socialistické ekonomické integrace,
f) využívat neustále se zvyšující kvalifikace pracujících pro zrychlení růstu produktivity práce ve všech odvětvích národního hospodářství a zabezpečovat rychlejší růst produktivity práce než průměrných mezd při důsledném uplatňování principu zásluhovosti,
g) podstatně zlepšit využívání kapacit a základních prostředků a urychlit likvidaci těch, které jsou zastaralé a neefektivní; výrazně zvýšit efektivnost investic,
h) výrazně zlepšit vývoj a využívání zásob,
i) prohloubit úlohu plánu jako základního nástroje řízení sociálně ekonomických procesů na všech stupních, podílet se na přípravě komplexní přestavby hospodářského mechanismu tak, aby výrazně usměrnila postup zdokonalování soustavy plánovitého řízení v letech 1987-1990 a byla plně využita při sestavování pětiletého plánu na léta 1991-1995; přitom účinněji než dosud využívat hodnotových vztahů a nástrojů,
j) dále zdokonalovat plánování komplexního rozvoje oblastí, vytvářet racionální oblastní strukturu národního hospodářství a vyvážené hospodářské a sociální proporce v oblastním uspořádání výrobních a nevýrobních odvětví,
k) soustředěnou pozornost věnovat dalšímu rozvoji hlavního města Prahy, zajišťovat rozvoj hlavních průmyslových aglomerací, zejména v Severomoravském a Severočeském kraji a přijmout účinná opatření ke zlepšení životních podmínek ve vybraných západních oblastech Západočeského a Jihočeského kraje; přitom prohlubovat spolupráci národních výborů s resorty.
ČÁST DRUHÁ
Hlavní úkoly odvětví a úseků ekonomiky
§ 4
Uplatnění vědeckotechnického rozvoje
Ke zvýšení úlohy vědeckotechnického rozvoje jako rozhodujícího činitele intenzifikace ekonomiky se stanoví:
a) podílet se na růstu účinnosti mezinárodní vědeckotechnické spolupráce, zejména se Svazem sovětských socialistických republik a ostatními státy socialistického společenství; zabezpečovat úlohy vyplývající z Komplexního programu vědeckotechnického pokroku členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci do roku 2000,
b) koncentrovat síly a prostředky vědy, výzkumu, vývoje a výroby především na perspektivní, efektivní a pro rozvoj národního hospodářství rozhodující akce a směry řešení,
c) zkracovat lhůty řešení a realizace výzkumných a vývojových úkolů a zajišťovat dosahování výsledků srovnatelných se světovou úrovní a jejich urychlené uplatnění ve výrobě,
d) zvýšit efektivní využívání licencí jako významného zdroje vědeckotechnického pokroku,
e) rozšířit a zpřísnit hodnocení kvality výrobků v souladu s potřebami vnitřního a zahraničního trhu na základě náročných kritérií, podložených mezinárodním srovnáním.
§ 5
Rozvoj průmyslu
Rozhodující úsilí o intenzifikaci národního hospodářství vyvinout zejména v průmyslu, v jehož rozvoji se pro období pětiletého plánu stanoví:
a) zvýšit objem průmyslové výroby o 13-14 % a produktivitu práce v průmyslu o 12-13 %; přitom prvořadou pozornost věnovat optimalizaci struktury výroby a jejímu efektivnímu užití, jakož i kvalitě a technické úrovni výrobků,
b) posilovat ve struktuře průmyslové výroby úlohu strojírenství a elektrotechniky a zvýšit jejich výrobu na území České socialistické republiky v souhrnu nejméně o 26 %,
c) zaměřit rozvoj hutnictví na území České socialistické republiky na intenzifikaci výroby a zlepšováním struktury a sortimentu hutní výroby dosáhnout lepšího využití kapacit a modernizace výrobní základny,
d) vytvářet na území České socialistické republiky předpoklady pro těžbu uhlí a lignitu v roce 1990 v rozsahu 113,7 mil. tun a pro rozvoj jaderné energetiky, dbát o hospodárné získávání a využívání všech zdrojů paliv a energie a dále rozvíjet centralizované zásobování teplem,
e) zvýšit výrobu chemického průmyslu do roku 1990 nejméně o 14% a jeho rozvoj zaměřit na vyšší zhodnocování a plné využití vstupních surovin a energií; výrobu farmaceutického průmyslu zvýšit o 40 %,
f) zvýšit v dřevozpracujícím průmyslu výrobu o 12,6 % a zaměřit se na vyšší zhodnocení dřevní hmoty, zejména jejím komplexním využitím,
g) zvýšit výrobu v lehkém průmyslu nejméně o 14,5 % při zvyšování kvality a módnosti výrobků, rozšíření výroby zboží mimořádné jakosti a při soustavné inovaci výrobků spotřebního zboží,
h) zabezpečit rozvojem výroby stavebních hmot krytí potřeb národního hospodářství a obyvatelstva v objemu, sortimentní skladbě a vysoké kvalitě výrobků.
§ 6
Rozvoj zemědělsko-průmyslového komplexu
Základním úkolem zemědělsko-průmyslového komplexu je zabezpečovat a zkvalitňovat výživu lidu při současném zvyšování celkové míry soběstačnosti ve výrobě potravin. K zajištění tohoto úkolu se stanoví:
a) orientovat zemědělsko-průmyslový komplex na zvyšování efektivnosti a snižování nákladovosti výroby; v odvětvích zajišťujících výrobní prostředky pro zemědělství a výrobu potravin zabezpečovat trvalý růst jejich technické úrovně, vyšší produktivnost, provozní spolehlivost a komplexnost dodávek,
b) zvýšit hrubou zemědělskou výrobu v období pětiletého plánu ve srovnání s obdobím 1981 až 1985 o 6,1 % při zabezpečování přednostního růstu rostlinné výroby před živočišnou,
c) důsledněji uplatňovat opatření k ochraně půdního fondu a ke zvyšování úrodnosti půd,
d) zabezpečit vyšší stabilitu sklizní obilovin a dosáhnout v souhrnu za období pětiletého plánu produkce 37,6 mil. tun,
e) rozvíjet živočišnou výrobu v souladu s celospolečenskými požadavky a reálnými zdroji krmiv,
f) řešit disproporce mezi výrobou, skladováním a zpracováním zemědělské produkce; zvýšit kvalitu a rozšířit sortiment výrobků pro výživu a ochranu rostlin z vlastní produkce při podstatném zvýšení dodávek vápenatých hnojiv,
g) zvýšit v potravinářském průmyslu do roku 1990 výrobu a dodávky do tržních fondů o 9 až 10%; rozšiřovat sortiment výrobků ve všech cenových hladinách, jejich inovaci spojovat se zlepšováním užitných vlastností a kvality a s prodloužením jejich trvanlivosti; rozšiřovat sortiment výrobků pro dietní stravování a výživu dětí.
§ 7
Rozvoj lesního a vodního hospodářství
(1) K zajištění podmínek v lesním hospodářství pro udržení produkčních a ostatních funkcí lesa se stanoví:
a) zaměřit hlavní pozornost na intenzifikaci pěstební činnosti, na zvýšení péče o porosty do 50 let, zesílení prevence, ochrany a péče o čistotu lesa a na odstraňování škod způsobených škůdci, exhalacemi a ostatními civilizačními vlivy,
b) výrazně zlepšit v národním hospodářství hospodaření s dřevem a vytvářet podmínky pro jeho zvýšené využití.
(2) Ve vodním hospodářství se stanoví:
a) zabezpečovat pro národní hospodářství a obyvatelstvo vodu v potřebném množství a kvalitě při důsledném prosazování racionálního hospodaření s vodou,
b) rozšiřovat a chránit veškeré zdroje vody a zajišťovat ochranu vod před znečistěním,
c) vytvářet předpoklady pro efektivní rozvoj závlah, využívání vodní energie a zvyšování ochrany před povodněmi.
§ 8
Rozvoj stavební výroby
K rozvoji stavební výroby se stanoví:
a) zabezpečit růst stavební výroby dodavatelských organizací téměř o 9 % a zvýšit její výkonnost, zvýšení objemu stavebních prací zabezpečit zhruba z 80 % růstem produktivity práce,
b) důsledněji přizpůsobovat stavební kapacity stanoveným prioritám v zaměření investiční výstavby v tuzemsku a při vývozu včetně integračních akcí; zajistit potřeby modernizace, rekonstrukce, oprav a údržby základních prostředků, zejména bytového fondu,
c) věnovat zvýšenou péči kvalitě stavebních prací; zvyšovat technologickou disciplínu a osobní odpovědnost za provedené práce, využití stavebních strojů, zařízení a dopravních prostředků a důsledněji využívat fond pracovní doby.
§ 9
Rozvoj dopravy a spojů
(1) Rozhodujícím úkolem dopravní soustavy je zvyšovat kvalitu, spolehlivost, bezpečnost a hospodárnost při uspokojování přepravních potřeb národního hospodářství a obyvatelstva; k jeho zabezpečení se stanoví:
a) posilovat veřejnou dopravu a v jejím rámci pak zejména železniční a vodní dopravu v souladu s dopravní politikou v nákladní dopravě,
b) přednostně rozvíjet elektrickou trakci v železniční a městské hromadné dopravě při současném snižování měrných spotřeb pohonných hmot a elektrické energie na jednotku výkonu ve všech oborech dopravy, především v závodové dopravě,
c) dosáhnout růstu efektivnosti dopravy zvýšeným využíváním dopravních prostředků, jejich modernizací, zkvalitněním opravárenské činnosti, zvýšením kázně a pořádku a rychlejším rozvíjením progresivních přepravních systémů,
d) inovovat a modernizovat dopravní cesty, dopravní, přepravní a manipulační prostředky, rekonstruovat železniční tratě a stanice při další elektrizaci tratí a jejich vybavením automatickým zabezpečovacím zařízením a pokračovat ve výstavbě dálnic a rozhodujících pozemních komunikací.
(2) K rozvoji spojů se stanoví pokračovat v rozšiřování a zkvalitňování spojových služeb; modernizovat, rekonstruovat a rozvíjet technickou základnu spojových sítí a připravovat podmínky pro zavádění nových služeb, včetně přenosu dat i textových informací pro potřeby řízení.
§ 10
Rozvoj hospodářských styků se zahraničím
V rozvíjení hospodářských styků se zahraničím se stanoví:
a) zlepšovat směnné relace především vyšším zhodnocením vynakládané práce a efektivní vývozně dovozní strukturou,
b) zvýšit podíl strojírenství a odborů založených na domácí surovinové základně v mezinárodní dělbě práce,
c) zvyšovat devizový přínos z poskytovaných služeb, zejména ze zahraničního cestovního ruchu, lázeňství a dalších forem nehmotného dovozu,
d) trvale prohlubovat ve vztahu k socialistickým státům všestranné hospodářské styky a vědeckotechnickou spolupráci zejména s členskými státy Rady vzájemné hospodářské pomoci, především se Svazem sovětských socialistických republik,
e) rozvíjet ve vztahu k nesocialistickým státům vzájemně výhodnou směnu při větším využívání kooperace a spolupráce na třetích trzích; prohlubovat hospodářskou spolupráci s rozvojovými státy, zajišťující oboustranně vyšší přínos ze vzájemné spolupráce a účast na jejich industrializaci.
§ 11
Rozvoj investiční výstavby
V rozvoji investiční výstavby se stanoví:
a) realizovat celkový objem investiční výstavby v souhrnu za léta 1986-1990 o 10-11 % vyšší než v období 1981-1985 při výraznější změně struktury ve prospěch podílu strojů a zařízení,
b) zvýšit podíl investic na efektivní modernizaci a rekonstrukci výrobní základny a zabezpečovat včasné uvádění kapacit do provozu při dosažení projektovaných parametrů; nezahajovat nepřipravené a dodavatelsky nezajištěné akce a vytvářet podmínky pro důsledné snižování nadměrné rozestavěnosti a zkracování lhůt investiční výstavby,
c) zabezpečit hospodárné vynakládání investic a zastavit neodůvodněný růst rozpočtových nákladů; výrazně urychlit obnovu opotřebených základních prostředků na vyšší technické úrovni a vyřazování zastaralých strojních základních prostředků.
§ 12
Rozvoj životní úrovně
(1) V rozvoji životní úrovně se stanoví:
a) spojovat další růst životní úrovně obyvatelstva a upevňování jeho životních jistot důsledně s výsledky, kterých bude dosahováno v rozvoji národního hospodářství; hlavní směry rozvoje životní úrovně orientovat na přednostní realizaci takových opatření, která povedou k výraznějšímu sepětí zájmu jednotlivých členů společnosti s celospolečenskými zájmy, a proto růst osobní spotřeby co nejtěsněji spojovat s výsledky práce,
b) pružněji přizpůsobovat další rozvoj placených služeb rostoucí životní úrovni obyvatelstva, změnám ve způsobu života a vyššímu stupni vybavenosti domácností,
c) dále zdokonalovat systém důchodového zabezpečení, pomoci společnosti rodinám s dětmi a zabezpečení pracujících v době nemoci v souladu s vytvářenými ekonomickými možnostmi a s celkovým vývojem reálných příjmů obyvatelstva,
d) všestranně zlepšovat podmínky bydlení a vytvářet územní, technickoekonomické, materiální a kapacitní podmínky pro výstavbu 295 tisíc nových bytů včetně občanské a technické vybavenosti; důsledněji využívat stávající bytový fond, intenzivněji pokračovat v jeho modernizaci, zvyšovat rozsah a kvalitu jeho oprav a údržby a podporovat individuální bytovou výstavbu,
e) zaměřit široce rozvinutý systém péče o zdraví obyvatelstva zejména na zlepšování kvality zdravotnických služeb včetně prevence; racionalizovat a modernizovat síť zdravotnických zařízení a dále ji rozšířit,
f) přizpůsobovat výchovně vzdělávací proces na školách a strukturu jednotlivých oborů studia uplatňovaným hlavním směrům vědeckotechnického rozvoje a strategickým záměrům sociálně ekonomického rozvoje.
(2) V oblasti mzdové a pracovní politiky se stanoví:
a) opírat růst příjmů obyvatelstva o zvyšování produktivity práce; zajišťovat větší diferenciaci v odměňování,
b) zabezpečovat proporcionalitu mzdového vývoje ve výrobní i nevýrobní sféře,
c) rozvíjet brigádní formy organizace práce a odměňování,
d) zvyšovat za účasti odborových orgánů a pracujících péči organizací o zlepšování pracovních a životních podmínek, pracovního prostředí, hygieny a bezpečnosti při práci.
§ 13
Tvorba a ochrana životního prostředí
K zabezpečení tvorby a ochrany životního prostředí, jakožto jedné z klíčových otázek zvyšování životní úrovně občanů a základního předpokladu péče o člověka, se stanoví:
a) realizovat na území České socialistické republiky na jmenovité ekologické akce účelové prostředky v objemu minimálně 11,6 mld Kčs, z toho v odvětvích řízených vládou ČSR 9 mld Kčs,
b) řešit postupně problémy životního prostředí, zejména zastavením růstu znečisťování ovzduší, důslednou ochranou a racionálním využíváním zdrojů podzemní a povrchové vody, zvýšenou ochranou zemědělské a lesní půdy, likvidací komunálního odpadu a celkovým posilováním ekologické stability krajiny.
§ 14
Rozvoj hlavního města Prahy
K zabezpečení dalšího rozvoje hlavního města Prahy se stanoví:
a) vytvářet předpoklady pro výrazné urychlení procesu modernizace výrobní základny na nejvyšší technické úrovni,
b) věnovat soustavnou pozornost programu bytové výstavby a dokončit ve všech jejích formách 48 tisíc bytů; dále modernizovat nejméně 6 tisíc bytů,
c) urychlit realizaci programu rozvoje pražského zdravotnictví,
d) pokračovat ve výstavbě metra a do konce roku 1990 rozšířit jeho síť na 40 km.
ČÁST TŘETÍ
Podmínky a předpoklady pro realizaci pětiletého plánu
§ 15
Úkoly vlády
Vláda České socialistické republiky
a) zabezpečuje ve své řídící činnosti konkretizaci základních úkolů stanovených tímto zákonem,
b) upřesňuje úkoly stanovené tímto zákonem a soustavně kontroluje jejich plnění,
c) koordinuje v rámci své působnosti a podle předchozích ustanovení činnost orgánů státní správy a orgánů hospodářského řízení tak, aby úkoly stanovené tímto zákonem byly plněny optimálním způsobem a aby bylo dosaženo nejpříznivějších hospodářských i společenských výsledků,
d) organizuje práce na prováděcích (ročních) státních plánech tak, aby se zabezpečilo splnění pětiletého plánu,
e) zabezpečuje zdokonalování systému řízení národního hospodářství.
§ 16
Úkoly orgánů státní správy, národních výborů, orgánů hospodářského řízení a organizací
(1) Orgány státní správy a orgány hospodářského řízení odpovídají za důslednou realizaci úkolů stanovených tímto zákonem, za stanovení konkrétních úkolů a povinností podřízeným orgánům a organizacím a za jejich soustavnou kontrolu a vyhodnocování.
(2) Orgány středního článku řízení a organizace jsou povinny aktivně a iniciativně hledat a uplatňovat nejúčinnější postupy a opatření při zabezpečování svých povinností a k tomuto účelu využívat i vstřícného plánování a socialistického soutěžení.
(3) Národní výbory kromě úkolů uvedených v odstavcích 1 a 2 zabezpečují stanovené směry hospodářské politiky na svém území a v místních podmínkách, zejména racionálním rozmisťováním a využíváním pracovních sil a materiální základny nevýrobních odvětví, rozvíjejí a organizují též účast občanů na dobrovolných zvelebovacích pracích.
(4) Všechny stupně řízení jsou povinny provádět kontrolu plnění pětiletého plánu a vytvářet podmínky pro jeho realizaci.
§ 17
Zdokonalování plánovitého řízení národního hospodářství
S cílem posílit vliv na urychlování procesu intenzifikace, růstu efektivnosti a kvality se stanoví:
a) posílit perspektivnost centrálního plánování, zvýšit jeho vědeckou úroveň a zabezpečit formování progresivní struktury výroby a její intenzifikaci, při tom zajistit soustavné propojování pětiletých a ročních plánů,
b) vytvořit předpoklady pro účinnější působení hodnotových vztahů, zejména cenové soustavy, kalkulací a technickoekonomických norem s důrazem na uplatnění náročných podmínek; zdokonalovat a důsledněji využívat finanční nástroje a posilovat tak optimální spojení plánu a chozrasčotu s cílem účinněji působit na ekonomickou a finanční rovnováhu,
c) zvyšovat účinnost práce státního aparátu, zjednodušit a zhospodárnit jeho činnost a snižovat administrativní náročnost řízení,
d) vytvářet podmínky pro zvyšování účasti pracujících na řízení jako základního předpokladu mobilizace pracovních kolektivů a jejich iniciativy k dosažení záměrů stanovených tímto zákonem.
§ 18
Úkoly finanční a rozpočtové soustavy
(1) Státní rozpočty České socialistické republiky vycházejí ze základních úkolů pětiletého plánu, z rozpočtového výhledu České socialistické republiky na léta 1986-1990, z prováděcích státních plánů, ze vztahu ke státním rozpočtům federace a ze zásad finanční politiky stanovených vládou Československé socialistické republiky.
(2) Státní rozpočty České socialistické republiky podporují záměry a úkoly státních plánů a pomocí finančně ekonomických nástrojů aktivně působí na jejich plnění a na prosazování hospodárnosti.
(3) Ke konkretizaci cílů a k zabezpečení celospolečenských záměrů finanční, rozpočtové a měnové politiky stanoví vláda České socialistické republiky odpovídající úkoly.
(4) Orgány odpovědné za vypracování návrhů rozpočtů České socialistické republiky usilují při jejich přípravě a v průběhu rozpočtového hospodaření o zpevnění úkolů uložených podle odstavce 3.
(5) Státní rozpočty České socialistické republiky jsou v zásadě vyrovnané.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 19
Zmocňovací ustanovení
(1) Vláda České socialistické republiky může pro účely experimentálního ověřování nových prvků plánovitého řízení národního hospodářství a pro účely zajištění realizace integračních akcí stanovených v pětiletém plánu povolit výjimky z ustanovení zákonů České národní rady, upravujících řízení národního hospodářství.
(2) K zabezpečení hospodárného využívání vybraných materiálových a surovinových zdrojů mohou ústřední orgány státní správy na základě tohoto zákona a zásad stanovených vládou České socialistické republiky vydávat obecně závazné právní předpisy.
§ 20
Postavení státního plánu rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986
Státní plán rozvoje národního hospodářství České socialistické republiky na rok 1986, stanovený na základě zákona České národní rady č. 129/1985 Sb., je prováděcím státním plánem k pětiletému plánu.
§ 21
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Kempný v. r.
Korčák v. r.