epravo.cz

Všichni dělníci a výkonní úředníci, v továrnách a hutích, v dolech na nevyhrazené nerosty, v loděnicích, ve skladištích a lomech, jakož i v zařízeních k těmto podnikům příslušejících zaměstnaní, jsou pojištěni podle tohoto zákona proti následkům úrazů, jež by při práci se staly.

Totéž platí o dělnících, jakož i o výkonných úřednících, kteří v živnostenských podnicích, které ku provádění stavebních prací směřují, nebo jinak při provádění staveb jsou zaměstnáni. toto ustanovení nevztahuje se k takovým dělníkům, kteří nejsouce zaměstnáni v živnostenském podniku uvedeného druhu, toliko vykonávají jednotlivé opravné práce na stavbách. Při stavbě přízemních obytných a hospodářských stavení na venkově, jakož i při jiných stavbách polního hospodářství pojistná povinnost místa nemá, pokud při ní toliko zaměstnáni jsou stavebník, jeho domácí lidé nebo jiní obyvatelé téhož místa, kteří takovéto provádění staveb neprovozují po živnostensku.

Jestliže v polním nebo lesnickém podniku hospodářském pojištění podrobeném takovým způsobem užívá se silostroje k podnikovému zařízení náležejícího, že toliko určitý počet dělníků a výkonných úředníků vydán jest nebezpečenství s veškerou strojní prací spojenému, tedy pojistná povinnost obmezena jest na osoby tomuto nebezpečenství vydané.

Pojišťování dělníků a výkonných úředníků, kteří zaměstnáni jsou v dolech na vyhrazené nerosty a v zařízeních k takovýmto dolům náležejících, proti následkům úrazů při práci vzniklých upraveno bude zákonem zvláštním.

Za dělníky, vztažmo výkonné úředníky ve smyslu tohoto zákona pokládají se také učňové, volontéři, praktikanti a jiné osoby, které pro nedokonaný ještě výcvik nemají výdělku anebo toliko menší mají.

K železničným a vnitrozemským plavebním podnikům ustanovení tohoto zákona vztahují se toliko tenkráte, když podniky tyto jako doplňující části některého podniku pojištění podrobeného toliko pro něj jsou určeny. Avšak oni dělníci a výkonní úředníci zůstávají podrobeni ustanovením tohoto zákona, kteří sice zaměstnáni jsou od podniků železničných, ku kterým však zákon ze dne 5. března 1869., Z. Ř. č. 27., proto se nevztahuje, poněvadž nejsou zaměstnáni při vozbě.

Ku plavebním podnikům, které podrobeny jsou zákonům námořským, ustanovení tohoto zákona se nevztahují.

Ministr věcí vnitrných jest zmocněn, vyloučiti pojistnou povinnosť pro jednotlivé dle § 1. ku pojišťování zavázané podniky, které nejsou spojeny s nebezpečenstvím pro osoby v nich zaměstnané.

Rovněž ministr věcí vnitrných jest oprávněn, jiné podniky nežli v § 1. uvedené, jež s nebezpečenstvím úrazu zejména s obzvláštním nebezpečenstvím ohně jsou spojeny, podrobiti povinnosti pojistné.

Nařízení, v tom i onom směru daná, oznámena buďte každého roku říšské radě.

Ministr věcí vnitrných má také právo dle potřeby vydati předpisy o tom, která mechanická zařízení pokládati sluší za hnací přístroje v § 1. odstavci 3. dotčené.

Tento zákon nevztahuje se k zřízencům, kteří ustanoveni jsou v některém podniku státním, zemském, obecním nebo některého veřejného fondu, pokud jim a jejich příslušníkům pro případ úrazu při práci náleží nárok na výslužné, které dosahuje nebo přesahuje důchod v §§ 6. a 7. vyměřený.

Předmětem pojištění v § 1. naznačeného jest tímto zákonem určená náhrada újmy, která vznikne tělesným zraněním nebo smrtí pojištěnce.

Stane-li se tělesné zranění, náhrada ----- v důchodu, který zraněnému od počátku ----- týdne po nastalém úrazu počínajíc po čas ----- k výdělku vyplácen bude.

Pro výpočet tohoto důchodu vyšetří se nejdříve výdělek, jejž zraněný měl za posledního roku a zaměstnán byl v podniku, ve kterém k úrazu přišel. Jestliže by zraněný nebyl zaměstnán plný rok v podniku, od úrazu zpět počítajíc, tedy pro výpočet důchodu rozhodným jest onen výdělek, jejž v této době průměrně měli dělníci téhož druhu v témž podniku nebo v sousedních podnicích stejného druhu.

Jestliže provozování dle své povahy neděje se po celý rok, nýbrž toliko po jistou provozovací dobu, tedy při výpočtu průměrné denní mzdy pracovní přihlédá se toliko ku počtu pracovních dnů za doby provozovací.

K nahodilým přestávkám v provozování nebude přihlédáno.

Třistanásobný průměrný denní výdělek pokládá se za roční výdělek.

Když roční výdělek dělníkův nebo výkonného úředníka převyšuje dvanácte set zlatých, nečítá se přebytek.

Roční výdělek učňů, volontérů, praktikantů a jiných osob, které pro nedokonaný ještě výcvik nemají výdělku anebo toliko nižší mají, vyměřen buď touž summou jako nejmenší roční výdělek dělníků úplně placených, vztažmo výkonných úředníků tohoto zaměstnání, na než se byli vzdělávali, avšak nejvýše summou tří set zlatých.

Zraněný nemá nároku na náhradu, způsobil-li úmyslně úraz při práci.

Provádí-li se opět vdova, obdrží trojnásobnou částku svého ročního důchodu za odbytné.

Jestliže zraněná osoba vstoupí v manželství teprve po úrazu, tedy po její smrti vdova, vztažmo vdovec a děti z takovéhoto manželstva vzešlé žádného nároku nemají. Též nemanželské děti, které teprve po úrazu byly zplozeny, jakož i manžel nebo manželka, svou vinou v manželském společenstvu nežijící, nároku nemají.

Když oprávněnci druhu pod lit. a) uvedeného setkají se s oprávněnci pod lit. b) naznačenými, tedy těmto druhým oprávněncům přísluší nárok jen potud, když oprávněnci prvního druhu nevyčerpají uvedenou nejvyšší summu důchodu.

Za plat nebo mzdu ve smyslu tohoto zákona pokládají se také tantiémy a naturální požitky. Hodnota naturálních požitků započtena buď podle místních průměrných cen.

Pojišťování v § 1. nařízené stane se zvláštními pojišťovnami k tomuto konci zřízenými, které zakládati se budou na zásadě vzájemnosti.

Z pravidla pro každou zemi v hlavním zemském městě zřízena býti má takováto pojišťovna. Ministr věcí vnitrných však jest zmocněn, v jedné a téže zemi buď více pojišťoven, nebo pro několik sousedních zemí jednu jedinou pojišťovnu zříditi. V takovýchto případech určí ministr vnitra sídlo pojišťovny. Dříve nežli cos takového nařízeno bude, příslušní výborové zemští buďte dožádáni o dobré zdání.

Ministrovi věcí vnitrných vyhrazeno jest dále právo, aby šetře territoriálních hranic v druhém odstavci naznačených, měnil obvody pojišťoven dle tohoto zákona zřízených, aby několik takovýchto ústavů v jeden jediný spojil nebo rozdělení takovýchto ústavů nařídil. Dříve nežli cos takového nařízeno bude, vyslechnuty buďte účastné pojišťovny, jakož i příslušní výborové zemští buďte dožádáni o dobré zdání.

Dotčené pojišťovny podrobeny jsou státnímu dozoru podle předpisů pro ostatní pojišťovny platných i zvláštních, v tomto zákoně obsažených.

Placení úředníci těchto pojišťoven vzati buďte do služebné přísahy. Úředníci tito jsou podrobeni disciplinarní moci představenstva. K dosazení a propouštění řídících úředníků, pak pojistného technika a účetního potřebí jest státního schválení.

Členy pojišťoven v § 9. naznačených jsou podnikatelé podniků pojištění podrobených v obvodu ústavu zřízených a dělníci a výkonní úředníci v nich zaměstnaní v § 1. jmenovaní.

Za podnikatele podniku ku pojištění povinného pokládá se ten, na jehož účet provozování se děje.

U podniků v § 1., odstavci 1. jmenovaných, pokud jde o dělníky a výkonné úředníky, kteří zaměstnáni jsou v živnostenských podnicích, ku provádění stavebních prací se vztahujících, pokládá se za podnikatele příslušný živnostník; pro ostatní osoby při provádění stavby zaměstnané ten, jenž provedení stavby jakožto podnikatel byl převzal, a není-li tu takového, tedy stavebník.

Pro silostroje k podnikovému zařízení nenáležející, kterých mimochodem užívá se u podniků v § 1., odstavci 3., číslo 2. jmenovaných, pokládá se za podnikatele vlastník silostrojů, pokud jde o dělníky a výkonné úředníky touto prací strojí ohrožené.

Představenstvo pojišťoven podle § 9. zřízených, jemuž náleží veškerou správu vésti a ústav zastupovati, organisováno buď jakožto sbor tím způsobem, aby počet jeho členů třemi dělitelným byl, z nichž jedna třetina záleží v zástupcích podnikatelů, druhá v zástupcích pojištěnců a třetí v takových osobách s národohospodářskými poměry obvodu obeznalých, které ministr věcí vnitrných po vyslechnutí příslušného výboru zemského do představenstva povolá. Představenstvo zvolí ze sebe starostu a jeho náměstka.

Ministr věcí vnitrných má právo, představenstvo pojišťovny rozpustiti a správu a zastupování její dočasně na nějakého správce přenésti. Avšak ministr jest zavázán do čtyř neděl po rozpuštění učiniti potřebná opatření, aby představenstvo znova se ustavilo.

Pro každou pojišťovnu vypracovány buďte stanovy dle formuláře vzorných stanov nařizovací cestou vyhlášených, do nichž pojata buďte zejména podrobnější ustanovení o aktivním i passivním právu volebních členů, jakož i o volbě v § 12. dotčených zástupců podnikatelů a pojištěnců, dále v období příspěvkovém; stanovy tyto jakož i všechny pozdější změny jejich potřebují k platnosti státního schválení.

Stanovy obsahovati mají také potřebná ustanovení o formě a obsahu zpráv, jež dle tohoto zákona podnikatelé jsou zavázáni podávati pojišťovně, a o výpočtech a výkazech, jež jim mají předkládati jakož i o tom, jakým způsobem tyto zprávy, výpočty a výkazy pojišťovna dostávati má.

Veškeré pojištění podrobené podniky v obvodě, v němž tento zákon platí, ležící rozděleny budou ve třídy nebezpečenství.

Poměr, jak podniky ku pojištění ----- vzhledem k průměrnému svému úrazovému nebezpečenství k sobě se mají, ustanoveno bude ----- tím způsobem, že průměrná míra pro nejnebezpečnější podniky rovnati se bude ----- a podle toho vypočtena bude průměrná míra všech ostatních podniků v procentech.

Na základě této výměry vřaděny budou podniky pojištění podrobené do jednotlivých tříd nebezpečenství tím způsobem, že každá třída nebezpečí obsahuje několik procent číselně bezprostředně za sebou jdoucích.

Podniky pojištění podrobené vřaděny budou do tříd nebezpečenství a procenta každé takovéto třídy budou ustanoveno cestou nařizovací podle výsledků úrazové statistiky.

Podniky do téže třídy nebezpečenství náležející vřaděny budou od pojišťovny do jednotlivých procent této třídy podle úrazového nebezpečenství jednotlivých podniků a zejména prohlédajíc k opatřením, jež u nich pro uvarování úrazů jsou -- ---. Třídy nebezpečenství a procenta v nich ustanovená vyhlášena budou veřejně se seznamem průmyslových odborů a provozovacích způsobů ku každé třídě nebezpečenství náležejících.

Rozdělní ve třídy nebezpečenství a ustanovená procenta podrobena buďte revisi za každých pět let podle zkušeností veškerých v §----- jmenovaných pojišťoven. Tato revise vykonána buď v pátém roce příslušného období tím způsobem, aby změny následkem ní nařízené nabýti mohly moci počátkem šestého roku.

První revise však vykonána buď již dříve, dostačí-li k tomu zkušenosti až do té doby nabyté.

U každé pojišťovny dle tohoto zákona zřízené obrácena buď ke zřízení reservního kapitálu jistá částka, jejíž výši určí ministr vnitra. K tomuto účelu přikázány buďte také přebytky ze správy ústavu.

Reservní kapitál nesmí nižádnou měrou činiti více nežli deset procent fondu, jehož třeba jest, aby závazky pojišťovny byly uhrazeny.

Ze všeho, co u pojišťovny k reservnímu kapitálu připadne, obráceny buďte dvě třetiny ke zřízení zvláštního fondu reservního pro tuto pojišťovnu, poslední třetina obrácena buď ke zřízení společného reservního fondu pro veškeré pojišťovny v obvodě, kde tento zákon platí, zřízené.

Reservní fondy ustanoveny jsou k uhrazení schodků, které na jevo vyjdou při sestavování roční bilance, když součet závazků pojišťovny, vypočtených dle zásad pojišťovací techniky, srovná se s aktivy k uhrazení těchto závazků určenými. Při tom postupováno buď tím způsobem, aby pro schodek u některé pojišťovny vzniklý užito bylo zvláštního reservního fondu tohoto ústavu, a teprve kdyby byl zpotřebován, sáhnuto býti může ke společnému fondu reservnímu.

Společný fond reservní spravován bude státem jakožto fond zvláštní. O jeho upotřebení k svrchu dotčeným účelům rozhodne v každé případnosti zvláště ministr věcí vnitrných.

Peníze, jichž třeba, aby náhrady od pojišťoven dle §§ 6. a 7. vyplácené, i správní náklady, rovněž i obnos, jenž dle § 15. obrácen býti má ke zřízení reservního kapitalu, dle početních zásad pojišťovací techniky byly uhrazeny, opatří se příspěvky (pojistným), které členové dle výdělků pojištěnců budou platiti. Výdělek, za rok dvanáct set zlatých převyšující, počítán bude toliko do částky této. U osob v § 6., odstavci 7. jmenovaných počítán buď výdělek pro výdělek pro výši jejich pojištění platný.

Pojistné vyměřeno bude dle tarifů od pojišťovny zdělaného a státem schváleného. Tarif tento zdělán buď dle příspěvkové sazby, která pro každé procento nebezpečenství a každý zlatý výdělku za potřebnou vyšetřenu bude.

Na první správní rok ustanoven bude tarif cestou nařizovací.

Ministr věcí vnitrných má právo, na základě výročního hospodářského výsledku pojišťovny naříditi, aby její tarif byl zvýšen nebo snížen.

Z tarifového pojistného připadá na pojištěnce deset procent, na podnikatele podniku pojištění podrobeného devadesáte procent.

Tarifové příspěvky za ony pojištěnce, kteří nemají výdělku na penězích, připadají pouze na podnikatele podniku ku pojištění povinného.

Podnikatelé (§ 11.) jsou zavázáni o každém zřízeném podniku pojištění podrobeném ve lhůtě od ministra věcí vnitrných nařizovací cestou položené a o každém podniku pojištění podrobeném po vypršení této lhůty nově počatém ve čtrnácti dnech oné pojištovně, v jejímž obvodě podnik ku pojištění povinný leží, podati oznámení, ve kterém ať udán jest předmět podniku a způsob jeho provozování, počet osob v něm zaměstnaných pojištění podrobených a summa ročních výdělků rozhodných pro pojištění těchto osob (§ 6., odstavec 5., 6. a 7.). Pro podniky nově počaté uveden buď v oznámení také den, kdy začal se provozovati.

Také političtí úřadové první instance dávati mají příslušné pojišťovně zprávu o podnicích pojištění podrobených, v jejich obvodě již zřízených nebo nově počatých.

Představenstvo pojišťovny, když obdrží takovéto oznámení nebo zprávu, rozhodnouti má o tom, zda některý podnik skutečně jest pojištění podroben, a je-li tomu tak, do které třídy nebezpečenství a ve které procento této třídy nebezpečí vřaděn býti má. O tomto rozhodnutí zpraven buď podnikatel a spolu zaslán mu buď tarif. Podnikatel má právo, do čtrnácti dnů po doručení podati námitky proti tomuto rozhodnutí u politického úřadu zemského. Úřad tento povinen jest vyslechnouti o námitkách pojišťovnu a vykonati vyšetřování snad potřebná a rozhodne s výhradou odvolání se k ministeriu věcí vnitrných.

Také zřízenec státní k dozoru při pojištovně ustanovený má právo k podání dotčených námitek proti rozhodnutí pojišťovny.

Podané námitky nemají moci odkladné.

Podnikatel (§11.) jest zavázán do osmi dnů oznámiti pojišťovně každou změnu v předmětu podniku nebo ve způsobu provozování, která může býti důležitou pro pojistnou povinnosť, pro zařadění do třídy nebezpečenství nebo do procenta některé této třídy. Pojišťovna rozhodne o tom, zdali následkem nastalé změny podnik přestal býti ku pojištění povinným, nebo zdali vřaděn býti má do jiné třídy nebezpečenství nebo do jiného procenta téže třídy nebezpečí.

Pro rozhodnutí o takovémto oznámení a pro námitky platí ustanovení § 18., odstavce 3., 4. a 5.

Když pojišťovna o skutečných okolnostech, které důležitými jsou pro vřadění podniku pojištění podrobeného do některé třídy nebezpečenství nebo do procenta nebezpečenské třídy, dozví se teprve po rozhodnutích v §§ 18. a 19. uvedených, tedy jest oprávněna, po vyslechnutí podnikatele rozhodnouti, aby tento podnik ode dne tohoto rozhodnutí vřaděn byl do jiné třídy nebezpečenství nebo do jiného procenta téže třídy.

O tomto rozhodnutí a o námitkách proti němu platí ustanovení § 18., odstavce 3., 4. a 5.

Do 14 dnů po vypršení každého příspěvkového období stanovami určeného podnikatelé (§ 11.) povinni jsou u pojišťovny zaplatiti kvoty tarifního pojistného, na ně a na osoby jimi zaměstnané připadající, a přiložiti spolu výpočet o výši pojistného za uplynulé období příspěvkové.

Podnikatelé jsou povinni, pojišťovně odvésti i kvotu pojistného, která na pojištěnce připadá. Avšak jsou oprávněni, osobám od nich zaměstnaným to, čím osoby tyto dle § 17. ku pojistnému přispívati mají, při výplatě mzdy nebo služného do vydělané mzdy nebo služného započísti a sobě podrželi. Započtení nebo zadržení toto při výplatách mzdy nebo služného za statutarního příspěvkového období, za něž pojistné má býti zaplaceno, stane se na základě výpočtu zdělaného od podnikatele, kterýžto výpočet všem v podniku zaměstnaným pojištěncům oznámen buď.

O stížnostech na tento výpočet rozhodne politický úřad první instance s výhradou dalšího odvolání.

Když podnikatel neužije svého práva a při výplatě mzdy nebo služného ničeho nezapočte a si nepodrží, tedy při pozdějších výplatách mzdy nebo služného toto své právo vzhledem ku kvotě svým časem nezadržené vykonati může jen potud, když od výplaty příslušné mzdy nebo služného více neuplynul než jeden měsíc.

Po vypršení této lhůty pohledávka tato i jiným způsobem ku platnosti přivedena býti nemůže.

Pojišťovna prozkoumá, zdali správny jsou od podnikatelů podané výpočty o výši pojistného za uplynulé období příspěvkové (§ 21.).

K tomuto konci jest oprávněna, svými zřízenci na místě samém nahlédnouti do oněch zápisků podnikových, jichž třeba k vyšetření platů pojištěncův.

Podnikatelé jsou zavázáni legitimovaným zástupcům pojišťovny předložiti tyto zápisky k nahlédnutí. Po vykonaném průzkumu vypočteno bude pojistné za uplynulé období příspěvkové.

Jestliže podnikatel nedostojí včasně povinnosti naň dle § 21. náležející a dotčených výpočtů nepředloží, tedy pojišťovna z úřední moci vyhledati má pojistné za prošlé období příspěvkové. Také v této případnosti má právo nahlédnouti ve svrchu dotčené zápisky podnikatelovy, jenž rovněž zavázán jest je předložiti.

Podnikatel zpraven buď o tom, jaký výsledek vyhledávání mělo. Spolu opatřeno buď čeho třeba pro případný doplatek nebo vrácení přeplatku.

Podnikatel má právo, do 14 dnů po doručení zprávy podati námitky proti výpočtu pojistného u politického úřadu zemského. Úřad tento povinen jest vyslechnouti o námitkách pojišťovnu a vykonati vyšetřování snad potřebná; načež rozhodne s výhradou odvolání k ministeriu věcí vnitrných.

Také zřízenec státní k dozoru při pojišťovně ustanovený má právo k podání dotčených námitek proti výpočtu pojistného.

Podané námitky nemají moci odkladné.

Osoby od pojišťovny ustanovené, aby dle § 23. nahlédaly v zápisky podnikatelovy, buďte vzaty do služebné přísahy a zejména zavázány buďte, že v tajnosti chovati budou obchodní a provozovací poměry k jich vědomosti přišlé.

Tyto osoby za své výkony ani od podnikatelů, ani od pojištěnců nesmějí přijati jakékoli náhrady a jsou povinny pohostinství sobě od nich nabízené zamítnouti.

Finanční správa ani na těchto osobách, ani na pojišťovnách nesmí nižádné služby vyhledávati.

Jestliže by oznámení v § 18. předepsané vůbec nebo včasně nebylo podáno, a dozví-li se pojišťovna následkem toho teprve později, že zde jest podnik ku pojištění povinný, tedy podnikatel, jenž dotčeného oznámení neučinil nebo ne včasně byl učinil, sám nésti má pojistné za příspěvková období, která uplynula za trvání jeho podniku až k tomu času, kdy pojišťovna dozvěděla se, že zde jest tento podnik.

O výpočtu zadrženého pojistného a o námitkách proti tomuto výpočtu platí ustanovení § 23. odstavce 2. až 6.

Zadržené pojistné vymáháno bude cestou správní.

Zastaví-li se provozování podniku pojištění podrobeného, tedy podnikatel (§ 11.) oznámiti to má pojišťovně do osmi dnů. Zároveň s tímto oznámením zaplaceno buď u pojišťovny pojistné za čas, od posledního statutarního období prošlý, a výpočet buď přiložen (§ 21.).

Pojišťovna má právo příslušného živnostenského dozorce požádati, aby podnik pojištění podrobený na místě samém prohlédl. Živnostenský dozorce jest zavázán této žádosti vyhověti co možná nejdříve.

O těchto prohlídkách platí úplné ustanovení zákona ze dne 17. června 1883., Z. Ř. č. 117. Podnikatel, jakož i jeho zřízenci jsou zavázáni, podati živnostenskému dozorci žádané zprávy zvláště o těch okolnostech, které vliv mají na úrazové nebezpečenství s provozováním spojené.

Živnostenský dozorce o tom, co byl shledal, podati má bezprostředně pojišťovně příslušné zprávy. Na základě těchto zpráv pojišťovna u politického úřadu první instance, v jehož obvodě podnik pojištění podrobený leží, může navrhnouti, aby vydána byly nařízení o opatřeních, jež by podnikatel učiniti měl pro zabránění úrazů ve svém podniku, jakož i jak by pojištěnci za týmž účelem chovati se měli. Vyhoví-li politický úřad první instance návrhu pojišťovny, tedy vydaná nařízení, z nichž další odvolání jest dáno, doručena buďte podnikateli a vyhlášena buďte v závodní místnosti vhodným způsobem.

Náklady, které vzniknou přenesením prací v prvním odstavci jmenovaných na živnostenské dozorce vůbec a zejména rozmnožením živnostenských dozorců, následkem toho nezbytným, pokládány buďte za správní náklady pojišťoven. Úhrn těchto nákladů budiž od ministra obchodního ve shodě s ministrem věcí vnitrných ustanoven a od tohoto prohlédajíc k tomu, jak rozsáhlý jest obchod jednotlivých pojišťoven, na ně rozdělen.

O každém úraze, jenž přihodí se v podniku pojištění podrobeném a jímž některá v něm zaměstnaná osoba byla zabita nebo na těle zraněna, kteréžto zranění v zápětí mělo smrť nebo neschopnosť ku práci po více než tři dni, budiž od podnikatele neb od toho, jenž za času úrazu podnik spravovati měl, nejdéle v pěti dnech po úrazu podáno písemné oznámení ve dvou exemplářích politickému úřadu první instance.

Forma a obsah tohoto oznámení ustanoven bude cestou nařizovací.

Politický úřad má jeden exemplář každého oznámení o úrazu jemu podaného (§ 29.) pojišťovně zaslati.

Pojišťovna súčastniti se může při vyšetřování svým zmocněncem. K tomuto konci zpravena buď včasně o zavedení jeho. Příslušné náklady vyšetřování a zejména ony, které vzniknou přibráním potřebných snad znalců, zapraviti má pojišťovna. Výsledek vykonaného vyšetřování sdělen buď pojišťovně.

Obecní úřadové jsou zavázáni, spolupůsobiti při vyhledávání oněch okolností, které důležitými jsou pro stanovení práv na náhradu a výši náhrad.

Jestliže pojištěnci úrazem byli usmrceni, tedy pojišťovna ihned po skončeném vyšetřování (§ 31.) nebo, jestliže smrť teprve později nastala, jakmile se o ní dozví, vyměřiti má náhradu, kterou dle § 7. povinna jest dávati.

Když by pojištěnci úrazem na těle byli zranění, tedy po vypršení čtyř neděl po nastalém úrazu, vyměřen buď důchod dle § 6. náležející jsou ty poraněné osoby, které toho času ještě zcela nebo částečně jsou k výdělku neschopnými.

U oněch poraněných osob, které po vypršení čtyř neděl ještě jsou v lékařském ošetřování pro vyléčení utrpěného zranění, budiž vyměření obmezeno nejprve na důchodové splátky, jež až od ukončeného léčení budou poskytovány, ostatně důchod vyměřen buď teprve po ukončeném léčení.

Osoby na náhradu nárok činící, pro něž náhrada nebyla z úřední povinnosti vyměřena, ohlásiti mají svůj nárok před vypršením jednoho roku po nastalém úrazu příslušné pojišťovně, jinak by jeho pozbyly.

Uznán-li bude ohlášený nárok na náhradu za odůvodněný, tedy výše náhrady buď ihned vyměřena; v opáčném případě budiž nárok na náhradu zamítnut.

Podnikatelé jsou zavázáni, pojišťovně k vyzvání do osmi dnů o mzdě a služném zabitých nebo zraněných, jakož i v jich podnicích zaměstnaných osob podati ony výkazy, jichž dle § 6., odstavce 2. až 7. třeba jest pro výpočet výdělku.

O vyměření náhrady, z úřední povinnosti nebo k ohlášení osob na náhradu nárok činicích přiřkne pojišťovna osobě, která má právo k náhradě, dáti má písemný výměr, z něhož nechť seznati jest přirčená náhradě a způsob jejího výpočtu. U náhrad zraněným osobám, jež k výdělku neschopnými se staly, buď zejména udáno, zdali úplná nebo částečná neschopnosť k výdělku, a v případnosti této, v jaké míře neschopnosť tato za základ výpočtu byla vzata.

Rovněž zamítnutí nároku na náhradu staň se písemným výměrem.

Pohřebné (§ 7., č. 1.) buď vyplaceno za jeden týden po dni, kterého bylo vyměřeno.

Důchody zraněných a pozůstalých vypláceny buďte napřed v měsíčních lhůtách, při čemž předloženo buď potvrzení, že oprávněnec jest na živu.

Stanovy obsahujte potřebné předpisy, jaké náležitosti mají míti potvrzené o životu, jakož i jakým způsobem vyplácejí se důchody a pohřebné.

Pro každou pojišťovnu dle tohoto zákona zřízenou v sídle jejím zřízen bude rozhodčí soud, jenž výlučně příslušným jest rozhodovati o nárocích na náhradu proti pojišťovně vznesených, avšak od ní neuznaných.

Rozhodčí soud skládá se ze stálého předsedy, čtyř přísedících a za potřebných náhradníků. Předsedu a jeho náměstka jmenuje ministr práv ve shodě s ministrem věcí vnitrných z počtu státních úředníků soudcovských. Dva přísedící, jakož i jejich náhradníky, kteří vesměs musí býti osoby technicky vzdělané, povolává ministr věcí vnitrných ve shodě s účastnými ministry do rozhodčího soudu na určitou dobu. Jednoho přísedícího a jeho náhradníka volí podnikatelé ku pojištění povinní, posledního přísedícího a jeho náhradníka volí pojištěnci zároveň při volbě do představenstva (§ 12.), a to na čas s dobou jich úřadování stejně dlouhý. Nižádný člen rozhodčího soudu nesmí ku představenstvu pojišťovací společnosti patřiti nebo v její službě býti.

Ostatně sestavení rozhodčího soudu a řízení před ním, jakož i případná odměna rozhodcův upraveny budou cestou nařizovací. Náklady se zřízením a správou rozhodčího soudu spojené zapraviti má pojišťovna.

Právní prostředky nebo žaloby proti nálezu rozhodčího soudu nejsou dopuštěny.

Příslušný soud dlužníkův povolán jest vykonati rozhodčí nález nebo smír před rozhodčím soudem učiněný.

Nároky na náhradu proti pojišťovně vznesený, buďte žalobou na rozhodčí soud před vypršením jednoho roku ode dne, co výměr --- -- doručen byl osobě nárok činící, jinak by byly vyloučeny.

Jestliže poměry, které rozhodnými byly pro vyměření náhrady, podstatně se změní, tedy náhrada od pojišťovny k návrhu nebo z moci úřední jinak může býti vyměřena.

Jestliže zraněný, pro něhož náhrada podle § 6. byla vyměřena, zemřel následkem poranění, tedy nárok na poskytnutí náhrady pozůstalým, nebyla-li již z povinnosti úřední ustanovena, ohlášen buď před uplynutím jednoho roku po smrti zraněného u pojišťovny, jinak by byl vyloučen.

Zvýšení vyměřeného důchodu žádati se může toliko za čas po ohlášení vyššího nároku.

Zmenšení nebo zastavení důchodu nabude moci počínajíc tím dnem, kterého výměr toto ustanovující (§ 36.) doručen byl oprávněně k náhradě osobě. Žaloba na tento výměr k rozhodčímu soudu vznesená (§ 38.) nemá odkladného účinku.

Ostatně k řízení v uvedených právě případnostech vztahují se odbodně §§ 32., 34. odstavec 2., 35., 36. a 38.

Když dělník nebo výkonný úředník při práci k úrazu přišlý, jemuž dle § 6., odstavce 8., lit. a) přirčen byl roční důchod 60 procent ročního výdělku, nastoupí u svého dosavadního nebo jiného zaměstnatele opět zaměstnání svému stavu přiměřené, tedy prohlédajíc ku poskytované mu za to mzdě nebo služnému, může podle § 39., odstavce 1. dočasně zcela nebo částečně zastaven býti důchod jemu přirčený.

Činí-li v takovéto případnosti mzda nebo služné tomuto dělníku nebo výkonnému úředníku poskytovaná nejméně 80 procent ročního výdělku, jenž při výpočtu jeho důchodu za základ byl vzat, jest pojišťovna zavázána, nynějšímu zaměstnateli po dobu nového služebného poměru nahraditi polovici částky, úplným nebo částečným zastavením důchodu uspořené.

Úmluva mezi pojišťovnou a osobu k důchodu oprávněnou, aby hodnota, kterou důchod právě má, zcela nebo částečně vyplacena byla v kapitálu, vzdá-li se oprávněnec důchodu nebo dílu jeho, jest toliko tenkráte právně závaznou, když k této úmluvě svolí obec k chudinskému zaopatření oprávněncovu zavázána.

Je-li oprávněný cizozemcem a zdržuje-li se trvale v cizině, pojišťovna má právo, jeho nárok na důchod odbýti kapitálem dle okolností ustanoveným.

Toto ustanovení nevztahuje ku příslušníkům koruny Uherské, jestliže v těchto zemích obdobný zákon stejně příznivě k rakouským příslušníkům státním se zachová.

Na pohledávky náhrad exekuce se nedopouští.

Pohledávky, osobám k náhradě oprávněným proti pojišťovně příslušející, nemohou ani do exekuce pojaty ani zjišťovacími prostředky stiženy býti. Výjimky z toho stává toliko pro pohledávky k poskytování výživy, které proti osobě k náhradě oprávněné na zákoně samém se zakládají.

Pokud exekuce a zjišťovací prostředky nejsou dopuštěny, bez právního účinku jest každé pořízení o shora naznačených pohledávkách, osobě k náhradě oprávněné příslušejících, postupně poukázkou, zastavením nebo jiným právním jednáním.

Pojišťovny nemají práva, platnosť ustanovení tohoto zákona ke svému prospěchu smlouvami (řády) předem vyloučiti neb obmeziti. Ustanovení smluv, jež příčí se tomuto zákazu nemají právního účinku.

Jestliže podnikatel (§ 11.), nebo když by k právním činům byl nezpůsobilým, jeho zákonný zástupce způsobil úraz úmyslně nebo hrubým zaviněným, jest zavázán nahraditi pojišťovně veškeré odškodné, které pojišťovna dle tohoto zákona vypláceti bude.

Stejným způsobem ručí akciová společnosť výdělkové nebo hospodářské společenstvu aneb jiný spolek, když člen představenstva nebo likvidátor, jakož i obchodní společnosť, když společník k vedení obchodu oprávněný nebo likvidátor úraz způsobil úmyslně nebo hrubým zaviněným.

Náhradou za důchod pojišťovna žádati může v těchto uvedených případnostech jeho hodnoty kapitálové, podle zásad při správě pojišťovny platných vypočtené.

Nárok pojišťovny na náhradu promlčí se ve třech letech počítajíc ode dne úrazu.

Pojištěnec neb osoby po něm pozůstalé toliko tenkráte mají právo, proti podnikateli vznésti nárok na náhradu škody, když úraz při práci úmyslně způsoben byl od některé z osob v § 45., odstavci 1. a 2. jmenovaných.

V takovéto případnosti nárok obmezen jest na tu částku, o kterou náhrada, oprávněnci podle platných zákonných předpisů náležející (§§ 1325. až 1327. obecného zákonníka občanského), převyšuje onu, na kterou podle tohoto zákona nárok má.

Ručení plnomocníků nebo zástupců podnikatelových, jeho dozorců nad podnikem nebo nad dělníky, jakož i jiných osob, které úraz úmyslně nebo hrubým zaviněním způsobily, řídí se dle platných zákonných předpisův.

Nárok však na náhradu z tohoto ručení vznikající potud, jakou měrou pojišťovna podle tohoto zákona k náhradě jest zavázána, přísluší toliko pojišťovně; pojištěnci, vztažmo jeho pozůstalým pak jen vzhledem k oné částce, o kterou náhrada podle platných zákonných předpisů náležitá převyšuje ten obnos, který dle tohoto zákona pojišťovna jako náhradu platiti má.

Státní dozor nad pojišťovnami dle tohoto zákona zřízenými vykonává politický úřad zemský, v jehož správním obvodě jest sídlo takovéto pojišťovny, a ministr věcí vnitrných. Ministr věcí vnitrných jest také povolán, aby udílel státní schválení v těch případnostech, v nichž jeho třeba jest dle tohoto zákona.

Političtí úřadové jsou povinni žádostem, jež pojišťovny dle tohoto zákona zřízení na ně vznesou, dle možnosti vyhověti, těmto ústavům svou podporu poskytovati a jim, třeba nebyvše vyzváni, vše oznámiti, co by pro jejich správu mohlo býti důležitým.

Pojišťovny nemají práva žádati za zastoupení finanční prokuraturou.

Jestliže by oznámení dle §§ 18., 1í. a 2ý. učiněná, výpočty dle §§ 21. a 27. pojišťovně podané, nebo výkazy dle § 35. předložené obsahovaly nepravdivé skutečné údaje, tedy podnikatel, který tato oznámení učinil nebo tyto výpočty neb výkazy podal, pokud není zde skutkové povahy činu dle obecných trestních zákonů trestného, potrestán bude peněžitou pokutou od pěti až do pěti set zlatých a v případě nedobytnosti vězením od jednoho dne až do tří měsíců.

Podnikatelé, kteří včasně nevyhoví některé povinnosti jim dle ''. 18., 19., 21., 23., 27. a 35. příslušející, buď oznámení neučinivše, výpočtu neb výkazů nepodavše nebo zápisků nepředloživše, potrestáni budou peněžitou pokutou až do 100 zlatých a v případě nedobytnosti vězením až do 20 dnů.

Totéž platí o osobě, jež zavázána jest podati oznámení v § 29. dotčené, když by oznámení tohoto včas nepodala.

Když podnikatel neprovozuje sám podniku pojištění podrobeného nýbrž náměstkem (správcem podniku), tresty v §§ 51. a 52., odstavci 1. naznačené uloženy buďte tomuto. Avšak podnikatel ručí i v této případnosti za uložené pokuty peněžité.

Politickým úřadům přísluší trestati přestupky zákona v §§ 51. a 52. naznačené.

Peněžité pokuty připadnou reversnímu fondu příslušné pojišťovny.

Pokud v tomto zákoně nic jiného není ustanoveno, rekursy proti rozhodnutím politických úřadů, z nichž odvolání dáno jest, podány buďte ve 14 dnech po doručení rozhodnutí, na které stížnosť se vede, u onoho úřadu, jenž v první instanci rozhodnul.

Poplatků a kolků prosta jsou všechna ----- a listiny, jichž třeba je k založení a vypořádání právních poměrů mezi pojišťovnami se strany jedné a podnikateli podniků pojištění podrobených nebo pojištěnci se strany druhé.

Ku pojišťovnám dle tohoto zákona zřízeným vztahují se ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1885., Z. Ř. č. 51.

Z pojistného podnikateli zapravovaného nebudiž příslušným podnikům pojištění podrobeným, daň vyměřována.

Je-li při nějakém podniku pojištění podrobeném zřízen ústav, podle jehož stanov státem schválených v § 1. naznačené osoby v tomto podniku zaměstnané proti následkům úrazů při práci nastalých jsou pojištěny nejméně tou měrou jako dle ustanovení tohoto zákona, a jestliže podnikatel k tomuto ústavu přispívá nejméně stejně velikými částkami, jako by dle tohoto zákona k zrazovému pojišťování platiti měl, tedy jest oprávněn žádati, aby podnik nebyl pojat v pojišťovny dle § 9. zřízené.

O této žádosti rozhoduje ministr věcí vnitrných po předchozí prohlídce příslušného ústavu. Žádosť buď zamítnuta, když jmění nebo správa ústavu neposkytují úplné jistoty, že splněny budou závazky ústavu vůči pojištěncům příslušející.

O organisaci a vnitřním zařízení, jakož i o správě takovéto nově založené pojišťovny mají stanovy, jež podrobeny jsou státnímu schválení, obsahovati potřebné předpisy a budiž při nich obdobně užito příslušných ustanovení tohoto zákona. Ministrovi věcí vnitrných však jest vyhrazeno, v tomto směru dovoliti úchylky zvláštními okolnostmi odůvodněné.

Ústavy v § 57. dotčené a pojišťovny dle § 58. zřízení podrobeny jsou státnímu dozoru. Shledá-li se při pozdější prohlídce některého takovéhoto ústavu v §§ 57. a 58. dotčeného, že svým jměním nebo svou správou více neposkytuje úplné jistoty pro splnění závazků jemu vůči pojištěncům náležejících, jest ministr věcí vnitrných oprávněn naříditi, aby příslušné podniky pojaty byly v pojišťovnu svého okresu.

Přihodí-li se úraz, ústavy v §§ 57. a 58. uvedené jsou zavázány, kapitálovou hodnotu důchodu pojištěnci nebo jeho pozůstalým podle stanov patřícího bez prodlení odevzdati pojišťovně svého okresu, na niž tímto přejde závazek k dalšímu placení tohoto důchodu. Za odevzdání této kapitálové hodnoty, kterážto vypočtena buď dle zásad pro pojišťovnu tohoto okresu platných, ručí příslušní podnikatelé jako rukojmí a plátcové. Ustanovení tohoto odstavce nevztahují se k takovým ústavům, které zřízeny jsou při podniku, jenž pojištění jsa podroben, státem se provozuje.

Pojišťovny podle tohoto zákona zřízené jsou povinny za každý kalendářní rok podati ministrovi věcí vnitrných zprávu o výsledcích úrazové statistiky, dále o veškeré své správě a zvláště o stavu a uložení svých fondů.

Tyto zprávy, k nimž kromě toho připojen buď výkaz o správě, stavu a uložení společného reservního fondu (§ 15.), buďte každého roku v přiměřeném zpracováním předloženy radě říšské.

Zákon tento netýká se nároků, které pojištěncům náležejí proti bratrským pokladnám, nemocenským pokladnám, proti pokladnám pro případ úmrtí, invalidním a jiným podpůrným pokladnám, jakož i proti jiným pojišťovnám nežli těm, které dle tohoto zákona zřízeny budou. Totéž platí o závazku obcí nebo jiných korporací a nadací k chudinskému opatření.

Vyjaty z tohoto ustanovení jsou toliko takové smlouvy, které mezi soukromou pojišťovnou a podnikatelem podniku, jenž dle tohoto zákona pojištění jest podroben, před 1. březnem 1886. uzavřeny byly o pojištění osob v tomto podniku zaměstnaných, pod § 1. náležejících proti úrazům při práci a jichž platnosť nebyla prošla ještě toho času, kdy pojištění v § 1. naznačené působným se stane. Pojišťovna dle § 9. zřízená, v jejímž obvodě takovýto podnik leží, vztažmo pojišťovna dle § 58. zřízená, k níž příslušný podnikatel byl přistoupil, vstoupí v takovéto smlouvy na místo podnikatelovo a pojištěnců již mocí zákona samého tím způsobem, že pojišťovna dle tohoto zákona zřízená po dobu, po kterou pojišťovací smlouva ještě platnou bude, povinna jest platiti soukromé pojišťovně praemii v čas dospělosti a že za to pro sebe samu obdrží veškeré ony platy, které příslušný soukromý ústav následkem nastalých úrazů při práci podle pojišťovací smlouvy povinnen jest zapravovati.

Ustanovení předchozího odstavce však platnosť bude míti jen tehdá, když podnikatel, jenž příslušnou pojišťovací smlouvu uzavřel, ji předloží do třech měsíců po dni, kterého tento zákon působiti počne, politickému úřadu první instance, v jehož obvodu podnik pojištění podrobený leží, a spolu příslušnou pojistku (polici) přiloží.

Státní správě dává se plná moc, aby pro první zařízení pojišťoven, které dle § 9. zřízeny budou, a pro správu jejich až do vypršení prvního statutarního období příspěvkového poskytla zálohu, kterou příslušné pojišťovny nahraditi mají.

Zákon tento nabude moci za tři měsíce po svém vyhlášení.

Čas, kterým počne působnosť pojištění v § 1. naznačeného, ustanoven však bude teprve dodatečně ministrem věcí vnitrných cestou nařizovací.

Pro organisaci pojišťoven v § 9. uvedených ministr věcí vnitrných má právo, provésti veškerá potřebná vyšetřování a zejména žádati podnikatele podniků pojištění podrobených o veškeré k tomu potřebné zprávy.

Mému ministrovi věcí vnitrných a Mému ministrovi práv jest uloženo, aby shodnouce se s Mými ostatními účastnými ministry, uvedli ve skutek tento zákon.