Vyhláška ze dne 5.9.1989 o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů

28.9.1989 | Sbírka:  100/1989 Sb. | Částka:  25/1989ASPI

Vztahy

Nadřazené: 28/1984 Sb.
Aktivní derogace: 28/1977 Sb.
Pasivní derogace: 18/1997 Sb.
100/1989 Sb.
VYHLÁŠKA
Československé komise pro atomovou energii
ze dne 5. září 1989
o bezpečnostní ochraně jaderných zařízení a jaderných materiálů
Československá komise pro atomovou energii stanoví ve spolupráci s federálním ministerstvem paliv a energetiky podle § 21 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení:
ČÁST PRVNÍ
Úvodní ustanovení
§ 1
Předmět a účel vyhlášky
(1) Vyhláška stanoví požadavky k zajištění bezpečnostní ochrany jaderných zařízení 1) a jejich částí (dále jen "jaderná zařízení") a jaderných materiálů s cílem zabránit jejich zneužití k ohrožení životního prostředí, zdraví a životů lidí.
(2) Vyhláška se nevztahuje na dopravu jaderných materiálů.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí:
a) odpovědnou organizací v době výstavby jaderného zařízení investor, v době provozu a likvidace jaderného zařízení provozovatel,
b) fyzickou ochranou systém ostrahy a systém režimových, technických nebo režimově technických opatření 2) s cílem zabránit neoprávněným činnostem s jadernými zařízeními a s jadernými materiály, popř. tyto činnosti neprodleně zjistit,
c) bezpečnostní ochranou fyzická ochrana a systém opatření k prověření způsobilosti pracovníků odpovědné organizace a pracovníků jiných organizací, kteří pracují ve střeženém objektu, chráněném nebo vnitřním prostoru,
d) jadernými materiály materiály uvedené v příloze této vyhlášky,
e) bezpečnostním šetřením prověření stávající nebo posouzení navržené bezpečnostní ochrany s cílem zhodnocení její účinnosti, jejího schválení a určení zvláštních požadavků na její zajištění a zdokonalení,
f) střeženým objektem prostor, jehož obvod je ohraničen mechanickými zábrannými prostředky, a pokud vyplývá ze závěrů bezpečnostního šetření, je vybaven i zabezpečovací technikou,
g) chráněným prostorem prostor uvnitř střeženého objektu, jehož obvod je ohraničen dalšími mechanickými zábrannými prostředky, a pokud vyplývá ze závěrů bezpečnostního šetření, je vybaven i zabezpečovací technikou,
h) vnitřním prostorem prostor budov nebo místností umístěných uvnitř chráněného prostoru, jejichž stěny tvoří mechanické zábranné prostředky vybavené zabezpečovací technikou.
§ 3
Obecná ustanovení
(1) Odpovědná organizace je povinna zajistit bezpečnostní ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů. Organizace a orgány, které se podílejí na výstavbě, provozu a likvidaci jaderného zařízení, jsou povinny dodržovat požadavky jaderné bezpečnosti a poskytovat účinnou pomoc odpovědné organizaci při plnění povinností vyplývajících z této vyhlášky.
(2) V případě zjištění neoprávněných činností s jadernými zařízeními nebo s jadernými materiály nebo v případě hrozby uskutečnění těchto činností je odpovědná organizace povinna provést nezbytná opatření k zajištění jaderné bezpečnosti. 3) O těchto skutečnostech je odpovědná organizace povinna neprodleně informovat Československou komisi pro atomovou energii (dále jen "Komise") a příslušné útvary Sboru národní bezpečnosti.
(3) Ostrahu v rámci zajišťování bezpečnostní ochrany vykonávají pracovníci ostrahy,4) popřípadě příslušníci útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo jednotky Československé lidové armády.5) Přitom zejména kontrolují vstupující osoby a vjíždějící dopravní prostředky do střeženého objektu, chráněného a vnitřního prostoru, dohlížejí na celistvost mechanických zábranných prostředků, ovládají zabezpečovací techniku a jsou povinni zdržovat postup případných útočníků do doby zásahu útvarů Sboru národní bezpečnosti.
(4) Bezpečnostní ochrana jaderných zařízení a jaderných materiálů se v plném rozsahu vztahuje na:
a) sklady jaderných materiálů od doby dodání jaderných materiálů,
b) jaderné reaktory od zahájení zavážení jaderného paliva do aktivní zóny,
c) ostatní jaderná zařízení od doby stanovené v závěrech bezpečnostního šetření.
ČÁST DRUHÁ
Požadavky k zajištění bezpečnostní ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů
Kategorizace jaderných zařízení a jaderných materiálů z hlediska bezpečnostní ochrany
§ 4
(1) Jaderná zařízení a jaderné materiály zařazuje do jednotlivých kategorií Komise na základě návrhu odpovědné organizace.
(2) Pro kategorizaci jaderných zařízení platí následující zásady:
a) do I. kategorie se zařazují jaderná zařízení, u nichž poškození může mít z hlediska jaderné bezpečnosti velmi závažné následky. Jedná se zejména o jaderná zařízení, která obsahují zdroje uvolnitelných radioaktivních látek a vybrané bezpečnostní systémy, jejichž činnost je nutná pro zabránění úniků radioaktivních látek,
b) do II. kategorie se zařazují jaderná zařízení, jejichž poškození nevede k přímému rozptylu radioaktivních látek, ale může mít velmi závažné následky při současné poruše nebo poškození jedné nebo více částí jaderného zařízení, které jsou zařazeny do I. nebo II. kategorie,
c) do III. kategorie se zařazují jaderná zařízení, jejichž poškození nevede k přímému rozptylu radioaktivních látek, ale může zvýšit ohrožení při současné poruše nebo poškození části jaderného zařízení, která je zařazena do vyšší kategorie.
(3) Kategorizace jaderných materiálů je uvedena v příloze. Na materiály v množstvích nižších, než odpovídají limitu pro III. kategorii, se tato vyhláška nevztahuje.
§ 5
(1) Pokud nelze jaderná zařízení zařazená do odlišných kategorií od sebe fyzicky oddělit, musí být celý objekt zařazen podle nejvyšší kategorie jaderného zařízení v objektu umístěného.
(2) Pokud jsou v jednom objektu skladovány nebo používány jaderné materiály zařazené do různých kategorií, musí být celý objekt zařazen podle nejvyšší kategorie jaderných materiálů, které jsou v objektu skladovány nebo používány.
(3) Pokud je objekt zařazen do jiné kategorie z hlediska jaderného zařízení než z hlediska jaderných materiálů, musí se opatření bezpečnostní ochrany realizovat podle kategorie s vyššími požadavky na zajištění bezpečnostní ochrany.
§ 6
Základní požadavky na zajištění bezpečnostní ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů
(1) Jaderná zařízení a jaderné materiály zařazené do:
a) I. kategorie musí být umístěny ve vnitřním prostoru,
b) II. kategorie musí být umístěny uvnitř chráněného prostoru,
c) III. kategorie musí být umístěny uvnitř střeženého objektu.
(2) Ve výjimečných a zdůvodněných případech povolených Komisí lze jednotlivé prostory sloučit, avšak musí být odpovídajícím způsobem posílena účinnost mechanických zábranných prostředků a zabezpečovací techniky.
(3) Počet vchodů a vjezdů pro dopravní prostředky do střeženého objektu, chráněného a vnitřního prostoru musí být omezen na nezbytně nutnou míru. Dále musí být zajištěna kontrola vstupu a výstupu osob a vjezdu a výjezdu dopravních prostředků. Nouzové východy musí být zajištěny proti neoprávněnému vniknutí z vnějšku a vybaveny zařízeními elektrické zabezpečovací signalizace. 6)
(4) Odpovědná organizace je povinna zajistit, aby všichni její zaměstnanci pracující ve střeženém objektu, chráněném nebo vnitřním prostoru byli nejméně jednou ročně náležitě školeni o opatřeních bezpečnostní ochrany. Odpovědná organizace je povinna poučit v přiměřeném rozsahu o režimových opatřeních ostatní osoby vstupující do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru.
§ 7
Způsobilost osob
(1) Prověření způsobilosti se týká pouze československých občanů nebo osob majících povolení k trvalému pobytu na území Československé socialistické republiky.
(2) Odpovědná organizace je povinna:
a) zajistit prověření způsobilosti svých zaměstnanců pracujících ve střeženém objektu, chráněném nebo vnitřním prostoru, v rozsahu odpovídajícím vykonávaným činnostem, u uchazečů o zaměstnání před jejich nástupem do pracovního poměru,
b) zabezpečit, aby jiné organizace vysílající své pracovníky do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru zajistily prověření způsobilosti těchto pracovníků v rozsahu odpovídajícím vykonávaným činnostem před zahájením jejich pracovní činnosti.
(3) Prověření odborné, tělesné a duševní způsobilosti osob se vykonává podle předpisů vztahujících se k pracovním činnostem osob. Prověření spolehlivosti osob si organizace, která zajišťuje prověření způsobilosti svých pracovníků, vyžádá podle zvláštních předpisů. 7)
(4) Na základě výsledku prověření způsobilosti odpovědná organizace vydává oprávnění ke vstupu nebo vjezdu do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru.
(5) Prověření způsobilosti všech pracovníků, kterým bylo vydáno oprávnění ke vstupu nebo vjezdu do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru, musí být obnoveno nejpozději do 2 let od dne prověření způsobilosti pracovníka, jinak prověření způsobilosti pozbývá platnosti.
(6) Organizace a orgány, jejichž pracovníci ztratili způsobilost, jsou povinny okamžitě o této skutečnosti informovat odpovědnou organizaci, která je povinna bezodkladně přijmout náležitá opatření k zamezení vstupu nebo vjezdu dotyčné osoby do příslušného prostoru.
§ 8
Povolování vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků
(1) Do střeženého objektu, chráněného a vnitřního prostoru se smí vstupovat a vjíždět pouze za účelem pracovních a kontrolních činností v tomto prostoru.
(2) Vstupy osob a vjezdy dopravních prostředků za jiným než pracovním účelem musí být omezeny na nezbytně nutnou míru. Osoby a dopravní prostředky musí být podrobeny náležité kontrole, zejména zda nejsou vnášeny neoprávněně nežádoucí předměty nebo vynášeny jaderné materiály.
(3) Vjezd soukromých vozidel do střeženého objektu, chráněného a vnitřního prostoru je zakázán. Výjimku povoluje vedoucí odpovědné organizace.
(4) Do střeženého objektu, chráněného nebo vnitřního prostoru smějí vstupovat:
a) pracovníci, jimž bylo vydáno oprávnění ke vstupu nebo vjezdu do příslušného prostoru,
b) inspektoři jaderné bezpečnosti, 8)
c) určení pracovníci příslušného orgánu státní správy, do jehož působnosti spadá odpovědná organizace, na základě oprávnění ke vstupu do příslušného prostoru,
d) příslušníci útvaru Sboru národní bezpečnosti nebo jednotky Československé lidové armády, kteří vykonávají ostrahu příslušného jaderného zařízení, na základě oprávnění ke vstupu do příslušného prostoru.
(5) Ostatním osobám může odpovědná organizace povolit vstup do střeženého objektu, chráněného prostoru a ve výjimečných případech do vnitřního prostoru pouze za podmínky, že jsou doprovázeny po celou dobu pobytu v těchto prostorech určenou osobou nebo příslušným pracovníkem vykonávajícím ostrahu.
(6) Odpovědná organizace musí zajistit u cizinců 9) vstupujících do střeženého objektu nebo chráněného prostoru dohled určené osoby nebo příslušného pracovníka vykonávajícího ostrahu. Ve vnitřním prostoru musí být dohled nad cizinci prováděn určenou osobou a současně příslušným pracovníkem vykonávajícím ostrahu. Výjimky může v odůvodněných případech povolit vedoucí odpovědné organizace.
(7) V případě bezprostředně hrozící nebo vzniklé mimořádné situace může vedoucí odpovědné organizace nebo jím pověřený pracovník povolit pracovníkům zajišťujícím záchranné akce vstup do prostoru, v němž je umístěno jaderné zařízení nebo jaderné materiály. V těchto případech organizace zaměstnávající pracovníky zajišťující záchranné akce musí dodatečně bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 dnů od bezprostředního ukončení záchranných akcí, předložit odpovědné organizaci seznamy pracovníků, kteří zajišťovali záchranné akce.
§ 9
Požadavky na zajištění bezpečnostní ochrany při výstavbě jaderných zařízení
(1) Odpovědná organizace je povinna zabezpečit oplocení staveniště jaderného zařízení a zajistit jeho ostrahu, kontrolu vstupu osob a vjezdu dopravních prostředků, a to nejpozději od doby stanovené v závěrech bezpečnostního šetření.
(2) Projektovou dokumentací stanovený rozsah bezpečnostní ochrany musí odpovídat postupu výstavby, přičemž musí být důsledně odděleny provozované části jaderného zařízení od částí, které jsou ve výstavbě.
ČÁST TŘETÍ
Schvalovací a kontrolní činnost
§ 10
Schvalování bezpečnostní ochrany
(1) Komise schvaluje bezpečnostní ochranu jaderných zařízení a jaderných materiálů v rámci vydávaných rozhodnutí a souhlasů. 10)
(2) V případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v územním řízení o umístění stavby je odpovědná organizace povinna Komisi doložit zadávací bezpečnostní zprávu 11) dokumentací, která obsahuje zejména:
a) zhodnocení staveniště a místních podmínek z hlediska bezpečnostní ochrany,
b) předběžné zhodnocení rizik z neoprávněných činností s jaderným zařízením a jadernými materiály.
(3) V případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v stavebním řízení o stavebním povolení je odpovědná organizace povinna Komisi doložit předběžnou bezpečnostní zprávu 12) dokumentací, která obsahuje zejména:
a) analýzu možností neoprávněných činností s jaderným zařízením a s jadernými materiály a zhodnocení jejich následků,
b) návrh na zařazení jaderného zařízení a jaderných materiálů do jednotlivých kategorií,
c) popis technických opatření a jejich funkcí,
d) dokumentace o jakosti 13) při projektování a realizaci fyzické ochrany,
e) zhodnocení účinnosti fyzické ochrany,
f) analýzu funkce fyzické ochrany ve vazbě na výstavbu, spouštění a provoz jaderného zařízení a na případné havarijní situace,
g) popis opatření bezpečnostní ochrany v průběhu výstavby jaderného zařízení.
(4) V případě žádosti o vydání souhlasu tvořícího závazný podklad pro stavební úřad k rozhodování v kolaudačním řízení o povolení užívání stavby je odpovědná organizace povinna Komisi doložit předprovozní bezpečnostní zprávu 14) dokumentací, která obsahuje zejména:
a) změny původního konstrukčního řešení obsažené v předběžné bezpečnostní zprávě s průkazem, že nesníží úroveň opatření fyzické ochrany,
b) zhodnocení výsledků zkoušek fyzické ochrany,
c) režimová opatření,
d) způsob ostrahy a kontroly osob a vjezdu dopravních prostředků,
e) popis údržby a provozních kontrol,
f) jako součást provozních předpisů, případně limitů a podmínek jaderného zařízení, opatření týkající se omezení provozu jaderného zařízení při pokusu o neoprávněné činnosti s jaderným zařízením nebo při narušení fyzické ochrany.
§ 11
Kontrolní činnosti
(1) Komise v rámci své kontrolní činnosti: 15)
a) kontroluje dodržování požadavků k zajištění bezpečnostní ochrany jaderných zařízení a jaderných materiálů a povinností vyplývajících ze závěrů bezpečnostního šetření,
b) provádí za účasti zástupců odpovědné organizace bezpečnostní šetření k zajištění bezpečnostní ochrany, a to před vydáním rozhodnutí v rámci schvalování bezpečnostní ochrany podle § 10 a dále v intervalech jí stanovených. Závěry z bezpečnostního šetření zapracovává Komise do svých rozhodnutí,
c) určuje případy, ve kterých se, pokud to charakter jaderného zařízení nebo jaderných materiálů dovoluje, bezpečnostní šetření nevyžaduje.
(2) Komise při zajišťování úkolů podle odstavce 1 spolupracuje ve vymezeném rozsahu s federálním ministerstvem vnitra. V případě, že je ostraha zabezpečována jednotkou Československé lidové armády, provádí kontrolu jejího výkonu příslušný orgán federálního ministerstva národní obrany.
ČÁST ČTVRTÁ
Závěrečná ustanovení
§ 12
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se ustanovení § 3 odst. 3 vyhlášky Československé komise pro atomovou energii č. 28/1977 Sb., o evidenci a kontrole jaderných materiálů.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. října 1989.
Předseda:
Ing. Havel DrSc. v.r.
Příl.1
Kategorizace jaderných materiálů
A. Neozářené a) jaderné materiály

   1. Plutonium: b)
      více než 2 kg              I. kategorie
      0,5 - 2 kg                II. kategorie
      méně c) než 0,5 kg       III. kategorie

   2. Uran obohacený 235U na 20 % a více:
      více než 5 kg 235U         I. kategorie
      1 - 5 kg 235U             II. kategorie
      méně c) než 1 kg 235U    III. kategorie

   3. Uran obohacený 235U na 10 - 20 %:
      více než 10 kg 235U       II. kategorie
      1 - 10 kg 235U           III. kategorie

   4. Uran obohacený 235U více  než přírodní uran, ale méně než
      na 10 %:
      více než 10 kg 235U      III. kategorie

   5. Přírodní uran: d)
      více než 1000 kg         III. kategorie

   6. Ochuzený uran:
      více než 2000 kg         III. kategorie

   7. 233U
      více než 2 kg              I. kategorie
      0,5 - 2 kg                II. kategorie
      méně c) než 0,5 kg       III. kategorie

   8. Thorium: d)
      více než 1000 kg         III. kategorie

B. Ozářené jaderné materiály

     Zařazují  se  do  kategorií  podle  původního obsahu štěpného
izotopu. U jaderných materiálů,  které byly před ozářením zařazeny
do  I. nebo  II. kategorie,  může být  kategorie zmírněna  o jeden
stupeň v  případě, že dávkový  příkon od takového  materiálu je ve
vzdálenosti 1 m bez stínění vyšší než 1 Gy/hod.

C. Radioaktivní odpady z jaderných zařízení

     Zařazují  se  do  I.,  II.  nebo  III. kategorie jako ostatní
jaderné  materiály.  Při  zařazení  do  kategorie  se bere v úvahu
zejména aktivita  radioaktivních odpadů, jejich  množství, možnost
neoprávněných činností s radioaktivními odpady a další vlastnosti,
které mohou vyvolat ohrožení  životního prostředí, zdraví a životů
lidí.
1) § 2 odst. 1 zákona č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.
2) § 1 vyhlášky federálního ministerstva vnitra č. 135/1983 Sb., o ostraze majetku v socialistickém společenském vlastnictví.
3) § 2 odst. 2 zákona č. 28/1984 Sb.
4) § 2 vyhlášky č. 135/1983 Sb.
5) § 1 odst. 3 vyhlášky č. 135/1983 Sb.
6) ČSN 33 4590.
7) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
8) § 9 a 10 zákona č. 28/1984 Sb.
9) § 1 odst. 3 zákona č. 68/1965 Sb., o pobytu cizinců na území Československé socialistické republiky.
10) § 6 a 7 zákona č. 28/1984 Sb.
11) § 7 odst. 4 vyhlášky federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.
12) § 20 odst. 4 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
13) § 3 odst. 1 výnosu Československé komise pro atomovou energii č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpečnosti (reg. v částce 29/1979 Sb.).
14) § 39 odst. 2 písm. e) a odst. 3 vyhlášky č. 85/1976 Sb.
15) § 9 až 13 zákona č. 28/1984 Sb.
a) materiály neozářené v reaktoru nebo materiály ozářené v reaktoru, u kterých je ve vzdálenosti 1 m bez stínění dávkový příkon roven nebo nižší než 1 Gy/hod.
b) plutonium s izotopickou koncentrací 238Pu vyšší než 80 % může být Komisí z kategorizace vyjmuto
c) množství nižší než 15 g mohou být z kategorizace vyjmuta
d) nevztahuje se na uranové a thoriové rudy a materiály při jejich zpracování