Vyhláška ze dne 30.11.1989 o tvorbě a kontrole cen

1.2.1990 | Sbírka:  22/1990 Sb. | Částka:  6/1990ASPI

Vztahy

Nadřazené: 194/1988 Sb., 143/1973 Sb.
Aktivní derogace: V-4/86, V-3/86, V-2/86, 113/1985 Sb.
Pasivní derogace: 526/1990 Sb.
22/1990 Sb.
VYHLÁŠKA
Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky
ze dne 30. listopadu 1989
o tvorbě a kontrole cen
Federální cenový úřad podle § 104 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy, ministerstvo financí, cen a mezd české socialistické republiky podle § 6 zákona České národní rady č. 143/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 23/1989 Sb. a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona Slovenské národní rady č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen, v úplném znění č. 27/1989 Sb., stanoví:
ČÁST PRVNÍ
ROZSAH PLATNOSTI A ZÁKLADNÍ POJMY
§ 1
Předmět úpravy a rozsah platnosti
(1) Tato vyhláška upravuje
a) tvorbu a kontrolu cen (sazeb) výrobků, výkonů, služeb a prací1) (dále jen "výrobky", pro výkony, služby nebo práce dále jen "výkony"),
b) působnost orgánů, organizací a organizačních jednotek v oblasti cen, které vystupují svým jménem2) (dále jen "organizace").
(2) Vyhláška se vztahuje na ceny výrobků dodávaných organizacemi se sídlem v československé socialistické republice za tuzemskou měnu, kromě cen výrobků prodávaných zahraničními kulturně informačními středisky, cen bytů prodávaných občanům, mezinárodních tarifů dopravy a spojů a smluvních cen, pro jejichž tvorbu platí zvláštní předpis.3)
(3) Pro ocenění vnitropodnikových výkonů platí tato vyhláška jen, pokud tak stanoví zvláštní předpis. 4)
(4) Pro ceny při úplatných převodech vlastnictví nebo práva hospodaření s majetkem v socialistickém společenském vlastnictví mimo obvyklé hospodaření a pro náhrady za jeho dočasné užívání mezi socialistickými organizacemi, pro způsob ocenění staveb, pozemků a porostů pro účely převodů nebo přechodů vlastnictví k nim, pro způsob zjištění úhrady za zřízení práva osobního užívání pozemků, pro náhrady za dočasné užívání pozemků ve vztahu k občanům a pro úhrady za dočasné užívání staveb nebo jejich částí platí vyhláška, jen pokud nestanoví jinak zvláštní předpisy. 3),5)
(5) Je-li v této vyhlášce uveden
a) "ústřední cenový orgán", rozumí se tím Federální cenový úřad nebo ministerstvo financí, cen a mezd České socialistické republiky nebo ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky v rozsahu jejich působnosti,
b) "národní výbor", rozumí se tím krajský národní výbor, Národní výbor hlavního města Prahy, Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy, obvodní národní výbor v Bratislavě, Národní výbor města Košic a okresní národní výbor v Slovenské socialistické republice, a to v rozsahu jejich působnosti,
c) "cenový orgán", rozumí se tím ústřední cenový orgán a národní výbor, popřípadě jiný orgán hospodářského řízení6) v rámci jeho pověření cenovou působností.
Druhy cen
§ 2
(1) V národním hospodářství se uplatňují tyto druhy cen:
a) velkoobchodní ceny; obsahují nutné náklady výroby (dovozu), popřípadě náklady odbytu a zisk nebo ztrátu ve výši vyplývající z použitého způsobu jejich tvorby; u zemědělských výrobků zahrnují nákupní ceny a přirážku za nákupní, popřípadě i odbytovou činnost; u dovážených výrobků zahrnují ve stanovených případech clo; za tyto ceny se dodávají výrobky organizacím pro výrobní spotřebu, investice, pro zabezpečení obrany a bezpečnosti státu a pro další odbyt, kromě dodávek pro vývoz a dodávek za ceny podle písmen d) až f),
b) nákupní ceny; jejich ekonomický obsah je obdobný jako u velkoobchodních cen; za tyto ceny nakupují organizace zemědělské výrobky od jejich výrobců pro výrobní spotřebu, investice a pro další odbyt, a ověřené organizace předměty získané sběrem; nákupní ceny mohou být podle rozhodnutí ústředního cenového orgánu uplatněny i na výrobky vyráběné zemědělskými podniky ze zemědělských surovin,
c) kupní ceny; zahrnují ceny franko čs. hranice, tj. zahraniční ceny v obchodní paritě snížené při vývozu a zvýšené při dovozu o přímé obchodní náklady zahraniční, přepočtené na Kčs podle platného kursu a obchodní přirážky nebo obchodní srážky organizací oprávněných k zahraničně obchodní činnosti (dále jen "organizace zahraničního obchodu"); za tyto ceny dodávají tuzemští dodavatelé výrobky pro vývoz organizacím zahraničního obchodu a organizace zahraničního obchodu výrobky z dovozu tuzemským odběratelům, pokud se na dovážené výrobky dodávané organizacemi zahraničního obchodu neuplatňují ceny podle písmena a) a d), popřípadě kupní ceny se základní a dodatkovou daní z obratu7) (s rozdílem vnitřního trhu),
d) obchodní ceny; zahrnují velkoobchodní, nákupní nebo kupní ceny a základní sazbovou daň z obratu; za tyto ceny se dodávají výrobky z tuzemské výroby nebo z dovozu určené k dalšímu prodeji za maloobchodní ceny organizacím, které mají nárok na obchodní srážku,
e) maloobchodní ceny; zahrnují obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny a rozdílovou daň z obratu a obchodní srážky, ve stanovených případech zahrnují clo, odbytovou přirážku, cenový rozdíl, popřípadě obchodní přirážku; jen za tyto ceny se prodávají výrobky občanům; organizacím se za maloobchodní ceny dodávají výrobky při nákupu v maloobchodě nebo při nákupu od jiných dodavatelů, jde-li o výrobky, u nichž se obecně uplatňuje rozdílová daň z obratu a organizace je podle daňových předpisů povinna nakupovat je za ceny s daní, dále drobným provozovnám národních výborů, pokud nejsou prohlášeny za plátce daně z obratu; za maloobchodní ceny nelze dodávat potravinářské výrobky určené k jiným účelům než pro lidskou výživu,
f) velkoobchodní ceny s daní z obratu; zahrnují velkoobchodní cenu, základní sazbovou a dodatkovou daň z obratu, popřípadě rozdíl mezi odbytovou přirážkou odpovídající způsobu dodávky a odbytovou přirážkou, kterou oprávněná organizace může čerpat z dodatkové daně z obratu podle daňových předpisů;7) za tyto ceny se dodávají výrobky mimotržním odběratelům, kteří jsou podle daňových předpisů povinni nakupovat za ceny s daní a nemusí podle písmene e) nakupovat za maloobchodní ceny, nebo drobným provozovnám národních výborů uvedeným v písmenu e), není-li maloobchodní cena stanovena, popřípadě, je-li stanovena výhradně pro výrobek určený pro osobní spotřebu občanů.8)
(2) V případech, kdy je výše velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny stejná, posuzuje se cena jako maloobchodní při dodávkách občanům a jako velkoobchodní při dodávkách organizacím s výjimkou uvedenou v § 29 odst. 3.
§ 3
(1) Druhy cen podle § 2 lze stanovit s platností omezenou časem nebo množstvím jako prozatímní, popřípadě přechodně platné ceny, nebo uplatnit před vlastní výrobou jako předběžné ceny nebo jako cenové limity. Předběžnou cenu a cenový limit nelze použít při dodávce výrobků.
(2) Prozatímní je cena použitá dodávající organizací, kdy nelze do doby potřebné pro fakturaci stanovit konečnou cenu. Po stanovení konečné ceny vypořádá dodavatelská organizace rozdíl mezi prozatímní a konečnou cenou od počátku dodávek neprodleně, nejpozději do 20 dnů od doby, kdy byla konečná cena stanovena. Prozatímní cena musí být jako prozatímní označena ve faktuře. Prozatímní cenu může použít dodavatelská organizace v odůvodněných případech, jestliže se o výši a době platnosti prozatímní ceny písemně dohodne s odběratelem, přitom doba platnosti smí být nejvíce 12 měsíců. Prozatímní cenu nelze uplatnit, jestliže nejsou splněny podmínky uvedené v § 39 odst. 1 písm. ch) a u maloobchodních cen.
(3) Přechodně platná je cena, jejíž platnost je omezena časově nebo množstvím výrobků. Rozdíl mezi přechodně platnou cenou a konečnou cenou se nevypořádává s odběrateli. Pokud časové omezení přechodně platné velkoobchodní ceny přesáhne jeden kalendářní rok, stanoví se současně pro další léta ročně se snižující ceny (stupňovité ceny). Přechodné platné ceny stanoví cenový orgán
a) za podmínek uvedených v § 32 nebo v rozhodnutích cenových orgánů; podle § 26 nebo podle zvláštního pověření ústředních cenových orgánů mohou tyto ceny stanovit i organizace, nebo
b) v jednotlivých zdůvodněných případech u výrobků, které jsou výsledkem řešení plánu vědeckotechnického rozvoje na všech stupních řízení a nejsou cenově zvýhodněny.
(4) Předběžná cena je informací dodavatele o výši ceny, jestliže konečnou cenu nelze zatím stanovit a informace o ceně je nutná zejména pro uzavření smlouvy. Podle dostupných podkladů se uplatňuje způsob tvorby cen používaný v příslušné skupině výrobků, a nelze-li jej použít, určí se předběžná cena odhadem. Předběžnou cenu nelze uplatnit pro výrobek, pro který je nebo má být stanoven cenový limit. Předběžná cena se použije
a) jestliže to vyplývá ze zvláštního předpisu9) nebo z ustanovení § 33 nebo z rozhodnutí ústředního cenového orgánu,
b) k sestavení rozpočtů staveb, jestliže pro stanovení velkoobchodních cen některých dodávek nejsou splněny podmínky podle této vyhlášky,
c) pro ocenění přímého materiálu, které je potřebné k vytvoření cenového limitu nebo ceny výrobku.
(5) Cenový limit určuje horní hranici ceny budoucího tuzemského nebo budoucího dováženého výrobku, popřípadě spodní hranici kupní ceny vyváženého výrobku a stanoví se v případech uvedených v § 35.
§ 4
Kategorizace cen
(1) Druhy cen uvedené v § 2 a 3 se uplatňují jako
a) centrálně stanovené ceny výrobků, které mají zásadní význam pro podmínky výrobní i nevýrobní sféry a životní náklady obyvatelstva; tyto ceny stanovují a mění cenové orgány, kromě případů podle odstavců 3 až 5,
b) centrálně regulované ceny výrobků, jejichž ceny nestanovují cenové orgány, ani nejsou zařazeny do smluvních cen; tyto ceny stanovují organizace po projednání a souhlasu odběratelů v rámci stanovené úrovně cen a podle zvláštního předpisu provádějí jejich změny, 10) nejde-li o změny podle odstavců 3 až 5,
c) smluvní ceny nebo smluvní přirážky a srážky ke stanoveným cenám; tyto ceny, přirážky a srážky se sjednávají a mění dohodou dodavatele s odběratelem buď jako volné ceny, které jsou plně regulované trhem, nebo se sjednávají v rámci centrálně usměrňované úrovně cen; seznam výrobků, u nichž se uplatňují a pravidla pro jejich sjednávání a usměrňování stanoví zvláštní předpis.3)
(2) Ceny centrálně stanovené a centrálně regulované (dále jen "ceny stanovené") se tvoří, projednávají a stanovují způsobem určeným touto vyhláškou.
(3) Organizace pověřená stanovením velkoobchodní nebo nákupní ceny, jakož i cenový orgán, mohou stanovit nižší cenu nového výrobku, než je cena vytvořená podle § 9 až 17. K zabezpečení odbytu nebo na základě zdůvodněných požadavků odběratele může dodavatel snížit pro všechny své odběratele cenu již stanovenou cenovým orgánem nebo pověřenou organizací nebo poskytnout některým odběratelům slevu, kterou je povinen vyznačit ve faktuře. Snížení ceny ani slevy z ceny nelze uplatnit u velkoobchodních cen dovozu stanovených Federálním cenovým úřadem, pokud jsou vyšší než běžná kupní cena dovozu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na slevy podle jiných předpisů11) a nezakládá nárok na zvýšení dotace ze státního rozpočtu. Organizace uvedené v § 22 odst. 6 nesmějí sníženou velkoobchodní cenu, za kterou výrobek nakoupily, při jeho prodeji zvýšit.
(4) Organizace pověřené gescí v maloobchodních cenách jsou povinny snížit v relativně stejné výši maloobchodní cenu v případech, kdy dodavatel sníží velkoobchodní cenu pro všechny odběratele podle odstavce 3, a to nejdéle do dvou měsíců po snížení velkoobchodní ceny. V případech, kdy nedochází ke snížení velkoobchodní ceny mohou organizace k zabezpečení plynulého prodeje stanovit přechodně nižší maloobchodní cenu na vrub obchodní srážky, popřípadě obchodní přirážky, pokud na ni mají nárok, nebo na vrub cenového rozdílu zahrnutého v maloobchodní ceně, jestliže cenový rozdíl zúčtovávají s rizikovým fondem; ostatní organizace postupují podle zvláštního rozhodnutí.12) Takto snížené maloobchodní ceny nemusí být jednotné. Trvalé snížení maloobchodních cen výrobků, které se nadále budou dodávat do tržních fondů, je možné jen za podmínky, že se v relativně stejné výši sníží i velkoobchodní, popř. nákupní cena nebo kupní cena a zachová se jednotnost maloobchodních cen. Snížit maloobchodní ceny jen pro své zaměstnance mohou organizace pouze na základě zvláštního předpisu. 13) Snížením maloobchodní ceny nesmí dojít ke snížení relativní výše daně z obratu.
(5) Jde-li o ceny uvedené v § 2 odst. 2, platí pro jejich snížení nebo poskytování slev ustanovení odstavce 3 ve vztahu k organizacím a odstavce 4 ve vztahu k občanům.
ČÁST DRUHÁ
VYJÁDŘENÍ PODMÍNEK VÝROBY A REALIZACE V CENÁCH
§ 5
Postup při tvorbě cen
(1) Tvorba cen zahrnuje
a) určení způsobu tvorby ceny,
b) zpracování návrhu ceny,
c) projednání návrhu ceny s odběrateli,
d) stanovení ceny.
(2) Cena se tvoří pro nový výrobek vymezený podstatnými kvalitativními a podstatnými dodacími podmínkami a měrnou jednotkou. Jako jednici, pro níž se cena tvoří, lze určit
a) jednotlivý výrobek nebo jeho část (díl), která je předmětem samostatné dodávky, nebo
b) dobu provádění výkonu (např. hodinová sazba), nebo
c) skupinu výrobků s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami, nebo stejného užití (skupinová cena),
d) soubor různých výrobků tvořících funkčně nebo jinak ucelenou dodávku ( souhrnná cena).
(3) Jestliže je tak stanoveno v příslušných cenících, tvoří se cena součtem stanovených cen výkonů a cen spotřebovaného přímého materiálu s ohledem na jejich množství, popřípadě dalších nákladů uvedených v ceníku.
§ 6
Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky
(1) Podstatné kvalitativní a podstatné dodací podmínky, za nichž byla cena stanovena, zahrnují vybrané údaje o technické úrovni, užitných vlastnostech, jakosti a druhu výrobku, rozsahu a podmínkách jeho dodávky, které jsou rozhodující pro odběratele, popřípadě podmínky stanovené cenovým orgánem.
(2) Podstatné kvalitativní podmínky se vymezují buď odvoláním na příslušnou technickou dokumentaci používanou v daném oboru (skupině výrobků), zejména na státní, podnikovou, popřípadě zahraniční normu, na technické podmínky, výkres, vzorek, model a u nestandardních výrobků na požadavky odběratele nebo výběrem rozhodujících údajů z nich.
(3) Podstatné dodací podmínky se vymezují především podle základních podmínek dodávek, technických podmínek všeobecných podmínek ceníků, hospodářských a jiných smluv.
(4) Vymezení podstatných kvalitativních a podstatných dodacích podmínek (dále jen "podstatné podmínky") je součástí návrhu ceny nového výrobku. Návrh na jejich vymezení předkládá dodavatel. Odběratel může požadovat odlišné vymezení podstatných podmínek od návrhu dodavatele, avšak jen v rámci platné technické dokumentace a dalších platných podkladů uvedených v odstavcích l až 3. Pokud nedojde k dohodě mezi dodavatelem a odběrateli, platí vymezení podstatných podmínek podle požadavku odběratelů. Nenavrhne-li dodavatel ani odběratel vymezení podstatných podmínek, považují se za podstatné všechny podmínky platné pro výrobek,a není-li příslušná dokumentace, podmínky, z nichž se vycházelo při tvorbě ceny nebo při sestavení cenové kalkulace.
(5) Zlepšení podstatných podmínek nového výrobku, které je ověřitelné až při jeho užití, zejména delší životnost, lze do ceny promítnout jen tehdy, prodlouží-li dodavatel ve stejném rozsahu záruční dobu, nebo bylo-li toto zlepšení státní zkušebnou ověřeno a potvrzeno. Tyto změny podstatných podmínek se v ceně vyjádří úměrně nákladům nutným na jejich dosažení, přičemž nesmí docházet ke zhoršení efektivnosti použití výrobku u odběratele.
(6) U výkonů se za podstatné považují všechny podmínky,jimiž je výkon určen.
(7) Ústřední cenové orgány mohou rozhodnout pro obory nebo skupiny výrobků o způsobu vymezení podstatných podmínek a o způsobu řešení odchylek buď v ceně nebo v zájmu snížení administrativní náročnosti o uplatnění dodatkového odvodu (dále jen "cenový odvod") podle zvláštního předpisu. 14)
(8) Za změnu podstatných podmínek, za nichž byla stanovena cena, se nepovažuje rozdílné označení nebo ocenění totožných surovin, materiálů a výrobků, zejména v důsledku odlišného způsobu jejich pořízení. Totéž platí pro změny stupnic mzdových tarifů, změny v ocenění jiných nákladů, pro změny v technologii výroby, jimiž se nemění podstatné podmínky výrobku, a pro obecně platné změny základních podmínek dodávek.
§ 7
Nový výrobek
(1) Novým se pro účely této vyhlášky rozumí výrobek, který se od výrobků se stanovenou cenou odlišuje některou z podstatných podmínek a který současně
a) uspokojuje společenské potřeby, jež dosud nebyly uspokojovány, popřípadě uspokojuje společenské potřeby jinak než dosud nebo
b) umožňuje relativní snížení nákladů ve výrobě nebo ekonomický přínos u tuzemských odběratelů nebo u vyvážených výrobků zlepšení efektivnosti vývozu nebo efektivně nahrazuje dovoz nebo
c) v souladu s koupěschopnou poptávkou lépe uspokojuje potřeby obyvatelstva.
(2) Za nový se také považuje výrobek, který má stanovenou cenu,
a) ale jeho výrobu zavádí organizace, pro níž neplatí jednotnost cen podle § 32 a 34 nebo podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů,
b) jehož výroba skončila, protože byla nahrazena dovozem a který je nutno znovu vyrábět k zajištění plynulého zásobování nebo pro vysoké ceny dovozu; stanovená velkoobchodní cena, jíž se ruší dosud platná cena, nesmí být vyšší než dosavadní kupní cena dovozu.
(3) Za nový se nepovažuje výrobek,
a) u něhož se dodatečnými úpravami zajišťuje dodržení podstatných podmínek, které platí pro stanovenou cenu již vyráběného výrobku,
b) se změnami podstatných podmínek znamenajícími zvýšení ceny, s nimiž odběratelé nesouhlasí, nebo u nichž nebyl dodržen postup podle § 6 odst. 5,
c) který ve spotřebě nahrazuje již vyráběný výrobek nebo je s již vyráběným výrobkem zaměnitelný, jestliže zároveň nedochází ke změně některé z podstatných podmínek, kterou požaduje odběratel, d) u něhož došlo pouze ke změně číselného kódu jednotné klasifikace, nebo názvu.
V těchto případech se převezme cena již vyráběného výrobku, s výjimkou případů zhoršení podstatných podmínek podle písmene c), kdy je nutno stanovit nižší cenu.
§ 8
Způsoby tvorby cen
(1) K zabezpečování trvalého procesu objektivizace cen je nutno uplatňovat způsoby tvorby cen, které
a) odpovídají potřebám plynulé aktualizace cen tím, že ceny nových výrobků se tvoří v souladu s plánovanou nebo jiným rozhodnutím určenou úrovní cen pro rok, kdy se cena tvoří; tímto způsobem realizovat postupné sepětí vnitřních cen se zahraničními cenami a potřebné vazby mezi jednotlivými druhy cen, a to i v případech, kdy se současně neprovádí změna cen již vyráběných výrobků,
b) vyjadřují podmínky výroby a spotřeby na vnitřním i zahraničních trzích a tím zajišťují ekonomicky odůvodněný vztah mezi cenami a podstatnými podmínkami výrobků, u výrobních prostředků vedou ke snížení ceny na jednotku rozhodujícího parametru nebo umožňují odběrateli dosáhnout ekonomický, popřípadě jiný přínos,
c) zabezpečují, že u kalkulačních způsobů se náklady výroby a oběhu kalkulují pouze v ekonomicky odůvodněné výši, u souběžných výrob nejvýše průměrné náklady při vyloučení okrajových výrobců, a že sazby zisku se stanovují v závislosti na konečné efektivnosti výrob a u vyvážených výrobků podle efektivnosti vývozu.
(2) Způsoby tvorby cen schválené cenovým orgánem pro jednotlivé obory či skupiny výrobků používají závazně všechny organizace, pro něž platí jednotnost cen (dále jen "závazný způsob"), pokud není rozhodnutím cenového orgánu rozsah jejich platnosti omezen. Tyto závazné způsoby cenové orgány průběžně aktualizují na podmínky odpovídající plánované úrovni cen.
(3) Při určování způsobů tvorby cen u nových výrobků, pro které není stanoven závazný způsob, je závazné pořadí jejich uplatňování podle § 9 až 17. Odběratelé, kteří jsou účastníky cenového řízení, jsou povinni kontrolovat, zda dodavatel použil správný způsob tvorby ceny. Jestliže pro nesplnění této povinnosti bude stanovena nesprávně vyšší cena, nesmějí tito odběratelé její nesprávné zvýšení promítnout do ceny svých výrobků.
(4) Příslušná organizace zahraničního obchodu je povinna na požádání organizace, která zpracovává návrh ceny, poskytnout, popřípadě obstarat bezplatně údaje potřebné pro správné uplatnění zahraničních cen podle § 9 až 11 a § 21, a to nejpozději do 30 dnů od doručení požadavku, není-li mezi nimi dohodnut jiný termín.
(5) Při tvorbě cen se nesmějí stanovené ceny porovnávat se smluvními cenami, s cenami upravenými podle § 19 a ceny základní, t. j. neupravené podle § 21, s cenami zvýhodněnými a znevýhodněnými.
(6) Metodiku propočtu cen podle způsobů uvedených v § 9 až 21 podrobněji upravuje rozhodnutí ústředních cenových orgánů.15)
§ 9
Odvození velkoobchodní ceny z ceny dovozu
(1) Ceny dovozu se uplatňují jako dlouhodobý maximální limit pro tvorbu vnitřních velkoobchodních cen nových výrobků bez ohledu na to, jakým způsobem se vnitřní velkoobchodní ceny vytvářejí tak, aby působily na snižování nákladů výroby a přibližování efektivnosti naší výroby přední světové úrovni.
(2) Ceny dovozu jako maximální limit se uplatňují
a) u dovážených energií, surovin, materiálů a výrobků, u nichž se při uplatňování cen dovozu postupuje podle § 25,
b) na základě rozhodnutí ústředních cenových orgánů u skupin výrobků vyráběných v tuzemsku, jejichž ceny dovozu jsou nižší než velkoobchodní ceny vytvořené některým ze způsobů tvorby cen podle § 10 až 17,
c) když odběratel prokáže v cenovém řízení skutečnou nižší cenu dovozu, má reálnou možnost dovozu a tuzemský dodavatel chce dodávat výrobky z vlastní výroby,
d) u útlumových výrob v souladu s plánovaným postupem jejich omezování.
(3) Výrobní organizace je povinna v případech podle odstavce 2 písm. b) vytvořit návrh ceny též způsobem podle § 10 až 17 příslušným pro daný výrobek. Ve své působnosti může organizace stanovit jen cenu nižší.
§ 10
Odvození ceny ze zahraničních cenových relací
(1) Cena nového výrobku se odvozuje z průměrné relace mezi zahraničními cenami dvou zahraničních výrobků, z nichž jeden je obdobný nově vyráběnému výrobku a druhý tuzemskému výrobku s platnou velkoobchodní cenou. Jsou-li takové výrobky vyráběny ve více státech, použijí se ke zjištění relací zahraniční ceny alespoň ze dvou států. Přitom se používají údaje z rozhodujících zahraničních trhů, tak aby se působilo na zvýšení konkurenceschopnosti nových výrobků.
(2) V oborech, kde je větší počet zahraničních výrobců s rozdílnou technickou i cenovou úrovní výrobků, je povinen dodavatel dohodnout s hlavními odběrateli a příslušnou organizací zahraničního obchodu teritorium i výrobce, z jehož cen se zahraniční cenové relace odvodí.
(3) Zahraničními cenovými relacemi je nutno vytvořit návrh ceny
a) opakovaně dodávaného výrobku, který je předmětem jmenovitého úkolu, výsledkem řešení úkolu plánu technického rozvoje nebo výstupem z nové výrobní kapacity a předpokládá se jeho vývoz,
b) v případech, kdy se dodavatel s odběratelem dohodli na výhradním uplatňování tohoto způsobu tvorby cen pro příslušnou skupinu nebo obor a nejde o organizace stejného sdružení,
c) opakovaně dodávaného výrobku určeného pro konečnou spotřebu, který je v tuzemsku cenově neporovnatelný,
d) pokud tak rozhodne cenový orgán.
(4) Jestliže nový výrobek nahrazuje, rozšiřuje nebo doplňuje ve vývozu dosavadní porovnatelný výrobek a v případech, kdy výrobní organizace ani organizace zahraničního obchodu nemají potřebné údaje o zahraničních cenových relacích a nový výrobek se má vyvážet, lze použít relaci zahraniční ceny nového výrobku a výrobku s obdobnou strukturou materiálu, technologií a užitím, dosahovanou ve vývozu do téhož státu.
(5) Je-li pro tvorbu cen nových výrobků uvedených v odstavci 3 stanoven závazný způsob podle § 13, 14 nebo § 15 odst. 2 písm. a), vypracuje organizace návrh velkoobchodní ceny i tímto závazným způsobem. Jde-li o jmenovitý úkol, pro jehož výstup nejsou závazné způsoby stanoveny, vypracuje organizace též propočet ceny podle § 17. V případě nedostatečné shodnosti tuzemských a zahraničních výrobků nebo nedostatečné průkaznosti zahraničních cen mohou propočet ceny podle § 17 vyžádat i hlavní odběratelé nebo cenové orgány při cenovém řízení. Organizace pověřené působností ve stanovení cen mohou v těchto případech stanovit cenu vytvořenou podle zahraničních cenových relací, pokud je vyšší, jen v případě její registrace16) ústředním cenovým orgánem. V ostatních případech mohou stanovit jen cenu nižší.
(6) Zahraniční cenové relace podle odstavce 3 písm. c) není nutno uplatňovat, jestliže podle zvláštní úpravy 17) nemusí ani organizace zahraničního obchodu mít příslušnou zahraniční cenovou dokumentaci a bylo by ji nutno opatřit jen za úplatu v zahraniční měně.
§ 11
Odvození velkoobchodní ceny z ceny vývozu
(1) Velkoobchodní cena nového výrobku se odvozuje ze skutečně dosažené ceny vývozu tak, aby ceny vývozu byly převedeny do úrovně vnitřních velkoobchodních cen a aby vývoj cen vývozu se promítal do vývoje velkoobchodních cen.
(2) Odvození velkoobchodních cen z cen vývozu se použije u výlučně vyvážené produkce, přičemž organizace může provést přepočet cen vývozu na úroveň velkoobchodních cen buď souhrnně za obor a určené období nebo podle jednotlivých výrobků. V případě, že výlučně vyvážený výrobek bude dodatečně opakovaně dodáván do tuzemska a nejde o dodávku, pro níž lze sjednat smluvní cenu, vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu). Takto stanovená cena platí pro všechny další dodávky do tuzemska.
§ 12
Odvození velkoobchodní ceny z maloobchodní ceny
(1) Velkoobchodní cena nového spotřebního výrobku se odvozuje z návrhu jeho maloobchodní ceny tak, že z navrhované maloobchodní ceny se odečte základní sazbová daň, obchodní srážka a cenový rozdíl podle § 19 odst. 5. Je-li v maloobchodních cenách obsažena rozdílová daň z obratu, odečte se v relativně stejné výši jako u porovnatelného výrobku.
(2) Tento způsob tvorby velkoobchodní ceny se použije vždy,
kdy
a) pro tvorbu maloobchodní ceny je stanoven závazný způsob podle § 10 nebo 13 a jednice pro tvorbu maloobchodní ceny i velkoobchodní ceny je stejná,
b) maloobchodní cenu stanoví cenové orgány a velkoobchodní cenu pověřená organizace,
c) navržená velkoobchodní cena vytvořená způsobem podle § 9 až 17 by vedla k maloobchodní ceně, za níž by nebylo možné nový výrobek prodat a záporný cenový rozdíl se neuplatní,
d) v dalších případech podle rozhodnutí ústředního cenového orgánu.
§ 13
Parametrické způsoby
(1) Parametrickými způsoby se odvozuje cena nového výrobku na z základě prokazatelné závislosti výše ceny na velikosti rozhodujících technickoekonomických parametrů užití, zjištěné u více porovnatelných výrobků tak, aby ceny nových výrobků umožnily odběratelům dosáhnout ekonomický nebo jiný přínos. K těmto způsobům tvorby cen patří zejména cenové řady, cenové ukazatele a bodovací způsob.
(2) Parametrický způsob se uplatní pro tvorbu cen výrobků, jejichž změny podstatných podmínek lze převážně vyjádřit měřitelnými veličinami a jsou stanoveny nebo se současně stanovují ceny potřebného počtu porovnatelných výrobků.
§ 14
Cenové normativy
(1) Cenové normativy jsou soubory technicky zdůvodněných progresivních norem spotřeby přímého materiálu, přímých mezd, ostatních přímých nákladů, sazeb nepřímých nákladů a zisku, které jsou závazné pro sestavení cenové kalkulace tak, aby působily na snižování nákladů organizací vyrábějících s vyššími než průměrnými náklady. Nezbytnou podmínkou cenových normativů je normativ přímých mezd a sazby nepřímých nákladů a zisku, a to buď samostatně pro jednotlivé položky kalkulace, nebo jako komplexní položka.
(2) Cena nového výrobku se tvoří pomocí cenových normativů jen v případě, kdy cenové normativy jsou schváleny cenovým orgánem.
§ 15
Stavebnicový způsob
(1) Stavebnicovým způsobem se tvoří cena nového výrobku součtem cen všech jeho dílů a výkonů nebo jejich připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku (úplný stavebnicový způsob) nebo připočtením (odečtením) k ceně porovnatelného výrobku částek zjištěných cenovou kalkulací přibývajících (ubývajících) dílů a výkonů, které nemají dosud stanovenou cenu (kombinovaný stavebnicový způsob).
(2) Pokud není povinnost vytvořit cenu některým ze způsobů podle § 9 až 14, uplatňuje se
a) úplný stavebnicový způsob v případech, kdy všechny potřebné díly a výkony mají platnou cenu,
b) kombinovaný stavebnicový způsob v případech, kdy jde o dílčí změnu j již vyráběného výrobku nebo jestliže si použití tohoto způsobu odběratelé vyžádají při projednávání návrhu ceny vytvořené podle § 16 nebo 17.
§ 16
Kalkulační porovnání
(1) Kalkulačním porovnáním se tvoří cena nového výrobku pomocí porovnání cenové kalkulace nového výrobku s kalkulací porovnatelného výrobku tak, aby rozdíly v cenách byly zdůvodněny změnami v technickoekonomických parametrech porovnávaných výrobků a u vyvážených výrobků i efektivností vývozu.
(2) Kalkulační porovnání se uplatňuje pro tvorbu cen výrobku, který je porovnatelný s dosud vyráběným výrobkem, a jestliže není pro něj možno použít některý ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 15.
§ 17
Individuální cenová kalkulace
(1) Individuální cenovou kalkulací se tvoří cena nového výrobku na základě cenové kalkulace sestavené podle podmínek dodavatelské organizace.
(2) Tímto způsobem se tvoří cena výrobku
a) který není svými podstatnými kvalitativními podmínkami porovnatelný s dosud vyráběnými výrobky a jestliže jeho cenu není možno vytvořit podle § 9 až 12 nebo § 15,
b) podle § 26 odst. 2, § 28 odst. 4 písm. d), § 33 odst. 7 písm. a), § 34 odst. 3 nebo podle rozhodnutí cenového orgánu.
(3) Dodavatel je povinen ověřit velkoobchodní, cenu vytvořenou individuální kalkulací
a) na žádost odběratele způsobem a ve lhůtách vzájemně dohodnutých,
b) u jmenovitých úkolů státního plánu a v případech, kdy tak rozhodl cenový orgán, způsobem a ve lhůtách cenovým orgánem určených.
(4) Ověřování velkoobchodní ceny vytvořené individuální kalkulací se neprovádí u
a) přechodně platných cen a cen stanovených po přechodně platných cenách,
b) dílů, náhradních dílů a oprav,
c) přirážek a srážek podle § 23.
§ 18
Úprava cen z hlediska vyjádření podmínek realizace
(1) Návrh ceny nového výrobku vytvořené některým ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17 může být dále upraven ke zvýraznění podmínek realizace, a to
a) k docílení potřebné relace ceny nového výrobku k cenám výrobků zaměnitelných podle § 19,
b) k zabránění negativnímu vlivu ceny nového výrobního prostředku na náklady odběratelů podle § 20,
c) ke zvýhodnění nebo znevýhodnění ceny výrobku podle § 21.
(2) Ústřední cenové orgány mohou stanovit rozdílné ceny téhož výrobku pro dodavatele a odběratele (dvojí ceny), popřípadě pro některé dodavatele a odběratele v případech, kdy
a) nelze jednotnou cenou zajistit její žádoucí působení na dodavatele i odběratele,
b) je zájem na jednostranném působení podmínek realizace buď u dodavatele nebo u odběratele.
(3) Při uplatnění podmínek realizace lze cenu upravit jen podle jediného důvodu uvedeného v odstavci 1 stejného pro velkoobchodní a maloobchodní cenu.
§ 19
Cenové relace
(1) Zpracovatel návrhu velkoobchodní ceny vytvořené podle § 9 až l6, zpracovatel návrhu maloobchodní ceny a orgány a organizace, s nimiž se návrhy cen projednávají, mohou k docílení potřebné cenové relace nového výrobku k cenám výrobků již dodávaných navrhnout zvýšení nebo snížení ceny za účelem
a) dosažení souladu působení cen s plánovaným vývojem hmotných proporcí základních surovin a materiálů, potřebou jejich vzájemné zaměnitelnosti a plánovaným postupem sepětí vnitřních a zahraničních cen,
b) podpory společenských záměrů v politickovýchovných, zdravotních, kulturních a dalších oblastech společenského a sociálního rozvoje,
c) účinnějšího využití cen k vytváření souladu nabídky a poptávky a pro obměnu výrobků v žádoucí struktuře a cenových polohách, jakosti a provedení, s výjimkou výrobků představujících základní životní potřeby.
(2) Pomocí cenových relací se přímo tvoří cena nového výrobku, který vzniká jako vedlejší produkt technologického postupu výroby jiného výrobku (tzv. sdružená výroba) a nelze použít některého ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17.
(3) Zvýšení podle odstavce 1 nelze ve velkoobchodních cenách uplatnit v případech, kdy by
a) došlo ke zvýšení ceny vytvořené podle § 9 až 13,
b) u výrobků s rozdílovým ukazatelem vývozu18) nižším než 100 bodů, došlo k jeho dalšímu snížení proti porovnatelnému výrobku nebo průměrnému rozdílovému ukazateli vývozu v organizaci, je-li tento vyšší.
(4) V případech, kdy cena nového výrobku by působila negativně na výrobu z důvodu relativně vysoké ceny porovnatelného výrobku, je nutné k dosažení potřebné relace ceny snížit cenu porovnatelného výrobku podle § 4 odst. 3 a 4.
(5) Úprava maloobchodní ceny, pokud není v relativně stejné výši promítnuta do ceny velkoobchodní, se promítá jako cenový rozdíl.
§ 20
Vliv cen nového výrobního prostředku na náklady odběratele
(1) Velkoobchodní cena nového výrobního prostředku musí být stanovena tak, aby odpovídala podmínkám uvedeným v § 8 odst. 1 písm. b) a nákladům zdůvodněným mimoekonomickými účinky nového výrobku, například zvýšení bezpečnosti práce, odstranění namáhavé práce a zlepšení pracovního a životního prostředí.
(2) K propočtu vlivu použití nového výrobního prostředku na náklady odběratele je odběratel povinen poskytnout na žádost dodavatele potřebné podklady do 30 dnů od doručení žádosti, nedohodnou-li organizace delší termín, a vyjádřit se k propočtu předkládanému dodavatelem s návrhem ceny. K cenovému řízení může odběratel předložit vlastní propočet.
(3) Organizace smí v rozsahu své působnosti stanovit cenu jen ve výši, která odpovídá podmínkám uvedeným v odstavci 1. Nesouhlasí-li odběratel z důvodů rozdílného propočtu vlivu nového výrobku s navrhovanou cenou, postupuje dodavatel podle § 44.
§ 21
Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění
(1) Cenové zvýhodnění se uplatňuje tak, aby bylo dosaženo vzájemně výhodné ceny pro dodavatele i odběratele, umožňující dodavateli dosáhnout vyšší zisk než je zisk vyplývající ze způsobů tvorby cen podle § 9 až 17 a odběrateli efektivněji uspokojit potřeby. Cenové znevýhodnění se využívá k ekonomickému znevýhodnění výroby společensky nežádoucích výrobků, k omezení výroby nebo spotřeby některých výrobků, k doprodeji těžko prodejných výrobků, popřípadě ke zvýšení cen jen pro odběratele. Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se využívá k rozlišení cen výrobků podle jejich technickoekonomické úrovně, jakosti, módnosti, efektivnosti výroby i vývozu, k podpoře rozvojových a znevýhodnění útlumových výrob, k podpoře výrob zlepšujících pracovní a životní prostředí a současně k vytváření souladu nabídky a poptávky.
(2) Uplatňování cenového zvýhodnění nesmí být v rozporu se zabezpečováním výroby a prodeje výrobků nižších cenových poloh a se zlepšováním vztahu vnitřních cen k cenám zahraničním. Cenové zvýhodnění může být vázáno na dodržení dalších podmínek, zejména na zajištění potřebného rozsahu dodávek dosavadních výrobků19) a výrobků standardního provedení.
(3) Cenové zvýhodnění lze uplatnit pouze pro nový výrobek. Zvýhodnění velkoobchodní ceny se provádí formou přirážky k základní velkoobchodní ceně, u obchodních a maloobchodních cen jejich zvýšením. Cenové znevýhodnění se povinně uplatňuje i u výrobků již vyráběných, a to jako srážka z ceny, za kterou se výrobek dodává, kromě případů, kdy se podle odstavce 7 nebo podle rozhodnutí cenového orgánu místo srážky uplatní cenový odvod20) z velkoobchodní ceny.
(4) Pro uplatňování cenového zvýhodnění a znevýhodnění stanoví ústřední cenové orgány, v souladu s vývojem na vnitřním a zahraničních trzích, podrobnější podmínky, zejména rozsah využívání cenového zvýhodnění a znevýhodnění, jeho maximální, popř. minimální výši a maximální dobu platnosti cenového zvýhodnění. 19)
(5) Podmínkou uplatnění cenového zvýhodnění podle odstavce 4 je souhlas jednotlivých odběratelů s jeho uplatněním a výší.
(6) Cenové zvýhodnění formou dvojích cen, t. j. vyšší cena pro výrobce a nižší (základní) cena pro odběratele, se uplatní u výrobků, které umožňují vysoký ekonomický nebo jiný společenský přínos a uplatnění zvýhodněných cen i pro odběratele by ztěžovalo jejich široké využívání. Cenové znevýhodnění, t. j. vyšší ceny pro odběratele, se uplatní v případech, kdy je potřebné působit na odběratele, aby lépe zhodnocovali materiálové zdroje výroby, nebo jde-li o společensky žádoucí zaměření poptávky.
(7) Cenový odvod místo srážky za cenové znevýhodnění21) provádí výrobní organizace bez zvláštního rozhodnutí cenového orgánu vždy, jde-li o
a) výrobky odvětví potravin zařazené při hodnocení jakosti do nejnižšího stupně jakosti nebo výrobky podléhající certifikaci, kterým nebyl vydán nebo byl odňat certifikát,22) které jsou dodávány do tržních fondů,
b) výrobky, které nebyly podle uzavřených smluv dodány v době platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do nejnižšího stupně jakosti,
c) výrobky znevýhodněné formou vyšší ceny pro odběratele podle odstavce 6.
(8) Základem pro výpočet cenového odvodu je stanovená základní velkoobchodní cena upravená o přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek.
(9) Cenové zvýhodnění a cenové znevýhodnění se neuplatňuje
a) u dovážených výrobků, kromě spotřebních výrobků dodávaných do tržních fondů,
b) u výrobků, na které jsou poskytovány dotace k velkoobchodním cenám ze státního rozpočtu, kromě cenového znevýhodnění potravinářských výrobků a výrobků označených za krmivo se sníženou jakostí,
c) na objem vyvážených výrobků,
d) na výrobky spotřebovávané uvnitř organizace,
e) u dílů a náhradních dílů,
f) u výrobků zařazených do smluvních cen, kromě cenového znevýhodnění výrobků hodnocených podle jakosti.
§ 22
Obchodní a odbytové přirážky a srážky
(1) Obchodní přirážky nebo srážky za obchodní činnost organizací v vnitřního a zahraničního obchodu a odbytové přirážky nebo srážky za činnost odbytových organizací se uplatňují jako absolutní částka nebo procentní sazba k určené základně a tvoří se
a) při stanovení přirážek nebo srážek pro nové organizace, pomocí cenové kalkulace obchodní nebo odbytové činnosti celé organizace, přičemž se rozlišují podle nutných nákladů na odchylné výkony,
b) při stanovení přirážky nebo srážky za nové výkony jejich převzetím pro porovnatelné nebo totožné výkony; jestliže se nové výkony výrazněji liší od porovnatelných, tvoří se porovnáním s již stanovenými přirážkami nebo srážkami zdůvodněným cenovou kalkulací.
(2) V cenové kalkulaci obchodní a odbytové přirážky a srážky se kromě plánovaných nákladů na oběh pro určené období
a) kalkuluje stanovený normativ obchodního rizika,
b) rozvrhuje stanovený zisk v poměru k nákladům na oběh,
c) vychází při určení hodnoty prodeje z průměrného ročního prodeje předpokládaného v následujících třech letech.
(3) Obchodní srážky organizací provádějících obchodní činnost podle zvláštního předpisu 23) (dále jen "obchodní organizace") jsou složkou maloobchodních cen a člení se zpravidla na část velkoobchodní a maloobchodní. Základnou procentních sazeb jsou maloobchodní ceny a v případě absolutních částek měrné jednotky výrobků.
(4) Obchodní přirážky a srážky organizací zahraničního obchodu jsou složkou kupních cen. Základnou procentních sazeb je cena franko čs. hranice přepočtená na Kčs. U dovozů a vývozů na zahraniční úvěr delší než jeden rok, u kterých je v tuzemsku sjednána promptní platba, snižuje se základ pro výpočet obchodní přirážky nebo srážky o částku vnitřního úroku zahrnutou v ceně franko čs. hranice. Vůči tuzemské organizaci lze uplatnit jen jednu obchodní přirážku nebo srážku.
(5) Jako obchodní přirážky připočítávané k maloobchodním cenám obstarávaných výrobků se uplatňují ceny obstaravatelských služeb pro občany. Cena výkonu za obstaravatelskou činnost poskytovanou organizacemi jiným organizacím podle smluv o obstarání záležitostí se stanoví absolutní částkou nebo procentní sazbou z velkoobchodní ceny.
(6) Odbytová přirážka odbytové, zásobovací, nákupní, výkupní organizace nebo jiné organizace, které byla taková činnost zvlášť povolena příslušným orgánem hospodářského řízení (dále jen "odbytová organizace"), se připočítává k velkoobchodním nebo nákupním cenám výrobků, které jsou předmětem jejich výkonů. Podstatné podmínky výkonů odbytových organizací se musí lišit od podmínek, které je povinen plnit výrobce, dovážející nebo nákupní organizace podle podmínek vymezených při stanovení velkoobchodní ceny, kupní nebo nákupní ceny. Pokud jsou náklady na tyto výkony zahrnuty v uvedených cenách, nesmějí odbytové organizace, včetně organizačních jednotek výrobce pověřených odbytovou činností, zahrnovat tyto náklady do odbytové přirážky. Pro takové výkony odbytových organizací se stanoví odbytová srážka, poskytovaná dodavateli z velkoobchodní (nákupní nebo kupní) ceny. Jestliže odbytová organizace neposkytuje všechny výkony, jejichž náklady jsou hrazeny odbytovou přirážkou, je povinna snížit odbytovou přirážku o srážku podle § 23.
(7) Odbytové přirážky se stanoví v rozdílné výši podle způsobů dodávek vymezených pro účely této vyhlášky jako
a) traťová dodávka, za níž se považuje dodávka uskutečňovaná výrobcem, popřípadě organizací zahraničního obchodu konečnému odběrateli z příkazu odbytové organizace a na její účet; za traťovou se považuje i dodávka prostřednictvím skladu odbytové organizace, zřízeného u odběratele této dodávky a dodávka ze skladu odbytové organizace, jestliže tato organizace odmítla požadavek odběratele na traťovou dodávku a přitom neprokázala nemožnost nebo ekonomickou nevýhodnost takového způsobu dodávky,
b) skladová dodávka, za níž se považuje dodávka z vlastního skladu nebo ze skladu užívaného na základě smlouvy o dočasném užívání národního majetku, jsou-li při ní poskytovány stejné služby jako při dodávkách z vlastních skladů, a to ve lhůtách stanovených zvláštním předpisem nebo smlouvou,
c) pohotová dodávka, jíž se rozumí splnění skladové dodávky podle technicky jasné objednávky nejdéle do šesti týdnů od jejího doručení, jestliže odběratel bez dodržení lhůty pro předložení návrhu smlouvy (dále jen "objednací lhůty") pohotovou dodávku požaduje; jestliže jsou v objednávce požadovány postupné dodávky; je podmínka pohotové dodávky dodržena, když je první dodávka požadována a splněna do šesti týdnů od doručení a ostatní dodávky jsou plněny v termínech určených v objednávce,
d) okamžitá dodávka; jíž se rozumí splnění skladové dodávky podle technicky jasné objednávky nejdéle do tří dnů od jejího doručení, jestliže odběratel bez dodržení objednacích lhůt okamžitou dodávku požaduje.
(8) Odbytovou přirážku za pohotovou nebo okamžitou dodávku nesmí odbytová organizace uplatnit, jestliže
a) odběratel téhož výrobku prokáže, že odmítla nebo nesplnila v průběhu posledních 90 dnů objednávku předloženou ve lhůtě podle příslušného předpisu nebo
b) pro skladovou dodávku platí stejné nebo kratší lhůty než uvedené v odstavci 7 písm. c).
(9) Odběrateli výrobku dodávaného odbytovou organizací lze účtovat jen jednu odbytovou přirážku, a to přirážku dodávající odbytové organizace.
(10) Odbytové organizace mohou se souhlasem ústředního cenového orgánu dodávat výrobky za velkoobchodní cenu s připočtením odbytové přirážky (odbytová cena), přičemž mohou jím stanoveným způsobem velkoobchodní ceny průměrovat.
§ 23
Přirážky a srážky za odchylky od podstatných podmínek
(1) Při dohodnuté odchylce od podstatných podmínek výrobku, za nichž cena byla stanovena, může být tato cena zvýšena nebo musí být snížena přiměřeně ke zvýšeným nebo sníženým nákladům, které odchylka vyvolává u dodavatele nebo odběratele. Přirážka k ceně nebo srážka z ceny se uplatní zejména, jde-li o odchylky opakovaně se vyskytující nebo časově přechodné nebo pro jednotlivé odběratele.
(2) Přirážka nebo srážka za odchylku od podstatných podmínek se tvoří:
a) způsobem tvorby cen platným pro příslušný výrobek, lze-li jej použít,
b) pomocí cenové kalkulace, jejíž odůvodněnost se prokazuje porovnáním s již stanovenými obdobnými přirážkami nebo srážkami v technologicky příbuzných skupinách nebo oborech,
c) jde-li o srážku za odchylku způsobenou dodavatelem, která zhoršuje užitné vlastnosti výrobku, podle nákladů odběratele k odstranění nebo nahrazení tohoto nedostatku nebo podle míry znehodnocení výrobku, pokud si ho odběratel ponechá bez úpravy. Tento výpočet provedený obvykle podle údajů odběratele se použije, je-li takto vypočtená srážka vyšší než podle písmen a) a b), nebo nelze-li tyto způsoby uplatnit, a dále i v případě, kdy jako způsob vypořádání vady plnění se uplatní sleva z ceny24) a dodavatel s odběratelem (občanem) se o tom dohodnou nebo příslušný orgán tak stanoví.
(3) Za kratší dodací nebo objednací lhůtu, pokud ji odběratel požaduje, lze uplatňovat přirážku,jestliže jde o zkrácen lhůty uvedené zejména v základních podmínkách dodávek nebo v cenících. Celkové úpravy dosud platných dodacích (objednacích) lhůt výrobků, pokud by znamenaly zvýšení cen, se promítají do cen jen na základě rozhodnutí cenového orgánu. Návrh na obecné zavedení přirážky za kratší dodací (objednací) lhůty v jednotlivých oborech lze předkládat cenovému orgánu jen současně s návrhem srážek za delší dodací (objednací) lhůty.
(4) Přirážku za delší záruční dobu, než je stanovena zvláštními předpisy, lze k ceně připočítat jen v případech, kdy k prodloužení dochází na žádost odběratele nebo na základě dohody dodavatele s odběratelem, pokud nejde o prodloužení záruční doby podle § 6 odst. 5.
(5) Přirážku za menší než minimální expediční nebo objednací množství a přirážku za menší než minimální výrobní množství lze uplatňovat jen v rozsahu a výši,jak je stanoveno v ceníku nebo v cenovém rozhodnutí. Uplatnění přirážky za menší než minimální výrobní množství je dále podmíněno tím, že minimálního výrobního množství nemůže být v příslušných objednacích nebo dodacích lhůtách dosaženo ani spojením objednávek všech odběratelů. Návrh na rozšíření přirážek za menší než minimální množství pro obory (skupiny) výrobků, kde dosud nejsou stanoveny, lze předkládat cenovému orgánu jen současně s návrhem srážek za vyšší než obvyklé výrobní množství.
(6) Srážku za vyšší než obvyklé množství výrobní organizace uplatní, popřípadě stanoví nebo navrhne nižší velkoobchodní cenu,
a) jde-li o výrobek, jehož výroba byla soustředěna v důsledku vnitřní nebo mezinárodní specializace, nebo
b) pokud byla cena stanovena pro výrobu jednoho kusu (dávky, várky) a dochází k výrobě ve větším množství.
(7) Jestliže odběratel zajistí na svůj náklad odvoz výrobků ze závodu (skladu) dodavatele,přičemž náklady dopravy jsou zahrnuty v ceně, je dodavatel povinen poskytnout srážku z velkoobchodní ceny ( odbytové přirážky), a to i v případě, kdy závod (sklad) dodavatele a odběratele jsou v jednom místě. Výše srážky se určí jako rozdíl mezi velkoobchodní cenou bez nákladů dopravy a velkoobchodní cenou včetně těchto nákladů, a pokud nejsou ceny takto stanoveny, určí se způsobem uvedeným v příslušném ceníku nebo v rozhodnutí cenového orgánu; jestliže nelze použít ani tento způsob, určí se ve výši podle tarifu platného pro obvyklý způsob přepravy takových výrobků.
(8) Omezující podmínky pro uplatnění přirážek uvedené v odstavcích 3 a 5 se netýkají dodávek pro výzkumné a vývojové organizace a dodávek pro řešení úkolů vědeckotechnického rozvoje u ostatních organizací.
(9) Na základě rozhodnutí cenového orgánu se místo srážky za odchylky od podstatných podmínek uplatní cenový odvod25) ve stejné výši.
ČÁST TŘETÍ
ZVLÁŠTNOSTI TVORBY CEN V NĚKTERÝCH OBLASTECH
§ 24
Kupní ceny
(1) Kupní ceny dovážených a vyvážených výrobků se používají jako běžné kupní ceny nebo podle zvláštního předpisu3) jako smluvní kupní ceny. Při tvorbě běžných kupních cen se vychází z operativní kalkulace sestavené podle typového kalkulačního vzorce pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů. Běžná kupní cena, která se fakturuje, zahrnuje skutečně dosaženou zahraniční cenu v obchodní paritě, kalkulovanou výši přímých obchodních nákladů zahraničních a příslušnou obchodní přirážku nebo srážku.
(2) Do kalkulace běžné kupní ceny se zahrnují náklady jen ve výši odpovídající dodacím a platebním podmínkám dodávky. Kalkulace přímých obchodních nákladů zahraničních procentní sazbou ze zahraniční ceny v obchodní paritě se může uplatnit, jestliže se na tomto postupu dohodne organizace zahraničního obchodu s tuzemskou dodavatelskou nebo odběratelskou organizací. Organizace zahraničního obchodu předloží na žádost tuzemského dodavatele nebo odběratele kalkulaci běžné kupní ceny a doloží ji podklady k položkám do této kalkulace zahrnutým. Tuzemská výrobní organizace předloží na žádost organizace zahraničního obchodu kalkulaci velkoobchodní ceny vyváženého výrobku.
(3) Pro přepočet zahraniční ceny v obchodní paritě na Kčs v operativní kalkulaci se používá kurs platný k datu kalkulace kupní ceny. Pro fakturaci běžné kupní ceny se pro přepočet zahraničních cen v obchodní paritě a přímých obchodních nákladů zahraničních použije kurs platný k datu sjednanému mezi organizací zahraničního obchodu a tuzemskou organizací; nedojde-li k dohodě, použije se kurs platný k datu fakturace.
(4) Tuzemská dodavatelská nebo odběratelská organizace může vůči organizaci zahraničního obchodu písemně uplatnit před sjednáním zahraniční ceny v obchodní paritě minimální nebo maximální limit běžné kupní ceny, za který bude výrobek vyvezen nebo dovezen nebo uplatnit tyto limity jako průměrné kupní ceny na určité období. Současně musí písemně stanovit, že v případě nedodržení limitu, které by znamenalo ztrátu pro tuzemskou organizaci, fakturuje se limit kupní ceny, pokud se nedohodne jiný postup.
(5) Organizace zahraničního obchodu a výrobní organizace jsou povinny u vývozů realizovaných na zahraniční úvěr delší jednoho roku odečítat z ceny franko čs. hranice částku úroků do ní zahrnutých, vést evidenci cen franko čs. hranice a provádět propočty rozdílového ukazatele vývozu 18) včetně i bez těchto úroků.
(6) Výrobky z tuzemské výroby nakoupené pro vývoz za kupní ceny se při zpětném prodeji do tuzemska dodávají za platné velkoobchodní, popř. obchodní ceny. V případě, že takovýto výrobek nemá stanovenou velkoobchodní cenu, vytvoří se a stanoví jeho cena způsobem používaným pro příslušný obor (skupinu) při dodávkách do tuzemska.
§ 25
Velkoobchodní ceny dovážených výrobků
Velkoobchodní ceny výrobků z dovozu se uplatňují
a) jako centrálně stanovené velkoobchodní ceny u objemově rozhodujících energií, surovin, materiálů a výrobků určených pro výrobní spotřebu, vytvořené podle průměrných nákladů na jejich pořízení z určené oblasti dovozu a jejich předpokládaného vývoje s vyloučením krátkodobých konjukturních výkyvů; u výrobků, které se dovážejí a současně dodávají z tuzemska, se tvoří ceny podle převažujícího způsobu pořízení; zařazení výrobků do objemově rozhodujících dovozů, jejich velkoobchodní ceny a rozsah jejich uplatňování stanoví Federální cenový úřad; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu za velkoobchodní ceny; způsob vypořádání rozdílu mezi stanovenými velkoobchodními cenami a kupními cenami dovozu upravuje předpis federálního ministerstva financí,26)
b) jako velkoobchodní ceny stanovované organizacemi, v ostatních případech, vytvořené na základě kupní ceny každé dodávky s připočtením tuzemského přepravného vyplývajícího z rozdílných dopravních parit kupní a velkoobchodní ceny, ve stanovených případech cla, popřípadě dalších složek; tyto výrobky dodávají organizace zahraničního obchodu prvému tuzemskému odběrateli za kupní ceny, popř. obchodní ceny a tuzemské organizace dalším tuzemským organizacím za velkoobchodní ceny obchodní ceny nebo velkoobchodní ceny s daní z obratu; u dodávek za ceny s daní z obratu se clo nezahrnuje do základu pro její výpočet a účtuje se zvlášť.
§ 26
Ceny stavebních a montážních prací
(1) Ceny stavebních a montážních prací, pokud se tvoří pomocí cenové kalkulace27) vycházejí z podmínek odpovídající průměrně dosažitelné technologie, mechanizace a organizace práce. Uplatnění jiné technologie, mechanizace nebo organizace práce dodavatelem nebo na základě požadavku odběratele přijatého dodavatelem, není důvodem pro stanovení nové ceny, jestliže podstatné kvalitativní podmínky výkonu se nemění. Zvláštní případy, kdy zvýšené náklady vzniklé v důsledku požadavku odběratele na uplatnění určité technologie, mechanizace nebo organizace práce, lze promítnout do ceny za podmínek stanovených Federálním cenovým úřadem.27)
(2) Cena nové práce, u níž se nepředpokládá, že bude opakovaně prováděna, se tvoří na základě individuálních podmínek dodavatele a stanoví se jako cena přechodně platná. Tato cena platí jen pro dodavatele, který ji stanovil, a pro provozní soubor nebo stavební objekt, v jehož rozpočtu byla uplatněna, nebo pro jiné jednorázové provedení práce.
(3) Dodavatelé jsou povinni vést průběžnou evidenci objemu výkonů oceňovaných způsobem uvedeným pro zvláštní případy v odstavci 1 nebo způsobem podle odstavce 2.
(4) K cenám stavebních a montážních prací uvedeným v odstavcích 1 a 2 se ve stanovených případech připočítávají přirážky za vedlejší rozpočtové náklady 28) vyjadřující konkrétní podmínky dané místem, časem a zvláštním určením stavby a odchylné podmínky jednotlivých druhů prací.
§ 27
Skupinové ceny stavebních a montážních prací a souhrnné ceny staveb, provozních souborů, stavebních objektů a jejich částí
(1) Skupinové ceny se uplatňují u
a) typizovaných a opakovaných funkčních stavebních částí (dílů, modulů), popřípadě částí provozních souborů s obdobnými kvalitativními a dodacími podmínkami,
b) montážních prací.
(2) Souhrnné ceny se uplatňují u
a) typových a opakovaných provozních souborů a stavebních objektů, popřípadě jejich částí,
b) vývozních investičních celků,
c) staveb.
(3) Způsob tvorby souhrnných a skupinových cen je stanoven rozhodnutím ústředních cenových orgánů.29)
§ 28
Velkoobchodní ceny nestandardních výrobků
(1) Za nestandardní se pro účely této vyhlášky považuje výrobek vyrobený jednorázově jako jeden kus nebo ve větším počtu pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, u něhož se nepředpokládá, že bude v budoucnu ve stejném provedení vyráběn, a jeho celková doba opakovaných dodávek nepřesáhne 12 měsíců. U dodávek pro stavby platí jen podmínka, že jde o dodávku pro technologickou nebo stavební část jedné stavby bez časového omezení.
(2) Podstatné podmínky nestandardního výrobku se vymezují z technických údajů požadovaných odběratelem a dohodnutých s dodavatelem.
(3) Velkoobchodní cena se stanoví
a) pro jednotlivé nestandardní výrobky,
b) pro soubor různých výrobků tvořících funkčně ucelenou dodávku; takto stanovená cena zahrnuje i výrobky, které nejsou jednotlivě uvedeny nebo které míra technické vyjasněnosti neumožňuje dostatečně určit, ale které jsou smluvenou nebo obvyklou součástí funkčně ucelené dodávky.
(4) Velkoobchodní cena se tvoří
a) závazným způsobem, a není-li,
b) parametrickým způsobem, a jestliže jej nelze uplatnit
c) stavebnicovým způsobem, jde-li o cenu funkčně ucelené dodávky, pokud její cenu není nutné vytvořit podle písmene a) nebo b),
d) v ostatních případech kalkulačním porovnáním u porovnatelných výrobků a individuální kalkulací u neporovnatelných výrobků; nejsou-li v době tvorby ceny k dispozici údaje potřebné pro sestavení cenové kalkulace, použije se propočtová kalkulace sestavená s použitím sazeb platných pro tvorbu cen v době, kdy se cena tvoří.
§ 29
Tarify v dopravě a spojích
(1) Tarif (ceník) tvoří souhrn sazeb (cen) a podmínek jejich použití členěných podle toho, k jakému účelu a jakým způsobem se výkon poskytuje.
(2) Sazby v dopravě a spojích se tvoří na základě průměrných nákladů, stanoveného zisku příslušného oboru dopravy a spojů a s přihlédnutím k relacím sazeb odpovídajícím plánovaným záměrům i rozvoji dopravní a spojové soustavy. Sazby pro říční dopravu, potrubní dopravu, pro lanové dráhy a výtahy, kromě lanových drah v provozu ČSD, se stanoví podle podmínek jednotlivých dopravců.
(3) Dopravní tarify se člení na nákladní tarify, jejichž sazby mají povahu cen velkoobchodních, a tarify osobní přepravy, jejichž sazby mají povahu cen maloobchodních. V nákladní dopravě je cenou za přepravu zásilek přepravné, které zahrnuje dovozné a všechny stanovené poplatky za úkony vyplývající z plnění přepravní smlouvy. V osobní dopravě cenou za přepravu cestujících je jízdné, za přepravu zavazadel, spěšnin, psů a autobusových zásilek je dovozné.
§ 30
Nákupní ceny zemědělských výrobků
(1) Úroveň nákupních cen hlavních zemědělských výrobků vychází z nákladů zemědělských organizací hospodařících v přírodních podmínkách, v nichž se vyrábí rozhodující část produkce, s vyloučením nákladů ekonomicky zaostávajících organizací.
(2) Jednotlivé nákupní ceny se tvoří na základě
a) průměrné výše nákladů organizací uvedených v odstavci 1 za stanovené období s přihlédnutím k normativům vlastních nákladů a zahraničním cenovým relacím,
b) sazby zisku stanovené s přihlédnutím k záměrům státního plánu, k míře rizikovosti jednotlivých výrobků a sezónnosti výroby.
(3) K podpoře výroby a dodávek v množství, struktuře, jakosti a čase se využívá příplatků a prémií.
§ 31
Maloobchodní ceny
(1) Maloobchodní ceny výrobků, kromě cen výkonů, zahrnují tyto složky:
a) velkoobchodní ceny, a nejsou-li stanoveny, nákupní ceny u tuzemských výrobků nebo kupní ceny u dovážených výrobků,
b) daň z obratu, t. j. základní sazbovou daň nebo daň z obratu v vypočtenou rozdílem mezi maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku a velkoobchodní cenou u výrobků uvedených v sazebníku daně z obratu,7)
c) obchodní srážku podle platné celkové sazby, popřípadě obchodní přirážku
d) další složky na základě rozhodnutí ústředního cenového orgánu zejména clo podle zvláštního předpisu30) a odbytovou přirážku, jestliže obchodní organizace nakupují výrobky výhradně prostřednictvím odbytové organizace
e) cenový rozdíl, t. j. rozdíl mezi obchodní cenou, popřípadě zvýšenou o další složku podle písmene d) a maloobchodní cenou sníženou o obchodní srážku; do maloobchodních cen nových výrobků se zahrnuje ve výši vyplývající z použitého způsobu tvorby cen nebo z pravidel zaokrouhlování cen nebo z uplatnění podmínek realizace; jako cenový rozdíl se promítají i důsledky změn jednotlivých složek platných maloobchodních cen, pokud se maloobchodní ceny nemění.
(2) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje sazbová daň z obratu, se tvoří přímým propojením na základě velkoobchodní (nákupní) ceny se zahrnutím základní sazbové daně z obratu a obchodní srážky, popř. další složky uvedené v odstavci 1 písm. d) a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení maloobchodních cen (dále jen "přímé propojení"). Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní ceny se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a). Pokud takto vytvořená maloobchodní cena výrazněji narušuje relace maloobchodních cen porovnatelných výrobků s ohledem na jejich užitné vlastnosti, upraví se tak, že při nutnosti
a) snížení maloobchodní ceny se odvodí velkoobchodní cena z porovnatelné (nižší) maloobchodní ceny podle § 12, anebo ve zdůvodněných případech se do maloobchodní ceny zahrne záporný cenový rozdíl,
b) zvýšení maloobchodní ceny se do ní zahrne kladný cenový rozdíl.
(3) Maloobchodní ceny tuzemských výrobků, u nichž se uplatňuje rozdílová daň z obratu, se tvoří porovnáním podstatných podmínek a jednotlivých složek maloobchodní ceny porovnatelného a nového výrobku. Do maloobchodní ceny nového výrobku se zahrne rozdílová daň z obratu v relativně stejné výši vyjádřené v procentech z velkoobchodní ceny, v jaké je zahrnuta v maloobchodní ceně tuzemského porovnatelného výrobku. Tento způsob se nepoužije u výrobků, jejichž maloobchodní cena se tvoří závazným způsobem nebo úplným stavebnicovým způsobem podle § 15 odst. 2 písm. a).
(4) Maloobchodní ceny dovážených výrobků se tvoří závazným způsobem, a není-li stanoven, tvoří se
a) přímým propojením na základě kupní ceny se zahrnutím daně z obratu, obchodní srážky, ve stanovených případech cla nebo další složky a cenového rozdílu ve výši vyplývající ze zaokrouhlení; tento způsob se použije u výrobků dovážených pro obohacení vnitřního trhu,
b) porovnáním podstatných podmínek a maloobchodní ceny nového dováženého a porovnatelného tuzemského výrobku, jde-li o dovoz pro doplnění vnitřního trhu nedostatkovými druhy zboží; cenový rozdíl se zahrne ve výši vyplývající z tohoto porovnání.
(5) Maloobchodní cena stanovená při prvním dovozu platí i pro opakovaně dovážené výrobky, pokud ústřední cenový orgán nerozhodne o jiné lhůtě její platnosti.
(6) Maloobchodní cena vytvořená podle odstavců 2 až 4 může být upravena podle § 19 o další cenový rozdíl. Pověřené orgány a organizace31) mohou kladný cenový rozdíl do maloobchodní ceny ve stanovených případech zahrnout jen po jeho registraci ústředním cenovým orgánem. K jeho výši se vyjadřuje příslušný gestor v oblasti maloobchodních cen.
(7) Při tvorbě maloobchodních cen ve veřejném stravování se vychází z maloobchodních cen nakoupených a spotřebovaných výrobků a v případech stanovených ústředním cenovým orgánem z upravených maloobchodních cen (např. průměrných) s připočtením stanovených obchodních přirážek. Ve stanovených případech se připočítávají obchodní přirážky také k maloobchodním cenám za ubytování.
§ 32
Tvorba cen v působnosti národních výborů
(1) Vymezení nového výrobku, platnost jednotných cen a způsob tvorby cen se posuzuje podle podmínek výroby a realizace výrobků dodávaných organizacemi se sídlem na území národního výboru, do jehož působnosti stanovení cen přísluší, nejde-li o výrobky, u nichž ústřední cenové orgány republik rozhodly o jednotnosti cen po předchozím projednání s národními výbory. Jednotnost cen mohou ústřední cenové orgány stanovit
a) pro všechny organizace bez ohledu na to, jsou-li řízeny ústředními odvětvovými orgány, nebo jde-li o organizace v cenové působnost, národních výborů, nebo
b) pro všechny organizace v cenové působnosti národních výborů.
(2) Pro nový opakovaně dodávaný výrobek, u něhož má být uplatněna j jednotnost cen podle odstavce 1 písm. a) nebo b), národní výbor v případě potřeby stanoví v okruhu své působnosti přechodně platnou cenu, jejíž platnost končí stanovením jednotné ceny ústředním cenovým orgánem. O jejím stanovení národní výbor informuje ústřední cenový orgán republiky.
§ 33
Ceny služeb a oprav
(1) Ceny služeb a oprav jsou ceny výkonů včetně materiálu nebo ceny výkonů bez přímého materiálu, který se samostatně připočítává podle normované, popřípadě skutečné spotřeby.
(2) Za podstatnou podmínku se kromě podmínek uvedených v § 5 považuje také
a) provádění služeb a oprav ve zkrácených dodacích lhůtách
b) provádění služeb a oprav v době pracovního klidu,
c) zařazení provozoven do cenových tříd.32)
(3) Podmínkou pro uplatňování přirážky uvedené v § 23 při zkrácení dodací lhůty podle odstavce 2 písm. a) je provádění služeb a oprav ve stanovené lhůtě za nezvýšenou cenu. Při nedodržení stanovené lhůty je organizace povinna poskytnout slevu podle podmínek stanovených zvláštními předpisy.33)
(4) Jestliže nelze při převzetí výrobku do opravy nebo při sjednání služby určit její cenu, určí odhadem dodavatel předběžnou cenu. Předběžná cena se při dodávkách organizacím neuplatňuje, jestliže oprava nebo služba se provede bezodkladně po obdržení požadavku nebo se provádí mimo provozovnu dodavatele nebo jestliže odběratelská organizace písemně uvede, že předběžnou cenu nevyžaduje a povinnost uplatnit předběžnou cenu není stanovena jiným právním předpisem.34)
(5) Jestliže dodavatelská organizace během provádění služby nebo opravy zjistí, že její cena přesáhne předběžnou cenu o více než 10 %, je povinna písemně a bezodkladně oznámit odběratelské organizaci změnu předběžné ceny. Jestliže dodavatelská organizace změnu písemně neoznámí nebo odběratelská organizace se změnou písemně nesouhlasí, je platnou cenou předběžná cena zvýšená maximálně o 10 %.
(6) Překročení předběžné ceny ve vztahu mezi organizací a občanem se řeší podle zvláštních předpisů.35)
(7) Ceny běžných oprav se tvoří stavebnicovým způsobem jako součet
a) stanovených cen jednotlivých výkonů, a nejsou-li, cen vytvořených závazným způsobem, je-li stanoven, nebo způsobem podle § 15 odst. 2 písm. b) až § 17,
b) cen spotřebovávaných náhradních dílů a přímého materiálu, který není zahrnut v ceně výkonů; druh ceny, jímž se náhradní díly a spotřebovávaný materiál oceňují, je stanoven v platných cenících nebo v rozhodnutích cenových orgánů o cenách oprav.
(8) Velkoobchodní cena opakovaně prováděné generální opravy nebo generální opravy jednotlivých uzlů se stanoví obvykle včetně nákladů na přímý materiál. Do velkoobchodní ceny se náklady na přímý materiál a přímé mzdy započítávají podle statisticky zjištěných technickohospodářských norem. Stanovená cena opakovaně prováděné generální opravy může činit nejvýše 90 % platné ceny výrobku. Cena pro opakovaně dodávané generální opravy musí být stanovena nejpozději do 6 měsíců od prvé fakturace generální opravy, pokud bylo provedeno minimálně 5 oprav nebo pokud se nepostupuje podle § 3 odst. 2. Za nestandardní se považují generální opravy prováděné v období před stanovením ceny pro opakovaně prováděné generální opravy. Do velkoobchodní ceny nestandardní generální opravy se zahrnuje spotřeba přímého materiálu a přímé mzdy ve skutečné výši. Jestliže jsou stanoveny velkoobchodní ceny generálních oprav jednotlivých skupin výrobků, lze cenu generální opravy výrobku tvořit podle § 15.
§ 34
Díly pro výrobní spotřebu a pro náhradní spotřebu
(1) Díly pro cenové účely jsou výrobky označené v jednotné klasifikaci průmyslových oborů jako díly (zpravidla ve skupině 9 a 0, popřípadě ě8, dále výrobky oboru 440, 441, 442 a výrobky oboru 443 jen, pokud jsou určeny pro náhradní spotřebu,455,532, popřípadě výrobky dalších oborů,které ústřední cenový orgán v dohodě s Federálním statistickým úřadem za díly určí. Určení pro náhradní spotřebu se uvádí ve smlouvě a ve faktuře. Toto určení se nemusí uvádět při dodávkách opravárenským, odbytovým a obchodním organizacím a při dodávkách pro vývoz, kdy se všechny díly posuzují jako díly pro náhradní spotřebu (dále jen "náhradní díl").
(2) U stejných dílů, v závislosti na jejich určení pro výrobní nebo náhradní spotřebu, se uplatňují rozdílné ceny.
(3) Velkoobchodní cena náhradního dílu i dílu pro výrobní spotřebu se tvoří, pokud není stanoven závazný způsob, z operativní kalkulace finálního výrobku, v níž výše zisku se kalkuluje sazbami stanovenými pro příslušný obor (skupinu) a organizaci. U náhradního dílu se
kalkuluje zisk sazbou maximálně ve výši
a) 100 % ze zpracovacích nákladů,36) jestliže nepřesahují 100,- Kčs,
b) 75 % ze zpracovacích nákladů, jestliže činí více než 100,- Kčs a nepřesahují 1000,- Kčs,
c) 50 % ze zpracovacích nákladů v ostatních případech.
(4) Pokud by uplatněním způsobu tvorby cen podle odstavce 3 vycházela cena náhradního dílu nižší než cena dílu pro výrobní spotřebu, platí i pro náhradní díl cena dílu pro výrobní spotřebu.
(5) Organizace která nevyrábí a nevyráběla finální výrobek, pro který je náhradní díl určen, a která nevyráběla tento díl ani pro kompletaci finálního výrobku, může stanovit jeho velkoobchodní cenu podle odstavce 3, a to i v jiné výši než je platná cena nebo může použít již stanovenou cenu.
(6) Maloobchodní cena náhradního dílu se tvoří přímým propojením podle § 31.
(7) Jestliže organizace použije ke kompletaci svého výrobku díl nakoupený za ceny platné pro náhradní díl; vypořádá se rozdíl mezi zvýšenou a nezvýšenou cenou dílu na vrub jejího hospodářského výsledku. Jestliže organizace díl nakoupený pro výrobní spotřebu dodá pro náhradní spotřebu, fakturuje jej za cenu platnou pro náhradní díl a rozdíl jako cenový odvod 25) odvede do státního rozpočtu bez dalšího rozhodnutí ústředního cenového orgánu.
§ 35
Rozsah uplatnění cenových limitů
(1) Cenový limit podle § 3 odst. 5 se stanoví jako
a) limit velkoobchodní ceny nebo limit velkoobchodní a limit maloobchodní ceny pro výrobek dodávaný na vnitřní trh, který bude
1. vyvinut jako hmotný výstup jmenovitého úkolu vědeckotechnického rozvoje; bude-li výrobek vyvážen, stanoví se též limit kupní ceny,
2. vyráběn podle nové státní normy, jde-li o normu pro jednotlivý výrobek, která mění některou z jeho podstatných kvalitativních podmínek,
3. dodáván z nové výrobní kapacity, která podléhá státní expertize,
b) limit velkoobchodní, maloobchodní nebo kupní ceny vývozu nebo dovozu v případech, kdy tak rozhodne ústřední cenový orgán, Státní plánovací komise, česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, Slovenská komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj, federální ministerstvo zahraničního obchodu nebo jiný orgán hospodářského řízení pro jím řízené organizace, anebo se tak dohodne odběratel s dodavatelem.
(2) Cenový limit nemusí být stanoven pro výrobek,
a) který je určen výhradně pro konečnou spotřebu uvnitř organizace (investice, opravy a údržbu),
b) pro který, v době, kdy má být stanoven cenový limit, se stanoví velkoobchodní cena.
§ 36
Způsoby tvorby cenových limitů
(1) Cenové limity se tvoří způsoby tvorby cen uvedeným v § 9 až 17 podle poradí v těchto ustanoveních uvedeného a přiměřeně podmínkám a údajům, které jsou k dispozici pro jejich tvorbu. U výrobku, u něhož je nutno stanovit limit kupní ceny nebo limit maloobchodní ceny, nesmí být stanoven vyšší limit velkoobchodní ceny, než odpovídá postupu podle § 11 a 12. Limit kupní ceny tvoří organizace zahraničního obchodu podle předpisu federálního ministerstva zahraničního obchodu,"17) pokud tento limit podle dohody nevypracuje navrhovatel limitu velkoobchodní ceny.
(2) Cenový limit se tvoří v plánované úrovni cen, popřípadě v úrovni předpokládané pro dobu, kdy budou zahájeny dodávky výrobku. Jestliže skutečný vývoj cen do doby dodávek výrobku bude odlišný, zohlední se tento vliv při stanovení ceny, což se neposuzuje jako nedodržení cenového limitu. Vyšší velkoobchodní nebo maloobchodní cenu, než cenový limit stanovený ústředním cenovým orgánem, může stanovit jen tento orgán.
§ 37
Přepočet ceny v důsledku změny cen
(1) Cena nového výrobku patřícího do oboru (skupiny), u něhož se podle státního plánu vývoje cen nebo jiného opatření ústředních cenových orgánů mění velkoobchodní ceny, se v době od schválení změny do počátku její platnosti stanoví v dosavadní i nové úrovni, pokud tak určí zvláštní předpis. 10) Cena v dosavadní úrovni se tvoří způsobem platným v době vypracování návrhu, cena v nové úrovni podle rozhodnutí ústředních cenových orgánů o způsobu provedení změny cen.
(2) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla zahrnuta do změny cen oboru nebo skupiny výrobků, protože se nepředpokládala jeho další výroba, je nutné dodatečně provést změnu velkoobchodní ceny předepsaným způsobem. Tyto změny cen stanoví orgán nebo organizace, v jejichž působnosti bylo provedení změn cen v oboru nebo skupině výrobků a vždy organizace, platí-li pro výrobek závazný způsob tvorby cen. Má-li se takovýto výrobek znovu vyrábět více než jeden rok po platnosti změny cen v oboru nebo skupině výrobků, stanoví se pro něj cena jako pro nový výrobek.
(3) Pro potřeby nového ocenění zásob přepočtou organizace velkoobchodní ceny tuzemských výrobků, které nebyly při změně cen převedeny na platnou úroveň, bez schválení ústředním cenovým orgánem. Velkoobchodní cena se přepočte na novou úroveň
a) závazným způsobem, a není-li stanoven,
b) indexem změny velkoobchodních cen příslušné skupiny výrobků v dané organizaci.
(4) Přepočet podle odstavce 3 se neprovádí, jestliže organizace nemá podklady pro jeho provedení nebo jde-li o dovážené výrobky.
ČÁST ČTVRTÁ
CENOVÉ ŘÍZENÍ PRO STANOVENÍ CEN
§ 38
Společná ustanovení o cenovém řízení
(1) Ustanovení této části platí přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen s výjimkou cen uvedených v odstavci 2.
(2) Pro prozatímní ceny, předběžné ceny, velkoobchodní ceny s daní z obratu, velkoobchodní ceny odvozené z běžných kupních cen, běžné kupní ceny a přepočtené velkoobchodní ceny podle § 37 platí z této části jen ustanovení § 40 odst. 12, § 43 odst. 6 nebo 7 a § 45.
(3) Obchodní organizace stanoví maloobchodní ceny výrobků dodávaných do tržních fondů v rozsahu určeném zvláštními rozhodnutími,31) nižší maloobchodní ceny podle § 4 odst. 4 a přirážky a srážky u těchto cen za odchylky od podstatných podmínek a limity maloobchodních cen, které nestanoví ústřední cenový orgán. Obchodní organizace vydávají, popřípadě zpracovávají ceníky maloobchodních cen a jejich dodatky a předkládají ústředním cenovým orgánům rozbory vývoje a působení maloobchodních cen. Pokud příležitostně vyrábějí některé výrobky pro jiné organizace, mají rovněž působnost jako organizace podle odstavce 2.
(4) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace, dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví je pro průmyslové tuzemské i dovážené spotřební výrobky prodávané výhradně v prodejnách těchto organizací, nejde-li o maloobchodní ceny, které stanoví národní výbor, nebo jejichž stanovení si zvlášť vyhradí ústřední cenový orgán.
(5) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny, prozatímní kupní ceny, limity kupních cen výrobků, které budou výstupem řešení úkolu plánu rozvoje vědy a techniky a u nichž je předpoklad, že budou vyváženy, dále sazby přímých obchodních nákladů zahraničních a obchodní ceny dovážených výrobků, pokud podle dohody je nestanoví obchodní organizace.
§ 63
Cenové gesce
(1) K širší součinnosti ústředních cenových orgánů s podnikovou sférou při zabezpečování státní cenové politiky a regulace cen mohou ústřední cenové orgány pověřovat po předchozí dohodě orgány a organizace cenovou gescí. Pověřují se především organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru nebo v největším rozsahu výrobky daného oboru prodávají nebo nakupují nebo zajišťují cenovou agendu v dané oblasti výroby.
(2) Ústřední cenové orgány při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje. Cenoví gestoři zejména
a) koordinují práce na zdokonalení způsobů tvorby cen a cenových limitů a zpracovávají návrhy závazných způsobů tvorby cen,
b) zabezpečují a koordinují provádění významných cenových opatření v případech, kdy se na výrobě podílí více organizací a je závazná jednotnost cen,
c) stanoví ceny nových výrobků v rozsahu svého pověření,
d) předkládají návrhy na cenová opatření na základě rozborů vývoje a působení cen,
e) zpracovávají a vydávají v určených oborech jednotné oborové ceníky a dodatky k nim.
(3) Zřizování a činnost cenových gescí jsou upraveny rozhodnutím ústředních cenových orgánů. 38)
ČÁST O S M Á
PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 64
Návrhy cen zpracované před 15. únorem 1990 se projednávají a ceny stanovují podle předpisů platných do 14. února 1990, nejdéle však do 31. května 1990.
§ 65
V případech zdůvodněných specifickými podmínkami některých výrob může ústřední cenový orgán stanovit odchylky a výjimky pro uplatnění jednotlivých druhů cen a pro jejich tvorbu po předchozí dohodě s příslušnými ústředními cenovými orgány.
§ 66
Zrušuje se:
1. vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 113/1985 Sb., o cenách,
2. výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-2/86 o cenové kontrole, výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-3/86 o cenících a označování výrobků maloobchodními cenami, výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu, Slovenského cenového úřadu č. V-4/86 o cenových limitech, uveřejněné v Cenovém věstníku částka 52/1985 a registrované ve Sbírce zákonů částka 32/1985.
§ 67
Vyhláška nabývá účinnosti dnem 15. února 1990.
Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu:
Ing. Šebek v. r.
Ministr financí, cen a mezd ČSR:
Ing. Nikodým v. r.
Ministr financí, cen a mezd SSR:
Ing. Mišeje v. r.
1) Výrobky, výkony a práce klasifikované v rámci jednotné soustavy sociálně ekonomických informací a číselníků.
2) § 17 hospodářského zákoníku, v úplném znění č. 80/1989 Sb.
3) Vyhláška Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd české socialistické republiky a ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické republiky ze dne 1. února 1990, o smluvních cenách.
4) Vyhláška z 1. února 1990, o smluvních cenách, pokud jde o ocenění základních prostředků pořízených ve vlastní režii. Směrnice k účtovým osnovám vydávané federálním ministerstvem financí.
5) Vyhláška ministerstva místního hospodářství č. 200/1956 Ú.1.(Ú. v.), o nájemném z pozemků, na nichž se těží písky.
5)Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd ČSR č. 182/1988 Sb., o cenách staveb pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.
Vyhláška ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 205/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků.
Vyhláška Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 60/1964 Sb., o úhradě za užívání bytu a za služby spojené s užíváním bytu, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška ministerstva vnitra č. 98/1967 Sb., o úhradě za užívání nebytových prostorů.
397 odst. 3 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., v úplném znění č. 70/1983 Sb.
6) § 26a hospodářského zákoníku.
7) Sazebník daně z obratu vydaný federálním ministerstvem financí podle § 16,18 a § 19 odst. 1 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu.
8) Např. v ceníku VC-MC 179) 89, vodárenství a kanalizace, Cenový věstník částka 46/1988, příloha č. III.
9) § 231 občanského zákoníku.
9) § 17 odst. 2 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství č. 137/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu.
§ 2 odst. 6 a 7 vyhlášky ministerstva všeobecného strojírenství a Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 18/1965 Sb., o podmínkách údržby a oprav silničních vozidel pro motorovou dopravu v majetku občanů a nesocialistických organizací.
10) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR o změnách cen.
11) § 201 hospodářského zákoníku.
§ 251 a 252 občanského zákoníku.
11) § 10 vyhlášky federálního ministerstva financí, ministerstva financí ČSR, ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.
12) Směrnice FMF č. j. VI-3/28571/76 pro vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků z tržních fondů za maloobchodní ceny v r. 1977-78, ve znění úpravy č. j. VI-3/20060/79.
13) § 113 odst. 3 zákoníku práce č. 65/1965 Sb., v úplném znění č. 52/1989 Sb.
14) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb., o státním řízení cen.
15) Výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 01/90 o metodice tvorby cen.
16) § 6 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.
17) Instrukce federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 6/86 o tvorbě a kontrole zahraničních cen.
18) Rozdílový ukazatel vývozu (RU) se vypočte takto: 
	 cena franko čs. hranice
  RU = ......................... x 100
	    velkoobchodní cena
19) Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Státní arbitráže ČSSR č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.
20) § 11 odst. 1 písm. b) bod 4 zákona č. 156/1989 Sb., o odvodech do státního rozpočtu.
21) § 13 odst. 1 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.
22) § 18 odst. 2 a § 24c odst. 1 zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, v úplném znění č. 84/1987 Sb.
23) § 4,5,6 a 10 zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě. § 4,5,6 a 10 zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě.
24) § 201 hospodářského zákoníku. § 235 odst. 1 občanského zákoníku.
25) § 13 odst. 3 nařízení vlády ČSSR č. 112/1985 Sb.
26) Pravidla uplatňování finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě.
27) Výměr Federálního cenového úřadu č. 50305.1) 89, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen montážních prací, Cenový věstník částka 9/1989.
27) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8241331) 88, kterým se stanoví pravidla pro stanovení cen stavebních prací, Cenový věstník částka 2-3/1989.
28) Výměr Federálního cenového úřadu č. 8170331) 1988, kterým se stanoví sazby vedlejších rozpočtových nákladů staveb, Cenový věstník částka 45/1988, ve znění výměru Federálního cenového úřadu č. 5050/5.1/1989, Cenový věstník částka 14/1989.
29) Výměr Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 015/86 o tvorbě souhrnných cen stavebních objektů a skupinových cen stavebních soustav a stavebních dílů, Cenový věstník částka 6/1987, ve znění výměru Federálního cenového řadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 065/1988, Cenový věstník částka 21/1988.
30) Nařízení vlády ČSSR č. 228/1988 Sb., kterým se vydává celní sazebník obchodního zboží.
31) § 62 odst. 4 této vyhlášky a výměr Federálního cenového úřadu, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 05/90 o gescích a působnosti ve stanovení maloobchodních cen, Cenový věstník částka 54/1989.
32) Směrnice ministerstva vnitra ČSR č. MH/21 - 1123/1973. Směrnice ministerstva vnitra SSR č. MH/3549/1973.
32) Vyhláška ministerstva obchodu ČSR č. 93/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona ČNR č. 127/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 138/1988 Sb.
Vyhláška ministerstva obchodu SSR č. 100/1982 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona SNR č. 130/1981 Sb., o vnitřním obchodě, ve znění vyhlášky č. 164/1988 Sb.
33) Např. vyhlášky č. 66/1979 Sb. a č. 67/1979 Sb., kterými se provádějí některá ustanovení občanského zákoníku, upravující poskytování služeb občanům,
33) vyhláška ministerstva všeobecného strojírenství č. 136/1964 Sb., kterou se vydávají základní podmínky dodávky oprav strojírenských výrobků,
§ 3 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 18/1965 Sb.
34) § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.
35) § 231 občanského zákoníku. § 2 odst. 6 a 7 vyhlášky č. 18/1965 Sb.
36) Zpracovacími náklady se rozumí úplné vlastní náklady bez nákladů na přímý materiál a na polotovary vlastní výroby.