Vyhledávání ASPI

Vyhláška ze dne 19.2.1993 o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče

26.2.1993 | Sbírka: 82/1993 Sb. | Částka: 23/1993 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 114/1988 Sb., 100/1988 Sb.
Aktivní derogace: 149/1988 Sb., 411-8625
Pasivní derogace: 108/2006 Sb., 7/2006 Sb., 34/2005 Sb., 5/2004 Sb., 551/2002 Sb., 425/2001 Sb., 73/2001 Sb., 172/1999 Sb., 145/1998 Sb., 205/1997 Sb., 262/1996 Sb., 66/1996 Sb., 207/1995 Sb., 146/1995 Sb., 138/1994 Sb.

82/1993 Sb.

VYHLÁŠKA

ministerstva práce a sociálních věcí

ze dne 19. února 1993

o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče

Změna: 138/1994 Sb.

Změna: 146/1995 Sb.

Změna: 146/1995 Sb. (část)

Změna: 66/1996 Sb.

Změna: 262/1996 Sb.

Změna: 205/1997 Sb.

Změna: 145/1998 Sb.

Změna: 172/1999 Sb.

Změna: 73/2001 Sb.

Změna: 425/2001 Sb.

Změna: 551/2002 Sb.

Změna: 5/2004 Sb.

Změna: 34/2005 Sb.

Změna: 7/2006 Sb.

Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví podle § 58 písm. c) zákona České národní rady č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 144/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb., a podle § 177a odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona České národní rady č. 37/1993 Sb.:

ČÁST PRVNÍ

Úhrada za pobyt v ústavech sociální péče pro dospělé občany

Stanovení úhrady

§ 1

(1) Za pobyt v ústavu sociální péče pro dospělé občany (dále jen "ústav"), s výjimkou domova-penziónu pro důchodce, hradí občan náklady na stravu, bydlení a nezbytné služby, které činí denně na jednu osobu

a) za stravu částku ve výši stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního právního předpisu;¹⁾ tato částka se snižuje při denním nebo týdenním pobytu v ústavu, pokud občan po předchozím souhlasu ústavu neodebere všechny druhy jídel, o část stravovací jednotky stanovenou podle zvláštního právního předpisu^1a) podle počtu neodebraných jídel,

b) za bydlení

1. v obytné místnosti se třemi a více obyvateli 61 Kč,

2. v obytné místnosti se dvěma obyvateli 70 Kč,

3. v obytné místnosti s jedním obyvatelem 83 Kč,

c) za nezbytné služby

1. při celoročním nebo týdenním pobytu v ústavu 68 Kč,

2. při denním pobytu v ústavu 41 Kč;

za nezbytné služby se považují úklid, praní a vaření.

(2) Částky uvedené v odstavci 1 písm. b) mohou být podle místních podmínek zvýšeny až o 30 %.

(3) Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že součet částek podle odstavce 1, popřípadě odstavce 2 se při celoročním pobytu v ústavu násobí 30 a při týdenním pobytu v ústavu se násobí 21; při denním pobytu v ústavu se součet částek uvedených v odstavci 1 písm. a) a c) č. 2 násobí 21.

(4) Občan, kterému bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, kromě úhrady podle odstavce 3, hradí za kalendářní měsíc též náklady za pomoc, která je mu poskytována z důvodu bezmocnosti v ústavu s celoročním pobytem ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost, při týdenním pobytu v ústavu ve výši 75 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost a při denním pobytu v ústavu ve výši 50 % přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.

§ 2

(1) Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za celoroční pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem.2) Po úhradě nákladů podle § 1 odst. 3 a 4 za týdenní pobyt v ústavu musí občanu zůstat z jeho příjmů alespoň 60 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem²⁾ a po úhradě nákladů za denní pobyt v ústavu alespoň 75 % této částky.

(2) Jsou-li v témže ústavu umístěni manželé, je základem pro výpočet úhrady nákladů každého z nich jedna polovina úhrnu jejich příjmů.

(3) Příjmem občana se rozumí příjmy uvedené v zákoně o životním minimu.³⁾ Příjem se zjišťuje ke dni vydání rozhodnutí o přijetí do ústavu.

§ 3

Úhrada nákladů při pobytu občana mimo ústav

(1) Při předem oznámeném pobytu mimo ústav s celoročním nebo týdenním pobytem hradí občan za každý takový den náklady za ubytování [§ 1 odst. 1 písm. b), popřípadě odst. 2] a 20 % nákladů za nezbytné služby [§ 1 písm. c)]; při denním pobytu v ústavu hradí 20 % nákladů za nezbytné služby za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav.

(2) Byla-li úhrada stanovená podle § 1 a 2 již zaplacena za celý kalendářní měsíc, vrátí ústav za každý den předem oznámeného pobytu občana mimo ústav poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle odstavce 1.

(3) Za den pobytu mimo ústav se považuje kalendářní den, kdy občan pobývá mimo ústav a neodebral žádné jídlo. Pobyt mimo ústav z důvodu ošetření nebo umístění ve zdravotnickém zařízení se považuje vždy za předem oznámený pobyt mimo ústav.

(4) Při předem oznámeném pobytu mimo ústav kratším než kalendářní den poskytne ústav náhradu zaplacené úhrady za předem odhlášenou stravu ve formě potravin v hodnotě části stravovací jednotky za stravu normální stanovené podle zvláštního právního předpisu^3a) na jednotlivé druhy jídla.

(5) Probíhá-li předem oznámený pobyt mimo ústav kratší než kalendářní den během dne bezprostředně předcházejícího kalendářnímu dnu pobytu mimo ústav nebo dne následujícího po tomto dnu, anebo jde-li o pobyt mimo ústav, který započne v průběhu kalendářního dne, trvá do následujícího kalendářního dne a skončí v průběhu tohoto kalendářního dne, vrátí ústav za předem odhlášenou stravu poměrnou část zaplacené úhrady ve výši části stravovací jednotky za stravu normální stanovené podle zvláštního právního předpisu1a) na jednotlivé druhy jídla. Nebyla-li úhrada podle § 1 odst. 1 až 3 a § 2 stanovena v plné výši, vrátí ústav poměrnou část zaplacené úhrady podle odstavce 2, nejvýše však ve výši části stravovací jednotky za stravu normální stanovené podle zvláštního právního předpisu^1a) na jednotlivé druhy jídla. Náhrada zaplacené úhrady může být po dohodě s občanem poskytnuta ve formě potravin v hodnotě části stravovací jednotky za stravu normální stanovené podle zvláštního právního předpisu^1a) na jednotlivé druhy jídla.

(6) Způsob oznamování pobytu mimo ústav a odhlašování stravy stanoví se souhlasem zřizovatele ústav.

§ 4

Kapesné

Nemá-li občan umístěný v ústavu s celoročním pobytem příjem alespoň ve výši 30 % částky potřebné k zajištění výživy a ostatních osobních potřeb stanovené zvláštním zákonem,²⁾ poskytne mu ústav měsíčně kapesné až do výše této částky.

§ 5

Úhrada nákladů při přechodném pobytu v ústavu

(1) Při přechodném pobytu v ústavu se výše úhrady stanoví podle § 1 a 2; částky úhrady uvedené v § 1 odst. 1, popřípadě zvýšené podle § 1 odst. 2, mohou být přitom zvýšeny až o 50 %, jsou-li služby poskytovány ve zvýšeném rozsahu a kvalitě.

(2) Při předem oznámeném pobytu mimo ústav hradí občan za každý takový den náklady ve výši podle § 3 odst. 1. Byla-li úhrada stanovená podle odstavce 1 již zaplacena, vrátí ústav za každý den předem oznámeného pobytu občana mimo ústav poměrnou část úhrady, s výjimkou částek podle věty první. Ustanovení § 3 odst. 3 až 6 platí obdobně.

ČÁST DRUHÁ

Úhrada za pobyt v ústavech sociální péče pro mládež

Stanovení úhrady

§ 6

(1) Za pobyt v ústavu sociální péče pro mládež (dále jen "ústav pro mládež") hradí náklady za stravu, bydlení a nezbytné služby dítě, je-li poživatelem důchodu, s výjimkou sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte. Pro stanovení úhrady platí obdobně § 1 až 5.

(2) Není-li dítě poživatelem důchodu nebo je-li poživatelem sirotčího důchodu jednostranně osiřelého dítěte, hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež rodiče dítěte nebo rodič, kterému bylo dítě rozhodnutím soudu svěřeno do výchovy, popřípadě jiná osoba povinná výživou dítěte.

(3) Výše úhrady v případech uvedených v odstavci 2 činí denně částku stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního předpisu.⁴⁾ Úhrada za kalendářní měsíc se stanoví tak, že částka stravovací jednotky podle věty první se při celoročním pobytu v ústavu pro mládež násobí 30 a při týdenním a denním pobytu v ústavu pro mládež se násobí 21. Výše úhrady při denním nebo týdenním pobytu v ústavu pro mládež za dny, v nichž dítě neodebere po předchozím souhlasu ústavu pro mládež všechny druhy jídel, činí denně část stravovací jednotky za stravu normální stanovenou podle zvláštního právního předpisu,^3a) podle počtu odebraných jídel.

(4) Pokud se ústavu pro mládež vyplácí podle zvláštního předpisu⁵⁾ přídavek na dítě, snižuje se o jeho výši úhrada podle odstavce 3.

(5) Úhrada za pobyt dítěte, u něhož byla soudem nařízena ústavní nebo ochranná výchova, se vypočte podle odstavců 3 a 4 a stanoví se každému z rodičů zvlášť tak, že se rozdělí podle poměru jejich příjmů; o příjmu rodičů platí § 2 odst. 3 obdobně.

(6) Za dítě, které je svěřeno do pěstounské péče a ke kterému pěstoun nemá vyživovací povinnost, hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež pěstoun z příspěvku na úhradu potřeb dítěte, pokud náleží podle zvláštního zákona.⁹⁾ Výše úhrady se stanoví podle odstavce 3.

(7) Pokud se dávka důchodového zabezpečení náležející dítěti umístěnému v ústavu pro mládež vyplácí zvláštnímu příjemci,¹⁰⁾ hradí náklady za pobyt v ústavu pro mládež podle odstavce 3 zvláštní příjemce z této dávky.

§ 7

(1) Úhrada podle § 6 odst. 3 až 5 za celoroční pobyt v ústavu pro mládež se na žádost osob uvedených v § 6 odst. 2 nebo z podnětu zřizovatele ústavu, který o úhradě rozhoduje, sníží nebo se nevyžaduje, jestliže po zaplacení úhrady by jejich příjem nebo příjem jejich rodiny poklesl pod částku životního minima stanoveného zvláštním zákonem.⁶⁾ Tato úhrada se rovněž nevyžaduje, jestliže osoba uvedená v § 6 odst. 2 nebo osoba s ní společně posuzovaná^6a) je příjemcem dávky sociální péče poskytnuté z důvodu sociální potřebnosti podle zvláštního právního předpisu.^6b)

(2) Ustanovení § 2 odst. 3 platí obdobně.

§ 8

Úhrada nákladů při pobytu dítěte mimo ústav pro mládež

(1) Za dobu předem oznámeného pobytu dítěte mimo ústav pro mládež se úhrada nákladů podle § 6 odst. 3 až 5 neplatí.

(2) Byla-li úhrada stanovená podle § 6 odst. 3 až 5, popřípadě § 7 odst. 1 již zaplacena za celý kalendářní měsíc, vrátí ústav pro mládež za každý den předem oznámeného pobytu mimo ústav pro mládež poměrnou část úhrady.

(3) Ustanovení § 3 odst. 3 až 6 platí obdobně.

§ 9

Kapesné

Dítěti, které plní povinnou školní docházku nebo se připravuje na budoucí povolání a není poživatelem důchodu ani k němu nemá nikdo stanovenu vyživovací povinnost nebo stanovenou povinnost neplní, poskytuje ústav pro mládež měsíčně kapesné ve výši

a) 100 Kč, jde-li o dítě ve věku od 6 do 15 let,

b) 200 Kč, jde-li o dítě starší 15 let.

§ 9a

Úhrada nákladů při přechodném pobytu v ústavu pro mládež

Výše úhrady za přechodný pobyt dítěte uvedeného v § 6 odst. 2 v ústavu pro mládež činí denně částku stravovací jednotky za stravu normální podle zvláštního předpisu.⁴⁾

ČÁST TŘETÍ

Úhrada za pobyt v domovech - - penziónech pro důchodce a v domovech pro matky s dětmi

§ 10

Za pobyt v domově - penziónu pro důchodce (dále jen "domov pro matky") hradí občan náklady za ubytování a základní péči.

§ 11

Obytné jednotky

(1) Obytné jednotky v penziónu se rozdělují na:

a) jednolůžkové obytné jednotky s jednou obytnou místností, popřípadě s vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí,

b) dvoulůžkové obytné jednotky s jednou nebo dvěma obytnými místnostmi, popřípadě vedlejšími prostorami a se základním provozním zařízením nebo jeho částí.

(2) Za obytnou místnost v penziónu a domově pro matky se považuje přímo osvětlená a větratelná místnost o podlahové ploše alespoň 12 m2, kterou lze přímo nebo dostatečně nepřímo vytápět a která je vzhledem ke svému stavebně technickému uspořádání a vybavení určena k celoročnímu bydlení, a místnost o ploše menší než 12 m2, jestliže je určena k celoročnímu bydlení a splňuje ostatní podmínky.

(3) Za jednolůžkovou obytnou místnost v penziónu se považuje obytná místnost o podlahové ploše nejvýše 18 m2; má-li obytná místnost větší plochu, považuje se za dvoulůžkovou obytnou místnost. Obytné místnosti, které mají společnou předsíň s jedním společným vstupem z chodby, se dohromady považují za dvoulůžkovou obytnou místnost.

§ 12

Vybavení obytné jednotky

Vybavením obytné jednotky se rozumí kuchyňská linka, sporák a jiné zařízení k vaření, vestavěná skříň a chladnička; vybavením obytné jednotky v domově pro matky jsou dále lůžka pro matku a dítě s pokrývkami, polštáři a ložním prádlem.

§ 13

Základní péče

Základní péče zahrnuje vytápění obytné jednotky, dodávku elektrické, popřípadě jiné energie, vody, užívání výtahu, služby, kterými jsou čtvrtletní úklid obytné jednotky, úklid, vytápění a osvětlení společných prostor, praní a žehlení ložního prádla a záclon, pokud jsou součástí vybavení obytné jednotky, a vymalování nebo vytapetování obytné jednotky jednou za tři až čtyři roky, odvoz popela, smetí a splašků a čištění žump, kontrola a čištění komínů a vybavení obytných jednotek společnou televizní a rozhlasovou anténou, s výjimkou rozvodu a provozu kabelové televize, základní péče zahrnuje také úklid obytné jednotky a praní a žehlení ložního prádla a záclon, i když nejsou součástí vybavení obytné jednotky, nejsou-li dodržovány hygienické požadavky na provoz ústavů sociální péče stanovené zvláštním právním předpisem.^6c)

Výpočet úhrady za ubytování a základní péči

§ 14

(1) Úhrada za ubytování v penziónu a domově pro matky zahrnuje úhradu za podlahovou plochu a úhradu za vybavení obytné jednotky.

(2) Celková úhrada za ubytování a základní péči se pro jednoho obyvatele stanoví měsíční částkou. Za období kratší jednoho měsíce se tato úhrada vypočte podle počtu dnů. Denní částka činí třicetinu celkové měsíční úhrady.

§ 15

Úhrada za podlahovou plochu

(1) Podlahová plocha obytné jednotky je celková započitatelná podlahová plocha obytné jednotky a započitatelná plocha prostorů mimo ni užívaných výhradně obyvatelem obytné jednotky. Do podlahové plochy obytné jednotky se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem, kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se však plocha okenních a dveřních ústupků. Jestliže má místnost zkosený strop pod výšku 2 m nad podlahou, počítá se její podlahová plocha jen čtyřmi pětinami.

(2) Základní sazba úhrady za 1 m2 podlahové plochy činí měsíčně 9 Kč; základní sazba může být zvýšena podle místních podmínek až do výše částky odpovídající maximální ceně základního měsíčního nájemného za 1 m2 podlahové plochy bytu příslušné kategorie stanovené v obci.

(3) Ve dvoulůžkové obytné místnosti v penziónu se stanoví úhrada za podlahovou plochu každému uživateli jednou polovinou. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada za podlahovou plochu v plné výši.

(4) U dvoulůžkové obytné jednotky v penziónu tvořící jednu místnost, kterou neobývá manželská dvojice, se úhrada za podlahovou plochu snižuje o 20 Kč pro každého obyvatele.

§ 16

Snížení úhrady

(1) Částka úhrady stanovená podle § 15 se snižuje,

a) není-li v obytné jednotce společné zařízení k vaření    o 5 Kč

b) není-li v obytné jednotce spíž (spížní skříň)           o 2 Kč

c) není-li v obytné jednotce nebo pro obytné jednotky
   společný koupelnový kout                                o 8 Kč

d) není-li v obytné jednotce záchod                        o 6 Kč

e) není-li součástí obytné jednotky sklep                  o 2 Kč.

(2) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penzionu se každému obyvateli snižuje úhrada o jednu polovinu částek uvedených v odstavci 1.

§ 17

Úhrada za vybavení obytné jednotky

(1) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené před 1. srpnem 1998 činí po dobu životnosti předmětu měsíčně nejvýše

a) za sporák nebo jiné zařízení k vaření   15 Kč,

b) za kuchyňskou linku se skříňkami        15 Kč,

c) za kuchyňskou linku bez skříněk         10 Kč,

d) za vestavěnou skříň                      5 Kč,

e) za chladničku                           25 Kč.

(2) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené před 1. srpnem 1998 činí po uplynutí doby životnosti předmětu měsíčně nejvýše

a) za sporák nebo jiné zařízení k vaření   10 Kč,

b) za kuchyňskou linku                     10 Kč,

c) za vestavěnou skříň                      5 Kč,

d) za chladničku                           10 Kč.

(3) Úhrada za vybavení obytné jednotky pořízené po 1. srpnu 1998 činí po dobu životnosti předmětu měsíčně částku, která je rovna jedné dvanáctině podílu pořizovací ceny daného předmětu a doby jeho životnosti.

(4) Životnost vybavení obytné jednotky činí:

a) chladnička, sporák a jiné zařízení k vaření   15 let,

b) kuchyňská linka a vestavěná skříň             20 let.

(5) Za další vybavení obytné jednotky může být úhrada zvýšena až o 150 Kč měsíčně. Za vybavení obytné jednotky v domově pro matky uvedené v § 12 části věty za středníkem se úhrada nevyžaduje.

(6) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se stanoví úhrada každému obyvateli ve výši jedné poloviny částek podle odstavců 1, 2, 3 nebo 5. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, stanoví se úhrada v plné výši.

(7) Za opravu vybavení obytné jednotky může být stanovena úhrada až do výše skutečných účelně vynaložených nákladů; ustanovení odstavce 6 přitom platí obdobně.

§ 18

Úhrada za základní péči

(1) Úhrada za vytápění obytné jednotky pro jednoho obyvatele se stanoví násobkem plochy obytné jednotky a sazby za 1 m2, pokud obytná jednotka není vybavena poměrovým měřidlem odběru tepla.

Sazba za vytápění 1 m2 obytné jednotky penzionu nebo domova pro matky se stanoví

a) jako podíl průměrných měsíčních nákladů na vytápění penzionu nebo domova pro matky za předchozí otopné období¹¹⁾ a jeho celkové vytápěné podlahové plochy, nebo

b) zálohově; po ukončení otopného období se provede do tří kalendářních měsíců vyúčtování skutečných nákladů za vytápění a zaplacené zálohy.

(2) Jsou-li obytné jednotky vybaveny poměrovým měřidlem odběru tepla, stanoví se úhrada násobkem skutečného množství odebraného tepla a sazby za jednotku odebraného tepla účtované dodavatelem.

(3) Úhrada za elektřinu a plyn se stanoví podle sazeb, není-li dále stanoveno jinak. Sazba za elektřinu v jednolůžkové obytné jednotce činí nejvýše 342 Kč měsíčně, ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu nejvýše 200 Kč měsíčně pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jen jeden obyvatel, činí sazba za elektřinu nejvýše 342 Kč měsíčně. Sazba za plyn činí nejvýše 174 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.

(4) Jsou-li obytné jednotky vybaveny elektroměry (odpočitadly) a plynoměry, stanoví se úhrada za skutečně spotřebovanou elektřinu a plyn podle cen účtovaných dodavatelem.

(5) Úhrada za dodávku vody a odvádění odpadních vod pro jednoho obyvatele se stanoví podle sazby, není-li dále stanoveno jinak; sazba za dodávku vody a odvádění odpadních vod se vypočte podílem celkové spotřeby vody na jednoho obyvatele, nejvýše však činí 123 Kč měsíčně.

(6) Jsou-li obytné jednotky vybaveny průtokovými měřidly teplé a studené vody, stanoví se úhrada za dodávku vody násobkem skutečného množství odebrané vody a sazby za m3 odebrané vody účtované dodavatelem.

(7) Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 stanoví ve výši jedné poloviny pro každého obyvatele. Jestliže dvoulůžkovou obytnou jednotku v penziónu obývá na vlastní žádost jeden obyvatel, stanoví se úhrada podle odstavců 2, 4 a 7 v plné výši.

(8) Úhrada za služby základní péče pro jednoho obyvatele se stanoví:

a) za vyprání, vyžehlení, popřípadě mandlování ložního prádla, které je součástí vybavení obytné jednotky, jedenkrát měsíčně ve výši průměrných skutečných nákladů,

b) za vyprání, vyžehlení, mandlování, popřípadě vypínání a zavěšení záclon nebo závěsu, které jsou součástí vybavení obytné jednotky jednou za tři měsíce ve výši průměrných skutečných nákladů.

(9) Úhrnná částka úhrady za úklid, vytápění a osvětlení společných prostor, užívání výtahu, odvoz popela, smetí a splašků a čištění žump, kontrolu a čištění komína a vybavení obytných jednotek společnou televizní a rozhlasovou anténou, s výjimkou rozvodu a provozu kabelové televize, činí nejvýše 340 Kč měsíčně pro jednoho obyvatele.

(10) Úhrada za používání automatické pračky v domově pro matky činí 12 Kč měsíčně.

(11) Úhrada za vymalování nebo vytapetování obytné jednotky se stanoví ve výši skutečných účelně vynaložených nákladů. Úhrada za čtvrtletní úklid obytné jednotky činí nejvýše 72 Kč za hodinu.

Ve dvoulůžkové obytné jednotce v penziónu se úhrada stanoví ve výši jedné poloviny částek podle věty první a druhé pro každého obyvatele.

(12) Pokud penzión nebo domov pro matky zabezpečuje přemístění nábytku a úklid po malování nebo tapetování, činí úhrada u jednolůžkové obytné jednotky nejvýše 72 Kč za hodinu a u dvoulůžkové obytné jednotky pro každého obyvatele nejvýše 36 Kč za hodinu

§ 19

(1) Pokud obyvateli penzionu bylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost a penzion mu poskytuje pomoc z důvodu bezmocnosti, činí úhrada za tuto pomoc za kalendářní měsíc částku ve výši přiznaného měsíčního zvýšení důchodu pro bezmocnost.

(2) Pokud penzion poskytuje z důvodu zdravotního stavu obyvateli, kterému nebylo přiznáno zvýšení důchodu pro bezmocnost, pomoc při některých úkonech, činí úhrada nejvýše

a) za pomoc při nezbytných
   životních úkonech (např.
   při osobní hygieně, při
   oblékání, při přesunu na
   vozík nebo na lůžko a při
   použití WC)                                    25 Kč denně,

b) za jednoduché ošetřovatelské
   úkony                                          15 Kč denně,

c) za ošetření nohou (pedikura)                   80 Kč za úkon.

§ 19a

     Úhrada  za další  placené služby  poskytované podle  možností
penzionu a požadavků obyvatel se stanoví:

a) za stravování                   podle zvláštního právního
                                   předpisu o stravování
                                   v zařízeních sociální
                                   péče,7)

b) za donášku nebo
   dovoz oběda nebo
   jiného teplého jídla            nejvýše 17 Kč denně,

c) za praní a žehlení              - v penzionu ve výši
   ložního prádla,                   průměrných skutečných
   záclon, závěsů                    nákladů za předchozí
   a jiného prádla                   kalendářní rok
                                   - v jiném zařízení ve výši,
                                     kterou toto zařízení
                                     požaduje,

d) za nákupy                       nejvýše 30 Kč denně,

e) nutné pochůzky                  nejvýše 30 Kč denně,

f) za doprovod
   na lékařské         vyšetření,
   při vyřizování
   úředních záležitostí,
   apod.                           nejvýše 45 Kč za hodinu,

g) za úklid obytné
   jednotky                        podle velikosti a vybavení
                                   obytné jednotky a obtížnosti
                                   úklidu nejvýše 60 Kč
                                   za hodinu.

§ 20

Po dobu pobytu obyvatele mimo penzion nebo domov pro matky se úhrada za ubytování a za základní péči nesnižuje. Jestliže však obyvatel pobývá mimo penzion nebo domov pro matky po dobu alespoň deseti kalendářních dnů po sobě jdoucích, snižuje se měsíční částka úhrady za elektřinu, plyn a vodu za každý takový den o jednu třicetinu; to neplatí v případech, kdy se úhrada stanoví podle § 18 odst. 4 a 6. Úhrada podle § 19 odst. 1 se za každý celý kalendářní den pobytu obyvatele mimo penzion snižuje o jednu třicetinu.

ČÁST ČTVRTÁ

Společná, přechodná a závěrečná ustanovení

§ 21

(1) Úhrada za pobyt v ústavech, ústavech pro mládež, penziónech a domovech pro matky se platí do konce kalendářního měsíce, za který náleží. Při přijetí do ústavu, ústavu pro mládež, penziónu nebo domova pro matky v průběhu kalendářního měsíce se platí za tento kalendářní měsíc ode dne nástupu do ústavu poměrná část úhrady podle počtu dnů pobytu.

(2) Výše úhrady stanovená podle § 1, 3, § 5 až 8, § 9a a § 14 se zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(3) Zaplacená úhrada se nevrací za předem neoznámenou dobu pobytu mimo ústav nebo ústav pro mládež.

(4) Změní-li se během kalendářního měsíce skutečnosti rozhodné pro stanovení výše úhrady, úhrada se nově stanoví od počátku následujícího kalendářního měsíce. Ustanovení věty první neplatí, sníží-li se během kalendářního měsíce příjem rozhodný podle § 2 odst. 3 pro stanovení výše úhrady; v těchto případech se úhrada nově stanoví ode dne, kdy byl takový příjem vyplacen. Jsou-li v témže ústavu umístěni manželé a jeden z nich během kalendářního měsíce ukončí pobyt v ústavu nebo zemře, úhrada se nově stanoví ode dne následujícího po dni, kdy taková změna nastala.

§ 22

Příjem podle § 2 odst. 3 a § 7 odst. 2 se u občanů umístěných ke dni účinnosti vyhlášky v ústavu nebo ústavu pro mládež zjišťuje poprvé za měsíc březen 1993; úhrada za tento kalendářní měsíc musí být zaplacena do konce dubna 1993.

§ 23

Zrušují se

1. v § 12 odst. 1 větě první a odst. 2 větě druhé slova "a § 11a odst. 1", § 50, 121a, § 122 až 138, § 181 odst. 1 a § 185 vyhlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/1988 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 123/1990 Sb., vyhlášky č. 545/1991 Sb. a vyhlášky č. 30/1993 Sb.,

2. výnos ministerstva práce a sociálních věcí ČSR ze dne 23. října 1986 č.j. 411-8625 o úhradě za ubytování a základní péči poskytovanou v domovech pro matky s dětmi (registrován v částce 6/1987 Sb.).

§ 24

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. března 1993.

Ministr:

Ing. Vodička v.r.

1) § 8 odst. 1 písm. c) a d) vyhlášky č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 146/1998 Sb.

1a) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb.

2) § 3 odst. 2 zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu. § 1 nařízení vlády č. 81/1993 Sb., kterým se zvyšují částky životního minima.

3) Zákon č. 463/1991 Sb., ve znění zákona České národní rady č. 10/1993 Sb.

3a) § 8 odst. 2 vyhlášky č. 83/1993 Sb.

4) § 8 odst. 1 písm. a) a b) vyhlášky č. 83/1993 Sb.

5) § 17 a násl. zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

6) § 3 zákona č. 463/1991 Sb.§ 1 a 2 nařízení vlády č. 81/1993 Sb.

6a) § 4 zákona č. 463/1991 Sb.

6b) Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 165/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 134/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 136/1996 Sb. a zákona č. 133/1997 Sb.

6c) § 15 a násl. zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

7) Vyhláška č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, ve znění vyhlášky č. 139/1996 Sb., vyhlášky č. 147/1995 Sb., vyhlášky č. 263/1996 Sb. a vyhlášky č. 146/1998 Sb.

9) § 5 a 6 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 58/1984 Sb., zákona č. 118/1992 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

10) § 102 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb.§ 118 zákona ČNR č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

11) § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele.

12) § 5a vyhlášky Ministerstva financí č. 176/1993 Sb., o nájemném z bytu a úhradě za plnění poskytovaná s užíváním bytu, ve znění vyhlášky č. 30/1995 Sb. a vyhlášky č. 86/1997 Sb.