epravo.cz

(1) Pravidelným místem konání ústních jednání je sídlo burzy. Na základě rozhodnutí rozhodčího senátu lze konat ústní jednání na jiném místě.

(2) O konání ústních jednání mimo sídlo burzy informuje rozhodčí senát předsednictvo.

(1) Veškeré písemnosti týkající se zahájení a konání rozhodčího řízení musí být předloženy v takovém počtu, aby každá ze stran a všichni členové rozhodčího senátu měli po jednom vyhotovení a sekretariát BRS rovněž jedno vyhotovení.

(2) Písemnosti, s výjimkou písemných důkazů, se předkládají v češtině.

(3) BRS může podle vlastní úvahy nebo na návrh stran vyžádat od strany, která písemnost předložila, překlad do češtiny nebo zajistit takový překlad na její náklad.

(1) Ústní jednání se koná a rozhodnutí se vynáší v češtině s tlumočením do jiného jazyka na žádost jedné ze stran. BRS na takovou žádost strany a na její účet zabezpečí službu tlumočníka, případně obstará také překlad rozhodnutí BRS, jakož i jiných písemností.

(2) Se souhlasem stran může rozhodčí senát podle potřeby konat ústní jednání, eventuálně i vynést rozhodnutí v jiném jazyce.

BRS řeší spory použitím ustanovení Řádu BRS, Statutu BRS a obecně závazných právních předpisů.⁽²⁾ Rozhodci postupují v řízení způsobem, který považují za vhodný tak, aby při zachování rovného postavení stran a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl bez zbytečných formalit zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

(3) Rozhodci ve svém rozhodování přihlížejí též k obchodním zvyklostem a spor mohou rozhodnout i podle zásad spravedlnosti, avšak jen tehdy, jestliže k tomu strany rozhodce výslovně pověřily.

(1) Písemnosti ve sporu zasílá stranám tajemník, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.

(2) Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení.

(3) Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem a oznámení a předvolání k ústnímu jednání také telegraficky, elektronickou poštou nebo telefaxem s následným potvrzením doporučeným dopisem ve 3 denní lhůtě.

(4) Kterákoli z písemností výše uvedených může být doručena rovněž osobně na potvrzení.

(5) Všechna doručení BRS jsou platná, byla-li učiněna podle odst. 1 až 4, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu nevyzvedl. Stačí však, bylo-li doručeno podle procesního práva státu místa doručení.

(6) Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila BRS, je doručení platně provedeno odesláním písemností způsobem uvedeným v odst. 2 a 3 na její poslední známou adresu.

(7) Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, můžemu předseda BRS jmenovat opatrovníka k přijímání písemností.

(8) Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy BRS.

Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu na určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu a nebyl-li rozhodčí senát ještě ustaven, předseda BRS. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu, bude v řízení pokračováno.

Jestliže některá strana, až do vyhlášení rozhodčího nálezu, anebo nebyl-li vyhlášen až do jeho vyhotovení, se nemohla z vážných důvodů zúčastnit řízení zcela nebo zčásti, nebo nevykonala bez své viny některý úkon potřebný k uplatnění svého práva, učiní rozhodčí senát, nebo nebyl-li ještě ustaven, předseda BRS, k návrhu této strany přiměřená opatření, aby mohla to, co zameškala, vykonat dodatečně.

(1) Po podané žalobě, avšak před ustavením rozhodčího senátu, může předseda BRS v naléhavých případech na žádost obou stran nebo i jediné z nich zajistit důkaz a ktomu účelu může stanovit jednoho nebo i více znalců anebo učinit jiné vhodné opatření.

(2) Ukáže-li se v průběhu rozhodčího řízení nebo i před jeho zahájením, že by mohl být ohrožen výkon rozhodčího nálezu, může kterákoli strana požádat příslušný soud o nařízení předběžného opatření. O podání takové žádosti musí strana uvědomit BRS.

(1) V případě potřeby může BRS provést dožádání soudu nebo jiného orgánu o provedení jednotlivých úkonů. Činí tak dopisem, v němž se uvedou spisové údaje, jejichž znalost je nutná k řádnému provedení úkonu, a to zejména tehdy, je-li o provedení úkonu dožádáno několik soudů nebo orgánů. Je-li třeba, připojí BRS spisy a poukáže na ty jejich části, kde jsou potřebné údaje obsaženy. V dožádání se též uvede, zda a který zástupce účastníků má být o úkonu dožádaného soudu nebo orgánu vyrozuměn. Dožádaný soud nebo orgán je podle povahy věci a podle toho, co při provádění úkonu vyšlo najevo, povinen provést i další nezbytné úkony a dotazovat se na okolnosti v dožádání neuvedené, může-li to přispět k urychlenému a správnému rozhodnutí věci. Dožádaný soud nebo orgán dbá, aby úkon byl prováděn jen v případě, že účastníci (jejich zástupci) byli včas vyrozuměni o době a místě jednání, ledaže BRS uvedl, že úkon má být proveden bez účasti účastníkůnebo některého z nich.

(2) Dožádání má být vyhověno s největším urychlením, zejména v případech, kdy je u BRS stanoveno další jednání.

(1) Písemnosti adresované BRS přijímá tajemník prostřednictvím pověřeného zaměstnance sekretariátu generálního tajemníka burzy. Tento zaměstnanec písemnosti přidělí číslo jednací burzy a předá ji okamžitě tajemníkovi, který pak této písemnosti přidělí číslo jednací BRS.

(3) Písemnost, která obsahuje peněžní hodnoty (hotovost, známky, kolky apod.) označí tajemník též údajem o výši a druhu peněžní hodnoty. Peněžní hodnoty předá zaměstnanci pokladny ekonomického oddělení burzy.

(4) Písemnosti vyhotovené BRS se odesílají prostřednictvím pověřeného zaměstnance sekretariátu generálního ředitele burzy.

(5) Evidenci došlé a odeslané pošty vede sekretariát generálního ředitele burzy v rámci činnosti burzy a tajemník v rámci činnosti BRS.

(1) Účetnictví týkající se činnosti BRS takto označené vede na základě podkladů evidovaných a dodaných tajemníkem burza na zvláštním účtu burzy.

(2) K 31. 12. každého roku vypracuje burza výsledovku hospodaření BRS, kterou odsouhlasí a stvrdí svým podpisem předseda BRS .

(3) Podrobnosti jsou upraveny v čl. 7 Statutu BRS.

(1) Účastníky a zároveň stranami rozhodčího řízení jsou žalobce a žalovaný.

(2) Je-li žalobců nebo žalovaných v jedné věci několik, jedná v řízení každý sám za sebe. Jestliže však jde o taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, platí úkony jednoho z nich i na ostatní. Ke změně žaloby, k jejímu vzetí zpět a k uzavření smíru je však třeba souhlasu všech účastníků, kteří vystupují na jedné straně.

(3) Kromě stran se může řízení účastnit jako vedlejší účastník ten, kdo má právní zájem na jeho výsledku. Jiné osoby nemohou být účastníky rozhodčího řízení.

(4) V řízení má vedlejší účastník stejná práva a povinnosti jako účastník. Jedná však pouze sám za sebe. Jestliže jeho úkony odporují úkonům strany, ke které přistoupil, posoudí je soud po uvážení všech okolností. Ke skutkovým údajům vedlejšího účastníka však mohou rozhodci přihlédnout, i když odporují skutkovým údajům strany.

(1) Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby BRS. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.

(2) Za datum podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena BRS.

(1) Žalobce je povinen uvést v žalobě hodnotu předmětu sporu také v případech, kdy jeho nárok nebo část nároku má nepeněžní povahu.

(3) V žalobách sestávajících se z několika nároků musí být částka každého nároku stanovena samostatně, hodnota předmětu sporu se stanoví součtem všech nároků.

(4) Jestliže žalobce nestanovil hodnotu předmětu sporu, nebo jestliže ji stanovil nesprávně, určí BRS z vlastního podnětu nebo na žádost žalovaného hodnotu předmětu sporu na základě údajů, které jsou k dispozici.

(1) Jestliže tajemník zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v čl. 22, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady, přičemž, pokud jde o požadavky uvedené v čl. 22 odst. 1, nesmí lhůta k odstranění vady být delší než dva měsíce ode dne, kdy mu byla zmíněná výzva tajemníka doručena. Budou-li tyto vady odstraněny v uvedené lhůtě, platí za den podání žaloby den uvedený v čl. 21 odst. 2. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává.

(2) V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští,jinak bude řízení zastaveno.

(1) Má-li tajemník za to, že žaloba může být předmětem řízení podle tohoto Řádu BRS, uvědomí o jejím podání žalovaného a zašle mu kopii žaloby s přiloženými písemnostmi, jakož i seznam rozhodců a Řád BRS.

(2) Současně tajemník vyzve žalovaného, aby během 14 dnů od doručení žaloby předložil k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy. Na žádost žalovaného může být tato lhůta prodloužena.

(3) V téže lhůtě je žalovaný povinen oznámit jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje, nebo požádat, aby předseda BRS jmenoval rozhodce za něj, žalovaný může rovněž jmenovat náhradního rozhodce.

(1) Rozhodci jmenovaní podle čl. 21 a 24 stranami nebo předsedou BRS, zvolí ze seznamu rozhodců předsedu rozhodčího senátu.

(2) Jestliže strany nejmenují rozhodce ve stanovené lhůtě, nebo jestliže rozhodci nezvolí předsedu rozhodčího senátu do 14 dnů ode dne oznámení o jmenování rozhodce, určí rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu předseda BRS.

(3) Vystupuje-li ve sporu více žalobců nebo více žalovaných, je každá ze sporných stran povinna jmenovat bez ohledu na počet žalobcůči žalovaných po jednom rozhodci. Jestliže by mezi žalobci nebo žalovanými nedošlo k dohodě ve lhůtě stanovené tajemníkem jmenuje rozhodce předseda BRS.

(4) Jediný rozhodce se volí dohodou stran, a nedojde-li k dohodě ani ve lhůtě stanovené tajemníkem, je jmenován předsedou BRS. Ustanovení Řádu BRS dotýkající se předsedy senátu se vztahují i na jediného rozhodce.

(5) Dokud není ustaven rozhodčí senát, je předseda, případně pověřený místopředseda BRS oprávněn vykonávat všechny procesní úkony, pokud nejsou svěřeny tajemníkovi.

(1) Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce nebo předsedu rozhodčího senátu, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně ať přímo, či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce je povinen vzdát se funkce, pokud u něj vyjdou najevo okolnosti uvedené v předchozí větě a v § 11 zákona o rozhodčím řízení. Odmítnutí nebo vzdání se funkce musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí nebo vzdání se funkce dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí nebo vzdání se funkce, byl uznán za závažný.

(2) O odmítnutí rozhodce rozhodují zbývající členové rozhodčího senátu. Jestliže mezi nimi nedojde k dohodě nebo jestliže odmítnutí směřuje proti dvěma nebo všem rozhodcům, rozhoduje o odmítnutí výlučně předsednictvo nebo může kterákoli ze stran podat návrh, aby o vyloučení rozhodl soud.

(3) Bude-li odmítnutí nebo vzdání se funkce vyhověno, bude nový rozhodce, pokud jej nenahrazuje náhradní rozhodce nebo nový předseda rozhodčího senátu zvolen nebo jmenován podle tohoto Řádu BRS.

(4) Stejným způsobem bude postupováno v případě, že se rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo nový rozhodce nemohou účastnit projednávání věci.

(5) V případě nutnosti může rozhodčí senát s přihlédnutím k návrhům stran znovu projednat otázky, které již byly projednány na předchozích jednáních ve věci konaných do takové změny.

(6) Z důvodů uvedených v odst. 1 mohou být odmítnuti znalci a tlumočníci. V tomto případě rozhoduje o odmítnutí rozhodčí senát.

(1) O pravomoci a příslušnosti BRS rozhoduje příslušný rozhodčí senát a to v každém případě, kdy se bude rozhodovat o pravomoci a příslušnosti BRS s ohledem na námitku strany nebo s ohledem na pochybnosti rozhodcůči tajemníka.

(2) Rozhodčí senát zastaví řízení usnesením, dojde-li k názoru, že není dána pravomoc BRS k projednávání a rozhodování věci. Usnesením zamítne námitku nepříslušnosti, jestliže dojde k názoru, že BRS je příslušným.

(3) Před rozhodnutím může rozhodčí senát nařídit ústní jednání.

(4) Námitku nedostatku pravomoci, zakládající se na neexistenci, neplatnosti nebo zániku rozhodčí smlouvy, nejde-li o neplatnost z důvodu, že ve věci nebylo možno rozhodčí smlouvu uzavřít, může strana vznést nejpozději při prvním úkonu v řízení, týkajícího se věci samé.

Rozhodčí senát prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující písemnosti a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

(1) O čase a místě ústního jednání vyrozumí BRS strany předvoláním, které jim bude zasláno s takovým časovým předstihem, aby každá ze stran měla k dispozici lhůtu alespoň 7 (sedm) dní na přípravu jednání a na cestu k ústnímu jednání.

(2) Se souhlasem všech účastníkůřízení může být lhůta uvedená v předchozím odstavci kratší.

(1) Spor se projednává v neveřejném zasedání. Se souhlasem rozhodčího senátu a stran mohou být jednání přítomny osoby, které nejsou účastníky řízení.

(2) Strany se účastní ústního jednání přímo nebo prostřednictvím svých řádně zmocněných zástupců, jež strany jmenují podle své úvahy.

(3) Jestliže se nedostaví strana, která byla řádně uvědoměna o čase a místě ústního jednání, nebrání její nepřítomnost projednání sporu, jestliže nedostavivší se strana do skončení projednání sporu nepožádá z vážných důvodů o odročení.

(4) Každá ze stran může prohlásit, že souhlasí s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.

(5) Ústní jednání může být podle potřeby odročeno na návrh strany nebo z podnětu rozhodčího senátu.

(6) Návrh na změnu termínu ústního jednání musí být podán v dostatečném časovém předstihu, aby mohla být informována protistrana a členové rozhodčího senátu.

Strany se mohou dohodnout, aby rozhodčí senát rozhodl spor bez ústního jednání pouze na základě písemností. Rozhodčí senát může však nařídit ústní jednání, jestliže se předložené písemnosti ukáží nedostačující pro rozhodnutí ve věci samé.

(1) Žalovaný je oprávněn podat žalobu navzájem do skončení ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím BRS vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

(2) Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní podle čl. 22.

(3) Ustanovení o žalobě navzájem (protižalobě) se přiměřeně použijí na uplatnění protinároku žalovaného formou námitky započtení, vyplývá-li uplatněný protinárok z jiného právního vztahu než nárok uplatněný žalobou.

Rozhodci působí během řízení na strany, aby se dohodly na smírném vyřešení sporu. Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uzavření.

(1) Na základě písemné dohody stran předložené BRS se koná urychlené řízení, které je skončeno vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesení o zastavení řízení do 1 měsíce od zaplacení zvýšeného poplatku dle Pravidel o nákladech rozhodčího řízení a poplatcích za vedlejší činnost BRS.

(2) Na základě žádosti žalující strany se koná urychlené řízení, ve kterém je rozhodčí nález nebo usnesení o zastavení řízení vydáno do 3 měsíců od zaplacení zvýšeného poplatku.

(1) Během ústního jednání ve věci se pořizuje audiozáznam, který je přílohou spisu.

(3) Stranám se vydá nebo zašle kopie zápisu.

(4) Strany jsou oprávněny seznámit se s obsahem zápisu a spolupodepsat jej. Na žádost strany mohou být usnesením rozhodčího senátu provedeny v zápise změny nebo doplňky.

(1) Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

(2) Strana může předložit písemné důkazy v originále nebo v kopii, jejíž úřední ověření zajistí. Rozhodčí senát je oprávněn vyžádat si originál nebo překlad těchto důkazů do jiného jazyka, jestliže je to nutné v zájmu rozhodnutí sporu. Za písemný důkaz je považována i faxová zpráva.

(3) Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem. Usnesením rozhodčího senátu může být provedení důkazů svěřeno jednomu z rozhodců.

(1) Důkazem je také výslech svědka.

(2) Rozhodčí senát předvolá a vyslechne podle svého uvážení svědky, které navrhnou strany. Rozhodčí senát je oprávněn předvolat a vyslechnout svědky i bez návrhu stran. Účast svědka zajišťuje strana, která navrhla výslech tohoto svědka. Rozhodčí senát však může vyslýchat svědky, znalce a strany, jen když se k němu dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď.

(3) Na začátku výslechu zjistí rozhodčí senát totožnost svědka a okolnosti, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost. Svědek musí být poučenvsouladus§20zákona avsouladus§124a§126 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.(v platném znění) Svědek musí být upozorněn na případné trestně právní důsledky své výpovědi podle § 175 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.(v platném znění).

(4) Předseda rozhodčího senátu vyzve svědka, aby souvisle vylíčil vše, co ví o předmětu výslechu. Pak mu klade otázky potřebné k doplnění a vyjasnění jeho výpovědi. Otázky mohou dávat i členové rozhodčího senátu.

(5) Otázky mohou klást svědkovi i strany, vedlejší účastník a znalci v pořadí a způsobem určeným předsedou rozhodčího senátu.

(6) O výslechu svědka se vyhotovuje přesný zápis.

Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát podle vlastního uvážení.

Je-li to nutné pro projednání sporu, je předseda rozhodčího senátu povinen přibrat soudního tlumočníka. Předseda senátu je povinen přibrat soudního tlumočníka vždy, pokud je to nezbytné k zajištění rovného postavení stran v rozhodčím řízení.

(1) Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví rozhodčí senát dle svého uvážení soudem jmenovaného znalce. Znalec musí být poučen obdobně jako svědek. Výslech znalce je možný pouze v případě, že se znalec k výslechu dobrovolně dostaví a poskytne výpověď.

(2) Rozhodčí senát může pověřit znalce, aby znalecký posudek vypracoval písemně. Pokud rozhodčí senát přijme posudek bez výslechu znalce, musí seznámit strany s obsahem posudku. (3) Rozhodčí senát může uložit stranám, aby něco vykonaly nebo snášely, je-li to k vypracování znaleckého posudku třeba.

(4) Místo posudku znalce může rozhodčí senát rozhodnout, že přijme potvrzení nebo odborné vyjádření osoby, o jejichž správnosti nemá BRS pochybnosti.

(1) BRS může vést pro své potřeby seznam tlumočníků a znalců.

(2) Do seznamu tlumočníků a znalců může být zapsán jakýkoliv tlumočník nebo znalec, který byl jmenován soudem.

(3) Rozhodčí senát určuje za tlumočníky a znalce především ty osoby, které jsou zapsány v seznamu BRS. Pokud není možné určit tlumočníka nebo znalce dle seznamu BRS, je oprávněn určit jiného soudem jmenovaného tlumočníka nebo znalce.

Rozhodčí senát může rozhodnout, že požádá další osoby, aby mu poskytly informace týkající se předmětu rozhodčího řízení. Jedná se zejména o osoby, které mohou sdělit skutečnosti důležité pro rozhodnutí sporu.

Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení o zastavení řízení.

(1) Poté, co rozhodčí senát usoudí, že všechny okolnosti spojené se sporem jsou dostatečně vyjasněny, prohlásí projednávání sporu za skončené a přistoupí k vydání rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález se vydává v případech, kdy se rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení včetně případů, kdy se vydává nález na základě žádosti stran, aby rozhodčí nález byl vydán podle smíru jimi uzavřeného a případů, kdy z projevů strany vyplývá, že netrvá na žalobním nároku, aniž výslovně vzala žalobu zpět.

(2) Jestliže se ve výroku rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodčí senát zároveň lhůtu pro toto plnění.

(3) Je-li dostatečně vyjasněna jenom část projednávaného předmětu sporu, může rozhodčí senát prohlásit řízení za skončené jen co do této části a rozhodnout částečným rozhodčím nálezem s tím, že v ostatních částech bude pokračováno v řízení a o nich rozhodnuto.

(4) Je-li sporným nárok jak co do důvodu, tak co do výše, může rozhodčí senát projednat a rozhodnout o nároku nejprve co do důvodu, a to mezitímním rozhodčím nálezem, a teprve poté, je-li to třeba, pokračovat v řízení o výši nároku a o tom rozhodnout.

(5) Ustanovení o rozhodčím nálezu platí i pro částečný a mezitímní rozhodčí nález.

(2) Strany se mohou až do prohlášení projednávání sporu za skončené dohodnout na tom, že není třeba odůvodnění rozhodčího nálezu. Takovou dohodu mohou uzavřít též shodným prohlášením do zápisu o ústním jednání před rozhodčím senátem (jediným rozhodcem)

(3) Nemůže-li jeden z rozhodců podepsat rozhodčí nález, potvrzuje tuto skutečnost v rozhodčím nálezu předseda BRS svým podpisem s uvedením důvodů.

(4) Rozhodčí nález spolupodepisuje předseda a tajemník BRS, tím také ověřují podpisy rozhodců.

(1) Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu neveřejným hlasováním většinou hlasů.

(2) Vyskytnou-li se více než dvě mínění o částkách, které má rozhodčí senát přiznat nebo zamítnout, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku ke hlasu odevzdanému pro částku nejblíže nižší.

(1) Po skončení projednávání sporu se vyhlásí výrok rozhodčího nálezu stranám ústně, nebo nejsou-li přítomny, oznámí se jim písemně.

(2) V odůvodněných případech může rozhodčí senát rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.

(3) Do vyhlášení nebo odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu, který byl vydán bez vyhlášení, může rozhodčí senát nařídit nové ústní jednání, bude-li to potřebné k objasnění skutkového stavu, nebo zjištění stanovisek stran.

(1) Na žádost strany podanou do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu stranám, může rozhodčí senát vydat doplňující nález, jestliže se ukáže, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď na všechny nároky stran. Doplňující rozhodčí nález se vydává na základě nového ústního jednání s předvoláním stran.

(2) Chyby v psaní nebo počtech a jiné zřejmé nesprávnosti, které se vyskytnou v rozhodčím nálezu, opraví rozhodčí senát kdykoli na žádost kterékoli ze stran nebo z vlastního podnětu. Taková oprava musí být usnesena, podepsána a doručena jako rozhodčí nález.

(3) Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení jakýchkoli nákladů spojených s doplněním nebo s opravou rozhodčího nálezu.

(4) Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být vždy doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou o právní moci.

Rozhodčí nález je konečný a závazný. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález výkonu rozhodnutí.

(1) Jestliže se ve sporu nevydává rozhodčí nález podle čl. 44, skončí se řízení vydáním usnesení.

(3) Pro vydání a doručování usnesení rozhodčího senátu platí ustanovení čl. 44 až 48. Jestliže rozhodčí senát nebyl ještě ustaven, vydá usnesení o zastavení řízení předseda BRS. V případě, že předseda BRS nemůže vydat usnesení o zastavení řízení, zejména z důvodů své nepřítomnosti nebo popř. podjatosti, vydá usnesení o zastavení řízení místopředseda BRS. Nemůže li z důvodů shora uvedených vydat usnesení o zastavení řízení místopředseda BRS, vydá ho předsednictvo BRS jako kolektivní orgán.

(1) Nestanoví-li Řád BRS nebo zákon jinak lhůtu k provedení úkonu, určí ji, jestliže je to třeba, předseda rozhodčího senátu. Lhůtu, kterou určil, může předseda rozhodčího senátu též prodloužit.

(2) Do běhu lhůty se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty.

(3) Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.

(4) Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u BRS nebo podání odevzdáno orgánu, který má povinnost je doručit.

(5) Na základě návrhu BRS promine zmeškání lhůty, jestliže účastník nebo jeho zástupce ji zmeškal z omluvitelného důvodu, a byl proto vyloučen z úkonu, který mu přísluší. Návrh je třeba podat do jednoho týdne po odpadnutí překážkya je sním třeba spojit i zmeškaný úkon.

(1) Lhůty se vedou v patrnosti v příslušném oddílu u spisu, označených dnem, kdy lhůta končí.

(2) Všechna vyhotovení rozhodnutí, jejichž opisy musí být pořízeny, a všechny další písemnosti včetně pokynů, které musí být ve stanovené lhůtě provedeny, označí tajemník BRS datem, kdy došla do kanceláře BRS a kdy byla vypravena.

Pravidla o nákladech rozhodčího řízení a pravidla o vedlejší činnosti BRS a jakékoli jejich změny schvaluje a vydává valná hromada burzy.

Sazebník poplatků za řízení před BRS schvaluje valná hromada burzy.

(1) Všechny písemnosti týkající se téže věci (žaloba-podání, protokoly, záznamy, rozhodnutí apod.) tvoří spis.

(2) Dojde-li spojením sporů ke společnému projednávání, zakládají se písemnosti všem sporům společné pouze do jednoho spisu, který určí tajemník. V ostatních spisech tajemník vyznačí číslo spisu, v němž jsou tyto písemnosti založeny.

(4) Každý spis je označen spisovou značkou (číslem jednacím).

(5) Jednotlivé písemnosti se označí při zařazení do spisů spisovou značkou.

(6) Přílohy, které jsou součástí došlé písemnosti (např. doklady, smlouvy, sešity apod.) se vkládají do obálky nebo obalu. Obal se založí do spisu a označí spisovou značkou.

(7) Přílohy, které tvoří součást spisu, mohou být vráceny jen se souhlasem předsedy rozhodčího senátu.

(8) Vrácení příloh potvrdí příjemce na obálce, ve které byla příloha vložena. Pokud se přílohy vrací poštou, musí tak být učiněno doporučeným dopisem.

(1) Účastníci a jejich zástupci mají právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy.

(2) Někomu jinému než účastníku může předseda rozhodčího senátu povolit nahlížet do spisu a činit si z něho výpisy a opisy, jsou-li pro to vážné důvody a oprávněné zájmy účastníků tím nemohou být dotčeny.

(1) BRS je povinen po dobu 20 let od právní moci rozhodčího nálezu uschovat spis s rozhodčím nálezem opatřeným doložkou o právní moci.

(2) BRS je povinen do 30 dnů od právní moci rozhodčího nálezu předat do úschovy okresnímu soudu, v jehož obvodu byl rozhodčí nález vydán, spis s rozhodčím nálezem opatřeným doložkou o právní moci; byl-li rozhodčí nález vydán mimo území České republiky, do úschovy se nepředává.