epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory

Metodický pokyn ze dne 31.5.1995 ke sjednocení postupu živnostenských úřadů v ČR při aplikaci zákona o regulaci reklamy

31.5.1995 | Sbírka:  MH15/95 | Částka:  5/1995ASPI

Vztahy

Nadřazené: 40/1995 Sb.
MH15/95
METODICKÝ POKYN
Ministerstva hospodářství
ke sjednocení postupu okresních živnostenských úřadů v ČR při aplikaci zákona o regulaci reklamy
I.
Na základě zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"), který nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995, jsou k výkonu dozoru nad jeho dodržování příslušné mimo jiné i okresní živnostenské úřady v případech a za podmínek stanovených v § 7 písm. c) zákona.
Vzhledem k této skutečnosti s přihlédnutím k potřebě jednotné interpretace zákona ze strany živnostenských úřadů při jeho aplikaci, vydává ministerstvo hospodářství následující výkladová pravidla pro objasnění některých pojmů, vyplývajících ze zákona:
K § 1 odst. 2
- Zákon se týká reklamy, šířené jakýmkoliv způsobem. Výčet komunikačních medií uvedených v tomto ustanovení má jen demonstrativní charakter a je zakončen formulací "jakož i další komunikační prostředky, umožňující přenos informací".
Těmito prostředky mohou být např. reklamní dárkové předměty (deštníky, aktovky, tužky), resp. další hromadně působící propagační prostředky, jakými jsou např. potištěné tašky, trička, samolepky, balony s nápisy, promítání reklam na oblohu, stěny domů pomalované reklamou, reklamy uváděné v kinech, na videokazetách, rozšiřovaných prostřednictvím videopůjčoven, "chodící reklamy" a další obdobné instrumenty sledující reklamní poselství a to vč. reklam napodobujících formu osobního dopisu, reklam šířených lidským hlasem, příp. tlampačem a pod.
Slova "komunikační prostředky" je třeba chápat co nejšířeji. V posuzovaných případech však bude vždy rozhodující, zda určitý prostředek slouží k přenosu informací reklamního charakteru.
K § 2 odst. 1
- Toto ustanovení lze vztahovat pouze na případy, za nichž prodej, poskytování nebo šíření zboží, služeb, výkonů či hodnot není obecně dovolené (drogy, státem neuznaná náboženství, zboží bez povinné certifikace), tak na situace, kdy podobné počínání není dovolené v konkrétním případě (reklamní nabídka potravinářského zboží, u něhož došlo ke zjištění choroboplodných zárodků nebo zboží s prošlou záruční lhůtou bez souhlasu orgánů veterinární nebo hygienické služby). Ustanovení by mohlo být aplikováno i na případy reklamy "pirátských" napodobenin originálního zboží (značkové textilie, kazety apod.), jejichž prodej taktéž není legální. Použito by mohlo být i v případech, kdy určitý subjekt vyvíjí (a prostřednictvím reklamy nabízí) činnost sice obecně přípustnou, avšak bez toho, aby pro tuto činnost měl sám potřebné oprávnění (nedostatek právem vyžadované registrace nebo ohlášení - např. reklama penzijního fondu či banky, které nemají licenci k vlastní činnosti).
K § 2 odst. 2
- Ustanovení postihuje ty prvky v reklamě, které jsou v rozporu s dobrými mravy a které ohrožují obecně nepřijatelným způsobem mravnost.
Vycházíme-li z tzv. zásady racionálního zákonodárce (vyjadřuje se co nejstručněji a zbytečně neopakuje tutéž myšlenku), výše uvedené pojmy nemají stejný význam. "Dobré mravy" jsou tu zřejmě použity jako tradiční pojem, kdy měl zákonodárce nejspíš na mysli tzv. "dobré mravy soutěže", na které odkazuje § 44 odst. 1 obch. zák. (generální klauzule proti nekalé soutěži). Jde o jednání v hospodářské soutěži, v daném případě v reklamě, které sice zákon výslovně neuvádí, ale které se svou povahou a intenzitou blíží jednáním v zákoně výslovně zakázaným (tj. jednáním klamavým, neúměrně agresivním, těžícím z lidských citů a předsudků a pod.). Příkladem jednání proti dobrým soutěžním mravům je reklama, v níž se nákup spotřebního zboží prezentuje jako zaručený nebo stoprocentní prostředek boje proti rakovině.
Pokud zákon mluví o prvcích ohrožujících mravnost nepřijatelným způsobem, má na mysli především mravnost v obecnějším významu tohoto slova. V tomto případě zřejmě půjde o takové způsoby jednání, na jejichž odsudku se shodne naprosto převažující většina společnosti (např. reklama využívající prvky "tvrdé pornografie"). Reklama, která z hlediska představ o mravnosti vyvolá různá možná hodnocení, by neměla být postihována jako reklama , která ohrožuje mravnost obecně nepřijatelným způsobem ve smyslu tohoto ust. zákona. Mohou se zde však dobře uplatnit nástroje etické samoregulace. Příkladem obecně nepřijatelné reklamy může být např. nevhodné použití náboženského nebo biblického motivu. To však neznamená, že každé využívání takového motivu v reklamě by mělo být nepřípustné.
O propagaci násilí v reklamě se jedná tehdy, když použité slovní výrazy či obrazy zlehčují nebezpečnost počínání, které je běžně chápáno jako násilné.
Snižování lidské důstojnosti se tvůrci reklam dopouštějí zejména ve vztahu k určitým etnickým skupinám obyvatel, důchodcům, ženám apod.
O využívání motivu strachu se jedná tehdy, když se možnému spotřebiteli hrozí závažnými následky pro případ, že nevyužije nabízené výrobky a služby (rodina zbankrotovala, protože nevyužila služeb určité banky, řidič havaroval, neboť nepoužil prostředek potlačující následky únavy, jasnovidec, naléhající na spotřebitele, aby si objednal předpověď budoucnosti, nemá-li utrpět těžké ztráty apod.).
U nepravdivých údajů je v zásadě nutno vycházet z toho, že reklamě nelze stanovit takové meze, aby se stala zcela nemožnou. Aby byla reklama působivá, je třeba vždy připustit určitou míru nadsázky či přikrášlení (např. jestliže výrobce umělých květin tvrdí: "I včely si nás spletou", peněžní ústav operuje na svém billboardu s kojencem a textem: "Jeden z mála těch, kdo není zatím naším klientem", pojišťovna uvádí "S naším pojištěním se každá nehoda mění v potěšení" apod.). Za nepravdivou a tedy nepřípustnou bude naopak třeba považovat tu reklamu, která působí na spotřebitele použitím zavádějících reklamních textů, týkající se užitných vlastností nabízeného zboží či služeb nebo jejich hodnot, jako v případech textů typu "Zaručené prostředky ke zhubnutí", "Záruka 25 % úroku při investici formou tichého společenství", resp. uváděním údajů, které neodpovídají skutečnosti a obdobně. Za klamavé a tedy nepřípustné bude na místě považovat také reklamní údaje, které jsou schopny vyvolat např. celkově nesprávnou představu spotřebitele o propagovaném výrobku nebo ty údaje, které mohou být části spotřebitelské veřejnosti (např. při užití cizí řeči) nesrozumitelné a mohou ji tak vést k neracionálním rozhodnutím.
K § 2 odst. 4
- Podprahovou reklamou se rozumí vysílání, resp. promítání v kinech či na videu takových obrazových nebo zvukových reklamních sdělení, která divák nebo posluchač vnímá pouze podvědomě. Tyto zrakové nebo sluchové podněty se dostávají do mozku člověka, kde jsou ukládány, nejsou však jeho vědomím rozpoznány. Jde o druh reklamy, který je ve všech civilizovaných státech považován za nebezpečný především z toho důvodu, že umožňuje manipulaci s vědomím člověka, aniž by si toho byl (divák nebo posluchač) vědom. Reklamu využívající podprahové vnímání člověka zakazuje mimo jiné "Evropská úmluva o televizi přesahující hranice státu" (podle dostupných informací nebyl tento druh reklamy v ČR dosud zaznamenán).
Pod pojmem skrytá reklama je nutno rozumět reklamu v jiných než reklamních částech vysílání, novin, časopisů atd. Reklama, nemá-li jít o reklamu skrytou, musí být tedy vždy přesně a zřetelně oddělena od ostatních částí vysílání, novin, časopisů a obdobných informačních medií (skrytá reklama klame spotřebitele např. tím, že předstírá, že je redakčním článkem či televizní publicistikou a nikoliv placenou reklamou). Nebezpečnost této reklamy spočívá v tom, že běžný spotřebitel přisuzuje jinou věrohodnost reklamě a jinou publicistice. Jde o reklamu, kterou jako reklamu klamavou zakazuje ustanovení § 45 i obchodní zákoník. Při posuzování skryté reklamy, ke které dochází neobyčejně často, lze využít i "Zásady etické reklamní praxe platné v ČR", vydané Radou pro reklamu.
K § 3 odst. 3
- 10 % reklamní plochy ve smyslu tohoto ustanovení se vztahuje zejména na dikci "zřetelný text velkým černým písmem na bílém podkladě." Při výpočtu by se mělo vycházet z deseti procent celkové plochy billboardu, tiskového inzerátu nebo kupř. té strany nákupní tašky, na níž je reklama otištěna, přičemž při výpočtu této plochy musí být brán v úvahu nejen text varování, ale i bílý podklad, o němž se zmiňuje zákon. Tím, že zde zákon hovoří o zřetelném textu velkým černým písmem, vylučuje možnost, aby v rámci oněch 10ti % převládal nebo zaujímal neúměrnou plochu bílý podklad. Záleží tedy na celkovém posouzení informačního nosiče s tím, že přesné matematické kriterium pro výpočet poměru bílé plochy a písma stanovit nelze.
K § 4 písm. b)
- Za nemírné užívání alkoholických nápojů lze považovat takové užívání, které přesahuje základní "konsumentskou" denní dávku. O rozsahu této dávky však vedou lékaři odborné spory.
Jako nabádání k nemírnému užívání alkoholických nápojů lze např. považovat obrazovou presentaci, na níž bude zřejmý nepoměr mezi počtem osob a množstvím alkoholu připraveného ke konsumaci nebo zkonsumovaného.
Jinak škodlivým užíváním alkoholických nápojů je takové užívání, které podle obecně přijímaných názorů není žádoucí vzhledem k situaci, v níž se určitá osoba nachází (těhotenství, depresivní stavy apod.), nebo vzhledem k úkolům, jež osoba plní (řízení motorového vozidla, služba na železnici atd.).
K § 6
- Rozlišujícím kriteriem je účel, k němuž zbraně slouží. Určením druhu (účelu) zbraně uvádí zpravidla výrobce. Zbraněmi loveckými jsou zbraně určené pro výkon myslivosti, zbraněmi sportovními pak zbraně určené pro výkon sportovní střelby. Historickými zbraněmi jsou palné zbraně vyrobené do konce r. 1870, resp. jejich přesné napodobeniny, zpravidla získávané za sběratelským účelem. Reklamu veškerých jiných zbraní, zejména podléhajících režimu zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění změn a doplňků, je zakázána.
K § 7 písm. c), § 8
- Sankce podle zákona lze uložit tomu, kdo "rozšiřuje" reklamu. V dané souvislosti jde o pojem ne zcela jasný. Z hlediska slovního výkladu zákona by tím, kdo rozšiřuje reklamu, byla zejména média (tisk, rozhlas, televize), společnosti zajišťující výlep plakátů, vlastníci dopravních prostředků, na nichž je reklama umístěna (např. Dopravní podniky), ale např. i ti, kdo nosí reklamní tašky a podobné předměty a osoby provádějící tzv. "živou reklamu". Při tomto slovním spojení by odpovědnosti za závadnou reklamu unikali zadavatelé a tvůrci reklamy, tj. ti, v jejichž prospěch reklama působí a kteří určují její obsah. Takové řešení by však bylo zřejmě v rozporu s účelem zákona, neboť by někdy naopak byli postiženi ti, kdo nepravdivý obsah reklamy nemohou zjistit (např. noviny nemohou laboratorně ověřovat, zda je pravdivý inzerát, který nabízí vodu vhodnou pro kojence) a naopak by nebyli postiženi ti, kteří reklamu (někdy i s vědomím její protiprávnosti) připravují a jejichž zájmům slouží. Rozumný výklad proto bude ten, že šíření reklamy zahrnuje všechny fáze činnosti, které v konečném efektu vedou k šíření reklamy. Při tomto výkladu by pak bylo důvodné za šiřitele reklamy považovat toho, pro nějž se reklama šíří (zadavatel, objednatel reklamy), dále ten, kdo reklamu k šíření připravuje a toto šíření zprostředkovává (typicky reklamní agentura) a ten, kdo zajišťuje výkon šíření v užším slova smyslu (media, majitelé dopravních prostředků, subjekty zajišťující výlep plakátů, vlastníci plakátovacích ploch).
I když tedy nelze vyloučit souběžný postih více subjektů, neměl by být uplatňován vůči těm, kdo nemohli závadný obsah reklamy objektivně rozeznat nebo ovlivnit.
Při interpretaci zákona o regulaci reklamy je nezbytné vycházet vždy i z Listiny základních práv a svobod, jako součásti ústavního pořádku České republiky, vyhlášené usnesením předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 a publikované pod č. 2/1993 Sbírky zákonů (zejm. čl. 17). Je třeba míti na paměti, že přijímání informací je zásadou, pravidlem, a jejich omezování jako omezování svobody projevu by mělo být jevem výjimečným. K tradičním výkladovým zásadám práva pak patří, že výjimky z obecného pravidla je nezbytné, v případě pochybností, vykládat spíše zužujícím než rozšiřujícím způsobem. V případě oprávněných pochybností bude proto namístě přiklonit se k tomu, že šíření určitých reklamních informací je povolené a nikoliv zakázané.
II.
Živnostenské úřady (dále jen "úřad") postupují ve věcech dozoru nad dodržováním zákona o regulaci reklamy podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (dále jen "správní řád").
Při podezření z porušení zákona, zjištěného buď na základě vlastní kontrolní činnosti nebo z podnětu jiného subjektu, je úřad vždy povinen zahájit správní řízení ve smyslu § 18 správ. řádu. Dnem zahájení řízení bude přitom zpravidla den, kdy o této skutečnosti uvědomí úřad všechny známé účastníky řízení.
Vzhledem ke složitosti dokazování, neexistenci praktických zkušeností v této oblasti a předpokladu kvalifikované obhajoby účastníků řízení (zejm. s přihlédnutím k výši možných sankcí), je nutno, aby úřady v rámci dokazování (§ 34 správ. řádu) soustředily pozornost zejména na tyto skutečnosti:
- S přihlédnutím k požadavku správního řádu vycházet při rozhodování ze spolehlivě zjištěného skutkového stavu (např. ust. § 3 odst. 4 správ. řádu), bude předně nutno vhodným procesním způsobem zadokumentovat sporný reklamní instrument. V praxi se může jednat zejména o náčrtek, plánek, videozáznam (v systému VHS), fotodokumentaci (např. billboardu), vystřižení reklamy z periodického tisku a její fixaci, nebo zajištění (vždy však pouze v nezbytně nutném rozsahu) hromadně působícího propagačního prostředku formou předběžného opatření (§ 43 odst. 1, písm. b/) apod. Pokud by se jednalo o reklamu prezentovanou v neperiodickém tisku (např. vložením reklamní stránky), bude sloužit jako důkaz celá publikace. Při úkonech, souvisících s pořizováním fotodokumentace, doporučuje živnostenský odbor MH dodržování těchto základních zásad:
a) Fotodokumentaci tvoří barevné fotografie rozm. 9 x 13 cm, zachycující spornou reklamu, podle potřeby jako celek, detail, příp. polodetail. U billboardů, běžných plakátovacích ploch a obdobně využívaných reklamních nosičů je přitom třeba věnovat pozornost vždy i hledisku jejich umístění a viditelnosti (otázka dosahu vizuálního působení reklamy).
b) Fotografie se lepí (celoplošně) na samostatné listy tuhého papíru (tzv. fotomapy) chronologicky s očíslováním jednotlivých záběrů, vždy vlevo vedle fotografie.
c) Součástí fotodokumentace je doprovodný text k pořízeným fotografiím, vyhotovený samostatně na kancelářském papíru formátu A4 (tzv. legenda), popisující jednotlivé záběry, místa jejich pořízení a další pro posouzení věci důležité skutečnosti. Legenda se zakládá do fotodokumentace.
d) Na prvním listu fotodokumentace se uvede kromě výrazného nadpisu "FOTODOKUMENTACE" (k případu ...), umístěného uprostřed, označení úřadu a č.j. spisu (vlevo nahoře) text "DATUM ZHOTOVENÍ" s vyznačením data (v levé spodní části) a text "ZPRACOVAL:" s nadepsaným jménem a podpisem pracovníka, který fotodokumentaci vyhotovil (v pravé spodní části prvního listu).
e) Negativy filmů (vyjma fotografií, pořizovaných technikou Pollaroid), se doporučuje archivovat po dobu tří let od provedení fotodokumentace.
- V případech podezření z nezákonného rozšiřování reklamy prostřednictvím zvukových nebo zvukověobrazových nosičů, pokud se tak neděje prostřednictvím rozhlasového nebo televizního vysílání, bude nutno vždy audio nebo videokazety zajistit v nezbytně nutné míře v rámci předběžného opatření a to postupem podle § 43 odst. 1, písm. b) správ. řádu. Úřad zruší toto opatření neprodleně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno.
- V rámci dokazování je nutno věnovat náležitou pozornost i všem dalším v úvahu přicházejícím důkazním prostředkům, jimiž lze zjistit a objasnit skutkový stav, zejména pak výslechům účastníků řízení (s přihlédnutím k jejich předpokládaným námitkám) a svědků a odborným stanoviskům ve smyslu § 8 odst. 4 zákona. Ve zvláště složitých nebo sporných případech však nelze vyloučit jako důkaz ani znalecký posudek. Úřady pak musí dbát důsledně i na to, aby ve smyslu ust. § 33 odst. 2 správ. řádu dali účastníkům řízení vždy možnost vyjádřit se před vydáním rozhodnutí k jeho podkladům a způsobu jejich zjištění s možností podat návrhy na doplnění.
Pozn.: Výše uvedená odborná stanoviska je možno vyžádat od Rady pro reklamu se sídlem v Praze 2, PSČ 120 00, Škrétova 6/44, tel. + fax 02/24 22 56 92.
Zjistí-li úřad na základě výsledků správního řízení a provedených důkazů, že došlo k rozšiřování reklamy v rozporu se zákonem, uloží rozšiřovateli pokutu. Výši pokuty se stanoví podle závažnosti porušení povinností a rozsahu případně způsobené škody. Ve smyslu § 8 odst. 1 zákona se živnostenský úřad musí zabývat jak závažností, tak rozsahem, případně způsobené škody. Pro udělení sankce není přitom vznik škody nezbytný. Z hlediska účelnosti postihu a významu zákonem chráněného zájmu doporučujeme při úvaze o stanovení výše peněžité sankce přihlížet zejména:
1. k době, po kterou byla reklama šířena a k její četnosti,
2. k tomu, zda se jedná o reklamu jednorázovou, opakující se nebo o reklamu trvalého charakteru,
3. k rozsahu působení reklamy (místní, regionální, celostátní),
4. k umístění a viditelnosti reklamy z hlediska komerčního působení a vlivu na veřejnost (např. na frekventovaných místech, kde lze předpokládat značný dopad reklamního působení),
5. k umístění a viditelnosti reklamy z hlediska jejího nežádoucího působení na určité skupiny obyvatel (např. děti, školní mládež, příslušníci církví a náboženských společností apod.).
I když ust. § 8 zákona umožňuje tomu, kdo rozšiřuje reklamu v rozporu se zákonem, uložit pokutu i opakovaně, je zřejmé, že tento postup bude mít své opodstatnění až poté, co se ukáže neúčinným pravomocné rozhodnutí o uložení pokuty v téže věci. Obdobně bude nutno, po zvážení všech okolností případu, posuzovat i možnost nařízení ukončení závadné reklamy v přiměřených lhůtách (§ 8 zák.) zejména s přihlédnutím k tomu, že v případě přezkoumávání zákonnosti rozhodnutí úřadu soudem může dojít k jeho zrušení. Za této situace pak nebude možno vyloučit ani uplatnění nároku na náhradu škody, vzniklé v důsledku nesprávného rozhodnutí úřadu o ukončení závadné reklamy, jejím šiřitelem. Pokud úřad nařídí ukončení této reklamy, je třeba podle § 47 odst. 2 správ. řádu stanovit ve výroku rozhodnutí i lhůtu pro splnění uvedené povinnosti.
- Problematika reklamy je rozptýlena do celé řady právních předpisů, upravujících dílčím způsobem jednotlivé aspekty týkající se reklamy. Vzhledem k této skutečnosti bude proto na místě, aby úřad v případech řízení podle zákona o regulaci reklamy signalizoval možná porušení jiných právních předpisů, regulujících reklamu (např. § 71 odst. 1, písm. c) staveb. zákona) vždy i příslušným správním orgánům. V případě, že úřad provede řízení o uložení pokuty za porušení povinností stanovených zákonem o regulaci reklamy, nelze zároveň ukládat pokutu podle § 65 odst. 1, písm. d) živnostenského zákona.
Ing. Petr Kroupa
ředitel živnostenského odboru

Novinky v eshopu

Online konference

  • 29.01.2021Aktuality ve veřejných zakázkách – co nás čeká v 2021 (online - živé vysílání) - 29.1.2021
  • 05.02.2021Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 5.2.2021
  • 12.02.2021Nový zákon o znalcích a využívání znalců v soudní praxi (online - živé vysílání) - 12.2.2021
  • 17.02.2021Tax Compliance 2021 (online - živé vysílání) - 17.2.2021

Online kurzy

  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (září 2020)
  • Aktuality v oblasti ochrany osobních údajů
  • GDPR v životě každé obchodní korporace
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • EPRAVO.CZ Magazine 2020
  • Veřejné zakázky 2020
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Doručování v pracovním právu: Bude možné po čtrnácti letech konečně dát výpověď poštou?
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Sleva z ceny a její (ne?)možná moderace
  • Problém nového zákona o odpadech – kam s vytřízenými zbytky?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Zeman: Jmenování Tůmy může vést ke zhoršení vývoje ekonomiky
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Převod nevyčerpané dovolené podle novely zákoníku práce

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů