epravo.cz

(1) Zemědělský půdní fond je základním přírodním bohatstvím naší země, nenahraditelným výrobním prostředkem umožňujícím zemědělskou výrobu a je jednou z hlavních složek životního prostředí. Ochrana zemědělského půdního fondu, jeho zvelebování a racionální využívání jsou činnosti, kterými je také zajišťována ochrana a zlepšování životního prostředí.

(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny (dále jen "zemědělská půda") a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen "půda dočasně neobdělávaná").

(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, ochranné terasy proti erozi apod.

(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.

(1) Na základě rozhodnutí vydaného v řízení o využití území¹⁾ na návrh vlastníka pozemku, popřípadě na návrh nájemce pozemku doloženého souhlasem jeho vlastníka může být provedena přeměna nezemědělské půdy²⁾ na půdu zemědělskou (§ 1 odst. 2).

(2) Změnu louky nebo pastviny na ornou půdu lze uskutečnit jen na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu.

(3) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu je oprávněn z důvodu ochrany životního prostředí uložit vlastníku či nájemci zemědělské půdy změnu kultury. Rozhodnutí o uložení změny kultury zemědělské půdy opravňuje vlastníka či nájemce, aby mu orgán ochrany zemědělského půdního fondu uhradil vzniklé náklady a ztráty z této změny vyplývající. Na úhradu výdajů podle tohoto ustanovení lze použít prostředky ze Státního fondu životního prostředí České republiky.³⁾

(1) Hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů,⁴⁾ nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav.

(2) Vlastníci nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu jsou povinni umožnit orgánům ochrany zemědělského půdního fondu vstup na pozemky za účelem dozorové a kontrolní činnosti.

(3) Jsou-li pro to závažné důvody, mohou orgány ochrany zemědělského půdního fondu uložit odstranění zjištěných závad podle odstavce 1, popřípadě rozhodnout, že pozemek kontaminovaný škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí nesmí být používán pro výrobu zemědělských výrobků vstupujících do potravního řetězce.

(4) Opatření ukládaná podle odstavce 3 musí být předem projednána s vlastníky nebo nájemci pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu.

(5) Po provedení opatření na základě rozhodnutí podle odstavce 3 může vlastník nebo nájemce pozemků požádat Státní fond životního prostředí České republiky³⁾ o poskytnutí příspěvku na zmírnění ekonomických důsledků vyplývajících z uložených opatření, jde-li o odstranění jím nezaviněných závad.

(1) Aby ochrana zemědělského půdního fondu byla při územně plánovací činnosti prováděné podle zvláštních předpisů⁶⁾ zajištěna, jsou pořizovatelé a zpracovatelé územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů povinni řídit se zásadami této ochrany (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů musí být již v období zpracování konceptů projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

(3) Územní rozhodnutí,⁷⁾ jímž má být dotčen zemědělský půdní fond, nelze vydat, pokud nebyl dán orgánem ochrany zemědělského půdního fondu souhlas k jejímu odnětí (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

(1) Právnické a fyzické osoby oprávněné k těžbě nerostů jsou povinny se řídit při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů podle zvláštních předpisů⁸⁾ zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4), navrhnout a zdůvodnit takové řešení, které je z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů nejvýhodnější. Přitom musí vyhodnotit předpokládané důsledky navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond s přihlédnutím k možnostem rekultivace, a to zpravidla ve srovnání s jiným možným řešením.

(2) Návrhy na stanovení dobývacích prostorů musí být projednány s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a před schválením opatřeny jejich souhlasem.

(1) Při zpracování zadání staveb⁹⁾ jsou investoři povinni řídit se zásadami ochrany zemědělského půdního fondu (§ 4) a navrhnout umístění stavby tak, aby z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a ostatních zákonem chráněných obecných zájmů došlo k co nejmenším ztrátám zemědělského půdního fondu, a zároveň vyhodnotit důsledky navrhovaného řešení na tento fond. Pokud řešení není jednoznačné, je třeba navrhovat umístění stavby v alternativách.

(2) Návrh na schválení zadání stavby, v němž se předpokládá odnětí zemědělského půdního fondu, musí být doložen souhlasem orgánů ochrany zemědělského půdního fondu (§ 9), s výjimkou případů, kdy takového souhlasu není třeba.

(3) Návrh tras nadzemních a podzemních vedení, pozemních komunikací,¹⁰⁾ celostátních drah¹¹⁾ a vodních cest a jejich součástí,¹²⁾ který se zpracovává v etapě před zpracováním zadání těchto staveb, musí být projednán s orgány ochrany zemědělského půdního fondu a opatřen jejich souhlasem.

Při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu

(3) Pokud si práce spojené s geologickým a hydrogeologickým průzkumem a s budováním, opravami a údržbou nadzemních a podzemních vedení vyžádají odnětí zemědělského půdního fondu na dobu delší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení dotčených pozemků do původního stavu, jsou provozovatelé těchto prací povinni požádat orgán ochrany zemědělského půdního fondu o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu (§ 9).

(1) K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, který je nezbytný k vydání rozhodnutí podle zvláštních předpisů,¹³⁾ s výjimkou případů uvedených v odstavci 2.

(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.

(4) Žádost o souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu podle odstavce 1 podává ten, v jehož zájmu má k tomuto odnětí dojít (dále jen "žadatel").

(5) V žádosti podle odstavce 4 žadatel uvede účel zamýšleného odnětí a zdůvodní, proč je navrhované řešení z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu a životního prostředí nejvýhodnější. K žádosti připojí

(7) Výši odvodů podle odstavce 6 písm. d) vymezí orgán ochrany zemědělského půdního fondu pouze orientačně. Konečná výše odvodů se stanoví rozhodnutím (§ 11 odst. 2).

(1) Souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu vydaný podle § 9 odst. 6 je závaznou součástí rozhodnutí, která budou ve věci vydána podle zvláštních předpisů.⁶⁾ Žadatel je povinen plnit podmínky v něm stanovené ode dne, kdy tato rozhodnutí nabyla právní moci, popřípadě ve lhůtách v nich určených. Platnost vydaného souhlasu je totožná s platností těchto rozhodnutí a prodlužuje se současně s prodloužením jejich platnosti podle zvláštních předpisů.⁶⁾

(2) Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který vydal souhlas k odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, může na návrh žadatele změnit podmínky a další skutečnosti v něm stanovené při řízení o změně rozhodnutí vydaných podle zvláštních předpisů.⁶⁾

(3) Na základě rozhodnutí vydaného podle zvláštních předpisů¹⁹⁾ a ohlášení vlastníka katastrální úřad provede změnu druhu pozemku^19a) v katastru nemovitostí, je-li souhlasem k odnětí dotčen pozemek uvedený v § 1 odst. 2 tohoto zákona, nebo provede změnu druhu pozemku (kultury), je-li tímto souhlasem dotčena nezemědělská půda náležející do zemědělského půdního fondu (§ 1 odst. 3).

(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu v návaznosti na pravomocné rozhodnutí vydané podle zvláštních předpisů.⁶⁾ Část odvodů ve výši 40 % je příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází, zbytek je příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky.³⁾ Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny.

(4) Pro účely tohoto zákona se za investice do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti považují stavby a zařízení pro protierozní ochranu, optimalizaci vodního režimu a revitalizaci krajiny.

(5) Odvody za dočasně odnímanou půdu [odstavec 1 písm. b)] se nepředepisují, je-li zemědělská půda odnímána pro pěstování vánočních stromků nebo dřevin pěstovaných pro energetické účely.

(6) Odvody za trvalé odnětí půdy se nepředepíší též v případech odnětí pro stavby pro bydlení na plochách určených k tomuto účelu schváleným územním plánem obce nebo regulačním plánem vždy mimo současně zastavěné území obce.^17a)

(7) Za stavby občanského vybavení se pro účely výpočtu odvodů za odnětí půdy považují stavby škol všech typů, mateřské školy, kina, divadla, kulturní domy, výstavní síně, nemocnice, polikliniky, zdravotní zařízení a střediska, ústavy sociální péče včetně ústavů pro mládež, jesle, dětské domovy, stavby církevní (kaple, kostely, modlitebny) a hřbitovy.

(8) Za stavby zemědělské prvovýroby, pro které se nepředepíší odvody za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, se nepovažují stavby vázané na chov zvířat, které slouží jiným účelům, např. sportovním (dostihová dráha, výcviková hala apod.).

(9) Je-li půda trvale odnímána ze zemědělského půdního fondu za podmínky, že po ukončení účelu odnětí budou pozemky podle schváleného plánu rekultivovány zalesněním (osázením dřevinami nebo keři) či zřízením vodní plochy, odvody se platí jako u dočasného odnětí.

(10) Odvody za trvalé odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově, s výjimkou případů uvedených v odstavci 9.

(11) Odvody za dočasné odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a za trvalé odnětí půdy v případech uvedených v odstavci 9 se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu [§ 9 odst. 6 písm. c)].

(1) Odvod placený jednorázově (§ 11 odst. 10) je splatný do třiceti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o odvodu.

(2) Jde-li o odvody placené každoročně (§ 11 odst. 11), jsou splatné nejpozději do konce každého kalendářního roku, v němž odnětí trvá.

(4) Finanční orgán^21a) vybírá a vymáhá odvody za odnětí půdy podle zvláštních předpisů.^21b)

(5) Jestliže výše odvodu placeného jednorázově (§ 11 odst. 10) nepřevyšuje celkovou částku 50 Kč, odvod se neplatí.

(1) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu jsou pověřené obecní úřady, okresní úřady, správy národních parků a Ministerstvo životního prostředí České republiky. Na území hlavního města Prahy jsou těmito orgány obvodní úřady, Magistrátní úřad hlavního města Prahy a Ministerstvo životního prostředí České republiky.

(2) Ve vojenských újezdech²²⁾ vykonávají funkci orgánů ochrany zemědělského půdního fondu zvláštní orgány Federálního ministerstva obrany.

Správy národních parků vykonávají působnost na území těchto parků při ochraně zemědělského půdního fondu podle zvláštního předpisu.²³⁾

(1) Návrh na zahájení řízení podle zákona podávají právnické a fyzické osoby vždy u pověřeného obecního úřadu (na území hlavního města Prahy u obvodního úřadu), v jehož obvodu leží největší část zemědělského půdního fondu, který má být příslušným návrhem dotčen. Tento orgán ochrany zemědělského půdního fondu návrh posoudí, a není-li příslušný k jeho vyřízení, postoupí ho se svým stanoviskem orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vyššího stupně. Obdobně postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu středního stupně, je-li k vyřízení návrhu příslušné Ministerstvo životního prostředí České republiky.

(2) Leží-li zemědělský půdní fond dotčený podaným návrhem v územním obvodu dvou nebo více pověřených obecních úřadů nebo okresních úřadů (na území hlavního města Prahy obvodních úřadů), je k řízení ve věci příslušný ten orgán ochrany zemědělského půdního fondu, v jehož územním obvodu leží největší část dotčených pozemků, pokud k tomu má působnost podle § 14 až 16.

(3) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu dozírají na dodržování ustanovení zákona a předpisů vydaných na jeho základě, soustavně kontrolují, zda jsou dodržovány podmínky a prováděna opatření jimi stanovená při řízení podle zákona, a v mezích své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.

(4) Orgány ochrany zemědělského půdního fondu spolupracují se všemi orgány státní správy, jejichž činnost se dotýká zemědělského půdního fondu, s orgány Inspekce životního prostředí České republiky, se Státním fondem životního prostředí České republiky a s Pozemkovým fondem České republiky.

Zjistí-li katastrální úřad při novém mapování nebo při dalších činnostech spojených s vedením katastru nemovitostí, že v důsledku drobných pozvolných dlouhodobých posunů hranic pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu došlo k přirozené změně jejich kultur, projednají zjištěné skutečnosti s vlastníky dotčených pozemků a uvedou evidenční stav do souladu se stavem v přírodě.

(1) Právnickým osobám, jakož i fyzickým osobám oprávněným k podnikání,24) které poruší povinnosti uvedené v odstavci 2, jsou orgány ochrany zemědělského půdního fondu oprávněny ukládat pokuty až do výše pětisetnásobku minimální mzdy stanovené zvláštním předpisem.²⁵⁾

(3) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k jejímu uložení dověděl o porušení povinnosti, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(4) Uložením pokuty podle odstavce 1 zůstává nedotčena trestní odpovědnost pracovníků právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání.²⁴⁾ Nedotčena zůstává i odpovědnost za škodu podle zvláštních předpisů.

(5) Dojde-li k poškození nebo znehodnocení půdy, která je součástí zemědělského půdního fondu (§ 1) fyzickou osobou, postupuje orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle zvláštních předpisů.²⁶⁾

(6) Pokuty jsou z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky³⁾ a z 50 % příjmem orgánu, který pokutu uložil. Pokutu vybírá a vymáhá finanční orgán podle zvláštních předpisů.^21b)

Na řízení podle § 2 odst. 2, § 5 odst. 2, § 6 odst. 2, § 7 odst. 3 a § 9 odst. 6 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.

(1) Rozhodnutí orgánů ochrany zemědělského půdního fondu vydaná podle zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., (§ 1 odst. 4, § 2, 3, 4, 5, § 12 odst. 4, § 13a, 14, 15, 19, 21 a 27) před účinností tohoto zákona zůstávají v platnosti.

(2) Povinnost odstranit ekonomickou újmu, která byla stanovena v pravomocných rozhodnutích vydaných podle § 13a nebo § 12 odst. 4 anebo § 14 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., před účinností tohoto zákona, se nevykoná.

(3) V případech, že povinnost odstranit ekonomickou újmu, vzniklou zřízením ochranných pásem k ochraně zdravotní nezávadnosti nádrží povrchových vodních zdrojů pitné vody pro hromadné zásobování obyvatelstva nebo k ochraně přírodních léčivých zdrojů, byla stanovena podle dosavadních předpisů rozhodnutím orgánu ochrany zemědělského půdního fondu vydaným před účinností tohoto zákona, se tato povinnost rovněž nevykoná.

(4) Předchozí souhlas podle § 13a nebo souhlas podle § 12 odst. 4 zákona č. 53/1966 Sb., ve znění zákona č. 75/1976 Sb., který byl vydán před účinností tohoto zákona, nahrazuje souhlas podle § 9 tohoto zákona. Orgán ochrany zemědělského půdního fondu, který ho vydal, však upřesní, upraví nebo změní jeho části týkající se odvodů za odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě v souladu se zněním § 11 tohoto zákona.