Pravidla ze dne 6.4.2000 Programu podpory výzkumu a vývoje v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu

6.4.2000 | Sbírka:  16 891/2000-10 | Částka:  6/2000ASPI

Vztahy

Nadřazené: 300/1992 Sb.
Aktivní derogace: 25 122/97-31
Pasivní derogace: 11 134/2001-14
16 891/2000 - 10
Pravidla Programu podpory výzkumu a vývoje v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu
1.
Úvod
Znění Pravidel vychází ze zákona č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb. (úplné znění vyhlášeno pod č. 2/1995 Sb., dále jen "zákon"), z navazujících Pravidel pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu na podporu projektů výzkumu a vývoje schválených usnesením vlády ČR ze dne 3. ledna 1996 č. 27 (dále jen "Pravidla vlády") a z dalších předpisů.
2.
Organizace resortního výzkumu
Program resortního výzkumu je rozdělen do tří základních větví ve vazbě na podporu krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých koncepčních a strategických aktivit MŠMT. Podle toho se člení i tři hlavní kategorie, dle nichž budou formulovány a připravovány projekty:
Kategorie A: střednědobá - takto se podporují široké, často průřezové projekty, obvykle dvouleté. Tyto projekty tvoří páteř resortního výzkumu a jsou koncipovány za účelem významné podpory koncepčních a strategických prací střednědobého charakteru. Týkají se obvykle průřezových součástí celého vzdělávání.
Kategorie B: otevřená - na základě obecněji formulovaných projektů či témat, vyjadřujících určité oblasti dlouhodobého zájmu MŠMT se tímto způsobem jedná především o sběr signálních podnětů z výzkumné sféry, což se může stát důvodem pro formulaci návrhu projektu v kategorii A.
Kategorie C: operativní - tímto způsobem se zadávají krátkodobé (nejvýše do jednoho roku) podpůrné vývojové a výzkumné práce (ve výši do 100 tis. Kč do 31. 5. 2000, ve výši do 500 tis. Kč od 1. 6. 2000), které podporují koncepční a strategické práce krátkodobého charakteru v gesci jednotlivých náměstků.
Do kategorie A a B jsou navrhovány rovněž projekty mezinárodní, u nichž bude zájem, aby se jich účastnila i Česká republika.
3.
Orgány zadavatele k programu resortního výzkumu
3.1 Rada programu resortního výzkumu
Rada programu resortního výzkumu (dále jen Rada programu) je řídícím orgánem celého programu s rozhodovacími pravomocemi. Je tvořená všemi náměstky ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Na jednání Rady programu mohou být přizváni odborníci s hlasem poradním. Činnost Rady zabezpečuje odbor strategie a informační politiky (10). Předsedou Rady programu je 1. náměstek ministra, který svolává a řídí její jednání.
Rada programu rozhoduje o:
- prioritách resortního výzkumu v následujícím období,
- proporci finančních prostředků pro jednotlivé části resortního výzkumu odpovídající kategoriím A, B a C,
- schválení návrhu projektů v kategoriích A, B, C,
- schválení komise pro otevírání obálek s nabídkami,
- schválení komisí pro posouzení a hodnocení nabídek,
- přidělení celkových finančních prostředků jednotlivým projektům,
- výběru zástupce zadavatele pro jednotlivé projekty, pokud se nedohodnou náměstci ministra jinak, stává se zástupcem zadavatele náměstek ministra, k jehož působnosti se projekt nejvíce vztahuje, u výrazně průřezových projektů pak 1. náměstek ministra,
- jmenování gestora projektu,
- složení rad jednotlivých projektů v kategorii A, o existenci a složení rad projektů u projektů v kategorii B.
Členství v Radě programu je nezastupitelné.
Náměstci ministra jednotlivých skupin předkládají na jednání Rady programu návrhy projektů resortního výzkumu v kategoriích A, B a C. Na jednáních jsou projednávány zprávy rad projektů.
Rada programu rovněž vykonává funkci rady pro mezinárodní výzkumy, jednání Rady s náplní mezinárodních projektů se uskutečňuje alespoň jednou ročně. K jednání jsou přizýváni další externí či interní odborníci s hlasem poradním, aby byla zajištěna návaznost aktivit, které jsou na tomto poli činěny.
3.2 Rada projektu
Je zřizována u každého projektu v kategorii A a obvykle i v kategorii B, pokud Rada programu nerozhodne jinak.
Jmenování Rady projektu uskutečňuje Rada programu, která k sestavení návrhu jejího složení pověřuje obvykle gestora projektu. Rada projektu má 5 až 9 členů, členy jsou především vedoucí pracovníci ministerstva na úrovni ředitelů odborů MŠMT - je vhodné, aby u projektů především u kategorie A byly zastoupeny všechny skupiny, dále jsou členy externí odborníci a zástupce odboru strategie a informační politiky (10). Všichni členové Rady projektu jsou jmenováni, členství nevyplývá z postavení, tj. funkce na MŠMT. Zástupce za řádného člena Rady projektu má při jednání Rady hlas poradní.
Rada programu jmenuje předsedu Rady projektu. Předseda svolává a řídí jednání Rady projektu. Předsedou je obvykle gestor.
Činnost Rady projektu zabezpečuje a její jednání připravuje gestor projektu.
Rada projektu je usnášeníschopná, jsou-li při schvalování závěrů přítomny nejméně dvě třetiny jejích členů. Hodnotící zprávu o řešení projektu schvaluje Rada projektu hlasováním; zpráva je přijata, hlasuje-li pro ni nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy Rady projektu. Toto výsledné stanovisko Rady projektu podepíše předseda Rady projektu i její ostatní členové.
Rada projektu:
- sleduje průběh, řešení projektu, kvalitu řešení, účelnost vynakládání finančních prostředků, naplňování zadání projektu a adekvátnost výstupů již v průběhu prací na projektu,
- se schází k jednání minimálně dvakrát ročně ve vazbě na období odpovídající druhé a třetí platbě řešiteli projektu (viz kap. 6),
- doporučuje zadavateli vyplácení plateb řešiteli, rozhoduje podle smlouvy o některých skutečnostech v průběhu řešení projektu (např. schvaluje obsah dotazníků, je-li to součástí projektu),
- schvaluje hodnotící zprávy (viz kap. 9.1) a předkládá je Radě programu.
3.3 Gestor projektu
Je obvykle odborným pracovníkem MŠMT, případně vedoucím pracovníkem na úrovni ředitele odboru, kterého jmenuje Rada programu. Gestor je v době řešení projektu styčnou osobou zadavatele, prostřednictvím něhož především probíhá vzájemná komunikace mezi zadavatelem a řešitelem projektu. Je členem Rady projektu.
Gestor projektu:
- zabezpečuje přípravu návrhu složení Rady projektu, pokud Rada programu nestanoví jinak,
- sleduje průběh řešení projektu, práce na výstupech řešení a jeho kvalitu, plnění smlouvy,
- připravuje společně s odborem strategie a informační politiky jednání Rady projektu,
- zabezpečuje přípravu hodnotící zprávy pro Radu programu na základě jednání Rady projektu, a to především v termínech, na něž jsou vázány platby řešiteli projektu.
4.
Veřejné zakázky
4.1.1 Zadávání veřejných zakázek
Zadávání veřejných zakázek spočívajících v řešení projektů v rámci programu resortního výzkumu MŠMT, u kterých bude stát jediným uživatelem výsledků výzkumu, bude Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděno v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, způsobem v tomto zákoně stanoveným (tj. podle okolností zejména vyhlášením obchodní veřejné soutěže, popř. výzvou více zájemcům o veřejnou zakázku k podání nabídky, zjednodušeným zadáním, přímým zadáním nebo výzvou jednomu zájemci k podání nabídky).
O vyhlášení veřejné obchodní soutěže Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zpravidla informuje v celostátním deníku.
Uvedený zákon č. 199/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů (jakož i ostatní právní předpisy), jsou povinni dodržovat rovněž nositelé projektů při užívání prostředků získaných ze státního rozpočtu v rámci programu resortního výzkumu MŠMT.
4.1.2 Zadávací dokumentace
Zadávací dokumentace (souhrn údajů a informací nezbytných pro zpracování nabídky) bude poskytována zájemcům o veřejnou zakázku zpravidla prostřednictvím počítačové sítě INTERNET, v případě jiných způsobů zadání veřejné zakázky, než je obchodní veřejná obchodní soutěž, bude zájemcům o veřejnou zakázku zadávací dokumentace zasílána spolu s výzvou k předložení nabídky.
4.1.3 Obligatorní náležitosti nabídky
Obligatorní náležitosti nabídky uchazeče o veřejnou zakázku jsou uvedeny v příloze těchto pravidel, která je jejich nedílnou součástí. Tímto nejsou nikterak dotčeny náležitosti nabídky, které jsou požadovány dle ustanovení zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.
4.2 Projekty se zahraniční účastí
Projekty, u nichž se předpokládá spolupráce se zahraniční institucí a na jejichž financování by se měla spolupodílet některá zahraniční instituce, se zadávají a předkládají obdobným způsobem, tj. v souladu se zákonem č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s příslušnými mezinárodními závazky České republiky.
5.
Projekty, kde jediným uživatelem nebude stát
Pokud stát nebude jediným uživatelem výsledků výzkumu, budou vyhlašovány veřejné soutěže dle § 6 zákona o státní podpoře výzkumu a vývoje.
6.
Financování projektu
Na podporu projektů programů výzkumu a vývoje lze poskytovat pouze neinvestiční prostředky, nelze poskytovat investiční prostředky. Finanční prostředky budou uvolňovány na základě oboustranně podepsané Smlouvy o poskytnutí a využití finančních prostředků na řešení projektu.
Neinvestiční prostředky budou poskytovány ve splátkách; k jejich poskytnutí je nutný předchozí souhlas Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj, resp. odevzdání údajů do CEP a jejich převzetí Radou vlády. Platba na každý rok bude rozdělena na tři, příp. dvě části - na zálohu a dvě, příp. jednu platbu. Záloha (1. platba) bude obvykle činit 40 % ročních nákladů, 2. platba (obvykle 30 %) se uskuteční přibližně v polovině doby řešení v prvním roce, resp. v polovině druhého roku řešení, na základě rozhodnutí Rady projektu (po posouzení průběžného stavu řešení projektu), 3. platba (obvykle 30 %) proběhne po úspěšném oponentním řízení. V případě pochyb Rady projektu o průběžném řešení projektu se jejím nedoporučením k vyplacení 2. platby přesune druhá platba k platbě třetí a bude i ta závislá na úspěšném oponentním řízení.
6.1 Finanční prostředky
Veškeré náklady hrazené z prostředků na řešení projektu musí být úměrné stanoveným cílům a práci vynaložené na řešení projektu. Tyto finanční prostředky jsou určeny na úhradu neinvestičních nákladů řešení projektu; součástí neinvestičních nákladů jsou mzdové prostředky, které se dále dělí na platy a ostatní osobní náklady (OON). Toto členění platí pro rozpočtové a příspěvkové organizace. Právnické osoby (s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací) a fyzické osoby použijí uvedené členění pro výpočet nákladů na řešení projektu.
6.1.1 Neinvestiční prostředky
1. Mezi neinvestiční prostředky se započítávají zejména:
a) mzdové náklady,
b) zákonné pojištění,
c) nákupy,
d) služby,
e) odpisy.
2. Požadavky na úhradu neinvestičních nákladů musí být v návrhu projektu rozepsány na jednotlivé položky předpokládaných nákladů ve struktuře platné účtové osnovy nositele a z návrhu musí vyplývat jejich účelnost, tj. ekonomické i věcné zdůvodnění ve vztahu k cílům projektu.
3. Pokud je v rámci řešení projektu plánována pracovní návštěva cizince, na jeho pobyt a zaměstnávání na území České republiky se vztahují zvláštní předpisy.1),2) Pokud se k zaměstnání cizince vyžaduje povolení k zaměstnání, cizinci mohou být do pracovního poměru v České republice přijati jen tehdy, jestliže jsou oprávněni pobývat přechodně nebo trvale na území České republiky a bylo jim uděleno povolení k zaměstnání. Vyřízení uvedených povolení se uskutečňuje ve lhůtách, stanovených těmito předpisy. Z prostředků projektu lze hradit pobytové náklady zahraničního pracovníka v ČR, nelze z nich však hradit cestovné do ČR a zpět, náklady na pohoštění a kulturní akce.
4. Pokud se uskutečňuje v rámci řešení projektu pracovní pobyt řešitele nebo spoluřešitelů v zahraničí, je možno z prostředků projektu hradit náklady spojené s cestou a pobytem pracovníka podle zvláštních předpisů.3)
5. Finanční limity stanovené v uvedených právních předpisech platí v tomto případě nejen pro rozpočtové a příspěvkové organizace, jak tyto předpisy uvádějí, ale pro všechny nositele projektu.
6. V rámci programů resortního výzkumu MŠMT vyhlášených zadavatelem nelze z neinvestičních prostředků poskytovat stipendia studentům vysokých škol.
6.1.2 Mzdové prostředky
1. Mzdové prostředky se poskytují:
a) na mzdy a platy pracovníků výhradně přijatých na řešení projektu,
b) na plat nebo část platu ekvivalentní pracovnímu vytížení pracovníka při řešení projektu, pokud pracovník takový plat, resp. jeho příslušnou část, nepobírá od nositele nebo jiné státem financované instituce,
c) na příplatky za práci přesčas nebo odměny,
d) na ostatní osobní náklady, a to na dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud úkol nelze zajistit v rámci zaměstnaneckého poměru s nositelem nebo spolunositeli projektu (dále jen "OON").
2. Zadavatel může akceptovat jen takové požadavky na mzdové prostředky, jejichž výše je pro jednotlivé pracovníky zdůvodněna v návrhu projektu, s těmito podmínkami:
a) Částka na mzdové prostředky na řešení projektu pro jednotlivé řešitele je přiměřená vykonávané práci v rámci řešení projektu a je v souladu se mzdovou politikou nositele projektu a politikou regulace mezd.
b) Příplatky za práci přesčas nebo odměny za řešení projektu mohou být vyplaceny maximálně do výše 10 tis. Kč na pracovníka za kalendářní rok, přičemž řešiteli projektu může být za odborné vedení, koordinaci prací a administrativu spojenou s řešením projektu vyplacena částka až do výše 20 tis. Kč za kalendářní rok. (Výše uvedených částek se rozumí před zdaněním.)
c) Výše příplatků a odměn musí být přiměřené vzhledem k úvazkům jednotlivých pracovníků a odpovídat skutečně vynaložené práci na řešení projektu. Veškeré položky musí být řádně zdůvodněny v komentáři.
d) Navrhovaná částka na osobní příplatek nepřevyšuje výši tarifního platu.
e) Navrhované mzdové prostředky nebudou požadovány na zvýšení tarifního platu.
f) Částka na mzdy a platy nebo ostatní osobní náklady nesmí přesáhnout částku, která odpovídá platovým předpisům.4)
V případě přidělení finanční podpory v rámci programů výzkumu a vývoje platí tyto podmínky pro organizace státního sektoru.
3. Pokud navrhovatel projektu požaduje mzdové prostředky, musí v části týkající se mzdových požadavků návrhu projektu uvést, jakou částí svého pracovního úvazku se budou řešitel, spoluřešitelé a další spolupracovníci na řešení projektu podílet. Zadavatel si při přijetí projektu vyžádá prohlášení, že tito pracovníci nepobírají jiný plat (nebo jeho část nárokovanou z projektu) ze státního rozpočtu.
4. Ve zdůvodnění rozpočtu projektu se u mzdových nákladů podrobně uvádí jméno pracovníka a rodné číslo (pokud je v době podávání návrhu známa konkrétní osoba), jeho pracovní a platové, resp. mzdové zařazení, celková pracovní kapacita (v hod.) vyčleněná pro práci na řešení projektu a tomu odpovídající požadovaná finanční částka pro jednotlivé roky řešení projektu, u požadavků na OON se uvádí celkový počet pracovníků, jejich měsíční pracovní kapacita a požadovaná celková částka těchto prostředků plánovaná pro každý rok řešení projektu.
5. Pobírají-li řešitelé a jejich spolupracovníci institucionální plat, je navýšení tarifního platu z prostředků na řešení projektu vyloučeno.
6. Mzdové prostředky pro zaměstnance, kteří nejsou státními občany České republiky, lze žádat pouze na období, na které mají pracovní povolení, je-li podle právních předpisů toto povolení požadováno.
6.2 Postup při převodu finančních prostředků na nositele projektu
1. Zadavatel má finanční prostředky na podporu výzkumu a vývoje přiděleny ve své kapitole státního rozpočtu. Převod prostředků na nositele projektu se provádí takto:
a) Je-li nositelem projektu rozpočtová nebo příspěvková organizace jiného resortu, požádá zadavatel Ministerstvo financí o provedení rozpočtového opatření příslušnému správci rozpočtové kapitoly, který dále převede finanční prostředky nositeli.
b) Nositelům, kteří jsou rozpočtovými nebo příspěvkovými organizacemi resortu zadavatele, provede rozpočtová opatření přímo zadavatel.
c) Právnické osobě, s výjimkou rozpočtových a příspěvkových organizací, může zadavatel podle Pravidel vlády uvolnit finanční prostředky na řešení projektu výhradně stanovením limitu pro čerpání neinvestičních prostředků z bankovního účtu s předčíslím 2049, vedeného u ČNB (jiná banka nemá oprávnění uvolňovat prostředky ze státního rozpočtu), a pro čerpání investičních prostředků z bank. účtu s předčíslím 3041).
d) Fyzické osobě může podle Pravidel vlády zadavatel uvolnit finanční prostředky na řešení projektu ze zvláštního bankovního účtu s předčíslím 2049 nebo 3041 převodem na její běžný účet.
2. Účastní-li se řešení projektu spolunositelé, převádí nositel projektu neinvestiční finanční prostředky na účet spolunositele. V případě, že nositelem i spolunositelem (spoluřešitelem) jsou příspěvkové organizace MŠMT, budou přiděleny prostředky v příslušné výši oběma organizacím (nositeli projektu i spolunositeli) přímo z rozpočtu zadavatele, tj. MŠMT, přičemž spolunositeli se prostředky přidělují na návrh nositele.
3. Finanční prostředky jsou nositelům poskytovány postupně, v termínech stanovených splátkovým kalendářem, který je nedílnou součástí smlouvy. U jednoletých projektů bude první splátka nositeli poskytnuta nejpozději do dvou měsíců od nabytí účinnosti smlouvy. U víceletých projektů bude první splátka v daném roce řešení poskytnuta do dvou měsíců od nabytí účinnosti smlouvy v prvním roce řešení, resp. v dalších letech po nabytí účinnosti jejího dodatku uzavíraného pro daný kalendářní rok. Poskytnutí splátky v průběhu roku je podmíněno schválením zadavatele po předchozím doporučení Rady projektu.
7.
Příjmy z výsledků řešení projektu
1. Příjmy se rozumí částky plynoucí z činnosti spojené s řešením projektu nebo z výsledku řešení projektu, jako např. z prodeje produktů, vytvořených děl a programů, licenčních, patentových5) nebo autorských práv, příjmy z přímé aplikace výsledků apod.
2. Pokud není ve smlouvě specifikováno jinak, bude zadavatel veškeré příjmy získané v průběhu řešení projektu považovat za navýšení finančních prostředků pro řešený projekt. Nositel projektu je povinen písemně uvědomit zadavatele o eventuálních příjmech z řešení projektu a o jejich výši.
3. K užívání výsledků řešení projektu jinými subjekty než těmi, které se účastnily řešení projektu, musí nositel projektu požádat o souhlas zadavatele.
4. Po ukončení řešení projektu bude podíl z dosaženého příjmu, stanovený dle výše příspěvku státního rozpočtu (tj. prostředků vložených zadavatelem), příjmem státního rozpočtu.
8.
Smlouva o poskytnutí a využití finančních prostředků na řešení projektu
1. S nositelem projektu uzavře zadavatel smlouvu, která se uzavírá na celou dobu řešení projektu. Všechny podmínky smlouvy se vztahují i na spoluřešitele projektu. Změny řešení projektu a smlouvy musí schválit zadavatel. Smlouvu nelze změnit jinak, než písemným dodatkem.
2. Smlouva obsahuje zejména:
a) smluvní strany (tj. zadavatele, nositele),
b) název a identifikační kód projektu dle CEP,
c) jméno, příjmení a rodné číslo řešitele,
d) předmět řešení projektu,
e) účel, na který se finanční prostředky poskytují,
f) dobu řešení projektu,
g) celkové náklady na řešení projektu, objem finančních prostředků hrazených ze státního rozpočtu a jeho specifikaci podle let a u návratné finanční půjčky i splátkový kalendář,
h) cíle projektu a jeho předpokládané výsledky,
i) způsob zúčtování poskytnutých prostředků,
j) podíl z dosaženého příjmu (stanovený dle výše příspěvku státního rozpočtu, tj. prostředků vložených zadavatelem), který se po ukončení řešení stává příjmem státního rozpočtu a převádí se na depozitní účet MŠMT,
k) ustanovení, že vlastní vynakládání prostředků nositelem ve vztahu ke třetím osobám se řídí zákonem o zadávání veřejných zakázek,
l) rozsah důvěrnosti údajů a způsob nakládání s nimi podle zvláštních předpisů,
m) ustanovení, že "Pravidla programu resortního výzkumu" se stávají součástí smlouvy,
n) sankční opatření z porušení smlouvy,
o) den, do kterého může nositel projektu finanční prostředky používat a ke kterému provede jejich zúčtování (zúčtování kromě toho povede vždy k 31. prosinci),
p) den, do kterého nositel projektu předloží zúčtování zadavateli a vrátí mu část finančních prostředků, kterou k určenému dni na stanovený účel nepoužil (zúčtováním se rozumí informace o tom, jaká část finančních prostředků byla použita na stanovený účel),
q) upozornění, že nesplnění povinností, které smlouva stanoví nositeli projektu, je porušením rozpočtové kázně podle § 30 rozpočtových pravidel České republiky,
r) ustanovení, že nositel projektu souhlasí se zveřejněním svého jména (obchodního jména), adresy, dotačního titulu a výše poskytnutých finančních prostředků,
s) právo zadavatele provádět u nositele projektu kontrolu finančního hospodaření a dalších skutečností potřebných pro posouzení, zda je smlouva dodržována,
t) právo zadavatele odstoupit od smlouvy v případě, že údaje sdělené mu nositelem projektu a vyjadřující podmínky, na něž zadavatel uzavření smlouvy váže, nebo některé z nich, nejsou pravdivé,
u) povinnost nositele předložit zadavateli spolu se zúčtováním údaje o tom, zda na účel, na který byly finanční prostředky poskytnuty, použil i prostředky z jiných veřejných peněžních fondů, z jakých a v jaké výši,
v) datum účinnosti smlouvy,
w) podpisy smluvních stran,
x) další náležitosti dohodnuté smluvními stranami.
3. Pokud je smlouva uzavřena na dobu delší než jeden kalendářní rok, uzavírá se pro každý další kalendářní rok dodatek k této smlouvě, kde se konkretizují cíle a upřesňují jednotlivé finanční položky rozpočtu pro daný rok.
9.
Hodnocení a kontrola řešení projektu
1. Hodnocení postupu řešení projektu provádí Rada projektu, přičemž vychází z Hodnotících zpráv o řešení projektů a z výsledků průběžného a závěrečného oponentního řízení. Na základě průběžného hodnocení projektu může Rada projektu doporučit úpravu finančních prostředků pro další rok řešení. Pokud Rada programu shledá zprávu o řešení projektu neuspokojivou, má právo vyžádati si od nositele projektu další informace, event. provést kontrolu přímo na pracovišti řešitele či spoluřešitelů. V závěrečném hodnocení postupu řešení projektů se klasifikuje dosažení cílů jako úplné, částečné nebo nedostatečné.
2. Vlastní hodnocení postupu řešení sleduje splnění cílů stanovených smlouvou. Hlavní kritéria tohoto hodnocení, pokud při vyhlášení programu není stanoveno jinak, jsou:
a) stav řešení projektu,
b) zajištění řešení projektu po stránce odborné a personální,
c) dosažení dílčích nebo konečných cílů řešení projektu,
d) využitelnost výsledků řešení projektu (zejména u závěrečné zprávy),
e) vyhodnocení hospodaření s finančními prostředky,
f) návrh rozpočtu na další období (pouze u průběžné zprávy),
g) předpoklady celkového časového a věcného splnění úkolu (pouze u průběžné zprávy).
3. U každého projektu se provádí podrobná kontrola čerpání prostředků na řešení projektu, která je zaměřena na účelnost jejich vynaložení a rámcové dodržení jejich skladby. Kontrolu jsou oprávněni provádět zadavatel, Rada projektu a jimi pověřené osoby nebo orgány. Přidělením finančních prostředků nositeli a provedenou kontrolou ze strany zadavatele není dotčeno oprávnění územních finančních orgánů provádět kontrolu využití finančních prostředků.
4. Orgány zadavatele mají právo provádět kontroly průběhu řešení projektu a efektivnosti využívání prostředků kdykoliv v průběhu realizace projektu i po jeho ukončení.
5. Prokáže-li se, že se při řešení projektu vyskytly závažné nedostatky, má Rada projektu právo navrhnout zadavateli pozastavit řešení projektu, a to až do odstranění veškerých nedostatků, nebo ukončit řešení takového projektu včetně jeho financování. Při ukončení řešení projektu je řešitel povinen zpracovat do 30 dnů závěrečnou zprávu o řešení projektu a prostřednictvím nositele ji neprodleně předložit zadavateli.
9.1 Hodnotící zpráva o řešení projektu
Vypracovává ji gestor projektu a schvaluje Rada projektu, která ji předkládá Radě programu. Každý člen Rady projektu má právo k hodnotící zprávě připojit vlastní komentář, považuje-li to za nutné.
Hodnotící zpráva má podobu obdobnou jako zápis o oponentním řízení. Informuje však Radu programu i o podstatných výsledcích v průběhu projektu, přikládá k hodnotící zprávě zásadní výstupy projektu.
První hodnotící zpráva v roce se zpracovává obvykle v polovině roku, resp. v polovině doby prvního roku řešení projektu, tj. v polovině doby od podepsání smlouvy do konce roku. Druhé hodnocení je zpracováno na základě proběhlého průběžného, resp. závěrečného oponentního řízení. Hodnotící zprávu je povinna předložit Rada projektu vždy, kdy je o to požádána Radou programu.
V případě, že dojde k porušení smlouvy, musí to kdokoli, tedy i každý člen Rady projektu, oznámit zadavateli projektu (MŠMT zastoupené odpovídajícím náměstkem ministra). Jedná se především o případy, kdy výsledky projektů nejsou uspokojivé, či kvalita není odpovídající, nebo je zjištěno, že finanční prostředky nejsou čerpány v souladu s uzavřenou smlouvou.
9.2 Průběžná - závěrečná zpráva o řešení projektu - Formulář F1
1. Řešitel projektu je povinen v každém roce řešení projektu vypracovat a předat nositeli průběžnou a v posledním roce řešení projektu závěrečnou zprávu, která shrnuje činnosti spojené s řešením projektu, informuje o dosažených výsledcích řešení projektu. Její součástí je i zpráva o hospodaření s finančními prostředky (viz kap. 9.2.1). Zpráva musí být řešitelem vypracována jako celek, tj. souhrnně i za event. spoluřešitele včetně údajů potřebných každoročně pro aktualizaci CEP, a to v elektronické podobě.
Průběžná, resp. závěrečná zpráva (dále jen "Zpráva") obsahuje rozbor skutečností o průběhu a výsledcích řešení projektu za příslušný kalendářní rok řešení projektu (v případě závěrečné zprávy za celé období řešení projektu) podle následujících kritérií, která současně slouží pro jeho hodnocení:
a) postup a metody práce při řešení projektu,
b) zhodnocení výsledků a plnění cílů projektu,
c) dosažení etapových cílů řešení projektu,
d) využití technického a přístrojového vybavení pořízeného z prostředků na řešení projektu,
e) stručná zpráva o průběhu event. zahraniční cesty,
f) různé (publikace, sdělení, přednášky, zprávy a případné další výstupy atp.),
g) zdůvodnění event. změn v řešení projektu oproti návrhu projektu a smlouvě.
2. V závěrečné zprávě není nutné opakovat údaje obsažené v průběžných zprávách, postačí jejich shrnutí. Za zpracování závěrečné zprávy odpovídá nositel projektu i za event. spolunositele.
3. Zprávu podepisuje řešitel a statutární orgán, popř. jiný oprávněný zástupce nositele projektu.
4. Zpráva je zpravidla (závěrečná zpráva vždy) hodnocena v průběžném, resp. závěrečném oponentním řízení (viz kap. 10.1).
5. Projednání výsledků řešení projektu v oponentním řízení zajistí nositel projektu.
6. Průběžnou zprávu spolu s upřesněním řešení projektu pro následující rok se závěry oponentního řízení (pokud bylo konáno) předkládá zadavateli nositel ve dvou vyhotoveních do 31. 12. daného kalendářního roku.
7. Součástí závěrečné zprávy je tisková zpráva o dosažených výsledcích řešení projektu v češtině v publikovatelné formě v rozsahu max. 500 znaků.
8. Závěrečnou zprávu o řešení projektu předkládá zadavateli nositel ve dvou vyhotoveních do 31. 12. příslušného kalendářního roku, v němž končí doba řešení projektu.
9. Ve výjimečných případech lze požádat o prodloužení lhůty na vypracování závěrečné zprávy. Zdůvodnění musí být zasláno zadavateli prostřednictvím gestora projektu nejpozději 30 dní před uplynutím původního termínu ukončení řešení projektu. Zadavatel neprodleně vyrozumí nositele projektu o svém rozhodnutí. Předložení závěrečné zprávy o řešení projektu může být odročeno nejdéle o šest měsíců, přičemž nevzniká nárok na přidělení dalších finančních prostředků na řešení projektu.
10. Zprávu není přípustné zasílat faxem ani elektronickou poštou.
9.2.1 Zpráva o hospodaření s finančními prostředky na řešení projektu
1. Součástí zprávy je zpráva o hospodaření s finančními prostředky projektu, kde se uvede skutečné čerpání finančních prostředků na řešení projektu za příslušný kalendářní rok, včetně specifikace neinvestičních výdajů, skutečně odpracovaných hodin na řešení projektu a podrobného zdůvodnění čerpání uvedených nákladů.
2. V komentáři k jednotlivým položkám je nutné zdůvodnit:
- přesun v jednotlivých nákladových položkách, pokud k němu došlo,
- nákupy (vč. literatury a softwaru),
- zahraniční cesty financované z prostředků projektu, jejich význam a zhodnocení,
- rozpis položek za další služby a jak byly vykalkulovány.
3. Pokud se na řešení projektu podílejí spolunositelé, pak se příslušné tabulky vypracovávají jednotlivě za nositele a každého spolunositele.
10.
Zásady oponentního řízení k projektům výzkumu a vývoje
10.1 Průběžné, resp. závěrečné oponentní řízení - Formulář F2
1. Účelem průběžného, resp. závěrečného oponentního řízení je souhrnné ověření a zhodnocení průběhu, výsledků a splnění cílů řešení projektu stanovených smlouvou za celou dobu řešení projektu a celkové posouzení správnosti a účelnosti využití finančních prostředků.
2. Oponovaným dokumentem v průběžném, resp. závěrečném oponentním řízení, je příslušná zpráva.
3. V průběžném oponentním řízení je hodnocena určitá závěrečná etapa řešení projektu, zpravidla kalendářní rok. Jeho cílem je ověřit a zhodnotit dosavadní postup a výsledky řešení projektu z hlediska cílů stanovených pro danou časovou etapu řešení projektu a posoudit správnost a účelnost dosavadního využití finančních prostředků, popřípadě upřesnit další postup řešení projektu z věcných, časových a finančních hledisek (včetně variantního řešení s finančním vyjádřením).
4. Průběžné oponentní řízení se uskutečňuje v závěru každého kalendářního roku řešení projektu a dále vždy v případě, že zadavatel, nositel nebo řešitel projektu považuje za nezbytné provést zásadní změnu v rámci řešení projektu nebo zásadní změnu ve smlouvě.
5. Pokud průběžné oponentní řízení dojde k závěru, že další pokračování projektu není účelné, potom se toto oponentní řízení považuje za závěrečné.
6. Řešení projektu je vždy zakončováno závěrečným oponentním řízením. Toto oponentní řízení musí být provedeno tak, aby nositel projektu mohl předložit zadavateli závěrečnou zpráv, doklady o využití finančních prostředků a závěry oponentního řízení v termínu před ukončením řešení projektu stanoveným smlouvou.
10.2 Organizace průběžného, resp. závěrečného oponentního řízení, oponentní rada
1. Průběžné, resp. závěrečné oponentní řízení (dále jen "oponentní řízení") organizuje nositel projektu.
2. Nositel projektu odpovídá za včasnou přípravu a organizaci tohoto oponentního řízení včetně zajištění písemných podkladů, zejména oponovaných dokumentů (viz kap. 10.1 odst. 2) a oponentských posudků (viz kap. 10.3).
3. Nositel projektu je povinen písemně zadavateli oznámit jména navrhovaných oponentů, a to nejméně 2 měsíce před termínem oponentního řízení. Oznámení termínu oponentního řízení a návrhu složení oponentní rady musí zadavatel obdržet od nositele 50 dnů před jeho konáním. Zadavatel si vyhrazuje právo zamítnout osoby navrhované nositelem a popř. určit oponenty, resp. členy oponentní rady jiné. (Pokud k návrhu nositele nevznese zadavatel připomínky do deseti pracovních dnů od jeho obdržení, lze stanovisko zadavatele považovat za souhlas.)
4. Počet členů oponentní rady navrhne nositel podle rozsahu a náročnosti příslušného oponovaného projektu (nejméně však sedm včetně oponentů u projektů kategorie A a nejméně pět členů u projektů kategorie B a C). Zadavatel si vyhrazuje právo rozšířit počet členů oponentní rady.
5. K provedení oponentního řízení jmenuje nositel projektu členy a předsedu oponentní rady, přičemž je povinen respektovat připomínky zadavatele. Zadavatel si vyhrazuje právo neakceptovat návrh nositele a jmenovat členy i předsedu oponentní rady sám. Pokud se na oponentní řízení dostaví zástupce zadavatele nebo člen Rady programu resortního výzkumu nebo člen Rady projektu, vykonává funkci předsedy oponentní rady, jestliže se tohoto práva nevzdá.
6. K posouzení výsledků a splnění cílů řešení projektu stanovených smlouvou a k posouzení účelnosti využití finančních prostředků jmenuje nositel nejméně dva oponenty. Počet oponentů stanoví zadavatel podle rozsahu a náročnosti příslušného projektu. Oponent je členem oponentní rady.
7. Členy oponentní rady mohou být jmenováni významní odborníci, kteří mají předpoklady ke kvalifikovanému a objektivnímu posouzení výsledků řešení projektu a k posouzení účelnosti využití finančních prostředků, dále odborníci - uživatelé výsledků řešení projektu a další odborníci.
8. Člen oponentní rady nesmí:
a) spolupracovat na navrhovaném projektu,
b) být v příbuzenském vztahu k řešiteli,
c) být v antagonistickém vztahu k řešiteli.
9. Oponenty nemohou být určení zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru k nositeli nebo k jedné totožné právnické osobě.
10. Za vypracování oponentských posudků náleží oponentům odměna na základě dohody o provedení práce podle zvláštních předpisů.6)
11. Členům oponentní rady náleží cestovní náhrady spojené s účastí na oponentním řízení na základě sjednání pracovněprávního, resp. občanskoprávního vztahu podle zvláštních předpisů.7)
12. Náklady spojené s průběžným - závěrečným oponentním řízením hradí nositel projektu. Nemohou být hrazeny z prostředků účelově přidělených na řešení projektu.
13. Smlouva, oponované dokumenty, oponentské posudky a příp. další písemné podklady a vyjádření, musí být k dispozici účastníkům oponentního řízení nejpozději pět dnů před termínem oponentního řízení. Nedodržení této podmínky může být důvodem k odložení termínu oponentního řízení. O odložení termínu oponentního řízení rozhoduje zadavatel na základě upozornění gestora projektu.
14. Zadavatel může k průběžnému, resp. závěrečnému oponentnímu řízení vyžádat i další písemné podklady a vyjádření, potřebné pro objektivní posouzení výsledků řešení projektu a posouzení správnosti a účelnosti využití finančních prostředků.
10.3 Oponentský posudek
1. Na příslušný projekt vypracuje oponent k průběžné, resp. závěrečné zprávě oponentský posudek písemnou formou a své stanovisko zdůvodní.
2. V oponentském posudku se uplatní zejména tato kritéria hodnocení:
a) průběh a výsledky řešení projektu,
b) splnění cílů řešení projektu stanovených smlouvou,
c) využitelnost a využití výsledků řešeného projektu,
d) odborná úroveň projektu,
e) účelnost využití finančních prostředků.
3. Oponentský posudek se stává předmětem projednání průběžného, resp. závěrečného oponentního řízení.
10.4 Účastníci a průběh závěrečného oponentního řízení
1. Účastníky závěrečného oponentního řízení jsou:
a) členové oponentní rady,
b) statutární orgán nebo jiný zástupce nositele projektu,
c) zástupce zadavatele,
d) členové Rady programu,
e) členové Rady projektu,
f) řešitel (spoluřešitelé) projektu.
2. Závěrečné oponentní řízení je s výjimkou jednání oponentní rady veřejně přístupné, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak.8)
3. Závěrečné oponentní řízení má zpravidla tento průběh:
a) úvodní část, zaměřenou na informace o skutečnostech doplňujících předložené oponované dokumenty, popř. na informace o dalších písemných podkladech a vyjádřeních,
b) seznámení přítomných s oponentskými posudky,
c) sdělení stanoviska řešitele projektu k posudkům oponentů, zejména k námitkám, připomínkám a dotazům,
d) zhodnocení
- zda finanční prostředky byly využívány v souladu s platnými předpisy,9)
- zda finanční prostředky byly využívány v souladu se smlouvou,
- správnosti zúčtování finančních prostředků na základě kopií účetních dokladů podle zvláštních předpisů,10)
e) veřejnou rozpravu k problematice,
f) neveřejné jednání oponentní rady a vypracování závěrů oponentního řízení s odůvodněním podle kritérií (viz kap. 10.1).
4. Oponentní rada je usnášeníschopná, jsou-li při schvalování závěrů přítomny nejméně dvě třetiny jejích členů.
5. Závěry ze závěrečného oponentního řízení schvaluje oponentní rada hlasováním; závěry jsou přijaty, hlasuje-li pro ně nadpoloviční většina přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy oponentní rady. Toto výsledné stanovisko oponentní rady podepíše závěrem oponentního řízení předseda oponentní rady i její ostatní členové.
6. Závěry ze závěrečného oponentního řízení jsou po schválení oponentní radou z hlediska účelu oponentního řízení konečné a jsou uschovány v dokumentaci zadavatele v souladu se spisovým a skartačním řádem.
10.5 Zápis z průběžného, resp. závěrečného oponentního řízení
V zápisu se uvedou základní informace o oponentním řízení a konkrétní údaje o průběhu, výsledcích, splnění jednotlivých cílů řešení projektu stanovených smlouvou a využití finančních prostředků. (Pouhé konstatování, že např. cíle byly splněny a finanční prostředky účelně využity dle smlouvy, není postačující.) Za vypracování zápisu z oponentního řízení odpovídá nositel projektu (Formulář F2).
11.
Změny v průběhu řešení projektu
1. Nositel projektu je povinen zadavatele neprodleně informovat o změnách oproti smlouvě, zejména o:
a) změně řešitele nebo spoluřešitelů projektu,
b) změně nositele nebo spolunositelů projektu,
c) přerušení práce řešitele nebo spoluřešitelů z jakýchkoliv důvodů (např. i dlouhodobý pobyt v zahraničí),
d) získání finanční dotace z jiných zdrojů,
e) přesunech finančních prostředků mezi jednotlivými nákladovými položkami.
2. Jestliže řešitel nemůže na svém původním pracovišti pokračovat v řešení projektu (např. při změně zaměstnání), oznámí nositel neprodleně tuto skutečnost písemnou formou zadavateli. Zadavatel rozhodne, též písemnou formou, o dalším postupu řešení.
3. V případě změny nositele nebo spolunositelů se postupuje obdobně jako u změny řešitele.
4. Jestliže má nositel v úmyslu provést přesun z ostatních neinvestičních do mzdových prostředků a naopak, musí příslušnou dostatečně zdůvodnitelnou změnu v čerpání finančních prostředků předem předložit ke schválení zadavateli. Jednotlivými položkami ostatních neinvestičních nákladů se mohou přesuny provádět rovněž pouze s vědomím zadavatele a tyto přesuny je nutno podrobně specifikovat ve zprávě o průběhu řešení projektu.
5. Po ukončení řešení projektu vrátí nositel do 30 dnů zbývající prostředky po řádném zúčtování na depozitní účet zadavatele a řešitel projektu nebo osoba pověřená nositelem vypracuje do 30 dnů po oznámení zadavatele o ukončení projektu závěrečnou zprávu o řešení projektu.
6. Ve výjimečných případech může nositel požádat o prodloužení doby řešení projektu. Zdůvodnění musí být zpracováno formou průběžné zprávy o řešení projektu a zasláno zadavateli nejpozději 30 dní před termínem ukončení řešení projektu uvedeným ve smlouvě. Zadavatel rozhodne na základě doporučení Rady projektu a vyrozumí písemně žadatele o svém rozhodnutí. Doba řešení projektu může být prodloužena maximálně o 6 měsíců a řešiteli na tuto dobu nevzniká právo žádat od zadavatele další finanční prostředky.
12.
Zveřejňování informací o projektech
1. U finančně podporovaných prostředků si zadavatel vyhrazuje právo zveřejnit následující informace:
- identifikační kód projektu dle CEP,
- jméno řešitele,
- nositele projektu,
- název projektu a anotaci projektu,
- vědní obory dle číselníku CEP,
- tiskovou zprávu o výsledcích řešení projektu,
- a všechny ostatní výstupy a výsledky řešení projektu.
Uvedené údaje se nezveřejňují u projektů naplňujících předmět státního tajemství dle zvláštních předpisů.11) Jiné informace o projektu, průběhu jeho řešení a výsledcích jeho řešení sděluje dalším osobám pouze nositel projektu nebo Rada vlády ČR pro výzkum a vývoj.
2. Zadavatel dále zveřejňuje - kromě vyhlašovaných programů a výsledků výběrového řízení v jednotlivých programech - i případy hrubého porušení těchto Pravidel.
3. Pokud je na zadavateli žádána podpora projektu, jehož součástí je i zveřejnění díla, je nezbytné dodržet tyto podmínky:
a) protože projekt obsahuje část výzkumnou, platí pro náklady spojené se zveřejněním díla stejné zásady jako pro jakýkoliv jiný projekt,
b) odměny autorům (v souladu s autorským právem) mohou být v návrhu projektu nárokovány v části mzdových nákladů,
c) v uveřejněném díle musí být vždy uvedeno:
- že vzniklo jako výsledek projektu finančně podporovaného zadavatelem,
- název projektu a vyhlášeného programu (popř. podprogramu), v jehož rámci byl projekt řešen,
- informace o poskytnuté podpoře, např. v následující formě: Tyto výsledky byly získány./Těchto výsledků bylo dosaženo za přispění Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR v rámci podpory projektů výzkumu a vývoje. (This project was supplied with the subvention by The Ministry of Education, Youth and Sports of The Czech Republic./These results were obtained with subvention from The Ministry...).
13.
Dokumentace o řešení projektů
1. Nositel projektu je povinen uschovat po dobu pěti let po skončení řešení projektu veškerou dokumentaci týkající se projektu, včetně podrobné finanční dokumentace.
2. Zadavatel uschová doklady týkající se výběrového řízení a hodnocení výsledků řešeného projektu, včetně protokolu o hodnocení dosažených výsledků řešení projektu, v souladu se spisovým a skartačním řádem.
3. Zadavatel spravuje databázi projektů se všemi údaji, které mohou sloužit ke statistickému zpracování a k dalším účelům zadavatele. Nakládat s daty mohou pouze zaměstnanci určení zadavatelem.
4. Zadavatel a ostatní interní a resortní grantové agentury si vzájemně předávají informace, které slouží k zamezení duplicity financování projektů ze státních prostředků.
5. Výsledky řešení, závěrečnou zprávu předává zadavatel do knihovny MŠMT. Přístup k výsledkům řešení se řídí "Výpůjčním řádem knihovny MŠMT".
14.
Závěrečné ustanovení
Tímto Pokynem se zrušuje Pokyn pro poskytování účelových finančních prostředků ze státního rozpočtu projektů programů výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy č.j. 25 122/97-31.
Tato Pravidla programu resortního výzkumu nabývají účinnosti dnem 6. 4. 2000.
Mgr. Eduard Zeman
ministr školství, mládeže a tělovýchovy
1) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
2) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění pozdějších předpisů.
5) Při řešení projektů, ve kterých se budou využívat poznatky z udělených patentů, nebo naopak výsledkem řešení projektu bude patentová přihláška, musí se veškerá ustanovení řídit zákonem č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích. Za předpokladu, že výsledky řešení projektu budou předmětem patentové nebo licenční přihlášky, musí být tato skutečnost uvedena v návrhu projektu a zakotvena ve smlouvě.
6) § 232 - 239 b) Zákoníku práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příp. § 51 občanského zákoníku.
7) Zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění pozdějších předpisů.
8) Např. zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.
9) Např. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 300/1992 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje, ve znění zákona č. 1/1995 Sb., Pravidla vlády.
10) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví.
11) Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.