Zákon ze dne 28.11.2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
29.12.2000 | Sbírka: 458/2000 Sb. | Částka: 131/2000
Vztahy
Prováděcí: 292/2024 Sb., 9/2024 (ER), 8/2024 (ER), 7/2024 (ER), 274/2024 Sb., 6/2024 (ER), 248/2024 Sb., 229/2024 Sb., 220/2024 Sb., 219/2024 Sb., 5/2024 (ER), 4/2024 (ER), 3/2024 (ER), 2/2024 (ER), 172/2024 Sb., 171/2024 Sb., 156/2024 Sb., 155/2024 Sb., 139/2024 Sb., 1/2024 (ER), 138/2024 Sb., 134/2024 Sb., 78/2024 Sb., ER03/2024, ER01/2024, 47/2024 Sb., 18/2024 Sb., 17/2024 Sb., 6/2024 Sb., 5/2024 Sb., 4/2024 Sb., 3/2024 Sb., 10/2023 (ER), 9/2023 (ER), 8/2023 (ER), 7/2023 (ER), 375/2023 Sb., 362/2023 Sb., 6/2023 (ER), 5/2023 (ER), 4/2023 (ER), 315/2023 Sb., 3/2023 (ER), 2/2023 (ER), 272/2023 Sb., 215/2023 Sb., 214/2023 Sb., 194/2023 Sb., 193/2023 Sb., 170/2023 Sb., 165/2023 Sb., 1/2023 (ER), 114/2023 Sb., 77/2023 Sb., 65/2023 Sb., 37/2023 Sb., 36/2023 Sb., 28/2023 Sb., ER01/2023, 17/2023 Sb., 5/2023 Sb., 463/2022 Sb., 442/2022 Sb., 15/2022 (ER), 407/2022 Sb., 405/2022 Sb., 404/2022 Sb., 357/2022 Sb., 343/2022 Sb., 14/2022 (ER), 13/2022 (ER), 12/2022 (ER), 333/2022 Sb., 307/2022 Sb., 299/2022 Sb., 298/2022 Sb., 11/2022 (ER), 10/2022 (ER), 9/2022 (ER), 271/2022 Sb., 272/2022 Sb., 8/2022 (ER), 263/2022 Sb., 262/2022 Sb., 239/2022 Sb., 7/2022 (ER), 6/2022 (ER), 5/2022 (ER), 224/2022 Sb., 223/2022 Sb., 4/2022 (ER), 155/2022 Sb., 149/2022 Sb., 147/2022 Sb., 3/2022 (ER), 2/2022 (ER), 1/2022 (ER), ER01/2022, 513/2021 Sb., 490/2021 Sb., 488/2021 Sb., 487/2021 Sb., 481/2021 Sb., 9/2021 (ER), 8/2021 (ER), 7/2021 (ER), 381/2021 Sb., 6/2021 (ER), 5/2021 (ER), 4/2021 (ER), 279/2021 Sb., 277/2021 Sb., 247/2021 Sb., 3/2021 (ER), 207/2021 Sb., 166/2021 Sb., 2/2021 (ER), 125/2021 Sb., 91/2021 Sb., 78/2021 Sb., 1/2021 (ER), ER01/2021, 591/2020 Sb., 554/2020 Sb., 551/2020 Sb., 497/2020 Sb., 10/2020 (ER), 9/2020 (ER), 8/2020 (ER), 7/2020 (ER), 6/2020 (ER), 5/2020 (ER), 359/2020 Sb., 302/2020 Sb., 291/2020 Sb., 290/2020 Sb., 4/2020 (ER), 241/2020 Sb., 3/2020 (ER), 2/2020 (ER), 1/2020 (ER), 9/2020 Sb., ER01/2020, 8/2019 (ER), 7/2019 (ER), 333/2019 Sb., 6/2019 (ER), 5/2019 (ER), 4/2019 (ER), 258/2019 Sb., 3/2019 (ER), 2/2019 (ER), 155/2019 Sb., 154/2019 Sb., 1/2019 (ER), 18/2019 Sb., ER01/2019, 331/2018 Sb., 326/2018 Sb., 9/2018 (ER), 264/2018 Sb., 8/2018 (ER), 7/2018 (ER), 6/2018 (ER), 5/2018 (ER), 234/2018 Sb., 4/2018 (ER), 220/2018 Sb., 3/2018 (ER), 2/2018 (ER), 154/2018 Sb., 115/2018 Sb., 106/2018 Sb., 1/2018 (ER), ER01/2018, 6/2018 Sb., 9/2017 (ER), 8/2017 (ER), 421/2017 Sb., 418/2017 Sb., 7/2017 (ER), 6/2017 (ER), 5/2017 (ER), 347/2017 Sb., 330/2017 Sb., 4/2017 (ER), 3/2017 (ER), 266/2017 Sb., 236/2017 Sb., 181/2017 Sb., 127/2017 Sb., 122/2017 Sb., 2/2017 (ER), 82/2017 Sb., 1/2017 (ER), 50/2017 Sb., 13/2017 Sb., ER01/2017, 11/2016 (ER), 416/2016 Sb., 10/2016 (ER), 9/2016 (ER), 406/2016 Sb., 404/2016 Sb., 8/2016 (ER), 7/2016 (ER), 6/2016 (ER), 339/2016 Sb., 5/2016 (ER), 4/2016 (ER), 3/2016 (ER), 200/2016 Sb., 199/2016 Sb., 2/2016 (ER), 152/2016 Sb., 81/2016 Sb., 70/2016 Sb., 1/2016 (ER), 2375/16/7100-20118-012884, 16/2016 Sb., 10/2016 Sb., 8/2016 Sb., 4/2016 Sb., 408/2015 Sb., 9/2015 (ER), 405/2015 Sb., 392/2015 Sb., 349/2015 Sb., 335/2015 Sb., 316/2015 Sb., 8/2015 (ER), 7/2015 (ER), 6/2015 (ER), 5/2015 (ER), 4/2015 (ER), 3/2015 (ER), 262/2015 Sb., 249/2015 Sb., 2/2015 (ER), 1/2015 (ER), 216/2015 Sb., 215/2015 Sb., 196/2015 Sb., 195/2015 Sb., 194/2015 Sb., 149/2015 Sb., 291/2014 Sb., 290/2014 Sb., 276/2014 Sb., 4/2014 (ER), 3/2014 (ER), 2/2014 (ER), 1/2014 (ER), 195/2014 Sb., 111/2014 Sb., 438/2013 Sb., 436/2013 Sb., 418/2013 Sb., 7/2013 (ER), 6/2013 (ER), 5/2013 (ER), 4/2013 (ER), 3/2013 (ER), 367/2013 Sb., 2/2013 (ER), 325/2013 Sb., 289/2013 Sb., 152/2013 Sb., 1/2013 (ER), 476/2012 Sb., 452/2012 Sb., 447/2012 Sb., 445/2012 Sb., 438/2012 Sb., 436/2012 Sb., 417/2012 Sb., 6/2012 (ER), 5/2012 (ER), 4/2012 (ER), 3/2012 (ER), 388/2012 Sb., 387/2012 Sb., 2/2012 (ER), 348/2012 Sb., 345/2012 Sb., 344/2012 Sb., 219/2012 Sb., 218/2012 Sb., 1/2012 (ER), 59/2012 Sb., 30/2012 Sb., 442/2011 Sb., 406/2011 Sb., 396/2011 Sb., 393/2011 Sb., 392/2011 Sb., 385/2011 Sb., 371/2011 Sb., 7/2011 (ER), 6/2011 (ER), 5/2011 (ER), 4/2011 (ER), 307/2011 Sb., 3/2011 (ER), 2/2011 (ER), 210/2011 Sb., 201/2011 Sb., 1/2011 (ER), 108/2011 Sb., 82/2011 Sb., 62/2011 Sb., 6/2010 (ER), 405/2010 Sb., 401/2010 Sb., 400/2010 Sb., 370/2010 Sb., 366/2010 Sb., 338/2010 Sb., 5/2010 (ER), 4/2010 (ER), 3/2010 (ER), 311/2010 Sb., 2/2010 (ER), 1/2010 (ER), 264/2010 Sb., 81/2010 Sb., 80/2010 Sb., 79/2010 Sb., 52/2010 Sb., 41/2010 Sb., 30/2010 Sb., ER07/2010, ER06/2010, 24/2010 Sb., 19/2010 Sb., 15/2010 Sb., 10/2009 (ER), 9/2009 (ER), 468/2009 Sb., 8/2009 (ER), 7/2009 (ER), 6/2009 (ER), 5/2009 (ER), 408/2009 Sb., 394/2009 Sb., 4/2009 (ER), 365/2009 Sb., 358/2009 Sb., 3/2009 (ER), 344/2009 Sb., 334/2009 Sb., 152/2009 Sb., 140/2009 Sb., 2/2009 (ER), ER13/2009, 72/2009 Sb., ER08/2009, ER06/2009, ER05/2009, ER04/2009, 459/2008 Sb., 454/2008 Sb., 432/2008 Sb., 12/2008 (ER), 11/2008 (ER), 10/2008 (ER), 9/2008 (ER), 8/2008 (ER), 376/2008 Sb., 354/2008 Sb., 349/2008 Sb., 7/2008 (ER), ER18/2008, 6/2008 (ER), 213/2008 Sb., 175/2008 Sb., 5/2008 (ER), 4/2008 (ER), 128/2008 Sb., 110/2008 Sb., ER12/2008, ER11/2008, 3/2008 (ER), 43/2008 Sb., 2/2008 (ER), 16/2008 Sb., 1/2008 (ER), 365/2007 Sb., 363/2007 Sb., 359/2007 Sb., 325/2007 Sb., 324/2007 Sb., 321/2007 Sb., 12/2007 (ER), 11/2007 (ER), 10/2007 (ER), 9/2007 (ER), 295/2007 Sb., 8/2007 (ER), 7/2007 (ER), 280/2007 Sb., 6/2007 (ER), 268/2007 Sb., 5/2007 (ER), 245/2007 Sb., 4/2007 (ER), 3/2007 (ER), 184/2007 Sb., 150/2007 Sb., ER15/2007, 131/2007 Sb., ER13/2007, 2/2007 (ER), 74/2007 Sb., 1/2007 (ER), ER04/2008, ER04/2007, 609/2006 Sb., 608/2006 Sb., 607/2006 Sb., 606/2006 Sb., 552/2006 Sb., 548/2006 Sb., 545/2006 Sb., 524/2006 Sb., 12/2006 (ER), 11/2006 (ER), 10/2006 (ER), 9/2006 (ER), 516/2006 Sb., 8/2006 (ER), 7/2006 (ER), 478/2006 Sb., 477/2006 Sb., 453/2006 Sb., 6/2006 (ER), 392/2006 Sb., 348/2006 Sb., 5/2006 (ER), ER09/2006, ER08/2006, ER07/2006, 4/2006 (ER), 4/2006 (MP), 3/2006 (ER), 2/2006 (ER), 51/2006 Sb., 1/2006 (ER), ER23/2006, ER22/2006, 542/2005 Sb., 541/2005 Sb., 540/2005 Sb., 481/2005 Sb., 15/2005 (ER), 14/2005 (ER), 13/2005 (ER), 12/2005 (ER), 11/2005 (ER), 10/2005 (ER), 9/2005 (ER), 439/2005 Sb., 426/2005 Sb., 8/2005 (ER), 7/2005 (ER), 404/2005 Sb., 375/2005 Sb., 6/2005 (ER), 5/2005 (ER), 326/2005 Sb., 4/2005 (ER), 3/2005 (ER), 2/2005 (ER), 118/2005 Sb., 114/2005 Sb., 1/2005 (ER), 673/2004 Sb., 614/2004 Sb., 13/2004 (ER), 12/2004 (ER), 11/2004 (ER), 10/2004 (ER), 575/2004 Sb., 9/2004 (ER), 8/2004 (ER), 431/2004 Sb., 6/2004 (ER), 5/2004 (ER), 4/2004 (ER), 3/2004 (ER), 2/2004 (ER), 1/2004 (ER), 459/2003 Sb., 450/2003 Sb., 28/2003 (ER), 27/2003 (ER), 26/2003 (ER), 25/2003 (ER), 24/2003 (ER), 23/2003 (ER), 22/2003 (ER), 21/2003 (ER), 20/2003 (ER), 19/2003 (ER), 18/2003 (ER), 17/2003 (ER), 16/2003 (ER), 15/2003 (ER), 14/2003 (ER), 13/2003 (ER), 300/2003 Sb., 12/2003 (ER), 11/2003 (ER), 74/2003 Sb., 10/2003 (ER), 9/2003 (ER), 13/2003 Sb., 12/2003 Sb., 539/2002 Sb., 8/2003 (ER), 7/2003 (ER), 6/2003 (ER), 4/2003 (ER), 1/2003 (ER), 3/2003 (ER), 2/2003 (ER), 5/2003 (ER), 443/2002 Sb., 14/2002 (ER), 13/2002 (ER), 12/2002 (ER), 11/2002 (ER), 366/2002 Sb., ER06/2002, 10/2002 (ER), 9/2002 (ER), ER04/2002, 8/2002 (ER), 7/2002 (ER), 3/2002 (MP), 19/2002 Sb., 18/2002 Sb., 439/2001 Sb., 438/2001 Sb., 6/2002 (ER), 10/2001 (ER), 5/2002 (ER), 4/2002 (ER), 3/2002 (ER), 2/2002 (ER), 1/2002 (ER), 377/2001 Sb., 373/2001 Sb., 372/2001 Sb., 9/2001 (ER), 329/2001 Sb., 306/2001 Sb., 8/2001 (ER), 297/2001 Sb., 252/2001 Sb., 251/2001 Sb., 245/2001 Sb., 226/2001 Sb., 225/2001 Sb., 224/2001 Sb., 223/2001 Sb., 222/2001 Sb., 221/2001 Sb., 220/2001 Sb., 219/2001 Sb., 218/2001 Sb., 7/2001 (ER), 6/2001 (ER), 167/2001 Sb., 166/2001 Sb., 165/2001 Sb., 5/2001 (ER), 154/2001 Sb., 4/2001 (ER), 3/2001 (ER), 2/2001 (ER), 1/2001 (ER)Aktivní derogace: 157/1998 Sb., 83/1998 Sb., 222/1994 Sb., 455/1991 Sb., 265/1991 Sb., 2/1969 Sb.
Pasivní derogace: 265/2024 Sb., 469/2023 Sb., 465/2023 Sb., 427/2023 Sb., 19/2023 Sb., 365/2022 Sb., 287/2022 Sb., 232/2022 Sb., 176/2022 Sb., 382/2021 Sb., 362/2021 Sb., 284/2021 Sb., 261/2021 Sb., 609/2020 Sb., 403/2020 Sb., 1/2020 Sb., 277/2019 Sb., 225/2017 Sb., 183/2017 Sb., 152/2017 Sb., 131/2015 Sb., 104/2015 Sb., 250/2014 Sb., 90/2014 Sb., 350/2012 Sb., 165/2012 Sb., 420/2011 Sb., 299/2011 Sb., 211/2011 Sb., 155/2010 Sb., 314/2009 Sb., 281/2009 Sb., 227/2009 Sb., 223/2009 Sb., 158/2009 Sb., 124/2008 Sb., 296/2007 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 91/2005 Sb., 670/2004 Sb., 356/2003 Sb., 278/2003 Sb., 309/2002 Sb., 262/2002 Sb., 151/2002 Sb.
458/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a
o změně některých zákonů
(energetický zákon)
Změna: 262/2002 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.
Změna: 278/2003 Sb.
Změna: 356/2003 Sb.
Změna: 670/2004 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 155/2010 Sb.
Změna: 211/2011 Sb.
Změna: 299/2011 Sb.
Změna: 211/2011 Sb. (část), 420/2011 Sb.
Změna: 165/2012 Sb.
Změna: 165/2012 Sb. (část), 350/2012 Sb.
Změna: 90/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 104/2015 Sb., 131/2015 Sb.
Změna: 152/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Změna: 1/2020 Sb., 403/2020 Sb., 609/2020 Sb.
Změna: 284/2021 Sb. (část), 362/2021 Sb., 382/2021 Sb.
Změna: 261/2021 Sb.
Změna: 176/2022 Sb.
Změna: 362/2021 Sb. (část)
Změna: 232/2022 Sb.
Změna: 287/2022 Sb.
Změna: 365/2022 Sb.
Změna: 382/2021 Sb. (část)
Změna: 19/2023 Sb.
Změna: 232/2022 Sb. (část)
Změna: 277/2019 Sb., 284/2021 Sb., 176/2022 Sb., 465/2023 Sb., 469/2023 Sb.
Změna: 469/2023 Sb. (část)
Změna: 469/2023 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v
návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) podmínky podnikání a výkon
státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství
a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny,
distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,
b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických
skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1. vlastnického
práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části,
nebo
2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení,
hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,
c) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové
soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou
nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon
kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní
místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále
jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí
bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii,
d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter
obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru
obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence,
která není veřejně dostupná,
e) podnikem ve skupině podnik, který má právo kontroly nad jiným podnikem
nebo který je kontrolován jiným podnikem,
f) energeticky strategickým celkem prvek nebo systém prvků kritické
infrastruktury v odvětví energetika57) v oblasti elektřiny, zemního plynu nebo centrálního
zásobování teplem,
g) účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem
1.
možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými právy k energeticky
strategickému celku,
2. možnost subjektu nakládat s vlastnickými či spoluvlastnickými
právy k takové části energeticky strategického celku, bez které by tento celek nebyl
způsobilý plnit svoji funkci, popřípadě by se bez této části tato způsobilost energeticky
strategického celku zhoršila,
3. možnost vykonávat dispoziční práva k energeticky
strategickému celku, nebo
4. jiný způsob vlivu na energeticky strategický celek nebo
jiná práva k němu, jejichž důsledkem je schopnost subjektu získat přístup k informacím,
systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým celkem, které
jsou důležité z hlediska energetické bezpečnosti České republiky nebo vnitřního či
veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,
h) účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou mírou kontroly
nad energeticky strategickým celkem
1. možnost subjektu přímo či nepřímo nakládat
nejméně s 10 % podílem na hlasovacích právech nebo s vkladem nejméně 10 % základního
kapitálu nebo možnost uplatnit tomu odpovídající vliv ve společnosti s účinnou mírou
kontroly nad energeticky strategickým celkem; do tohoto podílu nebo vkladu se započítávají
rovněž podíly nebo vklady osob, které jsou s tímto subjektem podrobeny jednotnému
řízení, a podíly osob, které s tímto subjektem jednají ve shodě,
2. členství subjektu
nebo osoby jemu blízké v orgánu společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky
strategickým celkem, nebo
3. jiný způsob vlivu na společnosti s účinnou mírou kontroly
nad energeticky strategickým celkem, jehož důsledkem je schopnost subjektu získat
přístup k informacím, systémům nebo technologiím souvisejícím s energeticky strategickým
celkem, které jsou důležité z hlediska ochrany energetické bezpečnosti České republiky
nebo vnitřního či veřejného pořádku v souvislosti s energeticky strategickým celkem,
i) vlivem nad energeticky strategickým celkem
1. účinná míra kontroly
nad energeticky strategickým celkem, nebo
2. účinná míra kontroly nad společností
s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem,
j) dynamickým určením ceny způsob určení ceny za dodávku elektřiny
nebo plynu tak, že se v průběhu doby trvání závazku ze smlouvy mění v závislosti
na změnách cen elektřiny nebo plynu na krátkodobých trzích s elektřinou nebo plynem
v časových intervalech, které odpovídají nejméně obchodní periodě vypořádání obchodů
na těchto trzích.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v elektroenergetice
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a
zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,
která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV,
1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV provozovaný držitelem licence
na distribuci elektřiny a sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném
území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační
a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele
distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném
zájmu,
2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků
nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení přenosové nebo
distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
3.
elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje
transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků
nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4. elektrizační soustavou vzájemně propojený
soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických
přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační
a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,
5. měřicím zařízením veškerá
zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
6. odběrným místem místo,
které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě a kde je instalováno odběrné
elektrické zařízení jednoho zákazníka, v němž dochází ke spotřebě elektřiny, včetně
měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,
7. odchylkou součet
rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,
8.
podpůrnými službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou
připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb,
a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie,
9. přímým vedením
vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě
nebo k distribuční soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno
s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující
přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností
nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem
distribuční soustavy,
10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a
zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze
Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny
pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních
států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
11. regulační
energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu
s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy v
zahraničí,
12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor
trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání
odchylek,
13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění
spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených
elektrizačních soustav,
14. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh
spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,
15. vertikálně
integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos
elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými
je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo,
vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu
elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost
výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16. vyrovnávacím trhem s regulační energií
trh s regulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s
provozovatelem přenosové soustavy,
17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu
pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
18. výrobnou elektřiny energetické
zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná
zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy,
výrobna elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 1 MW a více a nízkouhlíková výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 1 MW a více je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
19. související službou
v elektroenergetice služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,
20.
službou přenosové soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb
souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,
21.
službou distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících
se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
22. místem
připojení místo v přenosové soustavě nebo v distribuční soustavě, ve kterém je připojeno
odběrné místo, výrobna elektřiny nebo distribuční soustava, a to přímo, prostřednictvím
elektrické přípojky, společné domovní instalace nebo prostřednictvím elektrické přípojky
a společné domovní instalace,
23. předávacím místem místo předání a převzetí elektřiny
mezi přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a odběrným místem, výrobnou
elektřiny nebo distribuční soustavou prostřednictvím jednoho nebo více míst připojení
na jedné napěťové hladině jednoho provozovatele soustavy nebo místo předání a převzetí
elektřiny mezi přenosovou soustavou a zahraniční přenosovou soustavou, přičemž za
samostatné předávací místo se považuje jedno nebo více míst připojení záložního napájení
na jedné napěťové hladině, jednoho provozovatele soustavy,
24. regionální distribuční
soustavou distribuční soustava, která je přímo připojena na přenosovou soustavu,
b) v plynárenství
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých,
středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek a těžebních plynovodů
ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických
objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací
pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen
s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na
distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2.
hlavním uzávěrem plynu uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje
odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky,
3. měřicím zařízením veškerá zařízení
pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
4. odběrným místem místo, kde je
instalováno odběrné plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka
plynu měřená měřicím zařízením,
5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje
hlavním uzávěrem plynu včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí
zařízení,
6. odchylkou rozdíl skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu za
daný celý obchodní den,
7. plynárenskou soustavou vzájemně propojený soubor zařízení
pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací
techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních
systémů, které slouží k provozování těchto zařízení,
8. plynárenským zařízením zařízení
výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního
plynovodu a přímého plynovodu,
9. plynem zemní plyn, biometan, syntetický metan, vodík,
směsi těchto plynů, a případně další druhy plynů, jestliže nejsou používány pro pohon
motorových vozidel a pro jejich přepravu, distribuci nebo uskladnění jsou využívána
zařízení plynárenské soustavy,
10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní
nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody,
11. plynovodní přípojkou zařízení
začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem
plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení,
12. plynovým
zařízením plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví
provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných
plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice,
13. zásobníkem plynu
podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů
a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti
výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu
v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České republiky
nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován
ve veřejném zájmu,
14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých
plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému
řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní
techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí,
na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava
je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15. přímým plynovodem plynovod, který
není součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený
pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,
16. rozhodujícím
zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby
plynu v České republice,
17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové
zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům
v této nemovitosti,
18. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou
operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování
a vypořádání odchylek,
19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického
poznání a techniky v odvětví plynárenství,
20. těžebním plynovodem plynovod připojující
výrobnu plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu
plynovodu; těžební plynovod je zřizován a provozován ve veřejném zájmu,
21. tlakovou
úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený v technických normách
nebo technických pravidlech,
22. typovým diagramem dodávek diagram charakterizující
roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou vybavena průběhovým
měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,
23. vertikálně integrovaným plynárenským
podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přepravu plynu, distribuci
plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu plynu, nad kterými je tatáž
osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat
kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přepravy plynu, distribuce
plynu nebo uskladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby plynu
nebo obchodu s plynem,
24. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu
a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit v daném časovém období při dodržení
smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného držitele licence k zajištění
bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského zařízení,
25. zákazníkem
osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
26. výrobnou
plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu
včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost
držitel licence na výrobu plynu; výrobna plynu je zřizována a provozována ve veřejném
zájmu,
27. související službou v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční
soustavy,
28. službou přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou,
včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní
soustavy,
29. službou distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční
soustavou, včetně činností souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného
provozu distribuční soustavy,
30. službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu
provozovatelem zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,
31. mezinárodní
pomocí v krizových situacích v plynárenství situace, kdy Česká republika přijímá
nebo poskytuje solidární opatření podle článku 13 nařízení Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/1938,
32. skladovacím rokem časový úsek, který začíná 1. dubna a
končí 31. března následujícího kalendářního roku,
33. službou přeshraničního využití
zásobníku plynu, využití zásobníku plynu k předání plynu mezi plynárenskou soustavou
České republiky a zahraniční plynárenskou soustavou; toto není považováno za přepravu
plynu,
34. plynárenským dnem časový úsek trvající od 06:00:00 hodin kalendářního dne
do 06:00:00 hodin následujícího kalendářního dne,
35. skladovací kapacitou provozní
objem části nebo celého zásobníku plynu určený v m
3
nebo v energetických jednotkách,
těžební nebo vtláčecí výkon zásobníku plynu v energetických jednotkách/den nebo těžební
nebo vtláčecí křivka zásobníku plynu v energetických jednotkách/den,36. úpravou složení
plynu změna složení plynu za účelem splnění požadavků na technickou připravenost
příslušné části plynárenské soustavy, prováděná v plynárenském zařízení provozovatele
přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu
nebo výrobce plynu,
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo
užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje
nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,
2.
dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává
tepelnou energii jiné osobě,
3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo
chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla
k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,
4. zákazníkem osoba, která nakupuje
tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným
tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo
zdroji tepelné energie,
5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie
nebo zákazník,
6. odběrem tepelné energie převzetí tepelné energie od výrobce nebo
distributora tepelné energie ke konečné spotřebě nebo dalšímu využití,
7. odběrným
místem místo plnění stanovené ve smlouvě o dodávce tepelné energie, v němž přechází
tepelná energie z vlastnictví dodavatele tepelné energie do vlastnictví odběratele
tepelné energie,
8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné
energie nebo k rozvodnému tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a
spotřebu tepelné energie v objektu nebo jeho části,
9. rozvodem tepelné energie doprava,
akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka tepelné energie
rozvodným tepelným zařízením,
10. předávací stanicí zařízení pro přeměnu parametrů
tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou
věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11. rozvodným tepelným zařízením
zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi
a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného
tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické
nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí
a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,
12. objektem stavba nebo stavby propojené
společným odběrným tepelným zařízením,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně
nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo
jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
14.
soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem
nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné
energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována
na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie;
soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15.
tepelnou přípojkou část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze
pro jeden objekt.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny,
přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora
trhu, činnost Elektroenergetického datového centra (dále jen "datové centrum"), výroba
plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod s plynem, výroba
tepelné energie a rozvod tepelné energie a zprostředkovatelská činnost v energetických
odvětvích.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny, výroba elektřiny
ve výrobně elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností
poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, výroba elektřiny
ve výrobně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 1 MW a více a výroba elektřiny v nízkouhlíkové výrobně elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkonu 1 MW a více, výroba elektřiny, tepelné energie nebo
vodíku ve stavbě pro energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky
významné infrastruktury distribuce plynu, uskladňování plynu, výroba plynu, provozování
těžebního plynovodu, výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie se uskutečňují
ve veřejném zájmu. Stavby sloužící pro činnosti podle věty první a stavby s nimi
související jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu. Pro zřízení a provozování
stavby přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční soustavy, výrobny elektřiny
o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností poskytovat podpůrné
služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro energetickou bezpečnost
podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury, zásobníku
plynu, těžebního plynovodu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie
připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení anebo pro zřízení a provozování stavby
související lze odejmout nebo omezit vlastnické právo k pozemku nebo ke stavbě podle
jiného právního předpisu4e).
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za
podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým
regulačním úřadem. Licence se dále bez ohledu na povahu činnosti vyžaduje na výrobu
elektřiny ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW, pokud je výrobna
elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou.
(4) Licence se nevyžaduje
a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu
čistého, degazačního a generátorového plynu, propanu, butanu a jejich směsí, pokud
se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více než 50 odběrných
míst,
b) na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,
c) na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona
o pohonných hmotách,
d) na výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích.
(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu,
butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné
provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan,
butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví
neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu
a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno.
(6) Zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích mohou vykonávat
osoby pouze na základě oprávnění k činnosti zprostředkovatele v energetických odvětvích
(dále jen "zprostředkovatel") udělovaného Energetickým regulačním úřadem. Tím není
dotčeno právo držitele licence jednat jako zástupce zákazníka při změně nebo zrušení
závazku ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách
dodávky elektřiny nebo plynu, je-li k tomu zákazníkem zmocněn.
(7) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích se rozumí
činnost vykonávaná ve prospěch držitele licence, spotřebitele, podnikající fyzické
osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo podnikající fyzické osoby
s roční spotřebou plynu do 630 MWh, spočívající v
a) obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o
dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
nebo plynu mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto odstavce, nebo
b) sjednání smlouvy podle písmene a), nebo
c) provádění přípravných jednání a prací směřujících k činnostem podle
písmen a) a b).
(8) Zprostředkovatelskou činností v energetických odvětvích není jednorázové
bezúplatné jednání zmocněnce jednajícího mimo rámec podnikání, jehož účelem je uzavření,
změna nebo ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu na základě vystavené plné moci.
§ 3a
Souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem
(1) Ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen "ministerstvo") rozhoduje
o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým celkem. Nabytí vlivu
nad energeticky strategickým celkem a změna subjektu s vlivem nad energeticky strategickým
celkem bez souhlasu ministerstva jsou zakázány.
(2) Žádost se podává ministerstvu elektronicky prostřednictvím datové schránky.
(3) Ministerstvo vydá rozhodnutí o žádosti nejpozději do 60 dnů od zahájení
řízení.
(4) Pokud ministerstvo nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle odstavce 3, uplynutím
této lhůty platí, že ministerstvo souhlas s nabytím vlivu nad energeticky strategickým
celkem udělilo. To neplatí, pokud ministerstvo rozhoduje o žádosti podle § 3d.
§ 3b
Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým
celkem
(1) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým
celkem fyzickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a
identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li přiděleno,
b) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti,
včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové
regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla,
na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové
povolení v této zemi nutné,
c) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost,
včetně informací o pobočkách a provozovnách v těchto státech,
d) zdroje financování žadatele.
(2) Žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky strategickým
celkem právnickou osobou musí kromě obecných náležitostí podle správního řádu obsahovat
a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
a právo, podle něhož byla právnická osoba žadatele založena,
b) jméno a příjmení, adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště,
telefonní číslo, adresu elektronické pošty a datum a místo narození členů statutárních
a dozorčích orgánů právnické osoby nebo jiných orgánů obchodního vedení právnické
osoby,
c) údaje týkající se odpovědného zástupce,
d) informace o vlastnické struktuře žadatele, včetně informací o konečném
vlastníkovi a o tom, kdo žadatele ovládá, výši jejich podílu a změny těchto skutečností
za poslední rok; tyto informace žadatel může doložit také výpisem z obchodního rejstříku,
pokud výpis výčet informací obsahuje,
e) informace o výrobcích nebo službách a obchodní a podnikatelské činnosti,
včetně informací o vybraných ekonomických ukazatelích žadatele, případně i o oborové
regulaci a zvláštní zákonné regulaci upravující podnikání žadatele v zemi sídla,
na jejímž základě obdržel v této zemi povolení pro podnikání v oboru, pokud je takové
povolení v této zemi nutné,
f) seznam států, ve kterých žadatel vykonává podnikatelskou činnost,
včetně informací o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
g) zdroje financování žadatele.
(3) K žádosti podle odstavců 1 a 2 se připojí a žadatel dále uvede
a) obchodní firmu nebo název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
a právo, podle něhož byla společnost s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým
celkem založena,
b) údaje týkající se odpovědného zástupce společnosti s účinnou mírou
kontroly nad energeticky strategickým celkem,
c) informace o vlastnické struktuře společnosti s účinnou mírou kontroly
nad energeticky strategickým celkem, včetně informací o tom, kdo společnost s účinnou
mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem ovládá, a výši jeho podílu,
d) seznam států, ve kterých společnost s účinnou mírou kontroly nad
energeticky strategickým celkem vykonává podnikatelskou činnost, včetně informací
o dceřiných společnostech a pobočkách v těchto státech,
e) přímý či nepřímý podíl žadatele na vlastnických a hlasovacích právech
ve společnosti s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nebo
tomu odpovídající vliv před a po uskutečnění převodu, včetně informace o podílech
osob podrobených jednotnému řízení a osob jednajících ve shodě.
(4) Je-li to nezbytné pro posouzení žádosti, může si ministerstvo od žadatele
vyžádat i další informace a podklady neuvedené v odstavcích 1, 2 a 3.
§ 3c
Posouzení žádosti
(1) Ministerstvo žádost o udělení souhlasu s nabytím vlivu nad energeticky
strategickým celkem zamítne, pokud by nabytí kontroly nad energeticky strategickým
celkem, který je předmětem žádosti, ohrozilo energetickou bezpečnost České republiky,
a to zejména tím, že by ohrozilo
a) bezpečnost dodávek elektřiny, plynu nebo tepla v České republice,
b) bezpečnost energeticky strategického celku,
c) přístup k nemovitým věcem, které jsou nezbytné pro zajištění funkčnosti
energeticky strategického celku,
d) bezpečnost informací nebo technologií, které jsou důležité z hlediska
energetické bezpečnosti České republiky.
(2) V případě, že je žádost neúplná, vyzve ministerstvo žadatele, aby žádost
doplnil v souladu s § 3b; nedoplní-li žadatel žádost do 30 dnů ode dne doručení výzvy,
ministerstvo řízení o žádosti zastaví.
(3) Ministerstvo odmítne žádost o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad
energeticky strategickým celkem, pokud žádost obsahuje nepravdivé informace.
(4) Pokud ministerstvo zamítne žádost podle odstavce 1, má převodce, od
kterého měl žadatel podle žádosti nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem,
povinnost nabídnout ministerstvu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem
podle žádosti postupem podle ustanovení § 3e.
(5) Ministerstvo rozhodne o udělení souhlasu s nabytím kontroly nad energeticky
strategickým celkem, pokud žádost splňuje náležitosti podle § 3b, udělení souhlasu
není v rozporu s odstavcem 1 a žádost neobsahuje nepravdivé informace.
§ 3d
Nabytí vlivu nad energeticky strategickým celkem bez souhlasu ministerstva
(1) Kdo nabude účinnou míru vlivu nad energeticky strategickým celkem,
má povinnost požádat ministerstvo o dodatečné udělení souhlasu s nabytím kontroly
nad energeticky strategickým celkem. Na žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím
kontroly nad energeticky strategickým celkem a její posouzení se obdobně použijí
§ 3a až 3c.
(2) Pokud ministerstvo zamítne žádost o dodatečné udělení souhlasu s nabytím
vlivu nad energeticky strategickým celkem podle odstavce 1, má nabyvatel vlivu nad
energeticky strategickým celkem povinnost nabídnout ministerstvu postupem podle ustanovení
§ 3e převod vlivu nad energeticky strategickým celkem.
(3) Dispoziční práva spojená s účinnou mírou kontroly nad energeticky strategickým
celkem a hlasovací práva spojená s účinnou mírou kontroly nad společností s účinnou
mírou kontroly nad energeticky strategickým celkem nabytá bez souhlasu ministerstva
nesmějí být vykonávána, a to do dodatečného udělení souhlasu s nabytím kontroly nad
energeticky strategickým celkem ministerstvem podle odstavce 1.
(4) Došlo-li k výkonu hlasovacích práv v rozporu s odstavcem 3, lze se
dovolávat neplatnosti rozhodnutí přijatého společností na základě výkonu takovýchto
hlasovacích práv, a to podle pravidel o neplatnosti rozhodnutí podle zákona upravujícího
právní poměry obchodních korporací. Došlo-li k výkonu dispozičních práv v rozporu
s odstavcem 3, lze se dovolávat neplatnosti takového právního jednání.
§ 3e
Povinnost nabídnout státu převod vlivu nad energeticky strategickým celkem
(1) Kdo vykonává vliv nad energeticky strategickým celkem, je v případech
podle § 3c odst. 4 a § 3d odst. 2 povinen nabídnout ministerstvu převod vlivu nad
energeticky strategickým celkem za cenu obvyklou. Platnost nabídky podle věty první
musí být nejméně 6 měsíců. Pokud je energeticky strategickým celkem stavba, která
není samostatnou věcí, vztahuje se povinnost nabídnout převod na nemovitou věc, jíž
je energeticky strategický celek součástí.
(2) Vliv nad energeticky strategickým celkem, který byl nabídnut podle
odstavce 1, nesmí být předmětem zřízení zástavního práva.
(3) Ministerstvo může nabýt vliv nad energeticky strategickým celkem přímo
nebo prostřednictvím organizací zřizovaných ministerstvem.
(4) Nesplní-li osoba umožňující nabytí vlivu nad energeticky strategickým
celkem povinnost podle odstavce 1, je právní úkon, kterým umožnila nabytí kontroly
nad energeticky strategickým celkem jiné osobě, neplatný, pokud se této neplatnosti
ministerstvo dovolá do 3 let ode dne provedení uvedeného právního úkonu.
§ 4
Licence
(1) Licence se uděluje
a) nejvýše na 25 let, a to na
1. výrobu elektřiny,
2. výrobu plynu,
3.
výrobu tepelné energie,
b) na dobu neurčitou, a to na
1. přenos elektřiny,
2. přepravu plynu,
3.
distribuci elektřiny,
4. distribuci plynu,
5. uskladňování plynu,
6. rozvod tepelné
energie,
7. činnosti operátora trhu,
8. činnost datového centra,
c) na dobu 5 let, a to na
1. obchod s elektřinou,
2. obchod s plynem.
(2) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné
a) licence na přenos elektřiny,
b) licence na přepravu plynu,
c) licence na činnosti operátora trhu a
d) licence na činnost datového centra.
(3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické
nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované
činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence
spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího
práva.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a) plná svéprávnost,
b) bezúhonnost,
c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle §
6.
(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce
1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Je-li členem statutárního orgánu
právnická osoba, musí tyto podmínky splňovat její zástupce. Právnická osoba je také
povinna splnit podmínku bezúhonnosti. Dále je podmínkou pro udělení licence právnické
osobě ustanovení odpovědného zástupce; to neplatí v případě licence na činnost operátora
trhu a licence na činnost datového centra.
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí dále
prokázat, že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti.
Fyzická nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické
nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované
činnosti. Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen
doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným
tímto zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady
není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný
elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu
tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší
než 1 MW.
(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
v trvání alespoň 1 roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí
s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí
s předmětem podnikání v energetických odvětvích,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí
ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné
střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U
výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně
a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné
energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky
praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů
nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
do instalovaného výkonu výrobny 50 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.
(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit
provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky
nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu
uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno
rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka
nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu
proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně
způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném
na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.
(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení,
u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními
a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu
s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení
licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.
(8) Předpokladem pro udělení licence na činnost datového centra je dále
splnění požadavků na formu a vnitřní systém řízení obchodní korporace, požadavků
na akcionáře, formu a druh akcií a požadavků na způsobilost k výkonu funkce člena
představenstva a vedoucích zaměstnanců datového centra stanovených tímto zákonem
pro datové centrum.
(9) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních
je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(10) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence
na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, výrobnu plynu
nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení
za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro
ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny v souladu se smlouvou
o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu
vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou
nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro
ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před
zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému
regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný
pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby
provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický
regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie
delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané
složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu
pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu
nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují
na výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované
činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle
§ 5 odst. 1.
(3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit
odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit
odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.
(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo
jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický
regulační úřad.
(6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce
svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného
zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce.
Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti
držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se
odpovědného zástupce,
b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci
a rozvod též vymezené území,
c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a
identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li přiděleno,
d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v
České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační
složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm
mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území
České republiky pobývá.
(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje
a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení,
rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob,
které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem
právnické osoby,
b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci
a rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce,
e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České
republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky;
je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo
území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území
České republiky pobývá.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba
zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního
nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního
závodu v zahraničí,
b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu,
a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad
vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních
3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové
doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu;
tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,
c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného
zástupce,
d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,
e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému
zařízení,
f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se
o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická
osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu,
doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o
jeho provozování,
h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.
(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání
a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d)
výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis
z Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných
datových sítí,
b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného
rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud
žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí
o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z
katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí
nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel
tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení
licence nepřipojil.
(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů,
že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na
pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní
správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné
správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu
rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím
veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán
celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto
zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po
uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu
úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti
o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České
republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod
s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí
požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.
(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce
1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má
žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li
Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou
nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence
podle tohoto zákona.
(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem
v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká,
zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický
regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí
o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající
v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu
oznámit zánik předloženého oprávnění.
§ 8
Udělení licence
(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění
podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem
vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu
služeb.
(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje,
zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou
osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,
b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci
plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované
činnosti povinen dodržovat,
d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované
činnosti,
f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,
g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených
území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,
h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační
číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České
republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven;
u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.
(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení
a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.
(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo
od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání
žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí
neběží.
(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto
zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.
(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných
podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický
regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno,
že právnická osoba byla založena.
(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního
rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému
návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.
(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto
rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad
v Energetickém regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu
úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů
a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle
§ 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost
předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již
zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové
soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a
držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území,
na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající
licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději
do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné
změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově
vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických
zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných
energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na
základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.
(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne
o změně rozhodnutí o udělení licence.
(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad
rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které
tuto změnu odůvodňují.
(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení
§ 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené
v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven,
pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí
ustanovení § 10 odst. 4 až 9.
(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících
provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit
výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní
moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.
(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve
6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou
byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 1 písm. c).
Licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí
o žádosti o její prodloužení.
(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena,
obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby,
na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle
§ 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností
o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení
§ 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1) Licence zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí,
pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle
odstavců 8 až 10,
b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle
odstavce 11,
c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,
e) rozhodnutím soudu o zrušení licence.
(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel
a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,
b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život,
zdraví nebo majetek osob,
c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní
předpisy s touto činností související,
d) požádal písemně o její zrušení.
(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že
a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném
v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší
než 24 měsíců,
b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku
nebo držitel licence vstoupil do likvidace,
c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu
podle § 14,
d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu
služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou
cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2, činnosti
operátora trhu nebo činnost datového centra o zrušení licence, je povinen pokračovat
ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým regulačním úřadem,
nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky vyplývající z
udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na jeho vůli a které není s to
vlastními silami překonat.
(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne
Energetický regulační úřad.
(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh
na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti
seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto
zákona.
(7) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu
za poskytnutí energetických zařízení.
(8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti
pokračovat až do skončení řízení o dědictví
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li
vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované
činnosti,
c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud
ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo
d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu
licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu
licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu
úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení
za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo
vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování
ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.
(10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat
ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost
Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž
bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu
žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí
o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence;
je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či
distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli
licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.
(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence
nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti
na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu,
že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti
Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na
činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické
osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence
pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje
právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti
s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo
právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.
Certifikace
§ 10a
(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy
může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem
certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy
je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které
se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle
§ 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy
je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou
k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke
změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové
soustavy nebo přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této
skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále
jen „Komise“).
§ 10b
(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou
soustavu nebo přepravní soustavu.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední
a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti
podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo
b) z podnětu Komise.
(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace
na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi
a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí
a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové
části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi
řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od
a) zahájení certifikace na žádost,
b) obdržení podnětu Komise, nebo
c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy.
(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační
úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení,
platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové
nebo přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci
úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a
odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační
úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický
regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále
se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti
podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát
nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou
z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření
uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném
případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje
Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.
§ 10c
(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu
osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí
země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický
regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li
se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí
země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní
soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá
důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode
dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
přepravní soustavy.
(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným
stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda
získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem
přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo
plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do
2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání.
Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání
nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové
nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České
republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení
a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo
zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo
několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují
bezpečnost dodávek energií,
b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo
zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,
c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí
a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu
a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační
úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové
části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska,
zda
a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až
58n,
b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny
nebo plynu do Evropské unie.
(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti
o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro
spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných
členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění námitky.
(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode
dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula.
Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti
podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že
získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem
přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu
v České republice a Evropské unii.
(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát
nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
§ 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země
vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem
přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení
bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak
Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije
přiměřeně.
(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko
Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a
v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně
od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1) Držitel licence je povinen
a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá
a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní
části tohoto zákona,
b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí
o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti
a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické
účinnosti,
c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická
zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními
předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou
registrována u Hospodářské komory České republiky,
d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly
prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé
a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění
a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
f) bezplatně vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie
a související službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství a poskytovat
bezplatně informace o vyúčtování dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice
a dodávek tepelné energie,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického
a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,
h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě
jejich nedodržení poskytovat náhradu,
i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života
a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,
j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace
o podmínkách dodávek energie,
k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických
službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti
a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,
l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto
zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon
činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby
na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,
m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské,
technické a finanční zdroje,
n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro
zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích,
o) na žádost spotřebitele zpřístupnit jím určenému poskytovateli energetických
služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho spotřebě energie za alespoň
3 předcházející zúčtovací období,
p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek
energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné
a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,
q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí
očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou
a poptávkou elektřiny a plynu,
r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle
stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.
(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované
činnosti při řešení mimořádných situací1e) a krizových situací1d) podle havarijního
plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného
záchranného systému1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu
krizové připravenosti1e).
(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou
nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv
uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem
přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků
plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k
elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat.
(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu
plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen
provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu,
pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny
nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem
elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.
(5) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu
nebo obchod s plynem je povinen umožnit zákazníkovi platit za dodávku elektřiny nebo
plynu způsobem, který jej nediskriminuje.
(6) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu
nebo obchod s plynem nebo dodavatel tepelné energie stanoví zálohové platby na dodávku
elektřiny, plynu nebo tepelné energie nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby
elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na výrobu
elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu nebo obchod s plynem dodávky elektřiny
nebo plynu za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních měsíců
po sobě následujících. U zákazníků, jejichž odběrné místo je vybaveno průběhovým
měřením dodávek elektřiny nebo plynu, je zúčtovacím obdobím 12 kalendářních měsíců
po sobě následujících, nedohodnou-li se držitel licence a zákazník na kratším zúčtovacím
období. U zákazníků v plynárenství kategorie střední odběratel nebo velkoodběratel
a u zákazníků v elektroenergetice, jejichž odběrné místo je připojeno k přenosové
soustavě nebo k distribuční soustavě na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí,
je zúčtovacím obdobím kalendářní měsíc, není-li sjednaná jiná délka zúčtovacího období,
nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících. Zúčtovací období končí
vždy dnem účinnosti změny dodavatele elektřiny nebo plynu nebo dnem ukončení dodávky
elektřiny nebo plynu.
(8) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyúčtovává držitel licence na distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu související služby v elektroenergetice nebo související
služby v plynárenství za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 14 kalendářních
měsíců po sobě následujících. Zúčtovacím obdobím, za které držitel licence na přenos
elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu vyúčtovává
související služby v elektroenergetice nebo související služby v plynárenství, zajišťuje-li
související službu v elektroenergetice nebo související službu v plynárenství do
odběrného místa vybaveného průběhovým měřením, je kalendářní měsíc, není-li sjednaná
jiná délka zúčtovacího období, nejdéle však 12 kalendářních měsíců po sobě následujících.
Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení zajišťování služby přenosové soustavy,
přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.
(9) Zajišťuje-li držitel licence na distribuci elektřiny související službu
v elektroenergetice do předávacího místa přiřazeného do skupiny sdílení, je povinen
vyúčtovávat související službu v elektroenergetice a její cenu i za množství elektřiny
sdílené do předávacího místa s využitím distribuční soustavy.
(10) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu
nebo obchod s plynem je povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od obdržení
údajů pro vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu za zúčtovací období. Držitel licence
na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu plynu nebo distribuci plynu je
povinen poskytnout vyúčtování nejpozději do 15 dnů od vyhodnocení údajů z měření
nebo obdržení vyhodnocených údajů z měření za zúčtovací období.
(11) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie vyúčtovává dodávku
tepelné energie za zúčtovací období, jehož délka nesmí přesáhnout 12 kalendářních
měsíců po sobě následujících, vždy však k 31. prosinci kalendářního roku, který je
posledním dnem zúčtovacího období. Zúčtovací období končí vždy dnem ukončení dodávky
tepelné energie. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen
poskytnout vyúčtování dodávky tepelné energie za zúčtovací období nejpozději do 28.
února následujícího roku, pokud se s odběratelem nedohodne jinak. Končí-li zúčtovací
období k jinému dni než k 31. prosinci, provede dodavatel tepelné energie vyúčtování
dodávky tepelné energie vždy k poslednímu dni tohoto zúčtovacího období a poskytne
vyúčtování dodávky tepelné energie nejpozději do konce následujícího kalendářního
měsíce.
(12) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou,
obchod s plynem, výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie je povinen nabízet
zákazníkům možnost bezplatného poskytování vyúčtování dodávek energie a souvisejících
služeb v elektronické podobě. Pokud si zákazník nezvolí poskytování vyúčtování dodávek
energie a souvisejících služeb nebo informací o vyúčtování v listinné podobě, je
držitel licence povinen poskytovat zákazníkovi vyúčtování nebo informace o vyúčtování
v elektronické podobě; to neplatí, pokud zákazník ani na písemnou výzvu nesdělí držiteli
licence elektronický kontakt pro doručování vyúčtování nebo informací o vyúčtování.
(13) Poskytnutím vyúčtování podle odstavců 10 až 12 se rozumí vyhotovení
dokladu o vyúčtování a jeho odeslání, předání nebo zpřístupnění příjemci plnění.
Některá opatření na ochranu zákazníka
§ 11a
nadpis vypuštěn
(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu
plynu nebo obchod s plynem je povinen uveřejnit na svých internetových stránkách
a) podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro
1. spotřebitele,
2.
podnikající fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh,
b) podmínky dodávek elektřiny a ceny za dodávku elektřiny pro
1.
spotřebitele,
2. podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu z hladiny nízkého
napětí.
(2) Zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních
podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen prokazatelně a adresně
oznámit spotřebiteli a podnikající fyzické osobě uvedené v odstavci 1 nejpozději
třicátý den přede dnem její účinnosti způsobem uvedeným ve smlouvě o dodávce elektřiny
nebo plynu nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu. Součástí
oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout změny a vypovědět závazek
ze smlouvy bez postihu podle odstavce 4.
(3) Nebude-li změna oznámena podle odstavce 2, nevyvolá právní účinky.
(4) Nesouhlasí-li spotřebitel nebo podnikající fyzická osoba uvedená
v odstavci 1 se zvýšením ceny nebo se změnou jiných smluvních podmínek, jsou oprávněni
bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti
zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek, přičemž taková výpověď je účinná
ke dni bezprostředně předcházejícímu den účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných
smluvních podmínek. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o
výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
(5) Právo vypovědět závazek ze smlouvy nevzniká, je-li důvodem změny
podmínek
a) zvýšení regulované složky ceny, daní nebo poplatků,
b) změna právního předpisu.
§ 11b
(1) Spotřebitel je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy
o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel distančním způsobem nebo mimo obchodní
prostory držitele licence, kdykoliv do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny
nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení o výpovědi
závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním
dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi.
(2) Odstavcem 1 není dotčeno právo spotřebitele na odstoupení od smlouvy
uzavřené distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory podle občanského zákoníku,
přičemž čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy běží ode dne jejího uzavření.
(3) Je na držiteli licence, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena
distančním způsobem nebo mimo obchodní prostory držitele licence.
§ 11c
(1) Uzavře-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo
smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou, ve které
je sjednáno prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy bez jeho výslovného souhlasu,
je oprávněn závazek ze smlouvy bez postihu vypovědět kdykoliv až do dvacátého dne
před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy s účinností ke dni uplynutí
sjednané doby trvání závazku ze smlouvy.
(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen nejpozději třicátý
den před uplynutím sjednané doby trvání závazku ze smlouvy podle odstavce 1 spotřebiteli
prokazatelně a adresně oznámit pro další trvání závazku ze smlouvy
a) výši ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo způsob jejího určení,
b) platební podmínky,
c) výši smluvní pokuty nebo jiného finančního plnění pro případ porušení
povinnosti odebírat elektřinu nebo plyn po sjednanou dobu nebo způsob jejich určení
a
d) dobu trvání závazku ze smlouvy, na kterou se doba trvání závazku
prodlužuje.
Pokud smlouva sjednaná se spotřebitelem odkazuje na obchodní podmínky
dodavatele elektřiny nebo plynu, poskytne dodavatel elektřiny nebo plynu současně
s oznámením podle věty první spotřebiteli dále znění těchto obchodních podmínek nebo
odkaz na internetové stránky, kde jsou obchodní podmínky uveřejněny. Součástí oznámení
podle věty první je dále poučení o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy
bez postihu podle odstavce 1.
(3) Pokud dodavatel elektřiny nebo plynu nesplní některou z povinností
podle odstavce 2 nebo nepoučí spotřebitele o právu vypovědět závazek ze smlouvy bez
postihu, hledí se na smlouvu po uplynutí doby trvání závazku jako na smlouvu uzavřenou
na dobu neurčitou s cenou za dodávku elektřiny nebo plynu platnou k poslednímu dni
trvání závazku ze smlouvy uzavřené na dobu určitou. Je-li nejnižší cena za dodávku
elektřiny nebo plynu uveřejněná dodavatelem elektřiny nebo plynu k poslednímu dni
trvání závazku ze smlouvy na dobu určitou pro smlouvy uzavírané na dobu neurčitou
nižší než cena podle věty první, použije se pro dodávky elektřiny nebo plynu nejnižší
uveřejněná cena za dodávku elektřiny nebo plynu. Tím není dotčeno právo dodavatele
elektřiny nebo plynu zvýšit cenu za dodávku elektřiny nebo plynu za podmínek podle
§ 11a odst. 2, je-li takové právo ujednáno ve smlouvě o dodávce elektřiny nebo plynu
nebo smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.
(4) Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu uzavřenou na dobu neurčitou je možné vypovědět
s výpovědní dobou 3 měsíce, která začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího
po doručení výpovědi. K ujednání, podle kterého je spotřebitel nebo zákazník, který
uzavírá smlouvu adhezním způsobem, oprávněn vypovědět smlouvu s delší výpovědní dobou,
se nepřihlíží.
§ 11ca
(1) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen v dostatečném předstihu
před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky
na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě
informace o způsobu dynamického určení ceny elektřiny nebo plynu podle navrhované
smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením
ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávané elektřiny nebo plynu, a poučit
jej o tom, že dodávku elektřiny nebo plynu je možné zahájit pouze v případě, že je
odběrné místo vybaveno průběhovým měřením.
(2) Sjednal-li spotřebitel smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo
smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny,
je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy s výpovědní dobou v trvání 1 měsíce, která
počíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi dodavateli
elektřiny nebo plynu.
(3) Smlouva o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouva o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu s dynamickým určením ceny uzavřená se spotřebitelem
nenabude účinnosti dříve, než bude odběrné místo spotřebitele vybaveno průběhovým
měřením elektřiny nebo plynu. Právo spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy podle
odstavce 2 tím není dotčeno.
(4) Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení
ceny závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou
nebo plynem. Odstavec 3 se použije obdobně pro smlouvy s jiným způsobem určení ceny
závislým na změnách ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou
nebo plynem, ledaže sjednané podmínky umožňují spotřebiteli reagovat na oznámení
určené ceny zrušením závazku ze smlouvy nebo zahájením odběru elektřiny nebo plynu
za jinou než určenou cenu nejpozději ke dni účinnosti určené ceny.
(5) K ujednání, které opravňuje dodavatele elektřiny nebo plynu změnit
sjednanou cenu na dynamické určení ceny nebo jiné určení ceny závislé na změnách
ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem nebo
změnit dobu trvání závazku ze smlouvy bez výslovného souhlasu spotřebitele, se nepřihlíží.
§ 11d
Smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách
dodávky elektřiny nebo plynu na dobu určitou lze se spotřebitelem uzavřít nejdéle
na dobu 36 měsíců od zahájení dodávky. Byla-li smlouva uzavřena na dobu delší než
36 měsíců od zahájení dodávky, považuje se za smlouvu uzavřenou na dobu 36 měsíců
od zahájení dodávky. Tím není dotčena možnost sjednat se spotřebitelem ve smlouvě
podle věty první prodloužení doby trvání závazku ze smlouvy na další dobu určitou.
§ 11e
Zaniklo-li zákazníkovi odebírajícímu elektřinu z hladiny nízkého napětí
nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh vlastnické nebo užívací právo k odběrnému
místu, je oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo
plynu nebo závazek ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu.
Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení
oznámení výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 11ea
Spotřebitel má právo na poskytnutí informace o opatřeních, kterými je
možné předejít přerušení nebo ukončení dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie
při neoprávněném odběru elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neplnění platebních
povinností podle § 51 odst. 1 písm. b), § 74 odst. 1 písm. b) nebo § 89 odst. 1 písm.
b), a informace o podmínkách přiznání nároku na dávky státní sociální podpory a dávky
pomoci v hmotné nouzi určené k pokrytí nákladů na bydlení a živobytí, jejíž vzor
zveřejní Ministerstvo práce a sociálních věcí na svých internetových stránkách. Informace
o dostupných opatřeních musí zahrnovat alespoň informaci o tom, zda dodavatel elektřiny,
plynu nebo tepelné energie umožní spotřebiteli dohodnout splnění platebních povinností
ve splátkách, a podmínky plnění platebních povinností ve splátkách. Informace podle
věty první musí dodavatel elektřiny, plynu nebo tepelné energie poskytnout spotřebiteli
společně s upozorněním na neplnění smluvených platebních povinností alespoň 30 dní
před požadovaným dnem přerušení dodávek z důvodu neoprávněného odběru elektřiny,
plynu nebo tepelné energie.
§ 11f
Podmínky pro činnost zprostředkovatele
(1) Energetický regulační úřad udělí oprávnění k činnosti zprostředkovatele
a zapíše do registru zprostředkovatelů žadatele, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný podle § 5 odst. 4,
c) je spolehlivý a
d) má ukončené alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti
výroby nebo obchodu s elektřinou nebo plynem nebo ustanovil odpovědného zástupce,
který splňuje tuto podmínku.
(2) Za spolehlivého se nepovažuje ten, kdo byl v posledních 3 letech před
podáním žádosti pravomocně uznán vinným z přestupku podle tohoto zákona nebo zákona
o ochraně spotřebitele.
(3) Na osobu, která byla členem statutárního orgánu právnické osoby v době,
kdy tato právnická osoba spáchala čin, pro který neplní podmínku bezúhonnosti nebo
spolehlivosti, se pro účely posouzení podmínek uvedených v odstavci 1 písm. b) a
c) hledí, jako by také nebyla bezúhonná nebo spolehlivá.
(4) Je-li žadatelem o oprávnění k činnosti zprostředkovatele právnická
osoba, musí splnit podmínky podle odstavce 1 písm. b) a c). Podmínky podle odstavce
1 písm. a) až c) musí splnit též členové statutárního orgánu této právnické osoby;
je-li členem statutárního orgánu právnická osoba, musí tyto podmínky splnit fyzická
osoba, která ji zastupuje.
(5) Právnická osoba je dále povinna ustanovit odpovědného zástupce, který
jí odpovídá za řádný výkon zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích
a je k ní ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce
pro více než 4 zprostředkovatele. Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení
oprávnění k činnosti zprostředkovatele podle odstavce 1 písm. a) až c) a mít dokončené
alespoň střední vzdělání a nejméně 5 let praxe v oblasti výroby nebo obchodu s elektřinou
nebo plynem. Ustanovení § 6 odst. 6 se použije obdobně.
§ 11g
Řízení o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1) Žádost o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele se podává na
formuláři a obsahuje vedle náležitostí stanovených správním řádem též údaje o splnění
podmínek pro činnost zprostředkovatele stanovených tímto zákonem.
(2) Splnění podmínky plné svéprávnosti a spolehlivosti se dokládá písemným
prohlášením. Splnění podmínky požadovaného vzdělání a odborné praxe se prokazuje
dokladem o dosaženém vzdělání a dokumenty, které osvědčují formu, obsah a dobu vykonávané
odborné praxe.
(3) Splnění podmínky bezúhonnosti se osvědčuje výpisem z Rejstříku trestů,
který nesmí být starší než 3 měsíce. Energetický regulační úřad si za účelem ověření,
zda je podmínka bezúhonnosti splněna, může vyžádat od Rejstříku trestů výpis z evidence
Rejstříku trestů; žádost se podává v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Rejstřík trestů poskytne na žádost Energetického regulačního úřadu
výpis z evidence Rejstříku trestů. Splnění podmínky bezúhonnosti osoby, která není
státním občanem České republiky nebo nemá sídlo na území České republiky, se osvědčuje
též obdobným dokladem, který nesmí být starší než 3 měsíce, osvědčujícím bezúhonnost,
vydaným státem, jehož je tato osoba státním občanem nebo ve kterém sídlí, jakož i
státy, v nichž tato osoba v posledních 3 letech nepřetržitě po dobu delší než 6 měsíců
pobývala nebo sídlila (dále jen "domovský stát"), a doloženým úředním překladem do
českého jazyka; pokud takový doklad domovský stát nevydává, doloží se bezúhonnost
písemným čestným prohlášením.
(4) Vyhoví-li Energetický regulační úřad žádosti podle odstavce 1, zapíše
žadatele do registru zprostředkovatelů a zašle mu osvědčení o registraci, které obsahuje
jeho jméno a příjmení nebo název, registrační číslo, datum registrace, adresu sídla,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li
ustanoven, a datum jeho ustanovení a ukončení funkce a dobu platnosti oprávnění.
Rozhodnutí nabývá právní moci okamžikem zápisu do registru zprostředkovatelů a písemně
se nevyhotovuje.
(5) Oprávnění se uděluje na dobu 5 let ode dne zápisu zprostředkovatele
do registru zprostředkovatelů.
§ 11h
Prodloužení platnosti oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1) Platnost oprávnění k činnosti zprostředkovatele lze prodloužit o 5
let, a to i opakovaně.
(2) Žádost o prodloužení platnosti oprávnění lze podat nejdříve 6 měsíců
a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby jeho platnosti. Ustanovení § 11g odst. 1
až 3 se použijí obdobně.
(3) Energetický regulační úřad při rozhodování o žádosti postupuje obdobně
jako při rozhodování o žádosti o udělení oprávnění k činnosti zprostředkovatele.
§ 11i
Oznamovací povinnost zprostředkovatele
Zprostředkovatel je povinen bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu
úřadu, že
a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele, nebo
b) došlo ke změně údajů uvedených v žádosti.
§ 11j
Zánik a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele
(1) Oprávnění k činnosti zprostředkovatele zaniká
a) smrtí fyzické osoby nebo jejím prohlášením za mrtvou,
b) zánikem právnické osoby,
c) oznámením o ukončení činnosti zprostředkovatele,
d) uplynutím doby platnosti oprávnění,
e) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o odejmutí oprávnění,
nebo
f) uložením trestu zákazu činnosti.
(2) Energetický regulační úřad oprávnění k činnosti zprostředkovatele
odejme, pokud jeho držitel
a) přestal splňovat podmínky pro činnost zprostředkovatele,
b) při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích
závažným způsobem porušil tento zákon nebo jiný právní předpis s touto činností související,
nebo
c) uvedl v žádosti o udělení nebo o prodloužení oprávnění nepravdivé
údaje.
(3) Bylo-li oprávnění odňato, je možné podat opětovnou žádost o udělení
oprávnění nejdříve po uplynutí lhůty 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí
o odejmutí oprávnění.
§ 11k
Registr zprostředkovatelů
(1) Energetický regulační úřad vede elektronický registr zprostředkovatelů,
který je informačním systémem veřejné správy. Do registru zprostředkovatelů se zapisuje
a) registrační číslo a datum registrace,
b) jméno a příjmení nebo název osoby,
c) adresa sídla,
d) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
e) jméno a příjmení odpovědného zástupce, je-li ustanoven, a datum
jeho ustanovení a ukončení funkce,
f) doba platnosti oprávnění a
g) datum zániku oprávnění.
(2) Údaje podle odstavce 1 se z registru zprostředkovatelů vymažou po uplynutí
doby 3 let ode dne zániku oprávnění.
(3) Údaje uvedené v registru zprostředkovatelů zveřejňuje Energetický regulační
úřad na svých internetových stránkách.
§ 11l
Povinnosti zprostředkovatele
Zprostředkovatel je povinen
a) informovat spotřebitele o skutečnosti, že s ním jedná jako zprostředkovatel,
a to již od prvního kontaktu s ním, zejména prokázat se osvědčením a sdělit mu svou
totožnost, adresu sídla, identifikační číslo, bylo-li mu přiděleno, a registrační
číslo,
b) provozovat svou činnost poctivě a s odbornou péčí,
c) zohledňovat při své činnosti účinně práva a oprávněné zájmy spotřebitele
a dávat jim přednost před zájmy vlastními, zejména včas respektovat projevenou vůli
spotřebitele a bez zbytečného odkladu jej pravdivě informovat o všech podstatných
skutečnostech včetně hrozící škody.
§ 11m
Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem
(1) Smlouvou o zprostředkování v energetických odvětvích se zprostředkovatel
zavazuje vykonat zprostředkovatelskou činnost v energetických odvětvích pro spotřebitele.
(2) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se spotřebitelem
musí mít písemnou formu a zprostředkovatel musí její vyhotovení předat spotřebiteli
v listinné podobě. V elektronické podobě může být předána jen tehdy, udělil-li písemně
spotřebitel k tomu souhlas.
(3) Smlouva o zprostředkování v energetických odvětvích uzavřená se
spotřebitelem musí obsahovat
a) jméno a příjmení nebo název zprostředkovatele, adresu sídla, identifikační
číslo, bylo-li mu přiděleno, a jeho registrační číslo,
b) výši odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem;
pokud není výše odměny v okamžiku uzavření smlouvy známa, uvede se způsob jejího
výpočtu,
c) splatnost odměny zprostředkovatele, má-li být placena spotřebitelem,
d) obsah smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu, o jejíž uzavření má spotřebitel zájem, a to
alespoň
1. zda se týká dodávky elektřiny nebo plynu,
2. zda se jedná o smlouvu na
dobu určitou nebo neurčitou,
3. celkovou cenu, kterou je spotřebitel ochoten platit
za dodávku elektřiny nebo plynu,
e) obsah dohody o zastoupení, zmocnil-li spotřebitel zprostředkovatele
k obstarání příležitosti k uzavření, změně nebo zrušení smlouvy o dodávce elektřiny
nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu pro zákazníka
nebo sjednání takové smlouvy na účet zákazníka nebo držitele licence nebo provádění
přípravných prací směřujících k obstarání příležitosti nebo uzavření smlouvy,
f) informaci o právu spotřebitele vypovědět závazek ze smlouvy a případně
o právu odvolat zmocnění podle § 11o,
g) dobu, na kterou byla uzavřena,
h) podmínky ukončení závazku a
i) informaci o právu spotřebitele odstoupit od smlouvy o zprostředkování
v energetických odvětvích.
(4) Zmocní-li spotřebitel zprostředkovatele nebo držitele licence k uzavření
smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení závazku z takové smlouvy, zmocnění zanikne
nejpozději do 12 měsíců ode dne uzavření dohody o zastoupení. Tím není dotčeno právo
zmocnitele novým právním jednáním udělit téže osobě novou plnou moc s týmž obsahem.
Je-li obsah dohody o zastoupení včetně dne jejího uzavření uveden v plné moci, postačí,
aby byla v písemné formě udělena plná moc.
(5) Zprostředkovatel je povinen předat spotřebiteli písemné vyhotovení
smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny nebo plynu, kterou za něho uzavřel, bezodkladně, nejpozději do 14 dnů od
jejího uzavření, ne však později než ke dni zahájení dodávky dle takové smlouvy.
(6) Při zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích se na zprostředkovatele
vztahují povinnosti podle § 11 odst. 1 písm. g), j) a k) a m) obdobně. Při zprostředkovatelské
činnosti se na držitele licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu
plynu a obchod s plynem vztahují povinnosti podle odstavců 2 až 5 a § 11l obdobně.
§ 11n
Spotřebitel je oprávněn kdykoliv bez postihu a finančního plnění
a) vypovědět bez výpovědní doby závazek ze smlouvy o zprostředkování
v energetických odvětvích, nebo
b) odvolat zmocnění k uzavření smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu
nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, ke změně nebo zrušení
závazku z takové smlouvy.
Za finanční plnění se pro účely věty první nepovažuje odměna zprostředkovatele
uvedená ve zprostředkovatelské smlouvě podle § 11m odst. 3 písm. b) nebo její poměrná
část za již poskytnutou službu.
§ 11o
Uzavřel-li zprostředkovatel za spotřebitele smlouvu o dodávce elektřiny
nebo plynu nebo smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, je spotřebitel
oprávněn bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do patnáctého dne po zahájení
dodávky elektřiny nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno
oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence. Výpovědní doba činí 15 dnů
a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení oznámení o výpovědi závazku
ze smlouvy držiteli licence.
§ 11p
Regulace nařízením obce
Obec může nařízením obce53) stanovit, že některé formy prodeje zboží nebo
poskytování služeb prováděné mimo obchodní prostory jsou při výkonu licencované činnosti
držitelem licence nebo při výkonu zprostředkovatelské činnosti v energetických odvětvích
dle tohoto zákona v obci nebo v její části zakázány.
§ 11q
(1) Spotřebitel je oprávněn podat Energetickému regulačnímu úřadu návrh
na řešení sporu o splnění povinnosti ze smlouvy o zprostředkování v energetických
odvětvích.
(2) Na řešení sporů před Energetickým regulačním úřadem podle odstavce
1 se použije postup podle části čtvrté zákona o ochraně spotřebitele obdobně.
(3) Zprostředkovatel je povinen Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě
15 pracovních dnů od doručení výzvy Energetického regulačního úřadu poskytnout vyjádření
ke skutečnostem uvedeným spotřebitelem. Zprostředkovatel je povinen úzce spolupracovat
a poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu součinnost potřebnou k efektivnímu průběhu
řešení sporu.
Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a plyn
§ 11r
(1) Příspěvek na úhradu nákladů za elektřinu a zemní plyn (dále jen "příspěvek")
je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená na úhradu části plateb
za elektřinu nebo zemní plyn dodané obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem
na odběrné místo zákazníka v domácnosti nebo zákazníka v domě s byty. Zákazníkem
v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající elektřinu nebo
zemní plyn pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb
podle jiného právního předpisu56) nebo dodavatel tepelné energie, který není držitelem
licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. V případě zákazníka v domě s byty
je příspěvek určen pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen
"příjemce služeb").
(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné
nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních
službách se příspěvek nepovažuje za příjem a na náklady na elektřinu a zemní plyn
kryté příspěvkem se hledí, jako by byly uhrazeny zákazníkem v domácnosti nebo v případě
elektřiny nebo zemního plynu odebíraného na poskytování služeb v domě s byty příjemcem
služeb.
(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit
a) kategorie odběrných míst zákazníků v domácnosti a zákazníků v
domě s byty, u kterých se příspěvek zohledňuje, specifikovaných distribuční sazbou
v elektroenergetice a plánovanou roční spotřebou v plynárenství, výší spotřeby v
odběrném místě nebo kritérii zohledňujícími úspory energie u zákazníka,
b) výši příspěvku na jednotlivá odběrná místa zákazníků, u kterých
se příspěvek zohledňuje, přičemž maximální výše příspěvku na jednotlivé odběrné místo
pro elektřinu nebo plyn zákazníka v domácnosti a na byt v domě s byty nesmí překročit
30 000 Kč,
c) rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domácnosti,
a rozhodný den, ke kterému odběrné místo zákazníka v domě s byty splňují podmínky
pro zohlednění příspěvku,
d) rozhodný den, od kterého obchodník s elektřinou nebo obchodník
s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domácnosti, a rozhodný den, od kterého
obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zohledňuje příspěvek zákazníka v domě
s byty,
e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu
o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek poskytovaný obchodníkovi s elektřinou
nebo obchodníkovi s plynem,
f) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi provozovatelem distribuční
soustavy a operátorem trhu a mezi operátorem trhu a obchodníkem s elektřinou nebo
obchodníkem s plynem,
g) termíny pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu
a termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku obchodníkovi s elektřinou
nebo obchodníkovi s plynem,
h) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi zákazníkem v domě
s byty a provozovatelem distribuční soustavy.
(4) Příspěvek, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu s podmínkami
pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.
§ 11s
(1) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno
zařízení zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek, je povinen předat operátorovi
trhu údaje nezbytné pro poskytnutí příspěvku obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi
s plynem. Provozovatel distribuční soustavy je povinen uchovávat údaje obdržené od
zákazníka po dobu 5 let. Provozovatel distribuční soustavy předá údaje, které jsou
aktuální k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje
jsou správné a spolehlivé.
(2) Operátor trhu je povinen zpracovat a předat obchodníkovi s elektřinou
nebo obchodníkovi s plynem údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku, které jsou platné
k rozhodnému dni podle § 11r odst. 3 písm. c). Má se za to, že předané údaje jsou
správné a spolehlivé.
(3) Operátor trhu je povinen poskytnout obchodníkovi s elektřinou nebo
obchodníkovi s plynem platbu na zohlednění příspěvku před rozhodným dnem pro jeho
zohlednění podle § 11r odst. 3 písm. d).
(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem,
které je poskytovatelem příspěvku, před poskytnutím platby na zohlednění příspěvku
obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem. Tyto finanční prostředky musí
pokrýt celkové náklady na příspěvek. Ministerstvo poskytne finanční prostředky operátorovi
trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek pro
jednotlivé obchodníky.
(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat
rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým
příspěvkem obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem bez zbytečného odkladu.
§ 11t
(1) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem nejsou příjemci příspěvku
a jsou povinni účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku odděleně.
Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni zohlednit příspěvek v nejbližších
zálohových platbách zákazníka a nejbližším následném vyúčtování, jsou-li zálohové
platby uplatňovány, nebo v ostatních případech v nejbližším vyúčtování, nejdéle však
do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11r odst. 3 písm. d).
(2) Z vyúčtování služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.
Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku nelze zahrnout do majetkové podstaty obchodníka
s elektřinou nebo obchodníka s plynem podle zákona upravujícího úpadek a způsoby
jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí a exekuci.
(3) Obchodník s elektřinou a obchodník s plynem jsou povinni na svých
internetových stránkách uveřejnit informace o výši příspěvku pro jednotlivé kategorie
zákazníků.
(4) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních
prostředků nebo příspěvku v nesprávné výši, jsou operátor trhu, obchodník s elektřinou
a obchodník s plynem povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného odkladu.
(5) Operátor trhu a obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem jsou
povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními
prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem zákazníkovi v domácnosti nebo
zákazníkovi v domě s byty.
(6) V rozsahu zohledněného příspěvku zaniká dluh zákazníka za dodanou
elektřinu nebo plyn. Tím není dotčeno právo obchodníka s elektřinou a obchodníka
s plynem na přerušení distribuce elektřiny nebo plynu v případě, kdy jsou splněny
předpoklady neoprávněného odběru podle § 51 nebo 74 a příspěvek nepokrývá jistinu
dluhu dotčeného zákazníka.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku
a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku právní předpis upravující rozpočtová pravidla,
přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku zákazník v domácnosti nebo zákazník
v domě s byty.
§ 11u
(1) Zákazník v domě s byty je povinen předat provozovateli distribuční
soustavy, k jehož soustavě je připojeno jeho odběrné zařízení, úplné a pravdivé údaje
nezbytné pro zohlednění příspěvku. Nepředá-li zákazník údaje ve stanoveném termínu,
právo na zohlednění příspěvku zaniká.
(2) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek příjemci služeb
nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou příjemcem
služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího
některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových
prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku nepřihlíží. Z vyúčtování služeb
musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku.
(3) Zákazník v domě s byty má pro účel vytápění nebo společnou přípravu
teplé vody pro byty v domě právo buď na zohlednění příspěvku podle § 11r, nebo na
zohlednění příspěvku na teplo podle § 11v. Byl-li zákazníkovi v domě s byty pro daný
dům zohledněn příspěvek podle § 11r, nemá nárok na příspěvek a nesmí tento zákazník
podat žádost na příspěvek na teplo podle § 11w odst. 1 pro tento dům pro daný kalendářní
rok nebo jeho část, na kterou se příspěvek vztahuje.
Příspěvek na úhradu nákladů za teplo
§ 11v
(1) Příspěvek na úhradu nákladů za teplo (dále jen "příspěvek na teplo")
je peněžní částka, která je výdajem státního rozpočtu, určená zákazníkovi na úhradu
části jeho plateb za teplo dodané držitelem licence na výrobu nebo rozvod tepelné
energie do odběrného místa zákazníka v domácnosti v rodinném domě nebo zákazníka
v domě s byty. Zákazníkem v domě s byty se pro účely tohoto zákona rozumí osoba odebírající
teplo pro vytápění nebo společnou přípravu teplé vody jako poskytovatel služeb podle
jiného právního předpisu56). V případě zákazníka v domě s byty je příspěvek určen
pro osoby užívající byty výhradně pro účely bydlení (dále jen "příjemce služeb").
(2) Pro účely zákona o státní sociální podpoře, zákona o pomoci v hmotné
nouzi, zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a zákona o sociálních
službách se příspěvek na teplo nepovažuje za příjem a na náklady na teplo kryté příspěvkem
na teplo se hledí, jako by byly uhrazeny příjemcem služeb nebo zákazníkem v domácnosti.
(3) Vláda může nařízením na kalendářní rok nebo jeho část stanovit
a) výši příspěvku na teplo pro byt nebo rodinný dům, přičemž maximální
výše příspěvku na teplo nesmí překročit 30 000 Kč; výše příspěvku na teplo může zohlednit
uplatnění přechodné transformační podpory tepla pro výrobnu tepelné energie podle
jiného právního předpisu,
b) termíny, rozsah a způsob registrace držitele licence na výrobu
nebo rozvod tepelné energie u operátora trhu,
c) termíny, rozsah a způsob předávání údajů zákazníkem držiteli licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie a žádosti o příspěvek na teplo,
d) termíny, rozsah a způsob předávání údajů mezi držitelem licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie a operátorem trhu,
e) termín podání a náležitosti žádosti operátora trhu ministerstvu
o poskytnutí finančních prostředků na příspěvek na teplo,
f) termín pro poskytnutí finančních prostředků operátorovi trhu a
termíny pro poskytnutí platby na zohlednění příspěvku na teplo držiteli licence na
výrobu nebo rozvod tepelné energie,
g) rozhodný den, ke kterému zákazník splňuje podmínky pro zohlednění
příspěvku na teplo,
h) rozhodný den, od kterého držitel licence na výrobu nebo rozvod
tepelné energie zohledňuje příspěvek na teplo.
(4) Příspěvek na teplo, jeho poskytnutí a zohlednění musí být v souladu
s podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými právem Evropské unie.
§ 11w
(1) Zákazník je oprávněn požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle
§ 11v odst. 1 držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zařízení
je připojeno jeho odběrné zařízení. Zákazník je povinen požádat o zohlednění příspěvku
na teplo a předat úplné a pravdivé údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku držiteli
licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie způsobem a v termínu stanoveném v nařízení
vlády. Nepožádá-li zákazník o zohlednění příspěvku na teplo nebo nedoloží předané
údaje ve stanoveném termínu, právo na zohlednění příspěvku na teplo zaniká. Zákazník
v domě s byty je povinen požádat o zohlednění příspěvku na teplo podle věty první.
(2) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie, k jehož zdroji
tepelné energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení je připojeno odběrné zařízení
zákazníka, u něhož má být zohledněn příspěvek na teplo, je povinen se zaregistrovat
u operátora trhu a předat mu údaje nezbytné pro zohlednění příspěvku na teplo, které
jsou aktuální k rozhodnému dni podle § 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané
údaje jsou správné a spolehlivé.
(3) Operátor trhu je povinen poskytnout držiteli licence na výrobu nebo
rozvod tepelné energie platbu na zohlednění příspěvku na teplo a předat mu údaje
nezbytné pro jeho zohlednění zákazníkovi, které jsou platné k rozhodnému dni podle
§ 11v odst. 3 písm. g). Má se za to, že předané údaje jsou správné a spolehlivé.
Operátor trhu je povinen poskytnout příspěvek na teplo držiteli licence na výrobu
nebo rozvod tepelné energie před termínem zohlednění příspěvku na teplo ve prospěch
zákazníka podle § 11v odst. 3 písm. h).
(4) Operátor trhu má právo na poskytnutí finančních prostředků ministerstvem,
které je poskytovatelem příspěvku, na teplo před poskytnutím platby na zohlednění
příspěvku na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie. Tyto finanční
prostředky musí pokrýt celkové náklady na příspěvek na teplo. Ministerstvo poskytne
finanční prostředky operátorovi trhu na základě jeho žádosti o poskytnutí finančních
prostředků na příspěvek na teplo pro jednotlivé držitele licence na výrobu nebo rozvod
tepelné energie.
(5) Operátor trhu je povinen ve spolupráci s ministerstvem vypořádat
rozdíl mezi přijatými finančními prostředky ze státního rozpočtu a jím poskytnutým
příspěvkem na teplo držiteli licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie bez zbytečného
odkladu.
§ 11x
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie není příjemcem
příspěvku na teplo a je povinen účtovat o peněžních prostředcích na zohlednění příspěvku
na teplo odděleně. Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen
zohlednit příspěvek na teplo v nejbližších zálohových platbách zákazníka a nejbližším
následném vyúčtování, jsou-li zálohové platby uplatňovány, nebo v ostatních případech
v nejbližším vyúčtování, nejdéle však do 14 měsíců od rozhodného dne podle § 11v
odst. 3 písm. h).
(2) Z vyúčtování dodávky tepelné energie musí být zřejmá výše zohledněného
příspěvku na teplo. Peněžní prostředky na zohlednění příspěvku na teplo nelze zahrnout
do majetkové podstaty držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie podle
zákona upravujícího úpadek a způsoby jeho řešení a nepodléhají výkonu rozhodnutí
a exekuci.
(3) Jestliže v rozporu s předanými údaji dojde k poskytnutí finančních
prostředků nebo příspěvku na teplo v nesprávné výši, jsou operátor trhu a držitel
licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinni vypořádat rozdíl bez zbytečného
odkladu.
(4) V rozsahu zohledněného příspěvku na teplo zaniká dluh zákazníka za
dodané teplo. Tím není dotčeno právo držitele licence na výrobu nebo rozvod tepelné
energie na přerušení dodávek tepla v případě, kdy jsou splněny předpoklady neoprávněného
odběru podle § 89 a příspěvek nepokrývá jistinu dluhu dotčeného zákazníka.
(5) Operátor trhu a držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie
jsou povinni bez zbytečného odkladu vzájemně vypořádat rozdíl mezi přijatými finančními
prostředky od operátora trhu a zohledněným příspěvkem na teplo zákazníkovi.
(6) Zákazník v domě s byty je povinen zohlednit příspěvek na teplo příjemci
služeb nejpozději v nejbližším vyúčtování služeb jako mimořádnou zálohu uhrazenou
příjemcem služeb, přičemž pro účely rozúčtování nákladů na služby podle zákona upravujícího
některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových
prostorů v domě s byty se k zohledněnému příspěvku na teplo nepřihlíží. Z vyúčtování
služeb musí být zřejmá výše zohledněného příspěvku na teplo.
(7) Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se při poskytování příspěvku
na teplo a vracení neoprávněně uhrazeného příspěvku na teplo právní předpis upravující
rozpočtová pravidla, přičemž pro tyto účely je příjemcem příspěvku na teplo zákazník
v domácnosti nebo zákazník v domě s byty.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny
a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence,
který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě,
kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se
povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce
plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem
licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické
zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit. Je-li tepelná energie vyráběna
v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, vztahuje se povinnost poskytnutí
energetického zařízení a umožnění výkonu licencované činnosti na zařízení s kombinovanou
výrobou elektřiny a tepla.
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence
na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu. Je-li tepelná energie pro
dodávky nad rámec licence vyráběna v zařízení s kombinovanou výrobou elektřiny a
tepla, má držitel licence na výrobu tepelné energie právo vyrábět a dodávat elektřinu
vyrobenou v tomto zařízení.
(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence
na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu.
(4) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení
nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a
3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě
naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit
na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci
úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.
(5) Vlastník energetického zařízení má právo na peněžní náhradu za jeho
poskytnutí a užívání pro plnění povinnosti dodávek tepelné energie a povinnosti distribuce
elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence. Výši náhrady stanoví Energetický
regulační úřad. Energetický regulační úřad může rovněž rozhodnout o schválení výše
náhrady, dohodnou-li se na ní vlastník zařízení a držitel licence vykonávající povinnost
nad rámec licence a není-li taková výše náhrady zjevně nepřiměřená.
(6) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod
tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků
Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle § 14. Prokazatelná ztráta
vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli
poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen.
(7) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence
ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti
nad rámec licence odděleně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1) Povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele
licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové
nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90
000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod
s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci
elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo.
Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více,
může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku
elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu
zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem
zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu
úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem
k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného
území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence
na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního
roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných
míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách
informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem
má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů
distribučních soustav.
(2) Dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn
zákazníkovi, jehož dodavatel
a) pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn,
b) nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo nepřenesl odpovědnost
za odchylku na jiný subjekt zúčtování, nebo
c) nemá zajištěnu související službu
1. v elektroenergetice v případě
dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
2.
v plynárenství v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky
plynu.
(3) Dodavatel poslední instance dále odpovídá po dobu nejdéle 1 měsíce
za odchylku předávacího místa výrobce, jehož obchodník s elektřinou pozbyl oprávnění
nebo možnost vykupovat elektřinu nebo u kterého nastala skutečnost podle odstavce
2 písm. b) a v jeho předávacím místě nikdo neodpovídá za odchylku. Dodavatel poslední
instance po tuto dobu nabývá elektřinu, kterou výrobce dodal do elektrizační soustavy,
bezúplatně.
(4) Dodavatel poslední instance je dále povinen dodávat elektřinu nebo
plyn provozovateli distribuční soustavy na krytí ztrát v distribuční soustavě, u
jehož dodavatele elektřiny nebo plynu nastala skutečnost podle odstavce 2 písm. a)
nebo b).
(5) Dodávka elektřiny nebo plynu od dodavatele poslední instance zákazníkovi
zahrnuje rovněž související službu v elektroenergetice nebo plynárenství. To neplatí
v případě, že zákazník měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst.
1 nebo smlouvu o dodávce plynu podle § 72 odst. 1.
(6) Povinnost dodavatele poslední instance dodávat plyn se nevztahuje na
zákazníka, jehož spotřeba plynu v odběrném místě byla za posledních 12 měsíců vyšší
než 630 MWh, s výjimkou odběru k zajištění zásobování obyvatel pitnou vodou nebo
čištění odpadních vod. Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu
nebo plyn při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.
(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle
6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly
ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.
§ 12b
Podmínky dodávky poslední instance
(1) Dodavatel poslední instance je povinen zveřejnit na svých internetových
stránkách podmínky dodávky elektřiny nebo plynu nebo odběru elektřiny nebo plynu
od výrobce. Energetický regulační úřad rozhodne o uložení povinnosti změny podmínek
podle věty první, jestliže podmínky stanovené dodavatelem poslední instance zakládají
značnou nerovnováhu v právech a povinnostech v neprospěch zákazníka nebo výrobce.
(2) Zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli
poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku
elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní
podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost
zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové
platby činí nejméně 14 kalendářních dní.
(3) Je-li důvodná obava, že dodavatel poslední instance uvnitř vymezeného
území provozovatele distribuční soustavy nebude schopen zajistit své povinnosti,
Energetický regulační úřad neprodleně rozhodne o uložení povinnosti dodavatele poslední
instance jinému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence na obchod
s elektřinou nebo plynem.
(4) Energetický regulační úřad uloží povinnost dodavatele poslední instance
podle odstavce 3 takovému dodavateli poslední instance nebo jinému držiteli licence
na obchod s elektřinou či plynem, u kterého s přihlédnutím k okolnostem existuje
důvodný předpoklad, že bude schopen zajistit spolehlivé plnění povinnosti dodavatele
poslední instance. Neodůvodňují-li okolnosti jiný postup, uloží Energetický regulační
úřad povinnost dodavatele poslední instance držiteli licence na obchod s elektřinou
či plynem, který dodává ve vymezeném území elektřinu nebo plyn do nejvíce odběrných
míst. Rozhodnutí o uložení povinnosti dodavatele poslední instance může být prvním
úkonem v řízení. Rozklad proti rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(5) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad uložil povinnost
dodavatele poslední instance, Energetický regulační úřad rozhodnutí o uložení povinnosti
dodavatele poslední instance zruší nebo stanoví dobu, jejímž uplynutím uložená povinnost
zanikne. V takovém případě dodává držitel licence na obchod s elektřinou či plynem,
kterému Energetický regulační úřad uložil povinnost dodavatele poslední instance,
elektřinu nebo plyn do odběrného místa, ve kterém došlo k zahájení dodávek poslední
instance, až do doby ukončení dodávky poslední instance podle § 12d.
§ 12c
Zahájení dodávky poslední instance
(1) Povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor
trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny
zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného
pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.
(2) Dodavatel elektřiny nebo plynu, u kterého nastala některá ze skutečností
podle § 12a odst. 2, je povinen neprodleně informovat o této skutečnosti operátora
trhu a zároveň předat dotčenému dodavateli poslední instance identifikační a kontaktní
údaje o dotčeném zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím
místě, které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.
(3) Provozovatel distribuční soustavy, uvnitř jehož vymezeného území se
nachází odběrné místo, pro které není zajištěna služba distribuční soustavy v případě
dodávky elektřiny na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo
v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, je
povinen informovat o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční
soustavy je povinen předat dodavateli poslední instance kontaktní a identifikační
údaje o zákazníkovi nebo výrobci a další údaje o odběrném nebo předávacím místě,
které jsou potřebné pro zahájení dodávky nebo převzetí odpovědnosti za odchylku.
(4) Dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi
termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně
použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel
poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.
(5) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny
dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými
mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem
byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí
z plnění nebo porušení z tohoto závazku.
§ 12d
Ukončení dodávky poslední instance
(1) Povinnost dodávky poslední instance podle § 12a odst. 2 a 4 zaniká
uplynutím 3 měsíců od jejího vzniku, jestliže zákazník nezmění dodavatele elektřiny
nebo plynu před uplynutím této doby.
(2) Jestliže zákazník podle § 11a odst. 1 písm. a) nebo b) během trvání
dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance nezměnil dodavatele elektřiny
nebo plynu, odebírá elektřinu nebo plyn a není v prodlení s úhradou žádné z plateb
za dodávku elektřiny nebo plynu vůči dodavateli poslední instance, vzniká uplynutím
doby podle odstavce 1 závazek na dobu neurčitou, jehož předmětem je dodávka elektřiny
nebo plynu a zajištění služby distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství
za cenu dodávky elektřiny nebo plynu a podmínek, které dodavatel poslední instance
zaslal na adresu zákazníka, kterou obdržel podle § 12c odst. 2 nebo 3 před uplynutím
doby podle odstavce 1; § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 o povinné písemné formě smlouvy
se v tomto případě nepoužije.
§ 12e
Prokazatelná ztráta
(1) Jestliže Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední
instance jako o cenách maximálních, má dodavatel poslední instance právo na úhradu
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud maximální ceny nepokrývají náklady
na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu a přiměřený zisk.
(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu.
O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele poslední
instance ministerstvo. Výši prokazatelné ztráty a přiměřený zisk prokazuje dodavatel
poslední instance.
§ 13
Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk při povinnosti zajištění dodávky elektřiny
nebo plynu
(1) Ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli
elektřiny nebo plynu povinnost zajištění dodávky elektřiny nebo plynu určené kategorii
zákazníků nebo ukládá-li tento zákon nebo rozhodnutí na jeho základě vydané dodavateli
elektřiny povinnost zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného
odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny a neupravuje-li tento
zákon nebo jiný právní předpis jiný způsob úhrady prokazatelné ztráty, má dodavatel
elektřiny nebo plynu právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, pokud
cena dodávky nepokrývá oprávněné náklady na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu
a přiměřený zisk.
(2) Prokazatelná ztráta a přiměřený zisk se hradí dotací ze státního rozpočtu.
O poskytnutí dotace ze státního rozpočtu rozhoduje na žádost dodavatele elektřiny
nebo plynu ministerstvo. Výši vzniklé ztráty prokazuje dodavatel elektřiny nebo plynu.
(3) Způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku stanoví vláda
nařízením.
§ 14
Fond
(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří
plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační
úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky
a úrok z prodlení.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm.
b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými
peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele
licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li
výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě
příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků
a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše
příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu,
ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč
Energetický regulační úřad nevrací.
(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je
určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných
licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce
3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé
licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak
snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí,
na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek,
který jsou povinni přispět do fondu.
(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad
výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele
licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31.
října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření
příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně
příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově
stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního
výměru.
(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie
nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději
do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti
nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří
vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty
z finančních prostředků fondu.
(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu,
může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí
do následujícího kalendářního roku.
(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie
nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné
ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných
nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně
čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy
učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu.
Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně
z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.
Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení
tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené
prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit
zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém
regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu
závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem
rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
§ 15
zrušen
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou
žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace
nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(2) Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o
velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo
obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou
žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace
nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost
ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro
výkon její působnosti v oblasti certifikace.
(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický
regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti
uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.
§ 15b
Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře
Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen
uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst.
2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce
nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.
§ 16
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická
odvětví2)
a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu
vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,
b) zpracovává a zveřejňuje státní energetickou koncepci a integrovaný
vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu České republiky a navrhuje jejich
změny,
c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních
organizacích,
d) informuje Komisi o
1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany
zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,
2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu
s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti
energetických soustav; informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke
kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a to jednou za 3 měsíce,
4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
5. skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a
tepla,
6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých
palivech a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované
výroby elektřiny a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z
kombinované výroby elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám
pro výrobu tepla a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva
pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování
tepelnou energií a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu
a úspor primární energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,
7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající
současnou a předpokládanou poptávku po elektřině,
8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,
9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích
5 let,
10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15
let ode dne informování Komise,
11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech
jiných osob, které jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací
kapacity během následujících 5 nebo více kalendářních let,
12. investičních projektech do energetické infrastruktury,
13. opatřeních k řešení nedostatku zdrojů pro výrobu elektřiny
v České republice,
e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity
a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,
f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána
přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické
palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie
nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,
g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, územnímu rozvojovému
plánu, zásadám územního rozvoje a územnímu plánu,
h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
i) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti
elektroenergetiky a plynárenství,
j) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem
zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a
spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho
předcházení,
k) sleduje
1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační
a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
2. investice do nových kapacit
ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,
3. provádění přijatých ochranných
opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu
nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v
případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických
soustav,
l) vydává vyjádření k desetiletému plánu rozvoje přenosové soustavy
a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,
m) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci
informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
n) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením
o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu, pokud není podle tohoto
zákona k provádění takových opatření oprávněn provozovatel přepravní soustavy21),
a příslušným orgánem k vyhlašování a zrušení mimořádného stavu nouze v plynárenství
a k rozhodování o uložení opatření a o udělení výjimek při mimořádném stavu nouze
podle § 73d,
o) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je
Komisi,
p) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních
dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného
projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného
cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání
Komisi a spolupracujícímu státu,
q) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny
z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
r) vypracovává zprávy a ve stanovených termínech je předkládá Komisi,
s) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální
výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
t) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro
dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
u) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
v) vykonává působnost České republiky při mezinárodní pomoci v krizových
situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(2) Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetická
odvětví2) dále
a) přijímá nebo podává sousedním členským státům Evropské unie žádosti
o mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství,
b) přejímá nebo předává sousedním členským státům Evropské unie a účastníkům
trhu s plynem za úplatu plyn poskytnutý při mezinárodní pomoci v krizových situacích
v plynárenství; toto není považováno za obchod s plynem,
c) rozhoduje o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele
přepravní soustavy a o určení zásobníku plynu, který má být vyhrazen, a době vyhrazení
zásobníku plynu a na základě závazného stanoviska Energetického regulačního úřadu
i o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož
i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
d) vykonává působnost členského státu Evropské unie a je příslušným
orgánem podle nařízení o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky48); provozní
úkoly týkající se plánování rizikové připravenosti a řízení rizik, stanovené v tomto
nařízení, může ministerstvo přenést na provozovatele přenosové soustavy a provozovatele
distribuční soustavy,
e) vykonává působnost členského státu Evropské unie a plní úkoly v
oblasti energetiky vyplývající pro něj z nařízení o správě energetické unie a opatření
v oblasti klimatu54),
f) uděluje souhlas k výkonu dalších činností operátora trhu nebo datového
centra.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace
v energetických odvětvích se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle
a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad
nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky,
Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo
fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla
zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků
a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního
úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon
dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných
zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu,
podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem
uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů
držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává
působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení
o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení
o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti
dodávek zemního plynu21).
(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj
vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních
trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje
koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování
přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.
(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o
a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické
zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
d) regulaci cen podle tohoto zákona, zákona o cenách a přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních
sazeb pro zemní plyn49),
e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle
§ 61a,
f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a
schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity
nového plynového zařízení podle § 67a,
g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice
podle § 7a.
(7) Energetický regulační úřad dále
a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli
licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo
obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného
odběru nebo neoprávněné distribuce,
b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí
nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých
by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického
regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo
distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům,
včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu
nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d) rozhoduje spory, jejichž předmětem je určení výše náhrady při dispečerském
řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e) na návrh spotřebitele odebírajícího elektřinu, plyn nebo tepelnou
energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou osobou podnikající,
rozhoduje
1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění povinností ze smluv,
jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,
2.
o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence, jehož předmětem je
dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie, vznikl, trvá nebo
zanikl, a kdy se tak stalo,
f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a
dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti
podnikání v energetických odvětvích,
g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy
a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky
operátora trhu, Řád datového centra, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele
zásobníku plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,
h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem
a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto
trhů,
i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý
plán rozvoje přepravní soustavy,
j) monitoruje
1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek
ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo
vylučujících práva spotřebitele,
2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových
nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
3. stav hospodářské
soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem,
k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím
službám,
l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti,
m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických
odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích
způsobem umožňujícím dálkový přístup,
n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,
a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou,
konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce
a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,
p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními
úřady,
q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami
založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,
r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání
rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to,
že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu
s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem,
s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice
a plynárenství,
t) vede registr zprostředkovatelů a registr společenství, rozhoduje
o udělení a odejmutí oprávnění k činnosti zprostředkovatele, zapisuje a vymazává
údaje o zprostředkovatelích v registru zprostředkovatelů, zapisuje společenství do
registru společenství, mění údaje zapsané v registru společenství, rozhoduje o výmazu
společenství z registru společenství a vymazává společenství z registru společenství,
u) vydává závazné stanovisko o ceně za využívání vyhrazeného zásobníku
plynu nebo o způsobu jejího určení, jakož i o způsobu nákupu a prodeje plynu,
v) na návrh spotřebitele řeší spory o splnění povinnosti ze smlouvy
o zprostředkování v energetických odvětvích,
w) stanovuje a zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup hodiny
představující dobu špičky pro účely snížení spotřeby elektřiny podle nařízení Rady
(EU) 2022/185457).
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále
a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda
provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní
soustavy,
b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a
ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění,
a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,
d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích,
které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož
koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy
jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena
statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní
soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo
člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při
výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady,
a jejich změny,
h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo
jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého
provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření,
změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu,
nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní
soustavy,
j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje
jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a
s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.
(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve
kterém uveřejňuje cenová rozhodnutí a metodiku cenové regulace. Energetický regulační
úřad zveřejňuje Energetický regulační věstník na portálu veřejné správy. Dnem zveřejnění
v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky Energetického regulačního
věstníku.
(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České
republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě
o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá
při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky
posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy
s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu
do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským
přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů
s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní.
Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky
a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice,
související službu v plynárenství, cenu za službu přeshraničního využití zásobníku
plynu49) a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance. Energetický regulační
úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném
postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném na tržním způsobu. Energetický
regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie. Energetický regulační úřad
dále pro případ vyhlášení mimořádného stavu nouze v plynárenství a po dobu jeho trvání
reguluje cenu plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu nouze, výši stálého
měsíčního platu v Kč/odběrné místo a výši marže dodavatele plynu v Kč/MWh.
(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci
11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných nebo obstarávaných provozovatelem
přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční
soustavy, provozovatelem zásobníku plynu, činností operátora trhu nebo činností datového
centra, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu, distribucí elektřiny
nebo plynu, uskladněním plynu, činnostmi operátora trhu nebo činností datového centra,
jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační
či plynárenské soustavy, zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační
či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže
nebo vyžaduje-li to mimořádná tržní situace.
(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba
v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického
regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost,
při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato
povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému
regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o
takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo
v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají
písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných
informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným
správním orgánům, datovému centru a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti
nebo povinností a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě
je příjemce povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.
(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické
inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.
§ 17a
zrušen
§ 17b
Organizace Energetického regulačního úřadu
(1) Energetický regulační úřad má pětičlennou Radu (dále jen "Rada"). Jeden
z členů Rady je předsedou Rady. Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti
řídí její činnost jím pověřený člen Rady. Předseda Rady jedná jménem Úřadu a stojí
v jeho čele. Ve stanovených případech rozhoduje Rada.
(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let a začíná dnem 1. ledna. Každý
rok je jmenován jeden člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na
dobu zbývající do konce jeho členství v Radě. Nikdo nemůže být členem Rady jmenován
více než dvakrát za sebou.
(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno
anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se
dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c) má nejméně 7 let praxe v energetických odvětvích, z toho alespoň
3 roky v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá
činnost ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu
nebo tepla, činnost v obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem, činnost akademického
pracovníka50) nebo činnost v orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena
Rady,
f) je v energetických odvětvích uznávanou a zkušenou osobností.
(4) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora,
soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů
územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) vzdáním se funkce,
d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo
o spáchání úmyslného trestného činu, nebo
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou
činnost v energetických odvětvích, nesmí se podílet na podnikání držitele licence
nebo jiné osoby působící v energetických odvětvích, být členem jakýchkoli orgánů
takové osoby nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat
přímo nebo zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo
jiné osobě působící v energetických odvětvích. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou
funkci, být v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou
výdělečnou činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické,
literární, publicistické a umělecké.
(7) Člena Rady vláda odvolá, pokud porušil některý ze zákazů uvedených
v odstavci 6 nebo jedná v rozporu s § 17 odst. 3, svým jednáním naruší řádný výkon
pravomocí Energetického regulačního úřadu, nebo pokud nevykonává svou funkci po dobu
delší než 6 měsíců. Ministr průmyslu a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat
nového člena Rady na zbývající část funkčního období odvolaného člena Rady.
(8) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady,
jeho odstoupením nebo jeho odvoláním vládou z funkce předsedy Rady. Ministr průmyslu
a obchodu bezodkladně navrhne vládě jmenovat nového předsedu Rady.
(9) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí
Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede
protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena
sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(10) Rada
a) schvaluje
1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
2.
rozpočet Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního
úřadu,
3. jednací řád Rady,
4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního
úřadu,
5. vyhlášky Energetického regulačního úřadu,
6. metodiku cenové regulace,
7.
cenová rozhodnutí,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým
regulačním úřadem,
c) jmenuje a odvolává členy rozkladové komise.
(11) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad.
(12) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění
jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat, náhradu
výdajů a na naturální plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má
po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který mu
náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl člen Rady z funkce
odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena
Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem Rady anebo
pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(13) Předseda Rady se považuje za vedoucího služebního úřadu a za služební
orgán podle zákona o státní službě; rozhodování ve věcech státní služby může přenést
na jiného člena Rady. Předseda Rady nebo jím pověřený člen Rady je oprávněn dávat
státnímu zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě. Předseda
Rady jedná jménem státu v pracovněprávních vztazích.
§ 17c
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou
(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a
Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti
potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit
stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže o
a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují
nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,
b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách
na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,
c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
(1) Účastníci trhu s elektřinou, kteří v souladu s cenovými předpisy hradí
cenu za provoz nesíťové infrastruktury, a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu
s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v těchto
cenách hradit poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu. Tento poplatek
je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický regulační úřad.
(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením
tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně
1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 4,40 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka
odebírajícího elektřinu.
(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením
tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně
1 Kč/MWh a nejvýše však 2,60 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.
(4) Roční výše poplatku se stanoví jako dvanáctinásobek sazby podle odstavce
2 a celkového počtu odběrných míst zákazníků v elektroenergetice a jako násobek sazby
podle odstavce 3 a celkového množství plynu spotřebovaného v České republice a dodaného
plynárenskou soustavou, a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav
operátorovi trhu v České republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu
roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad
pro následující rozpočtový rok.
(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové
množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický
regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů a
mezinárodních smluv.
(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový
účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny
ročního poplatku stanoveného podle odstavce 4. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku
v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.
(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje
a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti
jednotlivých útvarů,
b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při
výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na
úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,
c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud
mají po právní stránce zásadní význam,
d) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
e) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního
úřadu,
f) metodiku cenové regulace.
(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen
konzultovat
a) návrh metodiky cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí,
b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování
distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční
soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora trhu
a Řádu datového centra nebo návrhy jejich změn a dále návrh metodik a postupů, jejichž
schválení Energetickým regulačním úřadem stanoví přímo použitelné předpisy Evropské
unie,
d) desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý plán rozvoje
přepravní soustavy,
e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu,
pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný
předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.
(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí
a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy
opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický
regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou
stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem
Evropské unie.
(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm.
a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického
regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se
návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo
uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.
(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle
odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí
z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta
k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad
způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5.
Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo
plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud
by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační
úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.
(7) Při konzultaci návrhu metodiky cenové regulace se dále postupuje podle
odstavců 8 až 11; postup podle odstavců 5 a 6 se nepoužije.
(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem
regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh metodiky cenové regulace
a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů.
Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního
místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(9) Zveřejnění návrhu metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad
oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům
distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví
lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným
po této lhůtě se nepřihlíží.
(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavců 8 a 9
uspořádá Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek
veřejné projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický
regulační úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před
jeho konáním. Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavcích
8 a 9 a ten, kdo ve stanovené lhůtě podal k návrhu metodiky cenové regulace připomínky.
O průběhu veřejného projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.
(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad
písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu metodiky cenové regulace a zveřejní
jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění
veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam
o průběhu veřejného projednání.
(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle
tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději
do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický
regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných
cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen
vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí
Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.
§ 17f
Vztah k Parlamentu České republiky
(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o
činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky
vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání
zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se
předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát
Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti
Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy
Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky
nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.
(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu
Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen
do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a
poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle
§ 17 odst. 13.
§ 17g
Registr
Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
(dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.
§ 17h
Námitka proti návrhu metodiky cenové regulace
(1) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být metodikou cenové regulace dotčeny,
může u Energetického regulačního úřadu proti návrhu metodiky cenové regulace podat
písemnou námitku. Podmínky a postup podání a vyřízení námitky se řídí tímto zákonem.
(2) Námitka musí obsahovat označení toho, kdo ji podává, uvedení jeho oprávněného
zájmu, který může být návrhem metodiky cenové regulace dotčen, vymezení předmětu
námitky a odůvodnění, v čem podle stěžovatele nesprávnost nebo nezákonnost návrhu
metodiky cenové regulace spočívá.
(3) Námitka se podává ve lhůtě do 60 dnů od zveřejnění návrhu metodiky
cenové regulace. Námitku lze doplňovat nebo měnit pouze ve lhůtě pro její podání.
(4) Námitka, která po uplynutí určené lhůty nesplňuje předepsané náležitosti,
nebo námitku podanou opožděně Energetický regulační úřad vyřídí jako nepřípustnou.
(5) Byla-li námitka shledána důvodnou, Energetický regulační úřad provede
opatření k nápravě, jinak námitku vyřídí jako nedůvodnou.
(6) O způsobu vyřízení námitky a o opatřeních k nápravě vyrozumí Energetický
regulační úřad písemně toho, kdo námitku podal.
§ 17i
Změna návrhu metodiky cenové regulace
Dojde-li k podstatné změně návrhu metodiky cenové regulace, může Energetický
regulační úřad provést jeho opakovanou konzultaci.
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním
a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství
a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,
b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen,
c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o
velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě
nebo k jejich provedení,
d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných
na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3.
(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo
na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh
ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o
kontrole.
(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních
předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá
a) pokuty,
b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu,
a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti
plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního
nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající
z opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických
odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.
(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
je Energetický regulační úřad dále oprávněn
a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu
ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo
věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít,
pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,
b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících
záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických
komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích,
a týkajících se předmětu kontroly,
c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.
(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu
nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60
dnů ode dne jejich doručení.
(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s
energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního
úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat
si do těchto prostor a k dokumentům přístup.
§ 18a
Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování
o uložení opatření
(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo
plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.
(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad
vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní
banky, je-li to vhodné a účelné.
(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem
neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním
řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem
nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží
opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit
opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné
zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby
zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty
vztahujícími se k elektřině nebo plynu.
(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil,
rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví
lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou
nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba,
jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu
podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického
regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel
přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit
se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené
osoby, oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách
nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních
záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním
nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v
jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost
potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá,
jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou
součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.
(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít
uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním
záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen
strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického
regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(6) Šetření na místě v obchodních prostorách se provádí na základě písemného
pověření předsedou Rady nebo jím pověřeného člena Rady. Pověření musí obsahovat alespoň
jméno, popřípadě jména, příjmení, funkci a podpis osoby oprávněné k jeho vystavení,
datum vyhotovení a otisk úředního razítka, dále ustanovení právního předpisu, podle
kterého má být šetření provedeno, označení obchodních prostor osoby, u níž má být
šetření provedeno, předmět šetření a datum jeho zahájení, jakož i jméno, popřípadě
jména a příjmení zaměstnanců Energetického regulačního úřadu, případně dalších Energetickým
regulačním úřadem pověřených osob, které mají šetření provést.
(7) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí
Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě
proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech
podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.
§ 19
zrušen
§ 19a
Regulace cen
(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související
služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným
způsobem v souladu s metodikou cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly
ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního
výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost
realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné
náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy,
přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní
přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby
těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím
schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a předvídatelnou
budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní
soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti
dodávek plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21).
(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby
přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové
služby, cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny
z podporovaných zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy
plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora
trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu. Cenou za službu
přeshraničního využití zásobníku plynu se rozumí vyrovnání slevy za službu přepravy
plynu poskytnuté na vstupních a výstupních bodech zásobníků plynu podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie upravujícího kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních
sazeb pro zemní plyn49).
(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty
první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie
se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační
úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty
druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního
zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.
(5) Cenu dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad
stanovením závazného postupu pro tvorbu ceny dodavatele poslední instance tak, aby
ceny tímto postupem stanovené pokrývaly ekonomicky oprávněné náklady na zajištění
činnosti dodávky poslední instance, dále odpisy a přiměřený zisk. Postup tvorby ceny
dodavatele poslední instance zahrnuje způsob určení výše ceny energie v Kč/MWh odrážející
aktuální výši ceny elektřiny nebo plynu na velkoobchodních trzích, určení nebo způsob
určení maximální výše dodatečných nákladů, rizikových přirážek, přiměřeného zisku
v Kč/MWh a určení nebo způsob určení maximální výše stálého měsíčního platu v Kč/odběrné
místo/měsíc. Pokud vláda stanoví rozsah prostředků státního rozpočtu na poskytnutí
dotace na úhradu prokazatelné ztráty, Energetický regulační úřad stanoví ceny dodavatele
poslední instance jako ceny maximální. V tomto případě postupuje Energetický regulační
úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly rozdíl mezi předpokládanými náklady na zajištění
dodávky elektřiny nebo plynu společně s přiměřeným ziskem dodavatele poslední instance
a předpokládanou výši dotace na úhradu prokazatelné ztráty dodavatele poslední instance.
(6) Při regulaci ostatních cen postupuje Energetický regulační úřad tak,
aby stanovené ceny byly alespoň nákladové. Pro stanovení stálého měsíčního platu
a marže dodavatele plynu při mimořádném stavu nouze v plynárenství platí věta první
obdobně. Cenu plynu za zúčtování kladné odchylky stanoví Energetický regulační úřad
tak, aby odpovídala obvyklé ceně plynu dosahované na velkoobchodním trhu s plynem.
Cenu plynu za zúčtování záporné odchylky stanoví Energetický regulační úřad tak,
aby stanovená cena zohledňovala cenu plynu poskytnutého České republice v rámci mezinárodní
pomoci v plynárenství, kterou za něj ministerstvo, včetně kompenzace zahraničním
zákazníkům, jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci
v krizových situacích v plynárenství České republice, uhradilo sousedním členským
státům Evropské unie. Cena plynu za zúčtování záporné odchylky musí být stanovena
alespoň ve výši ceny plynu za zúčtování kladné odchylky.
(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena
k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout
o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených
výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační
úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace
ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce
1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický
regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo
stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.
(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační
úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti
po sobě následujícími regulovanými roky.
(9) Metodika cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby
v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby
stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy, povinně vykupujícího, datového centra a operátora
trhu. Energetický regulační úřad zpracovává metodiku cenové regulace vždy pro každé
regulační období tak, aby vytvořil podmínky pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě
stabilní investiční prostředí v odvětví elektroenergetiky a plynárenství.
§ 19b
Metodika cenové regulace
(1) Energetický regulační úřad stanoví pro regulační období metodiku cenové
regulace, a to nejpozději do 28. února před začátkem regulačního období.
(2) V metodice cenové regulace stanoví Energetický regulační úřad metody,
podmínky a postupy regulace cen pro celé regulační období tak, aby vytvořil podmínky
pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětvích
elektroenergetiky a plynárenství.
(3) Energetický regulační úřad v metodice cenové regulace alespoň
a) popíše aktuální regulační období,
b) stanoví a odůvodní délku regulačního období,
c) stanoví a odůvodní základní východiska a obecné principy cenové
regulace v regulačním období včetně vazby na předcházející regulační období,
d) stanoví metody cenové regulace,
e) stanoví a popíše parametry cenové regulace, jejich složky a rozdělení
na parametry pro regulační období a na parametry pro regulovaný rok,
f) stanoví způsob určení výchozích hodnot parametrů cenové regulace
a jejich složek a pravidla a postupy změn hodnot parametrů cenové regulace a jejich
složek v průběhu regulačního období,
g) stanoví a odůvodní druhy nákladů, které nelze vzhledem k charakteru
činností vykonávaných příslušnými držiteli licencí zahrnout do ekonomicky oprávněných
nákladů, a
h) stanoví způsob vypořádání regulačního rozdílu.
(4) Změna metodiky cenové regulace je v průběhu regulačního období
možná jen v případě
a) změny právní úpravy, která na ni má vliv, nebo
b) mimořádné změny na trhu s elektřinou nebo na trhu s plynem nebo
jiné mimořádné změny v národním hospodářství hodné zvláštního zřetele.
(5) V případě změny metodiky cenové regulace Energetický regulační úřad
postupuje podle § 17e odst. 8 a 9.
§ 19c
Hodnoty parametrů cenové regulace související služby v elektroenergetice
a související služby v plynárenství
(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a související
služby v plynárenství stanoví Energetický regulační úřad hodnoty parametrů pro regulační
období a hodnoty parametrů pro regulovaný rok pro provozovatele přenosové soustavy,
provozovatele přepravní soustavy, provozovatele regionální distribuční soustavy a
pro operátora trhu a na jejich základě následně vydává cenové rozhodnutí.
(2) Při stanovení hodnot parametrů postupuje Energetický regulační úřad
v souladu s metodikou cenové regulace. Hodnoty parametrů stanoví Energetický regulační
úřad do 30. září; v případě provozovatele přepravní soustavy se hodnoty parametrů
stanoví ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího kodex
sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn49).
§ 19ca
Cena za provoz nesíťové infrastruktury
(1) Cena za provoz nesíťové infrastruktury se skládá z ceny za činnosti
operátora trhu, ceny za činnost datového centra a poplatku na činnost Energetického
regulačního úřadu.
(2) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří poplatek
na činnost Energetického regulačního úřadu a cena za činnosti operátora trhu, hradí
účastníci trhu s elektřinou operátorovi trhu v ceně za související služby v elektroenergetice
prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy a provozovatele regionální distribuční
soustavy.
(3) Cenu za provoz nesíťové infrastruktury v části, kterou tvoří cena za
činnost datového centra, hradí účastníci trhu s elektřinou v ceně za související
služby v elektroenergetice prostřednictvím provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele regionální distribuční soustavy datovému centru.
§ 19d
Mimořádná tržní situace
(1) Nastane-li mimořádná tržní situace na trhu s elektřinou nebo plynem,
může vláda nařízením stanovit ceny elektřiny nebo plynu dodávaného zákazníkům nebo
jiným účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem.
(2) Vláda při mimořádné tržní situaci může dále v nezbytném rozsahu
nařízením
a) uložit povinnost výroby elektřiny nebo plynu nebo dodávky elektřiny
nebo plynu pro zákazníky nebo jiné účastníky trhu s elektřinou nebo plynem nebo výrobce
tepelné energie za stanovených podmínek,
b) uložit povinnost nabídky elektřiny nebo plynu nebo podpůrných služeb
na organizovaných trzích nebo určeným osobám za stanovených podmínek,
c) omezit nebo zakázat obchodování s elektřinou nebo plynem na organizovaných
trzích nebo jiné způsoby obchodování s elektřinou nebo plynem.
(3) Vláda vydává nařízení podle odstavců 1 a 2 na dobu nejvýše 12 měsíců.
Pokud mimořádná tržní situace přetrvává, může vláda vydat nařízení opakovaně. Pomine-li
mimořádná tržní situace, vláda nařízení neprodleně zruší i před uplynutím doby, na
kterou bylo vydáno.
(4) Vláda může nařízením současně se stanovením cen podle odstavce 1 stanovit
rovněž rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu a kategorie účastníků trhu
s elektřinou nebo plynem, na které se stanovené ceny uplatní, rozsah a způsob poskytnutí
informací a podkladů účastníkem trhu s elektřinou nebo plynem, na kterého se stanovené
ceny uplatní, dodavateli elektřiny nebo plynu, a další podmínky pro uplatnění stanovených
cen. Tyto podmínky se považují za další věcné podmínky pro uplatnění stanovené formy
regulace cen podle zákona o cenách. Vláda může dále současně se stanovením cen stanovit
nejvyšší přípustný rozsah majetkového prospěchu, který může účastník trhu s elektřinou
nebo plynem, který není spotřebitelem, získat dodávkou nebo odběrem elektřiny nebo
plynu za stanovenou cenu.
(5) Stanoví-li vláda nařízením podle odstavce 4 věcné podmínky pro uplatnění
stanovených cen, jejichž splnění závisí na poskytnutí vládou stanovených informací
nebo podkladů dodavateli elektřiny nebo plynu, je účastník trhu s elektřinou nebo
plynem, který tyto informace nebo podklady poskytuje, povinen poskytnout je úplně,
správně a pravdivě.
(6) Ustanovení § 17 odst. 12 o regulaci cen při mimořádné tržní situaci
není dotčeno.
(7) Za mimořádné tržní situace může Ministerstvo financí účastníkovi trhu
s elektřinou nebo plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo
k řešení mimořádné tržní situace zápůjčku nebo úvěr. Podmínky pro poskytnutí zápůjčky
nebo úvěru stanoví vláda nařízením. O poskytnutí zápůjčky nebo úvěru rozhoduje vláda.
K financujícím operacím zápůjčky nebo úvěru se pro omezení úrokových, měnových či
jiných rizik nesjednávají obchody s investičními nástroji, včetně derivátů.
(8) Zápůjčky a úvěry poskytnuté podle odstavce 7 nejsou výdajem státního
rozpočtu, splátky těchto zápůjček a úvěrů nejsou příjmem státního rozpočtu a úroky
a jiné příjmy z těchto zápůjček a úvěrů jsou příjmem státního rozpočtu.
(9) Za mimořádné tržní situace může vláda účastníkovi s elektřinou nebo
plynem poskytnout k odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení mimořádné
tržní situace státní záruku. Podmínky pro poskytnutí státní záruky stanoví vláda
nařízením.
§ 19e
Ceny elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci
(1) Je-li ve smlouvě sjednána cena elektřiny nebo plynu, která je vyšší
než cena stanovená vládou, platí po dobu účinnosti nařízení vlády za ujednanou cena
stanovená vládou.
(2) Je-li ve smlouvě sjednaný způsob určení ceny přímo závislý nebo odvozený
od změn ceny elektřiny nebo plynu na organizovaných trzích s elektřinou nebo plynem
a cena elektřiny nebo plynu dodaného za zúčtovací období, které alespoň zčásti spadá
do doby účinnosti nařízení vlády, je vyšší než cena za energetickou jednotku stanovená
vládou, platí po tuto část zúčtovacího období za ujednanou cena stanovená vládou.
(3) Pokud vláda stanovila rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu,
na který se uplatní stanovené ceny, platí za ujednanou cena podle odstavce 1 nebo
2 pouze na stanovený rozsah odběru nebo dodávky elektřiny nebo plynu; pro ostatní
odběr nebo dodávku elektřiny nebo plynu platí nadále cena ujednaná.
(4) V případech podle odstavce 1 nebo 2 se ustanovení § 7 zákona o cenách
nepoužije.
(5) Dodavatel elektřiny nebo plynu je povinen do 30 dnů ode dne vyhlášení
nařízení vlády stanovit novou výši zálohových plateb a zaslat spotřebiteli nebo podnikající
fyzické osobě odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou
plynu do 630 MWh nový předpis zálohových plateb. Nová výše zálohových plateb musí
zohledňovat dodávku elektřiny nebo plynu za cenu stanovenou vládou.
§ 19f
Úhrada prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v mimořádné tržní situaci
(1) Nepokrývá-li stanovená cena v mimořádné tržní situaci oprávněné náklady
na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu, má účastník trhu s elektřinou nebo plynem
dodávající elektřinu nebo plyn právo na úhradu prokazatelné ztráty vzniklé z důvodu
dodávky elektřiny nebo plynu za stanovenou cenu a přiměřeného zisku.
(2) Prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk hradí operátor trhu. Operátor
trhu je povinen hradit prokazatelnou ztrátu a přiměřený zisk na základě žádosti o
úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a poskytnutí stanovených podkladů
za stanovené období. Žádost podle věty první a poskytnuté podklady předá operátor
trhu neprodleně Energetickému regulačnímu úřadu k vyjádření.
(3) Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání plateb na úhradu prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného období, považují se
platby operátora trhu na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnuté
před vypořádáním plateb za zálohové platby. Operátor trhu a účastník trhu s elektřinou
nebo plynem, který žádá o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, jsou povinni
po skončení stanoveného období vypořádat rozdíly mezi zálohovými platbami na úhradu
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a výší prokazatelné ztráty a přiměřeného
zisku za stanovené období. Nepožádá-li účastník trhu s elektřinou nebo plynem o úhradu
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období, je povinen vrátit operátorovi
trhu v termínu stanoveném nařízením vlády všechny poskytnuté zálohové platby.
(4) Účastník trhu s elektřinou nebo plynem je povinen uvést v žádosti o
úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a v podkladech poskytnutých operátorovi
trhu úplné, správné a pravdivé údaje. Stanoví-li nařízení vlády postup vypořádání
plateb na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku poskytnutých v průběhu stanoveného
období, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem povinen se žádostí o úhradu prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období současně doložit zprávu auditora o
ověření správnosti vybraných údajů uváděných v žádosti; to neplatí v případě účastníka
trhu s elektřinou nebo plynem, který nemá za stanovené období zákonem uloženou povinnost
mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Zprávu auditora poskytuje účastník trhu s
elektřinou nebo plynem Energetickému regulačnímu úřadu.
(5) Má-li Energetický regulační úřad po ověření údajů z žádosti a poskytnutých
podkladů pochybnosti o správnosti výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku,
sdělí tuto skutečnost ve stanovené lhůtě společně s důvody operátorovi trhu a účastníkovi
trhu s elektřinou nebo plynem, který žádost operátorovi trhu podal. Operátor trhu
vyzve účastníka trhu s elektřinou nebo plynem k úpravě výpočtu prokazatelné ztráty
a přiměřeného zisku nebo k prokázání správnosti výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného
zisku. Operátor trhu neprodleně předá novou žádost účastníka trhu s elektřinou nebo
plynem s upraveným výpočtem prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku nebo podklady
prokazující správnost výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku Energetickému
regulačnímu úřadu. Pokud má Energetický regulační úřad i nadále pochybnosti o správnosti
výpočtu prokazatelné ztráty nebo přiměřeného zisku, poskytnutí úhrady zcela nebo
zčásti zakáže rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení. Rozklad proti tomuto
rozhodnutí nemá odkladný účinek. To nebrání podání nové žádosti o úhradu prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období i po uplynutí stanoveného termínu.
(6) Operátor trhu má právo na úhradu finančních prostředků poskytovaných
na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku podle odstavce 1 dotací ze státního
rozpočtu. O poskytnutí dotace rozhoduje ministerstvo na základě žádosti operátora
trhu. Ministerstvo poskytuje dotaci v rozsahu předpokládaných finančních prostředků
na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku účastníkům trhu s elektřinou nebo
plynem podle odstavce 1 před úhradou plateb účastníkům trhu za stanovené období.
(7) Při úhradě prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku v nesprávné výši
se postupuje podle § 97.
(8) Vláda nařízením stanoví
a) rozsah oprávněných nákladů na zajištění dodávky elektřiny nebo plynu,
způsob výpočtu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku, rozhodný den pro výpočet
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku a období, za které se prokazatelná ztráta
a přiměřený zisk hradí,
b) postup a termíny vypořádání rozdílu mezi zálohovými platbami a výší
prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku za stanovené období,
c) termíny pro podávání a náležitosti žádosti o úhradu prokazatelné
ztráty a přiměřeného zisku, rozsah podkladů poskytovaných operátorovi trhu a způsob
podávání žádosti o úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku operátorovi trhu,
d) pravidla a termíny pro úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného
zisku,
e) pravidla a termíny pro poskytování dotace na úhradu finančních prostředků
operátorovi trhu,
f) okruh údajů ověřovaných auditorem a rozsah ověření auditorem.
§ 19g
Zajištění dodávek elektřiny nebo plynu v mimořádné tržní situaci za stanovenou
cenu
(1) Pokud zákazník, který nemá pro období účinnosti nařízení vlády o stanovení
cen zajištěnu dodávku elektřiny nebo plynu, požádá obchodníka s elektřinou nebo obchodníka
s plynem, který je dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele
licence na distribuci elektřiny nebo plynu podle § 12a odst. 1, o zajištění dodávek
elektřiny nebo plynu, je obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem povinen neprodleně
sjednat se zákazníkem smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu
nebo smlouvu o dodávce elektřiny nebo plynu na dobu neurčitou za cenu a věcných podmínek
stanovených vládou.
(2) Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat
smlouvu podle odstavce 1 se nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům,
na které se neuplatní cena stanovená vládou nebo s roční spotřebou plynu nad 630
MWh. Povinnost obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem sjednat smlouvu podle
odstavce 1 se dále nevztahuje na dodávky elektřiny nebo plynu zákazníkům, kteří jsou
vůči tomuto obchodníkovi s elektřinou nebo obchodníkovi s plynem v prodlení s úhradou
jakékoliv platby za dodávku elektřiny nebo plynu nebo související služby.
(3) Nastane-li v období, pro které vláda stanovila ceny, některá ze skutečností
podle § 12a odst. 2, je dodavatel poslední instance povinen v tomto období dodávat
elektřinu nebo plyn za cenu stanovenou vládou. Ustanovení tohoto zákona o povinnosti
zajištění dodávky poslední instance za cenu regulovanou Energetickým regulačním úřadem
se po dobu účinnosti nařízení vlády o stanovení cen nepoužijí.
§ 20
Regulační výkazy
(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu
nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více
než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena
k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, držitel licence na činnost datového
centra a držitel licence na činnosti operátora trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu
účty pro účtování o nákladech a výnosech, výsledku hospodaření, aktivech a pasivech
odděleně za každou z těchto licencovaných činností. Držitel licence na obchod s elektřinou,
který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel
licence na činnosti operátora trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a
výsledku hospodaření odděleně za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných
zdrojů energie.
(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci
plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků,
je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních
vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné
s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu
nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní
veřejné zakázky9a).
(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě
je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava
je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření
odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním
předpisem9b).
(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného
v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými
týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi
vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost
ve zprávě auditora.
(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem
licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří
holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen
uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo
pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo propachtovatel energetického
zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné
a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění,
umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy
a poskytnout k nim vysvětlení.
(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu,
činnosti operátora trhu, činnost datového centra, distribuci elektřiny, distribuci
plynu, na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných
zdrojích energie, držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na
rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné
energie přesahuje 2 500 000 Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat
je Energetickému regulačnímu úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je
osoba předkládající regulační výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních
výkazů, ze kterého byly odstraněny údaje mající charakter obchodního tajemství nebo
důvěrné informace.
(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat
do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora
za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu,
k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo
rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou
účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.
§ 20a
Operátor trhu
(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí
na jméno.
(2) Akcie operátora trhu vlastní stát nebo provozovatel přenosové soustavy.
(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm.
b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový
podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Členem statutárního orgánu,
členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická
osoba, která je současně členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence
uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech 2 až 6 a 8 a v § 4 odst. 1 písm.
c).
(4) Operátor trhu je povinen
a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou
a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energií,
b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení
předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní
soustavy,
c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání
odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,
d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy
o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi
trhu,
e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou
a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,
f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,
provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou
ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
g) zajistit ochranu chráněných informací,
h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel
trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem
skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace
související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka
na změnu dodavatele,
j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání
typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,
l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie
nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,
m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v
plynárenství,
n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou
nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní
podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu
pro plynárenství,
o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance registrační
čísla odběrných míst zákazníků a jejich předávacích míst,
p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících
plynu a jejich kapacitu a bilanci služby přeshraničního využití zásobníku plynu,
pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje,
q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do
zahraničí a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,
r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské
soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České
republiky,
s) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek
plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu
a úřadu,
u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus a aukční bonus na elektřinu
z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny
a tepla,
v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou
cenou a cenu za jeho činnost,
w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo, výrobcům tepla z neobnovitelného
zdroje bonus k transformaci výroby tepla a výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,
x) vydávat záruky původu energie, zajišťovat jejich evidenci včetně
jejich převodů, uplatnění, vyřazení a zrušení v elektronické podobě a uznávat záruky
původu vydané v zahraničí a zahrnovat záruky původu, jejichž platnost skončila, do
výpočtu zbytkového energetického mixu,
y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického
regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu,
vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu
a rozvoje zdrojů,
z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s
energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích
včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti
podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
aa) sestavovat a zveřejňovat zbytkový energetický mix, který reprezentuje
celkovou roční skladbu zdrojů energie při spotřebě elektřiny v České republice,
bb) na základě údajů předávaných ministerstvem pravidelně aktualizovat
seznam provozovatelů čerpacích stanic, vlastníků výdejních jednotek a provozovatelů
dobíjecích stanic, v rozsahu nezbytném pro plnění svých povinností podle tohoto zákona,
zákona o podporovaných zdrojích energie a zákona o ochraně ovzduší, poskytnutých
ministerstvem podle zákona o pohonných hmotách, a v rámci vedení seznamu
1. evidovat
informace o množství pohonných hmot použitých v dopravě,
2. evidovat informace na
základě údajů pravidelně předávaných Celní správou České republiky o množství biopaliv,
které bylo uvedeno do volného daňového oběhu pro dopravní účely nebo dodáno na daňové
území České republiky pro dopravní účely v pohonných hmotách uvedených do volného
daňového oběhu v jiném členském státě Evropské unie,
3. evidovat informace o množství
elektřiny, která byla spotřebována v dobíjecí stanici pro dopravní účely a doložena
uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ této elektřiny z obnovitelného zdroje
energie,
4. evidovat informace o množství elektřiny, která byla vyrobena a spotřebována
pro dopravní účely přímo v odběrném místě, ve kterém je připojena dobíjecí stanice,
bez využití přenosové nebo distribuční soustavy,
5. evidovat informace o množství
biometanu, který byl spotřebován v čerpací stanici nebo výdejní jednotce a doložen
uplatněnými zárukami původu prokazujícími původ tohoto biometanu z obnovitelného
zdroje energie,
6. evidovat informace o množství biometanu, který byl spotřebován
v čerpací stanici nebo výdejní jednotce bez využití plynárenské soustavy včetně informací
a dokladů o surovinách využitých pro výrobu tohoto biometanu,
cc) poskytovat nebo zpřístupňovat registrovanému účastníkovi trhu s
elektřinou naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním
sdílené elektřiny,
dd) poskytovat datovému centru informaci o přiřazení dodavatele elektřiny,
subjektu zúčtování a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným
do skupiny sdílení.
(5) Operátor trhu je dále povinen
a) na výzvu ministerstva zahájit činnosti jménem České republiky a
na její účet dodávat subjektům zúčtování nebo od nich odebírat za úplatu plyn, a
to v případě, že Česká republika na základě přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) přijme
nebo poskytne mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství; toto není považováno
za obchod s plynem,
b) na základě rozhodnutí ministerstva vyplácet finanční kompenzace
nepřímých nákladů podle zákona upravujícího podmínky obchodování s povolenkami na
emise skleníkových plynů,
c) v rozsahu stanoveném ve smlouvě o vyrovnávacím režimu administrovat
a vyplácet úhradu vyrovnávací platby podle zákona o opatřeních k přechodu České republiky
k nízkouhlíkové energetice a plnit své případné další povinnosti podle smlouvy o
vyrovnávacím režimu.
(6) Operátor trhu má právo
a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování
a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné
pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy
a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků
plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,
c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti
vůči operátorovi trhu,
d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje
pro zpracování bilancí,
e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou
až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb
plynárenské soustavy,
f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis.
m
3
a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje
o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,
h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů
podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou,
i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny
a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené
elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,
j) na úhradu ceny za činnosti operátora trhu a poplatku na činnost
Energetického regulačního úřadu od provozovatelů distribučních soustav, provozovatele
přepravní soustavy a provozovatele přenosové soustavy.
(7) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti,
jejichž ceny nepodléhají regulaci.
(8) Operátor trhu vede evidenci využití obnovitelných zdrojů energie v
dopravě.
(9) Operátor trhu zpracovává a předává ministerstvu alespoň jednou ročně
zprávu o dosaženém podílu elektřiny a biometanu na hrubé konečné spotřebě energie
v dopravě.
§ 20b
Energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje
(1) Společenstvími jsou energetické společenství a společenství pro obnovitelné
zdroje.
(2) Energetickým společenstvím je právnická osoba s formou spolku,
družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského právního
jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným
vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a
a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální
přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,
b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny, sdílení elektřiny,
dodávka elektřiny nebo výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících
se zajišťováním energetických potřeb jejích členů,
c) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kterými jsou fyzické osoby,
malé podniky60), územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové
organizace územních samosprávných celků, a ani nikdo jiný než tito členové v ní nesmí
přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,
d) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči
energetickému společenství, a to kdykoliv a bezplatně, a
e) která je registrována jako energetické společenství v registru společenství
vedeném Energetickým regulačním úřadem.
(3) Společenstvím pro obnovitelné zdroje je právnická osoba s formou
spolku, družstva nebo jiná korporace, jejíž vnitřní poměry podle zakladatelského
právního jednání jsou co do obsahu a účelu v podstatných rysech obdobné zákonem vymezeným
vnitřním poměrům spolku nebo družstva, a
a) jejímž účelem je poskytovat environmentální, hospodářské nebo sociální
přínosy svým členům nebo na území, na kterém provozuje svou činnost,
b) jejímž předmětem činnosti je výroba elektřiny nebo jiných forem
energie z obnovitelných zdrojů energie, dodávka elektřiny, sdílení elektřiny nebo
výkon jiných činností nebo poskytování jiných služeb souvisejících se zajišťováním
energetických potřeb jejích členů,
c) jejímiž členy jsou jen fyzické osoby, malé nebo střední podniky60),
územní samosprávné celky nebo dobrovolné svazky obcí nebo jiné příspěvkové organizace
územních samosprávných celků,
d) v níž hlasovací práva náleží jen členům, kteří se nacházejí v blízkosti
energetických zařízení provozovaných touto právnickou osobou, a ani nikdo jiný než
tito členové v ní nesmí přímo nebo nepřímo jinak uplatňovat rozhodující vliv,
e) v níž je možné ukončit členství jednostranným právním jednáním vůči
společenství pro obnovitelné zdroje, a to kdykoliv a bezplatně, a
f) která je registrována jako společenství pro obnovitelné zdroje v
registru vedeném Energetickým regulačním úřadem.
(4) Název energetického společenství může obsahovat označení "energetické
společenství" a název společenství pro obnovitelné zdroje může obsahovat označení
"společenství pro obnovitelné zdroje". Ten, kdo není společenstvím, nesmí používat
označení "energetické společenství" a "společenství pro obnovitelné zdroje
(5) Zakladatelské právní jednání společenství obsahuje také vymezení účelu
společenství. Zakladatelské právní jednání společenství pro obnovitelné zdroje obsahuje
dále vymezení území, na kterém má společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu
z obnovitelných zdrojů energie a které je právně významné pro určení postavení člena
v blízkosti energetických zařízení. Toto území může zahrnovat souvislé území správních
obvodů nejvýše 3 obcí s rozšířenou působností nebo území hlavního města Prahy.
(6) Členem v blízkosti energetických zařízení se rozumí člen, který má
bydliště nebo sídlo nebo provozovnu na území vymezeném v zakladatelském právním jednání
podle odstavce 5.
(7) Společenství je povinné vést seznam členů, který obsahuje také
následující údaje:
a) jméno a příjmení, název nebo obchodní firma člena, bydliště nebo
sídlo a den narození v případě fyzické osoby, sídlo právnické osoby a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno,
b) druh členství,
c) počet hlasů člena s hlasovacími právy,
d) u členů energetického společenství s hlasovacím právem údaj o tom,
zda je člen fyzickou osobou, malým podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným
svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která
není podnikem,
e) u členů společenství pro obnovitelné zdroje údaj o tom, zda je člen
fyzickou osobou, malým nebo středním podnikem, územním samosprávným celkem, dobrovolným
svazkem obcí nebo jinou příspěvkovou organizací územního samosprávného celku, která
není podnikem,
f) u členů společenství pro obnovitelné zdroje v blízkosti energetických
zařízení adresa bydliště nebo sídla nebo provozovny na území vymezeném v zakladatelském
právním jednání podle odstavce 5.
(8) Má-li společenství formu družstva nebo jiné obdobné obchodní korporace,
může, připouští-li to zakladatelské právní jednání, rozdělit nejvýše 33 % zisku a
jiných vlastních zdrojů pouze mezi své členy,
a) neohrozí-li naplňování účelu společenství a zajišťování potřeb členů
společenství,
b) vytvoří-li fond ze zisku ve výši nejméně 30 % základního kapitálu,
který nelze rozdělit mezi členy.
(9) Má-li společenství formu spolku nebo jiné obdobné korporace, která
není obchodní korporací, rozdělení zisku nebo jiných vlastních zdrojů se zakazuje.
§ 20c
Některé požadavky na členství a opatření na ochranu členů společenství
(1) Členství členů společenství s hlasovacími právy má stejný obsah, ledaže
v zakladatelském právním jednání jsou určeny různé druhy členství členů společenství
s hlasovacími právy v závislosti na rozdílném druhu potřeb členů zajišťovaných společenstvím
nebo je-li dán jiný spravedlivý důvod. Pro určení obsahu členství členů společenství
bez hlasovacích práv platí věta druhá obdobně.
(2) Ukončí-li členství člen společenství, který je fyzickou osobou, do
1 měsíce po vzniku členství na základě přihlášky, platí, že se členem společenství
nestal, pokud již nezačal vykonávat práva spojená s členstvím ve společenství.
(3) Společenství je povinno všem členům, do jejichž práv a povinností se
zasahuje, doručit rozhodnutí o změně obsahu členství. Rozhodne-li společenství o
změně obsahu členství, nejsou takové změny účinné vůči členovi společenství, který
pro takovou změnu nehlasoval a nejpozději do 1 měsíce ode dne doručení rozhodnutí
o změně obsahu členství společenství písemně oznámil, že ukončuje členství.
(4) Členství přechází na právního nástupce, jestliže splňuje podmínky členství
podle tohoto zákona a zakladatelského právního jednání. Člen společenství je oprávněn
své členství převést na jiného, splňuje-li taková osoba podmínky členství podle tohoto
zákona a zakladatelského právního jednání. K zákazu nebo omezení převodu členství
v zakladatelském právním jednání se nepřihlíží. Převodem nebo přechodem členství
nesmí dojít ke změně obsahu členství.
(5) Určuje-li zakladatelské právní jednání společenství výpovědní dobu
pro ukončení členství, nesmí být výpovědní doba delší než 3 měsíce. Zaniklo-li členovi
společenství vlastnické nebo užívací právo k odběrnému místu, jehož předávací místo
je součástí skupiny sdílení, je výpovědní doba 1 měsíc. Výpovědní doba počíná běžet
prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi. K ustanovení zakladatelského
právního jednání určujícímu delší výpovědní dobu se nepřihlíží.
(6) Nejvyšším orgánem společenství, které má formu spolku, je členská schůze.
(7) Člen společenství s hlasovacími právy nemůže na nejvyšším orgánu vykonávat
hlasovací právo s hlasy převyšujícími 10 % všech hlasů ve společenství. Při posuzování
schopnosti nejvyššího orgánu společenství se usnášet a při přijímání usnesení se
nepřihlíží k hlasům, s nimiž člen společenství nemůže vykonávat hlasovací právo.
§ 20d
Registrace společenství
(1) Registrace společenství se provádí na žádost.
(2) Žádost o registraci společenství obsahuje
a) název nebo obchodní firmu žadatele, jeho sídlo a identifikační číslo,
bylo-li přiděleno,
b) předmět činnosti,
c) jméno a příjmení, bydliště a den narození členů žadatele, jedná-li
se o fyzické osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo členů žadatele, kteří jsou
právnickými osobami, a identifikační číslo členů, bylo-li přiděleno, s uvedením skutečnosti,
kterým z těchto členů mají náležet hlasovací práva a který z těchto členů je malým
nebo středním podnikem,
d) jméno a příjmení, bydliště a den narození, jedná-li se o fyzické
osoby, a název nebo obchodní firmu a sídlo, jedná-li se o právnické osoby, a identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, popřípadě rovněž adresy provozoven členů v blízkosti energetických
zařízení, jedná-li se o žádost o registraci společenství pro obnovitelné zdroje,
e) prohlášení žadatele o tom, který člen nebo členové vykonávají rozhodující
vliv.
(3) Součástí žádosti o registraci společenství je kopie
a) zakladatelského právního jednání,
b) dokladu o založení právnické osoby,
c) dokladů, ze kterých vyplývá, že je člen žadatele malým nebo středním
podnikem, nebo prohlášení člena žadatele o tom, že je malým nebo středním podnikem.
(4) Energetický regulační úřad zapíše žadatele do registru společenství,
pokud jsou splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm.
a) až e) a žadatel nebyl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle
§ 20g odst. 3. O provedené registraci Energetický regulační úřad žadatele vyrozumí
nejpozději do 7 dní od zápisu do registru společenství.
(5) Nejsou-li splněny podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo
odst. 3 písm. a) až e), Energetický regulační úřad rozhodne o tom, že žadatel nesplňuje
některou z podmínek pro společenství podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst.
3 písm. a) až e), a žadatele do registru společenství nezapíše. Rozhodnutí podle
věty první je prvním úkonem v řízení. Energetický regulační úřad žadatele do registru
společenství nezapíše rovněž v případě, že žadatel neuhradil správní poplatek nebo
byl v posledních 3 letech vymazán z registru společenství podle § 20g odst. 3, a
vyrozumí o tom žadatele.
(6) Před zápisem společenství do veřejného rejstříku mohou žádost o registraci
podat osoby oprávněné podat návrh na zápis společenství jako právnické osoby do veřejného
rejstříku. Energetický regulační úřad provede registraci založené právnické osoby
před jejím zápisem do veřejného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla
založena, a lze-li důvodně předpokládat, že k okamžiku svého vzniku bude splňovat
podmínky podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).
(7) Nedojde-li k zápisu založené právnické osoby do veřejného rejstříku
do 90 dnů od zápisu do registru společenství, Energetický regulační úřad ji z registru
společenství vymaže.
§ 20e
Oznamovací povinnost společenství
Společenství je povinné bezodkladně oznámit Energetickému regulačnímu úřadu
změnu údajů zapsaných v registru společenství, nebo že společenství přestalo splňovat
některou z podmínek podle § 20b odst. 2 písm. a) až d) nebo odst. 3 písm. a) až e).
§ 20f
Změna údajů v registru společenství
(1) Energetický regulační úřad zapíše změnu údajů v registru společenství,
pokud o to společenství požádá a doloží změnu zapsaných údajů. Ustanovení § 20d se
použije obdobně.
(2) Zjistí-li Energetický regulační úřad, že došlo ke změně údajů zapsaných
v registru společenství, provede změnu zápisu údajů v registru společenství a vyrozumí
o tom společenství.
§ 20g
Výmaz z registru společenství
(1) Energetický regulační úřad vymaže společenství z registru společenství,
pokud
a) o to společenství požádá, nebo
b) společenství zanikne.
(2) Energetický regulační úřad rozhodne o výmazu společenství z registru
společenství, pokud
a) energetické společenství přestalo splňovat některou z podmínek podle
§ 20b odst. 2 písm. a) až d), nebo
b) společenství pro obnovitelné zdroje přestalo splňovat některou z
podmínek podle § 20b odst. 3 písm. a) až e).
(3) Energetický regulační úřad může rozhodnout o výmazu společenství
z registru společenství, pokud
a) společenství vykonává činnost v rozporu s účelem, pro který bylo
založeno,
b) ve společenství vykonává rozhodující vliv osoba nebo osoby, které
nejsou členy společenství s hlasovacími právy,
c) společenství pro obnovitelné zdroje porušilo nebo porušuje zákaz
podle § 20i odst. 3,
d) společenství poruší závažným způsobem zákonné povinnosti uložené
společenství jako právnické osobě nebo povinnosti související s činností společenství.
(4) Řízení o výmazu společenství z registru společenství zahajuje Energetický
regulační úřad z moci úřední.
(5) Lze-li důvod, pro který lze vydat rozhodnutí o výmazu společenství
z registru společenství, odstranit, vyzve Energetický regulační úřad společenství
před zahájením řízení k jeho odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.
§ 20h
Registr společenství
(1) Energetický regulační úřad vede v elektronické podobě registr společenství,
který je informačním systémem veřejné správy. Do registru společenství se zapisuje
a) registrační číslo společenství přidělené Energetickým regulačním
úřadem,
b) datum registrace společenství,
c) název nebo obchodní firma společenství,
d) adresa sídla a identifikační číslo společenství,
e) právní forma společenství,
f) informace, zda jde o energetické společenství nebo o společenství
pro obnovitelné zdroje,
g) předmět činnosti společenství,
h) v případě společenství pro obnovitelné zdroje území, na kterém má
společenství pro obnovitelné zdroje vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů energie
a které je právně významné pro určení postavení člena v blízkosti energetických zařízení,
i) datum výmazu společenství z registru společenství.
(2) Energetický regulační úřad zveřejňuje údaje zapsané v registru společenství
na svých internetových stránkách. Energetický regulační úřad vede registr společenství
způsobem, který v něm umožní vyhledávat podle údajů zapisovaných do registru společenství.
§ 20i
Práva a povinnosti společenství
(1) Společenství je oprávněno za podmínek stanovených tímto zákonem
a) odebírat elektřinu v odběrném místě pro vlastní spotřebu,
b) vyrábět elektřinu,
c) dodávat elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím,
d) sdílet elektřinu vyrobenou ve výrobně elektřiny provozované společenstvím
do předávacího místa člena společenství.
(2) Provozuje-li energetické společenství v odběrném místě výrobnu elektřiny
s výkonem do 50 kW bez licence na výrobu elektřiny v souladu s § 28 odst. 5, je oprávněno
dodávat elektřinu z této výrobny elektřiny pouze obchodníkovi s elektřinou.
(3) Společenství pro obnovitelné zdroje má mimo území podle § 20b odst.
5 právo vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pouze ve výrobnách elektřiny, jejichž
celkový instalovaný výkon nepřesahuje jednu třetinu celkového instalovaného výkonu
všech jím provozovaných výroben elektřiny.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
DÍL 1
Elektroenergetika
§ 21
zrušen
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou
a) výrobci elektřiny,
b) provozovatel přenosové soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) operátor trhu,
e) obchodníci s elektřinou,
f) zákazníci,
g) společenství,
h) datové centrum.
(2) Účastníci trhu s elektřinou
a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek,
a
b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit cenu za systémové služby,
cenu za provoz nesíťové infrastruktury a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných
zdrojů energie podle zákona o podporovaných zdrojích energie i v případě, kdy není
uzavřena smlouva o zajištění služby distribuční soustavy, využívá-li k odběru elektřiny
jím provozovanou distribuční soustavu.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1) Výrobce elektřiny má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky
připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky
stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční
soustavy,
b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny
ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,
c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní
potřebu, pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a distribučních soustav
umožňují,
d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům
při neoprávněném odběru elektřiny,
f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny
elektřiny,
g) sdílet s využitím distribuční nebo přenosové soustavy elektřinu
vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny do jiného předávacího místa výrobce
elektřiny,
h) sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny
zákazníkovi, jestliže mají tito účastníci trhu s elektřinou předávací místa připojená
k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové skříně
nebo hlavní domovní kabelové skříně, nebo sdílet takto vyrobenou elektřinu s využitím
distribuční nebo přenosové soustavy do předávacích míst zákazníků nebo do předávacího
místa výrobny,
i) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování
dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,
j) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích
míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou
informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci o průběhu výroby elektřiny
a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je elektřina sdílena, od datového
centra.
(2) Výrobce elektřiny je povinen si zajistit vlastnické právo nebo zřídit
věcné břemeno k cizí nemovitosti nebo její části umožňující zřízení nebo provozování
výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více s možností
poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, stavby pro
energetickou bezpečnost podle zákona o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury
a stavby související, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu
ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou
jinak; v případě, že vlastník nemovitosti není znám nebo určen nebo je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro
odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního
právního předpisu4e), rozhodne příslušný vyvlastňovací úřad na návrh příslušného
výrobce elektřiny o odejmutí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
podle jiného právního předpisu4e).
(3) Výrobce elektřiny je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě
nebo k distribuční soustavě,
b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové
soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv
o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost
za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny
za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace
pro plnění povinností operátora trhu,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro
provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu
údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny
připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,
k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím
dálkový přístup
1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém
roce,
2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při
výrobě elektřiny v uplynulém roce,
l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační
soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených
Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,
nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem
trhu,
n) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu
zákazníkům,
o) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu
a rozvoje elektrizační soustavy,
p) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více
zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení
v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající
obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném
výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem
do 10 MW včetně,
q) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále
jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem
přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny
připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny
má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení
tak, aby vyhovovala těmto změnám,
s) splnit požadavky na bezpečnou instalaci v případě výroben elektřiny
z obnovitelných zdrojů energie s instalovaným výkonem do 50 kW připojených k distribuční
soustavě, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona,
t) hradit provozovateli přenosové soustavy nebo distribuční soustavy
cenu za provoz nesíťové infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacího
místa zákazníka podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny.
(4) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským
řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj
přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,
a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy
uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli
propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského
trhu s elektřinou,
b) poskytuje službu přenosové soustavy,
c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli
distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu
na úrovni přenosové soustavy,
e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle
vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením
o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování
bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny
účastníkům trhu s elektřinou,
f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové
soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti
o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence
udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro
krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy
mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat
regulační energii,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům
trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy
nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví
nebo majetek osob,
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny
v neprospěch účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení
dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny provozovateli
propojených přenosových soustav,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z
výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz
elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy podle
§ 52,
5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy
nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví
nebo majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil
tato zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo
v důsledku jiných provozních stavů způsobených provozovateli propojených přenosových
soustav, nebo
11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči
a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna
zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované
činnosti,
i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou
nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné
podle oceňovacího předpisu47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník
není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo
nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací
úřad na návrh provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy
je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení
věcného břemene nezmařil provozovatel přenosové soustavy.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu
6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení
nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu
škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací
povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil
provozovatel přenosové soustavy.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle
odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti
do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do
stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně
oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit
podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen
a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové
soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos
nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace
pro plnění jeho povinností,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu
s těmito pravidly,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům
distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné
k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení
dovozu nebo vývozu elektřiny,
i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav
roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek
zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové
soustavy a po jeho schválení jej zveřejňovat,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny
přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení
provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné
informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále
je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli
distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,
r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států,
které nejsou členy Evropské unie,
t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení
přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení
výpadku výroben elektřiny,
u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního
trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,
v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající
se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou;
touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat
mlčenlivost podle písmene o),
x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s elektřinou,
y) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben
elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k přenosové soustavě
a odběrná místa zákazníků připojená k přenosové soustavě,
z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných
služeb.
(11) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti
s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přenosové soustavě při prodeji nebo nákupu
elektřiny realizovaným podnikem ve skupině a
b) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci
nebyli převedeni k výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou nebo provozovateli
distribuční soustavy; to neplatí pro chráněné informace, které jsou provozovatelem
přenosové soustavy poskytovány podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů,
c) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na
vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů
následujícího měsíce; provozovatel přenosové soustavy takto poskytuje údaje za požadované
období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců,
d) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra.
(12) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm.
a), umožní provozovatel přenosové soustavy připojení výrobny elektřiny s možností
omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení
nebo řešení přetížení v přenosové soustavě.
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické
struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou
nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí
být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,
b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním
závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají
přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s
elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
d) provozovatel přenosové soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě
s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve
vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje
s elektřinou nebo s plynem,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady
nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není
oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují
jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady
nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí
být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu
nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce
plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují
se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku
nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo
nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem
s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného
práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,
obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním
orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která
vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy,
jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za
účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě
získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně
s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické
osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily
jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky
oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových
soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník
s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou
nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu
vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové
soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy
statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami,
d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů
mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem
s elektřinou nebo plynem.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční
soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytuje služby distribuční soustavy,
c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci
s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno
více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na
výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.
(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro
krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům
trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněném odběru elektřiny
podle § 51,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo
v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
6. při vzniku
a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních
účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník
opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným
částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň
15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z
výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem
na spolehlivý provoz distribuční soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života,
zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při
předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže
mu výrobce neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distribuční
soustavy podle § 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy
nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při
vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9.
při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch
ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10. při provádění dispečerského řízení
podle § 26 odst. 5, nebo
11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného
důvodu přístup k měřicímu zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení
kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem
písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti
vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním distribuční soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou
umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
i) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny
a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené
elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od datového centra,
j) zrušit rezervaci výkonu nebo rezervaci příkonu, pokud žadatel
o připojení prokazatelně neplní podmínky a termíny připojení podle odstavce 10 písm.
a).
(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši
ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; v
případě, že vlastník není znám nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný
nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný
vyvlastňovací úřad na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí
o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části.
To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo
již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu
6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení
nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických
komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů
předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací,
při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci
3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady
škody.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu
škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací
povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil
provozovatel distribuční soustavy.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen
uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených
prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti
a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění
nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu
a zbytků po těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit
místo, způsob, včetně určení napěťové hladiny, termín a podmínky připojení v souladu
se zásadou hospodárnosti rozvoje a provozu distribuční soustavy a umožnit distribuci
elektřiny každému, kdo o to požádá, je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky
stanovené Pravidly provozování distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného
nedostatku kapacity zařízení pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného
provozu distribuční soustavy nebo přenosové soustavy; nedostatek kapacity zařízení
pro distribuci elektřiny nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční
soustavy musí provozovatel distribuční soustavy žadateli písemně zdůvodnit s uvedením
předběžného termínu a předběžných podmínek budoucího připojení,
b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny
přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k
distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí,
kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat
za jeho činnost,
f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a datovému centru naměřené a vyhodnocené údaje a další
nezbytné informace pro plnění jeho povinností,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a
vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných
distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné
k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli
ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu
provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro
distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční
soustavy, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny
v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,
l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického
hlediska,
m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu a datovému centru, a zajišťovat, aby nebyly chráněné
informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále
je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli
soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními
soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení
k této distribuční soustavě,
s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi,
jeho odběrném místě a jeho předávacích místech v rozsahu nezbytném pro zajištění
dodávky poslední instance,
t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě,
umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční
soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k
přenosové soustavě,
u) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti
s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo
nákupu elektřiny realizovaným podnikem ve skupině,
v) bezplatně a způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytovat na
vyžádání oprávněného žadatele údaje z měření elektřiny51), a to do 6 pracovních dnů
následujícího měsíce; provozovatel distribuční soustavy takto poskytuje údaje za
požadované období, nejvýše však za období posledních 36 měsíců.
(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen
a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny
ze států, které nejsou členy Evropské unie,
b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby
tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby
a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke
které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem
nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,
f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,
g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných
stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,
h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení
tak, aby vyhovovala těmto změnám,
j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě
a pro vlastní potřebu,
k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s elektřinou,
l) registrovat u operátora trhu jednotlivá předávací místa výroben
elektřiny, odběrných míst a distribučních soustav připojených k distribuční soustavě
a odběrná místa zákazníků připojená k distribuční soustavě,
m) zveřejňovat a jednou za měsíc aktualizovat na svých internetových
stránkách údaje o počtu přijatých a odmítnutých žádostí o připojení k distribuční
soustavě a interaktivní mapu, která obsahuje následující informace pro všechna území
vymezené licencí:
1. pro napěťovou hladinu velmi vysokého a vysokého napětí údaje
o volné distribuční kapacitě v jím provozované distribuční soustavě,
2. pro napěťovou
hladinu nízkého napětí údaje o volné kapacitě elektrických stanic v jím provozované
distribuční soustavě,
n) hradit datovému centru cenu za činnost datového centra, jedná-li
se o provozovatele regionální distribuční soustavy,
o) nejméně jednou za čtyři roky ve spolupráci s držiteli licence
na výrobu tepelné energie vykonávajícími činnost v rámci jeho vymezeného území vyhodnotit
a zveřejnit na základě údajů poskytnutých držiteli licence na výrobu tepelné energie
celkový potenciál flexibility na straně výroby i na straně spotřeby v rámci celého
vymezeného území a posoudit, zda by využití zjištěného potenciálu flexibility bylo
zdrojově a nákladově efektivnější pro zajištění služby distribuční soustavy.
(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena
k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy,
použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
(13) Nelze-li připojit výrobnu elektřiny z důvodu podle odstavce 10 písm.
a), umožní provozovatel distribuční soustavy připojení výrobny elektřiny s možností
omezení využití rezervovaného výkonu bez náhrady za takové omezení při předcházení
nebo řešení přetížení v distribuční soustavě.
§ 25a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a
rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny.
Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se
nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny,
přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynem; členem statutárního orgánu nebo
vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba,
která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který
je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení
provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich
nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele
distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v
rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na
hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími
právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční
soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost
nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného
provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem
zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud
takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného
nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční
plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho
maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program
rovného zacházení“), kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční
soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy
ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora
programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti
a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady
nebo správní rady a všechny zaměstnance.
(6) Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční
soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu
v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která
je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo
plynem.
(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu
elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení
podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný
obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle
tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit
pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný
podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných míst
zákazníků.
(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou,
pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny,
který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.
§ 26
Technické dispečinky
(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy
a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě
a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění systémových
služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem
distribuční soustavy,
b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami
ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících
přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních
vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický
dispečink provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové
soustavy a propojených soustav v zahraničí,
c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny
v přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.
(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí dispečerské
řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu
s § 25 odst. 1 písm. c).
(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a technický
dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat
si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů
a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném
čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen uposlechnout
pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy,
b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink
provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě,
povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přenosové soustavě,
c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve
vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav
povinny vzájemně spolupracovat.
(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické
dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného
a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití sjednaných možností omezování
využití rezervovaných výkonů výroben elektřiny a poté dostupných tržních mechanismů
provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem odstraňování nevyrovnané bilance
elektrizační soustavy nebo její části, nebo za účelem řízení přetížení podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní trh s elektřinou52) při
dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně měnit výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny.
Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může
být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepelné energie.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy, jehož technický dispečink změnil při dispečerském řízení, prováděném mimo
stavy nouze nebo předcházení stavu nouze, výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny a
nejednalo-li se o změnu výroby elektřiny ve výrobně elektřiny, pro kterou bylo sjednané
připojení s možností omezení rezervovaného výkonu bez náhrad, je povinen poskytnout
a) příslušnému výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, který je
příjemcem podpory podle jiného právního předpisu28), při omezení výroby elektřiny
náhradu za neodebranou elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po
odečtu nákladů za nevyrobenou elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby,
nebo
b) příslušnému výrobci elektřiny náhradu za změnu výroby elektřiny
z výrobny elektřiny, s výjimkou případů podle písmene a), ve výši sjednané ve smlouvě
nebo stanovené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího vnitřní
trh s elektřinou52).
V případě sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický regulační úřad.
(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové
soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné
údaje potřebné k dispečerskému řízení.
(8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné
technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem
provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.
§ 27
Datové centrum
(1) Datové centrum je akciová společnost s dualistickým systémem
vnitřní struktury, která je držitelem licence na činnost datového centra a jejíž
akcie smí vlastnit pouze
a) provozovatel přenosové soustavy,
b) provozovatelé regionálních distribučních soustav, k jejichž distribučním
soustavám je připojeno nejméně 100 000 odběrných míst zákazníků, nebo
c) Česká republika.
(2) Obchodní firma datového centra musí obsahovat označení "elektroenergetické
datové centrum". Ten, kdo není datovým centrem, nesmí používat označení "elektroenergetické
datové centrum
(3) Akcionáři datového centra se při založení akciové společnosti podílí
na základním kapitálu stejným rozsahem.
(4) Datové centrum smí vydat jen akcie na jméno stejného druhu.
(5) Akcie datového centra lze převést jen s jednomyslným souhlasem dozorčí
rady datového centra. Dozorčí rada datového centra je povinna odmítnout souhlas,
mají-li být akcie datového centra převedeny na jinou osobu než uvedenou v odstavci
1. Omezení převoditelnosti akcií datového centra se zapisuje do obchodního rejstříku.
(6) Zakazuje se
a) přenechat akcie datového centra k užívání nebo požívání jiné osobě
než uvedené v odstavci 1,
b) převést práva spojená s akciemi datového centra na jinou osobu
než uvedenou v odstavci 1,
c) přenechat výkon práv spojených s akciemi datového centra jiné
osobě než uvedené v odstavci 1.
(7) Stanovy datového centra musí upravovat způsob ukončení účasti v datovém
centru, pokud akcionář přestane být osobou podle odstavce 1.
§ 27a
Další požadavky na způsobilost k výkonu funkce člena představenstva,
člena dozorčí rady a vedoucího zaměstnance datového centra
Členem představenstva, členem dozorčí rady nebo vedoucím zaměstnancem
datového centra v řídící působnosti představenstva nebo jeho členů nesmí být osoba,
která je současně členem statutárního orgánu nebo dozorčí rady nebo zaměstnancem
jiného držitele licence podle tohoto zákona než toho, kdo je akcionářem datového
centra.
§ 27b
Dozorčí rada datového centra
(1) Dozorčí rada datového centra musí mít nejméně tři členy.
(2) Česká republika jmenuje a odvolává třetinu členů dozorčí rady.
(3) Odstavec 2 se nepoužije, je-li jediným akcionářem datového centra
Česká republika.
§ 27c
Práva a povinnosti datového centra
(1) Datové centrum má za podmínek stanovených tímto zákonem právo
na
a) úhradu ceny za činnost datového centra od provozovatelů regionálních
distribučních soustav a provozovatele přenosové soustavy,
b) údaje nezbytné pro plnění svých povinností od operátora trhu a
účastníků trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového centra,
c) údaje nezbytné pro plnění svých povinností z licencí udělených
podle tohoto zákona a registru společenství od Energetického regulačního úřadu, pokud
nejsou osobními údaji, chráněnou informací nebo informací chráněnou jiným právním
předpisem.
(2) Datové centrum je povinno
a) zpracovávat Řád datového centra a po schválení Energetickým regulačním
úřadem jej zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup,
b) vykonávat činnost datového centra v souladu se schváleným Řádem
datového centra,
c) zajistit ochranu chráněných informací,
d) uzavřít smlouvu o přístupu do informačního systému datového centra
s každým, kdo o to požádá, splní podmínky přístupu do informačního systému datového
centra stanovené Řádem datového centra a komu tento zákon vůči datovému centru zakládá
práva nebo povinnosti nebo komu tento zákon ukládá povinnost zajistit za jiného účastníka
trhu s elektřinou předávání údajů datovému centru.
(3) Datové centrum umožní každému, komu tento zákon nebo jiný právní
předpis ukládá povinnost předávat nebo poskytovat údaje datovému centru, činit tak
elektronicky prostřednictvím informačního systému datového centra, a to přímo, nebo
prostřednictvím účastníka trhu s elektřinou s přístupem do informačního systému datového
centra, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách
dodávky elektřiny. Předává nebo poskytuje-li datové centrum údaje účastníkovi trhu
s elektřinou, činí tak rovněž prostřednictvím informačního systému datového centra.
(4) Datové centrum je oprávněno vykonávat další činnosti odlišné
od činností datového centra podle tohoto zákona nebo činností vykonávaných podle
jiného právního předpisu pouze s předchozím souhlasem ministerstva. Řízení o udělení
souhlasu se zahajuje na žádost datového centra. Ministerstvo souhlas udělí, jestliže
se nejedná o činnosti vyhrazené tímto zákonem jinému účastníkovi trhu s elektřinou
a datové centrum v řízení prokáže, že výkon takových činností
a) neohrozí řádné plnění zákonných povinností datového centra nebo
nepovede k diskriminaci ostatních účastníků trhu s elektřinou a
b) nenaruší nebo neomezí hospodářskou soutěž na trhu s elektřinou
ani takové soutěži nebrání.
§ 27d
Práva a povinnosti datového centra při sdílení elektřiny
(1) Datové centrum má právo
a) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny
v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení od provozovatele distribuční
soustavy,
b) na informaci o přiřazení dodavatele elektřiny, subjektu zúčtování
a provozovatele distribuční soustavy k předávacím místům přiřazeným do skupiny sdílení
od operátora trhu.
(2) Datové centrum je povinno
a) registrovat na žádost účastníka trhu s elektřinou přiřazení předávacích
míst do skupiny sdílení u datového centra a předávat informace o registraci přiřazení
operátorovi trhu, provozovateli distribuční soustavy, obchodníkovi s elektřinou a
zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož předávací místo je přiřazené do skupiny
sdílení,
b) zpracovávat naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech
elektřiny pro zohlednění sdílené elektřiny v předávacím místě přiřazeném do skupiny
sdílení,
c) poskytovat nebo zpřístupňovat operátorovi trhu, provozovateli
distribuční soustavy, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou, zákazníkovi nebo
společenství naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny a naměřené
a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené elektřiny,
d) poskytovat dodavateli elektřiny informaci o způsobu alokace sdílené
elektřiny do předávacích míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje
dodávku elektřiny, souhrnnou informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a informaci
o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny, z níž je
elektřina sdílena.
§ 27e
Sdílení elektřiny společenstvím nebo jeho členy ve společenství
(1) Při sdílení elektřiny mají společenství a jeho členové právo využívat
distribuční a přenosovou soustavu. Člen společenství má právo sdílet elektřinu společenství
nebo jinému členu společenství.
(2) Předpokladem pro sdílení elektřiny je registrace přiřazení předávacích
míst společenství nebo členů společenství do skupiny sdílení u datového centra, včetně
přiřazení způsobu alokace sdílené elektřiny. Sdílet elektřinu lze pouze z předávacích
míst a do předávacích míst s průběhovým měřením. Registrace přiřazení a ukončení
přiřazení předávacích míst jsou bezúplatné.
(3) O registraci přiřazení a ukončení přiřazení předávacích míst podle
odstavce 1 žádá společenství u datového centra. Registrace přiřazení předávacího
místa člena společenství do skupiny sdílení je přípustná jen se souhlasem člena společenství.
Společenství je povinno na žádost člena ukončit přiřazení jeho předávacího místa.
(4) Ve společenství je možné vytvořit jednu nebo více skupin sdílení.
Předávací místo společenství nebo členů společenství je možné přiřadit pouze do jedné
skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího místa do skupiny
sdílení ve společenství nebo mimo společenství.
(5) Společenství má právo na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách
a odběrech elektřiny a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny
se zohledněním sdílené elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení,
od datového centra.
(6) Sdílí-li společenství elektřinu úplatně, je povinno vyúčtovávat sdílenou
elektřinu a poskytovat členovi společenství vyúčtování a informace o vyúčtování sdílené
elektřiny. Ustanovení § 11 odst. 7 a 10 se použijí obdobně. Sdílí-li společenství
elektřinu bezúplatně, je povinno poskytovat členovi společenství údaje o množství
sdílené elektřiny za vyhodnocované období, nejvýše však za období 12 měsíců po sobě
následujících. Není-li délka vyhodnocovaného období sjednaná, stanoví ji společenství.
§ 27f
Sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím
místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství
(1) Za sdílení elektřiny se považuje rovněž odběr elektřiny výrobcem
elektřiny nebo zákazníkem v jiném předávacím místě.
(2) Pro sdílení elektřiny výrobcem elektřiny nebo zákazníkem v jiném
předávacím místě a sdílení elektřiny zákazníkovi mimo společenství se ustanovení
§ 27e odst. 1 až 3 a 5 použijí přiměřeně. Výrobce elektřiny nebo zákazník, který
registroval přiřazení předávacího místa výrobce elektřiny nebo zákazníka do skupiny
sdílení, je povinen na žádost výrobce elektřiny nebo zákazníka ukončit přiřazení
předávacího místa.
(3) Předávací místa výrobce elektřiny nebo zákazníka je možné přiřadit
pouze do jedné skupiny sdílení bez ohledu na to, zda se jedná o přiřazení předávacího
místa do skupiny sdílení mimo společenství nebo ve společenství. Nejedná-li se o
předávací místa připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní
domovní pojistkové skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně, může skupina sdílení
zahrnovat nejvýše 11 registračních čísel předávacích míst.
§ 28
Zákazník
(1) Zákazník má právo
a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného
elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje
podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy
nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka
dotčené nemovitosti,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a
od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo
na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,
c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za
cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,
d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu
na životní prostředí,
e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny,
f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem
prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení
o napětí do 52 kV včetně,
h) na bezplatné vyúčtování dodávky elektřiny a související služby
v elektroenergetice,
i) uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny pro dodávky
elektřiny do odběrného místa, je-li vybaveno průběhovým měřením.
(2) Zákazník je povinen
a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které
je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá
právním předpisům a technickým normám,
e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny,
pokud je subjektem zúčtování,
f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy
spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu,
h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná
elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny
od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,
j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle §
12b, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části,
včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízení
na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění
měřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení
v majetku vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel
distribuční soustavy,
l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm.
e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina,
nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen
s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
(5) Zákazník má právo provozovat v odběrném místě výrobnu elektřiny,
je-li propojena s přenosovou soustavou nebo distribuční soustavou a není-li ve stejném
odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze v případě, že se jedná o výrobnu
elektřiny s instalovaným výkonem do 50 kW a pro její připojení byla uzavřena smlouva
o připojení. Zákazník má dále právo v odběrném místě na základě oznámení provozovateli
distribuční soustavy připojit a provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem
do 10,8 kW, pokud záměr připojit výrobnu elektřiny oznámí provozovateli distribuční
soustavy na elektronický kontakt určený provozovatelem distribuční soustavy, při
připojení výrobny elektřiny splní technické podmínky připojení stanovené provozovatelem
distribuční soustavy, splnění těchto podmínek provozovateli distribuční soustavy
doloží a provozovatel distribuční soustavy do 30 dnů od oznámení připojení neodmítne
z důvodů, pro které je oprávněn odmítnout připojení výrobny elektřiny do distribuční
soustavy podle § 25 odst. 10 písm. a). Splní-li zákazník podmínky pro připojení a
provozování výrobny elektřiny podle věty druhé, platí, že marným uplynutím doby podle
věty druhé se mění obsah závazku ze smlouvy o připojení odběrného místa zákazníka
tak, že předmětem závazku ze smlouvy o připojení je také připojení výrobny elektřiny
s rezervovaným výkonem ve výši uvedené v oznámení, nejvýše však do hodnoty instalovaného
výkonu. Provozovatel distribuční soustavy změnu obsahu závazku ze smlouvy o připojení
zákazníkovi bez zbytečného odkladu písemně potvrdí.
(6) V případě provozování výrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazník
dále povinen
a) zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení,
která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a
technickými normami,
b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny
byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví
osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.
(7) Zákazník je oprávněn sdílet s využitím distribuční nebo přenosové
soustavy elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny v odběrném místě
do jeho odběrného místa nebo do odběrných míst jiných zákazníků.
(8) Zákazník je oprávněn dále sdílet elektřinu vyrobenou v jím provozované
výrobně elektřiny jinému zákazníkovi, jestliže mají tito zákazníci předávací místa
připojená k distribuční soustavě prostřednictvím jedné společné hlavní domovní pojistkové
skříně nebo hlavní domovní kabelové skříně.
(9) Zákazník podle odstavce 5 je oprávněn dodávat obchodníkovi s elektřinou
elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny.
(10) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina
podle smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro
tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci
držiteli licence na distribuci elektřiny,
d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této
společné domovní instalaci.
§ 29
Zranitelná osoba, zranitelný zákazník a určené odběrné místo
(1) Zranitelnou osobou je osoba využívající ve svém bydlišti některé
určené zařízení, které nelze provozovat bez nepřetržité dodávky elektřiny, pokud
je jeho využívání nezbytné pro zachování základních životních funkcí této osoby.
Druhy určených zařízení podle věty první stanoví vláda nařízením jako stanovený prostředek
pro terapii nebo stanovený prostředek pro kompenzaci onemocnění.
(2) Zranitelným zákazníkem je
a) zranitelná osoba, která uzavřela smlouvu o dodávce elektřiny nebo
smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
b) zákazník, který uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu
o sdružených službách dodávky elektřiny a v odběrném místě, do kterého dodávku elektřiny
sjednal, má bydliště zranitelná osoba.
(3) Určeným odběrným místem se rozumí odběrné místo zranitelného zákazníka,
v němž se nachází bydliště zranitelné osoby a které je připojené na hladině nízkého
napětí s hodnotou plánovaného ročního odběru elektřiny do 30 MWh včetně.
(4) Zranitelný zákazník uplatňuje svá práva vždy pouze ve vztahu k jednomu
určenému odběrnému místu nebo samostatně k více určeným odběrným místům různých zranitelných
osob, vždy však v bydlišti zranitelné osoby.
(5) Není-li zranitelná osoba ve vztahu k určenému odběrnému místu zároveň
zákazníkem ze smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny, vykonává svoje práva a povinnosti prostřednictvím zákazníka, jenž je k
určenému odběrnému místu smluvní stranou smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy
o sdružených službách dodávky elektřiny, a to podle písemné dohody mezi těmito osobami.
Zranitelná osoba nebo zranitelný zákazník doloží tuto dohodu dodavateli elektřiny
spolu s potvrzením podle odstavce 6.
(6) Zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba je povinna pro přiznání
zvláštních práv zranitelného zákazníka (dále jen "zvláštní práva zranitelného zákazníka")
doložit dodavateli elektřiny potvrzení o splnění podmínek pro přiznání zvláštních
práv zranitelného zákazníka (dále jen "potvrzení"). V potvrzení vydaném lékařem v
oboru všeobecné praktické lékařství, u něhož je zranitelná osoba v postavení pacienta
registrována, nebo lékařem, který dotčený stanovený prostředek zranitelné osobě v
postavení pacienta předepsal, lékař osvědčuje splnění podmínek podle odstavce 1.
Potvrzení se vydává na dobu nejdéle 2 let.
(7) Potvrzení musí dále obsahovat kontaktní a identifikační údaje
zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem,
určení prostředku pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění, registrační číslo určeného
odběrného místa a bydliště zranitelné osoby, ve kterém se určené odběrné místo nachází,
prohlášení, že zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba, která není zranitelným
zákazníkem,
a) využívá některý z prostředků pro terapii nebo pro kompenzaci onemocnění
a
b) má bydliště a zdržuje se v místě, ve kterém se určené odběrné
místo nachází.
(8) Nařízení vlády stanoví
a) prostředky pro terapii a prostředky pro kompenzaci onemocnění,
b) další náležitosti potvrzení, jeho vzor a délku platnosti potvrzení,
c) vzor písemné dohody podle odstavce 5.
§ 29a
Ochrana a zvláštní práva zranitelného zákazníka nebo zranitelné osoby
(1) Zvláštními právy zranitelného zákazníka jsou právo na
a) bezplatné upozornění na neplnění platebních povinností ze smlouvy,
jejímž předmětem je dodávka elektřiny, v písemné podobě nejpozději 15 dní před předpokládaným
dnem ukončení smlouvy nebo před předpokládaným dnem ukončení nebo přerušení dodávky
elektřiny při neoprávněném odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),
b) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky
elektřiny z důvodu plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho
ochranném pásmu nejpozději 15 dní předem,
c) bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky
elektřiny z důvodu poruchy podle § 25 odst. 3 písm. c) bodu 6,
d) uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny za podmínek
podle § 29d odst. 1,
e) zajištění dodávky elektřiny po dobu 3 měsíců za podmínek podle
§ 29d odst. 3 a
f) bezplatné adresné upozornění na ukončení platnosti potvrzení podle
§ 29 odst. 6, a to nejméně 2 měsíce před uplynutím platnosti potvrzení.
(2) Dodavatel elektřiny je povinen ve vztahu k určenému odběrnému
místu, do kterého dodává elektřinu,
a) plnit vůči zranitelnému zákazníkovi informační povinnosti podle
odstavce 1 písm. a) a f),
b) učinit podnět vůči orgánům pomoci v hmotné nouzi, nasvědčují-li
jemu známé skutečnosti tomu, že je zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba ohrožena
hmotnou nouzí v souvislosti s neplněním smluvených platebních povinností za dodávku
elektřiny do určeného odběrného místa,
c) učinit podnět vůči Úřadu práce - krajské pobočce nebo pobočce
pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") za účelem provedení
šetření v místě nebo poskytnutí krizové pomoci zranitelné osobě v případě, kdy zranitelnému
zákazníkovi hrozí přerušení nebo ukončení dodávky elektřiny do určeného odběrného
místa z důvodu neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 písm. b),
d) zdržet se ukončení smlouvy, podle níž dodává elektřinu do určeného
odběrného místa, nebo ukončení nebo přerušení dodávky elektřiny do doby, než obdrží
informaci o vyřízení svého podnětu podle písmene c), nejdéle však do 30 dnů od učinění
takového podnětu.
(3) Provozovatel distribuční soustavy je povinen vůči zranitelnému zákazníkovi
plnit ve vztahu k určenému odběrnému místu, které je připojeno k jeho distribuční
soustavě, informační povinnosti podle odstavce 1 písm. b) a c).
(4) Je-li zranitelnou osobou jiná osoba než zranitelný zákazník, plní
dodavatel elektřiny povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi, se
kterým má uzavřenu smlouvu na dodávku elektřiny do určeného odběrného místa, a provozovatel
distribuční soustavy plní povinnosti týkající se zranitelné osoby vůči zákazníkovi,
do jehož určeného odběrného místa poskytuje službu distribuční soustavy.
§ 29b
Povinnosti zranitelného zákazníka
(1) Zranitelný zákazník je povinen sdělit určené odběrné místo a
potvrzením doložit splnění podmínek pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka
a) dodavateli elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného
místa,
b) dodavateli elektřiny při sjednávání smlouvy o dodávce elektřiny
nebo o sdružených službách dodávky elektřiny, nebo
c) dodavateli elektřiny při zahájení dodávky podle § 29d odst. 3.
(2) Zranitelný zákazník je dále povinen bezodkladně sdělit dodavateli
elektřiny, který dodává elektřinu do určeného odběrného místa, všechny okolnosti,
které mají vliv na podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka.
§ 29c
Evidence a předávání údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné
osobě
(1) Dodavatel elektřiny vede pro účely plnění povinností na ochranu
zranitelného zákazníka evidenci údajů o zranitelném zákazníkovi nebo zranitelné osobě,
ve které eviduje
a) datum oznámení nebo zjištění splnění podmínek pro přiznání zvláštních
práv zranitelného zákazníka,
b) kontaktní a identifikační údaje zranitelného zákazníka nebo zranitelné
osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem,
c) obdržená potvrzení a dohody podle § 29 odst. 5 a 6,
d) určená odběrná místa, do kterých realizuje dodávku elektřiny,
e) datum, ke kterému zranitelný zákazník nebo zranitelná osoba přestala
splňovat podmínky pro přiznání zvláštních práv zranitelného zákazníka, a datum, kdy
se dozvěděl o této skutečnosti.
(2) Dodavatel elektřiny předává provozovateli distribuční soustavy zprávu
o tom, že došlo k určení odběrného místa. Tato zpráva dále obsahuje kontaktní a identifikační
údaje zranitelného zákazníka a zranitelné osoby, pokud není zároveň zranitelným zákazníkem.
(3) Provozovatel distribuční soustavy vede evidenci určených odběrných
míst, která jsou připojena do jeho soustavy. Provozovatel distribuční soustavy dále
v evidenci vede identifikační a kontaktní údaje zranitelných zákazníků a zranitelných
osob.
(4) Provozovatel distribuční soustavy předává elektronicky operátorovi
trhu identifikaci určených odběrných míst.
(5) Provozovatel distribuční soustavy a operátor trhu předávají v nezbytném
rozsahu dodavateli elektřiny údaje o dodávce elektřiny v určeném odběrném místě pro
účely ověřování splnění podmínky podle § 29 odst. 3.
§ 29d
Bezpečnost dodávky elektřiny zranitelnému zákazníkovi
(1) Pokud zranitelný zákazník, který nemá zajištěnu dodávku elektřiny
do určeného odběrného místa, požádá obchodníka s elektřinou, který je dodavatelem
poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny
podle § 12a odst. 1, ve kterém se toto určené odběrné místo nachází, o zajištění
dodávek elektřiny a zároveň doloží splnění podmínek podle § 29, je tento obchodník
s elektřinou povinen se zranitelným zákazníkem bez zbytečného odkladu sjednat smlouvu
o sdružených službách dodávky elektřiny do určeného odběrného místa za podmínek zveřejněných
obchodníkem s elektřinou podle § 11a odst. 1 pro dodávky elektřiny na dobu neurčitou.
(2) Je-li zranitelný zákazník v prodlení s úhradou jakékoliv platby za
dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice nebo má-li se jednat
o zajištění dodávky elektřiny do určeného odběrného místa, u kterého existuje dluh
za dodávku elektřiny nebo související službu v elektroenergetice, může obchodník
s elektřinou před uzavřením smlouvy podle odstavce 1 požadovat poskytnutí přiměřené
jistoty.
(3) Obchodník s elektřinou, který je dodavatelem poslední instance uvnitř
vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny podle § 12a odst. 1, je
povinen dodávat po dobu 3 měsíců elektřinu zranitelnému zákazníkovi do určeného odběrného
místa uvnitř dotčeného vymezeného území, pokud ve vztahu k určenému odběrnému místu
došlo k ukončení smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny s předchozím dodavatelem elektřiny a zranitelný zákazník nemá zajištěnu
navazující dodávku elektřiny do určeného odběrného místa.
(4) Povinnost podle odstavce 3 vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí
obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3 registrační
číslo určeného odběrného místa. Zranitelný zákazník doloží obchodníkovi s elektřinou
splnění podmínek podle § 29 bez zbytečného odkladu po zahájení dodávky, nejpozději
však do 30 dnů od zahájení dodávky elektřiny, jinak povinnost dodávky elektřiny do
určeného odběrného místa podle odstavce 3 zaniká.
(5) Provozovatel distribuční soustavy je povinen předat bez zbytečného
odkladu obchodníkovi s elektřinou s povinností dodávky elektřiny podle odstavce 3
kontaktní a identifikační údaje zákazníka a další údaje o určeném odběrném místě,
které jsou potřebné pro zahájení dodávky elektřiny nebo převzetí odpovědnosti za
odchylku, a to včetně identifikačních a kontaktních údajů zranitelné osoby, pokud
se liší od osoby zákazníka. Dodávka elektřiny podle odstavce 3 zahrnuje rovněž související
službu v elektroenergetice. To neplatí v případě, že zákazník uzavřel smlouvu o zajištění
služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6.
(6) Zranitelný zákazník je povinen obchodníkovi s elektřinou hradit zálohy
a cenu za dodávku elektřiny a související službu v elektroenergetice podle odstavce
3, které obchodník s elektřinou spolu s cenou a dalšími podmínkami dodávky zákazníkovi
oznámí bez zbytečného odkladu po zahájení této dodávky.
§ 30
Obchodník s elektřinou
(1) Obchodník s elektřinou má právo
a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a
od držitelů licence na obchod s elektřinou nebo z jiných států a prodávat ji ostatním
účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států,
c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování
dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,
d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném
odběru elektřiny,
e) vykonávat činnost agregátora, který sdružuje zatížení sítě nebo
vyrobenou elektřinu od více zákazníků nebo výrobců elektřiny za účelem účasti na
trhu s elektřinou, trhu s podpůrnými službami nebo pro řízení odchylek, v odběrných
nebo předávacích místech účastníků trhu s elektřinou, s nimiž má uzavřenu smlouvu,
jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo odběr elektřiny,
f) na poskytnutí dat a informací od datového centra pro jiného účastníka
trhu s elektřinou, se kterým se dohodl na zajištění povinnosti předávání údajů datovému
centru,
g) na naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny
a naměřené a vyhodnocené údaje o dodávkách a odběrech elektřiny se zohledněním sdílené
elektřiny v předávacích místech přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje
dodávku elektřiny podle smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách
dodávky elektřiny, od datového centra,
h) na informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny do předávacích
míst přiřazených do skupiny sdílení, ve kterých zajišťuje dodávku elektřiny, souhrnnou
informaci o způsobu alokace sdílené elektřiny a hodnoty odběrů a dodávek elektřiny
zákazníků a výrobců elektřiny s předávacími místy přiřazenými do stejné skupiny sdílení
a informaci o průběhu výroby elektřiny a technických parametrech výrobny elektřiny,
z níž je elektřina sdílena, od datového centra.
(2) Obchodník s elektřinou je povinen
a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribučních soustav,
b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny
a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je
subjektem zúčtování,
c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou
u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem
trhu,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až
§ 12c,
g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl
oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,
i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje
o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny,
j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,
k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,
l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam
evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný
Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti se s Kontrolním
seznamem evropského spotřebitele energie seznámit,
m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze
smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle
směřující k ukončení závazku ze smlouvy, včetně jednoznačně vymezeného data ukončení
závazku ze smlouvy,
n) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím
informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo
změny dodavatele elektřiny nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce
elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
o) hradit provozovateli distribuční soustavy cenu za provoz nesíťové
infrastruktury, zajišťuje-li dodávku elektřiny do předávacích míst zákazníků podle
smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny,
p) uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny podíly jednotlivých zdrojů
elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu;
podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny
podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými ve prospěch
svých zákazníků za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie,
q) uzavřít smlouvu s jiným účastníkem trhu s elektřinou, se kterým
má uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených službách dodávky
elektřiny, o zajištění jeho povinnosti předávání údajů datovému centru, pokud jej
takový účastník trhu s elektřinou o zajištění jeho povinnosti za podmínek tohoto
zákona požádá,
r) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím
informačního systému datového centra, pokud jsou prováděny za jiného účastníka trhu
s elektřinou, se kterým uzavřel smlouvu o dodávce elektřiny nebo smlouvu o sdružených
službách dodávky elektřiny.
(3) Obchodník s elektřinou, který dodává elektřinu do nejméně 200 000
odběrných míst zákazníků, je povinen nabízet dodávku elektřiny s dynamickým určením
ceny a uzavřít smlouvu s dynamickým určením ceny elektřiny s každým zákazníkem, který
jej o to požádá a jehož odběrné místo je vybaveno průběhovým měřením.
§ 30a
Výstavba výrobny elektřiny
(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu
1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny
elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny
elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě
připojení do elektrizační soustavy.
(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
Žadatel je jediným účastníkem řízení.
(3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna
elektřiny není v souladu
a) se státní energetickou koncepcí,
b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud
jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních
předpisů,
c) s územně plánovací dokumentací,
d) se surovinovou politikou státu,
e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz
elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou
budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny
v České republice,
f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií, je-li pro danou výrobnu
elektřiny energetický posudek podle zákona o hospodaření energií zpracováván.
(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva
za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.
(5) Autorizace není podkladem pro vydání rozhodnutí o povolení záměru
ani jiného rozhodnutí podle stavebního zákona nebo podle jiného právního předpisu.
§ 30b
Žádost o udělení autorizace
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující předpokládané
termíny vydání rozhodnutí o povolení záměru, připojení k přenosové soustavě nebo
přepravní soustavě nebo distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční soustavě
plynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního rozhodnutí,
b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
c) předpokládané umístění výrobny elektřiny,
d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,
e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost
provozu elektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,
f) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném
ročním využití instalovaného výkonu,
g) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
h) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě
výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny
s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.
(2) Je-li předmětem žádosti o udělení autorizace výstavba jaderné elektrárny,
může být údaj o instalovaném výkonu a údaj o energetické účinnosti podle odstavce
1 písm. b) uveden mezní hodnotou. Ministerstvo může vyhláškou stanovit, že v žádosti
o udělení autorizace na výstavbu jaderné elektrárny mohou být mezní hodnotou uvedeny
rovněž další údaje.
§ 30c
Rozhodnutí o udělení autorizace
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje
a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
b) údaj o umístění výrobny elektřiny,
c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,
d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných
služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační
soustavy.
(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré
změny údajů podle odstavce 1 písm. a) až c) uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace.
(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci
úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(4) V případech podle § 30b odst. 2 obsahuje rozhodnutí o udělení autorizace
mezní hodnotu údaje takto uvedeného v žádosti o udělení autorizace. V těchto případech
držitel autorizace oznámí ministerstvu konkrétní hodnoty daných údajů před zahájením
výstavby předmětné výrobny elektřiny. Rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení autorizace
se v těchto případech nevydává, pokud upřesněná hodnota údaje nepřekračuje mezní
hodnotu uvedenou v rozhodnutí o udělení autorizace.
(5) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.
§ 30d
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání rozhodnutí
o povolení záměru podle stavebního zákona nejpozději
1. do 3 let od nabytí právní
moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do
100 MW, nebo
2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben
elektřiny s instalovaným výkonem 100 MW a více,
b) v případě zastavení řízení o povolení záměru nebo zamítnutí žádosti
na vydání rozhodnutí o povolení záměru dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel
autorizace dosud nepožádal o vydání rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního
zákona,
d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace
nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace
nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace
do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo
e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci zruší
a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
b) na základě žádosti držitele autorizace.
(3) Pro účely odstavce 1 písm. a) je v případě podle § 30c odst. 4 rozhodující
údaj o maximálním instalovaném výkonu stanovený v rozhodnutí o udělení autorizace.
Odstavec 1 písm. a) se nepoužije v případě, že držitel autorizace požádal o vydání
rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona již před nabytím právní moci
rozhodnutí o udělení autorizace.
§ 31
Bezpečnostní standard pro zásoby čerstvého jaderného paliva
(1) Provozovatel jaderné elektrárny je povinen udržovat zásobu čerstvého
jaderného paliva, která umožní při výpadku plánované dodávky čerstvého jaderného
paliva provoz každého jaderného reaktoru po dobu nejméně následujících 36 měsíců.
(2) Má-li provozovatel jaderné elektrárny prokazatelně zajištěnou možnost
dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, které odpovídá charakteristikám obvykle
používaného čerstvého jaderného paliva v jaderné elektrárně a současně vyhovuje požadavkům
na takové palivo stanoveným atomovým zákonem, s termínem dodávky do 15 měsíců, zkracuje
se doba podle odstavce 1 na 18 měsíců.
(3) Provozovatel jaderné elektrárny není povinen postupovat podle odstavců
1 a 2, pokud stanovené požadavky nelze splnit z důvodů, které nejsou na straně provozovatele
jaderné elektrárny nebo které provozovatel jaderné elektrárny nemohl odvrátit ani
při vynaložení veškeré péče, která je rozumně proveditelná. Tyto důvody je provozovatel
jaderné elektrárny povinen neprodleně oznámit ministerstvu. V takovém případě může
ministerstvo rozhodnutím uložit opatření k zajištění náhradního plnění požadavků
podle odstavců 1 a 2 a provozovatel jaderné elektrárny je povinen postupovat podle
uloženého opatření.
(4) Provozovatel jaderné elektrárny oznamuje do 31. prosince ministerstvu
plnění povinnosti podle odstavce 1 nebo 2.
(5) Oznámení podle odstavce 4 musí obsahovat
a) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného
zajištění na období nejméně 36 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení,
jde-li o případ podle odstavce 1,
b) plány výměny jaderného paliva v jaderném reaktoru a jeho plánovaného
zajištění na období nejméně 18 měsíců od 1. ledna roku následujícího po oznámení
a doklad prokazující možnost dodání náhradního čerstvého jaderného paliva, pokud
provozovatel splňuje podmínky podle odstavce 2.
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky
propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen
a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití
přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční
soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku.
§ 44
zrušen
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou
o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování
příslušné distribuční soustavy.
(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) provozovatel
distribuční soustavy,
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li
její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li
její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu
a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození
majetku.
(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou
přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti;
na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit
i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení
hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní.
Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní
domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.
(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková
skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným
na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod
je součástí přípojky.
(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová
skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu
nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním
vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou
v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení
více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná
domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední
blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně
života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí
o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno,
potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.
(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení,
elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,
informační a telekomunikační techniky.
(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými
rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na
vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
a) u napětí nad 1
kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.
(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků
o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce
3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci
či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy je souvislý
prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách krajního kabelu vedení,
která činí od krajního kabelu vedení na obě jeho strany:
a) u podzemního vedení o napětí do 110 kV 1 m b) u podzemního vedení o napětí nad 110 kV 3 m c) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 0,5 m.
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším
než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena,
20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním
přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého
napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí
z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště
stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený
svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti
a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena,
20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě,
nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,
b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena,
7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě
s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,
c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad
50 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího
líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů
výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 50 kW a připojené k distribuční soustavě
s napětím do 1 kV včetně,
e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna
elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím
do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 50 kW.
Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím
do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 50 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.
(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny
a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat
konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost
provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly
přístup k těmto zařízením.
(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice
a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé
porosty a vedení bez ochranných prvků přejíždět mechanizmy o celkové hmotnosti nad
6 t.
(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části
elektrizační soustavy
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo
s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání,
kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný
a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo
k poškození energetických zařízení.
(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným
proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů
poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli
přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést
opatření k jejich omezení.
(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí
vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti
od vedení musí být v případě, že
a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
trojnásobkem průměru rotoru,
b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než
52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za
bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním
stavby.
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy
se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy nebo zařízení distribuční soustavy
zajišťuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, není-li dohodnuto jinak. V zastavěném
území podle zvláštního právního předpisu4d) nese náklady na provedení přeložky zařízení
nízkého napětí provozovatel distribuční soustavy, pokud provedení přeložky vyplývá
z rozhodnutí o odstranění stavby, na níž je zařízení distribuční soustavy umístěno,
nebo technický stav zařízení distribuční soustavy nedovoluje jeho bezpečné provozování
nebo poškozuje stavbu, pokud vlastník zařízení distribuční soustavy nezajistí nápravu.
(3) Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné
náklady. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy je
povinen seznámit toho, kdo nese náklady na provedení přeložky, se způsobem provedení
přeložky a předpokládanými náklady po jednotlivých položkách na její provedení.
(4) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy
po provedení přeložky se nemění.
§ 48
Styk zařízení
(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických
přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní
komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a
ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy
nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak,
aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav,
kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního
pásma druhého zařízení.
(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel
těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména
předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny
zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.
§ 49
Měření
(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy
a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se
zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový
průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový
průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.
(2) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci
jsou povinni na svůj náklad zajistit technické podmínky pro instalaci měřicího zařízení
v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech provozování
přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční soustavy.
(3) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav, zákazníci
a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo
příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad
osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně
označeno.
(4) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav a zákazníci
jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné
manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo
příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení
bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční
soustavy se zakazuje.
(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční
soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.
(6) Výrobci elektřiny, provozovatelé jiných distribučních soustav či
zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení
za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím
právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro
účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí
zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího
zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá
provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než
měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí
zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční
soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného
měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.
(8) Každý, kdo hodlá využít právo na sdílení elektřiny, má právo na instalaci
průběhového měření provozovatelem distribuční soustavy ve lhůtě 3 měsíců ode dne
podání žádosti. Provozovatel distribuční soustavy na svůj náklad zajišťuje instalaci
průběhového měření, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření, jestliže
jde o odběrné místo bez výrobny elektřiny nebo odběrné místo s výrobnou elektřiny
s instalovaným výkonem do 50 kW. Ustanovení odstavce 2 platí obdobně.
(9) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna
závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu
s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit
ověření správnosti měření.
(10) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti
měření.
§ 50
Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou
(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou
nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník
trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce elektřiny
musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem
musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst a jejich předávacích míst,
b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,
c) délku výpovědní doby,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních
podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek
a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou
změnou smluvních podmínek,
f) dobu trvání závazku,
g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o možnosti změnit cenu,
případně jiné smluvní podmínky a způsob oznámení těchto změn; smlouva musí být uzavřena
písemně.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce
elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je
připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu
a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice
a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi
s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na
výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách
dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst a jejich předávacích míst,
způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny a související služby v elektroenergetice,
délku výpovědní doby, oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění
smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou
změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních
podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání smluvního závazku, rezervovaný
příkon nebo výkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve
stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze. Je-li tato smlouva sjednána se spotřebitelem,
musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti
změnit cenu, případně jiné smluvní podmínky a způsobu oznámení těchto změn.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční
soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit
dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon v místě připojení a žadatel se zavazuje uhradit
podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické
podmínky připojení zařízení, umístění měřicího zařízení, termín připojení, místo
připojení zařízení, specifikaci místa připojení a rezervovaný příkon předávacího
místa. V případě připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě
nebo k distribuční soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím
jiné výrobny elektřiny musí smlouva o připojení také obsahovat jeho druh a skutečný
instalovaný výkon. V případě připojení distribuční soustavy k nadřazené distribuční
soustavě musí smlouva o připojení také obsahovat druh a instalovaný výkon připojených
výroben elektřiny a údaje o zařízení s významným vlivem na nadřazenou distribuční
soustavu, které stanoví prováděcí právní předpis55). Smlouva o připojení zařízení
žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě nebo distribuční
soustavě vyžaduje písemnou formu.
(4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel
přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou
se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové
soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy,
termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet odběrných míst
a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo předávacích míst
mezi přenosovou soustavou a distribuční soustavou. Smlouva o zajištění služby přenosové
soustavy vyžaduje písemnou formu.
(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové
soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel
spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do
zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se
zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou
smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická
nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky
a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva
o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.
(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel
distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro
dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno
k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat
službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou
nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční
soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení
poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu
sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet
odběrných míst a jejich předávacích míst, předávacích míst výrobny elektřiny nebo
předávacích míst mezi distribučními soustavami. Smlouva o zajištění služby distribuční
soustavy musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve
stavu nouze.
(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu
finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem
přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou
obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje
písemnou formu.
(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se
zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném
krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s
elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný
krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.
(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje
operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací
trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu
na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.
(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel
podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě
a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování
podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.
(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat,
zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje
zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo
právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat
ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva
o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.
(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou
ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její
neplatnosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je
a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních
povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny,
které nejsou splněny ani po upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení
nebyl smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená
elektřina,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr
nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční
soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do
tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím
zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka
a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán
zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení
či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy,
jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající
déle než 10 pracovních dní.
(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.
(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala
nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit
vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu
určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného
jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak.
Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného
odběru elektřiny.
(4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny
v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu
zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr
elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je
a) dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení
nebyla smluvně sjednána,
c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
d) dodávka měřená měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo
dodávku nesprávně v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo
do jeho součásti či příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,
které údaje o skutečné dodávce změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo
příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v
Pravidlech provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční
soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení
či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.
(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.
(4) Při neoprávněné dodávce nemá účastník trhu s elektřinou nárok na
úhradu neoprávněně dodané elektřiny do přenosové nebo distribuční soustavy.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je
a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
v rozporu s dispečerským řádem,
b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je
fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy
nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
(3) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.
§ 54
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v
důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu10),
c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos
a distribuci elektřiny,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického činu,
f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob
a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti
elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu,
vymezeném území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných
v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu,
krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci
trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky
elektřiny.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody vyloučeno.
(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze
podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny
i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany
ovzduší10a).
DÍL 2
Plynárenství
§ 55
zrušen
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1) Účastníky trhu s plynem jsou
a) výrobci plynu,
b) provozovatel přepravní soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) provozovatelé zásobníků plynu,
e) obchodníci s plynem,
f) zákazníci,
g) operátor trhu.
Účastníky trhu s plynem jsou rovněž provozovatelé přímých plynovodů
a zahraniční fyzické či právnické osoby, které mají uzavřenou platnou smlouvu o poskytnutí
služby přepravy plynu nebo smlouvu o uskladňování plynu.
(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní
soustavě nebo distribuční soustavě
a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo
b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se zúčtování
odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro
které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou
soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.
(4) Účastník trhu s plynem má právo rezervovat přepravní kapacitu ze
zásobníku plynu a do zásobníku plynu pouze do výše rezervované skladovací kapacity,
kterou disponuje, a dále má povinnost strpět odebrání rezervované přepravní kapacity
ze strany provozovatele přepravní soustavy v případě, že disponuje nižší rezervovanou
skladovací kapacitou než rezervovanou přepravní kapacitou. Povinnost účastníka trhu
s plynem platit za rezervaci pevné přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavy
cenu v rozsahu kapacity nepřidělené jinému účastníku trhu s plynem tím není dotčena.
§ 57
Výrobce plynu
(1) Výrobce plynu má právo
a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup
výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo
těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním
účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů
v nezbytném rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví
nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech
bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních
plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
4. při provádění
plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících
pro výrobu nebo těžbu plynu,
d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při
neoprávněném odběru plynu,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních
úprav a oprav,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím
upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu,
i) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití
cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně
s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné podle oceňovacího
předpisu47) , pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník není znám
nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo
k dohodě s ním, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení
věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i
v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla
zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil výrobce plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti
nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo
na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k
omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu
povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího
stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku
nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad
provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu
povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení
dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen
obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce
5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.
(8) Výrobce plynu je dále povinen
a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl
na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě
nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního
plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,
c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu,
provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody
napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním
plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi
trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,
e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby
plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní
plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské
řízení výroby plynu,
h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,
i) vést samostatné účty za výrobu plynu,
j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí
připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu
vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti
operátora trhu,
l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn
zákazníkům,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu
u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem
trhu,
n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu
připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy
nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,
o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý
druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření
a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu,
a to na období nejméně 10 let.
(9) Výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu, je povinen provozovateli
plynárenského zařízení, k němuž je jím provozovaná výrobna připojena, umožnit v prostoru
výrobny plynu instalaci nezbytných zařízení pro zajištění bezpečného a spolehlivého
provozu distribuční soustavy, a to včetně zařízení potřebných pro úpravu složení
plynu.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem
pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy
a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného
a spolehlivého zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy a plnění
dalších povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské
unie,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
g) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení
zákazníků, pro něž přepravuje plyn,
i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění
bezpečnosti dodávek zemního plynu21),
3. při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav
na zařízení přepravní soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví
nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu
neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení,
přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny
či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván, nebo
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli
propojených přepravních soustav,
j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě
nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu
vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy a pro zajištění bezpečného a spolehlivého
zásobování České republiky zemním plynem z přepravní soustavy; toto není považováno
za obchod s plynem,
k) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné
podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník
není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný
nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy
je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení
věcného břemene nezmařil provozovatel přepravní soustavy.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5).
Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy
do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost
do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví
je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel
přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí
a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní
soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které
vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost
uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní
soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj přepravní soustavy,
b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,
c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín
připojení,
d) poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje
podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku
volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého
provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě
musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy
plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je
jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti
soustav,
h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné
pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,
j) vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely
regulace,
k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní
plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,
m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská
zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení
pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,
n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení přepravní soustavy,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých
zdrojů,
q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
r) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly
chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k
odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou
činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,
u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav
a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat
a předkládat ministerstvu,
v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,
w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s desetiletým
plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo
použitelného předpisu Evropské unie21),
x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální
úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních
kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,
y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních
bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých
vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy.
(9) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a
každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních
opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s plynem,
d) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu,
e) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti
s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k přepravní soustavě při prodeji nebo nákupu
plynu realizovaným podnikem ve skupině,
f) zajišťovat, aby chráněné informace nebyly přeneseny a zaměstnanci
nebyli převedeni k výrobci plynu, obchodníkovi s plynem, provozovateli zásobníku
plynu nebo provozovateli distribuční soustavy,
g) nabízet přepravní kapacitu, ke které zaniklo účastníkovi trhu
s plynem právo na její využívání podle § 56 odst. 4, jako volnou přepravní kapacitu.
(10) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm.
x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud
se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní
soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení
§ 58i a 58j se použijí obdobně.
§ 58a
Oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m
o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele
přepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení
provozovatele přepravní soustavy.
(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na
něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.
§ 58b
Nezávislý provozovatel přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.
(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu
akciové společnosti,
a) vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo
na majitele jako zaknihovaný cenný papír,
b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem
společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová
společnost nebo evropská společnost monistický systém,
c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních
korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního
zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu
společnosti s ručením omezeným,
a) je povinen zřídit dozorčí radu,
b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení
společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti
se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,
c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění
vnitřního řídicího a kontrolního systému.
§ 58c
Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a jejich odvolání
(1) Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada
nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada dále
schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiných
smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu.
(2) Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva
roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné
pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.
(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického
regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního
orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud
Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce
rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.
(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy
o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují
podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení
jejich změn.
(5) Ve smlouvě o výkonu funkce člena v jiné smlouvě, která upravuje podmínky
při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí být sjednány podmínky výkonu funkce
člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování nebo poskytování jiného plnění
ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek výkonu funkce.
(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než
sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.
§ 58d
Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování
a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu
nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném
obdobném vztahu,
b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby,
která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož
koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup
plynu pro vlastní spotřebu,
c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně
vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,
d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech
členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy.
Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům
v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou
být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení
do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého
provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro
takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu
nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu,
údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání
pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy.
(4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům
v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci
nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání
jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění.
Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy
ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí
jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého
provozovatele přepravní soustavy.
(5) Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,
jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo
jiného ukončení výkonu funkce zdržet
a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad osobou, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu,
b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje
do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s
osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která
vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval
přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy,
e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné
osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy.
(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah
uzavřený podle § 72.
§ 58e
Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele
přepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží
rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu
podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo
správní rada zejména
a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,
b) stanoví možnou úroveň zadluženosti,
c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům
předkládaný valné hromadě.
(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její
působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu
statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby
přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje
soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto
záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.
(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který
je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření
smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných
smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní
rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení
Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní
rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou
hromadou.
(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní
rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba
se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy
nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(5) Dozorčí rada se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele a z nezávislých odborníků z členů zastupujících podílníky
třetích osob. Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem
3, má se za to, že dozorčí rada nebo správní rada není schopna plnit funkce dozorčí
rady nebo správní rady.
(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady,
možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo
správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.
(7) Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba
schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6
obdobně.
(8) K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení
Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena
dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.
§ 58f
Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí
rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy
o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady
nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický
regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.
(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle
odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování,
volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní
rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.
(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní
odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti,
zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce
člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření
jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu
nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím
ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich
změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní
rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.
(5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo
člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí,
existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto
zákona.
§ 58g
Nezávislost provozovatele přepravní soustavy
(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v
nezávislém provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje
s plynem.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím
ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl
na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plyn,
neobchoduje s plynem a nevlastní zařízení na výrobu plynu.
(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na
jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavy,
včetně financování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné
finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady nebo
správní rady podle § 58e tím není dotčeno.
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji
strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů,
práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby
byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní
soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy
podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.
(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny
ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování
pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní
soustavy, kterým by
a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,
b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo
c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy
anebo plnění jeho povinností.
(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem
přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení
Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí,
pokud provozovatel přepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek
obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti
podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu
s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona
o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých
v obchodním styku.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem
jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních
smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit
nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho
samostatnost
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné
lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu
a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel
přepravní soustavy povinen zejména:
a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění
přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,
b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění
přepravy plynu,
c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup
k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a
to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační
úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu
přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního
roku.
(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:
a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek
včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech
věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav
podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám,
c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,
d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy,
včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání
odchylek,
e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,
f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou
schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,
g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní
soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav,
subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem
vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci
trhu s plynem a
h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení
účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat
přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích
zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní
soustavy zadaných jako veřejná zakázka.
(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat
své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele.
(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat
služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický
regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží,
že
a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků
trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům
trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou
soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.
(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický
regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých
sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo
k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v
obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen
od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele.
(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet
s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento
zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel
přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy
zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce
9.
(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu
poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů,
systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu
stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel
není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u
nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto
služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení
povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné
audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele.
§ 58i
Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy
a dohled nad jeho prováděním
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout
vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele
přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní
soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné
provádění programu rovného zacházení.
(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický
regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho
obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele
přepravní soustavy.
(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních
povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.
§ 58j
Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí
rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce
auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje
dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu
do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá
schválení Energetickým regulačním úřadem.
(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu
funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování
nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně
způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce.
Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu
funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý
výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,
existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle
schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.
(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační
úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo
správní rady nezaniká.
(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu,
je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.
Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu
jako provozovatel přepravní soustavy.
(6) Auditor programu je povinen
a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní
soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,
c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční
zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit
ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,
d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl
roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora
programu,
e) podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající
se programu rovného zacházení a jeho provádění,
f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních
předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,
g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a
finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané
k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic
do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,
i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby
podle § 58 odst. 10.
(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím
hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace
investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle
§ 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou
skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.
(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady,
zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o
záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní
rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit
se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání
nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o
a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu
k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu
třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost,
vyrovnávání a sekundární trhy,
b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,
včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity
a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,
c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím
plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.
(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících
se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho
funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních
prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní
soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné
pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel
přepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 58k
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do
31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu
desetiletý plán rozvoje soustavy.
(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí
nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní
soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední
plánovaný rozvoj distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, plánovaný
rozvoj zásobníků plynu a plán rozvoje přepravní soustavy pro celou Evropskou unii
podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.
(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou
opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala
požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje
přepravní soustavy
a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících
deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci
nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno
realizovat v následujících třech letech,
c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat
návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími
uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem
rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci
vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.
(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán
rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace
podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.
(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění
vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné
se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit
připomínky.
(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož
oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny,
může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní
soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami
bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá.
Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje
přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy uplatněnými
v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro
celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním
soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s
plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad
konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s Agenturou.
(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy opodstatněné
požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje
soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační
úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí
o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných
vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.
(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho
předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce
8 lhůta neběží.
§ 58l
Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy.
(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční investici
do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále
relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační
úřad rozhodnout o
a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým
regulačním úřadem,
b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování
investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení
emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek
takové emise,
c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení
zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií
se nepoužijí.
(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2,
která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění
investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad
rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.
(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud
nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání
překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavy
a nezávislý provozovatel přepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm
spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.
(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v souvislosti
s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy
se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle
tohoto zákona.
§ 58m
Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k přepravní
soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobník plynu nebo
odběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice
do přepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením
do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy zahrnuta.
Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout
připojení do přepravní soustavy se nepoužijí.
(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice
do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad
oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavy opatření k uskutečnění
investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity
z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.
§ 58n
Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý
na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí
být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,
b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho obchodním
závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo
obchodují s elektřinou nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají
přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s
elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
d) provozovatel přepravní soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě
s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje
jakékoli jiné právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou
nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní
rady nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami
není oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují
jakékoli jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo
s plynem,
f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní
rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami
není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní
rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,
výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují
se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku
nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo
nad provozovatelem přepravní soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
výrobcem elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které jsou
vzájemně nezávislé.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy,
jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za
účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě
získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavu k jejímu provozování společně
s dalšími přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické
osoby založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty účastnily
jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky
oddělení provozovatelé přepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo
nezávislí provozovatelé přepravních soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník
s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo
nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat
hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat
nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu
nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami,
d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů
mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem
s elektřinou nebo plynem.
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,
pokud jsou splněny podmínky připojení,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a
zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi
množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího
z distribuční soustavy,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro
činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních
přípojek,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení
zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v
těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku a při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění
bezpečnosti dodávek zemního plynu21),
3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných
oprav na zařízení distribuční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distribuční
soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví
nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu
nebo při neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného důvodu
neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového zařízení,
přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny
či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván,
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovatelem
přepravní soustavy,
9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by ohrožovala
bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro
vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,
l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního
ohrožení života,
m) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši
ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; toto
neplatí, pokud vlastníkem dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční
soustavy; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení.
V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný
nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy
je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení
věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského
zařízení.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost
do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví
je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel
distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci
plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však
15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované
stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího
kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady
škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel
distribuční soustavy. Při poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v
plynárenství se náhrada škody poskytuje podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21)
(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytnout službu distribuční soustavy,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné
distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní
nebo distribuční soustavě,
d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční
soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční
soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,
e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá,
je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele
distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení
pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční
soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít
písemnou formu a musí být odůvodněno,
f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních
soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění
vzájemné provozuschopnosti,
i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční
soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,
j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné
pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,
k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely
regulace,
l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,
m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu
havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy
a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení distribuční soustavy,
q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou
pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem
přepravní soustavy,
r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi
a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční
soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě,
v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu a zajišťovat, aby nebyly chráněné informace o
jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou
činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,
x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit
v případě neoprávněného odběru dodávku plynu.
(9) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
b) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu
a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních
opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
c) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi
distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy,
d) hradit operátorovi trhu cenu za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s plynem,
e) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby
tvorby typových diagramů dodávek,
f) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti
s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k distribuční soustavě při prodeji nebo
nákupu plynu realizovaným podnikem ve skupině.
(10) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo
připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční
soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
(11) Pokud o to výrobce plynu, který provozuje výrobnu plynu z obnovitelných
zdrojů energie, požádá, je provozovatel distribuční soustavy, ke které je výrobna
plynu z obnovitelných zdrojů energie připojena, povinen těžební plynovod a související
technologické objekty od výrobce plynu odkoupit, a to za cenu odpovídající hodnotě
zařízení zahrnované do ceny související služby v plynárenství. Povinnost odkupu těžebního
plynovodu a souvisejících technologických objektů podle věty první nevzniká, pokud
byl těžební plynovod nebo související technologické objekty zřízeny v rozporu s podmínkami
připojení nebo technickými požadavky na výstavbu těžebního plynovodu stanovenými
prováděcím právním předpisem.
§ 59a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy,
organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce
plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na
oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné
za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na
organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž
je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem
nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím
zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je
současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem
držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá
vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena,
prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční
soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární
orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční
soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence
na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na
hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy
musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,
údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném
plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční
soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy,
a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci
částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního
plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti
schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční
soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční
soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy
ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora
programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon
jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je
povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy,
členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly
v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo elektřinou.
(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec
provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující
1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo s elektřinou.
(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu
plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených
ovládacích smluv pokračovat.
(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný
obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle
tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit
pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000
připojených zákazníků.
(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů
vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti
oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický
regulační úřad.
(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu
s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynem nebo s výrobcem
plynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 60
Provozovatel zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost
výpočetní techniky a informačních systémů,
b) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním zásobníku plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde
jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro
výkon licencované činnosti,
f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s
uskladňováním plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví
nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech
bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí
a plánovaných oprav na zařízení pro uskladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování
poruch na zařízeních pro uskladňování plynu,
5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném
uskladnění plynu,
g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční
soustavě za stanovených podmínek připojení,
h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo
pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku
plynu, prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem a nakupovat a prodávat
plyn pro účely poskytování služby uskladňování plynu v množství stanoveném prováděcím
právním předpisem; toto není považováno za obchod s plynem,
i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních
účastníků trhu s plynem,
j) zřizovat a provozovat zařízení na úpravu složení plynů.
(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši ceny zjištěné
podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; v případě, že vlastník
není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný
nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího
využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro
kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene
nezmařil provozovatel zásobníku plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání
nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku
plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel
zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a
vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti
do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a
zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel
zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí
a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně
však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku
plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.
(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj zásobníku plynu,
b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této
soustavě,
d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční
soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace
nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
e) vést samostatné účty za uskladňování plynu,
f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit
a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli
přepravní soustavy,
g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu
havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně
upřesňovat,
h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování
plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské
řízení zásobníku plynu,
j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu
za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému,
kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele
zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení
pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků
plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku
plynu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný
plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu
do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod
s plynem,
l) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,
m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku
plynu, a to na období nejméně 5 let,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací a zajišťovat, aby nebyly
chráněné informace o jeho vlastních činnostech poskytovány diskriminačním způsobem,
o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat
licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,
p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,
q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu,
jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem
a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene
n),
s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku
plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným
účastníkem trhu,
t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu
podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat
je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního
výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let,
v) nezneužívat chráněné informace získané od třetích osob v souvislosti
s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k zásobníku plynu při prodeji nebo nákupu
zemního plynu realizovaným podnikem ve skupině,
w) vypracovávat denní, měsíční a roční bilanci služby přeshraničního
využití zásobníku plynu, pokud ji provozovatel zásobníku poskytuje, a předávat ji
operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
x) vybrat od účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzické či právnické
osoby cenu za službu přeshraničního využití zásobníku plynu stanovenou podle § 19a
odst. 3 a uhradit ji provozovateli přepravní soustavy, byla-li účastníkovi trhu s
plynem nebo zahraniční fyzické či právnické osobě provozovatelem zásobníku plynu
poskytnuta služba přeshraničního využití zásobníku plynu,
y) v případě zásobníku plynu umožňujícího službu přeshraničního využití
zásobníku plynu zajišťovat měření plynu na vstupu a výstupu z tohoto zásobníku plynu,
včetně vyhodnocování a předávání těchto dat spolu s agregovanými denními stavy účtů
zásobníku plynu pro jednotlivé tržní zóny operátorovi trhu a provozovateli přepravní
soustavy,
z) předávat provozovateli přepravní soustavy informace o velikosti
a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem.
§ 60a
Oddělení provozovatele zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování
nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce
plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle
odstavce 1 se uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí
přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu
a obchod s plynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem
provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem
statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu,
obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení
provozovatele zásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé
jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku
plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na
výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance
provozovatele zásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných
těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími
právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynu,
jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská
společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně
běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem
zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu, pokud takové
rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje;
tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či
jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity
zadlužení.
(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku
plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynu,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za
splnění programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora
programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti
a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s
programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní
rady a všechny zaměstnance.
§ 60b
Vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele přepravní soustavy
(1) V případě, že je pro zajištění spolehlivého a bezpečného zásobování
České republiky zemním plynem z přepravní soustavy nezbytné, aby výstupní kapacita
přepravní soustavy byla doplněna těžbou ze zásobníku plynu, rozhodne ministerstvo
na základě odůvodněné písemné žádosti podané společně provozovatelem přepravní soustavy
a dotčeným provozovatelem zásobníku plynu o vyhrazení tohoto zásobníku plynu výlučně
pro provozovatele přepravní soustavy. Žádost musí být podána nejpozději 2 měsíce
před začátkem skladovacího roku, pro nějž je požadováno vyhrazení. Účastníky řízení
jsou provozovatel přepravní soustavy a provozovatel zásobníku plynu.
(2) V rozhodnutí o vyhrazení zásobníku plynu výlučně pro provozovatele
přepravní soustavy určí ministerstvo konkrétní zásobník plynu, který bude vyhrazen,
stanoví dobu jeho vyhrazení, která bude nejvýše 3 skladovací roky, a na základě závazného
stanoviska Energetického regulačního úřadu stanoví cenu za využívání vyhrazeného
zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i způsob nákupu a prodeje plynu.
(3) Závazné stanovisko vydá Energetický regulační úřad ve lhůtě 20 dnů
od doručení žádosti ministerstva. Závazné stanovisko musí obsahovat stanovení ceny
za využívání vyhrazeného zásobníku plynu nebo způsob jejího určení, jakož i stanovení
způsobu nákupu a prodeje plynu. Při jeho zpracování postupuje Energetický regulační
úřad tak, aby cena za využívání vyhrazeného zásobníku plynu byla alespoň nákladová,
přičemž se posuzují údaje ve vztahu k vyhrazenému zásobníku.
Povinnost využívání skladovací kapacity a postup v případě nevyužití
skladovací kapacity v zásobníku plynu
§ 60c
(1) Účastník trhu s plynem, který sjednal smlouvu o uskladňování plynu
v zásobníku plynu přímo připojeném do přepravní soustavy, jejímž předmětem je rezervace
skladovací kapacity s pevným výkonem, je povinen využívat rezervovanou skladovací
kapacitu a uskladňovat plyn v zásobníku plynu minimálně v množství stanoveném pro
časové úseky v průběhu skladovacího roku.
(2) Neuskladnil-li účastník trhu s plynem požadované minimální množství
plynu v některém ze stanovených časových úseků, zaniká mu do konce skladovacího roku
právo využívat skladovací kapacitu společně s poměrnou částí těžebního a vtláčecího
výkonu, a to v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi požadovaným minimálním množstvím
a skutečným množstvím uskladněného plynu k časovému okamžiku, ke kterému nesplnil
povinnost podle odstavce 1 (dále jen "nevyužitá skladovací kapacita"). Současně s
nevyužitou skladovací kapacitou zaniká účastníkovi trhu s plynem právo využívat rezervovanou
přepravní kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu v rozsahu odpovídajícím
množství nevyužité skladovací kapacity. Povinnost účastníka trhu s plynem platit
za rezervaci skladovací kapacity a s tím spojené rezervované přepravní kapacity sjednanou
cenu tím není dotčena.
(3) Provozovatel přepravní soustavy je povinen nabídnout přepravní
kapacitu ze zásobníku plynu a do zásobníku plynu, u níž zanikne právo na její využití
podle odstavce 2, jako volnou přepravní kapacitu tomu účastníkovi trhu s plynem,
který postupem podle § 60d rezervuje nevyužitou skladovací kapacitu.
(4) Provozovatel zásobníku plynu je povinen informovat provozovatele
přepravní soustavy, ministerstvo a Energetický regulační úřad o množství uskladněného
plynu podle smluv na uskladňování plynu a nevyužité skladovací kapacitě vždy nejpozději
do 5 dnů po uplynutí stanoveného časového úseku.
§ 60d
(1) Provozovatel zásobníku plynu je povinen umožnit přístup do zásobníku
plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím aukce s nulovou vyvolávací
cenou za službu uskladňování plynu.
(2) Nerezervoval-li žádný účastník trhu s plynem v aukci nevyužitou
skladovací kapacitu nebo byla-li rezervovaná pouze její část, provozovatel zásobníku
plynu o tom neprodleně informuje ministerstvo. Je-li důvodný předpoklad, že by opakování
aukce podle odstavce 1 nevedlo k rezervaci zbývající části nevyužité skladovací kapacity,
může ministerstvo uložit provozovateli zásobníku plynu povinnost umožnit účastníkům
trhu s plynem přístup do zásobníku plynu k nevyužité skladovací kapacitě prostřednictvím
aukce za zápornou cenu za službu uskladňování plynu stanovenou ministerstvem v rozhodnutí.
Ministerstvo může s výší záporné ceny za službu uskladňování plynu stanovit podmínky
nezbytné pro splnění uložené povinnosti. Rozhodnutí podle věty druhé může být prvním
úkonem v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Účastník trhu s plynem, který rezervoval nevyužitou skladovací
kapacitu postupem podle odstavce 1 nebo 2, je povinen do konce skladovacího roku
uskladnit v zásobníku plynu plyn minimálně v množství stanoveném pro časové úseky
v průběhu skladovacího roku.
(4) Stát je povinen nahradit provozovateli zásobníku plynu škodu vzniklou
z důvodu uložení povinnosti rezervace skladovací kapacity za zápornou cenu za uskladňování
plynu. Nárok na náhradu škody uplatňuje provozovatel zásobníku plynu u ministerstva
nejpozději do 6 měsíců od skončení kalendářního měsíce, ve kterém škoda vznikla,
jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu škody, je třeba ji nahradit
do 30 dnů od uplatnění nároku. Pokud o to provozovatel zásobníku plynu požádá, je
ministerstvo povinno poskytovat provozovateli zásobníku plynu zálohy v rozsahu předpokládané
škody za kalendářní měsíc, a to do 15 dnů od doložení výše předpokládané škody. Uplatnění
nároku na náhradu škody je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody
u soudu.
§ 60e
Pokud vláda schválí nákup plynu nebo uskladnění plynu v zásobníku plynu
do hmotných rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv,
je provozovatel zásobníku plynu povinen Správě státních hmotných rezerv nebo obchodníkovi
s plynem, který pro Správu státních hmotných rezerv plyn pořídí, nabídnout pro období
do konce skladovacího roku nevyužitou skladovací kapacitu nerezervovanou podle §
60d za nulovou cenu za službu uskladňování plynu. V případě nabídky nevyužité skladovací
kapacity podle věty první se postup podle § 60c nepoužije.
§ 61
Obchodník s plynem
(1) Obchodník s plynem má právo
a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,
b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,
c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních
soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném
odběru plynu,
e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu
zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční
soustavě,
f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností
od ostatních účastníků trhu s plynem,
g) na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo
služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi,
h) uvádět ve vyúčtování dodávek plynu podíl plynu vyrobeného v daném
období z obnovitelných zdrojů energie pouze v případě, že obchodník s plynem uplatnil
záruky původu biometanu za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích
energie.
(2) Obchodník s plynem je povinen
a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci,
a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky
s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o
počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele
plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných
provozovatelů,
c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské
soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá,
d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou
dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,
e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční
soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu
a rozvoje plynárenské soustavy,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a až
§ 12c,
g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,
h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností
operátora trhu podle § 20a,
j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem
u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem
trhu,
k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový
přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí
a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,
m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi dobu trvání závazku ze
smlouvy, případný postih a vymezení lhůty, ve které je oprávněn učinit projev vůle
směřující k ukončení závazku ze smlouvy včetně jednoznačně vymezeného data ukončení
závazku ze smlouvy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady
pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze,
zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
p) uvádět pravdivé a úplné informace při provádění úkonů prostřednictvím
informačního systému operátora trhu, které jsou nezbytné k uskutečnění volby nebo
změny dodavatele plynu nebo jinak souvisí s plněním závazku ze smlouvy o dodávce
plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynu.
§ 61a
Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran
(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto
zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu,
distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením,
na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy,
jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit
nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen
"smlouva odeber nebo plať"), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost
o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit
přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu
nebo do těžebního plynovodu (dále jen "dočasné pozastavení").
(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat
a) obchodní
firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní
firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození,
a bydliště,
b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání
rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení
nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou
dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,
c) úředně ověřenou kopii příslušné
smlouvy odeber nebo plať,
d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které
pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber
nebo plať,
e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním
žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které
pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.
(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným
termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický
regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou.
Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy
jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo
dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném
pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.
(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický
regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o
dočasné pozastavení čelí,
c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České
republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné
rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,
d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,
e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně
rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,
f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí
ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,
g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl
žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních
problémů z ní vyplývajících,
h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo
zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy
České republiky,
i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou
neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.
(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního
rozhodnutí a musí obsahovat zejména:
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby,
její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu,
u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti dočasného
pozastavení,
c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,
d) odůvodnění dočasného pozastavení.
(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační
úřad účastníkům řízení a Komisi.
(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení
dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové
rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně
rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla
co nejméně dotčena.
§ 62
Zákazník
(1) Zákazník má právo na
a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo
distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas
vlastníka dotčené nemovitosti,
b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,
c) využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy
ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to
technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,
d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,
e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku
plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního
nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto
osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem,
g) na bezplatné vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství.
(2) Zákazník je povinen
a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo
distribuční soustavy, ke které je připojen,
c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy,
ke které je připojen,
d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo výrobce plynu, k jehož zařízení
je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy
nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy,
e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou
si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,
f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo
příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto
bez zbytečného odkladu odstranit,
g) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost,
poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo
provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého
provozu plynárenské soustavy,
h) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12b,
a to od okamžiku zahájení této dodávky,
i) při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku
výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen
a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské
soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá,
b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti
operátora trhu podle § 20a.
(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti
dodáván plyn podle smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku
ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům
a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení
života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému
zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn,
d) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně
přípojek umožnit změnu místa připojení, změnu tlakové hladiny části distribuční soustavy
včetně instalace regulátoru tlaku plynu za hlavní uzávěr plynu, změnu umístění hlavního
uzávěru plynu a měřicího zařízení na veřejně přístupná místa; po provedených změnách
se plynové zařízení za hlavním uzávěrem plynu považuje za odběrné plynové zařízení
v majetku vlastníka nemovitosti; náklady na provedené změny hradí provozovatel distribuční
soustavy.
(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti
je součástí této nemovitosti.
(6) Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu,
přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto
odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního
plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy
veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového
zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.
§ 63
zrušen
§ 64
Technické plynárenské dispečinky
(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky
plynárenských podnikatelů.
(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat
a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy
nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů
zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné
distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny
pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů
zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.
§ 65
Přímý plynovod
(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo
výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky,
a to přímým plynovodem.
(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud
mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.
(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen
a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,
b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,
c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se
nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou
o připojení.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch
byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu
a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou29) podle
zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou
ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník
na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka
připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět
žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících
z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.
(4) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je
plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat,
udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní
autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku
vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke
změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) zásobníky plynu,
c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými
soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e) výrobny plynu.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a
uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s
možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti
autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není
právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost
dostupných energetických zdrojů11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynem11).
(5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu
žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno
a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena,
nebo datum narození, a bydliště,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace,
c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,
d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové
zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování
vlivů na ochranu životního prostředí,8)
f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční
soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,
g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční
soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného
plynového zařízení,
i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními
plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou
žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(6) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající
o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového
zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.
(7) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem
dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její
přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním
období vykonávala podnikatelskou činnost.
(8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu
veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje
vztahující se k autorizaci.
(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci
úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí
a musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud
byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti autorizace,
c)
dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d) základní údaje o vybraném
plynovém zařízení,
e) umístění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.
(12) Autorizace zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,
c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace
nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje
k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění
podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.
§ 67a
Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení
(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně
k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních
přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku
plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného
propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout
o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu
k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy
podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku
plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné
omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení,
které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání
žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost
o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.
(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování
a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení.
(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení
kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně
před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí
návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového
zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce
před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém
případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity
plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu
kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné
omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.
(4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že
a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné
zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství
a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,
b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení
výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo
být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,
c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická
nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav
nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu připojen,
d) užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,
e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské
soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s
plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy
nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.
(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím
v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity
a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní
a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a
rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní potřebu,
b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou
a
c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním
trhu s kapacitou.
(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení
přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízení
zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce
5.
(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě
posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího
plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, výsledků nabídky
kapacity plynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů
rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými
orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod
připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Přitom
může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický
regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva
ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice. Ministerstvo
vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.
(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem
jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický
regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními
orgány, a
a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti
o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický
regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,
b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně
posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední
z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí
ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.
(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání
rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními
orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm.
a), nejvýše však o 3 měsíce.
(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví
dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje.
Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována,
nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu
s plynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu
k propojovacímu plynovodu.
(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je
povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně
shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický
regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne,
má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí
o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo
k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo
Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného
vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí
Komise, a tuto skutečnost doloží.
(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného
vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí
o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá
nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má
být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí
o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení
rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.
(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba
propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla
zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první,
pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise
udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení,
nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu.
To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím
Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.
(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení,
pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad
v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném
omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností
podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich
bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci
rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení
vyžadováno, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar
včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné
území obce 2 m na obě strany,
b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně
2 m na obě strany,
c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,
e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
g) u zařízení katodické protikorozní ochrany 1 m na obě strany,
h) u vlastní telekomunikační sítě držitele licence umístěné v zastavěném
území obce 0,5 m na obě strany a umístěné mimo zastavěné území obce 1 m na obě strany.
(3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým
by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý
provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických
zařízení.
(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická
osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod,
plynovodní přípojku nebo zásobník plynu
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,
neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu
v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků
o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí
jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní
náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku
plynu.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm
nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu,
vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku
o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele
přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu
nebo provozovatele přípojky.
(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení
od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných
havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob.
Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle
stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení plynového
zařízení do provozu.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu
a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže
nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených
fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,
b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném
souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového
zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona. Rozsah
bezpečnostních pásem uvedený v příloze tohoto zákona se nevztahuje na plynová zařízení
sloužící pro zkapalněný zemní plyn nebo zkapalněný biometan, pro které se provádí
na posouzení rizik podle technických norem.
(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení
od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním
stavby.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí
dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo
některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho,
kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského
zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení
přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky
mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.
(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav
jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované
soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.
Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací
místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací
místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem
plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím
provozovanému těžebnímu plynovodu.
(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní
nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích
míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích
míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku
plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje
výrobce plynu.
(4) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních
soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci
měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu
provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy.
V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé
zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo
předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené
provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem
plynu.
(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje
způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.
(6) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních
soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční
soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením
vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby,
výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli
přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku
plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení
za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.
(7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé
části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník,
výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy
porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit
tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení.
(8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím
zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad
jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(9) Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční
soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení,
má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten,
kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě
jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo
zajistit ověření správnosti měření.
(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené
s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné
nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.
(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním
plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného
souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové
zařízení nebo těžební plynovod připojen.
(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě
nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové
měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.
§ 72
Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem
(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník
s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje
zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti
za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,
c) délku výpovědní doby,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních
podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
f) dobu trvání závazku,
g) je-li zákazníkem spotřebitel, ujednání o přípustnosti či nepřípustnosti
změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení těchto změn, jsou-li
přípustné; smlouva musí být uzavřena písemně.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce
plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno
a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit
za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou
regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka
s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné
podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem. Je-li tato smlouva
sjednána se spotřebitelem, musí mít písemnou formu a musí obsahovat ujednání o přípustnosti
či nepřípustnosti změny ceny, případně jiných smluvních podmínek, a způsobu oznámení
těchto změn, jsou-li přípustné.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému
těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení
žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit
požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech
na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín
a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.
(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce
plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané
množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit
dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat
dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného
plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.
(5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel
přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo
zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční
fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou
cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za
mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále
obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání
závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní
kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí
služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje
provozovatel distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem,
výrobci plynu nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy
a v případě provozovatele distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu
poskytnout službu distribuční soustavy, ke které je distribuční soustava připojena,
a účastník trhu s plynem se zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou
regulací za služby distribuční soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje
služby distribuční soustavy zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu
smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva
o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu
provozovatele distribuční soustavy, dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce
plynu, velikost rezervované kapacity, výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob
měření distribuce plynu a jejího průběhu. Smlouva o zajištění služby distribuční
soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku
plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou
osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či
právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování
plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době
trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon
a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou
změnou smluvních podmínek,
c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat,
zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje
platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením závazku o zúčtování
odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování
odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu
a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.
(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou
ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její
neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu10),
c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování
plynu,
d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
e) teroristického činu,
f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsobuje významný nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti plynárenské
soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu, vymezeném
území nebo jeho části.
(2) Stav nouze nastává také v případě, oznámí-li písemně ministerstvo
provozovateli přepravní soustavy, že sousední členský stát Evropské unie přijal nabídku
České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství,
ale poskytnutí pomoci není možné zajistit na základě tržních opatření.
(3) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných provozovatelem
přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v situaci, kdy existuje
reálné riziko vzniku stavu nouze, k jehož vyhlášení je provozovatel přepravní soustavy
nebo provozovatel distribuční soustavy oprávněn. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného
varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy,
kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit
k plošnému omezení spotřeby.
(4) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu,
krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 3 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(6) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při
rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění,
jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet
se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené
mezi účastníky trhu s plynem.
(7) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie
či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(8) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze
vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě
vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.
(9) Při vyhlášení stavu nouze provozovatelem přepravní soustavy pro
celé území státu nebo v průběhu jeho trvání může ministerstvo vydat opatření, kterým
v nezbytném rozsahu
a) uloží povinnost omezení nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny
dodávky plynu nebo určí skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, odlišně
od vyhlášeného odběrového stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně
v plynárenství,
b) omezí přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav; to neplatí
pro mezinárodní přepravu plynu a přepravu plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových
situacích v plynárenství, nebo
c) omezí nebo zakáže vtláčení plynu do zásobníku plynu nebo těžbu
plynu ze zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní soustavě.
(10) Pokud vláda schválí uvolnění plynu pořízeného do státních hmotných
rezerv podle zákona upravujícího působnost Správy státních hmotných rezerv a nerozhodne
současně o způsobu uvolnění plynu, může ministerstvo vydat opatření, kterým v nezbytně
nutném rozsahu uloží Správě státních hmotných rezerv povinnost prodeje plynu ze státních
hmotných rezerv na vnitrodenním organizovaném trhu s plynem. V takovém případě je
provozovatel zásobníku plynu povinen poskytnout Správě státních hmotných rezerv nebo
osobě, která pro ni uskladnění plynu ve státních hmotných rezervách zajišťuje, nevyužitý
těžební výkon jiných účastníků trhu s plynem.
(11) Na žádost provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy rozhodne ministerstvo o výjimce z omezení nebo přerušení spotřeby nebo změny
dodávky plynu stanovených provozovatelem přepravní soustavy pro výrobu elektřiny
za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím opatření
na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu. Účastníkem řízení je pouze žadatel.
Pokud ministerstvo žádosti podle věty první vyhoví a je-li to potřebné pro splnění
účelu udělené výjimky, ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky
a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní
standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím
právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského
státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do
České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit
prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.
(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost
zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní
standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu
bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího
měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje
o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka
s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím
kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.
(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:
a) využitím zásobníků plynu,
b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,
d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,
e) využíváním alternativních paliv.
(4) Povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu se neuplatní
pro případ zajišťování dodávky poslední instance a zajišťování dodávky plynu v mimořádné
tržní situaci podle § 19g odst. 1.
§ 73b
Přijímání mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1) Ministerstvo žádá po předchozím stanovisku provozovatele přepravní
soustavy sousední členské státy Evropské unie, s jejichž soustavami je propojena
přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na zajištění
bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a následně na základě rozhodnutí vlády sděluje
sousedním členským státům Evropské unie, zda jejich nabídku přijímá nebo odmítá.
(2) Žádat o poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
je možné pouze ve výjimečných případech, které stanoví přímo použitelný předpis Evropské
unie upravující opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(3) O poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
lze požádat pouze na dobu 24 hodin; o poskytnutí této pomoci lze žádat opakovaně.
(4) Plyn poskytnutý sousedními členskými státy Evropské unie v rámci
mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství přijímá a hradí Česká republika,
která jej za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své jméno a účet dále poskytuje
subjektům zúčtování, které ke dni vyhlášení krizové situace mají v systému operátora
trhu registrováno alespoň 1 odběrné místo, za které převzaly odpovědnost za odchylku,
pro dodávky plynu zákazníkům podle odstavce 7; toto není považováno za obchod s plynem.
Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, poskytuje Česká republika plyn poskytnutý sousedními
členskými státy Evropské unie podle věty první provozovateli přepravní soustavy na
vyrovnávání plynárenské soustavy za cenu, za kterou Česká republika plyn v rámci
mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství získala.
(5) V rámci úplaty, za níž je přejímán plyn od sousedních členských států
Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, hradí
ministerstvo i kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(6) Neprodleně po rozhodnutí vlády o přijetí nabídky podle odstavce 1
ministerstvo zveřejní cenu za jednotku dodávané energie způsobem umožňujícím dálkový
přístup na svých internetových stránkách.
(7) Plynem poskytnutým v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích
v plynárenství je možné zásobovat pouze zákazníky chráněné v rámci mezinárodní pomoci
v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
§ 73c
Poskytování mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství
(1) Ministerstvo přijímá žádosti sousedních členských států Evropské
unie, s jejichž soustavami je propojena přepravní soustava, o poskytnutí mezinárodní
pomoci v krizových situacích v plynárenství podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a po
projednání vládou zasílá na tyto žádosti odpověď, ve které je uveden rozsah a cena
možného poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství ze strany
České republiky, včetně kompenzace tuzemským zákazníkům, jejichž odběr plynu by byl
omezen kvůli vyhlášení stavu nouze z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových
situacích v plynárenství, a dotčeným držitelům licence.
(2) Mezinárodní pomoc v krizových situacích v plynárenství lze poskytnout
pouze na dobu 24 hodin. Tuto pomoc lze poskytnout opakovaně.
(3) V případě, že sousední členský stát Evropské unie přijme buď v plném,
nebo v částečném rozsahu nabídku České republiky na poskytnutí mezinárodní pomoci
v krizových situacích v plynárenství, jsou, pokud plnění této nabídky nebude možné
zajistit od subjektů zúčtování na základě tržních opatření, všichni účastníci trhu
s plynem s výjimkou zákazníků chráněných v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích
v plynárenství a provozovatelem přenosové soustavy určených kriticky důležitých výroben
elektřiny povinni podřídit se omezení spotřeby plynu na základě vyhlášení stavu nouze.
(4) Česká republika poskytuje za úplatu plyn sousedním členským státům
Evropské unie v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Tento
plyn přejímá od subjektů zúčtování za úplatu prostřednictvím operátora trhu na své
jméno a účet; toto není považováno za obchod s plynem.
(5) Úplata, za níž je poskytován sousedním členským státům Evropské unie
plyn v rámci mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství, zahrnuje i
kompenzaci podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření
na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21).
(6) Ministerstvo bez zbytečného odkladu uhradí kompenzaci zákazníkům,
jejichž odběr plynu byl omezen z důvodu poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových
situacích v plynárenství, a zároveň uhradí náklady vynaložené v souvislosti s poskytováním
mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství dotčeným držitelům licence.
(7) Obchodníci s plynem jsou povinni plyn pořízený za účelem zásobování
těch svých zákazníků, kteří se podle odstavce 3 musí podřídit omezení nebo přerušení
spotřeby plynu, poskytnout za úplatu ministerstvu.
§ 73d
Mimořádný stav nouze
(1) Mimořádným stavem nouze je stav krizové úrovně, kdy je pro celé území
státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové
stupně v plynárenství, ve kterém je ještě plyn dodáván určené skupině zákazníků,
a nastalou situaci nelze řešit postupy pro řešení stavu nouze podle § 73.
(2) O vyhlášení mimořádného stavu nouze rozhoduje ministerstvo po předchozím
projednání s provozovatelem přepravní soustavy. Ministerstvo vyhlášení mimořádného
stavu nouze zveřejňuje na úřední desce ministerstva a o vyhlášení mimořádného stavu
nouze informuje v hromadných sdělovacích prostředcích. Vyhlášení mimořádného stavu
nouze nabývá účinnosti dnem zveřejnění na úřední desce ministerstva nebo pozdějším
okamžikem stanoveným ministerstvem ve vyhlášení mimořádného stavu nouze.
(3) Je-li vyhlášen mimořádný stav nouze, zůstává zachovaný odběrový stupeň
vyhlášený provozovatelem přepravní soustavy, pokud při vyhlášení mimořádného stavu
nouze nebo v jeho průběhu ministerstvo nestanoví jiné opatření k omezení nebo přerušení
spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu. Stav nouze vyhlášený provozovatelem přepravní
soustavy se tím neruší.
(4) Po dobu trvání mimořádného stavu nouze
a) jsou provozovatelé zásobníků plynu přímo připojených k přepravní
soustavě povinni těžit plyn uložený účastníky trhu s plynem, a to minimálně ve výši
určené provozovatelem přepravní soustavy, maximálně však ve výši technicky dostupného
těžebního výkonu,
b) je účastník trhu s plynem, který uzavřel smlouvu o uskladňování
plynu v zásobníku plynu přímo připojeném k přepravní soustavě, povinen strpět navýšení
těžby plynu ve výši stanovené provozovatelem zásobníku plynu podle odstavce 5,
c) je provozovatel přepravní soustavy povinen zajišťovat službu přepravy
pro vytěžený plyn ze zásobníku plynu bez ohledu na sjednané rezervace přepravních
kapacit a odchylku účastníka trhu s plynem,
d) je vtláčení plynu do zásobníku plynu přímo připojeného k přepravní
soustavě zakázáno,
e) jsou výrobci plynu povinni vyrábět plyn v nejvyšším možném množství,
které výrobna plynu nebo těžební plynovod umožňuje dopravit do přepravní nebo distribuční
soustavy.
(5) Při těžbě plynu podle odstavce 4 písm. a) provozovatel zásobníku
plynu navýší údaj v oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem poměrně o množství
plynu stanovené jako součin minimálního procenta těžby plynu a objemu plynu uskladněného
účastníkem trhu s plynem, od kterého se odečte množství plynu uvedené v oznámení
o těžbě plynu účastníka trhu s plynem. Minimální procento těžby plynu provozovatel
zásobníku stanoví jako rozdíl mezi minimální výší těžby plynu určené provozovatelem
přepravní soustavy a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem, vydělený
rozdílem celkového objemu plynu uskladněného v zásobníku plynu účastníky trhu s plynem
v rozhodný plynárenský den a sumou oznámení o těžbě plynu účastníků trhu s plynem
v rozhodný plynárenský den. Pokud účastník trhu s plynem nepodal v rozhodný plynárenský
den oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem, má se za to, že oznámení o těžbě
plynu účastníka trhu s plynem bylo podáno s nulovou hodnotou. Při těžbě plynu podle
odstavce 4 písm. a) se do skončení skladovacího roku, v jehož průběhu byl mimořádný
stav nouze vyhlášen, ustanovení § 60c a § 60d odst. 3 nepoužijí.
(6) Při vyhlášení mimořádného stavu nouze nebo v průběhu jeho trvání
může ministerstvo vydat opatření, kterými v odůvodněných případech udělí výjimku
z povinností či zákazů podle odstavce 4. Ministerstvo může dále v nezbytném rozsahu
určit skupinu zákazníků, kterým je možné dodávat plyn, nebo stanovit povinnost omezení
nebo přerušení spotřeby plynu nebo změny dodávky plynu, odlišně od vyhlášeného odběrového
stupně podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství, nebo
omezit nebo zakázat přepravu plynu do sousedních plynárenských soustav s výjimkou
mezinárodní přepravy plynu a přepravy plynu v rámci mezinárodní pomoci v krizových
situacích v plynárenství. Ministerstvo může současně stanovit dobu platnosti výjimky
a podmínky odběru plynu podle udělené výjimky podle věty první.
(7) Ministerstvo mimořádný stav nouze zruší, pokud pominuly důvody, pro
které jej vyhlásilo. Pro zrušení mimořádného stavu nouze se § 73d použije obdobně.
§ 73e
Postup vydání, změny a zrušení opatření ministerstva ve stavu nouze a
v mimořádném stavu nouze a pozbytí účinků opatření provozovatele přepravní soustavy
(1) Opatření podle § 73 odst. 9 a 10 a § 73d odst. 6 ukládá ministerstvo
opatřením obecné povahy, a to bez řízení o návrhu opatření obecné povahy. Je-li takovým
opatřením ukládána povinnost nebo přiznáno právo konkrétní osobě nebo osobám, ministerstvo
ukládá opatření rozhodnutím. V takovém případě může být rozhodnutí prvním úkonem
v řízení a rozklad proti takovému rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutí podle
věty druhé se doručuje vyvěšením na úřední desce ministerstva a považuje se za doručené
následující den po vyvěšení na úřední desce ministerstva.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti následující
den po vyvěšení na úřední desce ministerstva, nestanoví-li ministerstvo v opatření
pozdější den nabytí účinnosti. Opatření se vyvěšuje po celou dobu jeho trvání. Pokud
pominuly nebo se změnily důvody k uložení opatření, ministerstvo opatření změní nebo
zruší postupem obdobným jako při ukládání opatření.
(3) Pokud Komise postupem podle přímo použitelného předpisu Evropské
unie upravujícího opatření na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu požádá
ministerstvo o zrušení nebo změnu opatření uložených ve stavu nouze nebo v mimořádném
stavu nouze, ministerstvo přezkoumá uložená opatření v přezkumném řízení a vydá rozhodnutí
ve lhůtě podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího opatření na
zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(4) V rozsahu, ve kterém jsou omezení nebo přerušení dodávek plynu nebo
změna dodávky plynu vyhlášené provozovatelem přepravní soustavy v rozporu s opatřením
ministerstva vydaným ve stavu nouze nebo v mimořádném stavu nouze, pozbývají účinků.
(5) Zrušením mimořádného stavu nouze pozbývají účinků opatření uložená
za jeho trvání ministerstvem.
§ 73f
Omezení nebo přerušení spotřeby, změna dodávky plynu a vyloučení práva
na náhradu škody
(1) Při stavu nouze, předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu nouze
jsou všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se ve stanoveném rozsahu omezení
nebo přerušení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.
(2) Je-li účastník trhu s plynem podle odstavce 1 povinen podřídit se
přerušení spotřeby plynu, zaniká po dobu takového přerušení spotřeby plynu povinnost
úhrady ceny související služby v plynárenství.
(3) Při stavu nouze, při předcházení stavu nouze a při mimořádném stavu
nouze je právo na náhradu škody vyloučeno, s výjimkou vyhlášení stavu nouze z důvodu
poskytnutí mezinárodní pomoci v krizových situacích v plynárenství. Právo na náhradu
za omezení vlastnického práva podle § 73g tím není dotčeno.
§ 73g
Náhrada za omezení vlastnického práva, náhrada při mimořádném stavu nouze
a náhrada příjmů z poskytování související služby v plynárenství
(1) Bylo-li oznámení o těžbě plynu účastníka trhu s plynem postupem podle
§ 73d odst. 4 písm. b) navýšeno na minimální výši těžby, má účastník trhu s plynem,
který je povinný takové navýšení těžby strpět, v rozsahu tohoto navýšení, nejvýše
však v úrovni kladné odchylky tohoto účastníka trhu s plynem, právo na náhradu za
omezení vlastnického práva ve výši odpovídající kladnému rozdílu mezi pořizovací
cenou plynu a cenou plynu pro zúčtování kladné odchylky.
(2) Nárok na náhradu za omezení vlastnického práva podle odstavce 1 musí
být uplatněn u ministerstva nejpozději do 6 měsíců od okamžiku, kdy bylo vlastnické
právo omezeno, jinak nárok zaniká. Přizná-li ministerstvo nárok na náhradu podle
věty první, je třeba ji uhradit do 30 dnů od uplatnění nároku. Náhrada se hradí ze
státního rozpočtu. Uplatnění nároku na náhradu za omezení vlastnického práva podle
věty první je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu u soudu.
(3) Pokud stanovená cena plynu pro zúčtování odchylky v mimořádném stavu
nouze nepokrývá náklady na pořízení vyrovnávacího plynu provozovatelem přepravní
soustavy, má provozovatel přepravní soustavy právo na náhradu ve výši rozsahu nákladů
vynaložených na pořízení vyrovnávacího plynu a příjmů z plateb za zúčtování záporné
odchylky účastníků trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování
náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.
(4) Pokud stanovená cena plynu za zúčtování záporné odchylky v mimořádném
stavu nouze nepokrývá náklady dodavatele plynu na pořízení plynu pro zákazníka, má
dodavatel plynu právo na náhradu ve výši rozdílu mezi pořizovací cenou plynu a cenou
plynu za zúčtování záporné odchylky. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování
náhrady se odstavec 2 použije přiměřeně.
(5) Provozovatel zásobníku plynu má právo na náhradu nákladů spojených
s navýšením těžby podle § 73d, odst. 4 písm. a) nad rámec sjednaných těžebních výkonů
s účastníky trhu s plynem. Pro uplatňování nároku na náhradu a poskytování náhrady
se odstavec 2 použije přiměřeně.
(6) Je-li při stavu nouze nebo při mimořádném stavu nouze účastník trhu
s plynem povinen podřídit se přerušení spotřeby plynu, má provozovatel přepravní
soustavy a provozovatel distribuční soustavy právo na náhradu ve výši neuhrazených
příjmů za kapacitní složku ceny za poskytování související služby v plynárenství.
Náhrada se hradí ze státního rozpočtu. Náhradu ze státního rozpočtu poskytne na žádost
provozovatele přepravní či distribuční soustavy ministerstvo. Ministerstvo vyplatí
náhradu v oprávněné výši provozovateli přepravní či distribuční soustavy do 30 dnů
od uplatnění nároku. Ministerstvo může po konzultaci s Energetickým regulačním úřadem
rozhodnout o vrácení poskytnuté náhrady nebo její části provozovatelem přepravní
nebo distribuční soustavy. Tuto skutečnost oznámí nejpozději do 6 měsíců po skončení
stavu nouze Energetickému regulačnímu úřadu. Energetický regulační úřad rozhodne
o způsobu a postupu zahrnutí vratné části náhrady do ceny za související službu v
plynárenství v regulovaných letech následujících po roce skončení stavu nouze. Provozovatel
přepravní či distribuční soustavy odvádí do státního rozpočtu příslušný měsíční podíl
vratné části náhrady vždy do 30 dnů po skončení kalendářního měsíce regulovaného
roku, ve kterém byla vratka náhrady zahrnuta do ceny za související službu v plynárenství.
§ 73h
Cena dodávky plynu při stavu nouze, mimořádném stavu nouze a po jejich
ukončení
(1) Při stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy pro
celou plynárenskou soustavu je dodavatel plynu oprávněn zvýšit, a to i opakovaně,
na dobu trvání stavu nouze cenu za dodávku plynu sjednanou se zákazníkem tak, aby
zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše změnu nákladů dodavatele plynu na
pořízení plynu v době trvání stavu nouze.
(2) Zvýšení ceny za dodávku plynu je dodavatel plynu povinen uveřejnit
na svých internetových stránkách. Součástí uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu
a jeho oznámení je poučení o právu zákazníka vypovědět závazek podle odstavce 4.
Zvýšení ceny za dodávku plynu je účinné následující den po uveřejnění změny ceny
dodávky plynu podle věty první. Platí, že zveřejněním zvýšení ceny za dodávku plynu
podle věty první je zvýšení ceny za dodávku plynu oznámeno zákazníkovi.
(3) Dodavatel plynu je povinen oznámit uveřejnění zvýšení ceny za dodávku
plynu podle odstavce 2 a doložit způsob zohlednění změny nákladů na koupi plynu v
době trvání stavu nouze ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému regulačnímu
úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu.
(4) Zákazník je oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy do 10 pracovních
dnů ode dne uveřejnění zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 2 s výpovědní
dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení výpovědi
zákazníka dodavateli plynu. Lhůta pro výpověď je zachována, je-li v jejím průběhu
odesláno oznámení o výpovědi závazku ze smlouvy dodavateli plynu.
(5) Při mimořádném stavu nouze se po dobu jeho trvání ujednání o ceně
dodávky plynu ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu zákazníkům, nepoužijí.
Zákazník je povinen za dodávku plynu zaplatit cenu za zúčtování záporné odchylky
navýšenou o stálý měsíční plat a marži stanovené Energetickým regulačním úřadem.
Dodavatel plynu má právo na dobu trvání mimořádného stavu nouze stanovit nebo změnit
sjednanou nebo jím stanovenou výši záloh na platby za dodávku plynu v míře odpovídající
ceně za dodávku plynu při mimořádném stavu nouze; ustanovení § 11 odst. 6 se použije
přiměřeně. Zákazník je povinen po dobu trvání mimořádného stavu nouze hradit zálohy
na platby za dodávku plynu stanovené dodavatelem plynu. Při mimořádném stavu nouze
je zákazník oprávněn vypovědět závazek ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu,
s výpovědní dobou v trvání dvou týdnů, která počíná běžet dnem následujícím po doručení
výpovědi zákazníka dodavateli plynu.
(6) V případě, že po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní
soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze,
není-li současně vyhlášen stav nouze, dojde ke zvýšení nákladů dodavatele plynu na
pořízení plynu ve srovnání se stavem před vyhlášením stavu nouze nebo mimořádného
stavu nouze, je dodavatel plynu povinen vyvinout maximální úsilí k zajištění plynu
a učinit i další kroky tak, aby mohl i nadále dodávat svým zákazníkům plyn za ceny
se zákazníky sjednané. Není-li takový postup objektivně možný, je dodavatel plynu
oprávněn do jednoho měsíce po ukončení stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní
soustavy pro celou plynárenskou soustavu nebo po zrušení mimořádného stavu nouze,
není-li současně vyhlášen stav nouze, oznámit zvýšení ceny za dodávku plynu sjednanou
se zákazníkem tak, aby zvýšení ceny dodávky plynu zohledňovalo nejvýše zvýšení nákladů
dodavatele plynu na pořízení plynu.
(7) Zvýšení ceny za dodávku plynu podle odstavce 6 je dodavatel plynu
povinen prokazatelně a adresně oznámit zákazníkovi nejpozději třicátý den přede dnem
její účinnosti. Součástí oznámení je poučení o právu druhé smluvní strany odmítnout
změny a vypovědět závazek ze smlouvy bez postihu podle odstavce 9. Dodavatel plynu
je dále povinen doložit zvýšení nákladů dodavatele plynu na pořízení plynu a způsob
zohlednění změny nákladů na koupi plynu ve zvýšených cenách za dodávku plynu Energetickému
regulačnímu úřadu, a to nejpozději do 3 dnů od oznámení zvýšení ceny za dodávku plynu
prvnímu zákazníkovi.
(8) Nebude-li zvýšení ceny plynu oznámeno podle odstavce 7, nevyvolá
právní účinky.
(9) Nesouhlasí-li zákazník se zvýšením ceny podle odstavce 6, je oprávněn
bez postihu vypovědět závazek ze smlouvy kdykoliv do desátého dne přede dnem účinnosti
zvýšení ceny, přičemž taková výpověď je účinná ke dni bezprostředně předcházejícímu
dni účinnosti zvýšení ceny. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu odesláno oznámení
o výpovědi závazku ze smlouvy držiteli licence.
§ 74
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné
uskladnění plynu
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních
povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které
nejsou splněny ani po předchozím upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení
nebyl smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený
plyn,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr
nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledku
neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti nebo příslušenství
nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě
změnily,
2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo jehož
připojení jím nebylo schváleno,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka
a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán
zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu
nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro
výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,
g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž
předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle
než 10 pracovních dní.
(2) V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném
místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování
evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost
za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.
(3) Neoprávněnou přepravou plynu je
a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní
důvod odpadl,
b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených
platebních povinností,
c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.
(4) Neoprávněnou distribucí plynu je
a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud
právní důvod odpadl,
b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených
platebních povinností,
c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,
d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu
zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly,
odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(5) Neoprávněným uskladněním plynu je
a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu
s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,
b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(6) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a
neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.
(7) Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala
nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou
škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou
výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru
nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu
regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné
náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.
(8) Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo
uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu
distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou
škodu.
§ 75
zrušen
DÍL 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen,
pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu
o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému,
kdo
a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou
koncepcí11),
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné
tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku
nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze
na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci
smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné
energie nebo licence na rozvod tepelné energie, je povinen poskytovat vyúčtování
dodávky tepelné energie; pro stanovení délky zúčtovacího období a termín poskytnutí
vyúčtování dodávky tepelné energie se ustanovení § 11 odst. 11 použije obdobně.
(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné
místo
a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo
předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými
jsou teplota a tlak,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné
energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování,
a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob
platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu
teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie
na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto
rozdělování,
f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií
nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu
o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4) Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku
tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci
těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich
vzniku,
c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových
a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně
15 dní předem,
d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek
teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod
a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h) jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších
odběratelů tepelné energie,
i) při neoprávněném odběru.
(5) Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat
tyto nemovitosti potrubními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozem rozvodných tepelných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení,
pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené
nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení
telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při
provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu
veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné
energie podle odstavce 3 písm. b),
g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost
výpočetní techniky a informačních systémů.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno.
Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou
podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel
tepelné energie.
(7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné
břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu ve výši
ceny zjištěné podle oceňovacího předpisu 47), pokud se strany nedohodnou jinak; to
neplatí, pokud držitel licence na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného
rozvodného tepelného zařízení; v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného
tepelného zařízení. V případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto,
že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li
dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního
právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele
rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této
nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo
vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil držitel
licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník rozvodného tepelného zařízení.
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen
uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených
prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti
a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na
rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou
způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie
tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého
provozu,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického
regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností
a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty,
vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie
a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo
zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně
po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze
s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení
licence,
h) zveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup informace o podílu
tepla z obnovitelných zdrojů energie v dodávce tepla za předchozí kalendářní rok,
i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy, na jehož vymezeném
území vyrábí tepelnou energii, údaje vyžádané provozovatelem distribuční soustavy
nezbytné pro vyhodnocení potenciálu tepelných zařízení pro poskytování flexibility
pro zajištění služby distribuční soustavy.
(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen
v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou
jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele
licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo,
jinak právo zaniká.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že
neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví
či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení,
veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem
přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných
vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného,
případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních
úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat
vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při
zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1) Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné
energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu
s technickými předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních
parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou
koncepcí.11)
(2) Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení
základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno
v případech podle § 76 odst. 4.
(3) Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu
teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení
nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy
o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné
látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného
tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12
měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné
energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné
tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie
je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího
zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím
projednání s dodavatelem tepelné energie.
(4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo
jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo
může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její
parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.
(5) Veškeré vyvolané jednorázové náklady na provedení změny způsobu dodávky
nebo změny způsobu vytápění a rovněž náklady spojené s odpojením od rozvodného tepelného
zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí ten, kdo
změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje. Náklady spojené s
odpojením od rozvodného tepelného zařízení zahrnují rovněž zůstatkovou cenu tepelné
přípojky a předávací stanice evidovanou v účetnictví dodavatele tepelné energie ke
dni odpojení od rozvodného tepelného zařízení, pokud slouží k dodávce tepelné energie
výhradně tomu, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení
nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování
tohoto zařízení nadále strpět.
(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází
neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele
licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné
energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem
odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.
(8) Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii,
a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení;
náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
(9) Zákazník má právo na bezplatné vyúčtování dodávky tepelné energie.
§ 78
Měření
(1) Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie
měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů
teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje
a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12).
Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.
V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden
objekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této
předávací stanice.
(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna
závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné
žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí
zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou
součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho
přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí
tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné
energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví
jinak.
(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné
energie se zakazuje.
(4) Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit
proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel
tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení
měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli
tepelné energie.
(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné
energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje
ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování
nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a
dodávku teplé vody.
(6) Instalované měřicí zařízení musí umožňovat provedení odečtu naměřených
hodnot bez nutnosti přístupu k měřicímu zařízení (dále jen "měřicí zařízení s dálkovým
přenosem údajů").
§ 79
Tepelná přípojka a předávací stanice
(1) Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden
objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie,
není-li dohodnuto jinak.
(2) Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji
zřídil, není-li dohodnuto jinak.
(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje
na své náklady její vlastník.
(4) Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici
určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud
o to její vlastník písemně požádá.
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy
vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník
na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník
rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal,
se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení
přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky
nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti
zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého
provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká
dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud
není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod
tepelné energie do provozu.
(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo
k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod
tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5
m.
(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách,
je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5
m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi
ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým
by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo
ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak,
aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci
veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném
pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti,
umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování
trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném
souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné
stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují
k žádosti na vydání rozhodnutí o povolení záměru; orgán, který je příslušný k vydání
rozhodnutí o povolení záměru, podmínky nepřezkoumává.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné
pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby
dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení
přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod
tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní
podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel
zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu
a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního
stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
(7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká
trvalým odstraněním stavby.