Zákon ze dne 28.11.2000 o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)
29.12.2000 | Sbírka: 458/2000 Sb. | Částka: 131/2000
Vztahy
Prováděcí: 359/2020 Sb., 302/2020 Sb., 291/2020 Sb., 290/2020 Sb., 4/2020 (ER), 241/2020 Sb., 3/2020 (ER), 2/2020 (ER), 1/2020 (ER), 9/2020 Sb., ER01/2020, 8/2019 (ER), 7/2019 (ER), 333/2019 Sb., 6/2019 (ER), 5/2019 (ER), 4/2019 (ER), 258/2019 Sb., 3/2019 (ER), 2/2019 (ER), 155/2019 Sb., 154/2019 Sb., 1/2019 (ER), 18/2019 Sb., ER01/2019, 331/2018 Sb., 326/2018 Sb., 9/2018 (ER), 264/2018 Sb., 8/2018 (ER), 7/2018 (ER), 6/2018 (ER), 5/2018 (ER), 234/2018 Sb., 4/2018 (ER), 220/2018 Sb., 3/2018 (ER), 2/2018 (ER), 154/2018 Sb., 115/2018 Sb., 106/2018 Sb., 1/2018 (ER), ER01/2018, 6/2018 Sb., 9/2017 (ER), 8/2017 (ER), 421/2017 Sb., 418/2017 Sb., 7/2017 (ER), 6/2017 (ER), 5/2017 (ER), 347/2017 Sb., 330/2017 Sb., 4/2017 (ER), 3/2017 (ER), 266/2017 Sb., 236/2017 Sb., 181/2017 Sb., 127/2017 Sb., 122/2017 Sb., 2/2017 (ER), 82/2017 Sb., 1/2017 (ER), 50/2017 Sb., 13/2017 Sb., ER01/2017, 11/2016 (ER), 416/2016 Sb., 10/2016 (ER), 9/2016 (ER), 406/2016 Sb., 404/2016 Sb., 8/2016 (ER), 7/2016 (ER), 6/2016 (ER), 339/2016 Sb., 5/2016 (ER), 4/2016 (ER), 3/2016 (ER), 200/2016 Sb., 199/2016 Sb., 2/2016 (ER), 152/2016 Sb., 81/2016 Sb., 70/2016 Sb., 1/2016 (ER), 2375/16/7100-20118-012884, 16/2016 Sb., 10/2016 Sb., 8/2016 Sb., 4/2016 Sb., 408/2015 Sb., 9/2015 (ER), 405/2015 Sb., 392/2015 Sb., 349/2015 Sb., 335/2015 Sb., 316/2015 Sb., 8/2015 (ER), 7/2015 (ER), 6/2015 (ER), 5/2015 (ER), 4/2015 (ER), 3/2015 (ER), 262/2015 Sb., 249/2015 Sb., 2/2015 (ER), 1/2015 (ER), 216/2015 Sb., 215/2015 Sb., 196/2015 Sb., 195/2015 Sb., 194/2015 Sb., 149/2015 Sb., 291/2014 Sb., 290/2014 Sb., 276/2014 Sb., 4/2014 (ER), 3/2014 (ER), 2/2014 (ER), 1/2014 (ER), 195/2014 Sb., 111/2014 Sb., 438/2013 Sb., 436/2013 Sb., 418/2013 Sb., 7/2013 (ER), 6/2013 (ER), 5/2013 (ER), 4/2013 (ER), 3/2013 (ER), 367/2013 Sb., 2/2013 (ER), 325/2013 Sb., 289/2013 Sb., 152/2013 Sb., 1/2013 (ER), 476/2012 Sb., 452/2012 Sb., 447/2012 Sb., 445/2012 Sb., 438/2012 Sb., 436/2012 Sb., 417/2012 Sb., 6/2012 (ER), 5/2012 (ER), 4/2012 (ER), 3/2012 (ER), 388/2012 Sb., 387/2012 Sb., 2/2012 (ER), 348/2012 Sb., 345/2012 Sb., 344/2012 Sb., 219/2012 Sb., 218/2012 Sb., 1/2012 (ER), 59/2012 Sb., 30/2012 Sb., 442/2011 Sb., 406/2011 Sb., 396/2011 Sb., 393/2011 Sb., 392/2011 Sb., 385/2011 Sb., 371/2011 Sb., 7/2011 (ER), 6/2011 (ER), 5/2011 (ER), 4/2011 (ER), 307/2011 Sb., 3/2011 (ER), 2/2011 (ER), 210/2011 Sb., 201/2011 Sb., 1/2011 (ER), 108/2011 Sb., 82/2011 Sb., 62/2011 Sb., 6/2010 (ER), 405/2010 Sb., 401/2010 Sb., 400/2010 Sb., 370/2010 Sb., 366/2010 Sb., 338/2010 Sb., 5/2010 (ER), 4/2010 (ER), 3/2010 (ER), 311/2010 Sb., 2/2010 (ER), 1/2010 (ER), 264/2010 Sb., 81/2010 Sb., 80/2010 Sb., 79/2010 Sb., 52/2010 Sb., 41/2010 Sb., 30/2010 Sb., ER07/2010, ER06/2010, 24/2010 Sb., 19/2010 Sb., 15/2010 Sb., 10/2009 (ER), 9/2009 (ER), 468/2009 Sb., 8/2009 (ER), 7/2009 (ER), 6/2009 (ER), 5/2009 (ER), 408/2009 Sb., 394/2009 Sb., 4/2009 (ER), 365/2009 Sb., 358/2009 Sb., 3/2009 (ER), 344/2009 Sb., 334/2009 Sb., 152/2009 Sb., 140/2009 Sb., 2/2009 (ER), ER13/2009, 72/2009 Sb., ER08/2009, ER06/2009, ER05/2009, ER04/2009, 459/2008 Sb., 454/2008 Sb., 432/2008 Sb., 12/2008 (ER), 11/2008 (ER), 10/2008 (ER), 9/2008 (ER), 8/2008 (ER), 376/2008 Sb., 354/2008 Sb., 349/2008 Sb., 7/2008 (ER), ER18/2008, 6/2008 (ER), 213/2008 Sb., 175/2008 Sb., 5/2008 (ER), 4/2008 (ER), 128/2008 Sb., 110/2008 Sb., ER12/2008, ER11/2008, 3/2008 (ER), 43/2008 Sb., 2/2008 (ER), 16/2008 Sb., 1/2008 (ER), 365/2007 Sb., 363/2007 Sb., 359/2007 Sb., 325/2007 Sb., 324/2007 Sb., 321/2007 Sb., 12/2007 (ER), 11/2007 (ER), 10/2007 (ER), 9/2007 (ER), 295/2007 Sb., 8/2007 (ER), 7/2007 (ER), 280/2007 Sb., 6/2007 (ER), 268/2007 Sb., 5/2007 (ER), 245/2007 Sb., 4/2007 (ER), 3/2007 (ER), 184/2007 Sb., 150/2007 Sb., ER15/2007, 131/2007 Sb., ER13/2007, 2/2007 (ER), 74/2007 Sb., 1/2007 (ER), ER04/2008, ER04/2007, 609/2006 Sb., 608/2006 Sb., 607/2006 Sb., 606/2006 Sb., 552/2006 Sb., 548/2006 Sb., 545/2006 Sb., 524/2006 Sb., 12/2006 (ER), 11/2006 (ER), 10/2006 (ER), 9/2006 (ER), 516/2006 Sb., 8/2006 (ER), 7/2006 (ER), 478/2006 Sb., 477/2006 Sb., 453/2006 Sb., 6/2006 (ER), 392/2006 Sb., 348/2006 Sb., 5/2006 (ER), ER09/2006, ER08/2006, ER07/2006, 4/2006 (ER), 4/2006 (MP), 3/2006 (ER), 2/2006 (ER), 51/2006 Sb., 1/2006 (ER), ER23/2006, ER22/2006, 542/2005 Sb., 541/2005 Sb., 540/2005 Sb., 481/2005 Sb., 15/2005 (ER), 14/2005 (ER), 13/2005 (ER), 12/2005 (ER), 11/2005 (ER), 10/2005 (ER), 9/2005 (ER), 439/2005 Sb., 426/2005 Sb., 8/2005 (ER), 7/2005 (ER), 404/2005 Sb., 375/2005 Sb., 6/2005 (ER), 5/2005 (ER), 326/2005 Sb., 4/2005 (ER), 3/2005 (ER), 2/2005 (ER), 118/2005 Sb., 114/2005 Sb., 1/2005 (ER), 673/2004 Sb., 614/2004 Sb., 13/2004 (ER), 12/2004 (ER), 11/2004 (ER), 10/2004 (ER), 575/2004 Sb., 9/2004 (ER), 8/2004 (ER), 431/2004 Sb., 6/2004 (ER), 5/2004 (ER), 4/2004 (ER), 3/2004 (ER), 2/2004 (ER), 1/2004 (ER), 459/2003 Sb., 450/2003 Sb., 28/2003 (ER), 27/2003 (ER), 26/2003 (ER), 25/2003 (ER), 24/2003 (ER), 23/2003 (ER), 22/2003 (ER), 21/2003 (ER), 20/2003 (ER), 19/2003 (ER), 18/2003 (ER), 17/2003 (ER), 16/2003 (ER), 15/2003 (ER), 14/2003 (ER), 13/2003 (ER), 300/2003 Sb., 12/2003 (ER), 11/2003 (ER), 74/2003 Sb., 10/2003 (ER), 9/2003 (ER), 13/2003 Sb., 12/2003 Sb., 539/2002 Sb., 8/2003 (ER), 7/2003 (ER), 6/2003 (ER), 4/2003 (ER), 1/2003 (ER), 3/2003 (ER), 2/2003 (ER), 5/2003 (ER), 443/2002 Sb., 14/2002 (ER), 13/2002 (ER), 12/2002 (ER), 11/2002 (ER), 366/2002 Sb., ER06/2002, 10/2002 (ER), 9/2002 (ER), ER04/2002, 8/2002 (ER), 7/2002 (ER), 3/2002 (MP), 19/2002 Sb., 18/2002 Sb., 439/2001 Sb., 438/2001 Sb., 6/2002 (ER), 10/2001 (ER), 5/2002 (ER), 4/2002 (ER), 3/2002 (ER), 2/2002 (ER), 1/2002 (ER), 377/2001 Sb., 373/2001 Sb., 372/2001 Sb., 9/2001 (ER), 329/2001 Sb., 306/2001 Sb., 8/2001 (ER), 297/2001 Sb., 252/2001 Sb., 251/2001 Sb., 245/2001 Sb., 226/2001 Sb., 225/2001 Sb., 224/2001 Sb., 223/2001 Sb., 222/2001 Sb., 221/2001 Sb., 220/2001 Sb., 219/2001 Sb., 218/2001 Sb., 7/2001 (ER), 6/2001 (ER), 167/2001 Sb., 166/2001 Sb., 165/2001 Sb., 5/2001 (ER), 154/2001 Sb., 4/2001 (ER), 3/2001 (ER), 2/2001 (ER), 1/2001 (ER)Aktivní derogace: 157/1998 Sb., 83/1998 Sb., 222/1994 Sb., 455/1991 Sb., 265/1991 Sb., 2/1969 Sb.
Pasivní derogace: 1/2020 Sb., 277/2019 Sb., 225/2017 Sb., 183/2017 Sb., 152/2017 Sb., 131/2015 Sb., 104/2015 Sb., 250/2014 Sb., 90/2014 Sb., 350/2012 Sb., 165/2012 Sb., 420/2011 Sb., 299/2011 Sb., 211/2011 Sb., 155/2010 Sb., 314/2009 Sb., 281/2009 Sb., 227/2009 Sb., 223/2009 Sb., 158/2009 Sb., 124/2008 Sb., 296/2007 Sb., 342/2006 Sb., 186/2006 Sb., 91/2005 Sb., 670/2004 Sb., 356/2003 Sb., 278/2003 Sb., 309/2002 Sb., 262/2002 Sb., 151/2002 Sb.
458/2000 Sb.
ZÁKON
ze dne 28. listopadu 2000
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a
o změně některých zákonů
(energetický zákon)
Změna: 262/2002 Sb.
Změna: 151/2002 Sb.
Změna: 278/2003 Sb.
Změna: 356/2003 Sb.
Změna: 670/2004 Sb.
Změna: 342/2006 Sb.
Změna: 186/2006 Sb.
Změna: 296/2007 Sb.
Změna: 124/2008 Sb.
Změna: 158/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 155/2010 Sb.
Změna: 211/2011 Sb.
Změna: 299/2011 Sb.
Změna: 211/2011 Sb. (část), 420/2011 Sb.
Změna: 165/2012 Sb.
Změna: 165/2012 Sb. (část), 350/2012 Sb.
Změna: 90/2014 Sb.
Změna: 250/2014 Sb.
Změna: 104/2015 Sb., 131/2015 Sb.
Změna: 152/2017 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Změna: 225/2017 Sb.
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Změna: 131/2015 Sb. (část)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
PODMÍNKY PODNIKÁNÍ A VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY V ENERGETICKÝCH ODVĚTVÍCH
HLAVA I
OBECNÁ ČÁST
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje v
návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropské unie1a) podmínky podnikání a výkon
státní správy v energetických odvětvích, kterými jsou elektroenergetika, plynárenství
a teplárenství, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) vymezeným územím území, na němž držitel licence na distribuci elektřiny,
distribuci plynu nebo rozvod tepelné energie vykonává licencovanou činnost,
b) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo faktických
skutečností rozhodující vliv na činnost jiné osoby, zejména na základě
1. vlastnického
práva nebo práva užívání k obchodnímu závodu kontrolované osoby anebo jeho části,
nebo
2. práva anebo jiné právní skutečnosti, které poskytují rozhodující vliv na složení,
hlasování a rozhodování orgánů kontrolované osoby,
c) certifikací řízení, v němž se zjišťuje, zda provozovatel přenosové
soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo osoba, která hodlá provozovat přenosovou
nebo přepravní soustavu, splňuje podmínky nezávislosti provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon
kontroly ze strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správu nebo hlavní
místo podnikatelské činnosti ve státě, který není členským státem Evropské unie (dále
jen „osoba z třetí země“), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí
bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii,
d) chráněnou informací informace v jakékoliv podobě, která má charakter
obchodního tajemství nebo jiná zákonem chráněná informace nebo informace charakteru
obchodního, technického nebo finančního získaná při výkonu činnosti držitele licence,
která není veřejně dostupná.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona rozumí
a) v elektroenergetice
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a
zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV,
která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV,
1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce
elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky včetně elektrických přípojek
ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována
a provozována ve veřejném zájmu,
2. elektrickou přípojkou zařízení, které začíná odbočením
od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní odbočením od vedení
přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického
zařízení,
3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který
umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně
prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4. elektrizační soustavou vzájemně
propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny,
včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí,
zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky,
5.
měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot,
6.
odběrným místem místo, které je připojeno k přenosové nebo k distribuční soustavě
a kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích
transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny,
7. odchylkou součet rozdílů
skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku,
8. podpůrnými
službami činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena
k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb, a po jejichž
aktivaci zpravidla dochází k dodávce regulační energie,
9. přímým vedením vedení elektřiny
spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční
soustavě, a místo odběru elektřiny, které není elektricky propojeno s přenosovou
soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé
zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo
zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem
distribuční soustavy,
10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a
zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze
Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny
pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních
států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační
techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
11. regulační
energií elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu
s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy v
zahraničí,
12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor
trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání
odchylek,
13. systémovými službami činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění
spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených
elektrizačních soustav,
14. typovým diagramem diagram charakterizující roční průběh
spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek,
15. vertikálně
integrovaným podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos
elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými
je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo,
vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu
elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost
výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou,
16. vyrovnávacím trhem s regulační energií
trh s regulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s
provozovatelem přenosové soustavy,
17. zákazníkem osoba, která nakupuje elektřinu
pro své vlastní konečné užití v odběrném místě,
18. výrobnou elektřiny energetické
zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná
zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy,
je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
19. související službou v elektroenergetice
služba přenosové soustavy nebo služba distribuční soustavy,
20. službou přenosové
soustavy zajišťování přenosu elektřiny, systémových služeb a služeb souvisejících
se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přenosové soustavy,
21. službou
distribuční soustavy zajišťování distribuce elektřiny a služeb souvisejících se zabezpečením
spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
b) v plynárenství
1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých,
středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele
distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí
a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky
a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém
zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava
je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
2. hlavním uzávěrem plynu uzavírací
armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od
plynovodní přípojky,
3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování
naměřených hodnot,
4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení
jednoho zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu měřená měřicím zařízením,
5.
odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu včetně
zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení,
6. odchylkou rozdíl
skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů plynu za daný celý obchodní den,
7. plynárenskou
soustavou vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění
plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací
pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování
těchto zařízení,
8. plynárenským zařízením zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy,
distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu,
9. plynem zemní plyn, koksárenský plyn čistý, degazační a generátorový plyn,
biometan, propan, butan a jejich směsi, pokud nejsou používány pro pohon motorových
vozidel,
10. plynovodem zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční
soustavou a přímé a těžební plynovody,
11. plynovodní přípojkou zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční
soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení
odběrného plynového zařízení,
12. plynovým zařízením plynárenská zařízení, plynovodní
přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná
plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací
a odpařovací stanice,
13. zásobníkem
plynu podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických
objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací
pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního
plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou České
republiky nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a
provozován ve veřejném zájmu,
14. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů
a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí
a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky
a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém
zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je
zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15. přímým plynovodem plynovod, který není
součástí přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a který je dodatečně zřízený
pro dodávku plynu zákazníkovi, a slouží pouze pro vlastní potřebu zákazníka,
16. rozhodujícím
zdrojem plynu stát, na jehož území se vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby
plynu v České republice,
17. společným odběrným plynovým zařízením odběrné plynové
zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům
v této nemovitosti,
18. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro kterou
operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování
a vypořádání odchylek,
19. technickým pravidlem pravidlo vyjadřující stav technického
poznání a techniky v odvětví plynárenství,
20. těžebním plynovodem plynovod připojující
výrobnu plynu k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě nebo jinému těžebnímu
plynovodu,
21. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová zařízení uvedený
v technických normách nebo technických pravidlech,
22. typovým diagramem dodávek diagram
charakterizující roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná místa nejsou
vybavena průběhovým měřením, používaný pro vyhodnocování spotřeby,
23. vertikálně
integrovaným plynárenským podnikatelem držitel licencí nebo skupina držitelů licencí
na přepravu plynu, distribuci plynu, uskladňování plynu, obchod s plynem nebo výrobu
plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to
přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává
činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a alespoň 1 držitel
licence vykonává činnost výroby plynu nebo obchodu s plynem,
24. volnou kapacitou
rozdíl mezi technickou kapacitou přepravní soustavy nebo distribuční soustavy nebo
zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu a souhrnem všech smluvně zajišťovaných kapacit
v daném časovém období při dodržení smluvních tlaků a kapacit nezbytných pro příslušného
držitele licence k zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu příslušného plynárenského
zařízení,
25. zákazníkem osoba, která nakupuje plyn pro své vlastní konečné užití
v odběrném místě,
26. výrobnou plynu zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál
zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení,
kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu,
27. související službou
v plynárenství služba přepravy plynu nebo služba distribuční soustavy,
28. službou
přepravy plynu zajišťování přepravy plynu přepravní soustavou, včetně činností souvisejících
se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu přepravní soustavy,
29. službou
distribuční soustavy zajišťování distribuce plynu distribuční soustavou, včetně činností
souvisejících se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy,
30.
službou uskladňování zajišťování uskladňování plynu, včetně činností souvisejících
se zabezpečením spolehlivého a bezpečného provozu plynárenské soustavy provozovatelem
zásobníku plynu v jím provozovaném zásobníku plynu,
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie
osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým
se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické
nebo právnické osobě,
2.
dodavatelem tepelné energie výrobce nebo distributor tepelné energie, který dodává
tepelnou energii jiné osobě,
3. dodávkou tepelné energie dodávka energie tepla nebo
chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou; dodávka energie tepla
k dalšímu využití se uskutečňuje ve veřejném zájmu,
4. zákazníkem osoba, která nakupuje
tepelnou energii pro její konečné využití a odebírá nakoupenou tepelnou energii odběrným
tepelným zařízením, které je přímo připojeno k rozvodnému tepelnému zařízení nebo
zdroji tepelné energie,
5. odběratelem tepelné energie distributor tepelné energie
nebo zákazník,
6. odběrem tepelné energie
převzetí tepelné energie od výrobce nebo distributora tepelné energie ke konečné
spotřebě nebo dalšímu využití,
7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlouvě o
dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z vlastnictví dodavatele
tepelné energie do vlastnictví odběratele tepelné energie,
8.
odběrným tepelným zařízením zařízení připojené ke zdroji tepelné energie nebo k rozvodnému
tepelnému zařízení a určené pro odběr tepelné energie a spotřebu tepelné energie
v objektu nebo jeho části,
9. rozvodem tepelné
energie doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo jejích parametrů a dodávka
tepelné energie rozvodným tepelným zařízením,
10. předávací stanicí zařízení
pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací
stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna,
11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené
tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice
nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim
má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného
zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu
dat,
12. objektem stavba nebo stavby propojené společným odběrným tepelným
zařízením,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení
a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná
energie, která se předává teplonosné látce,
14. soustavou zásobování tepelnou
energií soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie
a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění,
chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě
licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování
tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu,
15. tepelnou přípojkou
část tepelné sítě, která umožňuje dodávku tepelné energie pouze pro jeden objekt.
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je výroba elektřiny,
přenos elektřiny, distribuce elektřiny a obchod s elektřinou, činnosti operátora
trhu, výroba plynu, přeprava plynu, distribuce plynu, uskladňování plynu a obchod
s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a distribuce
plynu, uskladňování plynu, výroba a rozvod tepelné energie se uskutečňují ve veřejném
zájmu. Pro provádění stavby sloužící k vyvedení výkonu z výrobny elektřiny zřizované
a provozované ve veřejném zájmu a liniové stavby nezbytné k jejímu řádnému provozu
nebo stavby, která je součástí přenosové soustavy, přepravní soustavy, distribuční
soustavy, zásobníku plynu, rozvodného tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie
připojeného k rozvodnému tepelnému zařízení, lze vlastnické právo ke stavbě, pozemku
a zařízení vyvlastnit podle zákona o vyvlastnění.
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České republiky mohou za
podmínek stanovených tímto zákonem osoby pouze na základě licence udělené Energetickým
regulačním úřadem. Licence se dále vyžaduje na výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny
s instalovaným výkonem nad 10 kW určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je
výrobna elektřiny propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou,
nebo na výrobu elektřiny vyrobenou ve výrobnách elektřiny s instalovaným výkonem
do 10 kW včetně, určené pro vlastní spotřebu zákazníka, pokud je ve stejném odběrném
místě připojena jiná výrobna elektřiny držitele licence.
(4) Licence se nevyžaduje
a) na obchod, výrobu, distribuci a uskladňování koksárenského plynu
čistého, degazačního a generátorového plynu, biometanu, propanu, butanu a jejich
směsí, pokud se nejedná o distribuci potrubními systémy, k nimž je připojeno více
než 50 odběrných míst,
b) na výrobu tepelné energie určené pro jeden objekt jednoho zákazníka,
c) na využití elektřiny při provozování dobíjecí stanice podle zákona
o pohonných hmotách.
(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu,
butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné
provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnit propan,
butan a jejich směsi do lahví s nevyhovující periodickou zkouškou, nebo do lahví
neodpovídajících technickým požadavkům na lahve určené pro plnění propanu, butanu
a jejich směsí podle zvláštních předpisů25) je zakázáno. Plnění propan-butanových
lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.
(6) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání je plnění propanu,
butanu a jejich směsí do propan-butanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné
provádění tlakových zkoušek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví. Plnění propan-butanových
lahví bez souhlasu jejich vlastníka se zakazuje.
§ 4
Licence
(1) Licence se uděluje
a) nejvýše na 25 let, a to na
1. výrobu elektřiny,
2. výrobu plynu,
3.
výrobu tepelné energie,
b) na dobu neurčitou, a to na
1. přenos elektřiny,
2. přepravu plynu.
3.
distribuci elektřiny,
4. distribuci plynu,
5. uskladňování plynu,
6. rozvod tepelné
energie,
7. činnosti operátora trhu,
c) na dobu 5 let, a to na
1. obchod s elektřinou,
2. obchod s plynem.
(2) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako výlučné
a) licence na přenos elektřiny,
b) licence na přepravu plynu a
c) licence na činnosti operátora trhu.
(3) V případě, že žadatel o udělení licence podle odstavce 1 doloží vlastnické
nebo užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované
činnosti na dobu kratší než je doba platnosti licence stanovená v odstavci 1, licence
spojená s tímto zařízením se uděluje nejvýše na dobu trvání vlastnického nebo užívacího
práva.
§ 5
Podmínky udělení licence
(1) Podmínkou pro udělení licence fyzické osobě je
a) plná svéprávnost,
b) bezúhonnost,
c) odborná způsobilost nebo ustanovení odpovědného zástupce podle §
6.
(2) Žádá-li o udělení licence právnická osoba, musí podmínky podle odstavce
1 písm. a) a b) splňovat členové statutárního orgánu. Dále je podmínkou pro udělení
licence právnické osobě ustanovení odpovědného zástupce.
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o udělení licence, musí prokázat,
že má finanční a technické předpoklady k zajištění výkonu licencované činnosti. Fyzická
nebo právnická osoba žádající o udělení licence je povinna doložit vlastnické nebo
užívací právo k energetickému zařízení, které má sloužit k výkonu licencované činnosti.
Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení, je povinen doložit i
souhlas vlastníka energetického zařízení s jeho použitím k účelům vymezeným tímto
zákonem, a to nejméně po dobu, na kterou má být licence udělena. Finanční předpoklady
není povinen prokazovat žadatel o licenci na výrobu elektřiny, pokud bude instalovaný
elektrický výkon výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na výrobu
tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný výkon zdroje tepelné energie nižší
než 1 MW.
(4) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která
byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněnému trestu odnětí svobody
v trvání alespoň 1 roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož skutková podstata souvisí
s podnikáním a na který se nevztahuje písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož skutková podstata souvisí
s předmětem podnikání v energetice,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Odbornou způsobilostí pro udělení licence podle § 4 odst. 1 se rozumí
ukončené vysokoškolské vzdělání technického směru a 3 roky praxe v oboru nebo úplné
střední odborné vzdělání technického směru s maturitou a 6 roků praxe v oboru. U
výroby elektřiny nebo tepelné energie do instalovaného výkonu výrobny 1 MW včetně
a samostatného distribučního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení tepelné
energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně postačuje vyučení v oboru a 3 roky
praxe v oboru nebo osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých energetických zdrojů
nebo obdobné osvědčení vydané v jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
do instalovaného výkonu výrobny 20 kW není povinnost prokazovat odbornou způsobilost.
(6) Finančními předpoklady se rozumí schopnost žadatele finančně zabezpečit
provozování činnosti, na kterou je vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky
nejméně na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplňuje, pokud v průběhu
uplynulých 3 let soud zrušil konkurs vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno
rozvrhové usnesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že majetek dlužníka
nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zrušení konkursu
proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Žadatel o licenci není finančně
způsobilý, jestliže má evidovány nedoplatky na daních, clech a poplatcích, pojistném
na sociálním zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění a na pokutách.
(7) Technické předpoklady se považují za splněné u energetického zařízení,
u kterého je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními
a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu
s technickou dokumentací. Pokud je energetické zařízení stavbou, musí žadatel o udělení
licence rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu užívat nebo jinak provozovat.
(8) K udělení licence na výrobu elektřiny nebo tepla v jaderných zařízeních
je nezbytný souhlas Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
(9) Bez licence na výrobu elektřiny, licence na výrobu plynu nebo licence
na výrobu tepelné energie může osoba provozovat výrobnu elektřiny, výrobnu plynu
nebo zdroj tepelné energie v nezbytném rozsahu přiměřeném technické povaze zařízení
za účelem ověření technických předpokladů podle odstavce 7 (dále jen „provoz pro
ověření technologie“); podmínkou je připojení výrobny elektřiny v souladu se smlouvou
o připojení a sjednání smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu
vyrobených v průběhu provozu pro ověření technologie jinému účastníkovi trhu s elektřinou
nebo plynem, nebo dodávka tepelné energie odběrateli tepelné energie. Provoz pro
ověření technologie a jeho předpokládanou délku osoba oznámí nejméně 30 dnů před
zahájením nebo případným prodloužením provozu pro ověření technologie Energetickému
regulačnímu úřadu. Provoz pro ověření technologie trvající déle než 1 rok je možný
pouze na základě souhlasu uděleného Energetickým regulačním úřadem na žádost osoby
provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu nebo zdroje tepelné energie. Energetický
regulační úřad souhlas udělí, pokud žadatel prokáže, že provoz pro ověření technologie
delší než 1 rok je nezbytný vzhledem k povaze technologického zařízení, předpokládané
složitosti nebo dosavadnímu průběhu provozu pro ověření technologie. Po dobu provozu
pro ověření technologie se na osobu provozující výrobnu elektřiny, výrobnu plynu
nebo zdroj tepelné energie obdobně použijí ustanovení tohoto zákona, která se vztahují
na výrobce elektřiny, výrobce plynu nebo výrobce tepelné energie.
§ 6
Odpovědný zástupce
(1) Odpovědný zástupce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon licencované
činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat podmínky pro udělení licence podle
§ 5 odst. 1.
(3) Je-li držitel licence právnickou osobou, je vždy povinen ustanovit
odpovědného zástupce. Je-li držitel licence fyzickou osobou, je povinen ustanovit
odpovědného zástupce, nesplňuje-li sám podmínku odborné způsobilosti.
(4) Odpovědným zástupcem právnické osoby nesmí být člen dozorčí rady nebo
jiného kontrolního orgánu této právnické osoby.
(5) Ustanovení odpovědného zástupce držitele licence schvaluje Energetický
regulační úřad.
(6) Přestane-li v průběhu výkonu licencované činnosti odpovědný zástupce
svou funkci vykonávat nebo přestane-li splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného
zástupce, má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového odpovědného zástupce.
Do doby schválení nového odpovědného zástupce odpovídá za výkon licencované činnosti
držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1) Licence se uděluje na základě písemné žádosti.
(2) Žádost o udělení licence fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo přiděleno,
nebo datum narození; ustanoví-li odpovědného zástupce, též tyto údaje týkající se
odpovědného zástupce,
b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licencí na distribuci
a rozvod též vymezené území,
c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního rejstříku, a
identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační číslo"), bylo-li přiděleno,
d) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, pokud byl povolen, umístění organizační složky v
České republice a údaje uvedené podle písmene a) týkající se vedoucího organizační
složky; je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm
mimo území České republiky, místo jejího pobytu v České republice, pokud na území
České republiky pobývá.
(3) Žádost o udělení licence právnické osobě obsahuje
a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno a příjmení,
rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, a bydliště osoby nebo osob,
které vykonávají funkci člena statutárního orgánu, a způsob, jakým jednají jménem
právnické osoby,
b) předmět a rozsah podnikání, seznam provozoven, u licence na distribuci
a rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zástupce,
e) požadovanou dobu, na kterou má být licence udělena, a navrhovaný
termín zahájení výkonu licencované činnosti,
f) u zahraniční právnické osoby umístění organizační složky v České
republice a údaje uvedené v písmeni a) týkající se vedoucího organizační složky;
je-li odpovědným zástupcem nebo vedoucím organizační složky osoba s bydlištěm mimo
území České republiky, též místo jejího pobytu v České republice, pokud na území
České republiky pobývá.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a) kopie listiny prokazující vznik právnické osoby, není-li tato osoba
zapsána ve veřejném rejstříku; zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního
nebo obdobného rejstříku vedeného ve státě sídla a doklad o provozování obchodního
závodu v zahraničí,
b) v případě fyzické osoby, osoby, která je členem statutárního orgánu,
a odpovědného zástupce, výpis z cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad
vydaný orgánem státu, jehož je občanem, jakož i státu, kde se naposledy osoba v posledních
3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové
doklady, pak prohlášení o bezúhonnosti učiněné před příslušným orgánem takového státu;
tyto doklady nebo prohlášení nesmí být starší než 6 měsíců,
c) doklady prokazující odbornou způsobilost fyzické osoby a odpovědného
zástupce,
d) doklady prokazující finanční a technické předpoklady,
e) doklady prokazující vlastnické nebo užívací právo k energetickému
zařízení,
f) prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce,
g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu, nejedná-li se
o fyzickou osobu, která je občanem členského státu Evropské unie; zahraniční fyzická
osoba, která zřizuje na území České republiky organizační složku obchodního závodu,
doklad prokazující, že má obchodní závod mimo území České republiky, a doklady o
jeho provozování,
h) doklady o umístění provozovny nebo vymezeného území.
(5) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání
a) bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního předpisu1d)
výpis z evidence Rejstříku trestů; žádost o vydání výpisu z Rejstříku trestů a výpis
z Rejstříku trestů se předává v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných
datových sítí,
b) zápisu do veřejného rejstříku žadatele vyžádá výpis z veřejného
rejstříku nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud
žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí
o udělení licence nepřipojil. Je-li k žádosti o udělení licence požadován výpis z
katastru nemovitostí, Energetický regulační úřad si vyžádá výpis z katastru nemovitostí
nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné správy, pokud žadatel
tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu rozhodnutí o udělení
licence nepřipojil.
(6) Energetický regulační úřad si za účelem prokázání finančních předpokladů,
že žadatel nemá evidovány nedoplatky na daních, poplatcích, cle nebo nedoplatky na
pojistném na sociální zabezpečení a na příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,
vyžádá od finančního orgánu, orgánu správy sociálního zabezpečení a orgánu celní
správy vydání dokladů nebo takovou skutečnost ověří v informačním systému veřejné
správy, pokud žadatel tyto doklady k žádosti o udělení licence nebo žádosti o změnu
rozhodnutí o udělení licence nepřipojil.
(7) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické podobě a to prostřednictvím
veřejných datových sítí. Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán
celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne doručení žádosti.
(8) Byla-li licence zrušena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c) tohoto
zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví takové osobě udělit nejdříve po
uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o zrušení licence.
(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit Energetickému regulačnímu
úřadu změny údajů uvedených v žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti
o licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích na území České
republiky na základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou nebo pro obchod
s plynem uděleného příslušným orgánem jiného členského státu Evropské unie, musí
požádat Energetický regulační úřad o uznání tohoto oprávnění.
(2) Energetický regulační úřad rozhodne o uznání oprávnění podle odstavce
1, jestliže na základě oprávnění vydaného jiným členským státem Evropské unie má
žadatel právo vykonávat činnost obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem. Rozhodne-li
Energetický regulační úřad o uznání oprávnění k podnikání pro obchod s elektřinou
nebo pro obchod s plynem, považuje se osoba oprávněná k podnikání za držitele licence
podle tohoto zákona.
(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřinou nebo obchodu s plynem
v České republice na základě rozhodnutí o uznání oprávnění podle odstavce 2 zaniká,
zanikne-li oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li Energetický
regulační úřad o zrušení rozhodnutí o uznání takového oprávnění. Pro zrušení rozhodnutí
o uznání oprávnění se uplatní ustanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d). Osoba podnikající
v energetických odvětvích podle odstavce 1 je povinna Energetickému regulačnímu úřadu
oznámit zánik předloženého oprávnění.
§ 8
Udělení licence
(1) Energetický regulační úřad rozhodne o udělení licence na základě splnění
podmínek pro její udělení podle § 5. Licence na obchod s elektřinou a obchod s plynem
vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu
služeb.
(2) Rozhodnutí o udělení licence obsahuje
a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se licence uděluje,
zapisuje-li se do obchodního rejstříku; jinak jméno a příjmení, jde-li o fyzickou
osobu, nebo název, jde-li o právnickou osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
nebo datum narození, sídlo nebo bydliště,
b) předmět a rozsah podnikání; u licencí na distribuci elektřiny, distribuci
plynu a rozvod tepelné energie též vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel licence při výkonu licencované
činnosti povinen dodržovat,
d) termín zahájení výkonu licencované činnosti,
e) dobu, na kterou je licence udělena, a den vzniku oprávnění k licencované
činnosti,
f) schválení odpovědného zástupce podle § 6,
g) seznam provozoven, pro něž se licence uděluje, nebo seznam vymezených
území či specifikaci distribučních či rozvodných zařízení, pro něž se licence uděluje,
h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a identifikační
číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození, bydliště mimo území České republiky,
místo pobytu v České republice, byl-li povolen, umístění organizační složky v České
republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného zástupce, byl-li ustanoven;
u zahraniční právnické osoby název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
umístění organizační složky v České republice a údaje týkající se odpovědného zástupce.
(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distribuční nebo rozvodné zařízení
a na každé zařízení na uskladňování plynu lze vydat pouze jednu licenci.
(4) Vyžádá-li si Energetický regulační úřad u orgánu státní správy nebo
od Rejstříku trestů potvrzení nebo jiný doklad podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání
žádosti do dne doručení potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodnutí
neběží.
(5) Energetický regulační úřad rozhodne při splnění podmínek podle tohoto
zákona o udělení licence zahraniční osobě i před zápisem do obchodního rejstříku.
(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgánu nebo osoby nebo osob, oprávněných
podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního rejstříku, rozhodne Energetický
regulační úřad o udělení licence před zápisem do tohoto rejstříku, je-li prokázáno,
že právnická osoba byla založena.
(7) Nepodá-li osoba uvedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na zápis do obchodního
rejstříku ve lhůtě 90 dnů od doručení rozhodnutí o udělení licence nebo není-li takovému
návrhu vyhověno, platnost rozhodnutí o udělení licence zaniká.
(8) Seznam rozhodnutí o udělení, změně nebo zrušení licence a obsah těchto
rozhodnutí s výjimkou chráněných informací uveřejňuje Energetický regulační úřad
v Energetickém regulačním věstníku.
§ 9
Změny rozhodnutí o udělení licence
(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit Energetickému regulačnímu
úřadu změny podmínek pro udělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů
a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle
§ 7, předložit o nich doklady a požádat o změnu rozhodnutí o udělení licence. Povinnost
předložit doklady a požádat o změnu podle předchozí věty se nevztahuje na změny již
zapsané v základních registrech a na nová energetická zařízení provozovatele přenosové
soustavy, provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy a
držitele licence na rozvod tepelné energie, která byla vybudována v rámci území,
na nichž je příslušný provozovatel energetického zařízení držitelem odpovídající
licence. Provozovatel přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distribuční soustavy a držitel licence na rozvod tepelné energie oznámí nejpozději
do 30. dubna v rámci regulačních výkazů Energetickému regulačnímu úřadu souhrnné
změny jím provozovaných energetických zařízení za uplynulý kalendářní rok u nově
vybudovaných energetických zařízení, získaných energetických zařízení nebo energetických
zařízení, která přestal využívat pro svoji licencovanou činnost, a to včetně odstraněných
energetických zařízení na svých vymezených územích. Energetický regulační úřad na
základě změn podle předchozí věty zahájí řízení o změně licence z moci úřední.
(2) Na základě žádosti podle odstavce 1 Energetický regulační úřad rozhodne
o změně rozhodnutí o udělení licence.
(3) O změnách rozhodnutí o udělení licence může Energetický regulační úřad
rozhodnout i z vlastního podnětu v případech, kdy se dozví o skutečnostech, které
tuto změnu odůvodňují.
(4) Na rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence se vztahuje ustanovení
§ 8. V případě rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence na činnosti uvedené
v § 3 odst. 2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení seznamu provozoven,
pro něž byla licence udělena, nebo omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně použijí
ustanovení § 10 odst. 4 až 9.
(5) V případě rozšíření počtu provozoven, změny technických parametrů stávajících
provozoven nebo změny rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn zahájit
výkon licencované činnosti v těchto provozovnách nebo na vymezeném území dnem právní
moci rozhodnutí o změně rozhodnutí o udělení licence.
(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřinou nebo plynem nejdříve
6 měsíců a nejpozději 90 dní před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
o její prodloužení, Energetický regulační úřad rozhodne o prodloužení doby, na kterou
byla licence udělena, nejvýše však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na
obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem nezaniká do právní moci rozhodnutí o
žádosti o její prodloužení.
(7) Žádost fyzické osoby o prodloužení doby, na kterou byla licence udělena,
obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost právnické osoby o prodloužení doby,
na kterou byla licence udělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle
§ 7 odst. 4 se nevyžadují, ledaže si jejich doložení v případě důvodných pochybností
o splnění podmínek pro udělení licence Energetický regulační úřad vyžádá. Ustanovení
§ 7 odst. 5 a 6 se použije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1) Licence zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to neplatí,
pokud dědic nebo správce dědictví pokračuje ve výkonu licencované činnosti podle
odstavců 8 až 10,
b) zánikem nebo přeměnou právnické osoby, nejde-li o případy podle
odstavce 11,
c) uplynutím doby, na kterou byla licence udělena,
d) rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o zrušení licence,
e) rozhodnutím soudu o zrušení licence.
(2) Energetický regulační úřad licenci zruší, pokud její držitel
a) přestal splňovat podmínky pro její udělení podle tohoto zákona,
b) porušováním povinností stanovených tímto zákonem ohrožuje život,
zdraví nebo majetek osob,
c) při výkonu licencované činnosti závažným způsobem porušuje právní
předpisy s touto činností související,
d) požádal písemně o její zrušení.
(3) Energetický regulační úřad může licenci zrušit, zjistí-li, že
a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termínu stanoveném
v rozhodnutí o udělení licence, nebo nevykonává licencovanou činnost po dobu delší
než 24 měsíců,
b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodnutí o úpadku
nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele licence nepostačuje
k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo držitel licence vstoupil do likvidace,
c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického regulačního fondu
podle § 14,
d) držitel licence řádně neuhradil ani po upozornění regulovanou cenu
služby distribuční soustavy, regulovanou cenu služby přenosové soustavy nebo regulovanou
cenu služby přepravy plynu příslušnému provozovateli distribuční soustavy, provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4) Požádá-li držitel licence na činnosti uvedené v § 3 odst. 2 o zrušení
licence, je povinen pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou
Energetickým regulačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne právní moci
rozhodnutí o zrušení licence. Tuto povinnost nemá, prokáže-li, že není schopen plnit
své závazky vyplývající z udělené licence pro překážky, jež nastaly nezávisle na
jeho vůli a které není s to vlastními silami překonat.
(5) O zkrácení lhůty uvedené v odstavci 4 a o termínu zrušení licence rozhodne
Energetický regulační úřad.
(6) Současně s podáním žádosti o zrušení licence předloží žadatel návrh
na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se zamýšleným ukončením své činnosti
seznámil všechny dotčené účastníky trhu, se kterými má uzavřené smlouvy podle tohoto
zákona.
(7) Energetický regulační úřad stanoví na základě znaleckého posudku úhradu
za poskytnutí energetických zařízení.
(8) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkonu licencované činnosti pokračovat
až do skončení řízení o dědictví
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není dědicem, je-li
vlastníkem nebo spoluvlastníkem energetického zařízení, které slouží k výkonu licencované
činnosti,
c) pozůstalý manžel splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud
ve výkonu licencované činnosti nepokračují dědicové, nebo
d) správce pozůstalosti nebo vykonavatel závěti, pokud byl k výkonu
licencované činnosti ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(9) Pokud osoba nebo osoby pokračují do skončení řízení o dědictví ve výkonu
licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost Energetickému regulačnímu
úřadu písemně ve lhůtě 3 měsíců ode dne smrti držitele licence nebo ode dne prohlášení
za mrtvého nebo zahájení řízení o prohlášení za mrtvého. Správce pozůstalosti nebo
vykonavatel závěti je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu pokračování
ve výkonu licencované činnosti ve lhůtě do 3 měsíců ode dne, kdy se ujme funkce.
(10) Osoba uvedená v odstavci 8 písm. a) až c), která hodlá pokračovat
ve výkonu licencované činnosti po skončení řízení o dědictví, oznámí tuto skutečnost
Energetickému regulačnímu úřadu ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci usnesení, jímž
bylo řízení o dědictví skončeno, a současně předloží Energetickému regulačnímu úřadu
žádost o udělení licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
o žádosti taková osoba pokračuje ve výkonu licencované činnosti na základě rozhodnutí
o udělení licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o žádosti o udělení licence zaniká licence udělená zemřelému držiteli licence;
je-li rozhodnutím udělena licence pouze na některé z provozoven, vymezená území či
distribuční nebo rozvodná zařízení, na která byla udělena licence zemřelému držiteli
licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v tomto rozsahu.
(11) Při přeměně právnické osoby může právní nástupce držitele licence
nebo právnická osoba vzniklá odštěpením pokračovat v provozování licencované činnosti
na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické osoby za předpokladu,
že do 1 měsíce ode dne právních účinků přeměny oznámí pokračování v licencované činnosti
Energetickému regulačnímu úřadu a současně mu předloží žádost o udělení licence na
činnost, kterou vykonává na základě rozhodnutí o udělení licence přeměňované právnické
osoby. Do doby vydání rozhodnutí Energetického regulačního úřadu o udělení licence
pro přeměněnou právnickou osobu nebo právnickou osobu vzniklou odštěpením pokračuje
právní nástupce nebo právnická osoba vzniklá odštěpením ve výkonu licencované činnosti
s tím, že datum prvního uvedení výrobny do provozu zůstává zachováno. Vydáním rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu o žádosti o udělení licence právnímu nástupci nebo
právnické osobě vzniklé odštěpením zaniká licence přeměňované právnické osobě.
Certifikace
§ 10a
(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel přepravní soustavy
může provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem
certifikátu nezávislosti vydaného Energetickým regulačním úřadem.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy
je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu každou změnu skutečnosti, o které
se dozví a v důsledku které přestal splňovat některou z podmínek nezávislosti podle
§ 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy
je povinen oznámit Energetickému regulačnímu úřadu veškeré okolnosti, které vedou
k tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí země, nebo že dojde ke
změně osoby nebo osob z třetí země vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové
soustavy nebo přepravní soustavy, nebo změnu jiných podstatných okolností. O této
skutečnosti je Energetický regulační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále
jen „Komise“).
§ 10b
(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovou
soustavu nebo přepravní soustavu.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední
a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy přestal nebo přestane splňovat některou z podmínek nezávislosti
podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n, nebo
b) z podnětu Komise.
(3) Pokud Energetický regulační úřad neshledá důvody k zahájení certifikace
na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi
a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí
a odůvodnění a oznámí jej Komisi a účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové
části rozhodnutí a odůvodnění Komisi umožní Energetický regulační úřad účastníkovi
řízení se k němu vyjádřit. Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců od
a) zahájení certifikace na žádost,
b) obdržení podnětu Komise, nebo
c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy.
(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví Energetický regulační
úřad koncept výrokové části rozhodnutí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího zahájení,
platí, že do vydání rozhodnutí žadatel splňuje podmínku pro provozování přenosové
nebo přepravní soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z moci
úřední nevyhotoví Energetický regulační úřad koncept výrokové části rozhodnutí a
odůvodnění do 4 měsíců od obdržení podnětu Komise nebo od oznámení provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, platí, že Energetický regulační
úřad neprokázal důvody pro zrušení certifikátu nezávislosti. Tuto skutečnost Energetický
regulační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré použité podklady. Dále
se v certifikaci postupuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.
(6) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti
podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n.
(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát
nezávislosti zruší, pokud se v certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel přepravní soustavy opakovaně závažným způsobem porušil některou
z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření
uložená Energetickým regulačním úřadem podle tohoto zákona nevedla k nápravě. V opačném
případě Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. O výsledku řízení informuje
Energetický regulační úřad bezodkladně Komisi.
§ 10c
(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu
osoba nebo osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo osobami z třetí
země, která hodlá provozovat přenosovou soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický
regulační úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.
(2) Energetický regulační úřad zahájí certifikaci z moci úřední, dozví-li
se o skutečnostech, které vedou nebo mohou vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí
země získají kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní
soustavy, a informuje o tom neprodleně Komisi. Pokud Energetický regulační úřad neshledá
důvody k zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů ode
dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
přepravní soustavy.
(3) Rozhodnutí Energetického regulačního úřadu je podmíněno závazným
stanoviskem Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „ministerstvo“) o tom, zda
získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem
přenosové nebo přepravní soustavy může ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo
plynu v České republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné stanovisko do
2 měsíců ode dne doručení žádosti Energetického regulačního úřadu o jeho vydání.
Nevydá-li ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty druhé, platí, že získání
nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové
nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České
republice a Evropské unii. Závazné stanovisko ministerstvo vydává na základě posouzení
a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi nebo
zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohod uzavřených s jednou nebo
několika třetími zeměmi, jichž je Evropská unie smluvní stranou a které upravují
bezpečnost dodávek energií,
b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí zemi nebo
zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s touto třetí zemí nebo zeměmi,
c) jiných skutečností nebo okolností hodných zvláštního zřetele.
(4) Energetický regulační úřad vyhotoví koncept výrokové části rozhodnutí
a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu
a účastníkovi řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi umožní Energetický regulační
úřad účastníkovi řízení se k němu vyjádřit. Současně s oznámením konceptu výrokové
části rozhodnutí a odůvodnění požádá Energetický regulační úřad Komisi o vydání stanoviska,
zda
a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy splňuje podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až
58n,
b) udělení certifikátu nezávislosti neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny
nebo plynu do Evropské unie.
(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne obdržení žádosti
o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě, že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro
spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „Agentura“)20), orgány jiných
členských států nebo dotčené osoby, platí, že nemá proti konceptu výrokové části
rozhodnutí a odůvodnění námitky.
(6) Energetický regulační úřad vydá rozhodnutí ve věci do 2 měsíců ode
dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula.
Přitom v co největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7) Energetický regulační úřad udělí certifikát nezávislosti, jestliže
v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že splňuje podmínky nezávislosti
podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že
získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad provozovatelem
přenosové nebo přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu
v České republice a Evropské unii.
(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický regulační úřad certifikát
nezávislosti zruší, pokud se prokáže, že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy nesplňuje některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
§ 58b až 58m anebo § 58n odst. 2, nebo v důsledku změn osoby anebo osob z třetí země
vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy anebo provozovatelem
přepravní soustavy, nebo změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení
bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice a Evropské unii, jinak
Energetický regulační úřad certifikaci zastaví. Rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu je podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; ustanovení odstavce 3 se použije
přiměřeně.
(9) Výrokovou část rozhodnutí Energetického regulačního úřadu a stanovisko
Komise uveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup a
v Energetickém regulačním věstníku. Pokud Energetický regulační úřad rozhodl odlišně
od stanoviska Komise, uveřejní rovněž odůvodnění rozhodnutí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1) Držitel licence je povinen
a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna spolehlivá
a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu tato povinnost uložena ve zvláštní
části tohoto zákona,
b) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu údaje pro rozhodnutí
o cenách a údaje pro přípravu a provádění programů zvýšení energetické účinnosti
a podporu a sledování energetických služeb a jiných opatření ke zvýšení energetické
účinnosti,
c) zajistit, aby k výkonu licencované činnosti byla používána technická
zařízení, která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními
předpisy a technickými normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou
registrována u Hospodářské komory České republiky,
d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti byly
prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e) poskytovat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu pravdivé
a úplné informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění
a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
f) vyúčtovávat dodávku elektřiny, plynu, tepelné energie a související
službu v elektroenergetice a související službu v plynárenství,
g) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech charakteru obchodního, technického
a finančního, o kterých se dozvěděl od svých zákazníků,
h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a služeb a v případě
jejich nedodržení poskytovat náhradu,
i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k ohrožení života
a zdraví osob, majetku či zájmu na ochranu životního prostředí,
j) při výkonu licencované činnosti uvádět pravdivé a úplné informace
o podmínkách dodávek energie,
k) zdržet se všech činností, které mohou bránit poptávce po energetických
službách5a) nebo dalších opatřeních zaměřených na zvyšování energetické účinnosti
a jejich poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto služeb,
l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle tohoto
zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy držitel licence zajišťuje výkon
činnosti spojené s právy a povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby
na základě smluvních vztahů, uzavřených podle obecně závazných právních předpisů,
m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné lidské,
technické a finanční zdroje,
n) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu podklady nezbytné pro
zpracování čtvrtletních a ročních zpráv o provozu soustav v energetických odvětvích,
o) na žádost zákazníka v postavení spotřebitele zpřístupnit jím určenému
poskytovateli energetických služeb údaje z vyúčtování dodávky energie a údaje o jeho
spotřebě energie za alespoň 3 předcházející zúčtovací období,
p) nabízet zákazníkům možnost předávání informací o vyúčtování dodávek
energie a souvisejících služeb v elektronické podobě a na požádání poskytnout jasné
a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno,
q) předkládat operátorovi trhu podklady pro zpracování zprávy o budoucí
očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení rovnováhy mezi nabídkou
a poptávkou elektřiny a plynu,
r) poskytnout údaje z evidence technické infrastruktury vedené podle
stavebního zákona na žádost osobě, která prokáže právní zájem.
(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkonu licencované
činnosti při řešení mimořádných situací1e) a krizových situací1d) podle havarijního
plánu a spolupracuje při tom se stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného
záchranného systému1e) a s orgány krizového řízení; havarijní plán je součástí plánu
krizové připravenosti1e).
(3) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou
nebo obchod s plynem je povinen uchovávat po dobu 5 let údaje o plnění podle smluv
uzavřených s účastníky velkoobchodního trhu s elektřinou nebo plynem, s provozovatelem
přenosové soustavy, provozovatelem přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků
plynu, jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo deriváty vztažené k
elektřině nebo plynu, a na vyžádání těchto orgánů uchovávané údaje poskytovat.
(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, přepravu
plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na činnosti operátora trhu je povinen
provést úkony nezbytné k uskutečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo plynu,
pokud zákazník takové právo uplatní. Uplatněním práva na změnu dodavatele elektřiny
nebo plynu v rozporu se sjednanými podmínkami ukončení smlouvy se stávajícím dodavatelem
elektřiny nebo plynu není dotčena odpovědnost zákazníka za způsobenou škodu.
§ 11a
Některá opatření na ochranu zákazníka
(1) Držitel licence na výrobu elektřiny, výrobu plynu, obchod s elektřinou
nebo obchod s plynem je povinen uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup
uplatňované podmínky dodávek plynu a ceny za dodávku plynu pro domácnosti a podnikající
fyzické osoby s roční spotřebou plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny
za dodávku elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické osoby odebírající elektřinu
z hladiny nízkého napětí. Zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny
jiných podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence povinen uveřejnit
a oznámit svým zákazníkům způsobem sjednaným ve smlouvě nejpozději třicátý den přede
dnem jejich účinnosti. Pokud není způsob oznámení ve smlouvě sjednán, držitel licence
oznámí zákazníkovi zvýšení cen za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změny jiných
podmínek dodávek elektřiny nebo plynu prokazatelným způsobem.
(2) V případě smlouvy o dodávce elektřiny, plynu nebo tepelné energie nebo
smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou uzavřel zákazník
v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní
prostory držitele licence, běží čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy podle
zvláštního zákona1) ode dne jejího uzavření.
(3) V případě smlouvy o dodávce elektřiny nebo plynu nebo smlouvy o sdružených
službách dodávky elektřiny nebo plynu, kterou při změně dodavatele uzavřel zákazník
v postavení spotřebitele s držitelem licence distančním způsobem nebo mimo obchodní
prostory držitele licence, je zákazník oprávněn bez sankce vypovědět smlouvu uzavřenou
na dobu neurčitou nebo určitou, ve lhůtě do patnáctého dne po zahájení dodávky elektřiny
nebo plynu. Lhůta je zachována, je-li v jejím průběhu výpověď odeslána držiteli licence.
Výpovědní doba činí 15 dnů a počíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení
výpovědi. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti zákazníka a držitele licence podle
tohoto zákona týkající se sjednané výpovědi smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.
(4) V případě pochybností je na držiteli licence, který smlouvu se zákazníkem
uzavřel, aby prokázal, že smlouva nebyla uzavřena distančním způsobem nebo mimo obchodní
prostory.
(5) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem, výrobu
elektřiny nebo výrobu plynu cenu za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné
smluvní podmínky, je zákazník oprávněn bez uvedení důvodu odstoupit od smlouvy do
3 měsíců od data zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek. To neplatí, pokud
držitel licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změnu jiných smluvních podmínek
nejpozději třicátý den přede dnem jejich účinnosti a současně zákazníka poučí o jeho
právu na odstoupení od smlouvy. V takovém případě je zákazník oprávněn bez uvedení
důvodu odstoupit od smlouvy nejpozději desátý den přede dnem zvýšení ceny nebo změny
jiných smluvních podmínek. Právo na odstoupení od smlouvy podle tohoto odstavce zákazníkovi
nevzniká v případě zvýšení regulované složky ceny, daní a poplatků, a dále v případě
změny jiných smluvních podmínek v nezbytném rozsahu z důvodu zajištění souladu s
obecně závazným právním předpisem.
(6) Odstoupení podle odstavce 3 je účinné k poslednímu dni kalendářního
měsíce, ve kterém bylo doručeno příslušnému držiteli licence, neurčí-li zákazník
pozdější den účinnosti odstoupení. Uplatnění práva na odstoupení nesmí být spojeno
s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi. Odstoupení, které bylo uskutečněno
do 3 měsíců od účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných smluvních podmínek a méně
než 10 dnů před koncem daného měsíce, je účinné k poslednímu dni kalendářního měsíce,
který následuje po měsíci, ve kterém bylo odstoupení doručeno příslušnému držiteli
licence.
(7) Pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo změny jiných smluvních
podmínek, ke kterému není podle smlouvy uzavřené se zákazníkem třeba výslovného projevu
vůle zákazníka nebo je projev vůle zákazníka spojen s marným uplynutím lhůty, se
přiměřeně použijí ustanovení odstavců 3 a 4.
(8) Držitel licence na výrobu elektřiny, obchod s elektřinou, výrobu plynu
nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům umožnit neznevýhodňující výběr způsobu
platby za dodanou elektřinu nebo plyn.
(9) Uplatňuje-li držitel licence na obchod s elektřinou, obchod s plynem,
výrobu elektřiny, výrobu plynu nebo dodavatel tepelné energie zálohové platby na
dodávku elektřiny, plynu nebo tepelné energie, stanoví zálohové platby nejvýše v
rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny, plynu nebo tepelné energie v následujícím
zúčtovacím období.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností distribuce elektřiny
a distribuce plynu nad rámec licence se rozumí převzetí povinností držitele licence,
který přestal provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem licence. V případě,
kdy držiteli licence zanikne právo užívat dotčené energetické zařízení, rozumí se
povinností dodávek tepelné energie, povinností distribuce elektřiny nebo distribuce
plynu nad rámec licence pokračování ve výkonu licencované činnosti tímto držitelem
licence. Vlastník dotčeného energetického zařízení je v tomto případě povinen energetické
zařízení poskytnout a výkon licencované činnosti umožnit.
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence
na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.
(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu vzniká držiteli licence
na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu povinnost zajišťovat distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu.
(4) Na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení
nebo z moci úřední vydá Energetický regulační úřad rozhodnutí podle odstavců 2 a
3 na dobu určitou, nejdéle však na 12 měsíců. Energetický regulační úřad je v případě
naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu oprávněn dobu platnosti rozhodnutí prodloužit
na návrh vlastníka nebo provozovatele dotčeného energetického zařízení nebo z moci
úřední. Rozklad proti těmto rozhodnutím nemá odkladný účinek.
(5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrobu nebo rozvod
tepelné energie převzetím povinnosti dodávek nad rámec licence se hradí z prostředků
Energetického regulačního fondu (dále jen "fond") podle § 14. Prokazatelná ztráta
vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nebo dodavateli
poslední instance je důvodem pro úpravu regulovaných cen.
(6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad rámec licence
ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné účty vztahující se k plnění povinnosti
nad rámec licence odděleně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1) Dodavatelem poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence
na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo
k přepravní soustavě, je držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s
plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci
elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo.
(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn zákazníkovi,
jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl oprávnění nebo jako subjekt zúčtování
nesplňuje finanční podmínky zúčtování odchylek nebo v případě dodávky elektřiny na
základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny nemá zajištěnu související
službu v elektroenergetice nebo v případě dodávky plynu na základě smlouvy o sdružených
službách dodávky plynu nemá zajištěnu související službu v plynárenství. Tato povinnost
vzniká dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo
odběrného místa dotčeného zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá nejdéle
6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož spotřeba plynu za posledních 12 měsíců
byla vyšší než 630 MWh.
(3) Dodavatel elektřiny nebo plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost
dodávat elektřinu nebo plyn nebo nemá zajištěnu službu distribuční soustavy, informuje
o této skutečnosti neprodleně operátora trhu. Provozovatel distribuční soustavy,
uvnitř jehož vymezeného území se nachází odběrné místo, pro které není zajištěna
služba distribuční soustavy podle odstavce 2, informuje o této skutečnosti neprodleně
operátora trhu.
(4) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky je dodavatel
poslední instance povinen neprodleně oznámit dotčenému zákazníkovi a provozovateli
distribuční soustavy.
(5) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední instance
předá provozovatel distribuční soustavy dodavateli poslední instance identifikační
údaje o dotčeném zákazníkovi.
(6) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat elektřinu nebo plyn
při zjištění neoprávněného odběru v daném odběrném místě.
(7) Dodavatel poslední instance dodává elektřinu nebo plyn po dobu nejdéle
6 měsíců domácnosti, která má nové odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly
ještě dodávány, a to v případě, byl-li o dodávku touto domácností požádán.
(8) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem poslední
instance jsou ukončeny dodávky elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi.
§ 13
zrušen
§ 14
Fond
(1) Prostředky určené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů licence, kteří
plní povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence, vede Energetický regulační
úřad na zvláštním běžném účtu. Příjmy účtu tvoří platby povinného subjektu, úroky
a úrok z prodlení.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. a) bodu 3 a § 4 odst. 1 písm.
b) bodu 6 jsou povinni finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými
peněžními prostředky státu a jsou účelově vázány k úhradě prokazatelné ztráty držitele
licence plnícího povinnost dodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu vznikne, nedosahuje-li
výše příspěvků na účtu ke konci zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě
příspěvků Energetický regulační úřad postupuje podle daňového řádu. Vypořádáním přeplatků
a nedoplatků, včetně dodatečně vyměřeného příspěvku není dotčena již stanovená výše
příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří za účetní období fondu,
ve kterém klesne zůstatek fondu nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč
Energetický regulační úřad nevrací.
(4) Postup pro stanovení výše příspěvku jednotlivých držitelů licence je
určen součinem jejich podílu na celkovém ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných
licencovaných činností za uplynulý kalendářní rok a částky vyplývající z odstavce
3 pro příslušný rok. Osvobozeni od povinnosti placení příspěvku jsou ti držitelé
licencí, jejichž výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou se tak
snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se rozpočítá na držitele licencí,
na které se osvobození nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek,
který jsou povinni přispět do fondu.
(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický regulační úřad
výši příspěvku pro jednotlivé držitele licencí a vyrozumí o tom příslušného držitele
licence. Držitelé licencí jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31.
října příslušného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický regulační úřad po vyměření
příspěvku, že takto stanovený příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně
příspěvek vyměří ve výši rozdílu mezi příspěvkem původně vyměřeným a příspěvkem nově
stanoveným. Dodatečně vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne doručení platebního
výměru.
(6) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie
nad rámec licence, je povinen předložit Energetickému regulačnímu úřadu nejpozději
do 30. června kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé plněním povinnosti
nad rámec licence v uplynulém kalendářním roce. Energetický regulační úřad ověří
vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence výši úhrady této ztráty
z finančních prostředků fondu.
(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí prostředky fondu,
může být tento rozdíl hrazen formou návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu
splatné nejpozději do konce následujícího kalendářního roku.
(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního roku převádějí
do následujícího kalendářního roku.
(9) Držitel licence, kterému byla uložena povinnost dodávek tepelné energie
nad rámec licence, odpovídá za použití finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné
ztráty a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za příslušný kalendářní rok.
(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na základě nesprávných
nebo neúplných údajů držitele licence, je tento držitel licence povinen neoprávněně
čerpané nebo zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode dne výzvy
učiněné Energetickým regulačním úřadem nebo ode dne zjištění příjemcem do fondu.
Zároveň je držitel licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile denně
z neoprávněně čerpaných nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.
Úrok z prodlení je příjmem fondu. Energetický regulační úřad může z důvodu zamezení
tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout. Neoprávněně čerpané nebo zadržené
prostředky včetně úroku z prodlení vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
(11) Energetický regulační úřad je povinen předložit audit fondu a zveřejnit
zprávu o hospodaření s prostředky fondu za příslušný kalendářní rok v Energetickém
regulačním věstníku. Zprávu o stavu fondu předloží jako přílohu zprávy ke státnímu
závěrečnému účtu kapitoly Energetický regulační úřad za příslušný rok zároveň s návrhem
rozpočtu fondu na další kalendářní rok.
§ 15
zrušen
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo podnikající fyzická
osoba jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou
žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace
nezbytné pro výkon jejich působnosti podle tohoto zákona.
(2) Účastník trhu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího
integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s energií (dále jen „Nařízení o
velkoobchodním trhu s energií“) nebo jiná osoba v pracovněprávním, v obchodním nebo
obdobném vztahu k účastníkovi trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
jsou povinni poskytnout ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu na písemnou
žádost ve stanovené přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a informace
nezbytné pro výkon jejich působnosti podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(3) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na písemnou žádost
ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a pravdivé podklady a informace nezbytné pro
výkon její působnosti v oblasti certifikace.
(4) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo nebo Energetický
regulační úřad právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a poučí o možnosti
uložení pokuty v případě jejich neposkytnutí.
§ 15b
Povinnost uchovávání údajů oznamovaných Agentuře
Má-li účastník trhu podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s energií, je povinen
uchovávat záznamy o transakcích oznámených podle prováděcího nařízení k čl. 8 odst.
2 a 6 Nařízení o velkoobchodním trhu s energií po dobu 3 let od uskutečnění transakce
nebo od přijetí záměru transakci uskutečnit.
§ 16
Působnost ministerstva
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro energetiku2)
a) vydává státní autorizace na výstavbu výroben elektřiny a na výstavbu
vybraných plynových zařízení podle podmínek uvedených ve zvláštní části tohoto zákona,
b) zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční plán pro
energii z obnovitelných zdrojů,
c) zabezpečuje plnění závazků vyplývajících z mezinárodních smluv,
kterými je Česká republika vázána, nebo závazků vyplývajících z členství v mezinárodních
organizacích,
d)
informuje Komisi o
1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance, ochrany
zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich vlivu na hospodářskou soutěž,
2.
přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na trhu s energií, v případě
ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav;
informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
3. dovozech elektrické energie
z hlediska fyzikálních toků, ke kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích
zemí, a to jednou za 3 měsíce,
4. důvodech zamítnutí žádostí o udělení státní autorizace,
5.
skutečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny a tepla,
6. roční statistice výkonu v kombinované výrobě a k tomu užitých palivech
a o primárních energetických úsporách dosažených uplatněním kombinované výroby elektřiny
a tepla z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a z kombinované výroby
elektřiny a tepla s nízkou účinností ve vztahu k celkovým kapacitám pro výrobu tepla
a elektřiny, kapacit kombinované výroby elektřiny a tepla, paliva pro kombinovanou
výrobu elektřiny a tepla a výroby tepla a kapacit soustav zásobování tepelnou energií
a chlazení ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám pro teplo a elektřinu a úspor primární
energie dosažených uplatňováním kombinované výroby elektřiny a tepla,
7. schopnosti
elektrizační soustavy zajišťovat dodávky pokrývající současnou a předpokládanou poptávku
po elektřině,
8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a distribučních soustav,
9.
předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během období příštích 5 let,
10. vyhlídkách
na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5 až 15 let ode dne informování Komise,
11.
investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy a záměrech jiných osob, které
jsou mu známy a které se týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během
následujících 5 nebo více kalendářních let,
12. investičních projektech do energetické
infrastruktury,
e) zajišťuje v případě potřeby nabídkové řízení na nové výrobní kapacity
a nové skladovací kapacity zásobníku plynu,
f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby byla dána
přednost připojení výroben elektřiny a plynu, které využívají domácí primární energetické
palivové zdroje, do míry nepřesahující v kalendářním roce 15 % celkové primární energie
nezbytné na výrobu elektřiny a výrobu plynu,
g) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje, zásadám územního
rozvoje a územnímu plánu,
h) předává zprávu o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
i) zajišťuje mimosoudní urovnávání sporů v energetických odvětvích,
j) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích systémů v oblasti
elektroenergetiky a plynárenství,
k) spolupracuje s příslušnými orgány ostatních členských států za účelem
zajištění podpory regionální a dvoustranné solidarity pro zajištění bezpečných a
spolehlivých dodávek elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho
předcházení,
l) sleduje
1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost elektrizační
a plynárenské soustavy a přezkoumává dosažené výsledky,
2. investice do nových kapacit
ve vztahu k bezpečnosti dodávek elektřiny a plynu,
3. provádění přijatých ochranných
opatření v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě předcházení stavu
nouze, stavu nouze a odstraňování jeho následků, náhlé krize na trhu s energií, v
případě ohrožení bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti energetických
soustav,
m) vydává závazné stanovisko k desetiletému plánu rozvoje přenosové
soustavy a k desetiletému plánu rozvoje přepravní soustavy,
n) předává Energetickému regulačnímu úřadu a Státní energetické inspekci
informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti,
o) je příslušným orgánem k provádění opatření stanovených Nařízením
o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu21) a Nařízením, kterým
se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě30),
p) vypracovává a aktualizuje podle rozhodnutí Komise Národní akční
plán České republiky pro energii z obnovitelných zdrojů včetně všech souvisejících
informací a ve stanoveném termínu předkládá Komisi,
q) provádí výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné
spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a předkládá je
Komisi,
r) zabezpečuje sjednávání dvoustranných a mnohostranných mezinárodních
dohod o statistickém převodu energie z obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného
projektu zabývajícího se využitím energie z obnovitelných zdrojů k dosažení závazného
cíle a stanovených cílů včetně vypracování souvisejících informací a jejich předkládání
Komisi a spolupracujícímu státu,
s) zveřejňuje informace týkající se jednotlivých forem podpory elektřiny
z podporovaných zdrojů a podpory tepla z obnovitelných zdrojů,
t) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a využívání energie
z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla a ve stanovených
termínech je předkládá Komisi,
u) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů, biometanu a decentrální
výroby elektřiny a množství tepla z obnovitelných zdrojů,
v) zveřejňuje informace o dostupnosti všech obnovitelných zdrojů pro
dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany životního prostředí,
w) vydává osvědčení o původu elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a elektřiny z druhotných zdrojů,
x) je v územním řízení dotčeným orgánem příslušným k vydání závazného
stanoviska u staveb zařízení přenosové soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní
soustavy plynu, staveb zařízení pro uskladňování plynu a u staveb výroben elektřiny
o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více,
y) vypracovává a do 30. dubna každého roku předává Komisi zprávu o
pokroku při plnění vnitrostátních cílů energetické účinnosti,
z) vypracovává a každé 3 roky do 30. dubna daného roku předává Komisi
vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.
§ 17
Energetický regulační úřad a jeho působnost
(1) Zřizuje se Energetický regulační úřad jako správní úřad pro výkon regulace
v energetice se samostatnou kapitolou státního rozpočtu České republiky.
(2) Sídlem Energetického regulačního úřadu je Jihlava.
(3) Při výkonu působnosti postupuje Energetický regulační úřad nezávisle
a řídí se pouze zákony a ostatními právními předpisy. Energetický regulační úřad
nesmí při výkonu své působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta republiky,
Parlamentu České republiky, vlády ani od jakéhokoliv jiného orgánu výkonné moci nebo
fyzické nebo právnické osoby. Energetický regulační úřad postupuje tak, aby byla
zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkonu jeho pravomocí.
(4) Energetický regulační úřad zejména chrání oprávněné zájmy zákazníků
a spotřebitelů v energetických odvětvích. V působnosti Energetického regulačního
úřadu je regulace cen, podpora hospodářské soutěže v energetických odvětvích, výkon
dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora využívání obnovitelných a druhotných
zdrojů energie, podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora biometanu,
podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem
uspokojení všech přiměřených požadavků na dodávku energií a ochrana oprávněných zájmů
držitelů licencí, jejichž činnost podléhá regulaci. Energetický regulační úřad vykonává
působnost regulačního úřadu a dotčeného orgánu a je příslušným orgánem podle Nařízení
o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou2a) a Nařízení
o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám2b), Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií a regulačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti
dodávek zemního plynu21).
(5) Energetický regulační úřad v mezích své působnosti podporuje rozvoj
vnitřního trhu s elektřinou a plynem v rámci Evropské unie a rozvoj regionálních
trhů s energií, ve spolupráci s regulačními orgány dalších členských států podporuje
koordinované přidělování přeshraničních kapacit, koordinaci tvorby pravidel provozování
přenosových soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v plynárenství.
(6) Energetický regulační úřad rozhoduje o
a) udělení, změně, prodloužení nebo zrušení licence,
b) uložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c) uložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech energetické
zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad rámec licence,
d) regulaci cen podle zákona o cenách,
e) dočasném pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran podle
§ 61a,
f) dočasném omezení povinnosti přístupu pro nové plynové zařízení a
schválení pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity
nového plynového zařízení podle § 67a,
g) udělení nebo zrušení certifikátu nezávislosti,
h) uznání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České republice
podle § 7a.
(7) Energetický regulační úřad dále
a) rozhoduje spory o uzavření smlouvy podle tohoto zákona mezi držiteli
licencí nebo mezi držitelem licence a zákazníkem a spory o omezení, přerušení nebo
obnovení dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie z důvodu neoprávněného
odběru nebo neoprávněné distribuce,
b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi držiteli licencí
nebo mezi držitelem licence a zákazníkem podle tohoto zákona v případech, ve kterých
by jinak byla k rozhodnutí sporu dána příslušnost soudu, pokud s pravomocí Energetického
regulačního úřadu rozhodovat vzniklý spor souhlasí všichni účastníci řízení,
c) rozhoduje spory o připojení nebo přístupu k přenosové soustavě nebo
distribuční soustavě, přepravní soustavě, zásobníkům plynu a těžebním plynovodům,
včetně sporů o přístupu k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny, přepravu plynu
nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla, elektřiny vyrobené
z druhotných energetických zdrojů nebo tepla z obnovitelných zdrojů a spory o výši
náhrady při dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů energie
podle § 26 odst. 6,
e) na návrh zákazníka v postavení spotřebitele odebírajícího elektřinu,
plyn nebo tepelnou energii pro spotřebu v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou
osobou podnikající, rozhoduje
1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění
povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu
nebo tepelné energie,
2. o určení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem licence,
jehož předmětem je dodávka nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné energie,
vznikl, trvá nebo zanikl, a kdy se tak stalo,
f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle § 18 a
dozor nad dodržováním povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti
podnikání v energetických odvětvích,
g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové soustavy
a Pravidla provozování distribučních soustav v elektroenergetice, obchodní podmínky
operátora trhu, Řád provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele zásobníku
plynu a Řád provozovatele distribuční soustavy v plynárenství,
h) provádí šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem
a v případě zjištění nedostatků ukládá opatření k zajištění řádného fungování těchto
trhů,
i) schvaluje desetiletý plán rozvoje přenosové soustavy a desetiletý
plán rozvoje přepravní soustavy; schválení desetiletého plánu rozvoje přenosové soustavy
nebo desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy je podmíněno závazným stanoviskem
ministerstva,
j) monitoruje
1. uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek
ve smlouvách na trhu s elektřinou, plynem a v odvětví teplárenství, omezujících nebo
vylučujících práva zákazníka,
2. technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových
nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k třetím zemím,
3. stav hospodářské
soutěže na velkoobchodním a maloobchodním trhu s elektřinou a s plynem,
k) monitoruje a prověřuje podmínky přístupu k zásobníkům plynu a souvisejícím
službám,
l) zveřejňuje doporučení ohledně tvorby cen elektřiny a plynu pro domácnosti,
m) zveřejňuje roční zprávu o výsledcích monitorovací činnosti v energetických
odvětvích a roční a čtvrtletní zprávu o provozu soustav v energetických odvětvích
způsobem umožňujícím dálkový přístup,
n) zveřejňuje přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich srovnání,
a to v členění podle lokalit a technických parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
o) spolupracuje s regulačními orgány dalších členských států a Agenturou,
konzultuje s nimi připravovaná rozhodnutí týkající se přeshraniční a regionální spolupráce
a poskytuje jim informace a jinou nezbytnou součinnost pro plnění jejich úkolů,
p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a jinými správními
úřady,
q) spolupracuje s občanskými sdruženími a jinými právnickými osobami
založenými za účelem ochrany práv spotřebitelů energií,
r) vyžaduje stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi k přezkoumání
rozhodnutí jiných regulačních orgánů členských států Evropské unie, má-li za to,
že rozhodnutí jiného regulačního orgánu členského státu Evropské unie není v souladu
s předpisy Evropské unie22) v oblasti vnitřního trhu s elektřinou nebo s plynem,
s) monitoruje a vyhodnocuje dodržování kvality dodávek a služeb v elektroenergetice
a plynárenství.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, Energetický regulační úřad dále
a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, za účelem zjištění, zda
provozovatel přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého provozovatele přepravní
soustavy,
b) sleduje smluvní vztahy mezi provozovatelem přepravní soustavy a
ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu, včetně průběhu jejich plnění,
a vyžaduje záznamy o těchto vztazích,
c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
pokud se spor týká povinností uložených tímto zákonem,
d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních prostředcích,
které provozovatel přepravní soustavy a ostatní osoby, které jsou součástí téhož
koncernu, užívají při své podnikatelské činnosti (dále jen „obchodní prostory“),
e) schvaluje uzavírání smluv mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou součástí téhož koncernu,
f) uděluje souhlas s poskytováním služeb provozovatelem přepravní soustavy
jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g) schvaluje po jednání valné hromady jmenování, volbu a odvolání člena
statutárního orgánu a člena dozorčí rady nebo správní rady provozovatele přepravní
soustavy a schvaluje uzavření smlouvy o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo
člena dozorčí rady nebo správní rady a jiné smlouvy, která upravuje podmínky při
výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady,
a jejich změny,
h) schvaluje jmenování nebo jiné ustanovení do funkce a odvolání nebo
jiné předčasné ukončení výkonu funkce auditora programu rovného zacházení nezávislého
provozovatele přepravní soustavy (dále jen „auditor programu“) a schvaluje uzavření,
změnu nebo ukončení smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu,
nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní vztah auditora programu,
i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní
soustavy,
j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a posuzuje
jeho soulad s uplatněnými požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy a
s plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii,
k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu,
l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy a rozhoduje o uložení opatření k uskutečnění investic do přepravní soustavy.
(9) Energetický regulační úřad vydává Energetický regulační věstník, ve
kterém uveřejňuje zejména cenová rozhodnutí. Energetický regulační úřad zabezpečuje
vydání Energetického regulačního věstníku prostřednictvím portálu veřejné správy.
Dnem zveřejnění v Energetickém regulačním věstníku je den vydání příslušné částky
Energetického regulačního věstníku uvedený v jejím záhlaví prostřednictvím portálu
veřejné správy.
(10) Energetický regulační úřad předkládá jednou ročně Parlamentu České
republiky, vládě, Komisi a Agentuře zprávu o své činnosti a hospodaření. Ve zprávě
o činnosti a hospodaření Energetický regulační úřad uvede rovněž opatření přijatá
při výkonu činností Energetického regulačního úřadu a dosažené výsledky, výsledky
posouzení souladu plánů rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní soustavy
s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu
do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským
přepravním soustavám a výsledky provedených šetření týkajících se fungování trhů
s elektřinou a s plynem. Zprávu o své činnosti Energetický regulační úřad zveřejní.
Energetický regulační úřad předává jednou ročně Komisi národní zprávu o stavu elektroenergetiky
a plynárenství, kterou současně zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(11) Energetický regulační úřad reguluje ceny za související službu v elektroenergetice,
související službu v plynárenství a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance.
Energetický regulační úřad je oprávněn na návrh provozovatele přepravní soustavy
rozhodnout o odlišném postupu tvorby ceny za mezinárodní přepravu plynu, založeném
na tržním způsobu. Energetický regulační úřad dále věcně usměrňuje ceny tepelné energie.
(12) Energetický regulační úřad může kromě činností uvedených v odstavci
11 rozhodnout o regulaci cen dalších činností vykonávaných provozovatelem přenosové
soustavy, provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy
nebo činností operátora trhu, souvisejících s přenosem elektřiny, přepravou plynu,
distribucí elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora trhu, jestliže je to nezbytné
k zajištění spolehlivého a bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy,
zajištění nediskriminačního přístupu účastníků trhu do elektrizační či plynárenské
soustavy nebo je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské soutěže nebo vyžaduje-li
to mimořádná tržní situace.
(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického regulačního úřadu nebo osoba
v jiném právním vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen „zaměstnanec Energetického
regulačního úřadu“), na jehož základě vykonává pro Energetický regulační úřad činnost,
při níž se dozví chráněnou informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost. Tato
povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému
regulačnímu úřadu. Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o
takových skutečnostech a údajích svědectví orgánům činným v trestním řízení nebo
v řízení před soudem, popřípadě jestliže na výzvu těchto orgánů nebo soudu podávají
písemné vyjádření. Porušením povinnosti zachovávat mlčenlivost není poskytnutí chráněných
informací Komisi, Agentuře, regulačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným
správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkonu jejich působnosti nebo povinností
a pro plnění úkolů Energetického regulačního úřadu. V takovém případě je příjemce
povinen zajistit stejnou úroveň ochrany chráněných informací jako předávající.
(14) Energetický regulační úřad předává ministerstvu a Státní energetické
inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon jejich působnosti.
§ 17a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu
a Energetickému regulačnímu úřadu pro výkon jeho působnosti a pro výkon působnosti
Energetického regulačního úřadu podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,
den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený
za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
f) omezení svéprávnosti,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu,
f) omezení svéprávnosti,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden
jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru
obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového
informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Ministerstvo a Energetický regulační úřad mohou pro účely ověření poskytnutých
údajů a pro plnění úkolů státní správy podle tohoto zákona poskytnuté údaje dále
předávat, třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokovat, zjistí-li, že poskytnuté
údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje Ministerstvo vnitra nebo Policii
České republiky neprodleně informují.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 17b
Organizace Energetického regulačního úřadu
(1) V čele Energetického regulačního úřadu je Rada Energetického regulačního
úřadu (dále jen „Rada“), která má pět členů. Jeden z členů Rady je předsedou Rady.
Předseda řídí činnost Rady, v jeho nepřítomnosti řídí její činnost jím pověřený člen
Rady.
(2) Členy Rady a jejího předsedu jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra
průmyslu a obchodu. Funkční období členů Rady je 5 let. Každý rok je jmenován jeden
člen Rady. Do funkce předsedy Rady je člen Rady jmenován na dobu zbývající do konce
jeho členství v Radě, nejvýše však na dobu 3 let.
(3) Do funkce člena Rady může být jmenován občan České republiky, který
a) je plně svéprávný,
b) je bezúhonný; za bezúhonného se nepovažuje občan, který byl pravomocně
odsouzen pro úmyslný trestný čin, pokud jeho odsouzení pro trestné činy nebylo zahlazeno
anebo se na něj z jiného důvodu hledí, jako by nebyl odsouzen; za bezúhonného se
dále nepovažuje občan, který nesplňuje podmínky stanovené zvláštním právním předpisem46),
c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň 3 roky
v řídící nebo vedoucí funkci; za praxi v oboru energetiky se považuje trvalá činnost
ve výrobě, přenosu, přepravě, distribuci, rozvodu či dodávce elektřiny, plynu nebo
tepla, činnost v oblasti obchodu s elektřinou, plynem nebo teplem nebo činnost v
orgánech státní správy a operátora trhu v těchto oborech,
d) má ukončené vysokoškolské studium v magisterském studijním programu,
e) nevykonává funkci nebo činnost neslučitelnou s výkonem funkce člena
Rady,
f) je v oboru energetiky uznávanou a zkušenou osobností.
(4) Funkce člena Rady je neslučitelná s funkcí poslance nebo senátora,
soudce, státního zástupce, jakoukoliv funkcí ve veřejné správě, s funkcí člena orgánů
územní samosprávy a s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.
(5) Funkce člena Rady zaniká
a) uplynutím funkčního období,
b) odvoláním,
c) vzdáním se funkce,
d) dnem, kdy se ujal funkce neslučitelné s funkcí člena Rady,
e) nabytím právní moci rozsudku soudu o omezení jeho svéprávnosti nebo
o spáchání úmyslného trestného činu, nebo
f) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(6) Člen Rady nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou
činnost v oblasti energetiky, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo
jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby
nebo se jinak podílet na obchodním vedení takové osoby, ani poskytovat přímo nebo
zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držiteli licence nebo jiné osobě
působící v oblasti energetiky. Člen Rady nesmí zastávat jinou placenou funkci, být
v pracovním poměru nebo jiném pracovněprávním vztahu ani vykonávat jinou výdělečnou
činnost s výjimkou správy vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,
publicistické a umělecké, pokud tato činnost nenarušuje důstojnost nebo neohrožuje
důvěru v nezávislost a nestrannost Energetického regulačního úřadu.
(7) Člena Rady vláda může odvolat v případě hrubého nebo opakovaného méně
závažného porušení jeho povinností, nemoci trvale znemožňující vykonávání jeho úkolů
nebo nevykonává-li svou funkci po dobu delší než 6 měsíců. Vláda na návrh ministra
průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového člena Rady na zbývající část funkčního
období odvolaného člena.
(8) Funkce předsedy Rady zaniká v okamžiku zániku jeho funkce člena Rady
podle odstavců 5 a 6. Rozhodnutí o odvolání z funkce člena, včetně odůvodnění, se
doručí odvolanému předsedovi Rady a zároveň ho zveřejní v den zániku funkce. Vláda
na návrh ministra průmyslu a obchodu bezodkladně jmenuje nového předsedu Rady na
zbývající část funkčního období odvolaného předsedy Rady.
(9) Rada rozhoduje hlasováním. Každý člen Rady má jeden hlas. Rozhodnutí
Rady je přijato, pokud pro něj hlasovali alespoň 3 její členové. O hlasování se vede
protokol, který podepisují všichni přítomní členové Rady a osoba, která byla pověřena
sepsáním protokolu; při nahlížení do spisu je vyloučeno nahlížet do tohoto protokolu.
(10) Rada
a) schvaluje
1. plán činnosti Energetického regulačního úřadu,
2. návrh
rozpočtu Energetického regulačního úřadu a závěrečný účet Energetického regulačního
úřadu,
3. jednací řád Rady, organizační, spisový a podpisový řád Energetického regulačního
úřadu,
4. zprávu o činnosti a hospodaření Energetického regulačního úřadu,
5. návrhy
prováděcích právních předpisů,
6. návrhy zásad cenové regulace,
7. návrhy cenových
rozhodnutí,
b) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím vydaným Energetickým
regulačním úřadem,
c) jmenuje členy rozkladové komise.
(11) Proti rozhodnutí Rady není přípustný opravný prostředek.
(12) V prvním stupni rozhoduje v řízení Energetický regulační úřad.
(13) Předseda Rady má nárok na plat, náhradu výdajů a naturální plnění
jako prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Člen Rady má nárok na plat a naturální
plnění jako člen Nejvyššího kontrolního úřadu. Předseda a další členové Rady mají
po zániku funkce nárok na odchodné ve výši trojnásobku měsíčního platu, který jim
náležel v době zániku funkce. Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda nebo
člen Rady z funkce odvolán nebo jeho funkce zanikla proto, že se ujal funkce neslučitelné
s funkcí člena Rady, nebo pokud byl po uplynutí funkčního období znovu jmenován členem
Rady anebo pokud byl pravomocně odsouzen pro trestný čin.
(14) Rada se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě; rozhodování
ve věcech státní služby může přenést na předsedu Rady. Rada je oprávněna dávat státnímu
zaměstnanci příkazy k výkonu služby podle zákona o státní službě; toto oprávnění
může přenést na jednotlivé členy Rady.
§ 17c
Spolupráce s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českou národní bankou
(1) Energetický regulační úřad, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a
Česká národní banka si vzájemně poskytují podněty, informace a jiné formy součinnosti
potřebné k plnění svých úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit
stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2) Energetický regulační úřad informuje Úřad pro ochranu hospodářské
soutěže o
a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že narušují
nebo omezují hospodářskou soutěž nebo k takovému omezení nebo narušení vedou,
b) uplatňování omezujících nebo nepřiměřených podmínek ve smlouvách
na trhu s elektřinou, plynem nebo v odvětví teplárenství,
c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie pro domácnosti.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického regulačního úřadu
(1) Účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem, kteří v souladu
s cenovými předpisy hradí cenu za činnosti operátora trhu, jsou povinni v této ceně
hradit zvláštní poplatek. Tento poplatek je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Energetický
regulační úřad.
(2) Sazbu poplatku v odvětví elektroenergetiky stanoví vláda svým nařízením
tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně
1,70 Kč za měsíc a nejvýše však 2,50 Kč za měsíc na každé odběrné místo zákazníka
odebírajícího elektřinu.
(3) Sazbu poplatku v odvětví plynárenství stanoví vláda svým nařízením
tak, aby pokrýval náklady na činnosti Energetického regulačního úřadu a činil nejméně
1 Kč/MWh a nejvýše však 1,40 Kč/MWh za množství spotřebovaného plynu.
(4) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle odstavce 2
a celkového počtu odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu pro odvětví elektroenergetiky
a jako násobek sazby podle odstavce 3 a celkové spotřeby plynu pro odvětví plynárenství,
a to podle údajů k 31. 12. předaných provozovateli soustav operátorovi trhu v České
republice za kalendářní rok, který předchází kalendářnímu roku, ve kterém se sestavuje
návrh rozpočtové kapitoly Energetický regulační úřad pro následující rozpočtový rok,
za kterou účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu s
cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu.
(5) Celkové počty odběrných míst zákazníků odebírajících elektřinu a celkové
množství spotřebovaného plynu v České republice podle odstavce 4 uveřejní Energetický
regulační úřad do 30. června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.
(6) Operátor trhu je v průběhu roku povinen odvádět poplatek na příjmový
účet státního rozpočtu do desátého dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny
ročního poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a výdaji z poplatku
v daném roce se operátorovi trhu zohlední při tvorbě ceny za činnosti operátora trhu.
(7) Správu poplatku vykonává Energetický regulační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1) Energetický regulační úřad zveřejňuje
a) organizační strukturu Energetického regulačního úřadu včetně působnosti
jednotlivých útvarů,
b) pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu vydaná při
výkonu dozoru v energetických odvětvích a dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na
úseku podnikání v elektroenergetice a plynárenství,
c) další pravomocná rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, pokud
mají po právní stránce zásadní význam,
d) výkladová stanoviska Energetického regulačního úřadu k ustanovením
právních předpisů v oblasti jeho působnosti, která zohledňuje ve své rozhodovací
činnosti,
e) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
f) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického regulačního
úřadu.
(2) Energetický regulační úřad je při výkonu své působnosti povinen
konzultovat
a) návrh zásad cenové regulace a návrhy cenových rozhodnutí,
b) návrhy prováděcích právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
c) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování
distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele distribuční
soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních podmínek operátora trhu
nebo návrhy jejich změn,
d) desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
e) další návrhy opatření nebo postupů Energetického regulačního úřadu,
pokud povinnost konzultace stanoví tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo použitelný
předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický regulační úřad rozhodne.
(3) Pro účely konzultací podle odstavce 2 Energetický regulační úřad zřídí
a spravuje diskusní místo, kde způsobem umožňujícím dálkový přístup zveřejňuje návrhy
opatření, umožňuje předkládání připomínek a uveřejňuje výsledky konzultace. Energetický
regulační úřad stanoví pravidla pro vedení konzultací na diskusním místě, pokud nejsou
stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem
Evropské unie.
(4) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být návrhem podle odstavce 2 písm.
a), b) nebo e) nebo plánem podle odstavce 2 písm. d) přímo dotčeny, může u Energetického
regulačního úřadu uplatnit připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se
návrhu nebo plánu netýkají, připomínkami, které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být návrhem nebo plánem přímo dotčeny, nebo připomínkami bez odůvodnění nebo
uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad není povinen zabývat.
(5) Připomínky lze uplatnit ve lhůtě 15 dnů ode dne uveřejnění návrhu podle
odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo plánu podle odstavce 2 písm. d). Hrozí-li nebezpečí
z prodlení, je Energetický regulační úřad oprávněn tuto dobu přiměřeně zkrátit. Lhůta
k uplatnění připomínek však nesmí být kratší než 5 pracovních dnů.
(6) Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad
způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů po uplynutí lhůty podle odstavce 5.
Energetický regulační úřad může návrh podle odstavce 2 písm. a), b) nebo e) nebo
plán podle odstavce 2 písm. d) upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud
by takovou úpravou došlo k podstatné změně návrhu nebo plánu, může Energetický regulační
úřad rozhodnout o opakované konzultaci návrhu nebo plánu.
(7) Při konzultaci návrhu zásad cenové regulace se postupuje podle odstavců
8 až 11.
(8) Energetický regulační úřad zveřejní nejpozději 16 měsíců před začátkem
regulačního období způsobem umožňujícím dálkový přístup návrh zásad cenové regulace
a stanoví lhůtu pro podání připomínek veřejnosti, která nesmí být kratší než 60 dnů.
Energetický regulační úřad umožní podávání připomínek prostřednictvím diskusního
místa podle odstavce 3. K připomínkám podaným po této lhůtě se nepřihlíží.
(9) Zveřejnění návrhu zásad cenové regulace Energetický regulační úřad
oznámí provozovateli přenosové soustavy, provozovateli přepravní soustavy, provozovatelům
distribučních soustav a operátorovi trhu, vyzve je k uplatnění připomínek a stanoví
lhůtu pro jejich podání, která nesmí být kratší než 60 dnů. K připomínkám podaným
po této lhůtě se nepřihlíží.
(10) K projednání připomínek veřejnosti a subjektů podle odstavce 9 uspořádá
Energetický regulační úřad do 30 dnů po uplynutí lhůt pro podání připomínek veřejné
projednání. Informaci o místu a čase konání veřejného projednání Energetický regulační
úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup nejméně 14 dnů před jeho konáním.
Veřejného projednání se mohou účastnit subjekty uvedené v odstavci 9 a ten, kdo ve
stanovené lhůtě podal k návrhu zásad cenové regulace připomínky. O průběhu veřejného
projednání vede Energetický regulační úřad písemný záznam.
(11) Po veřejném projednání připomínek provede Energetický regulační úřad
písemné vypořádání připomínek podaných k návrhu zásad cenové regulace a zveřejní
jej včetně jeho odůvodnění způsobem umožňujícím dálkový přístup do 30 dnů od uskutečnění
veřejného projednání. Součástí písemného vypořádání připomínek je písemný záznam
o průběhu veřejného projednání.
(12) Energetický regulační úřad je povinen cenová rozhodnutí vydávaná podle
tohoto zákona, s výjimkou věcně usměrňovaných cen tepelné energie, vydat nejpozději
do 30. listopadu roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí Energetický
regulační úřad regulované ceny stanoví. Cenová rozhodnutí týkající se věcně usměrňovaných
cen tepelné energie a regulovaných cen podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných
zdrojích energie a o změně některých zákonů, je Energetický regulační úřad povinen
vydat nejpozději do 30. září roku předcházejícího roku, pro který v cenovém rozhodnutí
Energetický regulační úřad regulované ceny stanoví.
§ 17f
Vztah k Parlamentu České republiky
(1) Energetický regulační úřad předkládá Poslanecké sněmovně Parlamentu
České republiky a Senátu Parlamentu České republiky po projednání vládou zprávu o
činnosti a hospodaření. Na vyžádání je Energetický regulační úřad povinen poskytnout
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a Senátu Parlamentu České republiky
vysvětlení a dodatečné informace k obsahu zprávy o činnosti a hospodaření. Projednávání
zprávy o činnosti a hospodaření v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
a Senátu Parlamentu České republiky nebo určených orgánech je povinen zúčastnit se
předseda Rady Energetického regulačního úřadu.
(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Senát
Parlamentu České republiky nebo jejich orgány věc spadající do oblasti působnosti
Energetického regulačního úřadu, jsou oprávněny vyžádat si na jednání účast předsedy
Rady Energetického regulačního úřadu. Energetický regulační úřad je povinen poskytnout
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Senátu Parlamentu České republiky
nebo jejich orgánům k projednávané věci stanovisko a nezbytné informace nebo vysvětlení.
(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Senátu
Parlamentu České republiky nebo určených orgánů je Energetický regulační úřad povinen
do 30 dnů od vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti regulace a
poskytnout k nim nezbytné informace a vysvětlení.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost mlčenlivosti podle
§ 17 odst. 13.
§ 17g
Registr
Národní registr účastníků trhu podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
(dále jen „registr“) je neveřejným informačním systémem veřejné správy.
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1) Energetický regulační úřad vykonává dozor nad dodržováním
a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství a teplárenství
a povinností stanovených zákonem o ochraně spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,
b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti orgánů České
republiky v oblasti cen,
c) Nařízení o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s
elektřinou, Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a Nařízení o
velkoobchodním trhu s energií a přímo použitelných předpisů vydaných na jejich základě
nebo k jejich provedení,
d) povinností vyplývajících z rozhodnutí Komise nebo Agentury vydaných
na základě právních předpisů podle písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu vydaného podle § 18 odst. 3 nebo § 18a odst. 3,
e) zákona o podporovaných zdrojích energie28).
(2) Energetický regulační úřad provádí kontroly z vlastního podnětu nebo
na návrh ministerstva. Pokud Energetický regulační úřad vykonal kontrolu na návrh
ministerstva, je povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu protokol o
kontrole.
(3) Energetický regulační úřad na základě zjištění porušení právních
předpisů podle odstavce 1 nebo porušení povinností z rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu nebo rozhodnutí Komise nebo Agentury ukládá
a) pokuty,
b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění protiprávního stavu,
a stanoví přiměřenou lhůtu nebo jiné nutné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti
plynoucí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu přecházejí na jeho právního
nástupce. Je-li právních nástupců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající
z opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4) Zaměstnanci Energetického regulačního úřadu vykonávající dozor v energetických
odvětvích se prokazují služebním průkazem vydaným Energetickým regulačním úřadem.
(5) Při výkonu kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií
je Energetický regulační úřad dále oprávněn
a) vyžadovat od osoby, která je v pracovněprávním nebo obdobném vztahu
ke kontrolované osobě, objasnění skutečností týkajících se údajů, dokumentů nebo
věcí vztahujících se k předmětu kontroly; tato osoba může takové objasnění odepřít,
pokud by si tím způsobila nebezpečí stíhání pro trestný čin nebo přestupek,
b) vyžadovat od povinné osoby podle zákona o kontrole předložení existujících
záznamů, zpráv nebo s nimi spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě elektronických
komunikací, záznamů o telefonních hovorech nebo záznamů dat na paměťových médiích,
a týkajících se předmětu kontroly,
c) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení kontroly.
(6) Lhůta pro vyřízení námitek kontrolované osoby proti kontrolnímu protokolu
nadřízenou osobou kontrolujícího činí 30 dnů a ve zvláště složitých případech 60
dnů ode dne jejich doručení.
(7) Za účelem provedení kontroly podle Nařízení o velkoobchodním trhu s
energií na místě v obchodních prostorech jsou zaměstnanci Energetického regulačního
úřadu provádějící kontrolu, pokud jim není poskytnuta součinnost, oprávněni zjednat
si do těchto prostor a k dokumentům přístup.
§ 18a
Šetření týkající se fungování trhů s elektřinou nebo plynem a rozhodování
o uložení opatření
(1) Energetický regulační úřad provádí šetření na trzích s elektřinou nebo
plynem za účelem zjištění, zda na těchto trzích existuje účinná hospodářská soutěž.
(2) Pro účely šetření si před jeho zahájením Energetický regulační úřad
vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ministerstva a České národní
banky, je-li to vhodné a účelné.
(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřinou nebo plynem
neexistuje účinná hospodářská soutěž, a k rozhodnutí ve věci není příslušný Úřad
pro ochranu hospodářské soutěže, Energetický regulační úřad rozhodnutím ve správním
řízení nebo opatřením obecné povahy uloží opatření, která s přihlédnutím k okolnostem
nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu. Energetický regulační úřad uloží
opatření podle věty první formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze uložit
opatření rozhodnutím konkrétní osobě. Osobami, jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné
zájmy mohou být opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé licencí a osoby
zřízené za účelem organizace burzovních obchodů s elektřinou nebo plynem nebo deriváty
vztahujícími se k elektřině nebo plynu.
(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický regulační úřad opatření uložil,
rozhodne Energetický regulační úřad o jejich změně nebo zrušení, popřípadě stanoví
lhůtu, kdy uložená opatření zaniknou.
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1) Provádí-li Energetický regulační úřad šetření na trhu s elektřinou
nebo plynem, je účastník trhu s elektřinou nebo plynem, fyzická nebo právnická osoba,
jejíž předmětem podnikání je plnění propanu, butanu a jejich směsí, a účastník trhu
podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií povinen podrobit se šetření Energetického
regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní soustavy, jsou provozovatel
přepravní soustavy a další osoby, které jsou součástí téhož koncernu, povinni podrobit
se šetření Energetického regulačního úřadu v obchodních prostorách.
(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu, případně další Energetickým regulačním úřadem pověřené
osoby, oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dokumentů a záznamů jedná o obchodní záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních prostorách
nacházejí nebo jsou z nich přístupné, bez ohledu na to, v jaké formě jsou uloženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo výpisy z obchodních
záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky nebo obchodní
záznamy v nich se nacházející na dobu a v rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v pracovněprávním
nebo jiném obdobném vztahu k nim, případně osob, které byly pověřeny vykonávat v
jejich prospěch činnosti související s předmětem šetření, v nezbytném rozsahu součinnost
potřebnou k provedení šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních prostorách probíhá,
jsou povinny poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu při provádění šetření nezbytnou
součinnost k výkonu jeho oprávnění podle odstavce 3 a výkon těchto oprávnění strpět.
(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou zaměstnanci
Energetického regulačního úřadu oprávněni zjednat si do těchto prostor přístup, otevřít
uzavřené skříně nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat přístup k obchodním
záznamům. Každý, v jehož objektu se takové obchodní prostory nalézají, je povinen
strpět šetření v těchto prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci Energetického
regulačního úřadu oprávněni zjednat si k nim přístup.
(6) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách písemně sdělí
Energetický regulační úřad osobě, v jejíž obchodních prostorách má šetření na místě
proběhnout, právní důvod a účel šetření a poučí ji o jejích právech a povinnostech
podle tohoto zákona, včetně možnosti uložení pořádkové pokuty.
§ 19
zrušen
§ 19a
Regulace cen
(1) Při regulaci ceny související služby v elektroenergetice a ceny související
služby v plynárenství postupuje Energetický regulační úřad transparentním a předvídatelným
způsobem v souladu se zásadami cenové regulace tak, aby regulované ceny pokrývaly
ekonomicky oprávněné náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a efektivního
výkonu licencované činnosti, dále odpisy a přiměřený zisk zajišťující návratnost
realizovaných investic do zařízení sloužících k výkonu licencované činnosti a oprávněné
náklady na zvyšování energetické účinnosti při výstavbě a provozu přenosové soustavy,
přepravní soustavy a distribučních soustav. To neplatí v případě cen za mezinárodní
přepravu plynu, pokud Energetický regulační úřad rozhodne o odlišném postupu tvorby
těchto cen založeném na tržním způsobu. Energetický regulační úřad bere v úvahu jím
schválený plán rozvoje přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a předvídatelnou
budoucí poptávku a požadavky na provozní zabezpečení přenosové soustavy, přepravní
soustavy a distribučních soustav a opatření provedená za účelem zajištění bezpečnosti
dodávek plynu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie21).
(2) Cenou související služby v elektroenergetice se rozumí cena služby
přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za systémové
služby, cenu za činnosti operátora trhu včetně poplatku na činnost Energetického
regulačního úřadu a složku ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů energie
podle zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3) Cenou související služby v plynárenství se rozumí cena služby přepravy
plynu nebo služby distribuční soustavy, které zahrnují i cenu za činnosti operátora
trhu včetně poplatku na činnost Energetického regulačního úřadu.
(4) Energetický regulační úřad postupuje obdobně podle odstavce 1 věty
první při věcném usměrňování ceny tepelné energie. Věcné usměrnění ceny tepelné energie
se nevztahuje na stanovení ceny nižší, než je limitní cena, kterou Energetický regulační
úřad stanoví prováděcím právním předpisem. Při stanovení limitní ceny podle věty
druhé se zohlední úplné náklady včetně nákladů na cizí a vlastní kapitál konkurenčního
zdroje vytápění majícího shodný nebo obdobný dopad na životní prostředí.
(5) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický regulační úřad
formou věcně usměrňovaných cen. V případě, že o to dodavatel poslední instance požádá,
Energetický regulační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední instance jako o
cenách maximálních.
(6) Při regulaci cen za činnosti operátora trhu a ostatních cen postupuje
Energetický regulační úřad tak, aby stanovené ceny byly alespoň nákladové.
(7) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele licence na distribuci
elektřiny nebo distribuci plynu, jehož distribuční soustava není přímo připojena
k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, může Energetický regulační úřad rozhodnout
o odlišném stanovení podmínek pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení povolených
výnosů a proměnných nákladů provozovatele distribuční soustavy. Energetický regulační
úřad žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený způsob regulace
ceny mu dlouhodobě neumožňuje alespoň pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce
1. Po právní moci rozhodnutí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví, Energetický
regulační úřad upraví stanovený způsob regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo
stanoví cenu za službu distribuční soustavy v elektroenergetice nebo plynárenství.
(8) Regulovaným rokem se rozumí kalendářní rok, pro který Energetický regulační
úřad rozhoduje o cenách. Regulačním obdobím je časové období vymezené nejméně pěti
po sobě následujícími regulovanými roky.
(9) Zásady cenové regulace stanoví postupy regulace cen související služby
v elektroenergetice a související služby v plynárenství pro regulační období a způsoby
stanovení cen pro provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy a operátora trhu. Energetický regulační úřad zpracovává
zásady cenové regulace vždy pro každé regulační období tak, aby vytvořil podmínky
pro transparentní, předvídatelné a dlouhodobě stabilní investiční prostředí v odvětví
elektroenergetiky a plynárenství.
§ 20
Regulační výkazy
(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu
nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více
než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava je přímo připojena
k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě a držitel licence na činnosti operátora
trhu, je povinen uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech,
výsledku hospodaření, aktivech a pasivech odděleně za každou z těchto licencovaných
činností. Držitel licence na obchod s elektřinou, který je povinně vykupujícím podle
zákona o podporovaných zdrojích energie, a držitel licence na činnosti operátora
trhu jsou povinni účtovat o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření odděleně
za činnosti související s podporou elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(2) Držitel licence na přepravu plynu, uskladňování plynu a distribuci
plynu, k jehož distribuční soustavě je připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků,
je povinen v příloze v účetní závěrce uvést veškeré smluvní vztahy, s výjimkou smluvních
vztahů uzavíraných podle tohoto zákona, s vymezením jejich předmětu, uskutečněné
s osobou, se kterou držitel licence tvoří holding nebo je součástí téhož holdingu
nebo jiného podnikatelského seskupení, a jejichž hodnota převyšuje hodnotu nadlimitní
veřejné zakázky9a).
(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož soustavě
je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků nebo jehož distribuční soustava
je přímo připojena k přenosové soustavě nebo k přepravní soustavě, a držitel licence
na výrobu nebo rozvod tepelné energie účtuje o nákladech a výnosech a výsledku hospodaření
odděleně zvlášť za každou z licencovaných činností v souladu se zvláštním právním
předpisem9b).
(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky9b) držitele licence uvedeného
v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými
týmž držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými podnikatelskými činnostmi
vykonávanými týmž držitelem licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto skutečnost
ve zprávě auditora.
(5) Vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení, který s držitelem
licence, který používá k výkonu licencované činnosti toto energetické zařízení, tvoří
holding nebo je členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského seskupení, je povinen
uvést v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo
pachtu tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo pronajímatel energetického
zařízení je povinen poskytovat Energetickému regulačnímu úřadu na vyžádání úplné
a pravdivé informace a podklady potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění,
umožnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z nich kopie nebo opisy
a poskytnout k nim vysvětlení.
(6) Držitel licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, uskladňování plynu,
činnosti operátora trhu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, na obchod s elektřinou,
který je povinně vykupujícím podle zákona o podporovaných zdrojích energie, držitel
licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na rozvod tepelné energie, jehož
celkový roční objem tržeb za všechny dodávky tepelné energie přesahuje 2 500 000
Kč, je povinen sestavovat regulační výkazy a předkládat je Energetickému regulačnímu
úřadu. Na žádost Energetického regulačního úřadu je osoba předkládající regulační
výkazy povinna předložit jedno vyhotovení regulačních výkazů, ze kterého byly odstraněny
údaje mající charakter obchodního tajemství nebo důvěrné informace.
(7) Držitel licence uvedený v odstavci 1 je povinen každoročně předkládat
do 30. června Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou účetní závěrku a zprávu auditora
za předcházející účetní období. Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu,
k jehož soustavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků, výrobu nebo
rozvod tepelné energie je povinen předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ověřenou
účetní závěrku a zprávu auditora za předcházející účetní období pouze na vyžádání.
§ 20a
Operátor trhu
(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž akcie znějí
na jméno.
(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková jmenovitá hodnota
představuje alespoň 67 % základního kapitálu operátora trhu.
(3) Operátor trhu musí mít ke své činnosti licenci podle § 4 odst. 1 písm.
b) bodu 7. Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž má operátor trhu majetkový
podíl, nesmí být držitelem jiné licence uvedené v § 4. Akcie operátora trhu nesmí
být vlastněny držitelem licence uvedené v § 4 odst. 1 písm. a) a písm. b) bodech
1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c). Členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady
nebo vedoucím zaměstnancem operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je současně
členem statutárního orgánu nebo zaměstnancem držitele licence uvedené v § 4 odst.
1 písm. a) a písm. b) bodech 1 až 6 a v § 4 odst. 1 písm. c).
(4) Operátor trhu je povinen
a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s elektřinou
a ve spolupráci s provozovatelem přenosové soustavy vyrovnávací trh s regulační energií,
b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a toto vyhodnocení
předávat jednotlivým subjektům zúčtování a provozovateli přenosové nebo přepravní
soustavy,
c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a vypořádání
odchylek subjektů zúčtování, které jsou povinny je uhradit,
d) informovat provozovatele přenosové soustavy, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatele zásobníků plynu nebo provozovatele distribuční soustavy
o neplnění platebních povinností účastníků trhu a subjektů zúčtování vůči operátorovi
trhu,
e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zprávu o trhu s elektřinou
a měsíční a roční zprávu o trhu s plynem v České republice,
f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu,
provozovateli přenosové soustavy a provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou
ročně zprávu o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o způsobu zabezpečení
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
g) zajistit ochranu chráněných informací,
h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s elektřinou a Pravidel
trhu s plynem a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřinou nebo plynem
skutečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a další nezbytné informace
související s vyúčtováním dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka
na změnu dodavatele,
j) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
obchodní podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
k) zajišťovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav zpracovávání
typových diagramů dodávek, a to na základě údajů od provozovatelů distribučních soustav,
l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem přepravní soustavy zajišťovat zúčtování a vypořádání regulační energie
nebo vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,
m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v elektroenergetice a v
plynárenství,
n) uzavřít smlouvu o zúčtování odchylek a umožnit obchodovat s elektřinou
nebo plynem na jím organizovaných trzích každému, kdo o to požádá a splňuje obchodní
podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo obchodní podmínky operátora trhu
pro plynárenství,
o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední instance odběrná
místa zákazníků včetně jejich registračních čísel,
p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých zásobnících
plynu a jejich kapacitu,
q) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho vývozu do
zahraničí a statistiku zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,
r) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu alespoň jednou měsíčně zprávu s vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské
soustavy včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a vývozu plynu z České
republiky,
s) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního standardu dodávek
plynu a předávat je ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu,
t) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční
soustavy stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat evidované údaje ministerstvu
a úřadu,
u) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřinu z obnovitelných
zdrojů, druhotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
v) hradit povinně vykupujícímu rozdíl mezi výkupní cenou a hodinovou
cenou a cenu za jeho činnost,
w) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo,
x) vydávat záruky původu elektřiny z obnovitelných zdrojů a elektřiny
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, zajišťovat jejich evidenci v
elektronické podobě a uznávat záruky původu vydané v zahraničí,
y) zpracovávat na základě požadavku ministerstva nebo Energetického
regulačního úřadu analýzy týkající se budoucí očekávané spotřeby elektřiny a plynu,
vývoje trhu s elektřinou a plynem, způsobů zabezpečení dodávek elektřiny a plynu
a rozvoje zdrojů,
z) účastníkům trhu, kteří mají podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií povinnost oznamovat Agentuře transakce na velkoobchodních trzích s
energií, poskytovat na základě smlouvy údaje z evidence o jejich obchodních transakcích
včetně příkazů z obchodování, a to nejpozději ke dni vzniku vykazovací povinnosti
podle Nařízení o velkoobchodním trhu s energií.
(5) Operátor trhu má právo
a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od subjektů zúčtování
a registrovaných účastníků trhu s elektřinou nebo trhu s plynem a údaje nezbytné
pro zpracování zprávy o budoucí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o zabezpečení
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu,
b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele přenosové soustavy
a provozovatele přepravní soustavy a provozovatelů distribučních soustav a zásobníků
plynu a další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,
c) zrušit registraci subjektu na zúčtování, který neplní platební povinnosti
vůči operátorovi trhu,
d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje
pro zpracování bilancí,
e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem jednou
až dvakrát ročně údaje ke zpracování kontrolního hodinového odečtu dodávek a spotřeb
plynárenské soustavy,
f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebou plynu vyšší než 400 tis.
m
3
a od obchodníků s plynem informace o změnách dodavatele plynu,g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s plynem údaje
o kapacitách a výkonech jednotlivých částí plynárenské soustavy České republiky,
h) na úhradu složky ceny na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů
podle zákona o podporovaných zdrojích energie od účastníků trhu s elektřinou.
(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem vykonávat další činnosti,
jejichž ceny nepodléhají regulaci.
HLAVA II
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
DÍL 1
Elektroenergetika
§ 21
zrušen
§ 22
Účastníci trhu s elektřinou
(1) Účastníky trhu s elektřinou jsou
a) výrobci elektřiny,
b) provozovatel přenosové soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) operátor trhu,
e) obchodníci s elektřinou,
f) zákazníci.
(2) Účastníci trhu s elektřinou
a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování odchylek,
b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
(3) Účastník trhu s elektřinou je povinen hradit složku ceny služby přenosové
soustavy nebo služby distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů
podle zákona o podporovaných zdrojích energie. Je-li účastník trhu s elektřinou dlužen
z několika závazků složek ceny služby přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
započte se plnění nejprve na závazek úhrady složky ceny služby přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy na podporu elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona
o podporovaných zdrojích energie.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1) Výrobce elektřiny má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky
připojení k přenosové soustavě nebo k distribučním soustavám a obchodní podmínky
stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční
soustavy,
b) dodávat elektřinu vyrobenou v jím provozované výrobně elektřiny
ostatním účastníkům trhu s elektřinou nebo do jiných států prostřednictvím přenosové
soustavy nebo distribuční soustavy, nebo přímým vedením,
c) dodávat elektřinu vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny pro vlastní
potřebu a pro potřebu ovládaných společností, pokud mu to podmínky provozování přenosové
soustavy a distribučních soustav umožňují,
d) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku elektřiny svým zákazníkům
při neoprávněném odběru elektřiny,
f) nakupovat elektřinu pro technologickou vlastní spotřebu své výrobny
elektřiny.
(2) Výrobce elektřiny je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě
nebo k distribuční soustavě,
b) umožnit a uhradit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové
soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
c) zpřístupnit měřicí zařízení provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
d) instalovat u nově budovaných výroben o celkovém instalovaném elektrickém
výkonu 30 MW a více a provozovat zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze smluv
o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu zúčtování, který převzal odpovědnost
za jeho odchylku, nebo přímo, pokud je subjektem zúčtování, údaje k uplatnění ceny
za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou a další nezbytné informace
pro plnění povinností operátora trhu,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena, potřebné údaje pro
provoz a rozvoj přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, a operátorovi trhu
údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna elektřiny
připojena, informace nezbytné pro dispečerské řízení,
i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením výrobny elektřiny,
k) informovat účastníky trhu s elektřinou způsobem umožňujícím dálkový
přístup
1. o podílu zdrojů elektřiny použitých pro výrobu elektřiny v uplynulém roce,
2.
o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu vyprodukovaného při výrobě
elektřiny v uplynulém roce,
l) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizační
soustavy, při předcházení stavu nouze a při stavech nouze a za podmínek stanovených
Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy,
na pokyn provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy,
nabízet provozně a obchodně nevyužité výrobní kapacity,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce elektřiny stává registrovaným účastníkem
trhu,
n) dodržovat ustanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy dodává elektřinu
zákazníkům,
o) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu
a rozvoje elektrizační soustavy,
p) vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem 100 kW a více
zařízením umožňujícím dispečerské řízení výrobny elektřiny a udržovat toto zařízení
v provozuschopném stavu; tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny využívající
obnovitelné zdroje elektřiny poprvé uvedené do provozu do roku 2000 o instalovaném
výkonu do 10 MW včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným výkonem
do 10 MW včetně,
q) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od udělení licence a dále
jej každoročně upřesňovat; při jeho tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovatelem
přenosové soustavy nebo s provozovatelem distribuční soustavy, k níž je výrobna elektřiny
připojena; tato povinnost se nevztahuje na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny
má instalovaný výkon nižší než 10 MW,
r) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení
tak, aby vyhovovala těmto změnám.
(3) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s dispečerským
řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišťuje bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a rozvoj
přenosové soustavy a zajišťuje propojení přenosové soustavy s jinými soustavami,
a za tím účelem zabezpečuje podpůrné služby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy
uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny, spolupracuje s provozovateli
propojených přenosových soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského
trhu s elektřinou,
b) poskytuje službu přenosové soustavy,
c) řídí toky elektřiny v přenosové soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních států a ve spolupráci s provozovateli
distribučních soustav v elektrizační soustavě,
d) odpovídá za zajištění systémových služeb pro elektrizační soustavu
na úrovni přenosové soustavy,
e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a uskutečňuje platby podle
vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s Nařízením
o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a při zachování
bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy poskytuje přeshraniční přenos elektřiny
účastníkům trhu s elektřinou,
f) v případě existujícího či hrozícího nedostatku kapacity přenosové
soustavy informuje dotčené účastníky trhu s elektřinou na základě jejich žádosti
o důvodech, pro které neuskutečnil přenos elektřiny.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem jiné licence
udělované podle tohoto zákona než licence na přenos elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu přenosové soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné služby a elektřinu pro
krytí ztrát elektřiny v přenosové soustavě a pro vlastní potřebu; pro řízení rovnováhy
mezi výrobou a spotřebou a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm. c) obstarávat
regulační energii,
c)
omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům trhu s elektřinou
1.
při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto
stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech
nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu zákazník neumožní přístup k měřicímu zařízení,
5.
jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací
na zařízení přenosové soustavy nebo v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí,
údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy
nebo distribuční soustavy,
8. při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob,
9. při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují
kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil
tato odběrná zařízení dostupnými technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10. v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny
provozovateli propojených přenosových soustav,
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny
z výroben, přeshraniční výměnu elektřiny a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz
elektřiny do zahraničí k zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
1. při
bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenosu elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny
do přenosové soustavy podle § 52,
5. jestliže mu výrobce neumožní přístup k měřicímu
zařízení,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové soustavy nebo v
jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku
a odstraňování poruch na zařízeních přenosové soustavy nebo distribuční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek
osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch
ostatních účastníků trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů,
10.
v důsledku omezení nebo přerušení přenosu elektřiny nebo v důsledku jiných provozních
stavů způsobených provozovateli propojených přenosových soustav, nebo
11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení přenosové soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči
a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět na nemovitosti, kde jsou umístěna
zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované
činnosti,
i) pro zajištění integrace vnitřního evropského trhu s elektřinou
nabývat vlastnické právo k elektřině,
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo určen
nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s
ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad na návrh
provozovatele přenosové soustavy rozhodnutí o zřízení věcného břemene umožňujícího
využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro
kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene
nezmařil provozovatel přenosové soustavy.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a písmenu d) bodu
6 je provozovatel přenosové soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení
nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
přenosové soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu
škody vyloučeno. Toto neplatí, nesplní-li provozovatel přenosové soustavy oznamovací
povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil
provozovatel přenosové soustavy.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle
odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti
do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do
stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně
oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přenosové
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k přenosové soustavě, stanovit
podmínky a termín připojení a poskytnout přenos každému, kdo o to požádá, je připojen
a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové
soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos
nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro připojení jejich zařízení k přenosové soustavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro přenos elektřiny přenosovou soustavou,
d) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádnou činnost,
e) zajišťovat měření v přenosové soustavě včetně jejich vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace
pro plnění jeho povinností,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
Pravidla provozování přenosové soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu
s těmito pravidly,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a provozovatelům
distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné
k zajištění vzájemné spolupráce při provozu a rozvoji sítí,
h) informovat ministerstvo a Energetický regulační úřad o omezení
dovozu nebo vývozu elektřiny,
i) zpracovávat ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav
roční přípravu provozu přenosové soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek
zařízení pro přenos a předpokládané omezení přenosu, a zveřejňovat ji,
j) každý druhý rok zpracovávat desetiletý plán rozvoje přenosové
soustavy v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení
§ 58k odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenosu elektřiny
přenosovou soustavou způsobem stanoveným v Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l) provádět ve spolupráci s provozovateli distribučních soustav hodnocení
provozu přenosové soustavy z technického hlediska,
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové služby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za přenos a o cenách za systémové služby,
o) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále
je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli
distribučních soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové soustavě,
r) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
s) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států,
které nejsou členy Evropské unie,
t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března zprávu o kvalitě a úrovni údržby zařízení
přenosové soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby elektřiny a řešení
výpadku výroben elektřiny,
u) poskytovat součinnost operátorovi trhu při organizování vnitrodenního
trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu s regulační energií,
v) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přenos elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřinou informace týkající
se provozování přenosové soustavy nezbytné pro řádné fungování trhu s elektřinou;
touto povinností není dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy dodržovat
mlčenlivost podle písmene o),
x) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s elektřinou,
y) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu,
z) zajistit neznevýhodňující podmínky pro poskytovatele podpůrných
služeb.
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy musí být z hlediska své společnické
struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou
nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové soustavy musejí
být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové soustavy,
b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho obchodním
závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají
přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s
elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
d) provozovatel přenosové soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě
s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem ani ve
vztahu k nim neuplatňuje jiné právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje
s elektřinou nebo s plynem,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní rady
nebo členy jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami není
oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují
jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo s plynem,
f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady nebo správní rady
nebo členem jiného orgánu provozovatele přenosové soustavy určeného stanovami nesmí
být osoba, která je členem dozorčí rady nebo správní rady, členem statutárního orgánu
nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce
plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují
se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku
nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo
nad provozovatelem přenosové soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
výrobcem elektřiny nebo výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem
s plynem. Státní orgán, orgán územního samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného
práva, která vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu,
obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem, musí být nezávislá na státním
orgánu, orgánu územního samosprávného celku nebo jiné osobě veřejného práva, která
vykonává kontrolu nebo jiné právo nad provozovatelem přenosové soustavy.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy,
jestliže se provozovatel přenosové soustavy účastní na založení právnické osoby za
účelem provozování přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě
získá účast, a přenechá takové osobě přenosovou soustavu k jejímu provozování společně
s dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické
osoby založené za účelem provozování přenosových soustav podle předchozí věty účastnily
jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky
oddělení provozovatelé přenosových soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových
soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník
s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímou
nebo nepřímou kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy, ani ve vztahu k němu
vykonávat hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu v provozovateli přenosové
soustavy, ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, správní rady nebo členy
statutárního orgánu nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami,
d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů
mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem
s elektřinou nebo plynem.
§ 25
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy
a) zajišťuje spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční
soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytuje služby distribuční soustavy,
c) řídí toky elektřiny v distribuční soustavě při respektování přenosů
elektřiny mezi ostatními distribučními soustavami a přenosovou soustavou ve spolupráci
s provozovateli ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy.
(2) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojeno
více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí být souběžným držitelem licence na
výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo obchod s plynem.
(3) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné služby a elektřinu pro
krytí ztrát elektřiny v distribuční soustavě,
c) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny účastníkům
trhu s elektřinou
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob
a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3.
při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněném odběru elektřiny
podle § 51,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo
v jeho ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
6. při vzniku
a odstraňování poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
7.
při odběru elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
8.
při odběru elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních
účastníků trhu s elektřinou a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dostupnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběru elektřiny, kdy zákazník
opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným
částem odběrného elektrického zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem
provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň
15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván.
d) změnit nebo přerušit v nezbytném rozsahu dodávku elektřiny z výroben
a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý
provoz distribuční soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu
nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu výrobce neumožní
přístup k měřicímu zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distribuční soustavy podle
§ 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení distribuční soustavy nebo v jeho
ochranném pásmu, zejména oprav, rekonstrukcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování
poruch na zařízeních distribuční soustavy nebo přenosové soustavy,
8. při dodávce
elektřiny zařízeními, která ohrožují život, zdraví nebo majetek osob,
9. při dodávce
elektřiny zařízeními, která ovlivňují kvalitu elektřiny v neprospěch ostatních účastníků
trhu s elektřinou a výrobce nevybavil tato zařízení dostupnými technickými prostředky
k omezení těchto vlivů,
10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
nebo
11. neumožnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného důvodu přístup k měřicímu
zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu,
údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným
prokazatelným způsobem vyzván,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech zařízení distribuční soustavy, přetínat tyto nemovitosti
vodiči a umísťovat v nich vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
obnovou a provozováním distribuční soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění
a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou
umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti.
(4) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo
k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo
ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), vydá příslušný vyvlastňovací úřad
na návrh příslušného provozovatele distribuční soustavy rozhodnutí o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě,
kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a
zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy.
(5) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a písm. d) bodu
6 je provozovatel distribuční soustavy povinen oznámit započetí a skončení omezení
nebo přerušení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým nebo s využitím elektronických
komunikací a uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup, nejméně však 15 dnů
předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při provádění nutných provozních manipulací,
při nichž omezení nebo přerušení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení; v případech uvedených v odstavci
3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen obnovit dodávku po úhradě náhrady
škody.
(7) V případech uvedených v odstavci 3 písm. c) a d) je právo na náhradu
škody vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací
povinnost uloženou podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil
provozovatel distribuční soustavy.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen
uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených
prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti
a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění
nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu
a zbytků po těžbě.
(9) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 3 písm. e) a f) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(10) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) každému, kdo požádá o připojení k distribuční soustavě, stanovit
podmínky a termín připojení a umožnit distribuci elektřiny každému, kdo o to požádá,
je připojen a splňuje podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování
distribuční soustavy, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku kapacity zařízení
pro distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy
nebo přenosové soustavy,
b) na základě žádosti obchodníka s elektřinou nebo výrobce elektřiny
přerušit distribuci elektřiny v případě neoprávněného odběru elektřiny,
c) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení zařízení k
distribuční soustavě, u zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí,
kteří nejsou vybaveni průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram dodávek,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřinou neznevýhodňující
podmínky pro distribuci elektřiny distribuční soustavou,
e) zajistit zřízení technického dispečinku pro výkon činností podle
odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s napětím 110 kV a odpovídat
za jeho činnost,
f) zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejich vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace
pro plnění jeho povinností,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým regulačním úřadem zveřejňovat
způsobem umožňujícím dálkový přístup Pravidla provozování distribuční soustavy a
vykonávat licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a provozovatelům jiných
distribučních soustav, se kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné
k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spolupráce,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve spolupráci s provozovateli
ostatních distribučních soustav a provozovatelem přenosové soustavy roční přípravu
provozu distribuční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro
distribuci a předpokládané omezení distribuce, a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční
soustavy, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce elektřiny
v distribuční soustavě způsobem stanoveným v Pravidlech provozování distribuční soustavy,
l) provádět hodnocení provozu distribuční soustavy z technického
hlediska,
m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu o cenách za distribuci elektřiny,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací, včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu,
o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od udělení licence a dále
je každoročně upřesňovat; při jejich tvorbě a upřesňování spolupracovat s provozovateli
soustav, s jejichž zařízením je jeho zařízení propojeno,
p) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě, umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi distribučními
soustavami, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením svého zařízení
k této distribuční soustavě,
s) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi
a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
t) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k přenosové soustavě,
umožnit instalaci měřicího zařízení k měření elektřiny mezi přenosovou a distribuční
soustavou, zajistit přístup k tomuto zařízení a podílet se na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele přenosové soustavy spojených s připojením svého zařízení k
přenosové soustavě.
(11) Provozovatel distribuční soustavy je rovněž povinen
a) informovat ministerstvo nejpozději do konce druhého týdne měsíce
následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny
ze států, které nejsou členy Evropské unie,
b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby
tvorby typových diagramů dodávek a potřebné údaje k uplatnění ceny za systémové služby
a ceny za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s elektřinou,
c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
d) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci elektřiny
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
e) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo pokyny technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke
které je jeho soustava připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto provozovatelem
nebo při předcházení stavům nouze oznámeném tímto provozovatelem,
f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě distribuci elektřiny,
g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově instalovaných
stožárech venkovního vedení vysokého napětí a při výměně stávajících stožárů,
h) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
i) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá zařízení
tak, aby vyhovovala těmto změnám,
j) zajistit si dodávku elektřiny na krytí ztrát v distribuční soustavě
a pro vlastní potřebu,
k) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s elektřinou,
l) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.
(12) Pokud provozovatel distribuční soustavy, která není přímo připojena
k přenosové soustavě, nemá schválena vlastní Pravidla provozování distribuční soustavy,
použijí se Pravidla provozování distribuční soustavy provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přenosové soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
§ 25a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace a
rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce elektřiny.
Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy se
nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby elektřiny,
přenosu elektřiny a obchod s elektřinou nebo plynem; členem statutárního orgánu nebo
vedoucím zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba,
která je současně členem statutárním orgánem nebo vedoucím zaměstnancem držitele
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem, který
je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení
provozovatele distribuční soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich
nezávislé jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele
distribuční soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů
licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem v
rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na
hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy musí disponovat skutečnými rozhodovacími
právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji distribuční
soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném podnikateli; mateřská společnost
nesmí udělovat provozovateli distribuční soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného
provozu nebo údržby distribuční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem
zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy, pokud
takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného
nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční
plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční soustavy a schvalovat jeho
maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení k vyloučení diskriminačního chování (dále jen „program
rovného zacházení“), kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční
soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s elektřinou, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy
ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak obsazuje auditora
programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok a zároveň ji zveřejňuje způsobem
umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti
a poskytnout jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
seznámit s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady
nebo správní rady a všechny zaměstnance.
(6) Člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční
soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující 1 % základního kapitálu
v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele, která
je držitelem licence na výrobu elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo
plynem.
(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu
elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřinou nebo plynem ani v takovém řízení
podle již uzavřených ovládacích smluv pokračovat.
(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný
obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle
tohoto zákona provedena pachtem jednotlivého majetku, je propachtovatel povinen sdělit
pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést vertikálně integrovaný
podnikatel, který poskytuje služby pro méně než 90 000 připojených odběrných míst
zákazníků.
(10) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřinou,
pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřinou nebo s výrobcem elektřiny,
který je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele.
§ 26
Technické dispečinky
(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy
a) provádí dispečerské řízení přenosu elektřiny v přenosové soustavě
a dispečerské řízení zdrojů poskytujících podpůrné služby k zajištění systémových
služeb v přenosové soustavě a v distribučních soustavách v součinnosti s provozovatelem
distribuční soustavy,
b) zajišťuje dodržování pravidel propojení s elektrizačními soustavami
ostatních států včetně rozhodování o využití přeshraničních vedení propojujících
přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o využití přeshraničních
vedení propojujících přenosovou soustavu s jinými soustavami v zahraničí musí technický
dispečink provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým omezením přenosové
soustavy a propojených soustav v zahraničí,
c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenosu elektřiny
v přenosové soustavě s provozovateli propojených soustav v zahraničí.
(2) Technický dispečink provozovatele distribuční soustavy provádí dispečerské
řízení výroben elektřiny a distribuce elektřiny v distribuční soustavě v souladu
s § 25 odst. 1 písm. c).
(3) Technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav a technický
dispečink provozovatele přenosové soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat
si nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů
a) mezi přenosovou soustavou a distribučními soustavami v reálném
čase je technický dispečink provozovatele distribuční soustavy povinen uposlechnout
pokynů technického dispečinku provozovatele přenosové soustavy,
b) mezi distribučními soustavami v reálném čase je technický dispečink
provozovatele distribuční soustavy, která není přímo připojena k přenosové soustavě,
povinen uposlechnout pokynů technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přenosové soustavě,
c) mezi distribučními soustavami v reálném čase, pokud nejsou ve
vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky provozovatelů distribučních soustav
povinny vzájemně spolupracovat.
(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a technické
dispečinky provozovatelů distribučních soustav jsou v případě ohrožení bezpečného
a spolehlivého provozu elektrizační soustavy a po využití dostupných tržních mechanismů
zajišťovaných operátorem trhu a provozovatelem přenosové soustavy oprávněny za účelem
odstraňování nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části při dispečerském
řízení v nezbytné míře dočasně omezovat výrobu elektřiny ve výrobnách elektřiny.
Omezení výroby elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla může
být prováděno nejvýše v rozsahu neohrožujícím dodávky tepla.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy,
jehož technický dispečink omezil při dispečerském řízení prováděném mimo stavy nouze
nebo předcházení stavu nouze výrobu elektřiny ve výrobně elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie, je povinen poskytnout příslušnému výrobci elektřiny náhradu za neodebranou
elektřinu ve výši odpovídající celkovému příjmu výrobce po odečtu nákladů za nevyrobenou
elektřinu, kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. V případě sporu o výši náhrady
rozhoduje Energetický regulační úřad.
(7) Účastník trhu s elektřinou, jehož zařízení je připojeno k přenosové
soustavě nebo distribuční soustavě, je povinen předávat technickému dispečinku nezbytné
údaje potřebné k dispečerskému řízení.
(8) Dispečerské řízení napětí a jalových výkonů výroben elektřiny prováděné
technickým dispečinkem provozovatele přenosové soustavy nebo technickým dispečinkem
provozovatele distribuční soustavy se nepovažuje za omezení výroby elektřiny.
§ 27
zrušen
§ 28
Zákazník
(1) Zákazník má právo
a) na uzavření smlouvy o připojení a na připojení svého odběrného
elektrického zařízení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, pokud splňuje
podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy
nebo Pravidly provozování distribuční soustavy a má k připojení souhlas vlastníka
dotčené nemovitosti,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu elektřiny a
od držitelů licence na obchod s elektřinou, nakupovat elektřinu z jiných států nebo
na krátkodobém trhu s elektřinou organizovaném operátorem trhu,
c) na dopravu dohodnutého množství elektřiny do odběrného místa za
cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací,
d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a informace o dopadu
na životní prostředí,
e) na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny,
f) nabízet a poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační
soustavy za podmínek stanovených Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
g) poskytovat a rozúčtovat jiné osobě elektřinu odebranou zákazníkem
prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného elektrického zařízení
o napětí do 52 kV včetně.
(2) Zákazník je povinen
a) řídit se pokyny technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy nebo technického dispečinku provozovatele distribuční soustavy, ke které
je jeho zařízení připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribuční soustavy,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
c) umožnit přístup k měřicím zařízením provozovateli přenosové soustavy
nebo provozovateli distribuční soustavy,
d) udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá
právním předpisům a technickým normám,
e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny,
pokud je subjektem zúčtování,
f) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivňování kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
g) podílet se podle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných
nákladů provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy
spojených s připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného příkonu,
h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá odběrná
elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto změnám,
i) zaregistrovat se u operátora trhu před uskutečněním dodávky elektřiny
od jiného výrobce elektřiny nebo obchodníka s elektřinou,
j) uhradit dodavateli poslední instance dodávku elektřiny podle §
12a, a to od okamžiku zahájení této dodávky,
k) při stavebních úpravách distribuční soustavy anebo její části,
včetně přípojek, umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění měřicího zařízení
na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně umístění
měřicího zařízení, považuje se elektrické zařízení za ním za odběrné elektrické zařízení
v majetku vlastníka nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí provozovatel
distribuční soustavy,
l) při uplatnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1 písm.
e) dodržovat sjednanou délku výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina,
nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy.
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud je propojen
s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.
(5) Zákazník může provozovat výrobnu elektřiny s instalovaným výkonem
do 10 kW, pokud je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou
a pokud není ve stejném odběrném místě připojena jiná výrobna elektřiny, pouze na
základě uzavřené smlouvy o připojení, která zahrnuje i připojení výrobny elektřiny.
V tomto případě se na zákazníka dále vztahují práva podle § 23 odst. 1 písm. a) a
povinnosti podle § 23 odst. 2 písm. a), c), e), i) a j).
(6) V případě provozování výrobny elektřiny podle odstavce 5 je zákazník
dále povinen
a) zajistit, aby k výrobě elektřiny byla používána technická zařízení,
která splňují požadavky bezpečnosti a spolehlivosti stanovené právními předpisy a
technickými normami,
b) zajistit, aby práce spojené s instalací a provozem výrobny elektřiny
byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
c) vyrábět elektřinu tak, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví
osob, majetku nebo zájmu na ochranu životního prostředí.
(7) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána elektřina
na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společnou domovní elektrickou instalaci sloužící pro
tuto dodávku ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám,
c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické instalaci
držiteli licence na distribuci elektřiny,
d) umožnit držiteli licence na distribuci elektřiny přístup k této
společné domovní instalaci.
§ 29
zrušen
§ 30
Obchodník s elektřinou
(1) Obchodník s elektřinou má právo
a) na poskytnutí přenosu nebo distribuce elektřiny,
b) nakupovat elektřinu od držitelů licence na výrobu a od držitelů
licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji ostatním účastníkům trhu s elektřinou
nebo do jiných států,
c) na poskytnutí informací od operátora trhu nezbytných k vyúčtování
dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné místo je registrováno u operátora trhu,
d) ukončit nebo přerušit dodávku elektřiny zákazníkům při neoprávněném
odběru elektřiny.
(2) Obchodník s elektřinou je povinen
a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distribučních soustav,
b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o dodávce elektřiny
a další nezbytné informace pro plnění povinností operátora trhu v případě, že je
subjektem zúčtování,
c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
d) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
e) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s elektřinou
u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s elektřinou stává registrovaným účastníkem
trhu,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
g) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom, že pozbyl
oprávnění nebo možnost uskutečňovat dodávku elektřiny,
i) poskytnout provozovateli distribuční soustavy identifikační údaje
o zákazníkovi, jemuž dodává elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky
elektřiny,
j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,
k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem distribuční soustavy při předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,
l) zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup Kontrolní seznam
evropského spotřebitele energie o právech spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný
Energetickým regulačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti se s Kontrolním
seznamem evropského spotřebitele energie seznámit,
m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi v postavení spotřebitele,
který vypověděl závazek ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je
dodávka elektřiny, datum ukončení dodávky elektřiny,
n) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny
dodavatele elektřiny uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického
regulačního úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.
§ 30a
Výstavba výrobny elektřiny
(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu
1 MW a více je možná pouze na základě udělené státní autorizace na výstavbu výrobny
elektřiny (dále jen „autorizace“). Za celkový instalovaný elektrický výkon výrobny
elektřiny se považuje součet hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě
připojení do elektrizační soustavy.
(2) O udělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě písemné žádosti.
(3) Autorizaci ministerstvo neudělí, pokud předpokládaná výrobna elektřiny
není v souladu
a) se státní energetickou koncepcí,
b) s Národním akčním plánem pro energii z obnovitelných zdrojů, pokud
jde o výrobu elektřiny z výrobny, která je předmětem podpory podle zvláštních právních
předpisů,
c) s územně plánovací dokumentací,
d) se surovinovou politikou státu,
e) s požadavky na energetickou účinnost, bezpečný a spolehlivý provoz
elektrizační soustavy, bezpečnost osob a majetku, bezpečnost dodávek elektřiny, očekávanou
budoucí poptávku po elektřině, zajištění rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny
v České republice,
f) s energetickým posudkem pro zajištění vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla podle zákona o hospodaření energií.
(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem ministerstva
za předpokladu splnění ustanovení odstavce 3 a postupem podle § 30b.
§ 30b
Žádost o udělení autorizace
(1) Písemná žádost o udělení autorizace obsahuje
a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny obsahující předpokládané
termíny vydání rozhodnutí o umístění stavby, stavebního povolení, připojení k přenosové
soustavě nebo přepravní soustavě nebo distribuční soustavě elektřiny nebo distribuční
soustavě plynu, případně zahájení zkušebního provozu a kolaudačního souhlasu,
b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
c) předpokládané umístění výrobny elektřiny,
d) údaje o palivu nebo o jiných použitých zdrojích energie,
e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy o zajištění systémových služeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost
provozu elektrizační soustavy včetně termínu a podmínek připojení,
f) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o předpokládaném
ročním využití instalovaného výkonu,
g) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na zajištění
rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou elektřiny a plynu a na naplňování cílů Národního
akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů,
h) energetický posudek podle zákona o hospodaření energií v případě
výrobny elektřiny o celkovém tepelném příkonu nad 20 MW s výjimkou výroben elektřiny
s dobou ročního provozu nižší než 1500 hodin za rok a jaderných elektráren.
§ 30c
Rozhodnutí o udělení autorizace
(1) Rozhodnutí o udělení autorizace obsahuje
a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného výkonu,
druhu výrobny a energetické účinnosti,
b) údaj o umístění výrobny elektřiny,
c) údaje o palivu nebo jiných použitých zdrojích energie,
d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění podpůrných
služeb včetně vlivu výrobny elektřiny na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační
soustavy.
(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit ministerstvu veškeré
změny údajů uvedených v žádosti o udělení autorizace či jiné závažné skutečnosti
vztahující se k udělené autorizaci.
(3) Na základě oznámení podle odstavce 2 ministerstvo rozhodne z moci
úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(4) Ministerstvo vede evidenci vydaných autorizací.
§ 30d
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání územního rozhodnutí
podle zvláštního zákona nejpozději
1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí o
udělení autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 100 MW, nebo
2. do
5 let od nabytí právní moci rozhodnutí o udělení autorizace u výroben elektřiny s
instalovaným výkonem 100 MW a více,
b) v případě zastavení územního řízení nebo zamítnutí žádosti o vydání
územního rozhodnutí dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého, pokud držitel
autorizace dosud nepožádal o vydání územního rozhodnutí podle zvláštního zákona,
d) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace
nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace
nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele autorizace
do likvidace, dnem nabytí právní moci takového rozhodnutí, nebo
e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci zruší
a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
b) na základě žádosti držitele autorizace.
§ 31
zrušen
§ 32
zrušen
§ 33
zrušen
§ 34
zrušen
§ 35
zrušen
§ 36
zrušen
§ 37
zrušen
§ 38
zrušen
§ 39
zrušen
§ 40
zrušen
§ 41
zrušen
§ 42
zrušen
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je elektricky
propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, povinen
a) provádět dostupná technická opatření zamezující ovlivnění kvality
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřinou,
b) umožnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze využití
přímého vedení pro potřeby provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční
soustavy a řídit se pokyny technického dispečinku.
§ 44
zrušen
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou
o připojení a s Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování
příslušné distribuční soustavy.
(2) Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpisu4d) provozovatel
distribuční soustavy,
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li
její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy,
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu4d), je-li
její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3) Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu
a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození
majetku.
(6) Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou
přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to její vlastník písemně požádá.
(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti;
na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit
i více nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení
hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní.
Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní
domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.
(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková
skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným
na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod
je součástí přípojky.
(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní kabelová
skříň, končí elektrická přípojka nízkého napětí na svorkách hlavního jističe objektu
nebo v kabelové skříni uvnitř objektu.
(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při venkovním
vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka, při kabelovém vedení kabelovou koncovkou
v odběratelově stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou součástí přípojky.
(12) Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení
více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná
domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední
blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně
života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního
rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje,
nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními
účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován
ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do
provozu.
(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení,
elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,
informační a telekomunikační techniky.
(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými
rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na
vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
a) u napětí nad 1
kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace 12 m, 2. pro vodiče s izolací základní 5 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.
(4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků
o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce
3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci
či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do napětí
110 kV včetně a vedení řídicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách
krajního kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m po obou stranách
krajního kabelu.
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším
než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo v případě, že stanice není oplocena,
20 m nebo od vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním
přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého
napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí
z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště
stanice ve všech směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m vně od obestavění.
(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený
svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti
a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena,
20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě,
nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV,
b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena,
7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě
s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně,
c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad
10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně,
d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího
líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů
výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě
s napětím do 1 kV včetně,
e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna
elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím
do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.
Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím
do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.
(8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny
a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat
konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost
provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly
přístup k těmto zařízením.
(9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice
a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
(10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé
porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části
elektrizační soustavy
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo
s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání,
kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný
a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo
k poškození energetických zařízení.
(13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným
proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů
poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli
přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést
opatření k jejich omezení.
(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí
vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti
od vedení musí být v případě, že
a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
trojnásobkem průměru rotoru,
b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně
rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než
52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za
bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
(16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním
stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem33).
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy
se rozumí dílčí změna trasy vedení nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy
zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel
přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky
vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení.
Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy
po provedení přeložky se nemění.
§ 48
Styk zařízení
(1) Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických
přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní
komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a
ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy
nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak,
aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav,
kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního
pásma druhého zařízení.
(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel
těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména
předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny
zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.
§ 49
Měření
(1) Měření v přenosové soustavě zajišťuje provozovatel přenosové soustavy
a v distribuční soustavě příslušný provozovatel distribuční soustavy. Měřením se
zjišťuje množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny a jeho časový
průběh. U zákazníků odebírajících elektřinu ze sítí nízkého napětí může být časový
průběh nahrazen typovým diagramem dodávek.
(2) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci
jsou povinni na svůj náklad upravit předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci
měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Pravidlech
provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční
soustavy.
(3) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav, zákazníci
a obchodníci s elektřinou mohou se souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo
příslušného provozovatele distribuční soustavy pro vlastní potřebu a na svůj náklad
osadit vlastní kontrolní měřicí zařízení. Toto měřicí zařízení musí být zřetelně
označeno.
(4) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav a zákazníci
jsou povinni závady na měřicích zařízeních, včetně porušení zajištění proti neoprávněné
manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo
příslušnému provozovateli distribuční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení
bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo příslušného provozovatele distribuční
soustavy se zakazuje.
(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční
soustavy zajistí jednotlivé části měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.
(6) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distribučních soustav či
zákazníci jsou povinni umožnit provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení a neměřeným částem odběrného elektrického zařízení
za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy
na svůj náklad zajišťuje instalaci vlastního měřicího zařízení typu stanoveného prováděcím
právním předpisem, jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření a pro
účely provedení odečtu, pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo uvést měřicí
zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu. Zákazník má právo na instalaci měřicího
zařízení pro měření dodávky elektřiny do svého odběrného místa. Pokud zákazník požádá
provozovatele distribuční soustavy o instalaci měřicího zařízení vyššího typu než
měřicí zařízení stanoveného typu, provozovatel distribuční soustavy požadované měřicí
zařízení instaluje. Zákazník je v takovém případě povinen uhradit provozovateli distribuční
soustavy rozdíl nákladů na měřicí zařízení, jeho instalaci, provoz a odečty požadovaného
měřicího zařízení oproti měřicímu zařízení stanoveného typu.
(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna
závada na měřicím zařízení, je provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distribuční soustavy povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka trhu
s elektřinou do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit
ověření správnosti měření.
(9) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady ten, kdo písemně požádal o přezkoušení měřicího zařízení a o ověření správnosti
měření.
§ 50
Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřinou
(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou
nebo výrobce elektřinyy dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a
účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Součástí smlouvy o dodávce
elektřiny musí být ujednání o odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny
se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsoby úhrady plateb za dodávku elektřiny,
c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu
na dobu neurčitou,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních
podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek
a poučení o právu zákazníka na odstoupení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou
změnou smluvních podmínek,
f) dobu trvání závazku.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce
elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je
připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu
a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice
a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi
s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.
Zahájením dodávky elektřiny podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku z výrobce elektřiny nebo zákazníka na
výrobce elektřiny nebo na obchodníka s elektřinou. Smlouva o sdružených službách
dodávky elektřiny musí obsahovat výčet odběrných míst, způsoby úhrady plateb za dodávku
elektřiny a související služby v elektroenergetice, délku výpovědní doby ne delší
než 3 měsíce, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení
výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou, oprávnění zákazníka odstoupit
od smlouvy v případě neplnění smluvních povinností ze strany dodavatele nebo v případě
nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, způsoby vyrozumění zákazníka
o navrhované změně smluvních podmínek a poučení o právu zákazníka na odstoupení od
smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních podmínek, dobu trvání
smluvního závazku, rezervovaný příkon, typ měření a opatření přijímaná při předcházení
stavu nouze, ve stavu nouze a odstraňování následků stavu nouze.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel distribuční soustavy připojit k přenosové soustavě nebo k distribuční
soustavě zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit
dohodnutý rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných
nákladech na připojení. Smlouva o připojení musí obsahovat technické podmínky připojení
zařízení, umístění měřicího zařízení, termíny a místo připojení zařízení. V případě
připojení zařízení pro výrobu elektřiny přímo k přenosové soustavě nebo k distribuční
soustavě nebo prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny elektřiny
musí smlouva obsahovat jeho druh a skutečný instalovaný výkon. Smlouva o připojení
zařízení žadatele pro výrobu, distribuci nebo odběr elektřiny k přenosové soustavě
a smlouva o připojení zařízení žadatele pro výrobu elektřiny k distribuční soustavě
vyžaduje písemnou formu.
(4) Smlouvou o zajištění služby přenosové soustavy se zavazuje provozovatel
přenosové soustavy zajišťovat službu přenosové soustavy a účastník trhu s elektřinou
se zavazuje zaplatit cenu služby přenosové soustavy. Smlouva o zajištění služby přenosové
soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Pravidel provozování přenosové soustavy,
termín zahájení přenosu elektřiny, způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst.
Smlouva o zajištění služby přenosové soustavy vyžaduje písemnou formu.
(5) Smlouvou o přeshraničním přenosu elektřiny se provozovatel přenosové
soustavy zavazuje za podmínek stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel
spolupráce provozovatelů přenosových soustav přenést pro druhou smluvní stranu do
zahraničí nebo ze zahraničí sjednané množství elektřiny a druhá smluvní strana se
zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční přenosy elektřiny; druhou
smluvní stranou může být subjekt zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická
nebo právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřinu na území České republiky
a uzavře s operátorem trhu smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek. Smlouva
o přeshraničním přenosu elektřiny vyžaduje písemnou formu.
(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel
distribuční soustavy zákazníkovi, výrobci elektřiny, obchodníkovi s elektřinou pro
dodávku elektřiny zákazníkovi nebo výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno
k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo provozovateli distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přenosové soustavě služby distribuční soustavy zajišťovat
službu distribuční soustavy a zákazník, výrobce elektřiny, obchodník s elektřinou
nebo provozovatel distribuční soustavy se zavazuje zaplatit cenu služby distribuční
soustavy. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy musí obsahovat termín zahájení
poskytování služby distribuční soustavy, hodnotu rezervovaného příkonu nebo výkonu
sjednanou ve smlouvě o připojení, způsob měření elektřiny a jejího průběhu a výčet
odběrných nebo předávacích míst. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy
musí dále obsahovat opatření přijímaná při předcházení stavu nouze a ve stavu nouze.
(7) Smlouvou o zúčtování regulační energie se zavazuje operátor trhu
finančně vypořádat dodávku regulační energie uskutečněnou v rozsahu určeném provozovatelem
přenosové soustavy poskytovateli regulační energie. Nedílnou součástí smlouvy jsou
obchodní podmínky operátora trhu. Smlouva o zúčtování regulační energie vyžaduje
písemnou formu.
(8) Smlouvou o přístupu na organizovaný krátkodobý trh s elektřinou se
zavazuje operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou účast na organizovaném
krátkodobém trhu s elektřinou a vypořádávat uskutečněné obchody a účastník trhu s
elektřinou se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o přístupu na organizovaný
krátkodobý trh s elektřinou vyžaduje písemnou formu.
(9) Smlouvou o přístupu na vyrovnávací trh s regulační energií se zavazuje
operátor trhu umožnit účastníkovi trhu s elektřinou bezplatný přístup na vyrovnávací
trh s regulační energií a finančně vypořádávat uskutečněné obchody. Smlouva o přístupu
na vyrovnávací trh s regulační energií vyžaduje písemnou formu.
(10) Smlouvou o poskytování podpůrných služeb se zavazuje poskytovatel
podpůrných služeb dodat sjednané množství podpůrných služeb ve stanovené kvalitě
a provozovatel přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu. Smlouva o poskytování
podpůrných služeb vyžaduje písemnou formu.
(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat,
zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje
zaplatit regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo
právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování odchylek musí obsahovat
ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu trvání závazku. Smlouva
o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.
(12) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6 neobsahuje některou
ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její
neplatnosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je
a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností
nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným
odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení
nebyl smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená
elektřina,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně
ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy
nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího
zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny
takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2. které nebylo připojeno
provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy,
3. které
prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno
zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení
či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy,
g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy,
jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající
déle než 10 pracovních dní.
(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.
(3) Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala
nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit
vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu
určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného
jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak.
Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného
odběru elektřiny.
(4) V případě, že při změně dodavatele elektřiny probíhá odběr elektřiny
v odběrném místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dní bez smluvního subjektu
zúčtování evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr
elektřiny a odpovědnost za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
(1) Neoprávněnou dodávkou elektřiny do elektrizační soustavy je
a) dodávka bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez měřicího zařízení
nebyla smluvně sjednána,
c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina,
d) dodávka měřená měřicím zařízením,
1.
které prokazatelně nezaznamenalo dodávku nebo zaznamenalo dodávku nesprávně v důsledku
neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství
nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné dodávce
změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo příslušným
provozovatelem distribuční soustavy nebo nesplňuje podmínky obsažené v Pravidlech
provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech provozování příslušné distribuční
soustavy,
3. na kterém bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci,
e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení
či na zařízení distribuční soustavy nebo zařízení přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit vzniklou škodu.
(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy se zakazuje.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněnou distribucí elektřiny je
a) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
v rozporu s dispečerským řádem,
b) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
vznikající v souvislosti s neoprávněnou dodávkou nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
c) využití služby přenosové soustavy nebo služby distribuční soustavy
bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.
(2) Při neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny je
fyzická nebo právnická osoba, která neoprávněně využívala službu přenosové soustavy
nebo službu distribuční soustavy povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
(3) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny se zakazují.
§ 54
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační soustavě v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu10),
c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrobu, přenos
a distribuci elektřiny,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického činu,
f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
g) přenosu poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob
a způsobuje významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo ohrožení celistvosti
elektrizační soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu,
vymezeném území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností prováděných
v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Pro celé území státu provozovatel přenosové soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu,
krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci
trhu s elektřinou povinni podřídit se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky
elektřiny.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody vyloučeno.
(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimkou stavu nouze
podle odstavce 1 písm. d) mohou být provozovatelem soustavy využity pro výrobu elektřiny
i výrobny elektřiny, které nesplňují limity podle zákona upravujícího oblast ochrany
ovzduší10a).
DÍL 2
Plynárenství
§ 55
zrušen
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1) Účastníky trhu s plynem jsou
a) výrobci plynu,
b) provozovatel přepravní soustavy,
c) provozovatelé distribučních soustav,
d) provozovatelé zásobníků plynu,
e) obchodníci s plynem,
f) zákazníci,
g) operátor trhu.
(2) Účastník trhu s plynem s právem regulovaného přístupu k přepravní
soustavě nebo distribuční soustavě
a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek, nebo
b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za odchylku na jiný
subjekt zúčtování odchylek.
(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní soustavy se zúčtování
odchylek provádí ve zvláštním režimu zúčtování, a to pouze v časovém období, pro
které byl stav nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se uplatní pro celou plynárenskou
soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.
§ 57
Výrobce plynu
(1) Výrobce plynu má právo
a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na připojení a přístup
výrobny plynu nebo těžebního plynovodu k přepravní nebo distribuční soustavě nebo
těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu ostatním
účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
c) omezit nebo přerušit provoz výrobny plynu a těžebních plynovodů
v nezbytném rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví
nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech
bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních
plynovodech nebo na zařízeních sloužících pro výrobu nebo těžbu plynu,
4. při provádění
plánovaných stavebních úprav a oprav těžebních plynovodů nebo zařízení, sloužících
pro výrobu nebo těžbu plynu,
d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
e) omezit, přerušit nebo ukončit dodávku plynu svým zákazníkům při
neoprávněném odběru plynu,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním těžebních plynovodů nebo výrobny plynu a to i v případě stavebních
úprav a oprav,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy tak po předchozím
upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo výrobny plynu.
(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití
cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. h), a to smluvně
s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto,
že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, příslušný
vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího
využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro
kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene
nezmařil výrobce plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g) omezen v obvyklém užívání nemovitosti
nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu5). Právo
na náhradu podle věty první lze uplatnit u výrobce plynu do 2 let ode dne, kdy k
omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) a g) je výrobce plynu
povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího
stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku
nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad
provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je výrobce plynu
povinen písemně oznámit svým zákazníkům započetí a skončení omezení nebo přerušení
dodávky plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce plynu povinen
obnovit dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. c) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce
5 nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.
(8) Výrobce plynu je dále povinen
a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu nebo jinému výrobci plynu stanovený podíl
na oprávněných nákladech na připojení k přepravní soustavě nebo distribuční soustavě
nebo těžebnímu plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobníku plynu,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a těžebního
plynovodu a neznevýhodňující podmínky pro přístup do těžebního plynovodu,
c) poskytovat jinému výrobci plynu nebo provozovateli zásobníku plynu,
provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody
napojeny, informace nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným těžebním
plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto vyhodnocené údaje předávat operátorovi
trhu a účastníkům trhu s plynem, pro které zajišťuje dopravu plynu těžebním plynovodem,
e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci výroby
plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
f) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu havarijní
plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské
řízení výroby plynu,
h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních plynovodů,
i) vést samostatné účty za výrobu plynu,
j) připojit k těžebnímu plynovodu každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity; odmítnutí
připojení k těžebnímu plynovodu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběhu dodávky plynu
vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné informace pro plnění povinnosti
operátora trhu,
l) dodržovat ustanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává plyn
zákazníkům,
m) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na výrobu plynu
u operátora trhu, zaregistrováním se výrobce plynu stává registrovaným účastníkem
trhu,
n) poskytovat provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli
distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu, ke které je výrobna plynu
připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj přepravní soustavy, distribuční soustavy
nebo zásobníku plynu a operátorovi trhu údaje potřebné pro plnění jejich povinností,
zejména hodnoty nezbytné pro vyúčtování plateb za služby operátora trhu,
o) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na výrobu plynu a každý
druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních opatření
a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
p) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
a provozovateli distribuční soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity výroby plynu,
a to na období nejméně 10 let.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) na přístup do zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem
pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu vstupujícím do plynárenské soustavy
a množstvím plynu vystupujícím z plynárenské soustavy,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem, nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské soustavy a k přenosu informací pro
činnost výpočetní techniky a informačních systémů,
d) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním přepravní soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
g) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynárenská zařízení
zákazníků, pro něž přepravuje plyn,
i) omezit nebo přerušit přepravu plynu v těchto případech:
1. při
bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci těchto stavů,
2.
při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících jejich vzniku,
3.
při provádění plánovaných stavebních úprav a plánovaných oprav na zařízení přepravní
soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní soustavy,
5.
při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví nebo majetek osob,
6. při
neoprávněném odběru plynu nebo neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy
zákazník opakovaně bez vážného důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo
neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za
účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň
15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem vyzván, nebo
8. v důsledku
omezení nebo přerušení přepravy plynu provozovateli propojených přepravních soustav,
j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní soustavě
nebo pro vlastní spotřebu nebo pro účely zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu
vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy; toto není považováno za obchod
s plynem.
(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. d),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není
určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě
s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této
nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo
vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel
přepravní soustavy.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 písm. d) až i) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na jednorázovou náhradu5).
Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele přepravní soustavy
do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost
do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví
je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je provozovatel
přepravní soustavy povinen oznámit zákazníkům, pro něž přepravuje plyn, započetí
a skončení omezení nebo přerušení přepravy plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je provozovatel přepravní
soustavy povinen obnovit přepravu plynu bezprostředně po odstranění příčin, které
vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. i) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost
uloženou podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel přepravní
soustavy.
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj přepravní soustavy,
b) poskytovat službu přepravy plynu na základě uzavřených smluv,
c) připojit k přepravní soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
podmínky připojení stanovené provozovatelem přepravní soustavy a stanovit mu termín
připojení,
d) poskytnout službu přepravy plynu každému, kdo o to požádá a splňuje
podmínky přístupu třetích stran k přepravní soustavě s výjimkou prokazatelného nedostatku
volné kapacity pro službu přepravy plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého
provozu přepravní soustavy; odmítnutí přístupu třetích stran k přepravní soustavě
musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
e) zajišťovat neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k přepravní soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) zajišťovat měření plynu v přepravní soustavě včetně vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, kterým poskytuje službu přepravy
plynu, naměřené a vyhodnocené údaje,
g) poskytovat provozovatelům distribučních soustav, se kterými je
jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné provozuschopnosti
soustav,
h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
i) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné
pro rozhodnutí o cenách za přepravu plynu,
j) vést samostatné účty za službu přepravy plynu, a to pro účely
regulace,
k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci přepravní
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu,
l) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu havarijní
plán přepravní soustavy, zaslat jej ministerstvu a každoročně jej upřesňovat,
m) oznamovat v dostatečném předstihu účastníkům trhu, jejichž plynárenská
zařízení jsou přímo připojena k přepravní soustavě, rozsah a termíny odstávek zařízení
pro přepravu plynu a upozorňovat na předpokládané snížení přepravní kapacity,
n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení přepravní soustavy,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z různých
zdrojů,
q) řídit plynárenskou soustavu České republiky za stavu nouze,
r) zajišťovat ochranu chráněných informací,
s) každoročně zpracovávat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po jeho schválení jej zveřejňovat; ustanovení § 58k
odst. 10 první věty a § 58l odst. 5 se použije obdobně,
t) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele přepravní soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou
činnost v souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,
u) vypracovat v součinnosti s provozovateli distribučních soustav
a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské soustavy, každoročně jej aktualizovat
a předkládat ministerstvu,
v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení přepravní soustavy,
w) budovat dostatečnou přeshraniční kapacitu v souladu s plánem rozvoje
přepravní soustavy a zajišťovat standard infrastruktury podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie21),
x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav na regionální
úrovni zahrnující dva nebo více členských států za účelem přidělování přepravních
kapacit a výměny informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní soustavy,
y) nabízet odděleně vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých vstupních
bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
z) účtovat odděleně platby za vstupní a výstupní kapacitu na jednotlivých
vstupních bodech do přepravní soustavy a výstupních bodech z přepravní soustavy,
aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na přepravu plynu
u operátora trhu, zaregistrováním se provozovatel přepravní soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na přepravu plynu a
každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních
opatření a plánu pro stav nouze a zasílat je ministerstvu,
cc) hradit operátorovi trhu ceny za činnosti operátora trhu podle
Pravidel trhu s plynem,
dd) registrovat odběrná místa a předávací místa u operátora trhu.
(9) Právnická osoba založená za účelem spolupráce podle odstavce 8 písm.
x) je povinna přijmout a provádět vnitřním předpisem program rovného zacházení, pokud
se na založení nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel přepravní
soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení
§ 58i a 58j se použijí obdobně.
§ 58a
Oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je součástí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, se dále použijí ustanovení § 58b až 58m
o nezávislém provozovateli přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele
přepravní soustavy postupovat podle ustanovení § 58n upravující vlastnické oddělení
provozovatele přepravní soustavy.
(2) Vedle ustanovení § 58 se na provozovatele přepravní soustavy, na
něhož se nevztahuje odstavec 1, použije ustanovení § 58n.
§ 58b
Nezávislý provozovatel přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít právní formu akciové
společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo evropské společnosti.
(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu akciové
společnosti,
a) vydává akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo
na majitele jako zaknihovaný cenný papír,
b) jeho statutární orgán má nejméně tři členy, přičemž jednání jménem
společnosti se uskutečňuje nejméně dvěma členy společně; to neplatí, má-li akciová
společnost nebo evropská společnost monistický systém,
c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených zákonem o obchodních
korporacích musí obsahovat rovněž úpravu základní organizační struktury, organizačního
zajištění vnitřního řídicího a kontrolního systému.
(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní formu společnosti
s ručením omezeným,
a) je povinen zřídit dozorčí radu,
b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodnutí o obchodním vedení
společnosti se vyžaduje souhlas většiny jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti
se uskutečňuje alespoň dvěma jednateli společně,
c) musí upravit základní organizační strukturu, organizační zajištění
vnitřního řídicího a kontrolního systému.
§ 58c
Ustanovení členů statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a jejich odvolání
(1) Členy statutárního orgánu jmenuje nebo volí a odvolává dozorčí rada
nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo
správní rada dále schvaluje uzavření smluv o výkonu funkce člena statutárního orgánu
a uzavření jiných smluv, kterými se upravují podmínky při výkonu funkce člena statutárního
orgánu.
(2) Funkční období člena statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
mohou zkrátit délku funkčního období člena statutárního orgánu, nejvýše však o dva
roky. Odvolat člena statutárního orgánu před uplynutím funkčního období je možné
pouze z důvodu hrubého porušení povinností spojených s výkonem jeho funkce.
(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání člena statutárního orgánu nezávislého
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení Energetického
regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo volbu člena statutárního
orgánu neschválí, taková osoba se členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy nestane, i když tak rozhodla dozorčí rada nebo správní rada. Pokud
Energetický regulační úřad neschválí odvolání člena statutárního orgánu, jeho funkce
rozhodnutím dozorčí rady nebo správní rady nezaniká.
(4) Energetický regulační úřad rozhoduje o schválení uzavření smlouvy
o výkonu funkce člena statutárního orgánu a uzavření jiné smlouvy, kterou se upravují
podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu podle odstavce 1, a o schválení
jejich změn.
(5) Ve smlouvě o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo v jiné
smlouvě, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu, musí
být sjednány podmínky výkonu funkce člena statutárního orgánu, a to včetně odměňování
nebo poskytování jiného plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo podmínek
výkonu funkce.
(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch členů statutárních orgánů než
sjednaného ve smlouvách podle odstavce 5 se zakazuje.
§ 58d
Nezávislost členů statutárních orgánů a zaměstnanců nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Členem statutárního orgánu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy nemůže být osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího jmenování
a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož koncernu
nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v pracovněprávním nebo jiném
obdobném vztahu,
b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby,
která vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož
koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup
plynu pro vlastní spotřebu,
c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či zprostředkovaně
vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami odlišnými od nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy; obchodním vztahem není nákup plynu pro vlastní spotřebu,
d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné osoby odlišné
od nezávislého provozovatele přepravní soustavy, které jsou součástí téhož koncernu
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(2) Omezení podle odstavce 1 se vztahují na nadpoloviční většinu všech
členů statutárního orgánu a nadpoloviční většinu všech osob přímo podřízených vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy.
Ostatními členy statutárního orgánu nebo osobami přímo podřízenými vedoucím zaměstnancům
v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy nemohou
být osoby, které v posledních 6 měsících přede dnem jmenování nebo jiného ustavení
do funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě odlišné od nezávislého
provozovatele přepravní soustavy, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro
takovou osobu vykonávaly jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně použije pro člena statutárního orgánu
nebo osobu přímo podřízenou vedoucím zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu,
údržby a rozvoje přepravní soustavy po dobu výkonu jejich funkčního období nebo trvání
pracovněprávního vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy.
(4) Členové statutárního orgánu, osoby přímo podřízené vedoucím zaměstnancům
v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy a zaměstnanci
nezávislého provozovatele přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na podnikání
jiné osoby, která je součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, nebo nabýt vůči takové osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění.
Plnění ve prospěch člena statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy
ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy nesmí
jakýmkoli způsobem záviset na hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého
provozovatele přepravní soustavy.
(5) Členové statutárního orgánu nebo osoby přímo podřízené vedoucím
zaměstnancům v záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,
jsou povinni se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního místa nebo
jiného ukončení výkonu funkce zdržet
a) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v jiné osobě, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad osobou, která je
součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, nebo výkonu jiné práce pro takovou osobu v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu,
b) výkonu kterékoli ze srovnatelných funkcí v osobě, která vstupuje
do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s
osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby, která
vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
d) výkonu podnikatelské činnosti, při které by jako podnikatel vstupoval
přímo či zprostředkovaně do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní
soustavy,
e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů pro jiné
osoby, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu
nad osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy.
(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovažuje smluvní vztah
uzavřený podle § 72.
§ 58e
Dozorčí rada nebo správní rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Do působnosti dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele
přepravní soustavy vedle působnosti stanovené zákonem o obchodních korporacích náleží
rozhodování o všech záležitostech společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu
podílů společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Dozorčí rada nebo
správní rada zejména
a) schvaluje roční a dlouhodobé finanční plány,
b) stanoví možnou úroveň zadluženosti,
c) schvaluje návrh na rozdělení zisku určeného k výplatě společníkům
předkládaný valné hromadě.
(2) Rozhodnutí přijatá dozorčí radou nebo správní radou v rozsahu její
působnosti podle odstavce 1 jsou pro členy statutárního orgánu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy závazná. Dozorčí rada nebo správní rada však nesmí udělovat členu
statutárního orgánu pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu nebo údržby
přepravní soustavy a v záležitostech týkajících se přípravy desetiletého plánu rozvoje
soustavy podle § 58k. Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o těchto
záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady nebo správní rady, jsou neplatná.
(3) K volbě takového počtu členů dozorčí rady nebo správní rady, který
je o jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady nebo správní rady, a k uzavření
smluv o výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření jiných
smluv, které upravují podmínky při výkonu funkce těchto členů dozorčí rady nebo správní
rady, a k jejich změně je třeba schválení Energetického regulačního úřadu. Schválení
Energetickým regulačním úřadem podléhá volba těch členů dozorčí rady nebo správní
rady nebo v případě evropské společnosti členů správní rady, kteří jsou voleni valnou
hromadou.
(4) Pokud Energetický regulační úřad volbu člena dozorčí rady nebo správní
rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto zákonem neschválí, taková osoba
se členem dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy
nestane, i když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(5) Je-li složení členů dozorčí rady nebo správní rady v rozporu s odstavcem
3, má se za to, že dozorčí rada nebo správní rada není schopna plnit funkce dozorčí
rady nebo správní rady.
(6) Pro délku funkčního období člena dozorčí rady nebo správní rady,
možnost jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena dozorčí rady nebo
správní rady před uplynutím funkčního období platí ustanovení § 58c odst. 2 obdobně.
(7) Pro členy dozorčí rady nebo správní rady, k jejichž volbě je třeba
schválení Energetického regulačního úřadu, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6
obdobně.
(8) K odvolání člena dozorčí rady nebo správní rady je třeba schválení
Energetického regulačního úřadu. Pokud Energetický regulační úřad odvolání člena
dozorčí rady nebo správní rady neschválí, jeho funkce rozhodnutím valné hromady nezaniká.
§ 58f
Řízení o schválení ustavení členů statutárního orgánu a členů dozorčí
rady nebo správní rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo schválení uzavření smlouvy
o výkonu funkce člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady
nebo uzavření jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změny vydá Energetický
regulační úřad rozhodnutí do 3 týdnů od doručení úplné žádosti.
(2) Pokud Energetický regulační úřad nevydá rozhodnutí ve lhůtě podle
odstavce 1, platí, že uplynutím této lhůty Energetický regulační úřad jmenování,
volbu nebo odvolání člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní
rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.
(3) Energetický regulační úřad neschválí jmenování nebo volbu člena statutárního
orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní
odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkonu funkce existují důvodné pochybnosti,
zda by vykonával funkci řádně a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy o výkonu funkce
člena statutárního orgánu nebo člena dozorčí rady nebo správní rady nebo uzavření
jiné smlouvy, která upravuje podmínky při výkonu funkce člena statutárního orgánu
nebo člena dozorčí rady nebo správní rady, nebo jejich změnu tehdy, jestliže s přihlédnutím
ke všem okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkonu funkce nebo jejich
změny neumožní členovi statutárního orgánu nebo členovi dozorčí rady nebo správní
rady, aby vykonával funkci řádně a nezávisle.
(5) Energetický regulační úřad odvolání člena statutárního orgánu nebo
člena dozorčí rady nebo správní rady před uplynutím jejich funkčního období neschválí,
existují-li důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z funkce podle tohoto
zákona.
§ 58g
Nezávislost provozovatele přepravní soustavy
(1) Osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, je oprávněna sama nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v
nezávislém provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí plyn ani neobchoduje
s plynem.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn sám nebo prostřednictvím
ovládané osoby držet podíl v dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl
na zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná společnost nevyrábí plyn,
neobchoduje s plynem a nevlastní zařízení na výrobu plynu.
(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje nezávisle na
jiných osobách, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, o majetku nezbytném k provozu, udržování a rozvoji přepravní soustavy,
včetně financování. Provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit dostatečné
finanční zdroje pro řádnou a efektivní přepravu plynu. Oprávnění dozorčí rady nebo
správní rady podle § 58e tím není dotčeno.
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen nastavit svoji
strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti vedoucích členů statutárních orgánů,
práva a povinnosti vedoucích zaměstnanců, systém řízení a vnitřní kontroly tak, aby
byla zajištěna nezávislost výkonu práv a povinností nezávislého provozovatele přepravní
soustavy na ostatních osobách, které jsou součástí téhož koncernu. Vnitřní předpisy
podle věty první je nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu bez zbytečného odkladu po jejich přijetí.
(5) Osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož koncernu, jsou povinny
ve vztahu k nezávislému provozovateli přepravní soustavy zdržet se jednání nebo udělování
pokynů ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní
soustavy, kterým by
a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, které má dopad na soutěž na trhu s plynem,
b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly přípravu a zpracování desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy podle § 58k, nebo
c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele přepravní soustavy
anebo plnění jeho povinností.
(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým provozovatelem
přepravní soustavy a jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, podléhá schválení
Energetickým regulačním úřadem. Energetický regulační úřad uzavření smlouvy schválí,
pokud provozovatel přepravní soustavy prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek
obvyklých v obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k porušení povinnosti
podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy uzavře smlouvu
s jinou osobou, která je součástí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona
o veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za podmínek obvyklých
v obchodním styku.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepoužije pro smlouvy, jejichž předmětem
jsou služby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle § 58 odst. 1 písm. j).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést záznamy o obchodních
smlouvách uzavřených s jinými osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, a průběhu jejich plnění, a na vyžádání je zpřístupnit
nebo poskytnout Energetickému regulačnímu úřadu.
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní soustavy a jeho
samostatnost
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí mít dostatečné
lidské, technické, materiální a finanční zdroje potřebné pro provádění přepravy plynu
a plnění všech souvisejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý provozovatel
přepravní soustavy povinen zejména:
a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro provádění
přepravy plynu, s výjimkou zařízení, pro která byla udělena výjimka podle § 67a,
b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který umožňuje řádné provádění
přepravy plynu,
c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou nebo správní radou přístup
k finančním zdrojům osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, z nichž plánuje financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a
to v přiměřené lhůtě po podání příslušné žádosti.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje Energetický regulační
úřad o finančních zdrojích, které má k dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu
přepravní soustavy, a podmínkách jejich využití, a to vždy k 30. červnu kalendářního
roku.
(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále zahrnuje:
a) zastupování nezávislého provozovatele přepravní soustavy navenek
včetně jednání vůči Energetickému regulačnímu úřadu,
b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve všech
věcech souvisejících s jeho účastí v Evropské síti provozovatelů přepravních soustav
podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám,
c) výkon činností spojených s umožněním přístupu do přepravní soustavy,
d) vybírání plateb souvisejících s provozováním přepravní soustavy,
včetně plateb za přístup do přepravní soustavy a za pomocné služby, zejména za vyrovnávání
odchylek,
e) provoz, údržbu a rozvoj přepravní soustavy,
f) investiční plánování, zajišťující dlouhodobou bezpečnost a dlouhodobou
schopnost přepravní soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku,
g) výkon činností spojených s případnou účastí provozovatele přepravní
soustavy v právnické osobě založené společně s jinými provozovateli přepravních soustav,
subjekty organizujícími burzy pro obchodování s plynem nebo jinými subjekty za účelem
vytváření a rozvoje regionálních trhů nebo jiných činností podporujících liberalizaci
trhu s plynem a
h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních služeb, vedení
účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje vykonávat
přepravu plynu s využitím služeb jiné osoby, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo jejích
zaměstnanců, s výjimkou služeb sloužících k zajištění provozuschopnosti přepravní
soustavy zadaných jako veřejná zakázka.
(5) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje přidělovat
své zaměstnance k výkonu práce k jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele.
(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn poskytovat
služby jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele pouze s předchozím souhlasem Energetického regulačního úřadu. Energetický
regulační úřad souhlas udělí, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy doloží,
že
a) poskytování takových služeb nevede k diskriminaci ostatních účastníků
trhu s plynem nebo jiných osob, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
b) využití služeb je za stejných podmínek dostupné i jiným účastníkům
trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
c) poskytování takových služeb nenaruší nebo neomezí hospodářskou
soutěž na trhu s plynem ani takové soutěži nebrání.
(7) K posouzení splnění předpokladu podle odstavce 6 písm. c) si Energetický
regulační úřad vyžádá vyjádření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou firmou, ve svých
sděleních nebo v rámci uplatňování své ochranné známky jednat tak, aby docházelo
k jeho záměně s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele. Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v
obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy musí být informačně oddělen
od jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele.
(10) Nezávislému provozovateli přepravní soustavy se zakazuje sdílet
s jinou osobou, která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu přístupu a jiné informační systémy. Tento
zákaz se nevztahuje na systémy, jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel
přepravní soustavy nebo osoba, která není součástí téhož koncernu jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, a u nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy
zajistí, aby při provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle odstavce
9.
(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí využívat službu
poskytovatele služeb souvisejících s provozem nebo správou bezpečnostních systémů,
systémů pro kontrolu přístupu nebo jiných informačních systémů, jestliže tuto službu
stejného poskytovatele užívá jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na služby, jejichž poskytovatel
není součástí téhož koncernu jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u
nichž nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při poskytování těchto
služeb byla dodržována povinnost podle odstavce 9.
(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit provedení
povinného auditu pouze auditorem, který ve stejném účetním období neprovádí povinné
audity jiných osob, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele.
§ 58i
Program rovného zacházení nezávislého provozovatele přepravní soustavy
a dohled nad jeho prováděním
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen přijmout
vnitřním předpisem program rovného zacházení a zveřejnit jej způsobem umožňujícím
dálkový přístup. Program rovného zacházení stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele
přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem přepravní soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní
soustavy ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen zajistit řádné
provádění programu rovného zacházení.
(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický regulační úřad. Energetický
regulační úřad program rovného zacházení schválí, pokud na základě posouzení jeho
obsahu má za to, že povede k vyloučení diskriminačního jednání nezávislého provozovatele
přepravní soustavy.
(4) Na provádění programu rovného zacházení a na dodržování právních
povinností souvisejících s jeho prováděním dohlíží auditor programu.
§ 58j
Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak ustanoví a odvolává dozorčí
rada nebo správní rada. O uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce
auditora programu včetně délky funkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje
dozorčí rada nebo správní rada. Jmenování nebo jiné ustanovení auditora programu
do funkce a jeho odvolání z funkce a uzavření smlouvy podle předchozí věty podléhá
schválení Energetickým regulačním úřadem.
(2) Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu neschválí v případě, že auditor programu není odborně způsobilý k výkonu
funkce nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování
nebo jiného ustanovení právnické osoby se má za to, že právnická osoba je odborně
způsobilá, pokud podmínku odborné způsobilosti splňuje ustanovený odpovědný zástupce.
Energetický regulační úřad neschválí uzavření smlouvy, která upravuje podmínky výkonu
funkce auditora programu, pokud navrhované podmínky výkonu funkce neumožní nezávislý
výkon jeho funkce na provozovateli přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících
se plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(3) Energetický regulační úřad odvolání auditora programu neschválí,
existují-li důvodné pochybnosti ohledně splnění podmínek pro odvolání z funkce podle
schválené smlouvy, která upravuje podmínky výkonu funkce auditora programu.
(4) Pokud Energetický regulační úřad jmenování nebo jiné ustanovení auditora
programu neschválí, platí, že auditor programu nebyl ustaven. Pokud Energetický regulační
úřad odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce rozhodnutím dozorčí rady nebo
správní rady nezaniká.
(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zástupce auditora programu,
je-li auditor programu právnická osoba, platí ustanovení § 58d odst. 1, 3 až 6 obdobně.
Auditor programu, jedná-li se o právnickou osobu, nesmí být součástí téhož koncernu
jako provozovatel přepravní soustavy.
(6) Auditor programu je povinen
a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého provozovatele přepravní
soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r) a podle § 58h odst. 9,
c) vyhotovit a zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup výroční
zprávu o opatřeních přijatých k provádění programu rovného zacházení a předložit
ji Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu,
d) podávat Energetickému regulačnímu úřadu, nejméně jednou za půl
roku, zprávy o provádění programu rovného zacházení a o plnění povinností auditora
programu,
e) podávat dozorčí radě nebo správní radě zprávy a doporučení týkající
se programu rovného zacházení a jeho provádění,
f) oznámit Energetickému regulačnímu úřadu závažná porušení právních
předpisů a vnitřních předpisů upravujících program rovného zacházení a jeho provádění,
g) podávat Energetickému regulačnímu úřadu zprávy o obchodních a
finančních vztazích mezi nezávislým provozovatelem přepravní soustavy a ostatními
osobami, které jsou součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
h) předkládat Energetickému regulačnímu úřadu návrhy předkládané
k rozhodnutí dozorčí radě nebo správní radě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
týkající se desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy a konkrétních investic
do soustavy a rozhodnutí dozorčí rady nebo správní rady o těchto návrzích,
i) sledovat dodržování programu rovného zacházení právnické osoby
podle § 58 odst. 9.
(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím
hlasování členů dozorčí rady nebo správní rady prosadí odmítnutí nebo odložení realizace
investice do soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje soustavy podle
§ 58k realizována v období následujících 3 let, je auditor programu povinen takovou
skutečnost oznámit Energetickému regulačnímu úřadu.
(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné hromady,
zasedání členů statutárního orgánu nebo schůze jednatelů, na nichž se rozhoduje o
záležitostech náležejících do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady nebo správní
rady, popřípadě jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je povinen účastnit
se jednání a zasedání orgánů společnosti podle věty první, je-li předmětem jednání
nebo zasedání orgánů společnosti projednávání a rozhodování o
a) podmínkách přístupu do soustavy podle Nařízení o podmínkách přístupu
k plynárenským přepravním soustavám, zejména pokud jde o tarify, služby přístupu
třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku kapacity, transparentnost,
vyrovnávání a sekundární trhy,
b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy,
včetně investic do nových připojení k přepravní soustavě, rozšíření přepravní kapacity
a efektivnějšího využití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,
c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi množstvím
plynu vstupujícím a vystupujícím z plynárenské soustavy.
(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a zápisů týkajících
se činnosti nezávislého provozovatele přepravní soustavy nezbytných k výkonu jeho
funkce. Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení vstupovat do všech obchodních
prostor nezávislého provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel přepravní
soustavy je povinen poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné
pro řádný výkon jeho funkce a jinou nezbytnou součinnost. Nezávislý provozovatel
přepravní soustavy je povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 58k
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen každoročně do
31. října zpracovávat a předkládat ministerstvu a Energetickému regulačnímu úřadu
desetiletý plán rozvoje soustavy.
(2) Při zpracování návrhu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy z dosavadní a předvídatelné budoucí
nabídky plynu a poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel přepravní
soustavy provede analýzu vývoje výroby, dodávek, dovozu a vývozu plynu, přičemž zohlední
plánovaný rozvoj distribučních soustav připojených k přepravní soustavě, plánovaný
rozvoj zásobníků plynu a plán přepravní rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii
podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám.
(3) Předmětem desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy jsou opatření
přijímaná s cílem zajistit přiměřenou kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala
požadavkům nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu. Desetiletý plán rozvoje
přepravní soustavy
a) uvádí, které části přepravní soustavy je třeba v následujících
deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o jejichž realizaci
nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhodl, a nové investice, které je nutno
realizovat v následujících třech letech,
c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen konzultovat
návrh desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy se stávajícími a případnými budoucími
uživateli přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem
rozvoje soustavy přímo dotčeny, a umožnit jim předkládat k návrhu připomínky. O konzultaci
vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.
(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá desetiletý plán
rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace
podle odstavce 4 Energetickému regulačnímu úřadu.
(6) Energetický regulační úřad konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy. Za tímto účelem jej bez zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem
umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů. Oznámení o zveřejnění
vyvěsí Energetický regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, kde je možné
se s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a do kdy je možné uplatnit
připomínky.
(7) Stávající nebo případný budoucí uživatel přepravní soustavy, jehož
oprávněné zájmy mohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny,
může u Energetického regulačního úřadu uplatnit k desetiletému plánu rozvoje přepravní
soustavy připomínky s jejich odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plánu
rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo připomínkami
bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad nezabývá.
Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad způsobem umožňujícím
dálkový přístup.
(8) Energetický regulační úřad posuzuje soulad desetiletého plánu rozvoje
přepravní soustavy s požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy uplatněnými
v konzultačním procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje soustavy pro
celou Evropskou unii podle Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním
soustavám. Při posuzování souladu desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy s
plánem rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii může Energetický regulační úřad
konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s Agenturou.
(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy opodstatněné
požadavky na realizaci investic do přepravní soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje
soustavy pro celou Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický regulační
úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy změnil nebo odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Rozhodnutí
o nařízení změny desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných
vad obsahuje odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.
(10) Nerozhodne-li Energetický regulační úřad o nařízení změny desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho
předložení Energetickému regulační úřadu, platí, že desetiletý plán rozvoje přepravní
soustavy je úplný a bez vad. Po dobu vedení konzultace s Agenturou podle odstavce
8 lhůta neběží.
§ 58l
Opatření k uskutečnění investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Energetický regulační úřad sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy.
(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy neuskuteční investici
do přepravní soustavy, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje přepravní
soustavy uskutečněna ve stanoveném termínu podle § 58k odst. 3 písm. c) a je stále
relevantní podle aktuálního plánu rozvoje přepravní soustavy, může Energetický regulační
úřad rozhodnout o
a) nařízení uskutečnění této investice ve lhůtě stanovené Energetickým
regulačním úřadem,
b) provedení výběrového řízení na poskytnutí úvěru pro financování
investice do přepravní soustavy a stanovení podmínek tohoto řízení nebo o provedení
emise dluhopisů nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek
takové emise,
c) nařízení navýšení základního kapitálu nezávislého provozovatele
přepravní soustavy a stanovení podmínek navýšení základního kapitálu; ustanovení
zákona o obchodních korporacích o přednostním právu akcionáře na upsání nových akcií
se nepoužijí.
(3) Energetický regulační úřad uloží taková opatření podle odstavce 2,
která s přihlédnutím k okolnostem jsou přiměřená a nejlépe povedou k uskutečnění
investice do přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický regulační úřad
rozhodnout o uložení jednoho opatření nebo uložení více opatření současně.
(4) Energetický regulační úřad opatření podle odstavce 2 neuloží, pokud
nezávislý provozovatel přepravní soustavy prokáže, že uskutečnění investice brání
překážka, jež nastala nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní soustavy
a nezávislý provozovatel přepravní soustavy vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm
spravedlivě požadovat, aby k uskutečnění investice došlo.
(5) Náklady vzniklé nezávislému provozovateli přepravní soustavy v souvislosti
s uskutečněním investice v souladu s desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy
se považují za náklady na zajištění efektivního výkonu licencované činnosti podle
tohoto zákona.
§ 58m
Připojení k přepravní soustavě nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen připojit k přepravní
soustavě zařízení jiné přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobník plynu nebo
odběrné plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na realizaci investice
do přepravní soustavy při přípravě desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
nebo konzultaci vedené Energetickým regulačním úřadem a investice vyvolaná připojením
do přepravní soustavy je v desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy zahrnuta.
Ustanovení tohoto zákona o právu nezávislého provozovatele přepravní soustavy odmítnout
připojení do přepravní soustavy se nepoužijí.
(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud uskutečnění investice
do přepravní soustavy brání překážka, pro kterou není Energetický regulační úřad
oprávněn uložit nezávislému provozovateli přepravní soustavy opatření k uskutečnění
investic podle desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování přepravní kapacity
z důvodu zvýšení výkonu připojeného zařízení.
§ 58n
Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své společnické struktury nezávislý
na výrobě elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřinou nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy musí
být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní soustavy,
b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho obchodním
závodem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo
ve vztahu k nim uplatňují jakékoliv jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo
obchodují s elektřinou nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy neuplatňuje jakékoliv
jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají
přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s
elektřinou nebo obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují
s elektřinou nebo s plynem,
d) provozovatel přepravní soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě
s jinými osobami nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
plynu nebo nad obchodníkem s elektřinou nebo plynem ani ve vztahu k nim neuplatňuje
jakékoli jiné právo,
2. nevyrábí elektřinu nebo plyn nebo neobchoduje s elektřinou
nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny elektřiny nebo plynu,
e) členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady, členy správní rady
nebo členy jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami není
oprávněna jmenovat, volit nebo jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících
ve shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřinou nebo obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim uplatňují
jakékoli jiné právo,
2. vyrábí elektřinu nebo plyn nebo obchodují s elektřinou nebo
s plynem,
f) členem statutárního orgánu, členem dozorčí rady, členem správní
rady nebo členem jiného orgánu provozovatele přepravní soustavy určeného stanovami
není osoba, která je členem dozorčí rady, členem statutárního orgánu, členem správní
rady nebo členem jiného orgánu společnosti určeného stanovami výrobce elektřiny,
výrobce plynu, obchodníka s elektřinou nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm. b), c) nebo
e) Česká republika, územní samosprávný celek nebo jiná osoba veřejného práva, nepovažují
se za tutéž osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního samosprávného celku
nebo jiné osoby veřejného práva, z nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo
nad provozovatelem přepravní soustavy a druhá vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
výrobcem elektřiny či plynu nebo obchodníkem s elektřinou či s plynem, a které jsou
vzájemně nezávislé.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považují za splněné i tehdy,
jestliže se provozovatel přepravní soustavy účastní na založení právnické osoby za
účelem provozování přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v takové osobě
získá účast a přenechá takové osobě přepravní soustavu k jejímu provozování společně
s dalšími přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na podnikání právnické
osoby založené za účelem provozování přepravních soustav podle předchozí věty účastnily
jiné osoby, které nebyly příslušnými orgány členských států určeny jako vlastnicky
oddělení provozovatelé přepravních soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo
nezávislí provozovatelé přepravních soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou, výrobce plynu, obchodník
s plynem nesmí sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami vykonávat přímou nebo
nepřímou kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve vztahu k němu vykonávat
hlasovací právo spojené s vlastnictvím podílu provozovatele přepravní soustavy, ustanovovat
nebo odvolávat členy dozorčí rady, členy správní rady, členy statutárního orgánu
nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se rozumí
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž souhrnná jmenovitá
nebo účetní hodnota přesahuje 50 % základního kapitálu společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat členy dozorčí
rady nebo správní rady, členy statutárního orgánu nebo členy jiného orgánu společnosti
určeného stanovami,
d) jiné obdobné právo, jehož výkon vyvolává podstatný konflikt zájmů
mezi provozováním přenosové soustavy a výrobou elektřiny nebo plynu nebo obchodem
s elektřinou nebo plynem.
§ 59
Provozovatel distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy má právo
a) na připojení k přepravní soustavě nebo k jiné distribuční soustavě,
pokud jsou splněny podmínky připojení,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem nezbytné pro
plnění svých povinností,
c) na přístup do přepravní soustavy, jiné distribuční soustavy a
zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a pro zajištění rovnováhy mezi
množstvím plynu vstupujícího do distribuční soustavy a množstvím plynu vystupujícího
z distribuční soustavy,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu distribuční soustavy a k přenosu informací pro
činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním,
stavebními úpravami, opravami a provozováním distribuční soustavy a plynovodních
přípojek,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
h) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činnosti a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační služby a
do obvodu dráhy, jakož i vstupovat a vjíždět do nemovitostí, kde jsou umístěna zvláštní
zařízení telekomunikací, v rozsahu i způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) při stavech nouze využívat v nezbytném rozsahu plynová zařízení
zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
j) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu v těchto
případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku osob a při likvidaci
těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně zamezujících
jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a plánovaných
oprav na zařízení distribuční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
distribuční soustavy,
5. při odběru plynu zařízeními, která ohrožují životy, zdraví
nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo
při neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběru plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného
důvodu neumožnil přístup k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného plynového
zařízení, přestože byl k umožnění přístupu za účelem provedení kontroly, odečtu,
údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným
prokazatelným způsobem vyzván,
8. v důsledku omezení nebo přerušení přepravy plynu
provozovatelem přepravní soustavy,
9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která
by ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distribuční soustavě nebo pro
vlastní spotřebu; toto není považováno za obchod s plynem,
l) uzavřít hlavní uzávěr plynu při odvracení nebezpečí bezprostředního
ohrožení života.
(2) Provozovatel distribuční soustavy je povinen zřídit věcné břemeno
umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
1 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; toto neplatí, pokud vlastníkem
dotčeného plynárenského zařízení není provozovatel distribuční soustavy; v takovém
případě plní tuto povinnost vlastník plynárenského zařízení. V případě, že vlastník
není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný
nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva
k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele distribuční soustavy o zřízení věcného břemene
umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy
je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení
věcného břemene nezmařil provozovatel distribuční soustavy nebo vlastník plynárenského
zařízení.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele distribuční soustavy podle odstavce 1 písm. e) až i) omezen v obvyklém
užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele distribuční
soustavy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel
distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost
do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví
je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je provozovatel
distribuční soustavy povinen oznámit účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci
plynu, započetí a skončení omezení nebo přerušení distribuce plynu, nejméně však
15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu nedohodne na lhůtě kratší. Plánované
stavební úpravy, přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května následujícího
kalendářního roku lze provádět výhradně po písemném oznámení dotčeným zákazníkům.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je provozovatel
distribuční soustavy povinen obnovit distribuci plynu nejpozději po úhradě náhrady
škody způsobené neoprávněným odběrem nebo neoprávněnou distribucí bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. j) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel distribuční soustavy oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil provozovatel
distribuční soustavy.
(8) Provozovatel distribuční soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí,
b) poskytnout službu distribuční soustavy,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli jiné
distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení k přepravní
nebo distribuční soustavě,
d) připojit k distribuční soustavě každého, kdo o to požádá a splňuje
stanovené podmínky, a oznámit termín, kdy bude možné žádosti o připojení k distribuční
soustavě vyhovět; pokud není připojení možné z důvodů na straně provozovatele distribuční
soustavy, oznámit žadateli důvody nemožnosti připojení,
e) poskytnout službu distribuční soustavy každému, kdo o to požádá,
je připojen a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele
distribuční soustavy, s výjimkou prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení
pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční
soustavy nebo přepravní soustavy; odmítnutí služby distribuční soustavy musí mít
písemnou formu a musí být odůvodněno,
f) zajistit neznevýhodňující podmínky pro připojení a přístup třetích
stran k distribuční soustavě za podmínek stanovených tímto zákonem,
g) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu dodržování úrovně kvality dodávek a služeb a zveřejňovat ji způsobem
umožňujícím dálkový přístup,
h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a provozovatelům distribučních
soustav, provozovatelům zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k zajištění
vzájemné provozuschopnosti,
i) zajišťovat měření plynu v distribuční soustavě, včetně vyhodnocování
a předávat operátorovi trhu a účastníkům trhu s plynem, který poskytuje službu distribuční
soustavy, naměřené a vyhodnocené údaje,
j) zpracovávat a předávat Energetickému regulačnímu úřadu údaje potřebné
pro rozhodnutí o cenách za distribuci plynu,
k) vést samostatné účty za službu distribuční soustavy pro účely
regulace,
l) poskytnout službu distribuční soustavy pro provozovatele distribuční
soustavy nepřipojené přímo k přepravní soustavě,
m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci distribuční
soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu
havarijní plány distribuční soustavy, zaslat ministerstvu a každoročně je upřesňovat,
o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distribuční soustavy
a upozorňovat na snížení distribuční kapacity,
p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišťuje dispečerské
řízení distribuční soustavy,
q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu, pokud nebudou
pro sledování kvality plynu dostačovat místa zřízená a provozovaná provozovatelem
přepravní soustavy,
r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje o zákazníkovi
a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distribuční soustavy,
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj distribuční
soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné distribuční
soustavě,
v) zajišťovat ochranu chráněných informací včetně zajištění ochrany
údajů předávaných operátorovi trhu,
w) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele distribuční soustavy, zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou
činnost v souladu s Řádem provozovatele distribuční soustavy,
x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení distribuční soustavy,
y) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce plynu přerušit
v případě neoprávněného odběru dodávku plynu,
aa) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na distribuci plynu
u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel distribuční soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
bb) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na distribuci plynu
a každý druhý rok do 31. března upřesňovat podklady pro zpracování plánu preventivních
opatření a plánu pro stav nouze, zasílat je ministerstvu,
cc) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy údaje o plánovaném rozvoji kapacity souborů předávacích míst mezi
distribuční a přepravní soustavou v členění potřebném pro zpracování desetiletého
plánu rozvoje přepravní soustavy,
dd) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s
plynem,
ee) zpracovávat a předávat operátorovi trhu údaje z měření pro potřeby
tvorby typových diagramů dodávek.
(9) V případě, že provozovatel distribuční soustavy, která není přímo
připojena k přepravní soustavě, nemá schválený vlastní Řád provozovatele distribuční
soustavy podle odstavce 8 písm. w), použije se Řád provozovatele distribuční soustavy
přímo připojené k přepravní soustavě, na jehož vymezeném území se nachází.
§ 59a
Oddělení provozovatelů distribuční soustavy
(1) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy,
organizace a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce
plynu, přepravy plynu a uskladňování plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na
oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distribuční soustavy podle
odstavce 1 se od 1. ledna 2007 uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné
za řízení provozovatele distribuční soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na
organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jenž
je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem
nebo elektřinou; statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím
zaměstnancem provozovatele distribuční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je
současně statutárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo vedoucím zaměstnancem
držitele licence na výrobu plynu, obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá
vhodná opatření, aby k profesionálním zájmům statutárního orgánu nebo jeho člena,
prokuristy nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení provozovatele distribuční
soustavy bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé jednání; statutární
orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele distribuční
soustavy nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence
na výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele; odměňování statutárního orgánu nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedoucího zaměstnance provozovatele distribuční soustavy nesmí být závislé na
hospodářských výsledcích dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c) provozovatel distribuční soustavy
musí disponovat skutečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování,
údržbě a rozvoji distribuční soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném
plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí udělovat provozovateli distribuční
soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy,
a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci
částí distribuční soustavy, pokud takové rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního
plánu, či jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti
schvalovat roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele distribuční
soustavy a schvalovat jeho maximální limity zadlužení.
(3) Provozovatel distribuční soustavy musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele distribuční
soustavy ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem distribuční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele distribuční soustavy
ke splnění účelů programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel distribuční soustavy jmenuje nebo jinak ustanoví auditora
programu. Provozovatel distribuční soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel distribuční soustavy je povinen
poskytnout auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon
jeho činnosti a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel distribuční soustavy je
povinen seznámit s programem rovného zacházení statutární orgán nebo jeho členy,
členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6) Provozovatel distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly
v jiné právnické osobě, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo elektřinou.
(7) Statutární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedoucí zaměstnanec
provozovatele distribuční soustavy nesmí od 1. ledna 2007 držet podíly převyšující
1 % základního kapitálu v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, která je držitelem licence na výrobu plynu, obchod s plynem
nebo s elektřinou.
(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distribuční soustavy uzavírat
ovládací smlouvy k podrobení jednotnému řízení jiného držitele licence na výrobu
plynu, obchod s plynem nebo elektřinou ani v takovém řízení podle již uzavřených
ovládacích smluv pokračovat.
(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto zákona provedena
pachtem obchodního závodu nebo jeho části, je pachtýř povinen převzít propachtovaný
obchodní závod nebo jeho část do svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle
tohoto zákona provedena pachtem jiného majetku, je propachtovatel povinen sdělit
pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
regulačním úřadem pro účely cenové regulace.
(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno u vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, který poskytuje služby pro méně než 90 000
připojených zákazníků.
(11) O možnosti zahrnutí prokazatelných minimálních oprávněných nákladů
vzniklých držiteli licence na distribuci plynu v souvislosti s plněním povinnosti
oddělení provozovatele distribuční soustavy do regulovaných cen může rozhodnout Energetický
regulační úřad.
(12) Provozovatel distribuční soustavy, je-li součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu
s plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s plynem nebo s výrobcem
plynu, který je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 60
Provozovatel zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost
výpočetní techniky a informačních systémů,
b) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozováním zásobníku plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci
odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý
provoz zásobníku plynu v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení
rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do uzavřených
prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde
jsou umístěna zvláštní zařízení telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro
výkon licencované činnosti,
f) omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu činnosti spojené s uskladňováním
plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstrukcí a plánovaných
oprav na zařízení pro uskladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních
pro uskladňování plynu,
5. při neoprávněném odběru nebo neoprávněném uskladnění plynu,
g) připojit své zařízení k přepravní soustavě nebo k distribuční
soustavě za stanovených podmínek připojení,
h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobníku plynu nebo
pro vlastní spotřebu nebo za účelem vytváření a udržování základní náplně zásobníku
plynu a prodávat plyn v rozsahu povinností uložených tímto zákonem; toto není považováno
za obchod s plynem,
i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od ostatních
účastníků trhu s plynem.
(2) Provozovatel zásobníku plynu je povinen zřídit věcné břemeno umožňující
využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b),
a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není
určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě
s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě
podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této
nemovitosti nebo její části. To platí i v případě, kdy je stavba, pro kterou se právo
vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a zřízení věcného břemene nezmařil provozovatel
zásobníku plynu.
(3) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
provozovatele zásobníku plynu podle odstavce 1 písm. a) až e) omezen v obvyklém užívání
nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou jednorázovou
náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u provozovatele zásobníku
plynu do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo, jinak právo zaniká.
(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až e) je provozovatel
zásobníku plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a
vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti
do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací,
do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto skutečnost bezprostředně vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a
zbytků po těžbě.
(5) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je provozovatel
zásobníku plynu povinen písemně oznámit zákazníkům, pro něž uskladňuje plyn, započetí
a skončení omezení nebo přerušení činností spojených s uskladňováním plynu, nejméně
však 30 dnů předem.
(6) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je provozovatel zásobníku
plynu povinen obnovit činnosti spojené s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení.
(7) V případech uvedených v odstavci 1 písm. f) je právo na náhradu škody
vyloučeno. To neplatí, nesplní-li provozovatel zásobníku plynu oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel zásobníku plynu.
(8) Provozovatel zásobníku plynu je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržbu, obnovu
a rozvoj zásobníku plynu,
b) zajistit uskladňování plynu na základě uzavřených smluv,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této
soustavě,
d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli distribuční
soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro uskladňování plynu napojena, informace
nutné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
e) vést samostatné účty za uskladňování plynu,
f) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci kapacit
a výkonů zásobníku plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a provozovateli
přepravní soustavy,
g) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu
havarijní plán zásobníku plynu podle tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně
upřesňovat,
h) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro uskladňování
plynu a upozorňovat na předpokládané snížení uskladňovací kapacity,
i) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za dispečerské
řízení zásobníku plynu,
j) zajistit neznevýhodňující podmínky pro přístup do zásobníku plynu
za podmínek stanovených tímto zákonem a umožnit přístup k zásobníku plynu každému,
kdo o to požádá a splňuje podmínky připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele
zásobníku plynu, s výjimkou případu prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení
pro uskladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu zásobníků
plynu; případné odmítnutí připojení a podmínky stanovené Řádem provozovatele zásobníku
plynu k zásobníku plynu musí mít písemnou formu a musí být odůvodněno,
k) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto uskladněný
plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s plynem vytěžen ze zásobníku plynu
do zániku závazku podle smlouvy o uskladnění plynu; toto není považováno za obchod
s plynem,
l) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobníku plynu,
m) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný rozvoj zásobníku
plynu, a to na období nejméně 5 let,
n) zajišťovat ochranu chráněných informací,
o) zpracovávat a předkládat Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení
Řád provozovatele zásobníku plynu, po schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat
licencovanou činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobníku plynu,
p) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickému regulačnímu
úřadu jednou ročně, nejpozději do 1. března následujícího kalendářního roku, zprávu
o kvalitě a úrovni údržby zařízení zásobníku plynu,
q) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
r) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobníku plynu,
jež jsou nezbytné pro účinnou hospodářskou soutěž a účinné fungování trhu s plynem
a které nejsou předmětem obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle písmene
n),
s) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na provozování zásobníku
plynu u operátora trhu; zaregistrováním se provozovatel zásobníku plynu stává registrovaným
účastníkem trhu,
t) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na uskladňování plynu
podklady pro zpracování plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze, zaslat
je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
u) každoročně zpracovávat a do 31. března předávat provozovateli
přepravní soustavy za účelem zpracování desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy
údaje o plánovaném rozvoji provozního objemu a maximálního vtláčecího a těžebního
výkonu zásobníku plynu, a to na období nejméně 10 let.
§ 60a
Oddělení provozovatele zásobníku plynu
(1) Provozovatel zásobníku plynu, pokud je součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, musí být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování
nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy, uskladňování a distribuce
plynu. Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobníku plynu podle odstavce
1 se uplatní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobníku plynu se nesmí
přímo ani nepřímo podílet na organizačních strukturách vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za běžný provoz výroby plynu
a obchod s plynem nebo elektřinou; členem statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem
provozovatele zásobníku plynu nemůže být fyzická osoba, která je současně členem
statutárního orgánu nebo vedoucím zaměstnancem držitele licence na výrobu plynu,
obchod s plynem nebo s elektřinou, který je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
b) musí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k profesionálním
zájmům člena statutárního orgánu nebo vedoucích zaměstnanců odpovědných za řízení
provozovatele zásobníku plynu bylo přihlíženo způsobem, který zajišťuje jejich nezávislé
jednání; člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele zásobníku
plynu nesmí přijímat žádné odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na
výrobu plynu, obchod s plynem nebo elektřinou v rámci téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele; odměňování člena statutárního orgánu nebo vedoucího zaměstnance
provozovatele zásobníku plynu nesmí být závislé na hospodářských výsledcích dosahovaných
těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
c) provozovatel zásobníku plynu musí disponovat skutečnými rozhodovacími
právy ve vztahu k majetku nezbytnému k provozování, údržbě a rozvoji zásobníku plynu,
jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská
společnost nesmí udělovat provozovateli zásobníku plynu jakékoliv pokyny ohledně
běžného provozu nebo údržby zásobníku plynu, a rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem
zasahovat do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobníku plynu, pokud takové
rozhodnutí nejde nad rámec schváleného finančního plánu, či jiného obdobného nástroje;
tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či
jiný obdobný nástroj provozovatele zásobníku plynu a schvalovat jeho maximální limity
zadlužení.
(3) Provozovatel zásobníku plynu musí přijmout vnitřním předpisem
program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vyloučení diskriminačního jednání provozovatele zásobníku
plynu ve vztahu k účastníkům trhu s plynem, kteří nejsou součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem zásobníku plynu,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobníku plynu za
splnění programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel zásobníku plynu jmenuje nebo jinak ustanoví auditora
programu. Provozovatel zásobníku plynu je povinen zajistit, aby auditor programu
měl vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména dostatečné pravomoci
k plnění své funkce a dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újmu nezávislého výkonu jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním programu rovného
zacházení. Auditor programu zpracovává a předkládá do 30. dubna následujícího kalendářního
roku Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu výroční zprávu o opatřeních přijatých
k provádění programu rovného zacházení za uplynulý rok. Výroční zprávu zároveň zveřejní
způsobem umožňujícím dálkový přístup. Provozovatel zásobníku plynu je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti
a jinou nezbytnou součinnost. Provozovatel zásobníku plynu je povinen seznámit s
programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí rady nebo správní
rady a všechny zaměstnance.
§ 61
Obchodník s plynem
(1) Obchodník s plynem má právo
a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s plynem,
b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných států,
c) na přístup do těžebního plynovodu, přepravní soustavy, distribučních
soustav, zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
d) ukončit nebo přerušit dodávku plynu zákazníkovi při neoprávněném
odběru plynu,
e) na poskytnutí informací od operátora trhu, provozovatele přepravní
soustavy a provozovatelů distribučních soustav nezbytných k vyúčtování dodávek plynu
zákazníkům, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo distribuční
soustavě,
f) na poskytnutí nezbytných informací pro plnění svých povinností
od ostatních účastníků trhu s plynem,
g) na využití služby přepravy plynu nebo služby uskladňování nebo
služby distribuční soustavy pro dodávku sjednaného množství plynu zákazníkovi.
(2) Obchodník s plynem je povinen
a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní bilanci,
a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky a dovozech plynu do České republiky
s uvedením zdrojů plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními údaji o
počtech svých zákazníků s roční spotřebou nižší než 4 200 MWh, kteří změnili dodavatele
plynu operátorovi trhu a provozovateli přepravní soustavy,
b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny dispečinků příslušných
provozovatelů,
c) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, který je mu do plynárenské
soustavy dodáván, a množstvím plynu, který z plynárenské soustavy odebírá,
d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečnou a spolehlivou
dodávku při dodržení bezpečnostního standardu,
e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční
soustavy nebo provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění provozu
a rozvoje plynárenské soustavy,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
g) účtovat odděleně za dodávku plynu poslední instance,
h) dodržovat stanovenou kvalitu dodávek a služeb, vykazovat Energetickému
regulačnímu úřadu úroveň kvality dodávek a služeb a zveřejňovat způsobem umožňujícím
dálkový přístup,
i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinností
operátora trhu podle § 20a,
j) zaregistrovat se do 30 dnů od udělení licence na obchod s plynem
u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s plynem stává registrovaným účastníkem
trhu,
k) zajišťovat propagaci energetických služeb a jejich nabídky zákazníkům
za konkurenceschopné ceny energetických služeb,
l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem umožňujícím dálkový
přístup, o Kontrolním seznamu evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí
a zveřejněném Energetickým regulačním úřadem,
m) sdělit neprodleně na žádost zákazníkovi, který vypověděl závazek
ze smlouvy nebo odstoupil od smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum ukončení
dodávky plynu podle této smlouvy,
n) vypracovat do 6 měsíců po udělení licence na obchod s plynem podklady
pro analýzu rizik pro zpracování plánů preventivních opatření a plánů pro stav nouze,
zaslat je ministerstvu a každý druhý rok je upřesňovat,
o) hradit cenu za činnosti operátora trhu podle Pravidel trhu s plynem,
p) při provádění úkonů nezbytných k uskutečnění volby nebo změny
dodavatele plynu uvádět pravdivé a úplné informace a na žádost Energetického regulačního
úřadu předložit údaje a podklady sloužící k jejich ověření.
§ 61a
Dočasné pozastavení povinnosti umožnit přístup třetích stran
(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledku použití ustanovení tohoto
zákona, které se týkají povinnosti držitele licence na výrobu plynu, přepravu plynu,
distribuci plynu, uskladňování plynu, umožnit přístup třetích stran k zařízením,
na kterých vykonává licencovanou činnost, vzniknout závažné ekonomické problémy,
jež mají původ v jím uzavřené smlouvě, ve které se obchodník s plynem zavazuje uhradit
nasmlouvané množství plynu bez ohledu na to, jestli je skutečně odebral (dále jen
"smlouva odeber nebo plať"), má právo podat Energetickému regulačnímu úřadu žádost
o vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení povinnosti provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo výrobce umožnit
přístup třetích stran do přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu
nebo do těžebního plynovodu (dále jen "dočasné pozastavení").
(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení musí obsahovat
a) obchodní
firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo obchodní
firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození,
a bydliště,
b) označení zařízení nebo určení vymezeného území, pro něž je vydání
rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno, rozsah, v jakém je pro označené zařízení
nebo vymezené území vydání rozhodnutí o dočasném pozastavení požadováno a požadovanou
dobu platnosti rozhodnutí o dočasném pozastavení,
c) úředně ověřenou kopii příslušné
smlouvy odeber nebo plať,
d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které
pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber
nebo plať,
e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení učinil před podáním
žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí ekonomických a finančních problémů, které
pro něj vyplývají nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.
(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit Energetickému
regulačnímu úřadu písemnou žádost podle odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným
termínem uplatnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber nebo plať může Energetický
regulační úřad po posouzení žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou.
Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné ekonomické nebo finanční problémy
jiného charakteru, jež mají původ v téže smlouvě odeber nebo plať, pro kterou bylo
dočasné pozastavení již uděleno, může Energetický regulační úřad rozhodnout o dočasném
pozastavení pro jednu smlouvu odeber nebo plať i vícekrát.
(4) Na udělení dočasného pozastavení není právní nárok. Energetický
regulační úřad při posuzování žádosti přihlíží vždy k těmto kritériím:
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým žadatel o
dočasné pozastavení čelí,
c) cíli dosáhnout konkurenčního prostředí na trhu s plynem v České
republice, skutečnému stavu hospodářské soutěže na tomto trhu a vlivu, který by případné
rozhodnutí o dočasném pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České republice,
d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na plynárenském trhu,
e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo plať, včetně
rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na možné změny na trhu s plynem v České republice,
f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedoucím k odvrácení nebezpečí
ekonomických a finančních problémů, vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,
g) rozsahu, v němž v době uzavírání smlouvy odeber nebo plať mohl
žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik závažných ekonomických nebo finančních
problémů z ní vyplývajících,
h) stupni technického a funkčního propojení dotčené soustavy nebo
zásobníku plynu nebo těžebního plynovodu s ostatními částmi plynárenské soustavy
České republiky,
i) stanoviskům ministerstva, Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
a provozovatelů dotčených soustav, zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou
neopomenutelnými účastníky správního řízení ve věci dočasného pozastavení.
(5) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení musí mít formu správního
rozhodnutí a musí obsahovat zejména:
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby,
její sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu,
u fyzické osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační
číslo, pokud byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti dočasného
pozastavení,
c) rozsah uplatnění dočasného pozastavení,
d) odůvodnění dočasného pozastavení.
(6) Rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení oznamuje Energetický regulační
úřad účastníkům řízení a Komisi.
(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne doručení rozhodnutí o udělení
dočasného pozastavení o jeho změnu nebo zrušení, Energetický regulační úřad takové
rozhodnutí o udělení dočasného pozastavení zruší nebo změní. Při zrušení nebo změně
rozhodnutí dbá Energetický regulační úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla
co nejméně dotčena.
§ 62
Zákazník
(1) Zákazník má právo na
a) připojení svého odběrného plynového zařízení k přepravní nebo
distribuční soustavě při dodržení podmínek připojení, pokud má k připojení souhlas
vlastníka dotčené nemovitosti,
b) volbu a bezplatnou změnu dodavatele plynu,
c) využití služby přepravy plynu nebo služby distribuční soustavy
ve svém odběrném místě za cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací, pokud to
technické podmínky přepravní nebo distribuční soustavy umožňují,
d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených tímto zákonem,
e) přístup do přepravní soustavy, distribuční soustavy, k zásobníku
plynu za podmínek stanovených tímto zákonem,
f) poskytovat jiné osobě odebraný plyn, a to prostřednictvím vlastního
nebo jím provozovaného odběrného plynového zařízení; náklady na nákup plynu na tyto
osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
(2) Zákazník je povinen
a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distribuční soustavy stanovený podíl na oprávněných nákladech na připojení,
b) umožnit instalaci měřicího zařízení provozovateli přepravní nebo
distribuční soustavy, ke které je připojen,
c) zajistit přístup k měřicím zařízením provozovateli příslušné soustavy,
ke které je připojen,
d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele přepravní
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy nebo výrobce plynu, k jehož zařízení
je plynové zařízení zákazníka připojeno, a Řádem provozovatele přepravní soustavy
nebo Řádem provozovatele distribuční soustavy,
e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu, kterou
si zajišťuje v zahraničí nebo u výrobce plynu,
f) udržovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se nestalo
příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v případě zjištění závady tuto
bez zbytečného odkladu odstranit,
g) při stavebních úpravách distribuční soustavy nebo její části včetně
přípojek umožnit změnu místa připojení, včetně změny umístění hlavního uzávěru plynu
a měřicího zařízení a při změně tlakové úrovně distribuční soustavy i osazení regulátoru
tlaku plynu na veřejně přístupná místa; dojde-li v důsledku stavebních úprav ke změně
umístění hlavního uzávěru plynu, považuje se plynové zařízení za ním za odběrné plynové
zařízení v majetku vlastníka nemovitosti. Náklady na provedené změny hradí provozovatel
distribuční soustavy,
h) v případě, že si zajišťuje dodávku plynu sám a nejedná se o domácnost,
poskytovat provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo
provozovateli zásobníku plynu informace nezbytné pro zajištění bezpečného a spolehlivého
provozu plynárenské soustavy,
i) uhradit dodavateli poslední instance dodávku plynu podle § 12a,
a to od okamžiku zahájení této dodávky,
j) při uplatnění práva na volbu dodavatele dodržovat sjednanou délku
výpovědní doby, jedná-li se o smlouvu na dobu neurčitou.
(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen
a) dodržovat rovnováhu mezi množstvím plynu, které si do plynárenské
soustavy dodává, a množstvím plynu, které z plynárenské soustavy odebírá,
b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění povinnosti
operátora trhu podle § 20a.
(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této nemovitosti
dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávku zákazníkům umožnit,
b) udržovat společné odběrné plynové zařízení sloužící pro tuto dodávku
ve stavu, který odpovídá právním předpisům, technickým normám a technickým pravidlům
a umožňuje bezpečnou a spolehlivou dodávku plynu tak, aby se nestalo příčinou ohrožení
života, zdraví či majetku osob a v případě zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
c) umožnit provozovateli distribuční soustavy přístup k odběrnému
zařízení nacházejícímu se v nemovitosti vlastníka, kterým prochází neměřený plyn.
(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávku plynu v jedné nemovitosti
je součástí této nemovitosti.
(6) Vlastník odběrného plynového zařízení připojeného k těžebnímu plynovodu,
přepravní soustavě nebo distribuční soustavě je v případě ukončení provozu tohoto
odběrného plynového zařízení povinen uhradit příslušnému provozovateli těžebního
plynovodu, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy
veškeré náklady prokazatelně vzniklé v souvislosti s odpojením odběrného plynového
zařízení od těžebního plynovodu, přepravní soustavy nebo distribuční soustavy.
§ 63
zrušen
§ 64
Technické plynárenské dispečinky
(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy zajišťují dispečinky
plynárenských podnikatelů.
(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny vzájemně spolupracovat
a poskytovat nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(3) Při stavech nouze na celém území státu a činnostech bezprostředně
zamezujících jejich vzniku jsou pokyny dispečinku provozovatele přepravní soustavy
nadřazeny pokynům dispečinků provozovatelů distribučních soustav a provozovatelů
zásobníků a dispečinků výrobců plynu. Pokyny dispečinku provozovatele místně příslušné
distribuční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000 zákazníků, jsou nadřazeny
pokynům dispečinku provozovatelů distribučních soustav, pokynům dispečinku provozovatelů
zásobníků plynu a pokynům dispečinku výrobců plynu na tuto soustavu připojených.
§ 65
Přímý plynovod
(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní soustavy nebo
výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení mimo plynárenskou soustavu České republiky,
a to přímým plynovodem.
(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze tehdy, pokud
mu byl odmítnut přístup k distribuční soustavě nebo přepravní soustavě.
(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen
a) umožnit provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy instalovat měřicí zařízení a uhradit náklady na tuto instalaci,
b) řídit se pokyny příslušných technických plynárenských dispečinků,
c) zajistit provoz, údržbu a opravy přímého plynovodu tak, aby se
nestal příčinou ohrožení života, zdraví či majetku osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou
o připojení.
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož prospěch
byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu
a opravy buď držitelem licence na distribuci plynu nebo oprávněnou osobou29) podle
zákona o státním odborném dozoru nad bezpečností práce tak, aby se nestala příčinou
ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Splnění této povinnosti musí vlastník
na vyžádání prokázat provozovateli distribuční soustavy, k jehož zařízení je přípojka
připojena; vlastník ani jím zmocněná osoba na plynovodní přípojce nesmí provádět
žádné zásahy bez vědomí tohoto provozovatele a musí zajistit splnění povinností vyplývajících
z § 68 odst. 4 a § 69 odst. 3 tohoto zákona a ze zvláštního právního předpisu.
(4) Provozovatel distribuční soustavy, k jehož distribuční soustavě je
plynovodní přípojka připojena, je povinen za úplatu plynovodní přípojku provozovat,
udržovat a opravovat, pokud jej o to její vlastník písemně požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze na základě státní
autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku
vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke
změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) zásobníky plynu,
c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými
soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e) výrobny plynu.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnickou či fyzickou osobu a
uděluje se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně však na 5 let ode dne udělení s
možností jejího prodloužení na základě žádosti držitele. Žádost o prodloužení platnosti
autorizace je nutné podat nejméně 6 měsíců před skončením její platnosti.
(4) Na udělení autorizace na výstavbu vybraných plynových zařízení není
právní nárok. Při udělování autorizace se posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost
dostupných energetických zdrojů11) a význam projektu pro vnitřní trh s plynem11).
(5) Písemná žádost o udělení autorizace, kterou předkládá ministerstvu
žadatel o udělení autorizace, musí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo, identifikační
číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické osoby jméno
a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla přidělena,
nebo datum narození, a bydliště,
b) požadovanou dobu platnosti autorizace,
c) požadovanou charakteristiku vybraného plynového zařízení,
d) předpokládané umístění vybraného plynového zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané plynové
zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, zákonu o posuzování
vlivů na ochranu životního prostředí,8)
f) stanovisko příslušného provozovatele přepravní soustavy nebo distribuční
soustavy, že jsou dohodnuty podmínky připojení k této soustavě,
g) prokázání odmítnutí přístupu do přepravní soustavy nebo distribuční
soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokazující finanční předpoklady k výstavbě vybraného
plynového zařízení,
i) u plynovodů spojujících plynárenskou soustavu se zahraničními
plynárenskými soustavami doklady prokazující zajištění obousměrné kapacity nebo odůvodněnou
žádost o udělení výjimky z tohoto požadavku.
(6) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či právnické osoby žádající
o udělení autorizace zabezpečit řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového
zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plynoucích závazků.
(7) Finanční předpoklady se prokazují zejména obchodním majetkem a objemem
dostupných finančních prostředků, účetní závěrkou ověřenou auditorem včetně její
přílohy v plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v předchozím účetním
období vykonávala podnikatelskou činnost.
(8) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně oznámit ministerstvu
veškeré změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení autorizace či jiné závažné údaje
vztahující se k autorizaci.
(9) Na základě oznámení podle odstavce 8 ministerstvo rozhodne z moci
úřední o změně rozhodnutí o udělení autorizace.
(10) Rozhodnutí o udělení autorizace musí mít formu správního rozhodnutí
a musí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím statutárním orgánu, u fyzické
osoby jméno a příjmení nebo obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud
byla přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti autorizace,
c)
dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d) základní údaje o vybraném
plynovém zařízení,
e) umístění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci udělených autorizací.
(12) Autorizace zaniká
a) uplynutím doby, na kterou byla udělena, pokud nedošlo na základě
žádosti držitele autorizace k jejímu prodloužení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého držitele autorizace,
c) vydáním rozhodnutí o úpadku ohledně majetku držitele autorizace
nebo byl insolvenční návrh zamítnut proto, že majetek držitele autorizace nepostačuje
k úhradě nákladů insolvenčního řízení,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zrušení udělené autorizace,
f) rozhodnutím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné neplnění
podmínek pro udělení této autorizace včetně vstupu držitele autorizace do likvidace.
§ 67a
Výjimky z povinností přístupu pro nová plynová zařízení
(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má sloužit výhradně
k propojení přepravní soustavy se zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních
přepravních soustav mezi sebou (dále jen „propojovací plynovod“), výstavby zásobníku
plynu nebo v případě podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již provozovaného
propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu může Energetický regulační úřad rozhodnout
o dočasném omezení povinnosti umožnění připojení k takovému zařízení, umožnění přístupu
k soustavě za regulované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní soustavy
podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení povinnosti umožnění přístupu do zásobníku
plynu za podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen „dočasné omezení“). Dočasné
omezení se může vztahovat k celé kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení,
které je předmětem posuzování. Energetický regulační úřad informuje Komisi o podání
žádosti o výjimku a předá kopii žádosti o výjimku pořízenou neprodleně poté, co žádost
o výjimku Energetickému regulačnímu úřadu došla.
(2) Součástí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro přidělování
a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení.
(3) Návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení
kapacity plynového zařízení lze podat Energetickému regulačnímu úřadu též samostatně
před podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický regulační úřad schválí
návrh pravidel pro přidělování a správu kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení před podáním návrhu na dočasné omezení a žadatel uskuteční nabídku plynového
zařízení v souladu s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu nejpozději 3 měsíce
před podáním návrhu na dočasné omezení, ustanovení odstavce 2 se nepoužije. V takovém
případě je součástí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků nabídky kapacity
plynového zařízení. Při rozhodování o schválení pravidel pro přidělování a správu
kapacity a řízení překročení kapacity plynového zařízení před podáním návrhu na dočasné
omezení se ustanovení odstavce 4 použije přiměřeně.
(4) Žadatel o dočasné omezení musí prokázat, že
a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo podstatné
zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení hospodářské soutěže v oblasti plynárenství
a ke zvýšení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,
b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez udělení
výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava, že by bez dočasného omezení nemohlo
být v přiměřeném časovém období dosaženo návratnosti investice,
c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude fyzická
nebo právnická osoba, která není zároveň provozovatelem některé z propojovaných soustav
nebo provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu připojen,
d) užívání propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu bude za úhradu,
e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení hospodářské
soutěže v oblasti plynárenství nebo řádného fungování a rozvoje vnitřního trhu s
plynem a rovněž nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování soustavy
nebo soustav, ke kterým má být propojovací plynovod nebo zásobník plynu připojen.
(5) Energetický regulační úřad návrh podle odstavce 2 rozhodnutím
v části věci schválí, jestliže navržená pravidla pro přidělování a správu kapacity
a pro řízení překročení kapacity plynového zařízení neznevýhodňujícím způsobem umožní
a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu žádat a
rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení pro vlastní potřebu,
b) nabízet nevyužitou kapacitu plynového zařízení na trhu s kapacitou
a
c) uživatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami na sekundárním
trhu s kapacitou.
(6) Na žádost žadatele Energetický regulační úřad řízení o dočasném omezení
přeruší na dobu nezbytně nutnou k uskutečnění nabídky kapacity plynového zařízení
zájemcům a vyhodnocení jejího výsledku podle pravidel schválených podle odstavce
5.
(7) Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení na základě
posouzení splnění předpokladů podle odstavce 4, posouzení potřeby výstavby propojovacího
plynovodu nebo zásobníku plynu pro rozvoj plynárenské soustavy, výsledků nabídky
kapacity plynového zařízení podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů
rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné omezení s věcně příslušnými
orgány členských států, k jejichž přepravní soustavě má být propojovací plynovod
připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací plynovod propojit. Přitom
může zohlednit stanovisko Agentury. Podmínkou pro vydání rozhodnutí, kterým Energetický
regulační úřad žádosti o dočasné omezení vyhoví, je souhlasné stanovisko ministerstva
ohledně bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice. Ministerstvo
vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení žádosti.
(8) Nachází-li se příslušný propojovací plynovod, který je předmětem
jednoho stavebního projektu, na území více než jednoho členského státu, Energetický
regulační úřad konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými regulačními
orgány, a
a) pokud regulační orgány dosáhly shody ohledně posouzení žádosti
o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, Energetický
regulační úřad rozhodne o žádosti a o rozhodnutí informuje Agenturu,
b) pokud regulační orgány dotčených států dosáhly dohody ohledně
posouzení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední
z nich, nebo pokud regulační orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodnutí
ve věci, Energetický regulační úřad žádost o dočasné omezení postoupí Agentuře.
(9) Po dobu konzultací s dotčenými regulačními orgány lhůty pro vydání
rozhodnutí neběží. Energetický regulační úřad může společně s ostatními regulačními
orgány dotčených států požádat Agenturu o prodloužení lhůty podle odstavce 8 písm.
a), nejvýše však o 3 měsíce.
(10) Energetický regulační úřad v rozhodnutí o dočasném omezení stanoví
dobu trvání dočasného omezení a výši kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje.
Je-li to důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má být vybudována,
nebo změnu velikosti stávající kapacity, časový horizont projektu a podmínky na trhu
s plynem v České republice, stanoví Energetický regulační úřad rovněž podmínky přístupu
k propojovacímu plynovodu.
(11) Pokud Energetický regulační úřad rozhodne o dočasném omezení, je
povinen neprodleně předat Komisi stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí včetně
shrnutí případu. Vyžádá-li si Komise doplňující informace nebo podklady a Energetický
regulační úřad takové informace nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne,
má se za to, že Energetický regulační úřad stejnopis písemného vyhotovení rozhodnutí
o žádosti o dočasné omezení Komisi nepředal, ledaže před uplynutím takové lhůty došlo
k jejímu prodloužení na základě dohody Komise a Energetického regulačního úřadu nebo
Energetický regulační úřad před uplynutím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného
vyhotovení rozhodnutí předal všechny informace a podklady nezbytné pro rozhodnutí
Komise, a tuto skutečnost doloží.
(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení stejnopisu písemného
vyhotovení rozhodnutí nebo ve lhůtě prodloužené podle odstavce 11, že má být rozhodnutí
o dočasném omezení změněno, Energetický regulační úřad provede nové řízení a vydá
nové rozhodnutí ve věci. Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má
být rozhodnutí o dočasném omezení zrušeno, Energetický regulační úřad rozhodnutí
o dočasném omezení zruší. Lhůta pro vydání nového rozhodnutí ve věci nebo zrušení
rozhodnutí o dočasném omezení je 1 měsíc od doručení rozhodnutí Komise.
(13) Rozhodnutí o dočasném omezení pozbývá platnosti, jestliže stavba
propojovacího plynovodu nebo zásobníku plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla
zahájena do 2 let ode dne, kdy Komise udělila souhlas s rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu o dočasném omezení. Byla-li stavba zahájena v době podle věty první,
pozbývá rozhodnutí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let ode dne, kdy Komise
udělila souhlas s rozhodnutím Energetického regulačního úřadu o dočasném omezení,
nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich změna uvedeny do provozu.
To neplatí, pokud Komise rozhodne o prodloužení doby platnosti souhlasu s rozhodnutím
Energetického regulačního úřadu s dočasným omezením.
(14) Energetický regulační úřad může zrušit rozhodnutí o dočasném omezení,
pokud žadatel o dočasné omezení neplní podmínky, které Energetický regulační úřad
v rozhodnutí o dočasném omezení stanovil. Řízení o zrušení rozhodnutí o dočasném
omezení může Energetický regulační úřad zahájit do 1 roku od zjištění skutečností
podle věty první, nejpozději však do 5 let, kdy k těmto skutečnostem došlo.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich
bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci
územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba
umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním
stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů,
potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar
včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné
území obce 2 m na obě strany,
b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně
2 m na obě strany,
c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,
e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační
sítě držitele licence 1 m na obě strany.
(3) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým
by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý
provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických
zařízení.
(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická
osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod,
plynovodní přípojku nebo zásobník plynu
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby,
pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu,
b) udělí písemný souhlas se stavební činností, umísťováním staveb,
neuvedených v písmenu a), zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu
v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
(5) V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distribuční soustavy, provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků
o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí
jsou povinni jim tuto činnost umožnit; provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní
náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku
plynu.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm
nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu,
vlastní telekomunikační sítě nebo plynovodní přípojky a ve volném prostoru pozemku
o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu lze pouze na základě souhlasu provozovatele
přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu
nebo provozovatele přípojky.
(7) Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení
od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných
havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob.
Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění
stavby, nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem,
kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby, pokud není podle stavebního
zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynového zařízení
do provozu.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor
vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynového
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li
k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví osob, lze v bezpečnostním pásmu
a) realizovat veřejně prospěšnou stavbu, pokud stavebník prokáže
nezbytnost jejího umístění v bezpečnostním pásmu, jen na základě podmínek stanovených
fyzickou nebo právnickou osobou, která odpovídá za provoz příslušného plynového zařízení,
b) umístit stavbu, neuvedenou v písmenu a), pouze po předchozím písemném
souhlasu fyzické nebo právnické osoby, která odpovídá za provoz příslušného plynového
zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto zákona.
(5) Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení
od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním
stavby.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1) Přeložkou plynárenských zařízení se pro účely tohoto zákona rozumí
dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či přemístění plynárenského zařízení nebo
některých jeho prvků.
(2) Přeložky zajišťuje vlastník plynárenského zařízení na náklady toho,
kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud se smluvně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského
zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení
přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky
mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.
(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé distribučních soustav
jsou povinni vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jimi provozované
soustavě a předávací místa mezi jimi provozovanou soustavou a jinou distribuční soustavou.
Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen vybavit měřicím zařízením předávací
místa zásobníků plynu. Výrobce plynu je povinen vybavit měřicím zařízením předávací
místa mezi výrobnou plynu a přepravní soustavou, distribuční soustavou nebo zásobníkem
plynu, těžebním plynovodem jiného výrobce a odběrná místa zákazníků připojená k jím
provozovanému těžebnímu plynovodu.
(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení určuje provozovatel přepravní
nebo distribuční soustavy, ke které je plynové zařízení připojeno, s výjimkou předávacích
míst zásobníků plynu, kde je určuje provozovatel přepravní soustavy, předávacích
míst výrobny plynu připojené k zásobníku plynu, kde je určuje provozovatel zásobníku
plynu, a odběrných míst zákazníků připojených k těžebnímu plynovodu, kde je určuje
výrobce plynu.
(4) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních
soustav jsou povinni na svůj náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci
měřicího zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami obsaženými v Řádu
provozovatele přepravní soustavy nebo v Řádu provozovatele distribuční soustavy.
V odůvodněných případech při změně měřicího zařízení jsou zákazníci, provozovatelé
zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav povinni upravit odběrné nebo
předávací místo pro instalaci nového měřicího zařízení v přiměřené lhůtě stanovené
provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem distribuční soustavy nebo výrobcem
plynu.
(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu toho, kdo určuje
způsob měření a typ měřicího zařízení, se zakazuje.
(6) Zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních
soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční
soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením
vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby,
výměny či odebrání měřicího zařízení. Výrobci plynu jsou povinni umožnit provozovateli
přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo provozovateli zásobníku
plynu, k jehož zařízení je výrobna plynu připojena, kdykoliv přístup k měřicímu zařízení
za účelem provedení jeho kontroly nebo odečtu.
(7) Ten, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení, má právo jednotlivé
části měřicího zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li zákazník,
výrobce plynu, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční soustavy
porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen neprodleně to oznámit
tomu, kdo určuje způsob měření a typ měřicího zařízení.
(8) Ten, kdo je povinen vybavit odběrné nebo předávací místo měřicím
zařízením, zajišťuje instalaci měřicího zařízení na svůj náklad a na svůj náklad
jej udržuje a pravidelně ověřuje správnost měření.
(9) Má-li zákazník, provozovatel zásobníku plynu nebo provozovatel distribuční
soustavy pochybnosti o správnosti údajů měření nebo zjistí závadu na měřicím zařízení,
má právo nechat jej přezkoušet. Stejné právo má provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distribuční soustavy, k jehož soustavě je připojena výrobna plynu. Ten,
kdo odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, je povinen na základě
jejich písemné žádosti do 15 dnů od jejího doručení vyměnit měřicí zařízení nebo
zajistit ověření správnosti měření.
(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady spojené
s jeho přezkoušením a ověřením správnosti měření podle odstavce 8 ten, kdo odběrné
nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady ten, kdo o ověření správnosti měření požádal.
(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím zařízením nebo na těžebním
plynovodu za měřicím zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez předchozího písemného
souhlasu provozovatele přepravní nebo distribuční soustavy, ke které je odběrné plynové
zařízení nebo těžební plynovod připojen.
(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom odběrném místě
nepřesáhne 2 100 MWh, je časový průběh měření, pokud nemají instalováno průběhové
měření, nahrazen typovým diagramem dodávek.
§ 72
Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem
(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník
s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem plyn a účastník trhu s plynem se zavazuje
zaplatit za něj cenu. Součástí smlouvy o dodávce plynu musí být ujednání o odpovědnosti
za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za dodávku plynu,
c) délku výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná prvním
dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi, jedná-li se o smlouvu
na dobu neurčitou, se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném místě
nepřesahuje 4 200 MWh,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany dodavatele nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou změnou smluvních
podmínek,
e) způsoby vyrozumění zákazníka o navrhované změně smluvních podmínek,
f) dobu trvání závazku.
(2) Smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce
plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno
a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit
za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou
regulací. Zahájením dodávky plynu podle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce plynu nebo na obchodníka
s plynem. Smlouva o sdružených službách dodávky plynu musí dále obsahovat obdobné
podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se zákazníkem.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu, provozovatel přepravní
soustavy nebo distribuční soustavy nebo zásobníku plynu připojit k jím provozovanému
těžebnímu plynovodu, přepravní nebo distribuční soustavě nebo zásobníku plynu zařízení
žadatele pro výrobu, distribuci plynu, uskladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit
požadovanou kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na oprávněných nákladech
na připojení. Smlouva o připojení musí dále obsahovat technické podmínky, termín
a místo připojení zařízení a umístění měřicího zařízení.
(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se zavazuje výrobce
plynu dopravit pro jiného výrobce plynu, obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané
množství plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se zavazuje zaplatit
dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě plynu těžebním plynovodem musí dále obsahovat
dobu trvání závazku, velikost kapacity, výčet předávacích míst, způsobu měření dopravovaného
plynu a způsobu úhrady plateb za dopravu plynu.
(5) Smlouvou o poskytnutí služby přepravy plynu se zavazuje provozovatel
přepravní soustavy poskytovat službu přepravy plynu pro účastníka trhu s plynem nebo
zahraniční fyzickou nebo právnickou osobu a tento účastník trhu s plynem nebo zahraniční
fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit za službu přepravy plynu regulovanou
cenu nebo cenu stanovenou na základě schváleného tržního způsobu stanovení ceny za
mezinárodní přepravu plynu. Smlouva o poskytnutí služby přepravy plynu musí dále
obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele přepravní soustavy, dobu trvání
závazku, určení vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní
kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření plynu. Smlouva o poskytnutí
služby přepravy plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za službu přepravy plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změnou smluvních podmínek,
d) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(6) Smlouvou o zajištění služby distribuční soustavy se zavazuje provozovatel
distribuční soustavy zajišťovat zákazníkovi, obchodníkovi s plynem, výrobci plynu
nebo provozovateli distribuční soustavy služby distribuční soustavy a v případě provozovatele
distribuční soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu poskytnout službu distribuční
soustavy, ke které je distribuční soustava připojena, a účastník trhu s plynem se
zavazuje zaplatit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací za služby distribuční
soustavy. Výrobce plynu nebo obchodník s plynem zajišťuje služby distribuční soustavy
zákazníkovi nebo výrobci s plynem, se kterým má uzavřenu smlouvu o sdružených službách
dodávky plynu, vlastním jménem a na vlastní účet. Smlouva o zajištění služby distribuční
soustavy musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele distribuční soustavy,
dobu trvání závazku, termín zahájení distribuce plynu, velikost rezervované kapacity,
výčet předávacích nebo odběrných míst, způsob měření distribuce plynu a jejího průběhu.
Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy se zákazníkem musí dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za služby distribuční soustavy,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele distribuční soustavy nebo v případě nesouhlasu
s navrhovanou změnou smluvních podmínek,
c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(7) Smlouvou o uskladňování plynu se zavazuje provozovatel zásobníku
plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo zahraniční fyzickou či právnickou
osobu dohodnuté množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční fyzická či
právnická osoba se zavazuje zaplatit za uskladnění dohodnutou cenu. Smlouva o uskladňování
plynu musí obsahovat ujednání o závaznosti Řádu provozovatele zásobníku plynu, době
trvání smlouvy, velikosti skladovací kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon
a těžební výkon. Smlouva o uskladňování plynu se zákazníkem musí dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za uskladnění plynu,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě neplnění smluvních
povinností ze strany provozovatele zásobníku plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou
změnou smluvních podmínek,
c) způsob vyrozumění zákazníka o změně smluvních podmínek.
(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje vyhodnocovat,
zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje
platit cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Uzavřením smlouvy o zúčtování
odchylek se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování
odchylek musí obsahovat ujednání o závaznosti obchodních podmínek operátora trhu
a dobu trvání závazku. Smlouva o zúčtování odchylek vyžaduje písemnou formu.
(9) Pokud smlouva uzavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7 neobsahuje některou
ze stanovených náležitostí, považuje se za platnou, pokud se zákazník nedovolá její
neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské soustavě v důsledku
a) živelních událostí,
b) opatření státních orgánů za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu10),
c) havárií na zařízeních pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladňování
plynu,
d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
e) teroristického činu,
f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsobuje významný a náhlý nedostatek plynu nebo ohrožení celistvosti
plynárenské soustavy, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu na celém území státu,
vymezeném území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,
kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze. Skládá se ze dvou fází, a to z včasného
varování, kdy existují takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy,
kdy skutečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází, avšak není ještě nutné přistoupit
k plošnému omezení spotřeby.
(3) Pro celé území státu provozovatel přepravní soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu,
krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel distribuční soustavy
a) vyhlašuje přesný čas vzniku či ukončení stavu nouze v hromadných
sdělovacích prostředcích a prostřednictvím prostředků dispečerského řízení a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi
trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1 hodiny po zahájení
činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu, Energetickému regulačnímu
úřadu, Ministerstvu vnitra, operátorovi trhu, krajským úřadům a Magistrátu hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou všichni účastníci
trhu s plynem povinni podřídit se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody vyloučeno.
(7) Dojde-li v důsledku stavu nouze k nevyrovnané bilanci, zejména při
rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění,
jsou plynárenští podnikatelé, jejichž technické podmínky to umožňují, povinni podílet
se na odstranění havárií a obnovení dodávek, a to bez ohledu na smlouvy uzavřené
mezi účastníky trhu s plynem.
(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po vzniku havárie
či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci následků v souladu s havarijními plány.
(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě stavu nouze
vyhlášeném pro celé území státu koordinuje provozovatel přepravní soustavy a v případě
vyhlášení stavu nouze pro část území státu provozovatel distribuční soustavy.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu je povinen zajistit bezpečnostní
standard požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle přímo použitelného
předpisu Evropské unie21), přičemž část bezpečnostního standardu stanovená prováděcím
právním předpisem se zajišťuje uskladněním plynu v zásobnících na území členského
státu Evropské unie tak, aby byly zajištěny bezpečné a spolehlivé dodávky plynu do
České republiky. Tuto povinnost může obchodník s plynem nebo výrobce plynu zajistit
prostřednictvím jiného účastníka trhu s plynem.
(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se vztahuje povinnost
zajistit bezpečnostní standard dodávky plynu podle odstavce 1, prokazuje bezpečnostní
standard na daný měsíc vždy od prvého dne tohoto měsíce a předkládá údaje o rozsahu
bezpečnostního standardu a o způsobu jeho zajištění vždy do patnáctého dne následujícího
měsíce operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu. Povinnost předložit údaje
o rozsahu a způsobu zajištění bezpečnostního standardu se vztahuje na obchodníka
s plynem podle odstavce 1 věty první i na účastníky trhu s plynem, prostřednictvím
kterých je povinnost podle odstavce 1 zajišťována.
(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišťuje zejména:
a) využitím zásobníků plynu,
b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
c) prostřednictvím dlouhodobých smluv na dodávky plynu,
d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přerušit dodávku plynu,
e) využíváním alternativních paliv.
§ 74
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a neoprávněné
uskladnění plynu
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl,
b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností
nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným
odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení
nebyl smluvně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřený
plyn,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo
zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského podnikatele nebo obchodníka s
plynem, v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho
součásti nebo příslušenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,
které údaje o skutečné spotřebě změnily,
2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem
nebo jehož připojení jím nebylo schváleno,
3. které prokazatelně vykazuje chyby
spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém plynovodu
nebo na zařízení distribuční soustavy, zařízení přepravní soustavy, zařízení pro
výrobu nebo těžbu plynu nebo zařízení pro uskladňování plynu,
g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž
předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle
než 10 pracovních dní.
(2) V případě, že při změně dodavatele plynu probíhá odběr plynu v odběrném
místě zákazníka po dobu kratší než 10 pracovních dnů bez smluvního subjektu zúčtování
evidovaného pro odběrné místo zákazníka, nejedná se o neoprávněný odběr plynu a odpovědnost
za odchylku nese budoucí subjekt zúčtování.
(3) Neoprávněnou přepravou plynu je
a) využití služby přepravy plynu bez právního důvodu nebo pokud právní
důvod odpadl,
b) využití služby přepravy plynu při opakovaném neplnění smluvených
platebních povinností,
c) využití služby přepravy plynu uskutečněné v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řádu provozovatele přepravní soustavy.
(4) Neoprávněnou distribucí plynu je
a) využití služby distribuční soustavy bez právního důvodu nebo pokud
právní důvod odpadl,
b) využití služby distribuční soustavy při opakovaném neplnění smluvených
platebních povinností,
c) využití služby distribuční soustavy uskutečněné v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řádu provozovatele distribuční soustavy,
d) využití služby distribuční soustavy bez umožnění přístupu k měřicímu
zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení za účelem provedení kontroly,
odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(5) Neoprávněným uskladněním plynu je
a) uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu nebo v rozporu
s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu,
b) uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
(6) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná distribuce a
neoprávněné uskladnění plynu se zakazují.
(7) Při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala
nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou
škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou
výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru
nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu
regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné
náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.
(8) Při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo
uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu
distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou
škodu.
§ 75
zrušen
DÍL 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrobu nebo rozvod tepelné energie je povinen,
pokud mu odběratel tepelné energie poskytne nezbytné technické údaje, uzavřít smlouvu
o dodávce tepelné energie, na základě které zajistí dodávku tepelné energie, každému,
kdo
a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s územní energetickou
koncepcí11),
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojku a odběrné
tepelné zařízení, které zajišťují hospodárnost, bezpečnost a spolehlivou dodávku
nebo spotřebu v souladu s technickými a bezpečnostními předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se místa, způsobu a termínu připojení
stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické nebo právnické osobě lze pouze
na základě smlouvy o dodávce tepelné energie nebo jako plnění poskytované v rámci
smlouvy jiné. Dodavatel tepelné energie je povinen vyúčtovat dodávku tepelné energie
v souladu s prováděcím právním předpisem.
(3) Smlouva o dodávce tepelné energie musí obsahovat pro každé odběrné
místo
a) výkon, množství, časový průběh odběru tepelné energie a místo
předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky, kterými
jsou teplota a tlak,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení dodávky tepelné
energie, dojde-li k poruše měřicího zařízení nebo při jeho pravidelném ověřování,
a dohodu o přístupu k měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny a způsob
platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné energie na přípravu
teplé vody pro více odběrných míst způsob rozdělení nákladů za dodávku tepelné energie
na jednotlivá odběrná místa včetně získávání a ověřování vstupních údajů pro toto
rozdělování,
f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií
nebo teplou vodou objekty nebo části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu
o dodávce tepelné energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4) Dodavatel tepelné energie má právo přerušit nebo omezit dodávku
tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou dobu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a při likvidaci
těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně zamezujících jejich
vzniku,
c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav, údržbových
a revizních prací a při připojování nového odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně
15 dní předem,
d) při provádění nezbytných provozních manipulací na dobu 4 hodin,
e) při havarijním přerušení či omezení nezbytných provozních dodávek
teplonosné látky nebo paliv a energií poskytovaných jinými dodavateli tepelné energie,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních pro rozvod
a výrobu tepelné energie na dobu nezbytně nutnou,
h) jestliže odběratel tepelné energie používá zařízení, která ohrožují
život, zdraví nebo majetek osob nebo ovlivňují kvalitu dodávek v neprospěch dalších
odběratelů tepelné energie,
i) při neoprávněném odběru.
(5) Držitel licence na rozvod tepelné energie má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem4d) zřizovat a provozovat
na cizích nemovitostech rozvodná tepelná zařízení, stavět podpěrné body a přetínat
tyto nemovitosti potrubními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním
a provozem rozvodných tepelných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrožující provoz rozvodných tepelných zařízení,
pokud tak neučinil po předchozím upozornění a stanovení rozsahu vlastník dotčené
nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními předpisy
do uzavřených prostor a zařízení sloužících k výkonu činností a služeb orgánů Ministerstva
obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační
služby a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde jsou umístěna zařízení
telekomunikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných zařízení při
provádění prací ohrožujících jejich bezpečný provoz; v případě poškození žádat náhradu
veškerých nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a uvedení do provozu,
f) na náhradu škody při nedodržení základních parametrů dodávky tepelné
energie podle odstavce 3 písm. b),
g) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření,
zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí a k přenosu informací pro činnost
výpočetní techniky a informačních systémů.
(6) V případech uvedených v odstavci 4 je právo na náhradu škody vyloučeno.
Toto neplatí, nesplní-li dodavatel tepelné energie oznamovací povinnost uloženou
podle odstavce 4 písm. c) nebo v případech, kdy poruchu prokazatelně zavinil dodavatel
tepelné energie.
(7) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen zřídit věcné
břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci
5 písm. a), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; to neplatí, pokud držitel licence
na rozvod tepelné energie není vlastníkem dotčeného rozvodného tepelného zařízení;
v takovém případě plní tuto povinnost vlastník rozvodného tepelného zařízení. V případě,
že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný
nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického
práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu4e), příslušný vyvlastňovací
úřad rozhodne na návrh provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení věcného
břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. To platí i v případě,
kdy je stavba, pro kterou se právo vyvlastňuje, zřizována nebo již byla zřízena a
zřízení věcného břemene nezmařil držitel licence na rozvod tepelné energie nebo vlastník
rozvodného tepelného zařízení.
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při výkonu oprávnění
podle odstavce 5 písm. a) až d) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí
a vstup nebo vjezd na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen
uvést nemovitosti do původního stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených
prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti
a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění
stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(9) Držitel licence na výrobu tepelné energie a držitel licence na
rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s udělenou licencí a vyžadující odbornou
způsobilost podle zvláštních právních předpisů pouze kvalifikovanými pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a udržovat zařízení pro dodávky tepelné energie
tak, aby splňovala požadavky stanovené pro zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého
provozu,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům ministerstva, Energetického
regulačního úřadu pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a povinností
a umožnit jim přístup k zařízením, která k výkonu licencované činnosti slouží,
d) bilancovat pro každou teplonosnou látku výrobu, náklady, ztráty,
vlastní spotřebu a dodávky odděleně pro výrobu tepelné energie a rozvod tepelné energie
a poskytovat údaje pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodnému tepelnému zařízení nebo
zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávku tepelné energie bezprostředně
po odstranění příčin, které vedly k jejímu přerušení či omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů nouze
s výjimkou soustav zásobování tepelnou energií do výkonu 10 MW do 6 měsíců po obdržení
licence.
(10) Pokud byl vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práv
držitele licence na rozvod tepelné energie podle odstavce 5 písm. a) nebo b) omezen
v obvyklém užívání nemovitosti nebo mu vznikla újma na majetku, má právo na přiměřenou
jednorázovou náhradu5). Právo na náhradu podle věty první lze uplatnit u držitele
licence na rozvod tepelné energie do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo újmě došlo,
jinak právo zaniká.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za předpokladu, že
neohrozí jejich spolehlivost nebo bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví
či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení,
veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení nebo s nimi být v souběhu, a to způsobem
přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných
vlastníků. Souběhem je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného,
případně bezpečnostního pásma druhého zařízení. Při opravách poruch a při stavebních
úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat
vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při
zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1) Odběratel tepelné energie má právo na připojení ke zdroji tepelné
energie nebo rozvodnému tepelnému zařízení v případě, že
a) se nachází v místě výkonu licencované činnosti,
b) má zřízenou tepelnou přípojku a odběrné tepelné zařízení v souladu
s technickými předpisy,
c) splňuje podmínky týkající se výkonu, místa, způsobu, základních
parametrů teplonosné látky a termínu připojení stanovené dodavatelem, a
d) dodávka tepelné energie je v souladu se schválenou územní energetickou
koncepcí.11)
(2) Odběratel tepelné energie má právo na náhradu škody při nedodržení
základních parametrů dodávky tepelné energie. Právo na náhradu škody je vyloučeno
v případech podle § 76 odst. 4.
(3) Oznámí-li dodavatel tepelné energie odběrateli tepelné energie změnu
teplonosné látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení
nebo rozvodného tepelného zařízení, má odběratel tepelné energie právo od smlouvy
o dodávkách tepelné energie odstoupit s účinky k oznámenému termínu změn. Změnu teplonosné
látky nebo jejích parametrů vyžadující úpravu odběrného tepelného zařízení nebo rozvodného
tepelného zařízení je povinen dodavatel tepelné energie oznámit písemně nejméně 12
měsíců předem. Neodstoupí-li odběratel tepelné energie od smlouvy o dodávce tepelné
energie, je povinen upravit na svůj náklad odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné
tepelné zařízení tak, aby odpovídalo oznámeným změnám. Odběratel tepelné energie
je dále povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro instalaci měřicího
zařízení v souladu s technickými podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím
projednání s dodavatelem tepelné energie.
(4) Odběratel tepelné energie může zřídit a provozovat náhradní nebo
jiný zdroj tepelné energie, který je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo
může ovlivnit jeho provoz, teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její
parametry, pouze po písemné dohodě s držitelem licence na rozvod tepelné energie.
(5) Změna způsobu dodávky nebo změna způsobu vytápění může být provedena
pouze na základě stavebního řízení se souhlasem orgánů ochrany životního prostředí
a v souladu s územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané jednorázové náklady
na provedení těchto změn a rovněž takové náklady spojené s odpojením od rozvodného
tepelného zařízení včetně odstranění tepelné přípojky nebo předávací stanice uhradí
ten, kdo změnu nebo odpojení od rozvodného tepelného zařízení požaduje.
(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je umístěno rozvodné tepelné zařízení
nebo jeho část nezbytná pro dodávku třetím osobám, jsou povinni umístění a provozování
tohoto zařízení nadále strpět.
(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech, kterými prochází
neměřená tepelná energie, je zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele
licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie. Odběratel tepelné
energie je na žádost dodavatele tepelné energie povinen umožnit přístup k částem
odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná energie.
(8) Zákazník má právo poskytovat jiné osobě odebranou tepelnou energii,
a to prostřednictvím vlastního nebo jím provozovaného odběrného tepelného zařízení;
náklady na nákup tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčtuje dohodnutým způsobem.
§ 78
Měření
(1) Povinností dodavatele tepelné energie je dodávku tepelné energie
měřit, vyhodnocovat a vyúčtovat odběrateli tepelné energie podle skutečných parametrů
teplonosné látky a údajů měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí, zapojí, udržuje
a pravidelně ověřuje správnost měření v souladu se zvláštním právním předpisem12).
Odběratel tepelné energie má právo na ověření správnosti odečtu naměřených hodnot.
V případě, že předávací stanice slouží pro dodávku tepelné energie pouze pro jeden
objekt, lze instalovat měření12) tepelné energie na vstupu nebo na výstupu z této
předávací stanice.
(2) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo byla-li zjištěna
závada na měřicím zařízení, je dodavatel tepelné energie povinen na základě písemné
žádosti zákazníka do 30 dnů ověřit správnost měření a v případě zjištěné závady měřicí
zařízení vyměnit. Zákazník je povinen poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou
součinnost. Je-li zjištěna závada měřicího zařízení, hradí náklady spojené s jeho
přezkoušením a výměnou dodavatel tepelné energie. Není-li závada zjištěna, hradí
tyto náklady zákazník. Toto ustanovení se použije obdobně též na dodávky tepelné
energie distributorům tepelné energie, pokud smlouva o dodávce tepelné energie nestanoví
jinak.
(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné
energie se zakazuje.
(4) Dodavatel tepelné energie má právo měřicí zařízení osadit a zajistit
proti neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty naměřených hodnot, odběratel
tepelné energie je povinen to umožnit. Zjistí-li odběratel tepelné energie porušení
měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je povinen to neprodleně oznámit dodavateli
tepelné energie.
(5) Odběratel tepelné energie je v případech společné dodávky tepelné
energie do více odběrných míst povinen poskytnout dodavateli tepelné energie údaje
ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údaje ze zařízení pro rozdělování
nákladů na vytápění a další údaje potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a
dodávku teplé vody.
§ 79
Tepelná přípojka a předávací stanice
(1) Předávací stanici určenou pro odběr tepelné energie pouze pro jeden
objekt nebo tepelnou přípojku zřizuje na vlastní náklady odběratel tepelné energie,
není-li dohodnuto jinak.
(2) Vlastníkem tepelné přípojky nebo předávací stanice je ten, kdo ji
zřídil, není-li dohodnuto jinak.
(3) Opravy a údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice zajišťuje
na své náklady její vlastník.
(4) Dodavatel tepelné energie je povinen za úhradu předávací stanici
určenou pouze pro jeden objekt nebo tepelnou přípojku udržovat a opravovat, pokud
o to její vlastník písemně požádá.
§ 80
zrušen
§ 81
zrušen
§ 82
zrušen
§ 83
zrušen
§ 84
zrušen
§ 85
zrušen
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1) Přeložkou rozvodného tepelného zařízení se rozumí dílčí změna trasy
vedení či přemístění některého souboru nebo prvku tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišťuje jejich vlastník
na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník
rozvodného tepelného zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal,
se způsobem provedení přeložky a náklady na její provedení. Náklady na provedení
přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po provedení přeložky
nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti
zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého
provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká
dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení,
kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní
souhlas s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden
z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie
do provozu.
(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách
zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo
k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod
tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5
m.
(3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách,
je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5
m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi
ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým
by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo
ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak,
aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci
veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném
pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti,
umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování
trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném
souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné
stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují
k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení
záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního
plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné
pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby
dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení
přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod
tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní
podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel
zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu
a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního
stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu
předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
(7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká
trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu
se stavebním zákonem33).
§ 88
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v soustavě zásobování tepelnou
energií v důsledku
a) živelní události,
b) opatření státního orgánu za nouzového stavu, stavu ohrožení státu
nebo válečného stavu10),
c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů10a),
e) teroristického činu,
f) nevyrovnané bilance v soustavě zásobování tepelnou energií, nebo
g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
h) a způsobuje významný a náhlý nedostatek tepelné energie nebo ohrožení
celistvosti soustavy zásobování tepelnou energií, její bezpečnosti a spolehlivosti
provozu.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných v situaci,
kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou držitelé licence
na rozvod tepelné energie a odběratelé tepelné energie povinni se podřídit omezení
spotřeby tepelné energie bez ohledu na uzavřené smlouvy. Držitelé licence na rozvod
tepelné energie mohou v nezbytném rozsahu využívat zařízení odběratelů tepelné energie.
(4) Stav nouze a jeho ukončení pro celé území státu vyhlašuje ministerstvo,
pro jeho část krajský úřad nebo Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích
prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který stav nouze vyhlásil, je povinen
neprodleně informovat Ministerstvo vnitra a příslušné hasičské záchranné sbory krajů
o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné energie.
(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50% z jednoho zdroje je
držitel licence na rozvod tepelné energie povinen přezkoumat účinky výpadku tohoto
zdroje a podle výsledku zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na náhradu
škody vyloučeno.
§ 89
Neoprávněný odběr tepelné energie a neoprávněná dodávka tepelné energie
(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je
a) odběr tepelné energie bez právního důvodu nebo pokud právní důvod
odpadl,
b) odběr tepelné energie při opakovaném neplnění smluvených platebních
povinností nebo platebních povinností vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným
odběrem tepelné energie, které nejsou splněny ani po upozornění,
c) připojení nebo odběr tepelné energie z té části odběrného tepelného
zařízení nebo rozvodného tepelného zařízení, kterou prochází neměřená tepelná energie,
d) odběr tepelné energie měřený měřicím zařízením, které
1. nezaznamenalo
odběr tepelné energie nebo zaznamenalo odběr tepelné energie nesprávně ke škodě dodavatele
tepelné energie v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo
jeho součástí či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy,
které údaje o skutečné spotřebě tepelné energie změnily,
2. nebylo osazeno dodavatelem
tepelné energie, nebo jehož osazení jím nebylo schváleno,
3. vykazuje chyby měření
ve prospěch odběratele tepelné energie a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti
neoprávněné manipulaci, nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení,
e) odběr tepelné energie v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem
na rozvodném tepelném zařízení,
f) odběr tepelné energie bez umožnění přístupu k měřicímu zařízení
a neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu,
údržby, výměny či odpojení měřicího zařízení, přestože byl odběratel tepelné energie
k umožnění přístupu alespoň 15 dnů předem písemně vyzván.
(2) Neoprávněnou dodávkou tepelné energie je dodávka tepelné energie
do rozvodného tepelného zařízení provozovaného držitelem licence na rozvod tepelné
energie bez smlouvy o dodávce tepelné energie nebo v rozporu s ní nebo bez písemného
souhlasu tohoto držitele licence.
(3) Neoprávněný odběr a neoprávněná dodávka tepelné energie se zakazuje.
(4) Při neoprávněném odběru tepelné energie je osoba, která neoprávněně
odebírala nebo odebírá tepelnou energii, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu.
Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna
uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonu spotřebičů tepla a obvyklé doby
jejich využití, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelně nezbytně nutné
náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru tepelné energie.
HLAVA TŘETÍ
PŘESTUPKY
§ 90
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění
k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a,
b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické
či právnické osobě v rozporu s § 3 odst. 3 nebo poruší zákaz stanovený v § 3 odst.
6,
c) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli
licence pvýkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
d) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26
odst. 6,
e) poruší některou z povinností stanovených v § 22 odst. 3, § 28 odst.
2 písm. a) až f), h), j), k) nebo v § 28 odst. 7 nebo některou z povinností stanovených
v § 62 odst. 2 písm. b) až i) nebo v § 62 odst. 4,
f) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází
neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém
zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
g) provozuje vlastní náhradní zdroj bez dohody s provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 4 nebo provozuje
výrobnu elektřiny, která je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou
v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6,
h) jako provozovatel přímého vedení nebo přímého plynovodu poruší některou
z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3,
i) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní
přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy
nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,
j) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové
soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy
výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník
nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné
energie podle § 87 odst. 6,
k) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo
v § 68 odst. 3 nebo 5,
l) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13
nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §
68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními
§ 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo
umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
m) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce
elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné
distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,
n) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49
odst. 2 nebo podle § 71 odst. 4,
o) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy
zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně
po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo podle § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné
porušení měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
p) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne
do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst.
3,
q) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup
k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle §
49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu
zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího
zařízení nebo přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné
energie přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená
tepelná energie, podle § 77 odst. 7,
r) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek
elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se nepodřídí omezení
spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
s) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst.
6,
t) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení
při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení
pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie
podle § 77 odst. 3,
u) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který
je propojen s rozvodným tepelným zařízením, nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení,
teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody
s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
v) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného
tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6,
w) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence
na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
x) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných
pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které
slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
y) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí
bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
z) jako člen statutárního orgánu, člen dozorčí rady nebo správní rady
nebo zaměstnanec přímo podřízený vedoucímu zaměstnanci v záležitostech týkajících
se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy se účastní na podnikání jiné osoby,
která je součástí téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo nabude vůči takové osobě právo na podíl na
zisku nebo jiné obdobné plnění v rozporu s § 58d odst. 4 nebo poruší povinnost uvedenou
v § 58d odst. 5, nebo
aa) jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu
stanovených v § 25a odst. 5, § 58d odst. 4 nebo 5, § 58i odst. 4, § 58j odst. 6 až
8, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(2) Fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více
odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona
o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění nebo další údaje
potřebné pro rozdělování nákladů na vytápění a dodávku teplé vody v rozporu s § 78
odst. 5,
b) poruší některou z povinností uvedenou v § 66 odst. 3,
c) jako člen statutárního orgánu nebo vedoucí zaměstnanec provozovatele
distribuční soustavy poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 7,
d) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve
stanovené přiměřené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
e) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5
Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení
o velkoobchodním trhu s energií,
g) nezajistí zveřejnění důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3 Nařízení
o velkoobchodním trhu s energií,
h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s
energií,
i) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím,
že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst.
5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
j) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle
§ 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle
tohoto zákona povinen.
(3) Fyzická osoba se jako zaměstnanec Energetického regulačního úřadu nebo
po skončení pracovněprávního nebo jiného vztahu k Energetickému regulačnímu úřadu
dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
(4) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) až y) nebo odstavci 2 písm.
c) nebo odstavci 3 lze uložit pokuta až do výše 100 000 Kč. Za přestupek uvedený
v odstavci 1 písm. z) nebo aa) lze uložit pokuta až do výše 500 000 Kč. Za přestupek
uvedený v odstavci 2 písm. a), b) a d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za
přestupek uvedený v odstavci 2 písm. e) až j) se uloží pokuta až do výše 1 000 000
Kč.
§ 91
Přestupky držitele licence
(1) Držitel licence se dopustí přestupku tím, že
a) nenavrhne nového odpovědného zástupce ve stanovené lhůtě podle §
6 odst. 6,
b) neoznámí neprodleně změny podmínek pro udělení licence nebo změny
týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení
licence, nepředloží o nich doklady nebo neoznámí nejpozději do 30. dubna Energetickému
regulačnímu úřadu souhrnné změny svých energetických zařízení za uplynulý kalendářní
rok u nově vybudovaných nebo získaných energetických zařízení na svých vymezených
územích nebo nepožádá o změnu rozhodnutí o udělení licence podle § 9 odst. 1,
c) nesplní některou z povinností podle § 11 odst. 1 až 4,
d) neuveřejní stanoveným způsobem a ve stanovené lhůtě uplatňované
podmínky dodávek plynu nebo elektřiny nebo ceny za dodávku plynu nebo elektřiny podle
§ 11a odst. 1 nebo neumožní neznevýhodňující výběr způsobu platby za dodanou elektřinu
nebo plyn podle § 11a odst. 6,
e) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve
stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 1 nebo neposkytne
Komisi ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 3,
f) poruší některou z povinností podle § 20 odst. 1 až 3 nebo podle
§ 20 odst. 6 nebo 7,
g) poruší některý ze zákazů uvedených v § 53 odst. 3 nebo v § 74 odst.
6, nebo
h) zahájí výkon licencované činnosti v rozporu s § 9 odst. 5,
i) nevede samostatné účty vztahující se k povinnosti nad rámec licence
podle § 12 odst. 6,
j) nepředloží regulační výkazy podle § 20 odst. 6 ve struktuře, obsahu
a termínech stanovených prováděcím právním předpisem,
k) nesplní povinnost podle § 22 odst. 3,
l) při uplatňování záloh za dodávky elektřiny, plynu nebo tepelné energie
nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby elektřiny,
plynu nebo tepelné energie v následujícím zúčtovacím období podle § 11a odst. 7.
(2) Držitel licence na výrobu elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny v rozporu s § 23 odst.
1 písm. e),
c) poruší některou z povinností uvedených v § 23 odst. 2 písm. a) až
i) nebo písm. k) až r),
d) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
e) nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26
odst. 6,
f) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 30c odst. 2,
g) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení
podle § 49 odst. 2,
h) neoznámí provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy zjištěné
závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně
po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu
provozovatele přenosové nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
i) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup
k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6, nebo
j) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny
podle § 54 odst. 5.
(3) Držitel licence na přenos elektřiny se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) provozuje přenosovou soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu
nezávislosti, podle § 10a nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst. 2 nebo
3,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny
podle § 24 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin,
které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 24 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 1 písm. a),
c), d), e) nebo f) nebo odst. 10 písm. a) až d), f) až l), o), s), t) nebo w) až
z),
e) poruší některou z povinností uvedených v § 24 odst. 10 písm. e),
m), n), p), r), u) nebo v),
f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 24a odst. 2,
g) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele přenosové
soustavy uvedených v § 26 odst. 1, 3 nebo 5,
h) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 2,
i) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení,
jeho udržování nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
j) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 49 odst. 8,
k) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.
3,
l) překročí některé z oprávnění uvedených v § 24 odst. 3 písm. c) nebo
d), nebo
m) nesplní některou z povinností provozovatele přenosové soustavy podle
Nařízení o podmínkách pro přístup k sítím pro přeshraniční obchod s elektřinou nebo
podle přímo použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení.
(4) Držitel licence na distribuci elektřiny se dopustí přestupku tím,
že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle §
12a odst. 5,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávek elektřiny
podle § 25 odst. 5 nebo neobnoví dodávku elektřiny bezprostředně po odstranění příčin,
které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 25 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 25 odst. 1 písm. a) nebo
c), 10 nebo 11,
e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených
v § 25a odst. 2,
f) poruší některou z povinností uvedených v § 25a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost
nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí
rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 25a odst. 5,
g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část
do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku
v rozporu s § 25a odst. 8,
h) jedná v rozporu s § 25a odst. 10,
i) při výkonu činností technického dispečinku provozovatele distribuční
soustavy poruší některou z povinností technického dispečinku provozovatele distribuční
soustavy uvedených v § 26 odst. 2 až 5,
j) poruší povinnost vůči vlastníku elektrické přípojky uvedenou v §
45 odst. 6,
k) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 47 odst. 2,
l) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení
podle § 49 odst. 2,
m) neoznámí provozovateli přenosové soustavy nebo jinému provozovateli
distribuční soustavy zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné
manipulaci neprodleně po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího
zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo jiného provozovatele
distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4,
n) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup
k měřicímu zařízení podle § 49 odst. 6,
o) nezajistí na svůj náklad instalaci vlastního měřicího zařízení,
jeho udržování a pravidelné ověřování správnosti měření podle § 49 odst. 7,
p) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 49 odst. 8,
q) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 54 odst.
4, nebo
r) překročí některé z oprávnění uvedených v § 25 odst. 3 písm. b) až
d).
(5) Držitel licence na obchod s elektřinou se dopustí přestupku tím,
že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) jako dodavatel poslední instance nedodá elektřinu podle § 12a odst.
2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy
zahájení dodávky, výši ceny nebo jiné podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,
c) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 30 odst. 2, nebo
e) přeruší nebo ukončí dodávku elektřiny zákazníkovi v rozporu s §
30 odst. 1 písm. d).
(6) Držitel licence na výrobu plynu se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) omezí, přeruší nebo ukončí dodávku plynu v rozporu s § 57 odst.
1 písm. e),
c) omezí nebo přeruší provoz výrobny plynu nebo těžebních plynovodů
v rozporu s § 57 odst. 1 písm. c),
d) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení dodávky plynu
podle § 57 odst. 5 nebo neobnoví dodávku plynu bezprostředně po odstranění příčin,
které vedly k jejímu omezení nebo přerušení, podle § 57 odst. 6,
e) poruší některou z povinností uvedených v § 57 odst. 8 písm. b) až
p),
f) poruší některý ze zákazů uvedených v § 24a odst. 5 nebo v § 58n
odst. 5,
g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností
uvedenou v § 64 odst. 2,
h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 8,
i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení
podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní
soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
k) neumožní provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční
soustavy přístup k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
l) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle
§ 73 odst. 5,
m) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle §
73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí
likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
n) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst.
1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu
a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2, nebo
o) nesplní některou z povinností výrobce plynu podle Nařízení o opatřeních
na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(7) Držitel licence na přepravu plynu se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) provozuje přepravní soustavu, aniž by byl držitelem certifikátu
nezávislosti podle § 10a odst. 1, nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 10a odst.
2 nebo 3,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení přepravy
plynu podle § 58 odst. 5 nebo podle § 58 odst. 6 neobnoví přepravu plynu bezprostředně
po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení nebo přerušení,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. a) až
e), g), m) nebo n), r) až t), v), w) nebo aa) až dd),
e) poruší některou z povinností uvedených v § 58 odst. 8 písm. f),
h) až l), o) až q), u), x), y) nebo z),
f) poruší některou z podmínek nezávislosti podle § 58n odst. 2,
g) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností
uvedenou v § 64 odst. 2,
h) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 9,
i) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
j) nevybaví zákazníka, jehož odběrné plynové zařízení je připojeno
k přepravní soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
k) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování
nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
l) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 71 odst. 9,
m) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.
3,
n) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle §
73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí
likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
o) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě
stavu nouze vyhlášeného pro celé území státu podle § 73 odst. 9,
p) překročí některé z oprávnění uvedených v § 58 odst. 1 písm. h) nebo
i),
q) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo
použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo
r) nesplní některou z povinností provozovatele přepravní soustavy podle
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy součástí vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, dopustí se držitel licence na přepravu plynu dále přestupku
tím, že
a) nemá právní formu společnosti podle § 58b odst. 1,
b) nevydá akcie na jméno jako cenný papír nebo akcie na jméno nebo
na majitele jako zaknihovaný cenný papír podle § 58b odst. 2 písm. a), nezřídí statutární
orgán podle § 58b odst. 2 písm. b) nebo nevydá stanovy podle § 58b odst. 2 písm.
c),
c) nezřídí dozorčí radu podle § 58b odst. 3 písm. a), nejmenuje stanovený
počet jednatelů podle § 58b odst. 3 písm. b) nebo neupraví základní organizační strukturu,
organizační zajištění vnitřního řídícího a kontrolního systému podle § 58b odst.
3 písm. c),
d) nejmenuje nebo nezvolí členy statutárního orgánu podle § 58b odst.
4,
e) poskytne plnění ve prospěch člena statutárního orgánu v rozporu
s § 58c odst. 6,
f) jmenuje nebo zvolí členem statutárního orgánu osobu v rozporu s
§ 58d odst. 1 nebo 2,
g) zvolí členem dozorčí rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického
regulačního úřadu, nebo zaměstnává v pracovněprávním vztahu na pozici přímo podřízené
vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci v nejvyšší linii řízení v záležitostech
týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy, osobu, která nesplňuje
podmínky podle § 58d odst. 1 až 3,
h) poskytne ve prospěch člena statutárního orgánu, člena dozorčí rady
nebo správní rady, k jehož volbě je třeba schválení Energetického regulačního úřadu,
nebo zaměstnance přímo podřízeného vedoucímu zaměstnanci ve výkonné řídící funkci
v nejvyšší linii řízení provozovatele přepravní soustavy v záležitostech týkajících
se provozu, údržby nebo rozvoje přepravní soustavy plnění v rozporu s § 58d odst.
4,
i) poruší zákaz uvedený v § 58e odst. 2,
j) sám nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v dceřiné společnosti,
která vyrábí plyn, obchoduje s plynem nebo vlastní zařízení na výrobu plynu, nebo
vůči takové dceřiné společnosti nabude právo na podíl na zisku nebo jiné obdobné
plnění v rozporu s § 58g odst. 2,
k) poruší některou z povinností uvedených v § 58g odst. 3 nebo 4,
l) poruší některou z povinností uvedených v § 58h odst. 1 nebo 2,
m) poruší některý ze zákazů uvedených v § 58h odst. 4, 5, 10 nebo 11
nebo některou z povinností uvedených v § 58h odst. 9 nebo 12,
n) poskytne službu jiné osobě, která je součástí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 6,
o) jedná v rozporu s § 58h odst. 8 nebo vykonává činnost v obchodních
prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná osoba, která je součástí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, v rozporu s § 58h odst. 8,
p) nepřijme program rovného zacházení nebo jej nezveřejní podle § 58i
odst. 1 nebo nezajistí řádné provádění programu rovného zacházení podle § 58i odst.
2,
q) nejmenuje nebo jinak neustanoví do funkce auditora programu podle
§ 58j odst. 1 nebo jmenuje nebo jinak ustanoví do funkce auditora programu osobu,
která nesplňuje podmínky podle § 58d odst. 1,
r) neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou
nezbytnou součinnost nebo neseznámí s programem rovného zacházení statutární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady nebo zaměstnance podle § 58j odst. 8 nebo 9,
s) nezpracuje nebo nepředloží ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu
úřadu desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy podle § 58k odst. 1, nebo
t) nepřipojí k přepravní soustavě zařízení jiné přepravní soustavy,
distribuční soustavy, zásobníku plynu nebo odběrné plynové zařízení podle § 58m odst.
1,
u) poruší některou z povinností uvedenou v § 58g odst. 8.
(9) Držitel licence na distribuci plynu se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) nepředá dodavateli poslední instance identifikační údaje podle §
12a odst. 5,
c) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení distribuce
plynu podle § 59 odst. 5 nebo neobnoví distribuci plynu bezprostředně po odstranění
příčin podle § 59 odst. 6,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 59 odst. 8 písm. a),
b), d) až y) nebo z) až ff),
e) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených
v § 59a odst. 2,
f) poruší některou z povinností uvedených v § 59a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost
nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí
rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 59a odst. 5,
g) jako nájemce nepřevezme propachtovaný obchodní závod nebo jeho část
do svého účetnictví nebo nesdělí pachtýři informace o hodnotě propachtovaného majetku
v rozporu s § 59a odst. 9,
h) jedná v rozporu s § 59a odst. 12,
i) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností
uvedenou v § 64 odst. 2,
j) neprovozuje, neudržuje nebo neopraví plynovodní přípojku na žádost
jejího vlastníka podle § 66 odst. 4,
k) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 8,
l) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem jejího
provedení nebo předpokládanými náklady na její provedení podle § 70 odst. 2,
m) nevybaví všechny zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je
připojeno k jím provozované soustavě, měřicím zařízením podle § 71 odst. 2,
n) nezajistí instalaci vlastního měřicího zařízení, jeho udržování
nebo pravidelné ověřování správnosti měření podle § 71 odst. 8,
o) nevymění měřicí zařízení nebo nezajistí ověření správnosti měření
podle § 71 odst. 9,
p) poruší některou z povinností při stavu nouze uvedených v § 73 odst.
4,
q) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle §
73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí
likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
r) nekoordinuje odstranění havárií nebo obnovení dodávek plynu v případě
stavu nouze vyhlášeného pro část území státu podle § 73 odst. 9,
s) překročí některé z oprávnění uvedených v § 59 odst. 1 písm. i),
j) nebo l), nebo
t) nesplní některou z povinností provozovatele distribuční soustavy
podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu,
u) poruší povinnost uvedenou v § 59a odst. 6 nebo v § 59a odst. 8.
(10) Držitel licence na uskladňování plynu se dopustí přestupku tím,
že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) neoznámí započetí nebo skončení omezení nebo přerušení činností
spojených s uskladňováním plynu podle § 60 odst. 5 nebo neobnoví činnosti spojené
s uskladňováním plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejímu omezení
nebo přerušení, podle § 60 odst. 6,
c) poruší některou z povinností uvedených v § 60 odst. 8 písm. a),
b) nebo d) až u),
d) poruší některé z kritérií nebo poruší některou z povinností uvedených
v § 60a odst. 2,
e) poruší některou z povinností uvedených v § 60a odst. 3 nebo 4, nebo
neposkytne auditorovi programu informace nebo podklady nebo jinou nezbytnou součinnost
nebo neseznámí s programem rovného zacházení členy statutárního orgánu, členy dozorčí
rady nebo správní rady nebo zaměstnance podle § 60a odst. 5,
f) při výkonu činností technického dispečinku poruší některou z povinností
uvedenou v § 64 odst. 2,
g) neoznámí ministerstvu změny údajů uvedených v rozhodnutí o udělení
autorizace podle § 67 odst. 8,
h) neupraví na svůj náklad předávací místo pro instalaci měřicího zařízení
podle § 71 odst. 4 nebo zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přepravní
nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 5,
i) neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup
k měřicímu zařízení podle § 71 odst. 6,
j) nepodřídí se omezení spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu podle
§ 73 odst. 5,
k) nepodílí se na odstranění havárií nebo obnovení dodávek podle §
73 odst. 7 nebo bezprostředně po vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze nezahájí
likvidaci následků podle § 73 odst. 8,
l) omezí nebo přeruší činnosti spojené s uskladňováním plynu v rozporu
s § 60 odst. 1 písm. f),
m) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle
Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám nebo podle přímo
použitelného předpisu vydaného na jeho základě nebo k jeho provedení, nebo
n) nesplní některou z povinností provozovatele zásobníku plynu podle
Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(11) Držitel licence na obchod s plynem se dopustí přestupku tím, že
a) poruší opatření stanovené formou opatření obecné povahy podle §
18a odst. 3,
b) jako dodavatel poslední instance nedodává plyn podle § 12a odst.
2 nebo 7 nebo neoznámí dotčenému zákazníkovi nebo provozovateli distribuční soustavy
zahájení dodávky, výši ceny nebo ostatní podmínky dodávky podle § 12a odst. 4,
c) poruší některý ze zákazů stanovených v § 24a odst. 5 nebo § 58n
odst. 5,
d) poruší některou z povinností uvedených v § 61 odst. 2,
e) nezajistí bezpečnostní standard dodávky plynu podle § 73a odst.
1 nebo nepředá operátorovi trhu a Energetickému regulačnímu úřadu údaje o rozsahu
a způsobu zajištění bezpečnostního standardu podle § 73a odst. 2,
f) omezí nebo přeruší dodávku plynu zákazníkovi v rozporu s § 61 odst.
1 písm. d), nebo
g) nesplní některou z povinností obchodníka s plynem podle Nařízení
o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(12) Držitel licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod
tepelné energie se dopustí přestupku tím, že
a) neuzavře smlouvu o dodávce tepelné energie, ačkoli mu odběratel
poskytne nezbytné technické údaje, nebo nezajistí dodávku tepelné energie podle §
76 odst. 1,
b) překročí některé z oprávnění uvedených v § 76 odst. 4,
c) poruší některou z povinností uvedených v § 76 odst. 9,
d) neměří, nevyhodnocuje nebo neúčtuje dodávku tepelné energie podle
skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí
nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle §
78 odst. 1,
e) neověří správnost měření nebo nevymění měřicí zařízení podle § 78
odst. 2,
f) neseznámí toho, kdo potřebu přeložky vyvolal se způsobem jejího
provedení nebo náklady na její provedení, podle § 86 odst. 2,
g) neinformuje vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu nebo době
trvání provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie podle §
87 odst. 6,
h) nepodřídí se omezení spotřeby tepelné energie při předcházení stavu
nouze nebo při stavu nouze podle § 88 odst. 3, nebo
i) nepřezkoumal účinky výpadku zdroje nebo nezřídil vstupy do tepelné
sítě pro připojení náhradních zdrojů podle § 88 odst. 5.
(13) Držitel licence na činnosti operátora trhu se dopustí přestupku tím,
že poruší některou z povinností podle § 20a odst. 3.
(14) Za přestupek lze uložit pokuta do
a) 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy za poslední ukončené účetní
období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 3 písm. b), d), nebo m), odstavci 7
písm. b), d), q) nebo r), nebo odstavci 8,
b) 50 000 000 Kč nebo 1 % z čistého obratu dosaženého držitelem licence
za poslední ukončené účetní období, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 2, 3 písm.
a), c), e) až l), odstavci 4 až 6, odstavci 7 písm. a), c), e) až p) nebo odstavci
9 až 11,
c) 15 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 1 nebo odstavci
12,
d) 3 000 000 Kč, jde-li o přestupek uvedený v odstavci 13.
§ 91a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) podniká v energetických odvětvích bez licence nebo bez oprávnění
k podnikání uznaného Energetickým regulačním úřadem podle § 7a nebo neoznámí Energetickému
regulačnímu úřadu zánik oprávnění podle § 7a odst. 3,
b) poskytuje odebranou elektřinu, plyn nebo tepelnou energii jiné osobě
v rozporu s § 3 odst. 3,
c) poruší zákaz stanovený v § 3 odst. 6,
d) jako vlastník energetického zařízení neumožní určenému držiteli
licence výkon licencované činnosti podle § 12 odst. 1,
e) neposkytne ministerstvu, Energetickému regulačnímu úřadu nebo Státní
energetické inspekci ve stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle
§ 15a odst. 1,
f) jako vlastník nebo propachtovatel energetického zařízení nevede
v účtovém rozvrhu účty pro účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pachtu
energetického zařízení podle § 20 odst. 5,
g) neposkytne operátorovi trhu údaje nezbytné pro plnění jeho povinností
nebo neposkytne informace o změnách dodavatele plynu podle § 20a odst. 5 písm. a)
nebo f) nebo nepředá nezbytné údaje potřebné k dispečerskému řízení podle § 26 odst.
6,
h) poruší povinnost podle § 22 odst. 3,
i) poruší některou z povinností stanovených v § 28 odst. 2 písm. a)
až f), h), j), k) nebo odst. 7 nebo některou z povinností stanovených v § 62 odst.
2 písm. b) až i), v § 62 odst. 3 nebo 4,
j) provede zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází
neměřená elektřina, bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distribuční soustavy v rozporu s § 28 odst. 3 nebo provede zásah na odběrném plynovém
zařízení před měřicím zařízením bez předchozího písemného souhlasu provozovatele
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 71 odst. 11,
k) v rozporu s § 28 odst. 5 nebo 6 provozuje výrobnu elektřiny, která
je propojena s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou,
l) jako vlastník přímého vedení nebo provozovatel přímého plynovodu
poruší některou z povinností stanovených v § 43 nebo § 65 odst. 3 nebo jako vlastník
příslušné části elektrizační soustavy nebo osoba provozující plynárenské zařízení
bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo
neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností
v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11 nebo § 68 odst. 4,
m) nezajistí provoz, údržbu nebo opravy elektrické nebo plynovodní
přípojky podle § 45 odst. 5 nebo § 66 odst. 3 nebo nezajistí jako vlastník opravy
nebo údržbu tepelné přípojky nebo předávací stanice podle § 79 odst. 3,
n) jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové
soustavy, provozovateli přepravní soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy
výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4 nebo § 68 odst. 5 nebo jako vlastník
nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné
energie podle § 87 odst. 6,
o) poruší některý ze zákazů stanovených v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo
§ 68 odst. 3 nebo 5,
p) nesplní některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13
nebo § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními §
68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními
§ 68 odst. 4 nebo vysadí trvalé porosty v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 6 nebo
umístí stavbu v bezpečnostním pásmu v rozporu s ustanoveními § 69 odst. 3,
q) neupraví odběrné místo pro instalaci měřicího zařízení podle § 49
odst. 2 nebo § 71 odst. 4,
r) neoznámí provozovateli přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy
zjištěné závady na měřicím zařízení nebo zajištění proti neoprávněné manipulaci neprodleně
po jejich zjištění podle § 49 odst. 4 nebo § 71 odst. 7 nebo neoznámí zjištěné porušení
měřicího zařízení nebo jeho zajištění podle § 78 odst. 4,
s) zasáhne do měřicího zařízení bez souhlasu provozovatele přenosové,
přepravní nebo distribuční soustavy v rozporu s § 49 odst. 4, § 71 odst. 5 nebo zasáhne
do měřicího zařízení bez souhlasu dodavatele tepelné energie v rozporu s § 78 odst.
3,
t) neumožní provozovateli přenosové nebo distribuční soustavy přístup
k měřicímu zařízení nebo neměřeným částem odběrného elektrického zařízení podle §
49 odst. 6 nebo provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy přístup k měřicímu
zařízení podle § 71 odst. 6 nebo neumožní dodavateli tepelné energie osazení měřicího
zařízení a přístup k němu podle § 78 odst. 4 nebo neumožní dodavateli tepelné energie
přístup k částem odběrného tepelného zařízení, kterými prochází neměřená tepelná
energie, podle § 77 odst. 7,
u) poruší zákaz neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce
elektřiny uvedený v § 53 odst. 3 nebo zákaz neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné
distribuce plynu uvedený v § 74 odst. 6,
v) nepodřídí se omezení spotřeby elektřiny, plynu nebo změně dodávek
elektřiny nebo plynu podle § 54 odst. 5 nebo § 73 odst. 5 nebo se nepodřídí omezení
spotřeby tepelné energie podle § 88 odst. 3,
w) vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy,
provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst.
6,
x) neupraví odběrné tepelné zařízení nebo rozvodné tepelné zařízení
při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů nebo neupraví odběrné tepelné zařízení
pro instalaci měřicího zařízení po předchozím projednání s dodavatelem tepelné energie
podle § 77 odst. 3,
y) zřídí a provozuje náhradní či jiný zdroj tepelné energie, který
je propojen s rozvodným tepelným zařízením nebo může ovlivnit provoz tohoto zařízení,
teplonosnou látku v rozvodném tepelném zařízení nebo její parametry bez písemné dohody
s držitelem licence na rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 4,
z) jako vlastník nemovitosti nestrpí umístění nebo provozování rozvodného
tepelného zařízení nebo jeho části podle § 77 odst. 6.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dále dopustí přestupku tím, že
a) provede úpravy na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, bez souhlasu držitele licence
na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné energie v rozporu s § 77 odst. 7,
b) poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných
pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které
slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4,
c) jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí
bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5,
d) neposkytne v případech společné dodávky tepelné energie do více
odběrných míst dodavateli tepelné energie údaje ze stanovených měřidel podle zákona
o metrologii nebo ze zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění a další údaje podle
§ 78 odst. 5,
e) jako člen statutárního orgánu provozovatele distribuční soustavy
poruší zákaz v § 25a odst. 6 nebo v § 59a odst. 6,
f) znemožní nebo závažně ztíží výkon dozoru podle § 18 odst. 1 tím,
že neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle § 18 odst.
5 nebo nesplní některou z povinností podle kontrolního řádu,
g) neumožní Energetickému regulačnímu úřadu výkon jeho oprávnění podle
§ 18b nebo neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu součinnost, ač je k tomu podle
tohoto zákona povinen.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím,
že jako auditor programu poruší některou z povinností auditora programu stanovených
v § 25a odst. 5, § 58i odst. 8 až 10, § 59a odst. 5 nebo § 60a odst. 5.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako dodavatel tepelné
energie, který není držitelem licence na výrobu tepelné energie nebo licence na rozvod
tepelné energie, dopustí přestupku tím, že
a) omezí nebo přeruší dodávku tepelné energie v rozporu s § 76 odst.
4 písm. i),
b) neprovozuje, neudržuje nebo neopravuje tepelnou přípojku na žádost
jejího vlastníka podle § 79 odst. 4,
c) nedodává tepelnou energii na základě smlouvy nebo nevyúčtuje dodávku
tepelné energie podle § 76 odst. 2,
d) v rozporu s § 11a odst. 7 při uplatňování záloh za dodávky tepelné
energie nestanovil jejich výši nejvýše v rozsahu důvodně předpokládané spotřeby tepelné
energie v následujícím zúčtovacím období,
e) neměří, nevyhodnocuje nebo nevyúčtuje dodávku tepelné energie podle
skutečných hodnot teplonosné látky nebo údajů měřicího zařízení nebo neosadí, nezapojí
nebo neudržuje měřicí zařízení nebo pravidelně neověřuje správnost měření podle §
78 odst. 1.
(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku
tím, že neposkytne Energetickému regulačnímu úřadu vysvětlení, nepředloží požadované
doklady nebo se neúčastní jednání nebo neumožní Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout
do svých obchodních záznamů podle § 96a, je-li účastníkem sporu rozhodovaného Energetickým
regulačním úřadem.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako účastník trhu
podle Nařízení REMIT26) dopustí přestupku tím, že
a) neposkytne ministerstvu nebo Energetickému regulačnímu úřadu ve
stanovené lhůtě požadované podklady nebo informace podle § 15a odst. 2,
b) poruší povinnost uloženou opatřením obecné povahy podle § 18a odst.
4,
c) manipuluje nebo se pokusí o manipulaci s trhem v rozporu s čl. 5
Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
d) použije důvěrné informace v rozporu se zákazem podle čl. 3 Nařízení
o velkoobchodním trhu s energií,
e) nezveřejní nebo neposkytne důvěrné informace podle čl. 4 bodu 3
Nařízení o velkoobchodním trhu s energií,
f) neposkytne záznamy nebo informace podle čl. 8 Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií,
g) provádí transakce bez registrace podle čl. 9 Nařízení o velkoobchodním
trhu s energií,
h) neoznámí podezření podle čl. 15 Nařízení o velkoobchodním trhu s
energií,
i) nesplní povinnost podle § 15b.
(7) Za přestupek uvedený v odstavcích 1 až 4 lze uložit pokutu do 15 000
000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 1 písm. v) a odstavce 6, kdy lze uložit
pokutu až do 50 000 000 Kč s výjimkou přestupku podle odstavce 2 písm. f) nebo g),
kdy lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Za přestupek uvedený v odstavci 5
lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč.
§ 91b
Přestupky osoby, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele
nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu
(1) Osoba, která je součástí vertikálně integrovaného podnikatele nebo
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu, se dopustí přestupku
tím, že
a) sama nebo prostřednictvím ovládané osoby drží podíl v provozovateli
přepravní soustavy a současně vyrábí plyn nebo obchoduje s plynem v rozporu s § 58g
odst. 1,
b) nezdrží se jednání nebo udělování pokynů ohledně každodenních činností
provozovatele přepravní soustavy a provozu přepravní soustavy v rozporu s § 58g odst.
5,
c) jako mateřská společnost udělí provozovateli distribuční soustavy
pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby distribuční soustavy nebo jiným způsobem
zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distribuční soustavy v rozporu
s § 25a odst. 2 písm. c) nebo § 59a odst. 2 písm. c), nebo
d) jako mateřská společnost v rozporu s § 60a odst. 2 písm. c) udělí
provozovateli zásobníku plynu pokyn ohledně běžného provozu nebo údržby zásobníku
plynu nebo jiným způsobem zasáhne do rozhodování o výstavbě či modernizaci částí
zásobníku plynu.
(2) Za přestupek uvedený v odstavci 1 písm. a) nebo b) lze uložit pokutu
až do výše 100 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je
součástí vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu společně
s provozovatelem přepravní soustavy, za poslední ukončené účetní období. Za přestupek
uvedený v odstavci 1 písm. c) nebo d) lze uložit pokutu až do výše 50 000 000 Kč
nebo 1 % z čistého obratu dosaženého osobou, která je součástí vertikálně integrovaného
podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele nebo koncernu
společně s provozovatelem distribuční soustavy nebo zásobníku plynu, za poslední
ukončené účetní období.
§ 91c
zrušen
§ 91d
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Energetický regulační úřad.
(2) Pokuty vybírá a vymáhá Energetický regulační úřad.
HLAVA ČTVRTÁ
zrušena
§ 92
zrušen
nadpis vypuštěn
§ 93
zrušen
§ 94
zrušen
§ 95
zrušen
HLAVA PÁTÁ
SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Společná ustanovení
§ 96
(1) Energetický regulační úřad je příslušný k rozhodování sporů o právech
či povinnostech vyplývajících z právního vztahu podle § 17 odst. 7 písm. b) tehdy,
pokud současně s podáním návrhu na rozhodnutí ve sporu nebo ve lhůtě do 15 dnů ode
dne doručení oznámení o podání návrhu rozhodovat ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí
Energetického regulačního úřadu souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž je souhlas
odpůrce s pravomocí Energetického regulačního úřadu doručen tomuto úřadu. V opačném
případě Energetický regulační úřad návrh usnesením odloží.
(2) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem se nepoužije ustanovení
správního řádu o možném způsobu ukončení řízení o rozkladu. Při vedení sporných správních
řízení ve smyslu § 141 správního řádu a řízení schvalovacích a o stanovení řádu ve
smyslu § 97a činí lhůta pro vydání rozhodnutí 4 měsíce, ve zvláště složitých případech
6 měsíců. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve sporu zahájeném na návrh zákazníka v postavení
spotřebitele činí 90 dnů, ve zvláště složitých případech 120 dnů.
(3) Rozhoduje-li Energetický regulační úřad spor o uzavření nebo změnu
smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo přístup k přenosové soustavě, přepravní
soustavě nebo distribuční soustavě, těžebnímu plynovodu nebo zásobníku plynu nebo
o uzavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7, rozhodne Energetický regulační úřad o
úpravě vzájemných práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby nedošlo
k založení nerovnováhy v právech a povinnostech stran sporu.
(4) V řízeních vedených Energetickým regulačním úřadem jsou při nahlížení
do spisu zákonem vyloučeny chráněné informace. Spis musí zahrnovat vedle listin obsahujících
takové skutečnosti i listiny, ze kterých byly chráněné informace odstraněny, případně
dostatečně podrobný výpis, který chráněné informace neobsahuje. Na žádost Energetického
regulačního úřadu je osoba, které ochrana těchto skutečností svědčí, povinna vedle
listin obsahujících takové skutečnosti předložit i listiny, ze kterých byly takové
skutečnosti odstraněny, případně pořídit z takových listin dostatečně podrobný výtah,
který takové skutečnosti neobsahuje.
(5) Smlouvy upravené tímto zákonem se v ostatním řídí právní úpravou
závazků a úpravou smluvních typů jim nejbližších podle občanského nebo obchodního
zákoníku, pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.
(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné pro plnění
povinnosti nad rámec licence, je povinen v rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec
licence pokračovat v plnění smluv uzavřených s držitelem licence i vůči dodavateli
nad rámec licence po dobu vykonatelnosti rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec
licence, pokud dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto smluv od
právní moci rozhodnutí o uložení povinnosti nad rámec licence.
(7) Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím
Energetického regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2 přechází na
právního nástupce. Povinnost vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
podle § 10 odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle povahy na právního
nástupce nebo na nabyvatele energetického zařízení, k němuž je rozhodnutí Energetického
regulačního úřadu vázáno. Je-li právních nástupců nebo nabyvatelů energetického zařízení
více, odpovídají za splnění povinnosti společně a nerozdílně.
(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o hospodaření energií
a zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů v objektech
důležitých pro obranu státu provádí Ministerstvo obrany, v objektech sloužících k
plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Policejní akademie České
republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Úřadu pro zahraniční styky
a informace, Bezpečnostní informační služby a v objektech organizačních složek státu
a příspěvkových organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra,
v objektech Ministerstva spravedlnosti provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkonu
dozoru postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti
podle § 18 tohoto zákona a v případě uložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona
nebo podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle hlavy desáté zákona
o podporovaných zdrojích energie.
(8) Na oprávnění k cizím nemovitostem, pokud jde o energetická zařízení,
jakož i omezení jejich užívání, které se nezapisovalo podle předchozích právních
předpisů do veřejného seznamu, se nevztahuje zásada přednosti věcného práva k cizím
nemovitostem zapsaného do veřejného seznamu před věcným právem, které není z veřejného
seznamu zřejmé. V případě zápisu takového oprávnění k cizím nemovitostem do veřejného
seznamu se při stanovení jeho pořadí vychází z okamžiku, kdy takové oprávnění k cizím
nemovitostem vzniklo.
(9) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání vzniklá
podle předchozích právních úprav nebo z věcného břemene vzniklá podle tohoto zákona
přechází na nového držitele licence provozujícího příslušnou soustavu, zařízení nebo
jejich část, na které se daná oprávnění vztahují.
(10) Kdo nabude vlastnické právo k nemovitosti, k níž se vztahuje oprávnění
k cizím nemovitostem, které vzniklo na základě zákona, přejímá i povinnosti odpovídající
tomuto oprávnění.
§ 96a
V průběhu řízení o rozhodnutí sporu je Energetický regulační úřad
oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení veškerých důkazů na podporu jejich
tvrzení, a to včetně podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na výzvu
a ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem
a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady vztahující
se k předmětu sporu a účastnit se jednání,
b) umožnit Energetickému regulačnímu úřadu nahlédnout do svých obchodních
záznamů, které se týkají vedeného sporu.
§ 96b
(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrhu na rozhodnutí
sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.
(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepřípustný, jestliže
a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé bylo před
soudem zahájeno, nebo
b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
§ 96c
Přezkum souladu rozhodnutí Energetického regulačního úřadu s předpisem
Evropské unie
(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodnutí vydané Energetickým regulačním
úřadem je v rozporu s předpisem Evropské unie22), provede Energetický regulační úřad
přezkumné řízení a vydá rozhodnutí do 2 měsíců ode dne, kdy Komise takové rozhodnutí
vydala. Energetický regulační úřad o vydání rozhodnutí informuje bez zbytečného odkladu
Komisi.
(2) Pro přezkoumání souladu rozhodnutí vydaného Energetickým regulačním
úřadem s předpisem Evropské unie platí obdobně ustanovení správního řádu o přezkumném
řízení s tím, že Energetický regulační úřad není vázán lhůtami pro vydání usnesení
o zahájení přezkumného řízení a pro vydání rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení.
§ 96d
Donucovací pokuty
(1) Energetický regulační úřad vymáhá ukládáním donucovacích pokut
splnění
a) povinnosti pokračovat ve výkonu licencované činnosti po dobu stanovenou
v rozhodnutí Energetického regulačního úřadu podle § 10 odst. 4,
b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence pro
výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodnutí Energetického regulačního úřadu
podle § 12 odst. 1,
c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec licence
nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad rámec licence podle rozhodnutí
Energetického regulačního úřadu podle § 12 odst. 2 nebo 3,
d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo podmínek stanovených
k zajištění splnění opatření k nápravě uložených rozhodnutím Energetického regulačního
úřadu podle § 18 odst. 3,
e) povinnosti vyplývající z opatření uloženého rozhodnutím Energetického
regulačního úřadu podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2,
f) povinnosti vyplývající z rozhodnutí Energetického regulačního
úřadu, Komise nebo Agentury vydaného podle Nařízení o podmínkách přístupu do sítě
pro příhraniční obchod s elektřinou nebo Nařízení o podmínkách přístupu k plynárenským
přepravním soustavám nebo podle přímo použitelného předpisu vydaného na jejich základě
nebo k jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z rozhodnutí ministerstva
vydaného podle Nařízení o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(2) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řádu není dotčeno.
(3) Donucovací pokuty lze ukládat opakovaně. Výše jednotlivé donucovací
pokuty ukládané
a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,
b) držiteli licence na výrobu tepelné energie nebo rozvod tepelné
energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické osobě podnikající nesmí přesahovat
1 000 000 Kč,
c) jinému držiteli licence neuvedenému v písmeni b) nesmí přesahovat
5 000 000 Kč.
§ 97
zrušen
§ 97a
Schvalovací řízení a řízení o stanovení řádu
(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel
provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy, Řádu provozovatele
distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu, obchodních podmínek operátora
trhu nebo jiných obdobných podmínek či postupů, jejichž schválení Energetickým regulačním
úřadem ukládá právní předpis, nebo jejich změn (dále jen „řád“) se zahajuje na žádost
držitele licence. Řízení o stanovení řádu se zahajuje z moci úřední.
(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je předmětem řízení.
(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy do rozporu
s právním předpisem, je držitel licence povinen předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti
takového právního předpisu Energetickému regulačnímu úřadu ke schválení návrh nového
řádu nebo návrh změny schváleného řádu, kterým se rozpor s právním předpisem odstraní.
V ostatních případech je držitel licence povinen návrh nového řádu nebo návrh změny
schváleného řádu předložit nejméně 3 měsíce přede dnem navrhované účinnosti nového
řádu nebo změny schváleného řádu. To neplatí v případech podle § 25 odst. 12 nebo
podle § 59 odst. 9.
(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickému regulačnímu úřadu ke
schválení návrh řádu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce
3 a nejde-li o případy podle § 25 odst. 12 nebo podle § 59 odst. 9, Energetický regulační
úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a stanoví přiměřenou lhůtu. Po marném
uplynutí lhůty stanovené ve výzvě Energetický regulační úřad zahájí řízení o stanovení
řádu.
(5) Pokud zvláštní právní předpis ukládá projednání návrhu řádu s dotčenými
osobami, musí držitel licence projednání a jeho výsledky doložit současně s návrhem
řádu na jeho schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrhu řádu a jeho
výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě stanovené Energetickým regulačním úřadem,
postupuje Energetický regulační úřad podle odstavce 6.
(6) Energetický regulační úřad po zahájení řízení zveřejní návrh řádu
způsobem umožňujícím dálkový přístup, a to nejméně na 10 pracovních dnů, není-li
právním předpisem stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický
regulační úřad na úřední desce spolu s uvedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné
se s ním seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v případě, kdy
držitel licence projednal návrh řádu s dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.
(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením nebo stanovením
řádu přímo dotčeny, může u Energetického regulačního úřadu uplatnit připomínky s
jejich odůvodněním. Připomínkami, které se návrhu řádu netýkají, připomínkami, které
uplatní osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být schválením řádu přímo dotčeny, nebo
připomínkami bez odůvodnění nebo uplatněnými po lhůtě se Energetický regulační úřad
nezabývá. Výsledky vypořádání připomínek zveřejní Energetický regulační úřad před
vydáním rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Energetický regulační úřad
může návrh řádu upravit s přihlédnutím k vyhodnocení připomínek. Pokud by takovou
úpravou došlo k podstatné změně návrhu řádu, může Energetický regulační úřad rozhodnout
o opakovaném zveřejnění návrhu řádu podle odstavce 6.
(8) Na postup Energetického regulačního úřadu podle odstavce 6 a uplatňování
připomínek a jejich vypořádání podle odstavce 7 se nevztahují obecné předpisy o správním
řízení. Po dobu zveřejnění návrhu řádu způsobem umožňujícím dálkový přístup neběží
lhůta pro vydání rozhodnutí. V řízení o schválení návrhu řádu se § 45 odst. 4 správního
řádu nepoužije.
(9) Energetický regulační úřad návrh řádu, popřípadě návrh řádu upravený
podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s právním předpisem a pokud schválením
návrhu řádu nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků
trhu, jinak návrh řádu zamítne. V případě, kdy návrh řádu nebyl zcela nebo zčásti
schválen, může Energetický regulační úřad stanovit řád nebo jeho část v řízení zahájeném
z moci úřední.
(10) V řízení o stanovení řádu postupuje Energetický regulační úřad tak,
aby stanovením řádu nedošlo k založení značné nerovnováhy v právech a povinnostech
účastníků trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného odkladu zveřejnit.
§ 98
Přechodná ustanovení
(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v energetických odvětvích
podle dosavadních předpisů, musí do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona
požádat o udělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a teplárenství podle
dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky
z ustanovení o ochranných pásmech udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají
zachovány i po dni účinnosti tohoto zákona.
(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle dosavadních
právních předpisů a předchozí písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech
zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která
vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nákup, prodej a skladování
uhlovodíkových plynů v tlakových nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání
živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona, jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(6) zrušen
(7) zrušen
(8) zrušen
(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu plynu a při
změně teplonosné látky nebo jejích parametrů zahájené před dnem nabytí účinností
tohoto zákona se postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(10) O autorizaci na výstavbu musí požádat každá fyzická či právnická
osoba, která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a
o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci,
ve znění zákona č. 83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto zákona.
(12) Řízení o uložení pokuty zahájená před nabytím účinnosti tohoto zákona
se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
§ 98a
Zmocňovací ustanovení
(1) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) druhy měřicích zařízení, umístění měřicích zařízení a způsoby
a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny
nebo plynu v případě závady měřicího zařízení a způsob stanovení výše náhrady skutečně
vzniklé škody a způsob určení výše náhrady škody, nelze-li zjistit skutečně vzniklou
škodu při neoprávněném odběru, dodávce, přenosu nebo distribuci elektřiny a při neoprávněném
odběru, dodávce, uskladňování, přepravě nebo distribuci plynu a neoprávněném odběru
tepelné energie, termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro
plnění jeho povinností,
b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při dispečerském
řízení výroben elektřiny, pravidla spolupráce technických dispečinků, termíny a rozsah
údajů předávaných provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy, provozovateli
zásobníku plynu nebo provozovateli distribuční soustavy pro dispečerské řízení, přípravu
provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo distribuční soustavy a pro provoz
a rozvoj elektrizační nebo plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační
a plynárenské soustavy a způsob využívání zařízení pro poskytování podpůrných služeb,
způsob a postup stanovení neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřinu
při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na technické vybavení výroben
elektřiny pro účely dispečerského řízení, při případném omezování výroby elektřiny
z obnovitelných zdrojů přihlédnout k technické a organizační náročnosti regulace
jednotlivých typů obnovitelných zdrojů,
c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro sledování
kapacit a výkonů v plynárenské soustavě a termíny a rozsah údajů včetně technicko-provozních
údajů předávaných účastníky trhu s plynem operátorovi trhu a ministerstvu pro tvorbu
bilancí, strategií a sledování kapacit a výkonů v plynárenské soustavě,
d) náležitosti žádosti o udělení, změnu, prodloužení a zrušení autorizace
na výstavbu vybraných plynových zařízení včetně vzorů žádostí a podmínky pro posuzování
těchto žádostí,
e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu nouze, při
stavu nouze a při odstraňování následků stavu nouze, způsob vyhlašování stavu nouze
a oznamování předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby elektřiny, spotřeby
elektřiny, plynu a tepla včetně regulačního, vypínacího a frekvenčního plánu, bezpečnostní
standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti havarijních plánů, způsob
zajištění bezpečnostních standardů plynu, obsahové náležitosti podkladů pro zpracování
plánu preventivních opatření a plánu pro stav nouze podle přímo použitelného předpisu
Evropské unie a termíny pro jejich zaslání ministerstvu,
f) způsob a postup registrace technických pravidel v plynárenství
u Hospodářské komory České republiky,
g) rozsah a termíny předávání údajů o dodávce tepelné energie dodavateli
tepelné energie ze stanovených měřidel podle zákona o metrologii nebo údajů ze zařízení
pro rozdělování nákladů na vytápění a dalších údajů potřebných pro rozdělování nákladů
na vytápění a dodávku teplé vody a způsob dělení nákladů za dodávku tepelné energie
při společném měření odebíraného množství tepelné energie pro více odběrných míst
nebo v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo
části objektů různých vlastníků, kteří uzavírají smlouvu o dodávce tepelné energie,
a kdy nedojde k dohodě o způsobu rozdělení nákladů,
h) vzory žádostí o udělení autorizace na výstavbu výrobny elektřiny
a postup ministerstva při jejich posuzování.
(2) Energetický regulační úřad stanoví vyhláškou
a) způsoby prokazování finančních a technických předpokladů a odborné
způsobilosti pro jednotlivé druhy licencí, způsoby určení vymezeného území a provozovny,
prokázání vlastnického nebo užívacího práva k užívání energetického zařízení, náležitosti
prohlášení odpovědného zástupce, a vzory žádostí k udělení, změně a zrušení licence
a žádostí o uznání oprávnění k podnikání uděleného v jiném členském státě Evropské
unie,
b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové soustavy,
Pravidel provozování distribuční soustavy, Řádu provozovatele přepravní soustavy,
Řádu provozovatele distribuční soustavy, Řádu provozovatele zásobníku plynu a obchodních
podmínek operátora trhu,
c) požadovanou kvalitu dodávek a služeb v elektroenergetice a plynárenství,
výši náhrad za její nedodržení, postupy a lhůty pro uplatnění nároku na náhradu,
postupy a lhůty pro zveřejňování a vykazování dodržování kvality dodávek a služeb,
d) postup stanovení výše finančního příspěvku držitelů licence do
fondu, postup čerpání finančních prostředků z fondu, způsob výpočtu prokazatelné
ztráty při plnění povinností nad rámec licence a doklady, kterými musí být výpočty
prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
e) náležitosti a členění regulačních výkazů včetně jejich vzorů,
odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro sestavování regulačních výkazů a
termíny pro jejich předkládání,
f) způsob regulace cen v energetických odvětvích, postupy pro regulaci
cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli licencí pro rozhodnutí o cenách,
stanovení limitní ceny pro věcné usměrňování cen v teplárenství, přípravu a provádění
programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a sledování energetických služeb
a jiných opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu, distribučních
soustav, zásobníků plynu a odběrných míst zákazníků k elektrizační nebo plynárenské
soustavě, způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním
požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny nebo plynu a pravidla pro posuzování souběžných
požadavků na připojení,
h) Pravidla trhu s elektřinou, která stanoví
1. podmínky přístupu
k přenosové soustavě a k distribučním soustavám, rozsah zveřejňovaných informací
pro umožnění přístupu k přenosové a k distribuční soustavě a způsoby řešení nedostatku
kapacit v elektrizační soustavě,
2. termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv
na trhu s elektřinou a termíny uzavírání smluv a jejich registrace u operátora trhu,
3.
postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,
4. rozsah a
termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny,
postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání odchylek, včetně zúčtování a vypořádání
regulační energie ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5. postupy pro obstarávání
regulační energie a způsoby zúčtování regulační energie,
6. pravidla organizace krátkodobého
trhu s elektřinou a vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
7. pravidla tvorby,
přiřazení a užití typových diagramů dodávek elektřiny,
8. termíny a postup při volbě
a změně dodavatele elektřiny včetně registrace odběrných a předávacích míst,
9. postup
při přerušení, omezení a obnovení dodávky elektřiny při neoprávněném odběru, neoprávněné
distribuci a neoprávněném přenosu,
10. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem
poslední instance,
11. skladbu ceny služby přenosové soustavy, skladbu ceny služby
distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v elektroenergetice a způsob a
termíny předávání údajů mezi účastníky trhu s elektřinou pro vyúčtování regulovaných
cen a způsob a termíny účtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s
elektřinou,
12. technické požadavky na provoz pro ověření technologie,
13. zveřejňování
informací operátorem trhu,
14. postup pro stanovení zálohových plateb,
i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví
1. pravidla přístupu k přepravní
soustavě, k distribučním soustavám a k zásobníku plynu, rozsah zveřejňovaných informací
pro umožnění přístupu k přepravní soustavě, distribuční soustavě a zásobníku plynu
a způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě,
2. termíny pro předkládání
žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv,
3. postupy a
podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku,
4. rozsah a termíny předávání
údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy
pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího
plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5. postupy a termíny pro předkládání
nominací a renominací,
6. postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého
plynu z zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu,
7. pravidla organizace
krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání,
8. pravidla tvorby, přiřazení a užití
typových diagramů dodávek plynu,
9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele
plynu včetně registrace odběrných a předávacích míst,
10. postup při přerušení, omezení
a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru, neoprávněné distribuci a neoprávněné
přepravě,
11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance,
12.
skladbu ceny služby přepravy plynu, skladbu ceny služby distribuční soustavy a ostatních
regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů mezi účastníky
trhu s plynem pro vyúčtování regulovaných cen a způsob a termíny účtování a hrazení
regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem,
13. technické požadavky na provoz pro
ověření technologie,
14. postup pro stanovení zálohových plateb,
j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu
nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb
v plynárenství,
k) rozsah uchovávaných údajů o plnění podle smluv na dodávky elektřiny
nebo plynu nebo jejich derivátů,
l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání členů
statutárního orgánu nebo členů dozorčí rady nebo správní rady nezávislého provozovatele
přepravní soustavy, náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného ustanovení
do funkce a odvolání z funkce auditora programu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a způsoby prokazování odborné způsobilosti auditora programu,
m) náležitosti a členění výkazů nezbytných pro zpracování zpráv o
provozu soustav v energetických odvětvích, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro
sestavování výkazů,
n) náležitosti zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení v elektroenergetice
a v plynárenství, včetně termínů, rozsahu a pravidel pro sestavování zpráv,
o) vzor průkazu zaměstnance zařazeného do Energetického regulačního
úřadu.
§ 99
Závěrečná ustanovení
Zrušují se:
1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.
2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon
č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů, a o změně a doplnění některých dalších zákonů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy
České republiky
§ 100
V § 2 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních
orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970
Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona
č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní
rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990
Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady
č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991
Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona
č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní
rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992
Sb., zákona č. 548/1992 Sb., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona
č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995
Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona
č. 15/1998 Sb., zákona č. 148/2000 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 130/2000
Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 239/2000 Sb., zákona
č. 257/2000 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb., se za bodem 10 tečka nahrazuje čárkou a
doplňuje se bod 11, který zní:
"11. Energetický regulační úřad.".
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen
§ 101
Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,
ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb. a zákona č. 151/2000 Sb.,
se mění takto:
1. V § 1 se za slovo "ministerstev," vkládají slova "jiných správních úřadů,".
2. Za § 2b se vkládá nový § 2c, který zní:
"§ 2c
Energetický regulační úřad
a) vykonává působnost při uplatňování, regulaci,
sjednávání a kontrole cen v oblasti energetiky,
b) vydává právní předpisy pro regulaci,
sjednávání a kontrolu cen v oblasti energetiky,
c) vydává rozhodnutí o regulaci cen
včetně pravidel pro klíčování nákladů, výnosů a hospodářského výsledku regulovaných
a neregulovaných činností.".
3. V § 3 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
"(3) Státní energetická inspekce provádí kontrolu dodržování cenových
předpisů v energetice.
(4) Státní energetická inspekce ukládá za porušení cenových předpisů v
oblasti cen energie pokuty podle zvláštního právního předpisu.2)".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna živnostenského zákona
§ 102
V příloze č. 2 VÁZANÉ ŽIVNOSTI skupině 207: chemická výroba zákona č. 455/1991
Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992
Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona
č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994
Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona
č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997
Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona
č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 167/1998
Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona
č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 28/2000
Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona
č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000
Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona
č. 309/2000 Sb. a zákona č. 362/2000 Sb., se doplňuje obor živnosti takto:
Text ve sloupci 1 zní:
"Nákup, prodej a skladování zkapalněných uhlovodíkových plynů v tlakových
nádobách, včetně jejich dopravy",
text ve sloupci 2 zní:
"úplné střední vzdělání na střední odborné škole technického směru zakončené
maturitní zkouškou a 5 let praxe v oboru".
ČÁST PÁTÁ
zrušena
§ 103
zrušen
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
§ 104
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Příl.
Bezpečnostní pásma plynových zařízení
druh zařízení: velikost pásma: Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond 250 m Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí) s tlakem do 100 barů 80 m s tlakem nad 100 barů 150 m Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů) nad 5 m3do 20 m320 m nad 20 m3do 100 m340 m nad 100 m3do 250 m360 m nad 250 m3do 500 m3100 m nad 500 m3do 1 000 m3150 m nad 1 000 m3do 3 000 m3200 m nad 3 000 m3300 m Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů) do 100 m330 m nad 100 m350 m Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů) Plnírny plynů 100 m Zkapalňovací stanice stlačených plynů 100 m Odpařovací stanice zkapalněných plynů 100 m Kompresorové stanice 200 m Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně 10 m Regulační stanice s tlakem nad 40 barů 20 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně do DN 100 včetně 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně 10 m nad DN 300 do DN 500 včetně 15 m nad DN 500 20 m Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů do DN 100 včetně 8 m nad DN 100 do DN 300 včetně 15 m nad DN 300 do DN 500 včetně 70 m nad DN 500 do DN 700 včetně 110 m nad DN 700 160 m
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 278/2003 Sb.
Souběžné dodávky elektrické energie a plynu uskutečňované na základě smluv
uzavřených ke dni účinnosti tohoto zákona se řídí dosavadními předpisy.
Čl. II zákona č. 670/2004 Sb.
Přechodná a závěrečná ustanovení
1. Operátor trhu s elektřinou musí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona požádat o udělení licence.
2. Práva a povinnosti Bilančního centra podle tohoto zákona vykonává do
31. prosince 2004 Ústřední plynárenský dispečink.
3. Osoby založené v souvislosti s oddělením provozovatelů distribučních soustav
podle § 25 odst. 3 nebo § 59a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona,
nebo provozovatele přepravní soustavy podle § 58a odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění tohoto zákona, musí do 30 dnů ode dne jejich založení požádat o udělení
licence. Do doby udělení licence nebo do doby vzniku těchto osob, je-li tento den
pozdější, vykonávají práva a povinnosti podle tohoto zákona dosavadní držitelé licencí;
k témuž dni zanikají souběžně držené licence provozovatelů distribučních soustav,
s výjimkou licence na distribuci elektřiny a licence na distribuci plynu, a u provozovatele
přepravní soustavy souběžně držené licence, s výjimkou licence na přepravu plynu.
4. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce elektřiny a ze smluv
o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřených souběžným držitelem licence na
distribuci elektřiny a licence na obchod s elektřinou, přecházejí na držitele licence
na obchod s elektřinou, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a zákona
č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
5. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o dodávce plynu a ze smluv o sdružených
službách dodávky plynu uzavřených souběžným držitelem licence na distribuci plynu
a licence na obchod s plynem přecházejí na držitele licence na obchod s plynem, který
vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto
zákona.
6. Poprvé je provozovatel přenosové, přepravní nebo distribuční soustavy
povinen zpracovat a předat Energetickému regulačnímu úřadu a ministerstvu program
podle § 24a odst. 2 písm. d), § 25a odst. 2 písm. d), § 58a odst. 2 písm. d) a §
59a odst. 2 písm. d) do 90 dní ode dne nabytí účinnosti toho zákona.
7. Vertikálně integrovaný plynárenský podnikatel, který je držitelem licence
na přepravu plynu, je povinen rozhodnout o způsobu oddělení podle § 58a a toto své
rozhodnutí do 30 dnů od nabytí účinnosti tohoto zákona písemně oznámit ministerstvu
a Energetickému regulačnímu úřadu.
8. Stane-li se chráněný zákazník podle § 21 nebo § 55 oprávněným zákazníkem,
není smlouva o dodávce elektřiny nebo o dodávce plynu uzavřená podle dosavadních
předpisů dotčena a nadále se považuje za smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny
nebo za smlouvu o sdružených službách dodávky plynu a cena stanovená ve smlouvě o
dodávce elektřiny nebo o dodávce plynu odkazem na cenové rozhodnutí, týkající se
elektřiny nebo plynu, se nahrazuje odkazem na ceník dodavatele elektřiny nebo dodavatele
plynu, který musí být zveřejněn minimálně 30 dnů před termínem platnosti uvedených
cen; v případě, že oprávněný zákazník s touto cenou nesouhlasí, má právo smlouvu
vypovědět s výpovědní lhůtou jeden měsíc. Výpovědní lhůta začíná prvním dnem následujícího
kalendářního měsíce.
9. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených podle dosavadních
předpisů souběžným držitelem licence na distribuci elektřiny a licence na obchod
s elektřinou přecházejí na držitele licence na distribuci elektřiny, který vznikl
v souvislosti s oddělením podle § 25a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
10. Práva a povinnosti vyplývající ze smluv o připojení uzavřených podle
dosavadních předpisů souběžným držitelem licence na distribuci plynu a licence na
obchod s plynem přecházejí na držitele licence na distribuci plynu, který vznikl
v souvislosti s oddělením podle § 59a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění tohoto zákona.
11. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která vznikla
na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na distribuci elektřiny a
licence na obchod s elektřinou podle dosavadních předpisů, přecházejí na držitele
licence na distribuci elektřiny, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 25a
tohoto zákona.
12. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která vznikla
na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na přepravu plynu a licence
na obchod s plynem podle dosavadních předpisů, přecházejí na držitele licence na
přepravu plynu, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 58a tohoto zákona.
13. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož omezení jejich užívání, která vznikla
na základě smluv uzavřených souběžným držitelem licence na distribuci plynu a licence
na obchod s plynem podle dosavadních předpisů, přecházejí na držitele licence na
distribuci plynu, který vznikl v souvislosti s oddělením podle § 59a tohoto zákona.
14. Rozhodne-li Energetický regulační úřad o změně dodavatele poslední instance,
přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených mezi dosavadním dodavatelem
poslední instance a konečným zákazníkem na nového dodavatele poslední instance. Dosavadní
dodavatel poslední instance je povinen poskytnout nově vybranému dodavateli poslední
instance součinnost a nezbytné údaje.
15. Energetický regulační úřad může rozhodnout o možnosti zahrnutí oprávněných
minimálních nákladů vzniklých držitelům licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny,
přepravu plynu a distribuci plynu v souvislosti s otevřením trhu s elektřinou nebo
trhu s plynem do regulovaných cen.
16. Správní řízení zahájená před účinností tohoto zákona se dokončí podle
dosavadních právních předpisů. Autorizace na podnikání v energetických odvětvích
vydané podle předchozích právních předpisů zanikají k 31. březnu 2005.
Čl. II zákona č. 158/2009 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich užívání, která
vznikla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají nedotčena.
2. Práva a povinnosti operátora trhu v oblasti plynárenství vykonávají do
posledního dne šestého kalendářního měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
provozovatel přepravní soustavy a Bilanční centrum.
3. Regulace cen za mezinárodní přepravu plynu se nevztahuje na smlouvy uzavřené
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Provozovatel distribuční soustavy je povinen provést technická opatření
k ochraně ptactva u stávajících stožárů venkovního vedení vysokého napětí do 15 let
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Do nabytí účinnosti služebního zákona jmenuje a odvolává ústředního ředitele
Státní energetické inspekce ministr průmyslu a obchodu.
6. Správní řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí
podle dosavadních právních předpisů.
7. Osvědčení o původu elektřiny vydaná podle dosavadních právních předpisů
zůstávají v platnosti.
8. Vydaná rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny, přímého
vedení nebo výrobny tepelné energie zůstávají v platnosti.
9. Předseda jmenovaný podle dosavadních právních předpisů je předsedou Energetického
regulačního úřadu podle tohoto zákona s funkčním obdobím 2 roky.
Čl. XXXVI zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne
neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních
právních předpisů.
Čl. II zákona č. 211/2011 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Do doby, než provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel přepravní
soustavy požádá o udělení certifikátu, nejpozději však do 3. března 2012, se nepoužijí
ustanovení zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona upravující povinnost vlastnického oddělení provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy a ustanovení upravující povinnost zřídit nezávislého
provozovatele přepravní soustavy. Do doby, než Energetický regulační úřad rozhodne
o udělení certifikátu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní
soustavy, se nadále, nejpozději však do 3. března 2012, použijí ustanovení zákona
č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, o oddělení
provozovatele přenosové soustavy nebo o oddělení provozovatele přepravní soustavy.
2. Požádá-li držitel licence na přenos elektřiny nebo přepravu plynu o udělení
certifikátu nejpozději do 3. března 2012, do doby vydání rozhodnutí o udělení certifikátu
se nepoužije ustanovení § 10a odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode
dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Provozovatel přepravní soustavy navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona osobě, pro kterou zajišťuje přepravu plynu na základě smlouvy o přepravě
plynu uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, změnu této smlouvy tak,
aby splňovala podmínky ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a z) zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Návrh změny uzavřené smlouvy podle bodu 3 je přípustný pouze v míře nezbytně
nutné pro splnění podmínek ustanovení § 58 odst. 8 písm. y) a z) zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a nesmí mít vliv na
určení sjednaných vstupních a výstupních bodů přepravní soustavy a přepravní kapacita
na každém z nich je rovna přepravní kapacitě sjednané v uzavřené smlouvě podle smluvní
trasy. Součet plateb za přepravní kapacitu na vstupním a výstupním bodě přepravní
soustavy a ostatních souvisejících plateb je roven součtu všech plateb podle uzavřené
smlouvy a platba za přepravní kapacitu na vstupním bodě přepravní soustavy je rovna
platbě za přepravní kapacitu na tomto vstupním bodě podle platného tarifu provozovatele
přepravní soustavy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Provozovatel přepravní soustavy nesmí návrh změny uzavřené smlouvy odvolat
nebo jeho přijetí vázat na určitou lhůtu či podmínku. Tento návrh je závazný až do
okamžiku jeho přijetí účastníkem trhu s plynem.
6. Nedojde-li k dohodě o změně smlouvy podle bodů 3 až 5, není tato skutečnost
důvodem k odstoupení od smlouvy.
7. Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V
územních řízeních o umístění výrobny elektřiny zahájených přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona se nepoužijí ustanovení § 30a až 30d zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Kontroly započaté Státní energetickou inspekcí v oblasti působnosti, která
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační úřad a která
před tímto dnem nebyla dokončena, dokončí Energetický regulační úřad.
9. Řízení o uložení pokuty zahájená Státní energetickou inspekcí v oblasti
působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází na Energetický regulační
úřad a která před tímto dnem nebyla pravomocně skončena, dokončí Energetický regulační
úřad. Pokuta se uloží podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí
účinnosti tohoto zákona. Lhůty pro vydání správních rozhodnutí se prodlužují o 30
dnů.
10. O opravných prostředcích podaných proti rozhodnutím vydaným Státní energetickou
inspekcí v oblasti působnosti, která dnem nabytí účinnosti tohoto zákona přechází
na Energetický regulační úřad, a o kterých před tímto dnem nebylo rozhodnuto, rozhodne
předseda Energetického regulačního úřadu. Lhůta pro vydání rozhodnutí o opravném
prostředku se prodlužuje o 30 dnů. Přitom postupuje podle ustanovení správního řádu
o řízení o rozkladu.
11. Výkon rozhodnutí o uložení pokuty zahájený Státní energetickou inspekcí
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí Státní energetická inspekce. Výkon
rozhodnutí Státní energetické inspekce o uložení pokuty, který bude možné zahájit
až po nabytí účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační úřad. Výkon rozhodnutí
Státní energetické inspekce o uložení pokuty, který mohl být zahájen přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, provede Energetický regulační úřad.
12. Omezení podle § 58d odst. 1 a 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nevztahují na osoby, jejichž funkční období
nebo pracovněprávní vztah k provozovateli přepravní soustavy vznikl přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.
13. Provozovatel zásobníku plynu je povinen provést oddělení provozovatele
zásobníku plynu podle tohoto zákona do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
14. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným
výkonem 2 MW a více uvedenou do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona zařízením
umožňujícím dispečerské řízení do 30. června 2012.
15. Výrobce elektřiny je povinen vybavit výrobnu elektřiny s instalovaným
výkonem od 100 kW do 2 MW uvedenou do provozu před nabytím účinnosti tohoto zákona
zařízením umožňujícím dispečerské řízení do 30. června 2013.
16. Délka funkčního období předsedy Energetického regulačního úřadu jmenovaného
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
17. Pro rozpočtový rok, který následuje po roce, ve kterém nabude tento zákon
účinnosti, se při stanovení roční výše poplatku vychází z celkového množství elektřiny
a plynu, za které účastníci trhu s elektřinou a účastníci trhu s plynem hradí v souladu
s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu, spotřebovaného v České republice
v roce 2010. Energetický regulační úřad uveřejní formou sdělení ve Sbírce zákonů
celkové množství elektřiny a plynu, za které účastníci trhu s elektřinou a účastníci
trhu s plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za zúčtování operátora trhu,
spotřebované v České republice v roce 2010, do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona.
18. Rozhodnutí o státní autorizaci na výstavbu výrobny elektřiny, přímého
vedení nebo výrobny tepelné energie vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona
zůstávají v platnosti. Rozhodnutí podle předchozí věty vydaná na dobu určitou se
považují za rozhodnutí vydaná na dobu neurčitou.
Čl. II zákona č. 90/2014 Sb.
Přechodné ustanovení
Obchodník s elektřinou navrhne do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto
zákona provozovateli distribuční soustavy, který pro něj zajišťuje distribuci elektřiny
na základě smlouvy o distribuci uzavřené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
změnu této smlouvy tak, aby splňovala ustanovení § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl. II zákona č. 131/2015 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Ochranná a bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle zákona
č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí
písemné souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají zachovány i po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ochranná pásma výroben elektřiny stanovená podle zákona č. 458/2000 Sb.,
ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a předchozí písemné souhlasy
se zřízením stavby v těchto ochranných pásmech zůstávají zachovány i po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
3. Vláda jmenuje ke dni 1. srpna 2017 členy Rady, a to tak, že jednoho člena
jmenuje na funkční období 1 roku, jednoho člena jmenuje na funkční období 2 let,
jednoho člena na funkční období 3 let, jednoho člena na funkční období 4 let a jednoho
člena na funkční období 5 let.
4. Smlouva o přenosu elektřiny uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve
znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o
zajištění služby přenosové soustavy podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném
po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Smlouva o přepravě plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o poskytnutí
služby přepravy plynu podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
6. Smlouva o distribuci elektřiny a smlouva o distribuci plynu uzavřená podle
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
se považuje za smlouvu o zajištění služby distribuční soustavy podle § 50 odst. 6
nebo podle § 72 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
7. Smlouva o dodávce elektřiny a smlouva o dodávce plynu uzavřená podle zákona
č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje
za smlouvu o dodávce elektřiny podle § 50 odst. 1 a smlouvu o dodávce plynu podle
§ 72 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto
zákona.
8. Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny a smlouva o sdružených
službách dodávky plynu uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o sdružených službách
dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 a smlouvu o sdružených službách dodávky plynu
podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti
tohoto zákona.
9. Smlouva o připojení uzavřená podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považuje za smlouvu o připojení podle
§ 50 odst. 3 nebo podle § 72 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Není-li ve smlouvě o distribuci elektřiny sjednané podle § 50 odst. 6
zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona,
obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném nebo předávacím místě,
stává se ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona součástí závazku podle smlouvy o distribuci
elektřiny ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu ve výši sjednané pro odběrné nebo
předávací místo ve smlouvě o připojení sjednané podle § 50 odst. 3 zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo není-li smlouva
o připojení sjednaná, ve výši hodnoty rezervovaného příkonu sjednané ve smlouvě mezi
provozovatelem distribuční soustavy a žadatelem o připojení, jejímž předmětem byla
rezervace příkonu v odběrném místě, sjednané podle právních předpisů účinných přede
dnem nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb. Je-li ve smlouvě o distribuci elektřiny
sjednané podle § 50 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona, obsaženo ujednání o hodnotě rezervovaného příkonu v odběrném
nebo předávacím místě v jiné výši než ve výši sjednané ve smlouvě o připojení podle
§ 50 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, nebo v jiné smlouvě sjednané mezi provozovatelem distribuční soustavy
a žadatelem o připojení podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti
zákona č. 458/2000 Sb., platí věta první obdobně.
11. Licence na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci
plynu, uskladňování plynu, rozvod tepelné energie a činnosti podle zákona č. 458/2000
Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za licence
na přenos elektřiny, přepravu plynu, distribuci elektřiny, distribuci plynu, uskladňování
plynu, rozvod tepelné energie a činnosti operátora trhu udělené na dobu neurčitou
podle zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Výrobce plynu, provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční
soustavy a provozovatel zásobníku plynu vypracují podklady pro zpracování plánu preventivních
opatření a plánu pro stav nouze podle § 57 odst. 8 písm. o), § 58 odst. 8 písm. bb),
§ 59 odst. 8 písm. b) a § 60 odst. 8 písm. t) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a zašlou je ministerstvu do 6 měsíců po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona. Obchodník s plynem vypracuje podklady pro analýzu
rizik podle § 61 odst. 2 písm. n) zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona a zašle je ministerstvu do 6 měsíců po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009
o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o
společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické
účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách a o zrušení směrnice Rady
93/76/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne 18. ledna 2006 o opatřeních
pro zabezpečení dodávek elektřiny a investic do infrastruktury.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické
účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES
a 2006/32/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech
spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu
a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu
a Rady 97/7/ES.
1) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července
2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července
2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení
nařízení (ES) č. 1228/2003.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července
2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení
(ES) č. 1775/2005.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 617/2010 ze dne 24. června 2010
o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech do energetické infrastruktury
v rámci Evropské unie a o zrušení nařízení (ES) č. 736/96.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října 2010
o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady 2004/67/ES.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013,
kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje
rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES)
č. 715/2009.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011
o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií.
1d) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
1d) Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
1e) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
1f) § 52 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.
2) Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13. července
2009 o podmínkách přístupu do sítě pro přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení
nařízení (ES) č. 1228/2003.
2b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července
2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení
(ES) č. 1775/2005.
3) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
4a) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).
4c) Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých
zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.
4d) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).
4e) Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku
nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění).
5) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon
o oceňování majetku), ve znění zákona č. 121/2000 Sb.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích.
Vyhláška č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích.
5a) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6) Vyhláška č. 18/2002 Sb., o podmínkách připojení a dopravy elektřiny v elektrizační
soustavě, ve znění vyhlášky č. 300/2003 Sb.
6) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie
při výrobě elektřiny a tepelné energie.
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
6) § 1 zákona č. 133/2000 Sb., ve znění zákona č. 53/2004 Sb.
6a) Vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie
při výrobě elektřiny a tepelné energie.
8) Zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
8) § 4 písm. e) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně
některých zákonů.
9) § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 101/2000 Sb., ve znění zákona č. 439/2004
Sb.
9a) Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
9b) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
10) Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.
10a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů,
ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
12) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění zákona č. 119/2000 Sb.
12a) Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších
předpisů.
Zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen,
ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších
předpisů.
15) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební
zákon).
§ 13 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií.
17) § 149 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
18) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009 ze dne 13. července
2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů.
21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze dne 20. října
2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek plynu a o zrušení směrnice Rady
2004/67/ES.
22) Čl. 39 Směrnice 2009/72/ES.
Čl. 43 Směrnice 2009/73/ES.
23) § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění
pozdějších předpisů.
24) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
ve znění pozdějších předpisů.
25) Zákon č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 208/2011 Sb.
Mezinárodní dohoda o přepravě nebezpečných věcí po silnici (ADR) v platném
znění.
ČSN EN 1439.
28) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
29) § 6c zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce,
ve znění pozdějších předpisů.
30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým
se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009
a (ES) č. 715/2009.
33) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon),
v platném znění.
46) Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon
některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní
Republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Novinky v eshopu
Soudní rozhodnutí
Dobrá víra
Závěr o neexistenci dobré víry podle § 984 odst. 1 občanského zákoníku musí být řádně odůvodněn, jinak dochází k porušení práva na soudní ochranu i práva vlastnického...
Výživné pro dítě
Jestliže z rozsudku obecného soudu není patrný vztah mezi důkazy provedenými v řízení a skutkovým závěrem ohledně otcem dosahovaného příjmu, který měl vliv na stanovení výše...
Předběžné opatření
Ústavní soud rozhodnutí o předběžných opatřeních věcně přezkoumává pouze výjimečně, neboť jde o rozhodnutí, která do práv a povinností účastníků nezasahují konečným...
Důkaz
Zpravidla jen takové vady úkonu, které porušují právo na spravedlivý proces garantované článkem 36 odst. 1 Listiny a článkem 6 Úmluvy, vedou k neúčinnosti či nepřípustnosti důkazu,...
Náhrada škody (exkluzivně pro předplatitele)
Opatření obecné povahy je správním aktem s konkrétně určeným předmětem, ale s obecně vymezeným okruhem adresátů. Ačkoliv se vztahuje k určité konkrétní situaci, nemá adresáty,...
Vyhledávání ASPI
Hledání v rejstřících
Nejčtenější články
Přelomový rozsudek Nejvyššího soudu ČR ve věci rovného odměňování zaměstnanců
V těchto dnech dochází k medializaci tématu rovného odměňování, a to díky rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který se ve svém rozsudku sp....
Konec kverulantství podle "stošestky"?
Právo na svobodný přístup k informacím je jedním ze základních ústavně garantovaných lidských práv, které je blíže specifikováno v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu...
Okamžik, k němuž se oceňují věci tvořící společné jmění manželů při jeho vypořádání
Podle ustálené rozhodovací praxe (nejen) Nejvyššího soudu sahající až do 70. let minulého století se při ocenění věci tvořící součást společného jmění manželů pro účely...
Výklad právního jednání, které není vyjádřeno slovy aneb pozor na „smajlíky“
Užívání nejazykových znaků, emoji, emotikonů a piktogramů je dnes součástí komunikace téměř každého uživatele internetu. Na základě studie bylo zjištěno, že 92 % uživatelů...
Užívání elektronických zařízení během řízení motorového vozidla
Počátkem srpna proběhl řadou médií článek o německém rozhodnutí, dle kterého by se mohlo zdát, že „řidič nesmí za jízdy ovládat dotykový displej“, resp. takové jednání...
