epravo.cz

Ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Komisi"), ukládá obchodníkovi s cennými papíry a institucionálnímu investorovi, který uzavřel mimo veřejný trh obchod s investičním instrumentem na svůj nebo cizí účet, povinnost podat o tomto obchodu Komisi pro cenné papíry (dále jen "Komise") hlášení. V souladu s § 15 odst. 2 zákona o Komisi podává hlášení Komisi o obchodech vymezených v § 15 odst. 1 zákona o Komisi, které byly uzavřeny na veřejném trhu, organizátor tohoto veřejného trhu. Na základě zákonného zmocnění obsaženého v § 15 odst. 3 zákona o Komisi vydalo Ministerstvo financí vyhlášku č. 105/2001 Sb., o hlášení obchodů s investičními instrumenty uzavřených mimo veřejné trhy (dále jen "vyhláška o hlášení obchodů").

Ustanovení § 1 vyhlášky o hlášení obchodů vztahuje povinnost institucionálního investora a obchodníka s cennými papíry podat hlášení Komisi na každý obchod s investičními instrumenty přijatými k obchodování na veřejném trhu, který uzavřel mimo veřejný trh. Pojem "institucionální investor" definuje § 5 odst. 1 zákona o Komisi, pojem "obchodník s cennými papíry" definuje § 45 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o cenných papírech"). S ohledem na omezenou teritoriální působnost tuzemských veřejnoprávních norem považuje Komise za povinné osoby podle § 15 zákona o Komisi a podle vyhlášky o hlášení obchodů obchodníky s cennými papíry a institucionální investory, kteří mají povolení k výkonu činnosti na území České republiky.

Právní řád České republiky v ustanovení § 15 zákona o Komisi přejímá ustanovení čl. 20 odst. 1 písm. b) evropské direktivy 93/22/EEC z 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (srov.: "...investment firm report to competent authorities in their home Member States all the transactions .."). Popsaný komunitárněprávní princip dozoru ve státě sídla navazuje na ustanovení o tzv. jednotném evropském pasu. Do doby vstupu České republiky do Evropské unie se však jeví jako opodstatněné, aby se oznamovací povinnost vztahovala na všechny osoby uvedené v předchozím odstavci bez jakékoliv výjimky.

Obdobně Komise vykládá vymezení investičních instrumentů v § 1 vyhlášky o hlášení obchodů. Oznamovací povinnost se tak vztahuje na obchody s veškerými investičními instrumenty, vč. zahraničních, které byly přijaty k obchodování na veřejném trhu organizovaném na základě povolení Komise. Povolení ke vzniku burzy podle § 2 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění pozdějších předpisů, udělila Komise dosud pouze společnosti Burza cenných papírů Praha, a.s., povolení k organizování mimoburzovního trhu podle § 50 zákona o cenných papírech má v současné době jen společnost RM-Systém, a.s.

Tzv. custody převod, jímž osoba zahrnutá do okruhu povinných osob zajišťuje vypořádání obchodu uzavřeného jejím zákazníkem, nepovažuje Komise za obchod uzavřený touto osobou, a tedy za obchod, ohledně kterého jí vzniká povinnost podat hlášení.

V případě složené transakce uzavřené mimo veřejný trh skládající se z více než jež jednoho převodu investičních instrumentů (např. repo operace, buy & sell back operace, půjčky cenných papírů) se hlášení podává o všech dílčích částech této transakce, resp. o všech dílčích převodech, a to bez zbytečného odkladu po uzavření této transakce. V případě, že současně nedošlo k úplné dohodě o uskutečnění všech dílčích převodů, je povinná osoba povinna nahlásit každý dílčí převod bez zbytečného odkladu poté, co se smluvní strany shodnou na jeho realizaci. Komise připouští, aby povinná osoba podala hlášení o jednotlivých částech transakce různou formou, tj. přímo podle § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky o hlášení obchodů, nebo prostřednictvím organizátora veřejného trhu či osoby provádějící vypořádání obchodů s cennými papíry podle § 2 odst. 3 vyhlášky o hlášení obchodů (dále jen "třetí osoba").

Obdobně Komise připouští, aby nové hlášení (§ 4 odst. 1 vyhlášky o hlášení obchodů) nebo zrušovací hlášení (§ 4 odst. 2 vyhlášky o hlášení obchodů) bylo podáno odlišnou formou než původní hlášení. Při podání nového nebo zrušovacího hlášení, které modifikuje nebo ruší původní hlášení podané prostřednictvím třetí osoby, povinná osoba uvádí vedle interního čísla hlášení (§ 3 odst. 1 písm. h) vyhlášky o hlášení obchodů) také interní číslo původního hlášení podle informací sdělených jí třetí osobou.

Povinná osoba zajistí, že nepodá hlášení o uzavření obchodu duplicitně. Podání duplicitního hlášení Komise vyhodnotí např. jako porušení povinnosti obchodníka s cennými papíry podle ustanovení § 47b odst. 1 písm. b)zákona o cenných papírech.

S ohledem na regulační účel vyhlášky o hlášení obchodů Komise zastává stanovisko, že povinnost povinné osoby podat hlášení o uzavření obchodu se nevztahuje na obchody uzavřené v rámci vydávání cenného papíru podle ustanovení § 5zákona o cenných papírech, a to výhradně na obchody, kterými se cenný papír stane majetkem prvého nabyvatele, na vydávání a odkupování podílových listů otevřených podílových fondů podle ustanovení § 12 a § 13 zákona č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a na obchody uzavřené na základě nabídky převzetí podle ustanovení § 183a a násl. zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento závěr se opírá o způsob stanovení ceny těchto obchodů a její vliv na kurz cenného papíru na veřejném trhu.

Ustanovení § 2 vyhlášky o hlášení obchodů definuje možné způsoby a lhůty podání hlášení povinnou osobou. Povinná osoba je obecně povinna podat hlášení bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu bez ohledu na způsob jeho podání. Pokud jde o okamžik uzavření obchodu, Komise odkazuje na zvláštní stanovisko k definici obchodu uzavřeného na veřejném trhu. S ohledem na informační hodnotu a přínos k průhlednosti finančního trhu hlášení podaných jednotlivými způsoby a s ohledem na rozsah a povahu údajů v nich obsažených k průhlednosti finančního trhu hlášení podaných jednotlivými způsoby a s ohledem na rozsah a povahu údajů v nich obsažených Komise doporučuje povinným osobám preferovat podání hlášení prostřednictvím třetí osoby podle ustanovení § 2 odst. 3 vyhlášky o hlášení obchodů před přímým podáním hlášení podle ustanovení § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky o hlášení obchodů.

Komise není vyhláškou o hlášení obchodů výslovně zmocněna ke stanovení časového limitu, v němž povinná osoba podává hlášení bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu. Komise bude při kontrole podání hlášení povinnou osobou bez zbytečného odkladu vycházet z níže uvedeného výkladu pojmu "bez zbytečného odkladu". Komise bude mít za to, že hlášení podané povinnou osobou v níže uvedeném časovém limitu je podáno bez zbytečného odkladu. V případě podání hlášení mimo níže uvedený časový limit bude na povinné osobě prokázat Komisi na její žádost, že nemohla podat hlášení dříve, protože jí v tom prokazatelně bránila objektivní překážka (např. nefunkčnost komunikačních systémů).

Komise považuje za splnění povinnosti podat bez zbytečného odkladu hlášení o uzavření obchodu s investičním instrumentem jiným než je dluhopis nebo obdobný cenný papír ztělesňující pohledávku podání hlášení do 60 minut od okamžiku uzavření obchodu mimo veřejný trh. Do této doby se nezahrnuje doba, po kterou třetí osoba neumožňuje povinným osobám uskutečňovat (organizátor veřejného trhu) nebo vypořádávat (osoba provádějící vypořádání s cennými papíry) obchody uzavřené mimo veřejný trh, pokud to má přímý vliv na plnění informační povinnosti. Komise považuje za splnění povinnosti podat bez zbytečného odkladu hlášení o uzavření obchodu s dluhopisem nebo obdobným cenným papírem ztělesňujícím pohledávku v případě obchodů uzavřených mimo veřejný trh do 14:00 hodin podání hlášení do 16:00 hodin téhož dne, v ostatních případech do konce kalendářního dne, v němž došlo k uzavření obchodu mimo veřejný trh.

V současné době jsou členové Burzy cenných papírů Praha, a.s., povinni uskutečnit své blokové obchody na burzovním trhu v časovém limitu 60 min. od jejich uzavření v případě akcií a podílových listů a v časovém limitu do 11:00 hod. následujícího burzovního dne v případě dluhopisů. Účastníci mimoburzovního veřejného trhu organizovaného společností RM-Systém, a.s., žádné obdobné povinnosti stanoveny nemají. Při stanovení časových limitů Komise vycházela ze současné praxe na českém kapitálovém trhu. Zároveň však z důvodu nezbytnosti dalšího zvýšení průhlednosti českého trhu s dluhopisy Komise usiluje o zajištění informovanosti o uzavřených obchodech s dluhopisy do ukončení obchodování na veřejných trzích, nejpozději v rámci aktuálního kalendářního dne. Komise považuje za účelné nastavit podmínky shodně pro všechny povinné osoby bez ohledu na způsob podání hlášení, resp. bez ohledu na třetí osobu, jejímž prostřednictvím se hlášení podává. Výše uvedené stanovení časových limitů se opírá také o znění čl. 20 odst. 1 písm. b)evropské direktivy č. 93/22/EEC z 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (srov.: "Such report be made available to the relevant authority at the earliest opportunity. The time limit shall be fixed by that authority.").

Hlášení o uzavření obchodu je možné doručit Komisi od 8:00 hod. do 16:15 hod. na podatelnu Komise, Washingtonova 7, Praha 1, a od 16:15 hod. do zvláštní, pro tento účel zřízené schránky v budově Komise na výše uvedené adrese. Komise nebude potvrzovat přijetí hlášení, která budou doručena po 16:15 hod. do výše uvedené schránky. Hlášení podávaná Komisi prostřednictvím elektronické pošty se zasílají na elektronickou adresu vyhlaska105@sec.cz.

Technické nosiče dat, na nichž byla doručena hlášení podle ustanovení § 2 odst. 1 a 2 vyhlášky o hlášení obchodů, bude Komise po jejich zpracování vracet zpět povinné osobě prostřednictvím odboru informačních technologií a monitoringu, a to buď osobně na vyžádání, nebo poštou po obdržení nejméně 10 ks technických nosičů dat.

Při podání hlášení podle ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky o hlášení obchodů doručí povinná osoba mj. do konce následujícího pracovního dne také hlášení v tištěné podobě opatřené podpisem. Doporučenou strukturu hlášení Komise uveřejnila prostřednictvím svých internetových stránek http://www.sec.cz v oddílu Hlášení obchodů. Podpisem se v tomto případě rozumí podpis osoby oprávněné podepisovat hlášení podle vnitřních předpisů povinné osoby.

Pokud je pro podání hlášení prostřednictvím třetí osoby nezbytná dohoda obou stran obchodu na více náležitostech, než které jsou obsaženy v ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky o hlášení obchodů, např. na typu vypořádání obchodu, dohodnou obě strany obchody všechny náležitosti nezbytné pro podání hlášení prostřednictvím třetí osoby bez zbytečného odkladu po uzavření obchodu mimo veřejný trh.

Povinná osoba může v souladu s obecnou právní úpravou zmocnit jakoukoliv jinou osobu k podání hlášení o uzavření obchodu. Komise bude taková hlášení považovat za relevantní pouze v případě, že budou učiněna v souladu s odpovídajícím zmocněním doručeným Komisi. To se nevztahuje na případy, kdy je hlášení podáváno prostřednictvím třetí osoby a na případy, kdy jiná osoba provádí pro povinnou osobu pouze doručování hlášení o uzavření obchodu na Komisi. Povinná osoba však nemůže v žádném případě smluvně převést na jinou osobu odpovědnost za plnění povinností vyplývajících pro ni z vyhlášky o hlášení obchodů, ani se jí jinak zbavit.

Identifikací prodávajícího a kupujícího nebo jiné smluvní strany obchodu ve smyslu § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky o hlášení obchodů Komise rozumí jak identifikaci druhé smluvní strany příslušné smlouvy, na jejímž základě se uskuteční převod cenných papírů, tj. protistranu ohlašovaného obchodu, tak i identifikaci osoby, na jejíž účet povinná osoba uzavřela obchod (nejčastěji zákazník povinné osoby nebo sama povinná osoba).

Pokud jde o rozlišování promptních a termínových obchodů ve smyslu § 3 odst. 3 vyhlášky o hlášení obchodů, odkazuje Komise na zvláštní stanovisko k definici obchodu uzavřeného na veřejném trhu.

Vyhláška o hlášení obchodů v ustanovení § 3 odst. 1 písm. j) rozděluje obchody uzavřené povinnou osobou na vlastní účet na obchody uzavřené povinnou osobou na vlastní účet pro sebe a na obchody uzavřené povinnou osobou na vlastní účet pro jiného. Přitom pojem "obchod na vlastní účet pro jiného" vyvolává v praxi interpretační problémy. Komise rozumí obchodem uzavřeným na vlastní účet pro jiného takový obchod, který povinná osoba uzavřela fakticky ve prospěch svého zákazníka, aniž by se vypořádání tohoto obchodu projevilo změnou stavu majetkového účtu jiné osoby vedeném v zákonem stanovené evidenci podle ustanovení § 1 odst. 4 zákona o cenných papírech (v případě zaknihovaných cenných papírů) nebo změnou stavu cenných papírů fyzicky dodržených jinou osobou (v případě listinných cenných papírů). Pro rozlišení obchodů na vlastní účet přitom není podstatné, zda je či není obchod vypořádán přímo vůči finančním prostředkům a investičním instrumentům zákazníka svěřeným povinné osobě ani zda povinná osoba je či není povinna fyzicky dovypořádat předmětný obchod ve prospěch svého zákazníka bez zbytečného odkladu nebo ve stanovené lhůtě. Případné dovypořádání předmětného obchodu ve prospěch svého zákazníka přitom povinná osoba provádí takovou formou, která nemůže být podkládána za uzavření nového obchodu. V hlášení obchodu na vlastní účet pro jiného povinná osoba uvede identifikaci jiné osoby (svého zákazníka) v rámci identifikace prodávajícího a kupujícího nebo jiné smluvní strany (§ 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky o hlášení obchodů) jako identifikaci osoby, na jejíž účet povinná osoba obchod uzavřela. Rozdělení obchodů uzavřených povinnou osobou na vlastní účet ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písm. j) vyhlášky o hlášení obchodů se vztahuje výhradně k vyhlášce o hlášení obchodů a k podávání hlášení podle této vyhlášky.