Zákon ze dne 25.6.2003 o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby)

31.7.2003 | Sbírka:  219/2003 Sb. | Částka:  79/2003ASPI
219/2003 Sb.
ZÁKON
ze dne 25. června 2003 o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů
(zákon o oběhu osiva a sadby)
Změna: 219/2003 Sb. (část)
Změna: 444/2005 Sb.
Změna: 178/2006 Sb.
Změna: 299/2007 Sb.
Změna: 96/2009 Sb.
Změna: 300/2009 Sb.
Změna: 223/2009 Sb.
Změna: 227/2009 Sb.
Změna: 281/2009 Sb., 331/2010 Sb. (část)
Změna: 54/2012 Sb.
Změna: 331/2010 Sb.
Změna: 279/2013 Sb.
Změna: 243/2016 Sb.
Změna: 183/2017 Sb.
Změna: 295/2017 Sb.
Změna: 334/2020 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
ODRŮDY, OSIVO A SADBA PĚSTOVANÝCH ROSTLIN
HLAVA PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, registraci odrůd druhů pěstovaných rostlin uvedených v druhovém seznamu (dále jen "druhový seznam") a odrůd okrasných druhů, dozor nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem právnickým a fyzickým osobám a správní tresty za jejich porušení.
(2) Tento zákon se nevztahuje na reprodukční materiál lesních dřevin lesnicky významných druhů a umělých kříženců, určených k obnově lesa a zalesňování a pro udržování a zvyšování biologické různorodosti lesa včetně genetické různorodosti stromů a pro trvale udržitelné hospodaření v lesích.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) V tomto zákoně se rozumí
a) odrůdou soubor rostlin náležející k nejnižšímu stupni botanického třídění, vymezitelný projevem znaků vyplývajících z určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišitelný od každého jiného souboru rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků, a považovaný za jednotku rozmnožovatelnou beze změny,
b) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba pěstovaných rostlin,
c) osivem semena k rozmnožování nebo pěstování rostlin; za osivo se považuje i sadba brambor nebo sadba česneku a ustanovení písmene d) se pro ně nepoužije,
d) sadbou rostliny nebo části rostlin sloužící k rozmnožování nebo k pěstování,
e) komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, z nichž se daná odrůda skládá anebo z nichž se vyrábí rozmnožovací materiál dané odrůdy,
f) geneticky modifikovanou odrůdou odrůda, která zahrnuje geneticky modifikované rostliny1a),
g) udržovacím šlechtěním odrůdy postup podle obecně uznávané praxe, zajišťující zachování uniformity a stálosti odrůdy2),
h) udržovatelem odrůdy osoba odpovědná za udržovací šlechtění odrůdy,
i) uváděním do oběhu obchodní skladování, prodej, nebo jiný způsob převodu nebo přechodu rozmnožovacího materiálu na jinou osobu, pokud jsou tyto činnosti prováděny za účelem jeho obchodního využití, přičemž za uvádění do oběhu se považuje rovněž nabízení k prodeji; za uvádění do oběhu se nepovažuje výroba nebo úprava rozmnožovacího materiálu u jiné osoby, která není spojena s převodem nebo přechodem rozmnožovacího materiálu, a poskytnutí rozmnožovacího materiálu pro šlechtitelské, výzkumné a pokusné účely,
j) uznávacím řízením proces úředního zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu; formou uznávacího řízení je rovněž osvědčování vlastností rozmnožovacího materiálu pro účely vývozu s vydáváním mezinárodně platných certifikátů,
k) sazenicemi zeleniny mladé rostliny vyrobené z osiva, sadby nebo části rostlin k výsadbě pro pěstování zeleniny ke konečné spotřebě,
l) podnoží výpěstek rodu nebo druhu včetně jejich kříženců a odrůd vhodných pro štěpování odrůd révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů nebo zeleniny,
m) úředním popisem odrůdy popis odrůdy sestavený na základě úředních zkoušek odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky, jimiž je odrůda vymezena, vztahující se na rostliny vypěstované z uznaného nebo standardního osiva anebo sadby,
n) kategorií rozmnožovacího materiálu šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo zeleniny, standardní rozmnožovací materiál révy a chmele, konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo obchodní osivo, kterým je rozlišena biologická hodnota a rozsah sledování vlastností příslušného rozmnožovacího materiálu,
o) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající úřednímu popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě rozmnožovacího materiálu předstupňů a nepodléhá uznávacímu řízení, pokud není uváděn do oběhu,
p) rozmnožovacím materiálem předstupňů rozmnožovací materiál vyráběný nebo zajišťovaný udržovatelem odrůdy jako kategorie předcházející základnímu rozmnožovacímu materiálu,
q) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál, který slouží k výrobě certifikovaného rozmnožovacího materiálu a je vyroben udržovatelem nebo pod jeho dohledem přímo ze šlechtitelského rozmnožovacího materiálu nebo z rozmnožovacího materiálu předstupňů,
r) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, z rozmnožovacího materiálu předstupňů nebo ze základního rozmnožovacího materiálu, anebo z certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
s) standardním osivem osivo registrované odrůdy zeleniny nebo odrůdy zeleniny zapsané ve společném katalogu odrůd, které nepodléhá uznávacímu řízení a které je určeno zejména k produkci zeleniny,
t) standardním rozmnožovacím materiálem révy sadba, která je odrůdově pravá a odrůdově čistá, určená k produkci hroznů anebo k produkci rostlin nebo částí těchto rostlin, určených k produkci hroznů, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem, a u níž bylo úřední zkouškou ověřeno splnění těchto požadavků,
u) standardním rozmnožovacím materiálem chmele sadba, která je odrůdově pravá a čistá, určená k produkci chmele anebo k produkci rostlin, určených k produkci chmele, která splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,
v) konformním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál ovocného rodu a druhu, který je odrůdově pravý a čistý a je určen k výrobě rozmnožovacího materiálu a sadby,
w) obchodním osivem osivo vyjmenovaných zemědělských druhů, které splňuje požadavky na pravost a čistotu druhu a nepodléhá uznávacímu řízení,
x) generací ročník nebo pořadí následného množení v rámci jedné kategorie rozmnožovacího materiálu používané u rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
y) množitelským porostem rostlinný porost k výrobě rozmnožovacího materiálu,
z) dodavatelem právnická nebo fyzická osoba, která uvádí do oběhu, rozmnožuje nebo vyrábí, popřípadě dováží ze třetích zemí rozmnožovací materiál za účelem jeho uvedení do oběhu,
aa) klonem vegetativně množené potomstvo jedné rostliny dané odrůdy, vybrané na základě odrůdové pravosti znaků jeho fenotypu a jeho zdravotního stavu.
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
a) partií rozmnožovacího materiálu množství vyjádřené hmotností nebo počtem kusů stejnorodého rozmnožovacího materiálu u rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů též stejnorodého složení a původu,
b) Státní odrůdovou knihou úřední seznam odrůd rostlin, které jsou v České republice zaregistrovány,
c) uzavřenou pěstební oblastí katastrální území, v němž je uplatňován režim ochrany rozmnožovacího materiálu,
d) zdravotní třídou označení rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocného rodu a druhu, který je viru prostý nebo testovaný na viry,
e) společným katalogem odrůd Společný katalog odrůd druhů zemědělských rostlin nebo Společný katalog odrůd druhů zeleniny sestavený příslušným orgánem Evropské unie na základě seznamů odrůd členských států, zveřejněný v Úředním věstníku Evropské unie,
f) úřední zkouškou odborné a zkušební úkony provedené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "Ústav") nebo pověřenou osobou podle tohoto zákona a podle zvláštního zákona3),
g) registrovanou odrůdou odrůda zapsaná do Státní odrůdové knihy,
h) rovnocenností pro přehlídky množitelských porostů schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že přehlídky množitelských porostů, prováděné v dané třetí zemi jsou rovnocenné přehlídkám množitelských porostů prováděným podle tohoto zákona,
i) rovnocenností pro osivo schválení udělené třetí zemi2a), zaručující, že osivo vyprodukované v dané třetí zemi je rovnocenné osivu vyprodukovanému v souladu s tímto zákonem,
j) úředním dozorem soubor kontrolních opatření prováděných Ústavem,
k) rozmnožovacím materiálem rychlerostoucích dřevin materiál pěstovaný na zemědělské půdě, sloužící k zakládání produkčních porostů rychlerostoucích dřevin,
l) osivem s neukončenou certifikací osivo, které bylo sklizeno v jiném členském státě Evropské unie (dále jen "členský stát") nebo ve třetí zemi z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům srovnatelným s požadavky stanovenými tímto zákonem nebo které bylo sklizeno v České republice z množitelského porostu vyhovujícího požadavkům tohoto zákona, pokud je určeno k uznání v jiném členském státě, u kterého dosud nebylo ukončeno uznávací řízení,
m) okrasnými druhy okrasné rostliny bez rozlišení stupně jejich botanického třídění,
n) egalizací sloučení partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdy,
o) genetickou erozí postupná ztráta genetické rozmanitosti mezi populacemi nebo odrůdami téhož druhu a uvnitř těchto populací nebo odrůd, nebo zužování genetického základu druhu v důsledku zásahu člověka nebo změn životního prostředí,
p) krajovou odrůdou soubor populací nebo klonů rostlinného druhu, které jsou přirozeně adaptovány na podmínky životního prostředí v jejich oblasti,
q) uchovávanou odrůdou krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí, registrovaná vzhledem k jejímu významu pro zachování genetických zdrojů rostlin,
r) oblastí původu oblast tradičního pěstování uchovávané odrůdy, na kterou je odrůda přirozeně adaptována, nebo oblast, se kterou je směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí přirozeně spojena,
s) směsí osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí směs, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu, a která je uváděna do oběhu za účelem ochrany přirozeného prostředí v souvislosti se zachováním genetických zdrojů rostlin,
t) zdrojovou oblastí evropsky významná lokalita5a) nebo zvláště chráněné území5a),
u) lokalitou sběru část zdrojové oblasti, ve které byl uskutečněn sběr osiva pro směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí,
v) přímo sklízenou směsí směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná sběrem v lokalitě sběru,
w) směsí z odděleně pěstovaných složek směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí získaná smísením osiva jednotlivých složek, které byly vypěstovány odděleně mimo lokalitu sběru z osiva získaného sběrem v lokalitě sběru; tato směs obsahuje rody, druhy a případně poddruhy, které jsou typické pro dané stanoviště v lokalitě sběru,
x) úředně uznaným popisem odrůdy popis odrůdy ovocného druhu sestavený na podkladě jiném než úřední zkoušky odlišnosti, uniformity a stálosti odrůdy, zahrnující znaky odrůdy přinejmenším v rozsahu vyžadovaném při podání žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě, který byl Ústavem nebo obdobným úřadem členského státu schválen jako úředně uznaný popis odrůdy,
y) mikrorozmnožováním množení rostlinného materiálu za účelem produkce velkého množství rostlin pomocí kultury in vitro z diferencovaných vrcholových meristémů,
z) meriklonem soubor jedinců vzniklých technikou mikrorozmnožování z jediného výchozího bočního nebo vrcholového meristému identifikované výchozí rostliny uchovávané in vivo.
HLAVA DRUHÁ
OBĚH OSIVA A SADBY
§ 3
Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu
(1) Rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu pouze
a) je-li uznán v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, s výjimkou chmele, révy a ovocných rodů a druhů, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleniny, chmele, révy, ovocných rodů a druhů a standardní rozmnožovací materiál révy,
b) jako standardní osivo zeleniny,
c) jako standardní rozmnožovací materiál chmele,
d) jako konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů,
e) je-li povolen Ústavem jako obchodní osivo, nebo
f) jako směs osiv zemědělských druhů, zeleniny, popřípadě rostlinných druhů neuvedených v druhovém seznamu.
(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 lze uvádět do oběhu za předpokladu, že jsou splněny požadavky na jeho kvalitu, pravost druhu a odrůdy a další vlastnosti významné pro použití rozmnožovacího materiálu (dále jen "vlastnosti"), které stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Rozmnožovací materiál zemědělských druhů a zeleniny lze uvádět do oběhu pouze tehdy, náleží-li k registrované odrůdě nebo k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd.
(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů, osivo zemědělských druhů a zeleniny pro okrasné účely a rozmnožovací materiál odrůd révy a ovocných rodů a druhů, na který se nevztahují § 23 nebo 24, lze uvádět do oběhu podle § 25.
(5) Osivo v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál se smí uvádět do oběhu nemořené pouze za předpokladu, že u něj nejsou překročeny mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů, které stanoví prováděcí právní předpis. Osivo druhů, u nichž není mezní hodnota výskytu škodlivých organizmů stanovena, smí být uváděno do oběhu nemořené.
(6) Rozmnožovací materiál předstupňů může být vyráběn i z rozmnožovacího materiálu předstupňů po vymezený počet generací. Prováděcí právní předpis stanoví počty generací u jednotlivých druhů rostlin.
(7) Základní rozmnožovací materiál zemědělských druhů, chmele a ovocných rodů a druhů může být vyráběn z rozmnožovacího materiálu předstupně nebo ze základního rozmnožovacího materiálu po vymezený počet generací.
(8) Certifikovaný rozmnožovací materiál může být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího přímo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu s výjimkou révy, ovocných rodů a druhů a chmele, z rozmnožovacího materiálu předstupňů a ze základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu u druhů, které stanoví prováděcí právní předpis.
(9) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů a rozmnožovací materiál révy a chmele jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit pod dozorem Ústavu doklad, který musí splňovat náležitosti stanovené vyhláškou. Tento doklad slouží společně s návěskou k označení různých odrůd nebo typů rozmnožovacího materiálu, které jsou na trh uvedeny společně. Pokud jsou údaje na dokladu v rozporu s údaji na návěsce, mají vždy přednost údaje uvedené na návěsce.
(10) Osivo zemědělských a zeleninových druhů v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů a základní rozmnožovací materiál může být uváděno do oběhu s klíčivostí až o 10 % nižší, než stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel na zvláštní návěsce vyznačí hodnotu klíčivosti, číslo partie a u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), a místo podnikání dodavatele, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a); jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky. Současně dodavatel na úřední návěsce vyznačí, že dané osivo nesplňuje požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem. U osiva určeného k uvedení do oběhu konečnému spotřebiteli na území České republiky může dodavatel informaci o snížené klíčivosti uvést v doprovodném dokladu. Ustanovení tohoto odstavce se nevztahuje na osivo dovezené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.
(11) Sadbu česneku lze uvádět do oběhu pouze, pokud byla uznána v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo pokud jde o kategorii standardní osivo.
(12) Dodavatel, který uvádí do oběhu konformní rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů nebo rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle § 3d jinému než konečnému spotřebiteli, je povinen k tomuto rozmnožovacímu materiálu vystavit doklad, který musí obsahovat informace, které jsou stanoveny pro tento dokument vyhláškou. Tento dokument musí být nesmazatelně vytištěn v jednom z úředních jazyků Evropské unie a musí být snadno viditelný a čitelný.
(13) Při uvádění do oběhu konformního rozmnožovacího materiálu nebo rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle § 3d konečnému spotřebiteli lze náležitosti dokladu dodavatele podle § 3 odst. 12 omezit na údaje stanovené vyhláškou.
(14) Ministerstvo zemědělství (dále jen „ministerstvo“) stanoví vyhláškou
a) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu podle odstavce 2,
b) mezní hodnoty výskytu škodlivých organizmů,
c) nejvyšší povolený počet generací v kategoriích rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál,
d) náležitosti dokladu podle odstavců 9, 12 a 13,
e) druhový seznam,
f) požadavky a postupy pro výrobu, uznávání, balení, označování a uvádění sadby česneku do oběhu.
§ 3a
Uvádění do oběhu osiva úředně nezapsaných odrůd
(1) Na základě povolení Ústavu lze uvádět do oběhu osivo odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla Ústavu předložena žádost o registraci odrůdy, nebo osivo odrůdy zeleninového druhu, pro kterou byla předložena žádost o registraci odrůdy nebo o zapsání odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu. Povolení se uděluje pouze pro testy a hodnocení v zemědělských podnicích s cílem získat informace o pěstování, popřípadě použití odrůdy.
(2) Žádost o povolení uvádět do oběhu osivo úředně nezapsané odrůdy Ústavu podává
a) dodavatel se sídlem na území České republiky nebo jeho zmocněný zástupce u odrůdy zemědělského druhu, pro kterou byla podána žádost o registraci odrůdy,
b) osoba nebo její zmocněný zástupce, která podala žádost o registraci odrůdy nebo o zápis odrůdy do seznamu odrůd jiného členského státu v případě zeleninového druhu.
(3) Žádost podle odstavce 2 musí obsahovat
a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,
b) název druhu a návrh názvu odrůdy,
c) popis odrůdy,
d) plánované zkoušky a hodnocení včetně označení státu nebo států, kde budou provedeny a hodnoceny,
e) údaj o udržovateli odrůdy.
(4) Osivo uváděné do oběhu podle odstavce 1 musí splňovat požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace. Požadavky na vlastnosti certifikovaného osiva první nebo druhé generace u jednotlivých druhů stanoví prováděcí právní předpis.
(5) Vlastnosti osiva se ověří úředními zkouškami nebo zkouškami pod úředním dozorem, u sadby brambor pouze úředními zkouškami. V případě zeleninových druhů podléhá osivo následné kontrole odrůdové pravosti a čistoty; obdobný postup se užije u odběru vzorků.
(6) Obaly osiva musí být zabaleny a uzavřeny v souladu s § 19 a označeny úřední návěskou u zemědělských druhů nebo návěskou dodavatele u zeleninových druhů. Návěska je oranžové barvy a musí obsahovat následující údaje:
a) označení orgánu odpovědného za certifikaci osiva, s výjimkou zeleninových druhů,
b) číslo partie,
c) měsíc a rok uzavření obalu osiva,
d) název druhu, název odrůdy nebo návrh názvu odrůdy a úřední číslo žádosti o registraci odrůdy nebo žádosti o zapsání odrůdy do seznamu odrůd v jiném členském státě,
e) označení "úředně nezapsaná odrůda",
f) označení "pouze pro zkoušky a hodnocení", s výjimkou zeleninových druhů,
g) označení "geneticky modifikovaná odrůda", v případě geneticky modifikovaných odrůd,
h) u sadby brambor velikostní třídění,
i) hmotnost balení, popřípadě množství čistých semen,
j) při použití obalovací látky či granulovaných přípravků na ochranu rostlin se uvede hmotnost doplňkových látek a poměr mezi nimi a čistými semeny,
k) označení dodavatele.
(7) Povolení je platné po dobu nejdéle 1 roku. Povolení je možné obnovit vždy na dobu 1 roku na základě žádosti, ke které musí být přiloženy doklady, které stanoví prováděcí právní předpis.
(8) Veškerá povolení pozbudou platnosti, pokud je žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy u zemědělského druhu nebo žádost o zapsání do Státní odrůdové knihy nebo obdobného seznamu jiného členského státu u zeleninového druhu vzata zpět nebo zamítnuta.
(9) Ústav oznámí Komisi a příslušným úřadům členských států obdržení žádosti, udělení, obnovení nebo pozbytí platnosti povolení, popřípadě zamítnutí žádosti.
(10) Ústav omezí nebo zakáže používání odrůdy na území České republiky, pokud
a) se prokáže nevhodnost pěstování takové odrůdy z rostlinolékařského hlediska,
b) se prokáže, že odrůda není vhodná k pěstování na daném území nebo nepřináší požadované výsledky,
c) se vyskytne důvodné podezření, že odrůda může ohrozit lidské zdraví nebo životní prostředí.
(11) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti osiva, maximální hmotnost partií a minimální hmotnost vzorků osiva, postup při určení množství, které lze povolit u jednotlivých odrůd a druhů osiva, vzor dokladu pro podání žádosti o povolení nebo o obnovení povolení, druh, způsob a rozsah kontroly oběhu osiva a kontroly udržovacího šlechtění.
§ 3b
Výroba a uvádění do oběhu osiva uchovávaných odrůd
(1) Osivo uchovávané odrůdy lze vyrábět pouze v oblasti původu této odrůdy. Pokud vlivem nepříznivých podmínek prostředí nelze v oblasti původu vyrobit uznané osivo, Ústav může na základě doporučení osoby pověřené podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c) schválit další oblast pro výrobu osiva dané odrůdy, a to s přihlédnutím k případnému rozhodnutí Komise, kterým se stanoví omezení nebo podmínky pro stanovení této oblasti. Osivo uchovávané odrůdy vyrobené v další oblasti pro výrobu osiva může být využíváno pouze v oblasti původu.
(2) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze v oblasti původu. Ústav může pro uvádění osiva uchovávané odrůdy do oběhu schválit další oblasti na území České republiky, jestliže jsou tyto oblasti srovnatelné s oblastí původu, pokud jde o přirozená a polopřirozená stanoviště dané odrůdy. Pokud Ústav takovou další oblast schválí, udržovatel odrůdy uschová pro zachování dané odrůdy v její oblasti původu takové množství osiva, které stanoví prováděcí právní předpis. Pokud byla schválena další oblast pro výrobu osiva podle odstavce 1, Ústav pro danou odrůdu neschválí další oblast pro uvádění osiva do oběhu podle tohoto odstavce.
(3) Osivo uchovávané odrůdy lze uvádět do oběhu pouze, pokud
a) pochází z osiva vyrobeného podle zásad udržovacího šlechtění odrůdy,
b) u zemědělských druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál, u zeleninových druhů splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,
c) bylo vyrobeno v oblasti svého původu nebo v další oblasti schválené podle odstavce 1,
d) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.
(4) Způsob určení nejvyššího celkového množství osiva každé uchovávané odrůdy uváděné do oběhu a způsob určení nejvyššího celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu uváděné do oběhu za vegetační období u zemědělských druhů stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu výměru a umístění množitelského porostu uchovávané odrůdy. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství osiva určené způsobem podle věty první bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství osiva, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyšším přípustným množstvím určeným podle tohoto odstavce. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu.
(5) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími tyto údaje:
a) označení „pravidla a normy EU“,
b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
c) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí, nebo nejde-li o sadbu brambor, rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovy „Vzorkováno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístnou číslicí,
d) název druhu,
e) název uchovávané odrůdy,
f) u zemědělských druhů označení „uchovávaná odrůda“, u zeleninových druhů označení „certifikované osivo uchovávané odrůdy“ nebo „standardní osivo uchovávané odrůdy“,
g) oblast původu uchovávané odrůdy,
h) oblast výroby osiva, pokud je jiná než oblast původu uchovávané odrůdy,
i) číslo partie přidělené dodavatelem,
j) čistou nebo hrubou hmotnost balení, nebo, nejde-li o sadbu brambor, počet semen,
k) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností, nejde-li o sadbu brambor.
(6) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu vegetační zkouškou.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) množství osiva podle odstavce 2,
b) způsob určení množství osiva každé uchovávané odrůdy, které lze uvádět do oběhu,
c) pro zemědělské druhy způsob určení celkového množství osiva všech uchovávaných odrůd jednoho druhu, které lze uvádět do oběhu,
d) způsob provádění následné kontroly osiva uchovávané odrůdy uvedeného do oběhu prováděné podle odstavce 6.
§ 3c
Uvádění do oběhu osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu, pokud
a) splňuje požadavky na vlastnosti osiva v kategorii standardní osivo,
b) zkoušky ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu byly provedeny podle mezinárodně platných metod.
(2) Osivo odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v malém balení, jehož nejvyšší čistou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva uvedeného do oběhu u každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek.
(3) Obaly osiva uváděného do oběhu musí být uzavřeny dodavatelem takovým způsobem, aby nebylo možné obal otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obaly osiva uváděného do oběhu musí být označeny návěskou dodavatele nebo potiskem, obsahujícími
a) označení „pravidla a normy EU“,
b) označení dodavatele a jeho adresu nebo identifikační značku,
c) rok uzavření obalu vyjádřený slovem „Uzavřeno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok, nebo rok posledního odběru vzorku pro účely zkoušky klíčivosti vyjádřený slovem „Vzorkováno“ a čtyřmístnou číslicí označující rok,
d) název druhu,
e) název odrůdy,
f) označení „odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek“,
g) číslo partie přidělené dodavatelem,
h) čistou nebo hrubou hmotnost balení, anebo počet semen,
i) typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností v případě, pokud byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady.
(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší čistou hmotnost malého balení osiva odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek, a to způsobem stanoveným příslušným předpisem Evropské unie15),
b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou u osiva uvedeného do oběhu odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek.
§ 3d
Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů za zvláštních podmínek
(1) Na území České republiky lze uvádět do oběhu rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů, jejichž popis je uložen u dodavatele, a který je určen
a) k pokusům nebo vědeckým účelům,
b) ke šlechtění, nebo
c) na podporu zachování genetické rozmanitosti.
(2) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů podle odstavce 1 může dodavatel uvádět do oběhu pouze za předpokladu, že splňuje požadavky na vlastnosti a označování rozmnožovacího materiálu v kategorii konformní rozmnožovací materiál.
(3) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek lze uvádět do oběhu pouze v množství stanoveném vyhláškou.
(4) Ústav provádí následnou kontrolu odrůdové pravosti a odrůdové čistoty rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.
(5) Postupem podle odstavců 1 až 4 nelze uvádět do oběhu odrůdy s úředním nebo úředně uznaným popisem odrůdy.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) množství rozmnožovacího materiálu podle odstavce 3 a
b) způsob provádění následné kontroly odrůdové pravosti a čistoty podle odstavce 4.
§ 4
Uznávací řízení
(1) Uznávací řízení zahrnuje
a) řízení o uznání množitelského porostu,
b) řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.
(2) U rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se řízení o uznání množitelského porostu a řízení o uznání rozmnožovacího materiálu konají společně, s výjimkou osiva ovocných rodů a druhů. Uznávací řízení podle věty první upravuje § 24a.
(3) Uznávacímu řízení podléhají tyto kategorie rozmnožovacího materiálu:
a) šlechtitelský rozmnožovací materiál, je-li uváděn do oběhu,
b) rozmnožovací materiál předstupňů, je-li uváděn do oběhu,
c) základní rozmnožovací materiál,
d) certifikovaný rozmnožovací materiál.
e) standardní rozmnožovací materiál révy.
(4) Podmínky pro uznání množitelského porostu nebo rozmnožovacího materiálu jsou následující
a) odrůda splňuje tyto předpoklady:
1. je registrovaná,
2. její registrace uplynula, avšak dosud běží lhůta podle § 34 odst. 7,
3. její registrace byla zrušena, avšak dosud běží lhůta podle § 37 odst. 4,
4. je zapsaná ve společném katalogu odrůd nebo v případě ovocných rodů a druhů a révy také alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
5. není registrovaná ani zapsaná ve společném katalogu odrůd, ale je množena dodavatelem jen pro zahraničního odběratele, její dovoz byl podle § 18 odst. 4 povolen Ústavem, je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, a existuje u ní úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,
b) množitelský porost byl uznán podle § 5,
c) vzorek byl odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
d) byly provedeny úřední zkoušky nebo zkoušky pod úředním dozorem potřebné ke zjištění vlastností osiva uvedených v § 3 odst. 2; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.
(5) Uznávací řízení se může provést i u odrůdy přihlášené k registraci podle § 28, u níž existuje úřední popis odrůdy.
(6) Uznávací řízení provádí Ústav nebo jím pověřená osoba na základě žádosti dodavatele o uznání množitelského porostu a na základě žádosti o uznání rozmnožovacího materiálu, která se podává po skončeném řízení o uznání množitelského porostu.
(7) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál podléhající uznávacímu řízení podle odstavce 3, je povinen Ústavu
a) podat žádost o uznání množitelského porostu v termínu, který stanoví ministerstvo vyhláškou,
b) podat žádost o uznání rozmnožovacího materiálu.
(8) O uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu vydá Ústav nebo jím pověřená osoba uznávací list, který je osvědčením podle zvláštního právního předpisu3b).
(9) Pokud bylo v uznávacím řízení zjištěno, že nejsou splněny podmínky pro vydání uznávacího listu, Ústav rozhodne o zamítnutí žádosti. Pokud nesplnění podmínek zjistila pověřená osoba, předá Ústavu dokumentaci k dalšímu řízení. Jestliže Ústav zjistí, že podmínky pro vydání uznávacího listu byly splněny, žádosti vyhoví. V opačném případě rozhodne o zamítnutí žádosti.
(10) Osivo sklizené v jiném členském státě je na žádost úředně uznáno, pokud
a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) úředními zkouškami bylo ověřeno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(11) Osivo, které pochází přímo z osiva kategorie rozmnožovací materiál předstupňů, může Ústav v souladu s odstavcem 10 uznat jako základní rozmnožovací materiál, jsou-li splněny požadavky stanovené tímto zákonem pro základní rozmnožovací materiál.
(12) Osivo, které má být uznáno podle odstavce 10, musí splňovat požadavky na označování a balení podle § 19.
(13) Osivo sklizené ve třetí zemi je na žádost úředně uznáno, pokud
a) pochází přímo z osiva kategorií základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál úředně uznaného v jiném členském státě nebo v jiných členských státech nebo ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh, nebo s výjimkou řepy z křížení osiva kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaného v jednom členském státě s osivem kategorie základní rozmnožovací materiál úředně uznaným ve třetí zemi, jíž byla udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
b) dodavatel předloží se žádostí o uznání rovněž doklad o tom, že porost, z něhož osivo pochází, splnil požadavky na vlastnosti množitelského porostu, které jsou srovnatelné s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem,
c) úředními zkouškami bylo zjištěno, že splňuje požadavky na vlastnosti osiva pro danou kategorii, které ministerstvo stanoví vyhláškou.
(14) Kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle odstavců 10 a 13, stanoví ministerstvo vyhláškou.
(15) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) technologické postupy a způsoby odběru vzorků včetně postupu při zjištění heterogenity partie osiva,
b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
c) závazné pokyny pro opětovné uzavírání a označování obalů po provedené kontrole,
d) náležitosti dokladu předkládaného podle odstavce 10 písm. b) a odstavce 13 písm. b).
§ 5
Uznávání množitelských porostů
(1) Žádost o uznání množitelského porostu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje
a) registrační nebo evidenční číslo žadatele přidělené podle § 16 odst. 7,
b) název druhu a název odrůdy rozmnožovacího materiálu,
c) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci, která má být vyrobena,
d) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, jde-li o právnickou osobu,
e) výměru množitelského porostu a přesné označení pozemku podle identifikace dílu půdního bloku podle zákona o zemědělství 16),
f) původ a množství osiva nebo sadby použité k založení porostu,
g) sled předplodin na pozemku v předcházejících letech podle požadavků stanovených prováděcím právním předpisem,
h) souhlas držitele šlechtitelských práv nebo v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů souhlas držitele licence k nim, je-li odrůda chráněna podle zvláštního právního předpisu2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),
i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu, které stanoví prováděcí právní předpis,
j) označení pověřené osoby v případě, že tato osoba provede uznávací řízení množitelského porostu,
k) číslo množitelského porostu, které stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Dodavatel, který žádá o uznání množitelského porostu s výjimkou chmele, révy, ovocných rodů a druhů, je povinen podle pokynů Ústavu zřetelně označit pozemek číslem množitelského porostu. Na vyžádání Ústavu nebo pověřené osoby je dodavatel povinen předložit doklad o sledu předplodin.
(3) Ústav nebo pověřená osoba provede přehlídku množitelského porostu a o jejím výsledku vyhotoví záznam, který je součástí uznávacího listu množitelského porostu. Pokud dodavatel neoznačí pověřenou osobu podle odstavce 1 písm. j), může Ústav určit pověřenou osobu, která přehlídku množitelského porostu provede.
(4) Ústav nebo pověřená osoba vydá uznávací list, jestliže
a) vlastnosti množitelského porostu a výsledky úředních zkoušek vyhovují požadavkům stanoveným prováděcím právním předpisem,
b) množitelský porost splňuje podmínku minimální vzdálenosti od porostu stejného nebo příbuzného druhu, který by mohl cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,
c) množitelský porost splňuje požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech, stanovené prováděcím právním předpisem.
(5) Množitelský porost se neuzná, nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 4 nebo vyskytují-li se v něm škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5). Množitelský porost, který nevyhovuje požadavkům kategorie a generace osiva uvedené v žádosti o uznání množitelského porostu, může být uznán v jiné kategorii nebo generaci, které odpovídá svými vlastnostmi, pouze na základě podání nové žádosti o uznání množitelského porostu s uvedením odpovídající kategorie nebo generace. Pokud Ústav nařídí mimořádné rostlinolékařské opatření podle zvláštního právního předpisu5), může zrušit uznávací list na dotčený množitelský porost.
(6) Uznávací list o uznání množitelského porostu obsahuje
a) název druhu a název odrůdy,
b) údaj o výměře množitelského porostu,
c) výsledek přehlídky množitelského porostu, popřípadě dalších předepsaných úředních zkoušek,
d) kategorii rozmnožovacího materiálu a generaci,
e) označení dodavatele podle odstavce 1 písm. a),
f) označení osoby, která s dodavatelem uzavřela písemnou smlouvu o výrobě rozmnožovacího materiálu podle odstavce 1 písm. d),
g) datum vydání a číslo uznávacího listu,
h) podpis osoby, která uznávací list vydala.
(7) Uznávací list množitelského porostu vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 6 rovněž údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) vzor žádosti o uznání množitelského porostu,
b) výčet dokladů potřebných k ověření původu rozmnožovacího materiálu a vzory těchto dokladů,
c) způsob určení čísla množitelského porostu podle odstavce 1,
d) termíny a počty přehlídek množitelských porostů,
e) vzory formulářů pro záznam o přehlídce množitelského porostu podle odstavce 3,
f) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech podle odstavce 4,
g) vzory uznávacích listů vydávaných pověřenou osobou,
h) postupy a metody hodnocení množitelských porostů,
i) výčet dokladů, kterými lze prokázat souhlas držitele šlechtitelských práv nebo držitele licence.
Uznávání rozmnožovacího materiálu
§ 6
(1) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu podává dodavatel Ústavu. Žádost obsahuje kromě údajů uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až c)
a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu balení a čísla použitých návěsek,
b) rok sklizně rozmnožovacího materiálu,
c) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,
d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e) údaj o chemickém nebo jiném ošetření, pokud byl rozmnožovací materiál před odběrem vzorku takto ošetřen,
f) údaj o místě, kde je rozmnožovací materiál uložen,
g) označení pověřené osoby, v případě, že tato osoba provede uznávací řízení rozmnožovacího materiálu.
(2) Ústav nebo pověřená osoba odebere vzorek rozmnožovacího materiálu z partie rozmnožovacího materiálu a provede zkoušky potřebné k vydání uznávacího listu. Odběr vzorků sadby brambor provádí Ústav. Dodavateli nevzniká nárok na finanční náhradu za odebraný vzorek. Uznávací list je vydán, jestliže z výsledku provedených zkoušek u odebraného vzorku je zřejmé, že rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti stanovené pro jednotlivé druhy vyhláškou.
(3) Ústav rozmnožovací materiál neuzná, obsahuje-li škodlivé organismy, které je zakázáno zavlékat a rozšiřovat na území Evropské unie5), nebo nemá vlastnosti stanovené vyhláškou pro jednotlivé druhy.
(4) Dokladem o uznání rozmnožovacího materiálu je uznávací list vydaný Ústavem nebo pověřenou osobou. Dokladem o neuznání rozmnožovacího materiálu je rozhodnutí vydané Ústavem.
(5) Uznávací list obsahuje
a) název druhu rozmnožovacího materiálu a název odrůdy,
b) údaj o množství rozmnožovacího materiálu, včetně počtu a druhu balení,
c) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
d) číslo uznávacího listu o uznání množitelského porostu, ze kterého byl rozmnožovací materiál vyroben,
e) údaj o způsobu úpravy rozmnožovacího materiálu a o použitém chemickém přípravku, byl-li použit,
f) čísla použitých návěsek, s výjimkou vegetativně množených odrůd révy, chmele, ovocných rodů a druhů,
g) výsledky zkoušek,
h) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu,
i) číslo uznávacího listu,
j) datum vydání uznávacího listu,
k) podpis osoby, která uznávací list vydala.
(6) Uznávací list vydávaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 5 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(7) Ústav v rámci řízení o uznání množitelského porostu sadby brambor odebere vzorek na základě dodavatelem vyplněné návěsky vzorku pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet a rozsah úředních zkoušek potřebných ke zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,
b) způsob určení čísla partie rozmnožovacího materiálu,
c) maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
d) minimální velikosti vzorků rozmnožovacího materiálu včetně velikostí vzorků peletovaného, inkrustovaného a granulovaného osiva, osivových pásů a osivových rohoží,
e) pravidla pro odběr vzorků pro srovnávací pokusy a zkoušky v rámci Evropské unie,
f) postupy a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu,
g) vzor žádosti podle odstavce 1 a vzor žádosti o odběr vzorku v řízení o uznání rozmnožovacího materiálu.
§ 6a
Egalizace osiva
(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že
a) u nich proběhlo již uznávací řízení,
b) byla dodržena homogenita egalizované partie.
(2) Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, odpovídá výsledná egalizovaná partie nejnižší kategorii a generaci z použitých partií.
(3) Egalizovaná partie je označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady; první číslice v čísle partie označuje rok egalizace.
(4) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení. Dodavatel současně se žádostí o uznání egalizované partie předloží egalizační protokol.
(5) Při odběru vzorků egalizované partie předloží dodavatel egalizační protokol a doklady, jejichž výčet a vzory stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Dodavatel je povinen vést evidenci o přípravě a uvádění do oběhu egalizovaných partií osiv.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet a vzory dokladů, které předloží dodavatel při odběru vzorků egalizované partie,
b) náležitosti egalizačního protokolu a jeho vzor,
c) způsob vedení evidence podle odstavce 6 a údaje o egalizovaném osivu vyžadované při vedení této evidence.
§ 7
(1) Dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, je povinen vést a uchovávat po dobu 5 let záznamy o
a) hmotnosti nebo počtu kusů, původu a vlastnostech rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě rozmnožovacího materiálu,
b) hmotnosti nebo počtu kusů a vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,
c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu.
(2) Ústav v uznávacím řízení provádí odborné a zkušební úkony, jimiž opatřuje nezbytné podklady pro vydání uznávacího listu. Ústav může k provedení těchto úkonů uzavřít smlouvu s fyzickou nebo právnickou osobou, která splňuje podmínky podle § 17. Ústav může pověřit osobu k činnostem uvedeným v § 17.
(3) Náklady za provedení odborných a zkušebních úkonů spojených s uznávacím řízením hradí Ústavu dodavatel podle zvláštního zákona.3) Pověřeným osobám hradí náklady dodavatel podle písemně dohodnutých podmínek.
(4) V uzavřených pěstebních oblastech pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor smí být pěstovány brambory výhradně z rozmnožovacího materiálu předstupňů, ze základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu. Mimo tyto uzavřené pěstební oblasti není sadba brambor rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu z přehlížených množitelských porostů určených k její výrobě uznávána.
(5) Ministerstvo může stanovit vyhláškou seznam uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu základního rozmnožovacího materiálu révy, chmele, ovocných a okrasných druhů, kde je zakázána výsadba jiného než na zdravotní stav testovaného materiálu.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost, a požadavky na vlastnosti množitelského porostu,
b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,
c) postupy pro hodnocení množitelských porostů, včetně hodnocení u druhů zařazených ve schématech Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě,
d) požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené pro jednotlivé druhy,
e) druhy, jejichž rozmnožovací materiál předstupňů smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného rozmnožovacího materiálu předstupňů, a způsob označování těchto generací,
f) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu a způsob označování certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
g) pro vymezené druhy způsob označování zdravotních tříd základního rozmnožovacího materiálu nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu vyrobeného postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu a stanoví vlastnosti, které takto označený základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít,
h) termíny a způsoby podávání žádostí o uznání množitelského porostu a rozmnožovacího materiálu včetně vzorů formulářů,
i) doklady potřebné k ověření původu rozmnožovacího materiálu,
j) způsob vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, výčet a vzory formulářů, které dodavatel používá k vedení evidence při výrobě a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu, včetně partiového štítku a vzoru formuláře k vedení záznamů o stavu množitelského porostu k výrobě standardního osiva,
k) metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností,
l) náležitosti čísla množitelského porostu a čísla partie rozmnožovacího materiálu a maximální hmotnost nebo počet kusů v partii rozmnožovacího materiálu,
m) použití měrných jednotek hmotnosti a plochy pro jednotlivé druhy rostlin,
n) zkoušky potřebné ke zjištění vlastností množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů,
o) požadavky na přípustné limity zjišťované u množitelského porostu úředními zkouškami,
p) podmínky na vlastnosti pozemku, na kterém je množitelský porost, a vlastnosti půdy, popřípadě substrátu, ve kterém je množitelský porost a rozmnožovací materiál pěstován,
r) vzory dokladů vydávaných pověřenými osobami,
s) specifikaci kategorií rozmnožovacího materiálu u jednotlivých druhů pěstovaných rostlin,
t) kategorie a generace osiva u jednotlivých druhů, které lze uznávat podle § 4 odst. 10 a 13,
u) podrobnosti o uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů a rychlerostoucích dřevin,
v) seznam katastrálních území uzavřených pěstebních oblastí pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základního rozmnožovacího materiálu brambor.
§ 7a
Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice
(1) Osivo s neukončenou certifikací sklizené v České republice nelze uvádět do oběhu na území České republiky.
(2) Partii osiva s neukončenou certifikací musí doprovázet doklad vydaný Ústavem, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(3) Obaly osiva s neukončenou certifikací musí nést návěsku šedé barvy, jejíž náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Dodavatel je povinen vést evidenci o osivu s neukončenou certifikací vyrobeném na území České republiky a uvedeném do oběhu mimo území České republiky.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu podle odstavce 2 a způsob vedení evidence podle odstavce 4.
§ 8
Uvádění osiva do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti
(1) Osivo lze uvést do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti za předpokladu, že dodavatel
a) podá žádost o uznání osiva podle § 6,
b) zajistí provedení zkoušek stanovených vyhláškou,
c) písemně nebo prostřednictvím dálkového přenosu dat oznámí odběrateli hodnoty zjištěné zkouškou podle písmene b) a na zvláštní návěsce obalu, nebo v případě balení určených k prodeji na území České republiky konečnému spotřebiteli v doprovodném dokladu uvede jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo dodavatele, číslo partie, výsledek předběžné zkoušky klíčivosti a text "dodáno do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti",
d) vede evidenci o osivu uvedeném do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti včetně údajů o prvním odběrateli tohoto materiálu; evidenci vede v písemné nebo elektronické podobě,
e) předložil Ústavu doklad o předběžném zjištění vlastností osiva a uvede jméno, příjmení a místo trvalého pobytu prvního odběratele osiva.
(2) Nesplnil-li dodavatel předpoklady podle odstavce 1 nebo osivo nesplňuje požadavky na jeho vlastnosti [§ 7 odst. 6 písm. d)], nesmí uvést osivo do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou zkoušky podle odstavce 1 písm. b), podrobnosti vedení evidence podle odstavce 1 písm. d) a požadavky na vlastnosti osiva pro jednotlivé druhy podle odstavce 2 a druhy, jejichž osivo je možné uvádět do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti.
(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na osivo dovážené ze třetích zemí, s výjimkou osiva uznávaného podle § 4 odst. 13.
§ 9
Standardní osivo
(1) Standardní osivo uváděné do oběhu musí být druhově a odrůdově pravé, odrůdově čisté a musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti osiva odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti osiva uváděného do oběhu.
(2) Dodavatel, který vyrábí standardní osivo, je povinen
a) odebírat vzorky z každé vyrobené partie osiva a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu 2 let, u sadby česneku po dobu její použitelnosti,
b) vést a uchovávat po dobu 3 let záznamy o
1. původu, hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého k výrobě,
2. stavu množitelského porostu k výrobě osiva, které ministerstvo stanoví vyhláškou,
3. hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného osiva a o osobě, jíž byl předán,
4. hmotnosti nebo počtu kusů osiva použitého ve vlastním podniku,
5. vlastnostech vyrobeného osiva,
c) předkládat na vyžádání Ústavu záznamy podle písmene b) ke kontrole.
(3) Ústav provádí následnou kontrolu vyrobeného standardního osiva a namátkovou kontrolu dodržování povinností uvedených v odstavci 2.
§ 10
zrušen
§ 11
Obchodní osivo
(1) Ústav povolí uvádět do oběhu obchodní osivo, pokud
a) se jedná o zemědělský druh stanovený prováděcím právním předpisem,
b) je vzorek obchodního osiva odebrán v souladu s technologickým postupem, který stanoví prováděcí právní předpis,
c) byly provedeny všechny zkoušky podle § 7 odst. 6 písm. n) potřebné ke zjištění vlastností obchodního osiva uvedených v § 3 odst. 2, které musí být provedeny podle obvyklých mezinárodních metod, pokud takové metody existují,
d) obchodní osivo splňuje požadavky na pravost druhu a na vlastnosti, stanovené prováděcím právním předpisem,
e) je označeno, zda jde o formu jarní nebo ozimou nebo jiné zvláštní použití osiva,
f) jsou splněny požadavky na označování a balení podle § 19.
(2) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu v písemné nebo elektronické podobě.
(3) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet zemědělských druhů, u nichž je možno uvádět do oběhu osivo v kategorii obchodní osivo,
b) technologický postup odběru vzorků,
c) požadavky na pravost druhu a jeho vlastnosti,
d) podrobnosti a způsob vedení evidence o vyrobeném a do oběhu uvedeném obchodním osivu.
§ 12
Směs osiv
(1) Směs osiv různých rodů, druhů nebo odrůd se smí uvádět do oběhu, pokud jednotlivé složky směsi osiva, které náleží k druhům uvedeným v druhovém seznamu, splňují podmínky pro uvádění do oběhu samostatně.
(2) Do oběhu se smí uvádět směs
a) osiv k použití jako pícnina, která smí obsahovat pouze osivo zemědělských druhů a zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou osiva řepy a odrůd trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
b) osiv, která nejsou určena k použití jako pícnina, která smí obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu,
c) osiv odrůd jednoho nebo více druhů obilnin vyráběných za účelem zlepšení zdravotního stavu budoucího porostu,
d) standardních osiv odrůd jednoho druhu zeleniny v malém balení, jehož nejvyšší povolenou hmotnost stanoví prováděcí právní předpis,
e) osiv určená k ochraně přirozeného prostředí, která může obsahovat osivo krmných plodin a osivo jiných rostlinných druhů, včetně druhů neuvedených v druhovém seznamu; pro uvádění do oběhu tohoto typu směsi se použije § 12a.
(3) Dodavatel, který hodlá vyrábět směs osiva k uvádění do oběhu, je povinen
a) zajistit přípravu směsi vhodným postupem mísení a na vhodném mísicím zařízení, aby byla zajištěna homogenita vyrobené směsi,
b) sdělit Ústavu předem podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi osiva,
c) sdělit Ústavu název směsi, pokud bude uveden na obalu,
d) určit osobu odpovědnou za proces mísení.
(4) Ústav
a) eviduje směs osiva podle odstavce 3 a přidělí každé směsi osiva před uvedením do oběhu registrační číslo,
b) odebere úřední vzorek a uchová jej pro případ následné kontroly po dobu 5 let,
c) provádí kontrolu směsí osiv, a to
1. namátkovou kontrolu procesu míchání směsí osiv,
2. namátkovou kontrolu složení směsí osiv.
(5) Způsob přidělení registračního čísla, odběr vzorku a údaje o způsobu míchání a evidence stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Směs osiva uváděná do oběhu musí být zřetelně označená jako směs osiva a musí být označena údaji a způsobem podle § 19. Směs osiva nesmí být při prodeji konečnému spotřebiteli pro užití k nevýrobním a neobchodním účelům dále rozvažována.
(7) Dodavatel vede evidenci o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiva.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení směsi standardního osiva odrůd jednoho druhu zeleniny,
b) způsob přidělení registračního čísla směsi osiva,
c) technologický postup odběru vzorků směsí osiv,
d) náležitosti a způsob vedení evidence o výrobě, způsobu míchání a uvádění do oběhu směsí osiv, včetně vzorů formulářů,
e) postup při následné kontrole směsi osiv prováděné Ústavem.
§ 12a
Uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1) Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze na základě povolení uděleného Ústavem. Při udělování tohoto povolení Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast původu dané směsi osiv. Směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí lze uvádět do oběhu pouze v této oblasti původu. V případě, že směs osiv určená k ochraně přirozeného prostředí obsahuje jednu nebo více uchovávaných odrůd, postupuje se podle § 3b a 35a.
(2) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál, je povinen před začátkem každého vegetačního období oznámit Ústavu množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru osiva a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva. Pokud z těchto oznámení vyplývá, že nejvyšší přípustné množství určené způsobem podle odstavce 4 bude překročeno, přidělí Ústav každému zúčastněnému dodavateli, který vyrábí rozmnožovací materiál, množství směsi osiv, které může v příslušném vegetačním období uvést do oběhu, a to úměrně k množství směsi osiv, o jehož uvedení do oběhu dodavatel původně žádal, a v maximálním množství rovnajícím se nejvyššímu přípustnému množství určenému způsobem podle odstavce 4. Dodavatel je povinen podat Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedeného do oběhu.
(3) Dodavatel uzavře obal směsi osiv uváděné do oběhu takovým způsobem, aby nebylo možné jej otevřít bez poškození uzavíracího systému nebo bez zanechání stop narušení na návěsce dodavatele nebo na obalu. Součástí uzavíracího systému obalu musí být návěska dodavatele nebo plomba. Obal směsi osiv uváděné do oběhu musí být označen návěskou dodavatele nebo potiskem obsahujícími tyto údaje:
a) slova „Pravidla a normy EU“,
b) označení dodavatele a jeho adresu, nebo jeho identifikační značku,
c) označení, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
d) rok uzavření obalu vyjádřený slovy „Uzavřeno“ s následným doplněním příslušného roku vyjádřeného čtyřmístným číslem,
e) oblast původu směsi osiv,
f) zdrojovou oblast směsi osiv,
g) lokalitu sběru směsi osiv,
h) typ stanoviště v lokalitě sběru směsi osiv,
i) slova „směs osiv pícnin určená k ochraně přirozeného prostředí, která má být použita v oblasti se stejným typem stanoviště, jako je v lokalitě sběru této směsi, a to bez ohledu na biotické podmínky“,
j) číslo partie přidělené dodavatelem,
k) procentické hmotnostní podíly jednotlivých rostlinných druhů a poddruhů; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
l) čistou nebo hrubou hmotnost balení,
m) v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, typ a orientační poměr mezi hmotností klubíček nebo čistého osiva a celkovou hmotností,
n) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem; v případě, že je počet požadovaných hodnot klíčivosti šest a více, postačuje uvést průměr těchto hodnot.
(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob určení nejvyššího celkového množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, které lze ročně uvádět do oběhu.
§ 12b
Povolování směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí
(1) Ústav povolí uvádění přímo sklízené směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a) směs osiv byla ve zdrojové oblasti získána z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c) procentické podíly druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, musí být vhodné pro obnovu daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
d) klíčivost všech složek směsi osiv podle písmene c) je na přibližně stejné úrovni, aby byl po vysetí směsi osiv zachován v porostu původní poměr složek podle písmene c) a tím zajištěna obnova daného typu stanoviště v dané lokalitě sběru,
e) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů, které nejsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které nemají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin, nesmí překročit 1 %,
f) výskyt vybraných plevelných rostlinných druhů nesmí překročit nejvyšší přípustnou úroveň, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Ústav povolí uvádění směsi osiv z odděleně pěstovaných složek určené k ochraně přirozeného prostředí do oběhu za splnění těchto podmínek:
a) osivo určené k výrobě směsi bylo ve zdrojové oblasti získáno z lokality sběru, která nebyla oseta po dobu 40 let přede dnem podání žádosti podle odstavce 3,
b) zdrojová oblast se nachází v oblasti původu dané směsi osiv,
c) směs osiv se skládá z druhů a poddruhů, které jsou typické pro daný typ stanoviště v dané lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d) složky směsi osiv, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu, musí před smísením splňovat požadavky na vlastnosti osiva stanovené prováděcím právním předpisem,
e) počet generací při množení osiva jednotlivých složek nesmí přesáhnout pět.
(3) Žádost o povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podává dodavatel Ústavu. K žádosti musí být přiloženo prohlášení o splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), pokud se jedná o přímo sklízenou směs osiv, nebo v odstavci 2 písm. a), b) a e), pokud se jedná o směs osiv z odděleně pěstovaných složek. Vzor žádosti podle věty první a vzor prohlášení podle věty druhé stanoví prováděcí právní předpis.
(4) Povolení k uvádění do oběhu směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí obsahuje tyto údaje:
a) označení dodavatele a adresu jeho sídla nebo místa podnikání,
b) údaj, zda se jedná o přímo sklízenou směs osiv nebo směs osiv z odděleně pěstovaných složek,
c) procentické hmotnostní podíly druhů a poddruhů obsažených ve směsi osiv; v případě přímo sklízené směsi osiv postačuje uvést druhy a poddruhy, které jsou typické pro typ stanoviště v lokalitě sběru a které mají jakožto složky dané směsi osiv význam pro zachování genetických zdrojů rostlin,
d) v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek hodnotu klíčivosti těch složek směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu a které nesplňují požadavky na klíčivost stanovené prováděcím právním předpisem,
e) množství směsi osiv, na které se povolení vztahuje,
f) oblast původu směsi osiv,
g) omezení uvádění do oběhu v oblasti původu směsi osiv,
h) zdrojovou oblast směsi osiv,
i) lokalitu sběru směsi osiv; v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek také lokalitu množení osiva,
j) typ stanoviště v lokalitě sběru,
k) rok sklizně.
(5) Ústav nebo pověřená osoba u směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí ověřuje
a) u přímo sklízené směsi osiv
1. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. c) přehlídkou porostu prováděnou Ústavem v lokalitě sběru, pokud se tato lokalita sběru nachází na území České republiky; počet a termíny konání těchto přehlídek porostu, jejichž výsledky Ústav zaznamenává, stanoví prováděcí právní předpis,
2. splnění požadavků uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují,
b) u směsi osiv z odděleně pěstovaných složek splnění požadavků uvedených v odstavci 2 písm. c) a d) úřední zkouškou nebo zkouškou pod úředním dozorem; tyto zkoušky musí být provedeny v souladu s platnými mezinárodními metodami, pokud takové metody existují.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) výčet plevelných rostlinných druhů, jejichž výskyt je v přímo sklízené směsi osiv limitován, včetně nejvyšší přípustné úrovně výskytu těchto rostlinných druhů,
b) požadavky na vlastnosti osiva, které musí před smísením splňovat složky směsi, které jsou krmnými plodinami uvedenými v druhovém seznamu,
c) počty a termíny přehlídek porostů v lokalitě sběru přímo sklízených směsí,
d) vzor žádosti o povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí a vzor prohlášení o splnění požadavků pro udělení povolení uvádět do oběhu směs osiv určenou k ochraně přirozeného prostředí.
§ 13
Rozmnožovací materiál v ekologickém zemědělství
(1) Výrobu rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství upravuje zvláštní právní předpis6).
(2) Obal7) rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství musí být označen podle zvláštního právního předpisu6).
(3) Pro ekologické zemědělství lze použít pouze rozmnožovací materiál, který nevyžaduje moření podle § 3 odst. 5. Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu pro ekologické zemědělství v písemné nebo elektronické podobě.
(4) Ústav je povinen vést a aktualizovat elektronickou databázi7a) odrůd, jejichž rozmnožovací materiál získaný z ekologického zemědělství je dostupný na území České republiky.
(5) Dodavatelé rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství jsou povinni pravidelně aktualizovat údaje jich se týkající v databázi vedené Ústavem podle odstavce 4.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti vedení evidence podle odstavce 3 a způsob poskytování informací podle odstavce 5.
§ 14
Rozmnožovací materiál geneticky modifikovaných odrůd
(1) Uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd musí být v souladu s ustanoveními tohoto zákona a s ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).
(2) Použití rozmnožovacího materiálu geneticky modifikované odrůdy, která není v České republice registrována nebo zapsána ve společném katalogu odrůd, se pro pokusné účely a zkoušky řídí ustanoveními zvláštního právního předpisu1a).
(3) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu podle odstavce 1 musí obsahovat označení podle zvláštního právního předpisu1a).
(4) Každá osoba, která uvádí rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy do oběhu, musí ve svém obchodním katalogu zřetelně označit, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.
(5) Dodavatel je povinen vést evidenci o vyrobeném a do oběhu uvedeném rozmnožovacím materiálu geneticky modifikovaných odrůd v písemné nebo elektronické podobě.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou podrobnosti o údajích na obalu rozmnožovacího materiálu geneticky modifikovaných odrůd uváděných do oběhu a podrobnosti vedení evidence podle odstavce 5.
§ 15
Sazenice zeleniny
(1) Sazenice zeleninových druhů uvedených v druhovém seznamu lze uvádět do oběhu, pokud
a) pochází z osiva, sadby nebo části rostliny registrované odrůdy nebo odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd v kategorii základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo,
b) byly vypěstovány a uchovávány odděleně a nedošlo ke smíchání jednotlivých partií rozmnožovacího materiálu zeleniny,
c) vykazují vlastnosti a jsou baleny a označeny způsobem, který stanoví tento zákon a vyhláška,
d) neobsahují škodlivé organismy nebo nevykazují zjevné příznaky poškození škodlivými organismy.
(2) Dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu musí
a) být pro tuto činnost registrován (§ 16),
b) informovat o výskytu škodlivých organizmů Ústav,
c) splnit podmínky pro
1. popis, sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu,
2. odběr vzorků, prováděný Ústavem nebo pověřenou osobou,
d) zabezpečit čistotu a pravost druhu nebo odrůdy sazenic zeleniny a kontrolovat jejich zdravotní stav,
e) vést evidenci o výrobě sazenic zeleniny, včetně záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a uchovávat je po dobu alespoň jednoho roku.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují rovněž na sadbu česneku, sazečku cibule a sazečku šalotky.
(4) Ústav nebo jím pověřená osoba kontroluje sledování kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.
(5) Dojde-li během balení, skladování, přepravy nebo při dodání ke smíchání partií sazenic zeleniny různého původu, zaznamená dodavatel v evidenci složení nové partie a původ jejích jednotlivých složek.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) požadované vlastnosti sazenic zeleniny,
b) podrobnosti způsobu balení a označování sazenic zeleniny,
c) kritické body sledované ve výrobním procesu sazenic zeleniny,
d) podrobnosti postupu při odběru vzorků,
e) náležitosti evidence včetně způsobu vedení záznamů o kontrole kritických bodů a kontrolách provedených správními úřady a podmínky pro sledování a kontrolu kritických bodů výrobního procesu sazenic zeleniny.
§ 16
Registrace a ohlašovací povinnost dodavatele
(1) Dodavatel, který dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů za účelem uvádění do oběhu, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů, popřípadě okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele, musí být pro tuto činnost registrován u Ústavu. Povinnost registrace se vztahuje rovněž na dodavatele, který vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny. Ústav registruje na základě písemné žádosti osobu4), která
a) prokáže odbornou způsobilost; při uznávání odborné způsobilosti nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b),
b) uhradí správní poplatek8).
(2) Žadatel o registraci prokáže odbornou způsobilost
a) předložením originálu nebo úředně ověřené kopie
1. výučního listu nebo maturitního vysvědčení v oboru zahradník, nebo v příbuzném zemědělském oboru, nebo
2. vysokoškolského diplomu v oblasti zemědělství8a), nebo
b) předložením písemného prohlášení o zastupující osobě, která prokáže svoji odbornou způsobilost podle písmene a).
(3) Neprokáže-li žadatel o registraci odbornou způsobilost podle odstavce 2 písm. a), avšak prokáže-li předložením originálu nebo úředně ověřené kopie dokladu o tom, že dosáhl minimálně středoškolského vzdělání, a to i jiného zaměření, může mu Ústav po absolvování teoretického a praktického proškolení v Ústavu rovněž udělit registraci; postup proškolení zveřejní Ústav ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Věstník").
(4) Žádost o registraci obsahuje
a) u fyzické osoby jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se toto od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), u právnické osoby obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky,
b) druh a rozsah činnosti, na niž je žádána registrace, v případě dodavatele rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů také výčet převažujících ovocných rodů a druhů,
c) jméno a příjmení osoby odpovědné za výkon registrované činnosti,
d) registrační číslo, bylo-li již osobě žádající o registraci dříve přiděleno podle zvláštního právního předpisu5).
(5) Ústav registraci zruší
a) na žádost registrované osoby,
b) zjistí-li, že registrovaná osoba hrubě porušila povinnost stanovenou tímto zákonem, nebo
c) zjistí-li, že registrovaná osoba již déle než tři roky nevykonává žádnou činnost podléhající registraci podle odstavce 1.
(6) Dodavatel, který nepodléhá registraci podle odstavce 1, s výjimkou dodavatele rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, musí Ústavu nejpozději 1 měsíc před zahájením činnosti písemně oznámit její předpokládané zahájení, popřípadě úmysl tuto činnost ukončit. Pokud dodavatel nemůže Ústavu sdělit úmysl ukončit činnost předem, je tak povinen učinit nejpozději následující den po dni jejího faktického ukončení. Vzor oznámení a jeho náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(7) Ústav přidělí každému dodavateli podle odstavce 1 registrační číslo a dodavateli podle odstavce 6 evidenční číslo.
(8) Ústav vede evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 6.
(9) Registraci podle odstavce 1 a oznámení o zahájení činnosti podle odstavce 6 nepodléhá dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny s určením pro konečného spotřebitele, jehož činností není výroba zeleniny za účelem jejího prodeje konečnému spotřebiteli.
(10) Dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, je povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce v termínech, které stanoví prováděcí právní předpis.
(11) Dodavatelé registrovaní podle odstavce 1 a dodavatelé evidovaní podle odstavce 6 jsou povinni nahlásit Ústavu každou změnu týkající se údajů uvedených v odstavci 4 písm. a) až c) a v odstavci 6 ve lhůtě do 90 dnů ode dne, kdy změna nastala.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor žádosti o registraci a vzor oznámení podle odstavců 1 a 6 a termíny, v nichž je dodavatel, který vyrábí konformní rozmnožovací materiál a rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určený pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, povinen oznámit Ústavu rozsah výroby v kalendářním roce.
§ 17
Smlouvy o provádění zkušebních úkonů a pověřování osob
(1) Ústav může uzavřít veřejnoprávní smlouvu (dále jen "smlouva") s právnickou nebo fyzickou osobou k provádění dílčích zkušebních úkonů podle § 7 odst. 2 a § 22 odst. 3, jestliže
a) je odborně a technicky způsobilá k provádění zkušebních úkonů,
b) při předchozím provádění zkoušek jednala objektivně, odborně a způsobem, který jí nepřivodil neoprávněný majetkový prospěch nebo jinou neoprávněnou výhodu.
(2) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k provádění přehlídek množitelských porostů a k vydávání dokladů o uznání těchto množitelských porostů u rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem, pokud
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10,
b) čestně prohlásí, že nemá na provádění přehlídek množitelských porostů osobní zájem,
c) se podpisem pověření písemně zavázala dodržovat pravidla platná pro úřední zkoušky,
d) provádí přehlídky množitelských porostů podle platných metod a
e) souběžné úřední ověřovací přehlídky množitelských porostů probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky přehlídek množitelských porostů prováděných žadatelem o pověření.
(3) Ústav může pověřit osobu podle § 7 odst. 2 k odběru vzorků rozmnožovacího materiálu rodů, druhů a kategorií stanovených vyhláškou pro uznávací řízení nebo pro ověření kvality obchodního osiva, pokud
a) má nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti podle odstavce 10,
b) provádí odběr vzorků podle platných mezinárodních metod a
c) souběžné úřední ověřovací odběry vzorků rozmnožovacího materiálu probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky odběrů vzorků rozmnožovacího materiálu prováděných žadatelem o pověření.
(4) Pověřenou osobou podle odstavce 3 může být
a) nezávislá osoba,
b) zaměstnanec fyzické nebo právnické osoby, která se nezabývá výrobou, úpravou nebo uváděním do oběhu osiva, nebo
c) zaměstnanec dodavatele; zaměstnanec dodavatele však může provádět činnost podle odstavce 3 pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi zaměstnavatelem, dodavatelem vzorkovaného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.
(5) Pověření podle odstavců 2 a 3 vzniká též marným uplynutím lhůty a způsobem podle § 28 až 30 zákona o volném pohybu služeb.
(6) Ústav může pověřit laboratoř podle § 7 odst. 2 ke zkoušení osiv rodů, druhů a kategorií stanovených prováděcím právním předpisem při uznávacím řízení a k vydávání dokladů o uznání těchto osiv nebo k ověřování vlastností směsi osiva určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12b odst. 5, pokud
a) vedoucí laboratoře má odbornou způsobilost podle odstavce 10,
b) laboratoř se nachází v odpovídajících prostorách a je vybavena zařízením stanoveným vyhláškou,
c) zkoušení osiva probíhá v souladu s metodami, stanovenými prováděcím právním předpisem a
d) souběžné úřední ověřovací laboratorní zkoušky osiva probíhaly po dobu alespoň dvou let a dosáhly shodnosti alespoň 95 % s výsledky laboratorních zkoušek osiva prováděných žadatelem o pověření.
(7) Pověřenou laboratoří podle odstavce 6 může být
a) laboratoř, která žádnou svojí činností nezasahuje do výroby a uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu, nebo
b) laboratoř dodavatele; v tomto případě může laboratoř provádět zkoušky pouze u partií osiva tohoto dodavatele, není-li mezi tímto dodavatelem, dodavatelem zkoušeného osiva a Ústavem dohodnuto jinak.
(8) Ústav může pověřit laboratoř k provádění rozborů vzorků sazenic zeleniny. Pro tento postup platí odstavec 6 obdobně.
(9) Ústav může pověřit fyzickou nebo právnickou osobu k provádění vzorkování a testování rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, chmele a révy za účelem
a) uznávání rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nebo
b) kontroly konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek.
(10) Nezbytné kvalifikační předpoklady odborné způsobilosti jsou
a) vysokoškolské vzdělání v akreditovaném bakalářském, magisterském nebo doktorském studijním programu v oblasti zemědělství nebo v oblasti přírodních věd se zaměřením na biologii, s minimální dvouletou praxí v oboru,
b) úplné střední odborné, popřípadě vyšší odborné vzdělání v oborech zemědělství s minimálně dvouletou praxí v oboru, nebo
c) minimálně středoškolské vzdělání i jiného zaměření, pokud žadatel prokáže alespoň tříletou praxi v oboru. Pro účely prokázání znalostí organizuje Ústav školení teoretické v délce minimálně 3 měsíců a praktické podle povahy činnosti, kterou bude pověřená osoba vykonávat. Okruhy otázek zveřejňuje Ústav ve Věstníku.
(11) Při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné způsobilosti státních příslušníků členských států se postupuje podle zvláštního právního předpisu7b).
(12) Ústav zajišťuje vstupní proškolení a přezkoušení teoretických a praktických dovedností žadatele o pověření a pravidelné proškolování a přezkušování pověřených osob minimálně jednou za dva roky.
(13) Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 9 jsou povinny vést evidenci o činnostech, které jsou předmětem smlouvy nebo pověření, a na vyžádání Ústavu ji musí kdykoli předložit. Osoby a laboratoře podle odstavců 1 až 8 jsou povinny komunikovat s Ústavem prostřednictvím veřejné datové sítě.
(14) Úkony prováděné pověřenou osobou podle odstavců 2, 3, 6, 8 a 9 podléhají dozoru Ústavu. Ústav může pověření zrušit, pokud pověřená osoba
a) poruší podmínky stanovené pověřením,
b) opakovaně nesplní požadavky pro shodnost v následné kontrole,
c) nesplní pokyny Ústavu týkající se provedeného dozoru ve stanovené lhůtě, nebo
d) po dobu alespoň jednoho roku nevykonává žádnou činnost, jež je předmětem pověření.
(15) Osobě, které bylo pověření zrušeno podle odstavce 14, lze pověření udělit znovu až po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení pověření. Osobě, s níž byla uzavřena smlouva nebo které bylo uděleno pověření, neplyne ze strany Ústavu žádný finanční nebo hmotný nárok.
(16) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) podrobnosti kvalifikační a technické způsobilosti a rozsah znalostí osob podle odstavce 1 a podrobnosti prokazování odborné způsobilosti podle odstavce 10,
b) podrobnosti provádění úkonů podle odstavců 1 až 3, 6, 8 a 9, úředního dozoru, četnost provádění minimální následné kontroly a způsob jejího provádění,
c) požadavky na prostory a zařízení laboratoří pověřených osob,
d) výčet platných mezinárodních metod.
§ 18
Dovoz rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí
(1) Dovážet ze třetích zemí lze rozmnožovací materiál
a) odrůdy registrované v České republice, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu,
b) okrasného druhu a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu,
c) odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, v případě rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a révy též v jednom z úředních seznamů odrůd členských států,
d) odrůdy chráněné podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).
(2) Rozmnožovací materiál podle odstavce 1 písm. a) a c) smí být dovážen ze třetí země, jíž byla podle předpisů Evropské unie udělena rovnocennost pro osivo pro daný druh,
a) je-li v zemi původu úředně uznán jako rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo se jedná o obchodní osivo nebo standardní osivo a je opatřen platnými doklady mezinárodních organizací nebo obdobnými platnými doklady jiného oprávněného orgánu, nebo
b) jedná-li se o osivo s neukončenou certifikací uznávané podle § 4 odst. 13.
(3) Rozmnožovací materiál okrasných druhů a ostatních druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být dovážen ze třetích zemí, splňuje-li požadavky stanovené v § 25.
(4) Pouze s povolením Ústavu lze dovážet ze třetí země
a) rozmnožovací materiál odrůdy druhu z druhového seznamu, která není registrovaná a není zapsaná ve společném katalogu odrůd a je uvedena v seznamu odrůd vhodných pro certifikaci v mezinárodním obchodu podle schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, za předpokladu, že tento rozmnožovací materiál bude na základě smlouvy mezi dodavatelem v České republice a osobou třetí země rozmnožován nebo upravován výhradně pro vývoz jako rozmnožovací materiál,
b) rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů za předpokladu, že splňuje minimálně požadavky kladené na konformní rozmnožovací materiál,
c) rozmnožovací materiál révy, stanoví-li tak předpis Evropské unie8b), přičemž poskytuje stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v Evropské unii; do vydání předpisu Evropské unie8b) lze rozmnožovací materiál révy dovážet ze třetích zemí s povolením Ústavu pouze,
1. byl-li úředně uznán v zemi původu,
2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 3 odst. 4, v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),
3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c), písm. f) a h),
4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,
5. splňuje-li požadavky § 23 odst. 7,
d) rozmnožovací materiál chmele, poskytuje-li stejné záruky jako rozmnožovací materiál vyprodukovaný v České republice, a
1. byl-li úředně uznán v zemi původu,
2. splňuje-li podmínky stanovené v § 3 odst. 1 písm. a), v § 7 odst. 6 písm. u) a v § 18 odst. 1 písm. a), c) a d),
3. je-li označen podle § 19 odst. 1 a § 19 odst. 2 písm. a), § 19 odst. 17 písm. a) až c) a písm. f) a h),
4. je-li obal nebo svazek opatřen úřední pojistkou,
e) sazenice zeleniny, pokud splňují požadavky stanovené v § 15 a zvláštním právním předpisu5).
(5) Ústav vydá povolení k dovozu ze třetích zemí rozmnožovacího materiálu podle odstavce 4 osobě, která
a) umožní odběr vzorků pro následnou kontrolu,
b) uhradí správní poplatek8) a
c) v žádosti o povolení uvede
1. u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu, místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), identifikační číslo, včetně přiděleného čísla registrace podle § 16; u právnických osob obchodní firmu, nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky, a identifikační číslo dodavatele nebo osoby, která dovoz zajišťuje,
2. množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,
3. vědecký název druhu a název odrůdy,
4. u fyzických osob jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu, identifikační číslo, bydliště, místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s dovezeným rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem do celního režimu nakládat; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
5. jméno, příjmení, bydliště a místo trvalého pobytu nebo sídlo osoby, které je rozmnožovací materiál vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen; u právnických osob obchodní firmu, identifikační číslo a sídlo,
6. že rozmnožovací materiál, který bude v České republice rozmnožován nebo upraven, bude beze zbytku vyvezen, nedojde-li v roce, ve kterém byl vyroben, k registraci odrůdy.
(6) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí, který navrhuje jeho propuštění do celního režimu volného oběhu nebo aktivního zušlechťovacího styku, je povinen
a) předložit celnímu úřadu písemné prohlášení potvrzující, že jsou splněny podmínky podle odstavců 1 až 3,
b) předložit celnímu úřadu povolení Ústavu podle odstavce 4,
c) jedná-li se o mimořádné případy podle § 40, předložit celnímu úřadu písemné prohlášení o splnění mimořádných podmínek.
(7) Při dovozu rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí podle odstavce 6 celní úřad
a) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. a),
b) neprodleně informuje Ústav, pokud k zásilce není předloženo povolení Ústavu podle odstavce 6 písm. b), který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem,
c) nepropustí rozmnožovací materiál, pokud dovozce nepředloží písemné prohlášení podle odstavce 6 písm. c),
d) informuje Ústav v případě důvodného podezření, že zásilka nesplňuje podmínky podle odstavců 1 až 3 nebo podle § 40, který rozhodne o způsobu dalšího nakládání s rozmnožovacím materiálem.
(8) Ze třetích zemí nesmějí být dováženy
a) směsi osiv pro zemědělskou výrobu,
b) rozmnožovací materiál odrůd, které obsahují geneticky modifikované organismy, s výjimkou případů povolených podle zvláštního právního předpisu1a).
(9) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu každý jednotlivý případ dovozu rozmnožovacího materiálu předstupňů, základního rozmnožovacího materiálu, certifikovaného rozmnožovacího materiálu, standardního osiva, konformního rozmnožovacího materiálu, obchodního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu révy a chmele, okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a sazenic zeleniny nejpozději do 7 dnů od propuštění do celního režimu volného oběhu.
(10) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí je povinen oznámit Ústavu písemně nebo v elektronické podobě
a) botanický název druhu,
b) název odrůdy, popřípadě klonu; u štěpovaných sazenic se tento údaj uvede pro podnož i pro roub,
c) kategorii a generaci,
d) typ rozmnožovacího materiálu,
e) zemi původu a úřední kontrolní orgán,
f) zemi odeslání, je-li jiná než země původu,
g) množství,
h) označení dovozce,
i) datum dovozu,
j) číslo partie,
k) účel dovozu,
l) místo uložení rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny.
(11) Dodavatel je povinen oznámit Ústavu před uvedením do oběhu v České republice rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu a bude uveden do oběhu na území České republiky způsobem uvedeným v odstavci 10, s výjimkou dodavatelů rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, ovocných rodů a druhů a révy. Pro toto oznámení se použije formulář oznámení dovozu.
(12) Ministerstvo stanoví vyhláškou údaje vyžadované při oznamování dovozu ze třetích zemí, vzor formuláře oznámení dovozu a vzor žádosti o povolení dovozu ze třetích zemí.
§ 19
Označování a balení rozmnožovacího materiálu
(1) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení rodu a druhu, popřípadě klonu nebo formy k odlišení pěstitelských nebo užitkových vlastností.
(2) Název odrůdy
a) musí být uveden u všech druhů obsažených v druhovém seznamu nebo u druhů uvedených ve zvláštním právním předpisu2) v kategoriích šlechtitelský rozmnožovací materiál, rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál, standardní osivo a standardní rozmnožovací materiál révy a chmele,
b) musí být uveden u konformního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek, s výjimkou podnoží nepatřících žádné odrůdě,
c) se neuvádí u obchodního osiva; označení odrůdy může být použito jen jako informace dodavatele rozmnožovacího materiálu, a to v případech, kdy je pro způsob pěstování taková informace potřebná,
d) se neuvádí u podnoží, které nenáleží žádné odrůdě; v tomto případě se místo odrůdy uvede označení rodu, druhu, popřípadě mezirodového nebo mezidruhového křížence,
e) u okrasných druhů se uvádí podle § 25.
(3) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí být, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, uváděn do oběhu jen v obalech uzavřených úředně nebo pod dozorem Ústavu, zamezujících účinně jeho záměnu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.
(4) Pokud je rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 24a s výjimkou rozmnožovacího materiálu révy a chmele uváděn do oběhu v partiích o dvou nebo více rostlinách nebo částech rostlin, musí být partie dostatečně homogenní. Balení nebo svazek musí být uzavřen tak, aby nebylo možné oddělit jednotlivé rostliny bez poškození uzávěru či vazby svazku a musí být označeny tak, že je odstranění návěsky zneplatní.
(5) Obaly rozmnožovacího materiálu, který je uznáván podle § 4 až 7 a § 24a nebo je povolen jako obchodní osivo, musí dodavatel, s výjimkou rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a chmele, pod dozorem Ústavu opatřit úřední pojistkou a úřední návěskou, které musí být při uvedení do oběhu s obalem trvale spojeny. Náklady na pořízení úředních pojistek a úředních návěsek hradí dodavatel. Toto ustanovení se vztahuje též na uzavírání a označování podle certifikačních schémat systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Dodavatel vede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle jednotlivých kategorií a generací rozmnožovacího materiálu.
(6) Obaly, které byly úředně nebo pod dozorem Ústavu uzavřeny, smí být znovu uzavřeny pouze úředně nebo pod dozorem Ústavu. Pokud dojde k opětovnému uzavření, musí být tato skutečnost vyznačena na úřední návěsce spolu s datem posledního uzavření a názvem úřadu, který takové uzavření provedl. Dojde-li z důvodu poškození nebo nutnosti použití jiných obalů k novému balení a označování rozmnožovacího materiálu, probíhá toto nové balení a označování pod úředním dozorem a dodavatel o provedené manipulaci vystaví protokol, jehož vzor stanoví vyhláška. Tento protokol Ústav následně potvrdí.
(7) Údaje na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.
(8) Na návěsce rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou révy, chmele, ovocných rodů a druhů, okrasných druhů, malých balení, standardního osiva, osiva s neukončenou certifikací a osiva úředně nezapsaných odrůd, musí být uvedeny tyto náležitosti:
a) označení druhu nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,
b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní osivo,
c) údaj o kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, nejde-li o směs osiv obsahující krmné plodiny,
d) číslo partie rozmnožovacího materiálu,
e) hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností; u sadby brambor též velikostní třídění,
f) druh chemického ošetření a použitý přípravek na ochranu rostlin,
g) označení dodavatele,
h) označení certifikačního úřadu a státu nebo jejich počáteční písmena,
i) označení země výroby,
j) označení "geneticky modifikovaný organismus" u osiva pocházejícího z geneticky modifikovaného organismu,
k) označení "pravidla a normy EU".
(9) Dojde-li k novému přezkoušení vlastností osiva nebo alespoň klíčivosti, mohou být na úřední návěsce nebo na jejím dodatku uvedena slova "znovu přezkoušeno (měsíc a rok)".
(10) Rozmnožovací materiál, který je uznáván podle § 4 až 7, standardní osivo, obchodní osivo a směsi osiv musí být označovány návěskou předepsaného rozměru, barvy a obsahu.
(11) Dodavatel, který uvádí do oběhu rozmnožovací materiál předstupňů, základní rozmnožovací materiál a certifikovaný rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů, připraví a opatří pod dohledem Ústavu tento rozmnožovací materiál úřední návěskou.
(12) Osoba, která nakoupí rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů a révy, je povinna uchovávat návěsku po dobu 1 roku.
(13) Návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva, standardního rozmnožovacího materiálu chmele, konformního rozmnožovacího materiálu, rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů určeného pro výrobu a uvádění do oběhu za zvláštních podmínek a rozmnožovacího materiálu okrasných druhů nesmějí být svým vzhledem zaměnitelné s úředními návěskami a úředními pojistkami.
(14) Osivo s neukončenou certifikací musí být kromě úřední návěsky provázeno také úředním dokladem, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(15) Na úřední návěsce nebo na návěsce dodavatele a na obalu nebo uvnitř obalu rozmnožovacího materiálu musí být uvedeno každé chemické ošetření osiva, bylo-li použito.
(16) Na každé návěsce nebo dokladu podle tohoto zákona doprovázejících rozmnožovací materiál geneticky modifikované odrůdy musí být jasně vyznačeno, že se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu.
(17) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,
b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 5,
c) vzor úřední návěsky a návěsky dodavatele, náležitosti a požadavky, které musí splňovat úřední návěska a návěska dodavatele pro jednotlivé druhy,
d) požadavky na návěsku a na uvádění povinných údajů stanovených Organizací pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
e) opatření pro označování a balení směsí osiv, včetně náležitostí návěsky,
f) požadavky, které musí splňovat úřední návěska základního rozmnožovacího materiálu a certifikovaného rozmnožovacího materiálu,
g) požadavky, které musí splňovat úřední návěska a úřední doklad osiva s neukončenou certifikací,
h) požadavky, které musí splňovat úřední návěska šlechtitelského rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů,
i) požadavky na návěsky a případné pojistky obalů standardního osiva a standardního rozmnožovacího materiálu chmele,
j) požadavky, které musí splňovat zvláštní návěska rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu s klíčivostí nižší, než stanoví prováděcí právní předpis, a zvláštní návěska osiva uváděného do oběhu před ukončením úřední zkoušky klíčivosti,
k) vzor protokolu podle odstavce 6 a postup při novém balení a označování rozmnožovacího materiálu podle odstavce 6,
l) vzor formuláře pro vedení evidence návěsek u dodavatele podle odstavce 5,
m) barevné odlišení návěsek podle kategorií a generací rozmnožovacího materiálu a vzory návěsek,
n) požadavky, které musí splňovat úřední návěska standardního rozmnožovacího materiálu révy.
§ 19a
Malé balení
(1) Osivo se smí uvádět do oběhu v malém balení (dále jen "malé balení"), jsou-li splněny požadavky na nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů stanovené vyhláškou.
(2) Malé balení musí být při uvádění do oběhu opatřeno návěskou dodavatele nebo potiskem obalu, které obsahují zejména
a) označení druhu (latinsky, česky, popřípadě v obou jazycích) nebo druhů, jde-li o směs osiv včetně váhového procentuálního zastoupení ve směsi,
b) označení odrůdy, popřípadě odrůd u směsi osiv, nejde-li o obchodní osivo,
c) údaj o kategorii a generaci, nejde-li o obchodní osivo nebo směs osiv,
d) číslo partie,
e) označení dodavatele,
f) hmotnost nebo počet kusů osiva v obalu; v případě, že byly použity granulované přípravky na ochranu rostlin, obalovací látky nebo jiné pevné přísady, uvede se typ a orientační poměr mezi hmotností čistého osiva a celkovou hmotností,
g) údaje o dodatečné úpravě mořením, inkrustací, obalováním nebo jinou úpravou.
(3) Obal malého balení musí být zajištěn tak, aby jej nebylo možno otevřít bez zjevného poškození, údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele a smí být znovu uzavřen pouze pod úředním dozorem.
(4) Za malé balení je považováno rovněž balení vzniklé rozvažováním z větších obalů, provádí-li tuto činnost osoba, která splnila registrační nebo ohlašovací povinnost podle § 16, a jsou-li dodržena všechna ustanovení odstavců 1, 2 a 3.
(5) Směsi osiv nesmějí být při prodeji konečnému spotřebiteli rozvažovány.
(6) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) nejvyšší povolenou hmotnost malého balení nebo nejvyšší povolený počet kusů v malém balení u jednotlivých druhů,
b) způsob označování malého balení.
§ 20
Zákaz klamání
(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech, které mohou vyvolat nesprávné představy o jejich obsahu.
(2) Jako rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu jiný rostlinný materiál, který je svým vzhledem, úpravou nebo způsobem uvádění do oběhu s ním zaměnitelný. Nejedná-li se o rozmnožovací materiál podle tohoto zákona, nesmí být použito označení "vhodný k setí" nebo "vhodný k sázení", popřípadě obdobné označení.
§ 21
Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady
Při koupi rozmnožovacího materiálu jednoletých druhů, s výjimkou sazenic zeleniny, je záruční doba 1 rok, pokud nebude sjednána doba delší. U víceletých druhů je záruční doba 2 roky a běží od prvního dne kalendářního roku následujícího po uplynutí kalendářního roku, ve kterém dosáhla odrůda vývojového stupně potřebného k určení pravosti odrůdy. U sazenic zeleniny a květin je záruční doba 3 týdny.
§ 22
Kontrola výroby a uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu
(1) Ústav u rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny uváděných do oběhu
a) provádí přezkoumání vlastností rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny,
b) kontroluje dodržování tohoto zákona a prováděcích právních předpisů k němu osobami uvádějícími rozmnožovací materiál a sazenice zeleniny do oběhu,
c) koná správní řízení, zjistí-li, že byl porušen tento zákon nebo prováděcí právní předpis k němu.
(2) Ústav u certifikovaného rozmnožovacího materiálu zeleniny a standardního osiva zeleniny provádí pomocí vegetačních zkoušek následnou kontrolu pro ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. Zjistí-li, že osivo nesplňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu, zakáže jeho další uvádění do oběhu. Ústav tato opatření zruší, pokud zjistí, že osivo splňuje požadavky na odrůdovou pravost a odrůdovou čistotu.
(3) Ústav provádí následnou kontrolu standardního rozmnožovacího materiálu chmele pomocí vegetačních zkoušek k ověření jeho odrůdové pravosti a odrůdové čistoty. K zajištění vegetačních zkoušek chmele může Ústav uzavřít smlouvu podle § 17 odst. 1.
(4) Vzorky rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny při kontrole v oběhu odebírají pouze zaměstnanci Ústavu.
(5) Ústav provádí namátkovou kontrolu kvality moření osiva uvedeného do oběhu.
(6) Pověření zaměstnanci Ústavu jsou oprávněni
a) zakázat prodej a zaplombovat rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny u dodavatele a u konečného prodejce, zjistí-li při kontrole na místě, že rozmnožovací materiál nebo sazenice zeleniny určené k prodeji nemají vlastnosti stanovené tímto zákonem, nebo nejsou označeny názvem druhu, názvem odrůdy nebo názvem dodavatele v případě, kdy to stanoví § 19,
b) kontrolovat v uzavřené pěstební oblasti dodržování povinností podle § 7 odst. 4.
(7) Ústav zvláštním opatřením dodavateli
a) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti neodpovídají tomuto zákonu a vyhlášce, a to do doby zjednání nápravy, pokud je tato možná,
b) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu, nesplňuje-li požadavky na označování názvem odrůdy podle § 19 odst. 2 písm. a) nebo b),
c) zakáže uvedení do oběhu rozmnožovacího materiálu označeného klamavými údaji (§ 20 odst. 1),
d) zakáže uvedení do oběhu standardního osiva nebo rozmnožovacího materiálu chmele, zjistí-li, že toto osivo nebo rozmnožovací materiál chmele nesplňují požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu; Ústav opatření zruší, zjistí-li následně, že osivo požadavky na odrůdovou pravost nebo odrůdovou čistotu splňuje,
e) nařídí zničení vyrobeného, dovezeného nebo skladovaného rozmnožovacího materiálu nebo sazenic zeleniny, jejichž vlastnosti nesplňují požadavky tohoto zákona nebo jeho prováděcího předpisu, anebo jejichž uvedení do oběhu by mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo životní prostředí; přitom určí způsob jejich likvidace,
f) nařídí ošetření, popřípadě odstranění rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů a okrasných druhů, který na základě provedené vizuální kontroly není prost škodlivých organizmů.
(8) Kontrolovaná osoba nebo povinná osoba je povinna poskytnout pověřeným zaměstnancům Ústavu účetní evidenci a daňové doklady, které obsahují čísla partií rozmnožovacího materiálu.
(9) Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem a jeho prováděcími předpisy, Ústav zruší uznávací list o uznání rozmnožovacího materiálu.
(10) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) četnost a způsob provádění kontroly podle odstavce 5,
b) pravidla pro zakládání a vyhodnocování vegetačních zkoušek, vzor zápisu z hodnocení vegetační zkoušky a vzor návěsky vzorku na vegetační zkoušku.
HLAVA TŘETÍ
ZVLÁŠTNÍ REŽIM OBĚHU OSIVA A SADBY
§ 23
Rozmnožovací materiál révy
(1) Rozmnožovací materiál révy se smí uvádět do oběhu, pokud byl uznán jako rozmnožovací materiál předstupně, základní rozmnožovací materiál, certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní rozmnožovací materiál.
(2) Standardní rozmnožovací materiál révy lze uvádět do oběhu, pouze pokud se nejedná o rozmnožovací materiál určený k použití jako podnož a zároveň, pokud jde o
a) registrovanou odrůdu,
b) odrůdu, jejíž uvádění do oběhu bylo úředně povoleno,
c) odrůdu, která již není registrovaná, ale která byla registrována nejpozději do 31. 12. 1971 a existuje její úřední popis odrůdy,
d) odrůdu, která je zapsána alespoň v jednom z úředních seznamů odrůd členských států, nebo
e) odrůdu chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b).
(3) Odrůdy uvedené v odstavci 2 písm. a), c) a e) musí být udržovány udržovacím šlechtěním.
(4) Ministerstvo může povolit uvádět do oběhu rozmnožovací materiál révy určený pro pokusné a vědecké účely, pro šlechtění nebo k zachování genetické rozmanitosti.
(5) Je-li rozmnožovací materiál révy určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(6) Rozmnožovací materiál révy vyráběný a uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou pro rozmnožovací materiál révy požadavky na množitelské porosty a požadavky na vlastnosti rozmnožovacího materiálu.
§ 23a
Rozmnožovací materiál chmele
(1) Rozmnožovací materiál chmele může být uváděn do oběhu jako
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b) standardní podle § 3 odst. 1 písm. c).
(2) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen
a) sledovat kritické body, které ovlivňují výrobu rozmnožovacího materiálu chmele, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne uvedení rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost ji zpřístupnit Ústavu,
b) v případě výskytu škodlivých organismů snižujících kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, které jsou uvedeny ve vyhlášce, odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je laboratoři nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,
c) pěstovat rozmnožovací materiál v oddělených partiích; při použití mikrorozmnožování je partií rozmnožovací materiál pocházející z jednoho meriklonu, a
d) zajistit výsadbu srovnávacích porostů jednotlivých odrůd a klonů určených ke kontrole odrůdové pravosti rozmnožovacího materiálu vyrobeného mikrorozmnožováním.
(3) Dodavatel rozmnožovacího materiálu chmele je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele, nákupu a prodeji podle partií a o srovnávacích porostech po jednotlivých meriklonech, a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.
(4) Standardní rozmnožovací materiál chmele uváděný do oběhu musí splňovat požadavky na vlastnosti, které ministerstvo stanoví vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá dodavatel, který je povinen odběrateli písemně oznámit skutečně zjištěné vlastnosti rozmnožovacího materiálu chmele uváděného do oběhu.
(5) Dodavatel, který vyrábí standardní rozmnožovací materiál chmele, je dále povinen
a) odebírat vzorky z každého meriklonu a vysadit je pro účely následné kontroly nebo zajistit Ústavu přístup k porostům prokazatelně vysazeným u odběratele kontrolované sadby,
b) vést a uchovávat po dobu 3 let evidenci o
1. původu meriklonu použitého k výrobě,
2. počtu kusů vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,
3. množství standardního rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku a
4. vlastnostech vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu a
c) předkládat na vyžádání Ústavu evidenci podle písmene b) ke kontrole.
(6) Ústav provádí kontrolu dodržování povinností stanovených v odstavcích 2 až 5 a následnou kontrolu vyrobeného standardního rozmnožovacího materiálu chmele. Pro účely následné kontroly odrůdové pravosti a odrůdové čistoty vegetační zkouškou odebírá Ústav vzorky z vyrobeného rozmnožovacího materiálu chmele.
(7) Rozmnožovací materiál chmele množený mikrorozmnožováním lze uvádět do oběhu pouze jako standardní rozmnožovací materiál podle § 3 odst. 1 písm. c).
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou
a) požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele a na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu chmele,
b) kritické body sledované ve výrobním procesu rozmnožovacího materiálu chmele,
c) náležitosti evidence o kontrole kritických bodů rozmnožovacího materiálu chmele,
d) postup při odběru vzorků rozmnožovacího materiálu chmele,
e) způsob provádění mikrorozmnožování,
f) způsob označování zdravotních tříd rozmnožovacího materiálu chmele a
g) seznam škodlivých organismů, které snižují kvalitu rozmnožovacího materiálu chmele.
§ 24
Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů
(1) Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů může být uváděn do oběhu jako
a) uznaný podle § 3 odst. 1 písm. a), nebo
b) konformní podle § 3 odst. 1 písm. d).
(2) Uznávat lze rozmnožovací materiál odrůdy ovocného rodu nebo druhu, která
a) je registrovaná alespoň v jednom členském státě,
b) je chráněná podle odrůdového práva alespoň v jednom členském státě nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) je předmětem žádosti o registraci v kterémkoliv členském státě nebo je předmětem žádosti o odrůdové právo podle písmene b) a zpráva vypracovaná příslušným úředním subjektem v Evropské unii nebo ve třetí zemi prokazuje, že odrůda je odlišná, uniformní a stálá (§ 26 odst. 3 až 5); tento rozmnožovací materiál nelze uvádět do oběhu do doby registrace odrůdy nebo do doby udělení ochranných práv k odrůdě, nebo
d) je registrována alespoň v jednom členském státě jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se vztahují na ovocné rody a druhy uvedené v druhovém seznamu a na jejich křížence, dále na podnože a ostatní části rostlin jiných rodů nebo druhů a na jejich křížence, je-li nebo má-li na ně být naroubován materiál těchto rodů a druhů nebo jejich kříženců.
(4) Je-li rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(5) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů je při rozmnožování a výrobě povinen
a) zjišťovat a monitorovat kritické body, které ovlivňují jakost rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, vést o nich evidenci a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne schválení uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a na žádost je zpřístupnit Ústavu,
b) v případě výskytu organismů snižujících jakost rozmnožovacího materiálu odebrat vzorky rozmnožovacího materiálu a předat je příslušné laboratoři5) nebo osobě pověřené podle § 17 odst. 9 k analýze,
c) zajistit, aby partie byly identifikovatelné a rozlišitelné.
(6) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, kromě dodavatele nepodléhajícího registraci podle § 16, je povinen vést evidenci o přehlídkách porostů, odběrech vzorků a testování na škodlivé organismy, nákupu a prodeji podle partií a uchovávat ji nejméně po dobu 3 let ode dne odstranění rozmnožovacího materiálu z porostu nebo jeho uvedení do oběhu.
(7) Dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, který během balení, skladování, přepravy nebo při uvádění do oběhu rozmnožovací materiál různého původu smíchá nebo dá dohromady, je povinen vést evidenci o jeho složení a původu a uchovávat záznamy po dobu nejméně 3 let ode dne smíchání nebo dání dohromady.
(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou požadavky na vlastnosti množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu a jejich uvádění do oběhu, požadavky na osivo a sadbu ovocných rodů a druhů a podrobnosti vedení evidence kritických bodů.
§ 24a
Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů
(1) Žádost o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů podává dodavatel Ústavu. Žádost kromě náležitostí uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až h) a j) a § 6 odst. 1 písm. a) až d) obsahuje
a) název rodu a druhu, popřípadě označení klonu,
b) zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
c) úřední popis odrůdy, je-li odrůda rozmnožovaná dodavatelem podle § 4 odst. 4 písm. a) bodu 5,
d) název skupiny porostů, kterou stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Při uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy, ovocných rodů a druhů se postupuje obdobně podle ustanovení § 5 odst. 2 až 6 a § 6 odst. 3 až 6.
(3) Uznávací list o uznání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů obsahuje
a) u fyzických osob jméno a příjmení, popřípadě obchodní firmu4), místo trvalého pobytu nebo pobytu4a), místo podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu nebo pobytu4a), a identifikační číslo; u právnických osob obchodní firmu4) nebo název, sídlo, popřípadě umístění organizační složky na území České republiky a identifikační číslo,
b) přidělené číslo registrace podle § 16,
c) název rodu a druhu, název odrůdy, popřípadě označení klonu,
d) název skupiny porostů a její výměru,
e) výsledek přehlídky množitelského porostu,
f) kategorii, generaci a zdravotní třídu, stanoví-li to prováděcí právní předpis,
g) množství uznaného rozmnožovacího materiálu.
(4) Uznávací list vydaný pověřenou osobou obsahuje kromě náležitostí uvedených v odstavci 3 také údaj o oprávnění vydat tento uznávací list.
(5) Při uznávání osiva ovocných rodů a druhů se postupuje podle § 6, s tím, že žádost o uznání může obsahovat i zdravotní třídu.
(6) Ustanovení § 7 se použije obdobně pro množitelské porosty a rozmnožovací materiál chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou skupiny porostů u rozmnožovacího materiálu chmele, révy a ovocných rodů a druhů.
§ 25
Rozmnožovací materiál okrasných druhů
(1) Rozmnožovací materiál okrasných druhů může být uváděn do oběhu pod názvem odrůdy, pouze jedná-li se o odrůdu
a) registrovanou,
b) chráněnou podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b),
c) obecně známou, nebo
d) zapsanou v seznamu vedeném dodavatelem, u kterého je uložen i její popis, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis.
(2) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí
a) být druhově pravý a čistý, a je-li označen názvem odrůdy, také odrůdově pravý a odrůdově čistý,
b) být alespoň při vizuální kontrole prostý škodlivých organismů a jejich projevů, nesmí mít zjevné příznaky napadení těmito organismy nebo vykazovat nedostatky, které snižují způsobilost jeho použití,
c) být prostý vad a poškození, které by mohly snížit jeho kvalitu,
d) vykazovat dostatečnou klíčivost, jde-li o osivo,
e) vykazovat dostatečnou životaschopnost a velikost odpovídající jeho použití jako rozmnožovacího materiálu,
f) u citrusů
1. pocházet z původního materiálu, u kterého bylo ověřeno, že nevykazuje žádné příznaky jakýchkoliv virů, virům podobných organizmů a chorob, a to i v posledním vegetačním období,
2. v případě roubování být naroubován na podnože, které nejsou citlivé na viroidy,
g) u cibulí květin pocházet přímo z materiálu, u kterého bylo v porostu prokázáno, že je prostý škodlivých organizmů, chorob a jejich projevů.
(3) Dodavatel odpovídá za jakost a vlastnosti rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, přičemž je povinen písemně deklarovat skupinu rostlin, druh, případně odrůdu, označení dodavatele, počet nebo hmotnost podle druhu a charakteru rozmnožovacího materiálu a další vlastnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Dodavatel opatří rozmnožovací materiál uváděný do oběhu návěskou, štítkem nebo jiným dokumentem. V případě prodeje rozmnožovacího materiálu konečnému spotřebiteli se mohou náležitosti označení omezit pouze na příslušnou informaci o zboží. Je-li rozmnožovací materiál uváděný do oběhu pouze s označením skupiny rostlin, dodavatel označí skupinu rostlin takovým způsobem, aby nemohlo dojít k záměně s označením ostatních odrůd. K označení používá dodavatel vlastní návěsky.
(4) Rozmnožovací materiál okrasných druhů uváděný do oběhu musí pocházet z identifikovatelné partie. Rozmnožovací materiál okrasných druhů pocházející z různých partií smí být uváděn do oběhu v jedné dodávce; dodavatel je v tomto případě povinen vést záznamy o složení a původu jednotlivých partií. Ustanovení věty první a druhé se nevztahují na rozmnožovací materiál okrasných druhů, který je uváděn do oběhu konečnému spotřebiteli.
(5) Dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál okrasných druhů, je povinen
a) identifikovat a kontrolovat kritické body ve výrobním procesu, které ovlivňují kvalitu materiálu, a o výsledcích kontroly vést záznamy,
b) zajistit čistotu a pravost rozmnožovacího materiálu skupin rostlin, nebo druhů nebo odrůd podle odstavce 2,
c) zajistit, aby partie rozmnožovacího materiálu byly pěstovány odděleně a byly rozeznatelné,
d) vést záznamy o nákupu a prodeji rozmnožovacího materiálu a uchovávat je po dobu 1 roku,
e) odebírat vzorky, pokud je to nutné pro provedení laboratorního rozboru.
(6) Je-li rozmnožovací materiál okrasných druhů určen a dostatečně oddělen k vývozu do třetích zemí, nepodléhá ustanovením tohoto zákona.
(7) Ustanovení odstavců 1 až 6 se vztahují rovněž na rozmnožovací materiál rychlerostoucích dřevin pěstovaných na zemědělské půdě a intenzivní kultury jehličnanů pěstovaných na zemědělské půdě jako vánoční stromky (dále jen "vánoční stromky"), pokud doba jejich pěstování nepřekročí 10 let (dále jen "doba sklizně"); dojde-li k překročení stanovené doby sklizně, nařídí ministerstvo smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků anebo s přihlédnutím ke stanovisku ústředního orgánu státní správy lesů rozhodne o jejich jiném využití. Ministerstvo nařídí smýcení porostu rychlerostoucích dřevin nebo vánočních stromků po době sklizně, nejdéle však do 1 roku, popřípadě ve stanovené lhůtě a v souladu se závazným stanoviskem ústředního orgánu státní správy lesů umožní jejich užití jiným způsobem.
(8) Ministerstvo vyhláškou stanoví podrobnosti o uvádění do oběhu, pěstování, popřípadě i o vlastnostech rozmnožovacího materiálu okrasných druhů, rychlerostoucích dřevin a vánočních stromků a náležitosti popisu odrůdy podle odstavce 1 písm. d).
HLAVA ČTVRTÁ
ODRŮDOVÝ ŘÁD
§ 26
Podmínky pro registraci odrůdy
(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda
a) je odlišná podle odstavce 3,
b) je uniformní podle odstavce 4,
c) je stálá podle odstavce 5,
d) má užitnou hodnotu podle odstavce 6, není-li dále stanoveno jinak,
e) má název vyhovující požadavkům podle § 27,
f) má zajištěné udržovací šlechtění,
g) geneticky modifikovaná zahrnuje pouze geneticky modifikované rostliny, které lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty; jsou-li rostliny nebo části rostlin takové odrůdy určeny pro výrobu potravin nebo složek potravin, musí být tyto potraviny nebo složky schváleny podle zvláštního zákona.11)
(2) Užitná hodnota není podmínkou registrace odrůd, jde-li o
a) komponenty hybridů,
b) odrůdy trav, které nejsou určeny k využití jako pícnina,
c) odrůdy zeleninových, ovocných a okrasných druhů,
d) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz mimo členské státy,
e) odrůdy neuvedené pod písmeny a) až d), jejichž osivo je určeno pro uvádění do oběhu v jiném členském státě, ve kterém byl požadavek užitné hodnoty splněn při registraci odrůdy; toto ustanovení se nevztahuje na odrůdy révy,
f) uchovávané odrůdy a
g) odrůdy chmele.
(3) Odrůda se považuje za odlišnou, jestliže se zřetelně odlišuje projevem nejméně jednoho znaku od každé jiné odrůdy, známé v Evropské unii. Za odrůdu známou v Evropské unii se považuje odrůda, která je v den zahájení řízení o registraci odrůdy
a) zapsaná ve Státní odrůdové knize v České republice nebo v obdobném seznamu členského státu nebo ve společném katalogu odrůd,
b) v České republice nebo v členském státě v řízení o zápis do úředního seznamu, nebo
c) uváděna do oběhu podle tohoto zákona.
(4) Odrůda se považuje za uniformní, jestliže je dostatečně jednotná v projevu znaků, které se zahrnují do zkoušení odlišnosti, jakož i znaků používaných k popisu odrůdy, s výhradou odchylek, které lze oprávněně očekávat v důsledku zvláštností jejího rozmnožování.
(5) Odrůda se považuje za stálou, jestliže v projevu znaků zahrnutých do zkoušení odlišnosti, jakož i ve znacích používaných k popisu odrůdy zůstává beze změny po opakovaném množení, nebo v případě zvláštního rozmnožovacího cyklu na konci každého takového cyklu.
(6) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelské oblasti zřejmý přínos pro pěstování nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené. Vykazuje-li odrůda některé vynikající vlastnosti, může být od jednotlivých horších vlastností odhlédnuto.
§ 27
Název odrůdy
(1) Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném členském státě nebo členu Unie pro ochranu nových odrůd rostlin2). To neplatí, pokud název odporuje ustanovení odstavce 2.
(2) Případy, kdy název odrůdy není přípustný, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie11a).
(3) Podrobnosti pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy zemědělských a zeleninových druhů stanovuje přímo použitelný předpis Evropské unie11b). Tato ustanovení se použijí obdobně i pro posouzení vhodnosti názvu odrůdy ostatních druhů rostlin.
(4) Osoba, která podává žádost, je povinna sdělit Ústavu do 6 měsíců před předpokládaným ukončením zkoušek návrh názvu odrůdy vyhovující požadavkům podle odstavců 1 a 2.
(5) Ústav zveřejňuje návrh názvu odrůdy ve Věstníku Ústavu. Námitku proti názvu odrůdy lze vznést u Ústavu do 3 měsíců po zveřejnění návrhu názvu. O námitkách rozhoduje Ústav přiměřeně podle ustanovení správního řádu; proti jeho rozhodnutí není přípustné odvolání.
(6) Jestliže se po vydání rozhodnutí o registraci prokáže, že název odrůdy v době rozhodnutí o registraci nevyhovoval požadavkům uvedeným v odstavcích 1 až 3, musí být název odrůdy upraven v souladu s těmito požadavky. Ústav může schválit dočasné používání původního názvu odrůdy jako doplňkového označení.
§ 28
Podání žádosti o registraci odrůdy
(1) Žádost o registraci odrůdy se podává Ústavu.
(2) Registrovány mohou být odrůdy druhů uvedených v druhovém seznamu a odrůdy okrasných rostlin.
(3) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která
a) je držitelem šlechtitelských práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo držitelem odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), nebo
b) podala žádost o udělení ochranných práv k odrůdě podle zvláštního zákona2) nebo odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b) a o udělení ochranných práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, nebo
c) je udržovatelem odrůdy, která není chráněná podle zvláštního zákona2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b), a udržovací šlechtění odrůdy je zajištěno v České republice nebo v jiném členském státě; odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění.
(4) Osoby uvedené v odstavci 3, které nemají bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v členském státě, musí k podání žádosti a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit zástupce, který má bydliště, trvalý pobyt nebo sídlo v České republice nebo v jiném členském státě.
§ 29
Řízení o registraci
(1) Žádost musí obsahovat
a) jméno, příjmení, popřípadě obchodní firmu nebo název a místo trvalého pobytu žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu nebo název a sídlo, jde-li o právnickou osobu,
b) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu zmocněné osoby, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní firmu a sídlo, jde-li o právnickou osobu, v případě postupu podle § 28 odst. 4,
c) latinský a český název druhu, popřípadě jiný stupeň botanického třídění,
d) název nebo předběžné označení odrůdy, která je předmětem žádosti,
e) údaj o tom, zda se jedná o geneticky modifikovanou odrůdu,
f) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,
g) charakteristiku hlavních znaků odrůdy,
h) údaj o tom, ze kterých případných komponent se odrůda skládá,
i) informaci o tom, ve kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popřípadě probíhá řízení o takovém zápisu,
j) informaci o tom, kdo je udržovatelem odrůdy a kde je udržovací šlechtění prováděno,
k) informaci o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,
l) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.
(2) Při podání žádosti musí žadatel
a) uhradit správní poplatek,8)
b) doložit v případě, že jde o geneticky modifikovanou odrůdu, že geneticky modifikované rostliny, které zahrnuje, lze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty v rozsahu umožňujícím zkoušení odrůdy podle § 30 odst. 2.
(3) Vyskytnou-li se překážky, které brání dalšímu řízení, Ústav vyzve žadatele, aby překážky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu; současně žadatele upozorní, že v případě neodstranění překážek žádost zamítne.
§ 30
Zkoušení odrůd
(1) Žadatel je povinen
a) dodat Ústavu bezplatně rozmnožovací materiál v potřebném množství a jakosti, nezbytný k přezkoumání odrůdy podle odstavce 2 ve lhůtě zveřejněné ve Věstníku Ústavu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, Ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,
b) uhradit Ústavu náklady za odborné úkony spojené s registračním řízením; Ústav je oprávněn požadovat zálohu od osoby, na jejíž žádost se odborné úkony mají provést, popřípadě i úhradu nákladů předem, je-li zřejmé, že budou provedeny a jaká bude jejich přibližná výše; Ústav je povinen oznámit žadateli tuto skutečnost do 90 dnů po zahájení řízení o registraci odrůdy včetně výše a termínů takto požadovaných úhrad. Ústav řízení přeruší, pokud žadatel náklady neuhradí.
(2) Ústav přezkoumá, zda odrůda vyhovuje požadavkům stanoveným v § 26, jestliže jsou splněny náležitosti a požadavky podle § 28 a 29.
(3) Ústav ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí polní a laboratorní zkoušky podle metodik, jejichž výčet stanoví ministerstvo vyhláškou. Metodiky jsou uveřejněné na internetových stránkách Odrůdového úřadu Společenství (CPVO), Unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV) a Ústavu.
(4) Ústav umožní osobě, která prokáže důvodný zájem, aby se seznámila se zkouškami prováděnými podle odstavce 3.
(5) Ústav může k provádění dílčích zkušebních úkonů podle zvláštního zákona3) uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou za předpokladu, že tyto dílčí zkušební úkony budou prováděny pod odborným dozorem Ústavu.
(6) Ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci, prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci stanovených zákonem.
(7) Ústav je oprávněn přezkoumat stav a dokumentaci udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy. Zjistí-li Ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem nebo není vedena dokumentace udržovacího šlechtění, vyzve žadatele, aby nedostatky odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, Ústav žádost o registraci odrůdy zamítne.
(8) Ústav po ukončeném vegetačním cyklu zkoušené odrůdy sdělí dílčí výsledky
a) žadateli o registraci,
b) dalším zájemcům na požádání.
(9) Zahrnuje-li zkoušení hybridní nebo syntetické odrůdy i zkoušení komponent, Ústav s výsledky zkoušení komponent a jejich popisy nakládá jako s důvěrnými, pokud o to při podání žádosti o registraci odrůdy žadatel požádá.
(10) Ústav zkoušení odrůdy ovocného druhu neprovede, pokud na základě žadatelem předloženého úředního popisu odrůdy vyhodnotí, že podmínky pro registraci odrůdy uvedené v § 26 jsou splněny, a je k dispozici vzorek rozmnožovacího materiálu odrůdy.
§ 31
Odrůdová komise
(1) Odrůdovou komisi jmenuje ministr zemědělství na návrh ředitele Ústavu na dobu 5 let z okruhu zemědělských odborníků, představitelů výzkumu, školství, šlechtitelů, množitelů a zájmových svazů. Za každého člena je jmenován náhradník.
(2) Odrůdová komise je sedmičlenná, řízená předsedou voleným členy komise.
(3) Jednání Odrůdové komise svolává předseda, a to minimálně jednou ročně.
(4) Jednání Odrůdové komise se řídí jejím jednacím řádem, který komise přijme na svém prvním zasedání. Jednací řád schvaluje ministerstvo.
(5) Odrůdová komise si může přizvat na svá jednání experty, kteří nemají hlasovací právo.
(6) Odrůdová komise vydává stanovisko k
a) návrhu na zamítnutí žádosti o registraci odrůdy s ohledem na nesplnění předpokladů podle § 26 odst. 1 písm. d) na základě výsledků provedených zkoušek,
b) metodikám zkoušek užitné hodnoty.
Stanovisko sděluje Odrůdová komise Ústavu ve lhůtě do 30 dnů.
§ 32
Rozhodnutí o registraci
Ústav vydá rozhodnutí o registraci odrůdy, jejíž zkoušení bylo ukončeno, a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 26 odst. 1.
§ 33
Zápis do Státní odrůdové knihy
(1) Zápis do Státní odrůdové knihy obsahuje
a) název odrůdy,
b) latinský a český název druhu, k němuž odrůda náleží,
c) jméno a adresu žadatele,
d) jméno a adresu udržovatele odrůdy,
e) datum podání žádosti o registraci,
f) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,
g) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy,
h) v případě geneticky modifikované odrůdy identifikační údaje o schválení pro uvádění do oběhu v České republice a údaje o funkci genetické modifikace podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, a pokud je odrůda určena k použití jako potravina nebo pro výrobu potravin, i údaje o schválení podle zvláštního zákona11),
i) v případě odrůdy ovocného druhu údaj úřední popis odrůdy nebo úředně uznaný popis odrůdy,
j) dobu platnosti registrace,
k) v případě uchovávané odrůdy údaj o tom, že se jedná o uchovávanou odrůdu, a
l) v případě odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek údaj o tom, že se jedná o odrůdu vyšlechtěnou pro pěstování za zvláštních podmínek.
(2) Ústav do Státní odrůdové knihy zapisuje též prodloužení registrace, uplynutí doby registrace, zrušení registrace a změny údajů o udržovateli odrůdy, dalšího udržovatele odrůdy a v případě odrůd révy a chmele též označení a udržovatele jejich klonů.
(3) Jestliže je odrůda v členském státě registrována s odchylným názvem od názvu schváleného v České republice nebo má-li být pro označování rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy vyráběného a uznávaného pro vývoz použito odchylného názvu, zapíše Ústav do Státní odrůdové knihy i tento název.
(4) Ústav každoročně zveřejňuje seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o jejich udržovatelích. Odrůda hybridní, odrůda geneticky modifikovaná, odrůda uchovávaná a odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek se v seznamu uvádí s tímto označením. V případě odrůd ovocného druhu se v seznamu uvede údaj úřední popis odrůdy nebo údaj úředně uznaný popis odrůdy.
(5) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit Ústavu do 30 dnů změny údajů uvedených v odstavci 1 písm. d) a h) a v odstavci 3.
(6) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ústavu.
§ 34
Doba registrace
(1) Odrůda se registruje na dobu do konce desátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy. Odrůda révy, chmele, ovocné a okrasné dřeviny se registruje na dobu do konce třicátého kalendářního roku od roku zaregistrování odrůdy.
(2) Registrace může být na žádost udržovatele opakovaně prodloužena. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o žádosti.
(3) Žádost o prodloužení registrace předkládá udržovatel Ústavu nejpozději 2 roky před uplynutím doby registrace. Je-li žádost podána po této lhůtě, Ústav žádost zamítne.
(4) Udržovatel, který požádal o prodloužení registrace, je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 se použijí obdobně.
(5) Jestliže odrůda stále ještě splňuje podmínky podle § 26 odst. 1 písm. a) až c) a f), Ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o 10 let, v případě odrůdy révy, chmele, ovocných a okrasných dřevin o 30 let. Ústav zruší zápis ve Státní odrůdové knize udržovatele registrované odrůdy, který nepodal žádost o prodloužení registrace.
(6) Ústav může usnesením, které pouze poznamená do spisu, prodloužit registraci odrůdy ovocného rodu nebo druhu, pro kterou nebyla podána žádná písemná žádost o prodloužení registrace, pokud takové prodloužení slouží k zachování genetické rozmanitosti, udržitelné produkci nebo slouží k jinému obecnému zájmu.
(7) Jestliže doba registrace uplynula, vyznačí Ústav uplynutí doby registrace ve Státní odrůdové knize. Jestliže odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele podanou nejpozději do uplynutí doby registrace stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu uplynutí doby registrace.
(8) Jestliže k odrůdě zapsané ve společném katalogu odrůd byly lhůty pro uznávání a uvádění do oběhu poskytnuty více členskými státy, vztahuje se na uvádění do oběhu takové odrůdy ve všech členských státech lhůta, která uplyne jako poslední.
(9) V případě geneticky modifikované odrůdy je doba platnosti registrace omezena na dobu, po kterou je geneticky modifikovaný organismus, ze kterého odrůda sestává, povolen za účelem pěstování podle nařízení (ES) č. 1829/2003 a zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
§ 35
Udržování odrůdy
(1) Po dobu registrace musí být odrůda udržována udržovacím šlechtěním v České republice nebo v členském státě.
(2) Odrůda může být udržována v jiném státě, pokud je zabezpečena rovnocenná kontrola udržovacího šlechtění. V takovém případě musí být udržovatelem nebo udržovateli pro jednání s Ústavem zmocněn zástupce s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice nebo v jiném členském státě.
(3) Pokud odrůdu udržují další udržovatelé,
a) může každý z nich podat žádost o zápis jako další udržovatel odrůdy; jedná-li se o chráněnou odrůdu, musí být doložen písemný souhlas držitele šlechtitelských práv podle zákona o ochraně práv k odrůdám rostlin2) nebo držitele odrůdového práva podle přímo použitelného předpisu Evropské unie4b),
b) další udržovatel je povinen uhradit správní poplatek za přijetí žádosti a dodat Ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví Ústav. Vyžádá-li si to Ústav, je povinen poskytnout další nezbytné informace o odrůdě. Ustanovení § 29 odst. 3 a § 30 odst. 1 písm. a) se použijí obdobně,
c) Ústav udržovatele zapíše, pokud se na základě provedených zkoušek prokáže, že odrůda má vlastnosti, které byly podmínkou její registrace; náklady na zkušební úkony hradí žadatel o zápis jako další udržovatel odrůdy. Ustanovení § 30 odst. 1 písm. b) se použije obdobně.
(4) Ústav zapíše jako udržovatele osobu, která převzala udržovací šlechtění odrůdy od udržovatele zapsaného ve Státní odrůdové knize. Takovéto převzetí nevyžaduje provedení zkoušek podle odstavce 3 písm. c).
(5) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu a předložit je na požádání Ústavu. V případě odrůdy révy a chmele jsou tyto záznamy povinni vést udržovatelé každého zapsaného klonu odrůdy.
§ 35a
Registrace uchovávaných odrůd
(1) Jako uchovávaná odrůda může být registrována krajová odrůda nebo odrůda přirozeně adaptovaná na místní a regionální podmínky a ohrožená genetickou erozí. Odrůda musí být významná z hlediska zachování genetických zdrojů rostlin; Ústav může za účelem jejího posouzení požádat o stanovisko osobu pověřenou podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c). Jako uchovávaná odrůda může být registrována odrůda zemědělského nebo zeleninového druhu.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než uchovávaná odrůda,
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) nebo odrůda, u níž je podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci uchovávané odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním uchovávané odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy uchovávaných odrůd, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by byly tyto odchylky v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
(5) Při registraci uchovávané odrůdy Ústav na základě informací pověřené osoby3c) určí oblast nebo oblasti původu dané odrůdy.
(6) Uchovávaná odrůda musí být udržována ve své oblasti původu.
(7) V případě, že uchovávaná odrůda zeleninového druhu byla registrována postupem podle odstavce 3, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu pouze v kategorii standardní osivo.
§ 35b
Registrace odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek
(1) Jako odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek může být registrována odrůda zeleninového druhu, která nemá žádnou vlastní hodnotu pro tržní pěstování zeleniny, ale která byla vyšlechtěna pro pěstování za zvláštních agrotechnických, klimatických či půdních podmínek.
(2) Podle odstavce 1 však nelze registrovat odrůdu, která
a) je již ve společném katalogu zapsána jako odrůda jiná než odrůda vyšlechtěná pro pěstování za zvláštních podmínek,
b) byla v průběhu posledních 2 let nebo během 2 let od uplynutí lhůty stanovené podle § 34 odst. 7 a 8 ze společného katalogu vymazána, nebo
c) je chráněná podle zákona o ochraně práv k odrůdám2) nebo podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o odrůdových právech Společenství4b) anebo je u ní podána žádost o udělení těchto ochranných práv.
(3) Zkoušení odrůdy nemusí být prováděno, jestliže jsou vedle názvu odrůdy a jejího popisu k dispozici informace dostačující pro rozhodnutí o registraci odrůdy. Jde zejména o informace
a) vycházející z výsledků neúředních zkoušek,
b) založené na praktických zkušenostech s pěstováním, množením a využíváním odrůdy, nebo
c) získané v rámci postupu podle zákona o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů3c).
(4) Ústav může s ohledem na názvy odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, které byly známy před 25. květnem 2000, povolit odchylky od přímo použitelného předpisu Evropské unie11b), s výjimkou případů, kdy by tyto odchylky byly v rozporu s předchozími právy třetí strany, která jsou chráněna podle článku 2 tohoto předpisu. Pro jednu odrůdu může být schváleno použití více názvů, pokud jsou historicky známy.
§ 35c
Registrace odrůd s úředně uznaným popisem odrůdy
(1) Jako odrůda s úředně uznaným popisem odrůdy může být registrována odrůda ovocných druhů, jejíž rostliny nebo rozmnožovací materiál byly uváděny do oběhu přede dnem 30. září 2012.
(2) Žádost o registraci odrůdy s úředně uznaným popisem obsahuje údaje stanovené v § 29 odst. 1 písm. a) až e) a g).
(3) Při registraci odrůdy s úředně uznaným popisem odrůdy musí registrovaná odrůda splňovat podmínky stanovené v § 26 odst. 1 písm. a) až c), e) a g).
(4) Ústav může od zkoušení pro registraci upustit, pokud k dané odrůdě dříve existoval úřední popis odrůdy nebo pokud má k dispozici dostatečné informace včetně popisných, umožňující schválení jako úředně uznaný popis odrůdy.
(5) Další odrůdy ovocných druhů s úředně uznaným popisem, které se považují za zapsané do Státní odrůdové knihy, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 36
Kontrola odrůd po registraci
(1) Ústav je povinen kontrolovat, zda odrůda má ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1.
(2) Udržovatel odrůdy je povinen na vyžádání Ústavu dodat zdarma kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 26 odst. 1, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.
(3) Pověření zaměstnanci Ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.
(4) Zjistí-li Ústav, že registrovaná odrůda již nemá vlastnosti podle § 26 odst. 1 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje udržení těchto vlastností, uloží udržovateli odrůdy, aby ve stanovené lhůtě zajistil nápravu, je-li možná. Náklady ověřovacích zkoušek hradí udržovatel odrůdy Ústavu pouze v případě, odpovídá-li za to, že odrůda nesplňuje vlastnosti podle § 26 odst. 1. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, rozhodne Ústav buď o zrušení registrace odrůdy, anebo o zrušení zápisu udržovatele, jestliže odrůdu udržují i další udržovatelé.
§ 37
Zrušení registrace
(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a zrušení vyznačí ve Státní odrůdové knize, jestliže
a) o to požádá udržovatel odrůdy; je-li udržovatelů více, musí žádost podat všichni udržovatelé,
b) odrůda ztratila užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,
c) odrůda ztratila uniformitu nebo stálost,
d) odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,
e) vyjde dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci; Ústav v takovém případě může rozhodnout, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí, jako by nebylo uděleno,
f) stav udržovacího šlechtění nebo jeho dokumentace neumožňuje další udržení odrůdy, nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,
g) odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, které již nelze uvádět do oběhu v České republice podle zvláštního zákona o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
(2) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. d) nebo g), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po vydání rozhodnutí o zrušení registrace.
(3) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí, nejpozději však do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.
(4) Jestliže je registrace odrůdy zrušena z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) a f) a odrůda náleží k druhu uvedenému v druhovém seznamu, může Ústav na žádost udržovatele stanovit lhůtu pro uznávání a uvádění do oběhu jejího rozmnožovacího materiálu. Tato lhůta se stanoví tak, aby posledním dnem lhůty byl nejdéle 30. červen třetího roku po datu zrušení registrace.
§ 38
Informace o registrovaných odrůdách
(1) Každý má právo se seznámit s vlastnostmi registrované odrůdy zjištěnými Ústavem i s výsledky jejich zkoušek.
(2) Ústav zveřejňuje informace o významných pěstebních a užitkových vlastnostech odrůdy registrované na základě splnění požadavku užitné hodnoty; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona12).
(3) Ministerstvo může pověřit Ústav, aby pro účely poskytování informací podle odstavce 2 organizoval s registrovanými odrůdami samostatné zkoušky, které mohou být zakládány i jinou odborně způsobilou fyzickou nebo právnickou osobou.
(4) Ústav může zřídit odborné komise, které vydávají doporučení k metodikám, výsledkům i publikaci výsledků zkoušek prováděných podle odstavce 3.
(5) Výsledky zkoušek podle odstavce 3 jsou Ústavem každoročně zveřejňovány jako Seznam doporučených odrůd.
(6) Zkoušky podle odstavce 3 se provádějí v souladu s metodikami, které ministerstvo pro tento účel zveřejňuje ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen "Věstník ministerstva").
(7) Na postup podle odstavců 3 až 6 se nevztahují obecná ustanovení předpisů pro správní řízení.
HLAVA PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 38a
Přestupky fyzických, právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) v uzavřené pěstební oblasti pro výrobu rozmnožovacího materiálu předstupňů a základní sadby brambor pěstuje brambory v rozporu s § 7 odst. 4,
b) jako osoba, která nakoupila rozmnožovací materiál zemědělských druhů, zeleninových druhů nebo révy, neuchová návěsku podle § 19 odst. 12, nebo
c) při uvádění do oběhu rostlinného materiálu poruší zákaz klamání podle § 20.
(2) Dodavatel se dopustí přestupku tím, že
a) jako dodavatel, který požádal o uznání rozmnožovacího materiálu, nevede nebo neuchovává záznam podle § 7 odst. 1,
b) nevede evidenci podle § 6a odst. 6, § 7a odst. 4, § 8 odst. 1 písm. d), § 11 odst. 2, § 12 odst. 7, § 13 odst. 3, § 14 odst. 5, § 23a odst. 2 písm. a), § 23a odst. 3 nebo § 23a odst. 5 písm. b),
c) jako dodavatel, který vyrábí standardní osivo, nevede nebo neuchovává záznam podle § 9 odst. 2 písm. b),
d) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 5 písm. a) nezjišťuje nebo nemonitoruje kritické body anebo o nich nevede evidenci,
e) jako dodavatel, který vyrábí sazenice zeleniny a uvádí je do oběhu, nevede nebo neuchovává evidenci nebo záznamy podle § 15 odst. 2 písm. e),
f) jako dodavatel, který vyrábí standardní osiva, neuchovává vzorky podle § 9 odst. 2 písm. a),
g) neoznámí rozmnožovací materiál, který pochází z jiného členského státu podle § 18 odst. 11,
h) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu pro ekologické zemědělství pravidelně neaktualizuje údaje jeho se týkající v databázi vedené Ústavem podle § 13 odst. 5,
i) neoznačí nebo nezabalí směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí podle § 12a odst. 3 nebo rozmnožovací materiál nebo směsi osiv podle § 19,
j) nedodrží Ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 22 odst. 7,
k) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, směsi osiv nebo sazenice zeleniny, které nesplňují podmínky podle tohoto zákona,
l) nestáhne z oběhu rozmnožovací materiál odrůdy v případech, kdy je registrace zrušena podle § 37 odst. 2 nebo 3,
m) nedodrží lhůtu pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu podle § 37 odst. 4,
n) jako dodavatel, který uvádí do oběhu, dováží ze třetích zemí nebo vyrábí rozmnožovací materiál révy, chmele, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů pro jiného než konečného spotřebitele nebo vyrábí nebo dováží sazenice zeleniny, nesplní povinnost registrace podle § 16 odst. 1,
o) jako dodavatel nepodléhající registraci podle § 16 odst. 1 neoznámí zahájení činnosti podle § 16 odst. 6,
p) nesplní požadavky pro malé balení uvedené v § 19a,
q) jako dodavatel rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů v rozporu s § 24 odst. 6 nebo 7 nevede evidenci nebo neuchovává záznamy,
r) jako dodavatel osiva, které je uznáváno podle § 4 až 7 nebo je povoleno jako obchodní osivo podle § 11, nevede evidenci přijatých, vydaných a skartovaných návěsek podle § 19 odst. 5,
s) bez dozoru Ústavu znovu uzavře obal rozmnožovacího materiálu, který byl uzavřen úředně nebo pod dozorem Ústavu, nebo nevystaví protokol o novém balení a označení rozmnožovacího materiálu podle § 19 odst. 6,
t) jako dodavatel, který vyrábí směs osiva k uvádění do oběhu, nesplní povinnost podle § 12 odst. 3,
u) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál uchovávaných odrůd, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období výměru a umístění množitelských porostů uchovávaných odrůd,
v) jako dodavatel nepodá Ústavu za každé vegetační období zprávu o množství osiva každé uchovávané odrůdy nebo každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek nebo každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu podle § 3b odst. 4, § 3c odst. 2 nebo § 12a odst. 2,
w) jako dodavatel, který vyrábí rozmnožovací materiál v podobě směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, neoznámí Ústavu před začátkem každého vegetačního období množství směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí, pro kterou hodlá žádat o povolení, a výměru a umístění plánovaných lokalit sběru a v případě směsi osiv z odděleně pěstovaných složek navíc výměru a umístění plánovaných lokalit množení osiva podle § 12a odst. 2, nebo
x) jako dodavatel neohlásí změny údajů podle § 16 odst. 11.
(3) Dovozce rozmnožovacího materiálu ze třetích zemí se dopustí přestupku tím, že doveze ze třetí země rozmnožovací materiál v rozporu s § 18 odst. 4 nebo nesplní oznamovací povinnost podle § 18 odst. 9 nebo 10.
(4) Dodavatel nebo konečný prodejce se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz vydaný pověřeným zaměstnancem Ústavu podle § 22 odst. 6 písm. a).
(5) Za přestupek lze uložit pokutu do
a) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b), odstavce 2 písm. a) až i) a n) až x) nebo odstavce 4,
b) 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c), odstavce 2 písm. j) a k) nebo odstavce 3,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. l) nebo m).
§ 38b
zrušen
§ 38c
Společná ustanovení k přestupkům
(1) Přestupky podle tohoto zákona projednává Ústav.
(2) Pokuty vybírá Ústav.
HLAVA ŠESTÁ
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
§ 39
Zveřejňování údajů
(1) Ústav ve Věstníku Ústavu zveřejňuje
a) přehled registrovaných a evidovaných dodavatelů,
b) informace o výměře přihlášených a uznaných množitelských porostů podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
c) informace o množství uznaného rozmnožovacího materiálu podle jednotlivých odrůd za sklizňový rok,
d) seznam neregistrovaných odrůd révy, jejichž rozmnožovací materiál lze uvádět do oběhu jako standardní rozmnožovací materiál,
e) informace o podaných žádostech o registraci odrůdy,
f) informace o názvech odrůd podle § 27,
g) oznámení o registraci odrůdy a zápisu do Státní odrůdové knihy podle § 32,
h) změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy podle § 33,
i) seznam odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize podle § 33,
j) oznámení o zrušení registrace odrůdy podle § 37,
k) požadavky na termín podání žádosti o registraci odrůdy a na termín, místo dodání, množství a jakost rozmnožovacího materiálu pro zkoušky v příslušném vegetačním období podle § 30 odst. 1 písm. a),
l) seznam klonů odrůd révy a chmele,
m) oblasti původu uchovávaných odrůd podle § 35a odst. 5 a další oblasti schválené podle § 3b odst. 1 a 2, včetně případných omezení nebo podmínek stanovených Komisí.
(2) Ústav v souladu s předpisy Evropské unie sděluje Komisi Evropské unie (dále jen "Komise") a příslušným úřadům jiných členských států údaje získané při provádění tohoto zákona, zejména
a) informace o zákazu uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu,
b) u révy informace o podaných žádostech o povolení odrůdy a o zpětvzetí takových žádostí, včetně zápisů do katalogu odrůd a jejich změn,
c) množství osiva každé uchovávané odrůdy, každé odrůdy vyšlechtěné pro pěstování za zvláštních podmínek a každé směsi osiv určené k ochraně přirozeného prostředí uvedené do oběhu na území České republiky,
d) informace o určených oblastech původu a dalších oblastech, které Ústav hodlá schválit pro výrobu osiva uchovávaných odrůd, a o dalších oblastech schválených pro uvádění osiva uchovávaných odrůd do oběhu.
(3) Ústav umožní volný přístup k elektronické databázi odrůd7a), jím vedené a aktualizované, podle § 13 odst. 4.
§ 40
Oprávnění ministerstva v mimořádných případech
(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu osivem kategorie základní rozmnožovací materiál nebo certifikovaný rozmnožovací materiál nebo standardní osivo některého druhu uvedeného v druhovém seznamu nebo obchodní osivo krmných plodin nebo sazenicemi zeleniny, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu osivo nebo sazenice zeleniny, u nichž jsou stanoveny méně přísné požadavky na vlastnosti, nebo osivo vymezené odrůdy, která není na seznamu odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize ani uvedena ve společném katalogu odrůd.
(2) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu rozmnožovacím materiálem révy, ovocných rodů a druhů nebo okrasných druhů v rámci Evropské unie, požádat Komisi o povolení uvádět do oběhu materiál, který splňuje méně přísné požadavky.
(3) Ministerstvo může v postupu podle příslušných předpisů Evropské unie zakázat uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu odrůdy zapsané ve společném katalogu odrůd, pokud se prokáže, že by její pěstování mohlo ohrozit zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí.
§ 41
zrušen
§ 42
Vztah ke správnímu řádu
(1) Ústav rozhodne o registraci odrůdy nejpozději do 3 měsíců po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí, nebo po obdržení výsledků těchto zkoušek provedených jinými odbornými pracovišti, a uplynula-li lhůta pro podání námitek proti názvu odrůdy.
(2) Odvolání proti rozhodnutí Ústavu vydanému podle § 22 odst. 7 a § 37 odst. 2 nemá odkladný účinek.
§ 43
Přechodná ustanovení
(1) Zápisy odrůd ve Státní odrůdové knize provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstávají nedotčeny.
(2) Rozhodnutí vydaná podle dosavadních právních předpisů zůstávají v platnosti.
(3) Řízení o registraci odrůdy zahájená a neskončená před nabytím účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních právních předpisů.
(4) Množitelské porosty založené podle dosavadních právních předpisů a rozmnožovací materiál z nich vyrobený se uznávají podle dosavadních právních předpisů. Rozmnožovací materiál vyrobený z množitelských porostů založených podle dosavadních právních předpisů se uznává podle dosavadních právních předpisů u révy, chmele a ovocných druhů po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(5) Registrace osob podle dosavadních právních předpisů se považuje za registraci nebo evidenci osob podle tohoto zákona.
(6) Osoby podléhající nově registraci podle § 16 musí podat žádost o registraci nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(7) Návěsky podle dosavadních právních předpisů lze používat nejdéle po dobu 3 let, u révy, chmele a ovocných druhů nejdéle po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(8) zrušen
(9) Rozmnožovací materiál okrasných druhů lze podle tohoto zákona uvádět do oběhu až ode dne vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
§ 44
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se:
1. Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.
2. Zákon č. 357/1999 Sb., kterým se mění zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, a zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů
§ 45
V zákoně č. 153/2000 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů, se část třetí zrušuje.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 46
Sazebník správních poplatků uvedený v příloze k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 301/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 352/1999 Sb., zákona č. 357/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 Sb., zákona č. 133/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 153/2000 Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 156/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 242/2000 Sb., zákona č. 307/2000 Sb., zákona č. 365/2000 Sb., zákona č. 140/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 107/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb., zákona č. 120/2002 Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 146/2002 Sb., zákona č. 173/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 129/2003 Sb., zákona č. 131/2003 Sb., zákona č. 148/2003 Sb. a zákona č. 149/2003 Sb., se mění takto:
Položka 87 zní:
"Položka 87
Podání žádosti
a) o registraci osoby k uvádění rozmnožovacího
   materiálu do oběhu (§ 16 zákona)                Kč     100,-
b) o registraci odrůdy (§ 28 a 29 zákona)          Kč   2 000,-
c) o prodloužení registrace odrůdy                 Kč     500,-".
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám)
§ 47
Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb. a zákona č. 149/2002 Sb., se mění takto:
1. V § 2 písmeno e) zní:
"e) členem Unie stát nebo mezivládní organizace, které jsou členy Unie pro ochranu nových odrůd rostlin,2)".
2. V § 7 odst. 1 věta první zní: "Pro jednu a tutéž odrůdu musí být použit stejný název v České republice jako v jiném státě, který je členem Unie (dále jen "členský stát").".
3. V § 7 odst. 2 písmeno b) zní:
"b) shodný nebo zaměnitelný s názvem používaným pro jinou odrůdu téhož nebo příbuzného druhu v České republice nebo v členském státě,".
4. § 8 zní:
"§ 8
(1) K podání žádosti o udělení ochranných práv k odrůdě (dále jen "žádost") je oprávněn šlechtitel, který je občanem České republiky nebo právnickou osobou, která má sídlo v České republice, anebo šlechtitel, který je občanem členského státu nebo právnickou osobou, která má sídlo v členském státě, (dále jen "žadatel"). Žádost může podat i více žadatelů společně.
(2) Osobám, na které se nevztahuje ustanovení odstavce 1, může být oprávnění k podání žádosti Ústavem přiznáno v případě, že půjde o
a) občany země, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy téhož stupně botanického třídění, nebo
b) právnické osoby, které mají sídlo v zemi, která poskytuje osobám z členských států obdobnou ochranu pro odrůdy stejného stupně botanického třídění.".
5. V § 12 odst. 1 se slova "kterékoli členské zemi" nahrazují slovy "kterémkoli členském státu".
6. V § 12 odstavec 2 zní:
"(2) Podá-li žadatel před podáním žádosti v České republice žádost v jiném členském státu, požívá pro podání žádosti k téže odrůdě v České republice po dobu 12 měsíců od podání dřívější žádosti v jiném členském státu právo přednosti, jestliže toto právo uplatnil v žádosti podané u Ústavu. K právu přednosti Ústav nepřihlédne, pokud žadatel do 3 měsíců od podání žádosti u Ústavu nedoloží úředně ověřenou kopii dřívější žádosti podané v jiném členském státu.".
7. V § 17 odstavec 2 zní:
"(2) Název chráněné odrůdy nebo odrůdy chráněné v jiném členském státu, nebo název s tímto názvem zaměnitelný nesmí být používán pro jinou odrůdu stejného nebo příbuzného druhu.".
8. V § 30 větách druhé a třetí se slova "členské zemi" nahrazují slovy "členském státu".
9. Část druhá se zrušuje.
ČÁST PÁTÁ
ÚČINNOST
§ 48
(1) Tento zákon nabývá účinnosti třicátým dnem po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení § 4 odst. 4 písm. a) bodu 3, § 18 odst. 1 písm. c), § 18 odst. 4, § 18 odst. 8 písm. a) a § 40 odst. 4, která nabývají účinnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
(2) Ustanovení § 18 odst. 3 a § 43 odst. 8 pozbývají platnosti dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii v platnost.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.
Příloha 1
zrušena
Příloha 2
zrušena
Vybraná ustanovení novel
Čl.II zákona č. 178/2006 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Dodavatelé uvádějící rozmnožovací materiál okrasných druhů do oběhu konečnému spotřebiteli musí oznámit Ústavu zahájení činnosti podle § 16 odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Povolení obchodního rozmnožovacího materiálu udělené Ministerstvem zemědělství podle dosavadních právních předpisů se považuje za povolení rozmnožovacího materiálu jako obchodního osiva udělené Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským podle § 11 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
3. Řízení pravomocně neukončená do dne nabytí účinnosti tohoto zákona se ukončí podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 299/2007 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Žádosti o prodloužení registrace podle § 34 odrůd druhů pažitka (Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a kukuřice pukancová [Zea mays L. (partim)] se považují za včas podané, jsou-li podány nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Odrůdy druhů pažitka (Allium schoenoprasum L.), kukuřice cukrová a kukuřice pukancová [Zea mays L. (partim)] lze bez registrace uvádět do oběhu nejpozději do 31. prosince 2009.
Čl. IL zákona č. 223/2009 Sb.
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do tohoto dne neskončená se dokončí a práva a povinnosti s nimi související se posuzují podle dosavadních právních předpisů.
Čl. II zákona č. 331/2010 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Rozmnožovací materiál a sadba ovocných rodů a druhů pocházející z matečných porostů, které existovaly přede dnem 30. září 2012 a byly certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle dosavadní právní úpravy až do 31. prosince 2018 za předpokladu, že na návěsce nebo v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 21 směrnice Rady 2008/90/ES.
2. Po dni 31. prosince 2018 lze rozmnožovací materiál a sadbu ovocných rodů a druhů uvádět do oběhu v případě, že jsou splněny požadavky stanovené zákonem č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 295/2017 Sb.
Přechodná ustanovení
1. Rozmnožovací materiál ovocných rodů a druhů pocházející z matečných porostů, které existovaly přede dnem 1. ledna 2017 a byly certifikovány nebo kontrolovány Ústavem jako konformní rozmnožovací materiál, lze na území České republiky uvádět do oběhu podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nejdéle do 31. prosince 2022 za předpokladu, že na návěsce a v průvodním dokladu bude vyznačeno, že se jedná o rozmnožovací materiál a sadbu uváděnou do oběhu podle čl. 32 prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU.
2. Návěsky rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů podle dosavadních právních předpisů lze používat pro označení rozmnožovacího materiálu uznaného v roce nabytí účinnosti tohoto zákona. U ovocných rodů a druhů lze takto návěsky používat pouze pro materiál pocházející z matečných porostů založených přede dnem 1. ledna 2017.
3. Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Přehlídky konformního rozmnožovacího materiálu, jehož výroba byla dodavatelem oznámena Ústavu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly dokončeny před nabytím účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Čl.II zákona č. 334/2020 Sb.
Přechodné ustanovení
Správní řízení, která byla zahájena podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a nebyla přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona pravomocně skončena, se dokončí podle zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení o registraci uchovávané odrůdy a řízení o registraci odrůdy chmele, která se dokončí podle § 26 zákona č. 219/2003 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
1) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. srpna 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973, kterou se mění směrnice ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin a sadby brambor na trh, směrnice ze dne 30. června 1969 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice ze dne 29. září 1970 o uvádění osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 77/629/EHS ze dne 28. září 1977, kterou se mění přílohy směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 78/511/EHS ze dne 24. května 1978, kterou se mění směrnice 74/268/EHS, kterou se stanoví zvláštní požadavky pro výskyt Avena fatua v osivu pícnin a obilovin.
Směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 68/193/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, révového vegetativního množitelského materiálu, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979, kterou se mění směrnice 66/401/EHS, 66/402/EHS, 70/458/EHS a 70/457/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 80/754/EHS ze dne 17. července 1980, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění na trh osiva pícnin.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/287/EHS ze dne 13. dubna 1982, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 82/331/EHS ze dne 6. května 1982, kterou se mění směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
Směrnice Komise 85/38/EHS ze dne 14. prosince 1984, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 86/320/EHS ze dne 20. června 1986, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/480/EHS ze dne 9. září 1987, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh, pokud jde o přijímání prováděcích pravidel k ustanovením o osivu a sadbě vyhovující méně přísným požadavkům.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 88/506/EHS ze dne 13. září 1988, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/2/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 89/14/EHS ze dne 15. prosince 1988, kterou se určují skupiny odrůd mangoldu a červené řepy, na které odkazují požadavky na nejmenší povolené vzdálenosti porostu v příloze I směrnice Rady 70/458/EHS o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 89/100/EHS ze dne 20. ledna 1989, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 93/2/EHS ze dne 28. ledna 1993, kterou se mění příloha II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 93/49/EHS ze dne 23. června 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
Směrnice Komise 93/61/EHS ze dne 2. července 1993, kterou se stanoví tabulka požadavků na sadbu a rozmnožovací materiál zeleniny mimo osivo podle směrnice Rady 92/33/EHS.
Směrnice Komise 93/62/EHS ze dne 5. července 1993 o prováděcích opatřeních týkajících se dohledu nad dodavateli a zařízeními a jejich kontroly v rámci směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění na trh sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo.
Směrnice Komise 95/6/ES ze dne 20. března 1995, kterou se mění přílohy I a II směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh.
Směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin, pokud se týká konsolidace vnitřního trhu, geneticky modifikovaných rostlinných odrůd a genetických zdrojů rostlin.
Směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998, kterou se mění, mimo jiné ve věci neúředních inspekcí, směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/402/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 1999/8/ES ze dne 18. února 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/54/ES ze dne 26. května 1999, kterou se mění směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 1999/66/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví požadavky na návěsku nebo jiný dokument vystavený dodavatelem na základě směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Komise 1999/67/ES ze dne 28. června 1999, kterou se mění směrnice 93/67/EHS, kterou se stanoví tabulka požadavků na rozmnožovací materiál okrasných rostlin a na okrasné rostliny podle směrnice Rady 91/682/EHS.
Směrnice Komise 1999/68/ES ze dne 28. června 1999, kterou se stanoví dodatečná opatření pro odrůdové seznamy okrasných rostlin, které vedou dodavatelé podle směrnice Rady 98/56/ES.
Směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh a směrnice 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002, kterou se mění směrnice 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh a kterou se zrušuje směrnice 74/649/EHS.
Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002, kterou se mění směrnice 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Komise 2003/45/ES ze dne 28. května 2003, kterou se mění směrnice Rady 2002/57/ES o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2003/90/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/53/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 2003/91/ES ze dne 6. října 2003, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
Směrnice Komise 2003/111/ES ze dne 26. listopadu 2003, kterou se mění příloha II směrnice 92/34/EHS o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2004/29/ES ze dne 4. března 2004 o stanovení charakteristických znaků a minimálních požadavků pro zkoušení odrůd révy vinné.
Směrnice Komise 2004/55/ES ze dne 20. dubna 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 2002/54/ES, 2002/55/ES a 2002/57/ES, pokud jde o zkoušky pod úředním dohledem a rovnocennost osiva vyprodukovaného ve třetích zemích.
Směrnice Komise 2006/124/ES ze dne 5. prosince 2006, kterou se mění směrnice Rady 92/33/EHS o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh a směrnice Rady 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 2006/127/ES ze dne 7. prosince 2006, kterou se mění směrnice 2003/91/ES, kterou se stanoví prováděcí opatření k článku 7 směrnice Rady 2002/55/ES, pokud jde o minimum znaků, na které se zkoušky vztahují, a minimální podmínky pro zkoušení určitých odrůd druhů zeleniny.
Směrnice Komise 2007/72/ES ze dne 13. prosince 2007, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, pokud jde o zahrnutí druhu Galega orientalis Lam.
Směrnice Komise 2008/62/ES ze dne 20. června 2008, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování zemědělských krajových odrůd a odrůd, které jsou přirozeně adaptovány na místní a regionální podmínky a ohroženy genetickou erozí, a pro uvádění osiva a sadby brambor těchto odrůd na trh.
Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce.
Směrnice Komise 2009/145/ES ze dne 26. listopadu 2009, kterou se stanovují některé odchylky pro povolování krajových odrůd zeleniny a odrůd zeleniny, které se tradičně pěstují v určitých místech a oblastech a jsou ohroženy genetickou erozí, a odrůd zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek, a pro uvádění osiva těchto odrůd na trh.
Směrnice Komise 2010/60/EU ze dne 30. srpna 2010, kterou se stanovují některé odchylky pro uvádění směsí osiv pícnin určených k uchování přirozeného životního prostředí na trh.
Prováděcí směrnice Komise 2014/96/EU ze dne 15. října 2014, o požadavcích na označování, uzavírání a balení rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce, spadajících do oblasti působnosti směrnice Rady 2008/90/ES.
Prováděcí směrnice Komise 2014/97/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o registraci dodavatelů a odrůd a společný seznam odrůd.
Prováděcí směrnice Komise 2014/98/EU ze dne 15. října 2014, kterou se provádí směrnice Rady 2008/90/ES, pokud jde o zvláštní požadavky na rody a druhy ovocných rostlin uvedených v příloze I uvedené směrnice, zvláštní požadavky na dodavatele a podrobná pravidla pro úřední inspekce.
Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
1a) Zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty.
2) Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění zákona č. 147/2002 Sb., zákona č. 149/2002 Sb. a zákona č. 219/2003 Sb.
2a) Rozhodnutí Rady 2003/17/ES ze dne 16. prosince 2002 o rovnocennosti inspekcí v terénu prováděných ve třetích zemích u množitelského porostu pro produkci osiva a o rovnocennosti osiva vyprodukovaného ve třetích zemích, ve znění Rozhodnutí Rady 2003/403/ES ze dne 26. května 2003.
3) Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů.
3b) § 154 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád.
3c) Zákon č. 148/2003 Sb., o konzervaci a využívání genetických zdrojů rostlin a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o genetických zdrojích rostlin a mikroorganismů), ve znění pozdějších předpisů.
4) Občanský zákoník.
4a) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
4b) Nařízení Rady (ES) č. 2100/94 ze dne 27. července 1994 o odrůdových právech Společenství v platném znění.
5) Zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
5a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
6) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství.
7) § 2 písm. a) zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech).
Nařízení Rady (EHS) č. 2092/1991 ze dne 24. června 1991 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin.
7a) Článek 6 nařízení Komise (ES) č. 1452/2003 ze dne 14. srpna 2003, kterým se zachovává odchylka podle čl. 6 odst. 3 písm. a) nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 s ohledem na určité druhy osiva a vegetativního rozmnožovacího materiálu a kterým se stanoví prováděcí pravidla a kritéria pro uvedenou odchylku.
7b) Zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů.
8b) Článek 15 odst. 2 písm. a) směrnice Rady 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh.
10) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
11a) Čl. 63 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 2100/94.
11b) Nařízení Komise (ES) č. 637/2009 ze dne 22. července 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla ke vhodnosti názvů odrůd druhů zemědělských rostlin a zeleniny, v platném znění.
12) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
13) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.
14) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb.
15) Směrnice Komise 2009/145/ES.
16) Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.