Vyhláška ze dne 15.4.2004, kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby

26.4.2004 | Sbírka:  206/2004 Sb. | Částka:  68/2004ASPI

Vztahy

Nadřazené: 219/2003 Sb.
Pasivní derogace: 61/2011 Sb., 581/2006 Sb.
206/2004 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 15. dubna 2004,
kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků, postupy a metody zkoušení osiva a sadby
Změna: 581/2006 Sb.
Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 4 odst. 14 a § 7 odst. 6 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), (dále jen "zákon") a v souladu s právem Evropských společenství:1)
§ 1
Úvodní ustanovení
(1) Tato vyhláška1) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství2) a upravuje
a) maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu,
b) postup při kontrole průvodních dokladů partie rozmnožovacího materiálu, technologický postup a způsob odběru vzorků, postupy pro hodnocení množitelských porostů a metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjištění jeho vlastností.
(2) Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) dílčím vzorkem - malé, přibližně stejné množství osiva nebo sadby, které se odebírá jednorázově z náhodně vybraných míst partie,
b) souhrnným vzorkem - vzorek vzniklý sesypáním a promícháním všech dílčích vzorků z jedné partie,
c) laboratorním vzorkem - vzorek o předepsané minimální hmotnosti uvedené v příloze č. 5, vytvořený dělením ze souhrnného vzorku a určený k zaslání do laboratoře; laboratorním vzorkem může být i souhrnný vzorek,
d) rezervním vzorkem - vzorek určený k uložení pro případné další zkoušky, připravený stejným způsobem jako laboratorní vzorek; musí mít označení "Rezervní vzorek" se symbolem "R",
e) revizním vzorkem - vzorek pro opětovné posouzení zdravotního stavu sadby brambor,
f) úředním vzorkem - vzorek odebraný a adjustovaný vzorkovatelem,
g) vzorkem na vegetační zkoušku - vzorek určený pro vegetační zkoušku ke stanovení druhové a odrůdové čistoty a pravosti, zdravotního stavu nebo hybridnosti,
h) společným vzorkem - vzorek společně odebraný a adjustovaný dodavatelem a odběratelem,
i) soukromým vzorkem - vzorek, který neodpovídá požadavkům na úřední nebo společný vzorek,
j) standardním vzorkem - vzorek odrůdy, který je ve vegetačních zkouškách a laboratorních zkouškách odrůdové pravosti určen k porovnání,
k) kontrolním vzorkem - vzorek odebraný úředním vzorkovatelem za účelem kontroly kvality rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu nebo pro účely úředního dozoru podle § 17 odst. 11 zákona,
l) zkušebním vzorkem - vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení příměsí jiných rostlinných druhů v kusech,
m) základním zkušebním vzorkem - vzorek o hmotnosti stanovené v příloze č. 5 a určený ke stanovení čistoty osiva v procentech,
n) homogenitou osiva (stejnorodostí) - jednotnost partie osiva v rámci přirozené variability,
o) heterogenitou osiva (různorodostí) - nejednotnost partie osiva, ve které jednotlivé složky, charakterizující jakost, nejsou rozloženy rovnoměrně,
p) egalizací - míchání partií osiva nebo jejich částí stejného druhu a odrůdy,
r) vzorkem pro stanovení zdravotního stavu sadby brambor - počet hlíz odebraný po ukončení vegetace uvedený v příloze č. 1,
s) vzorkovnicí - obal úředního nebo rezervního vzorku,
t) adjustací - úkony zahrnující balení, uzavírání a označování vzorku nebo partie osiva,
u) úředním vzorkovatelem - zaměstnanec Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen "Ústav") oprávněný k odběru úředního vzorku nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k odběru vzorků podle § 17 odst. 3 zákona,
v) úředním přehlížitelem (dále jen "přehlížitel") - zaměstnanec Ústavu oprávněný k provádění přehlídek množitelských porostů nebo fyzická osoba pověřená Ústavem k provádění přehlídek množitelských porostů podle § 17 odst. 2 zákona.
§ 2
Postup při kontrole průvodních dokladů
Před vzorkováním dodavatel vzorkovateli předloží tyto doklady:
a) vyplněnou a podepsanou žádost podle § 6 odst. 1 zákona,
b) průvodní doklady partie (doklad o uznání množitelského porostu),
c) záznamy podle § 7 odst. 1 zákona,
d) evidenci použitých návěsek podle přílohy č. 2,
e) vyplněné údaje na vzorkovnici podle přílohy č. 2,
f) u sadby brambor vyplněné návěsky na tiskopise podle přílohy č. 2.
Technologický postup a způsob odběru vzorků
[K § 4 odst. 15 a § 7 odst. 6 písm. l) zákona]
§ 3
nadpis vypuštěn
(1) Při odběru vzorků (dále jen "vzorkování") osiva a sadby se postupuje tak, aby pro laboratorní nebo mechanické rozbory a vegetační zkoušky byl k dispozici vzorek o stanovené hmotnosti uvedený v příloze č. 5, v němž jsou všechny složky obsaženy ve stejném poměru jako v celé partii, z níž je vzorek odebrán.
(2) Vzorkování za účelem vystavení úředních dokladů smí vykonávat jen vzorkovatel.
(3) Partie připravená ke vzorkování musí být homogenní a nesmí překročit hmotnost stanovenou v příloze č. 5 o více než 5 %. Větší množství se rozdělí na více samostatných partií.
(4) Při vzorkování osiva a sadby prováděném v rámci uznávacího řízení, kontroly výroby a oběhu osiva a sadby a dozoru Ústavu podle § 17 odst. 11 zákona se používají technologické postupy uvedené v příloze č. 1.
(5) Pro vzorkovatele připraví dodavatel potřebné technické pomůcky ke vzorkování stanovené v příloze č. 1.
§ 4
nadpis vypuštěn
(1) Minimální hmotnost laboratorních vzorků osiv jednotlivých druhů je uvedena v příloze č. 5 a u směsi se určí podle druhu, který má ve směsi nejvyšší hmotnostní podíl.
(2) Minimální velikost vzorků sadby brambor je uvedena v příloze č. 5.
(3) Minimální velikost vzorků sadby sazečky cibule a sadby česneku je uvedena v příloze č. 5.
(4) Minimální velikost vzorku sazenic zeleniny je uvedena v příloze č. 1.
(5) Minimální velikost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č. 5.
(6) Maximální hmotnost partie rozmnožovacího materiálu je stanovena v příloze č. 5.
(7) U partií osiva specielních druhů odrůd nebo hybridů, jejichž hmotnost se rovná nebo je menší než 1 % stanovené nejvyšší hmotnosti partie, může být hmotnost laboratorního vzorku snížena až na úroveň hmotnosti uvedené v příloze č. 5 pro zkušební vzorek na rozbor čistoty. V tomto případě nelze provést početní stanovení příměsí jiných rostlinných druhů. Toto pravidlo platí rovněž pro vzorky odebírané na vegetační zkoušku.
(8) V případě hybridních odrůd zeleniny první filiální generace může být minimální hmotnost laboratorního vzorku osiva snížena na čtvrtinu hmotnosti uvedené v příloze č. 5, přičemž vzorek musí mít alespoň 5 g a skládat se alespoň ze 400 semen.
(9) Nemá-li laboratorní vzorek předepsanou hmotnost, laboratorní zkoušky se odloží do doby doručení nového vzorku dostatečné hmotnosti. Výjimku tvoří případ nedodržení hmotnosti podle odstavců 7 a 8. V tomto případě může být rozbor proveden ze vzorku nižší hmotnosti nebo z nižšího počtu semen (např. klíčivost jen z 200 semen). V dokumentu o provedeném rozboru bude pak uvedena následující poznámka: "Zkoušeno ze vzorku snížené hmotnosti nebo z nižšího počtu semen, než je stanoveno".
(10) Pro stanovení vlhkosti osiva je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku
a) 100 g u obilnin (vyjma prosa), luskovin, kukuřice a čiroků,
b) 50 g u ostatních druhů,
přičemž podmínkou je, že vzorkovnice musí být zcela naplněna a pevně uzavřena. V odůvodněných případech (měření vlhkosti na elektrickém vlhkoměru) může být vyžadována vyšší hmotnost vzorku.
(11) Pro stanovení obsahu kyseliny erukové a glukosinolátů u osiva řepky je předepsána minimální hmotnost zkušebního vzorku 100 g.
(12) Pro zkoušku odrůdové pravosti a čistoty elektroforeticky je minimální hmotnost zkušebního vzorku osiva 100 g, u sadby brambor pro určení pravosti odrůdy minimální velikost vzorku 10 hlíz a pro určení čistoty partie 100 hlíz.
§ 5
nadpis vypuštěn
(1) Při vzorkování osiv nesmí být zjištěny příznaky heterogenity v partii osiva. Vzorkování lze odmítnout, vykazuje-li partie znaky heterogenity. V případě pochybnosti může být zkouška heterogenity osiva provedena podle postupu uvedeného v příloze č. 1.
(2) Partie osiva musí být uložena tak, aby každý jednotlivý obal partie, a to i při uložení na paletách, byl přístupný kontrole a vzorkování. V opačném případě vzorkování nelze provést.
(3) Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 2 až 4 a odstavcích 1 a 2, provede vzorkovatel odběr vzorku v souladu s technologickým postupem uvedeným v příloze č. 1.
§ 6
nadpis vypuštěn
(1) Partie sadby připravená ke vzorkování může být uložena v pytlích, velkoobjemových vacích, ohradových paletách nebo může být volně ložená. U volně ložené sadby, případně u velkoobjemových vaků, kdy nebude možné odebrat zkušební vzorek po konečné úpravě, musí vzorkovatel odebrat dílčí vzorky v průběhu třídění. V těchto případech je dodavatel povinen oznámit termín zahájení třídění vzorkovateli nejméně 24 hodin předem. Obaly musí být vzorkovatelem opatřeny úřední návěskou a pojistkou; u volně ložené sadby musí být návěska přiložena k průvodnímu dokladu.
(2) Vzorkování sadby brambor se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
(3) Vzorkování sazečky cibule a sadby česneku se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
(4) Vzorkování sazenic zeleniny na kontrolu druhové a odrůdové pravosti, případně čistoty nebo zdravotního stavu se provádí podle postupů uvedených v příloze č. 1.
§ 7
nadpis vypuštěn
(1) Pro úřední vzorky se používají tyto obaly:
a) vícevrstvé papírové vzorkovnice se zcela podlepeným dnem, slepenými bočními spoji, a s údaji předepsanými v příloze č. 2 tak, aby se zamezilo nežádoucí manipulaci se vzorkem,
b) vzorkovnice z neprodyšného materiálu vzduchotěsně uzavřené pro zkoušku vlhkosti a ke zjišťování přítomnosti živočišných škůdců a pro vzorky osiv záměrně podsušených k balení do plynotěsných obalů,
c) nové pytle z husté tkaniny určené pro vzorky sadby brambor,
d) pytle pro sazečku cibule a sadbu česneku zajišťující prodyšnost obalu.
(2) Každý úřední vzorek musí být označen tak, aby byla zřejmá souvislost mezi množitelským porostem, partií a vzorkem. Úřední doklady o výsledcích rozboru vydá Ústav nebo pověřená osoba jen na základě rozboru úředního vzorku.
(3) Plomby určené k plombování úředních vzorků vydává Ústav pouze vzorkovateli, který zajistí, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití.
(4) Úřední vzorky musí být vzorkovatelem řádně uzavřeny a opatřeny plombou tak, aby nebyla možná manipulace se vzorkem bez zjevného porušení plomby. Žádosti, které jsou nedílnou součástí vzorků, jsou vzorkovatelem nebo pod jeho dohledem vkládány do samostatné obálky, kterou vzorkovatel zapečetí a označí svým razítkem a podpisem a přiloží je do hromadného obalu.
(5) Vzorky osiva musí být zabaleny tak, aby bylo zabráněno jejich poškození při přepravě. Vzorkovatel připraví vzorky k odeslání, zaplombuje obal, v případě odesílání poštou jej přelepí a označí razítkem a podpisem. Vzorky ve vícevrstvých papírových sáčcích, které mají být odeslány poštou, vzorkovatel vloží jednotlivě do plátěných sáčků a celý obsah zaplombuje.
(6) Laboratorní vzorky musí být bez zbytečného prodlení odeslány k laboratorním zkouškám. Laboratorní vzorky z partií, na které budou vystaveny mezinárodní certifikáty, odesílá vzorkovatel na náklady dodavatele.
(7) Ustanovení odstavce 1 písm. a), c) a d) a odstavců 2 až 5 platí též pro vzorky odebrané na vegetační zkoušky.
(8) Vzorky na vegetační zkoušky odesílá dodavatel bez zbytečného prodlení na zkušební stanice podle pokynů Ústavu.
(9) Vzorky sadby brambor určené ke zjištění zdravotního stavu nebo pro mechanický rozbor zasílá dodavatel na místo určené Ústavem.
§ 8
nadpis vypuštěn
(1) Při příjmu doručených vzorků se kontroluje
a) označení obalu vzorkovatelem,
b) druh plomby nebo pečeti, jejich neporušenost a neporušenost obalu vzorku (u společných vzorků se popíše druh uzavření),
c) shoda údajů, zejména čísla partie, na sáčku a na přiloženém dokladu a úplnost údajů na dokladu.
(2) Zjistí-li pracovník Ústavu při příjmu doručených vzorků nesplnění podmínek podle odstavce 1, oznámí tuto skutečnost bezodkladně dodavateli.
(3) Při zjištění závad podle
a) odstavce 1 písm. a) a c) je vzorek zkoušen po odstranění těchto závad,
b) odstavce 1 písm. b) není vzorek přijat ke zkoušení a dodavatel musí požádat o nové vzorkování.
(4) Přijatému vzorku se přidělí evidenční číslo, které se současně uvede na rozborovou kartu nebo jiný průvodní doklad ke zkouškám. Tyto doklady provází vzorek po celou dobu zkoušek.
(5) Po provedení zkoušek se laboratorní vzorky osiva a vzorky osiva na vegetační zkoušky skladují nejméně do konce nejbližšího vegetačního období příslušné plodiny. Podmínky při skladování musí být takové, aby nedošlo ke snížení jakosti osiva ve vzorcích. Je-li nutno některé vzorky předčasně likvidovat, musí být o jejich likvidaci proveden záznam v příslušné evidenci vzorků.
(6) Rezervní vzorek osiva se ukládá na místě a podle podmínek určených Ústavem po dobu 2 let, není-li na návěsce osiva uvedeného do oběhu stanoveno jinak.
(7) Vzorky sadby brambor včetně vzorků na vegetační zkoušky se likvidují po ukončení předepsaných zkoušek.
Postupy a metody zkoušení množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu
§ 9
nadpis vypuštěn
(1) Přehlídky množitelských porostů provádí přehližitel v souladu s postupem uvedeným v příloze č. 3.
(2) Dodavatel může Ústav požádat o zastavení řízení o uznání množitelského porostu pouze do termínu provedení přehlídek podle postupu uvedeného v příloze č. 3.
(3) Nevyhovuje-li množitelský porost svými vlastnostmi podmínkám stanoveným pro kategorii uvedenou v žádosti o jeho uznání, lze jej uznat v nižší kategorii nebo stupni, a to na žádost dodavatele podle postupu uvedeného v příloze č. 3.
(4) Vegetační zkoušky prováděné podle přílohy č. 4 se používají
a) ke kontrole odrůdové a druhové pravosti a čistoty,
b) ke stanovení procenta hybridnosti,
c) ke kontrole zdravotního stavu osiva nebo sadby brambor,
d) ke stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy,
e) k následné kontrole standardních osiv zelenin,
f) jako vstupní a výstupní zkoušky v rámci certifikace osiv podle systému Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj,
g) jako možná součást reklamačního řízení.
(5) Postup při provádění vegetačních zkoušek je uveden v příloze č. 4. Ústav o výsledku vegetační zkoušky vyhotoví zápis podle vzoru uvedeného v příloze č. 2.
§ 10
nadpis vypuštěn
(1) Vzorky ke stanovení vlhkosti a vzorky ke stanovení škůdců se zkoušejí ihned po doručení do laboratoře a po ukončení rozboru se likvidují. Ostatní vzorky se zkoušejí postupně a bez zbytečného prodlení.
(2) K laboratornímu zkoušení osiva a sadby se používají postupy zkoušení, které jsou kompatibilní s metodami vydanými Mezinárodní asociací pro zkoušení semen (ISTA), pokud pro určité stanovení takové postupy existují.
(3) V příloze č. 5 jsou uvedeny metody zkoušení rozmnožovacího materiálu ke zjišťování vlastností osiva, sadby brambor, sazečky cibule a sadby česneku.
(4) Doklady o kvalitě osiva a sadby se vydávají po ukončení všech zkoušek stanovených pro daný druh osiva a sadby.
§ 11
nadpis vypuštěn
(1) Vzorky pro následnou kontrolu rozmnožovacího materiálu zemědělských, zeleninových a ovocných druhů, révy a sazenic zeleniny odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a okrasných druhů, která se provádí formou srovnávacích pokusů a zkoušek v rámci zemí Evropských společenství, se odebírají z rozmnožovacího materiálu
a) pocházejícího ze třetích zemí,
b) vhodného pro ekologické zemědělství,
c) uváděného do oběhu k zachování genetické rozmanitosti.
(2) Tyto zkoušky jsou určeny ke kontrole dodržování podmínek, za kterých je osivo a sadba uváděna do oběhu, a k harmonizaci metod zkoušení a vydávání osvědčení. U rozmnožovacího materiálu ovocných a okrasných druhů a u sazenic zeleniny se kontroluje rovněž dodržování rostlinolékařských předpisů.
(3) Odběr vzorků se provádí v souladu s s ustanoveními § 3 až 7.
(4) Odběr vzorků a pokusy a zkoušky uvedené v odstavcích 1 až 3 provádí Ústav.
§ 12
nadpis vypuštěn
(1) Egalizovat je možné partie osiva stejného druhu a odrůdy, a to celé nebo jejich části, za předpokladu, že již byly v uznávacím řízení. Pokud je egalizováno osivo partií různých kategorií nebo generací, bude výslednou kategorie nebo generace nejnižší z použité řady.
(2) Egalizovaná partie bude označena číslem partie v rámci přidělené číselné řady a první číslice v čísle partie bude označovat rok egalizace.
(3) Egalizovaná partie podléhá novému uznávacímu řízení.
§ 13
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Ministr:
Ing. Palas v. r.
Příloha 1
Technologické postupy a způsoby odběru vzorků osiva a sadby
1. Technické pomůcky
a) vzorkovací zařízení (bodcové vzorkovadlo, tyčové dvouplášťové vzorkovadlo, automatické vzorkovadlo),
b) dělidlo,
c) kbelík a lopatka na promíchání vzorku,
d) váhy,
e) prošívací jehla, motouz,
f) vzorkovnice (vícevrstvý papírový sáček),
g) neprodyšný obal (např. PE, či PP lahvička) pro odběr osiva na stanovení vlhkosti, popřípadě zjištění výskytu skladištních škůdců,
h) plátěný sáček,
i) pracovní plocha (stůl) pro adjustaci vzorku a administrativní činnost při vzorkování.
2. Metody odběru dílčích vzorků
2.1 Ruční odběr vzorků
(1) U většiny druhů semen s výjimkou těžce se sypajících, se dílčí vzorky odebírají
a) z uzavřených obalů - bodcovým (Nobbeho) vzorkovadlem, které musí být tak dlouhé, aby jeho oválný otvor blízko špičatého konce dosáhl alespoň do středu obalu, pokud není obal přístupný z protilehlých stran, musí být vzorkovadlo tak dlouhé, aby dosáhlo protější stěny obalu.
1. Pro obiloviny činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 14 mm,
2. pro větší semena (kukuřice) činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 20 mm,
3. pro jeteloviny a podobná semena činí minimální vnitřní průměr vzorkovadla přibližně 10 mm.
Šířka otvoru v plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvoru je dvojnásobek až pětinásobek šířky otvoru. Maximální průměr vzorkovadla je pětinásobek maximálního průměru vzorkovaných semen.
b) z otevřených obalů a z osiva volně loženého - dvouplášťovým tyčovým vzorkovadlem v délce, která odpovídá alespoň výšce obalu nebo výšce naskladněného osiva.
Doporučené rozměry vzorkovadla jsou: délka 762 mm, minimální vnitřní průměr 25 mm, šířka otvorů ve vnějším plášti vzorkovadla je minimálně dvojnásobek maximálního průměru vzorkovaných semen nebo nečistot, které se mohou v partii vyskytovat, délka otvorů je minimálně dvojnásobek šířky otvoru, maximální délka otvoru není stanovena, otvor může být stejně dlouhý jako celé vzorkovadlo.
Toto vzorkovadlo se vpichuje vertikálně. Vnitřní prostor trubky rozdělují přihrádky, na několik (nejméně tři) samostatných komor. Vzorkovadlo se v uzavřeném stavu zasune do osiva, trubice se navzájem pootočí tak, aby se štěrbiny vnitřní trubky otevřely a vyčká se, až se vzorkovadlo naplní. Pak se opět uzavře, vytáhne a vyprázdní do vhodné násypky nebo na vhodnou podložku. Při uzavírání je nutno postupovat tak, aby nedošlo k poškození osiva. Za jeden dílčí vzorek se považuje celý obsah takového typu vzorkovadla, nikoli obsah jedné z jeho komor.
(2) Odebírání dílčích vzorků rukou je nejvhodnější metoda vzorkování v případě následujících rodů:
Agropyron, Agrostis, Alopecurus, Anthoxanthum, Arrhenatherum, Bromus, Cynodon, Cynosurus, Dactylis, Deschampsia, Elytrigia, Festuca, Holcus, Lolium, Panicum, Poa a Trisetum.
Tato metoda je rovněž nejvhodnější pro vzorkování semen, která by mohla být poškozena použitím vzorkovadel, například velkosemenné luskoviny, nebo semena s nízkou vlhkostí, a zároveň pro osivové pásy a osivové rohože. K usnadnění odběru dílčích vzorků ze spodních částí pytlů se z nich nejdříve odsype část osiva. Pytle, z nichž se odebírají dílčí vzorky z horní, střední nebo dolní části se vybírají náhodně. Při odběru je nutno dbát na to, aby byly prsty okolo zachyceného vzorku pevně sevřeny a nabrané semeno nemohlo z dlaně unikat.
(3) Osiva druhů s velmi jemnými semeny se před vzorkováním vysypou na čistou podložku a vzorek se odebírá lžičkou z různých míst.
(4) Při vzorkování malých balení je postup následující: Za základní jednotku se považuje hmotnost 100 g osiva. Není-li hmotnost osiva v jednotlivých obalech větší než 100 g, mohou tyto obaly představovat dílčí vzorky pro vytvoření souhrnného vzorku. Při vzorkování partií osiva v podobě osivových pásů nebo osivových rohoží se jako dílčí vzorky odebírají jednotlivé balíčky nebo části pásů nebo rohoží.
2.2 Odběr vzorků pomocí automatického vzorkovadla
2.2.1 Použití automatického vzorkovadla
(1) Dílčí vzorky se odebírají z proudu osiva při plnění do obalů.
(2) Požadavky na provoz automatického vzorkovadla
a) dílčí vzorky jsou odebírány z proudu osiva rovnoměrně v celém jeho průřezu a četnost jejich odběru je řízena časovým spínačem,
b) dílčí vzorky jsou vedeny potrubím od vzorkovadla do nádoby ve sběrné skříni,
c) semena z tohoto zařízení nesmí odrazem nebo jinak samovolně vypadnout mimo sběrné nádoby,
d) obsah jedné nádoby musí odpovídat velikosti souhrnného vzorku,
e) sběrná skříň musí být uzamykatelná,
f) skříň vzorkovadla, časového spínače a všechny spoje na vedení osiva od vzorkovadla do sběrné skříně musí být zaplombovány,
g) vzorkovadlo nesmí osivo poškozovat ani provádět výběr mezi jednotlivými semeny na základě jejich velikosti, vznášivosti nebo pluchatosti.
(3) Automatické vzorkovadlo se instaluje podle technologických podmínek výrobce a jeho provoz pro účely odběru úředních vzorků musí být schválen Ústavem.
(4) Při používání automatického vzorkovadla pro účely úředního odběru vzorků je toto vzorkovadlo uzamčené a přístupné pouze pověřenému vzorkovateli.
(5) Další požadavky na provoz a zabezpečení automatického vzorkovadla
a) mechanizmus vzorkovadla včetně časového spínače se umístí v uzavíratelné skřínce,
b) potrubí mezi vzorkovadlem a sběrnou skříní je vedeno tak a v takové délce, aby pád osiva do sběrné nádoby nemohl být příčinou případného poškození vzorkovaného osiva,
c) je-li nad sběrnou skříní potrubí rozděleno a zdvojeno, shromažďuje se vzorek pro laboratoř čistící stanice do nádoby mimo sběrnou skříň,
d) sběrná skříň je pevně spojená s podkladem a zabezpečena proti jakémukoliv posunu, samovolnému otevření a dále musí splňovat tyto podmínky:
1. v plášti nesmí být jiné otvory než otvor pro přívod osiva, štěrbina na vhození lístku označujícího číslo partie, otvor pro vývod vnějšího ovládacího mechanizmu otočného zařízení se sběrnými nádobami a dostatečně prostorný manipulační otvor na vyjímání sběrných nádob se vzorky,
2. uvnitř obsahuje otočné zařízení s jednotlivými sběrnými nádobami. Ovládání tohoto zařízení musí být konstruováno tak, aby vně skříně bylo možno ovládat točnu pouze jedním směrem v rozmezí 360, bez možnosti zpětného pohybu; zpětný pohyb točny, nebo přetočení do výchozí polohy, je možné pouze při otevřené skříni,
3. jednotlivé nádoby musí být rovnoměrně rozmístěny tak, aby i při případném větším množství osiva nemohlo dojít ke znehodnocení vzorku smícháním osiva z více nádob,
4. klíče od skříně má vzorkovatel, druhý klíč je uložený ve vzorkovatelem zapečetěné obálce u odpovědného pracovníka čistící stanice,
e) časové intervaly spínače musí být nastaveny tak, aby v čase potřebném na vyčištění partie osiva bylo odebráno vzorkovadlem tolik dílčích vzorků, které svojí hmotností odpovídají přibližně čtyřnásobku laboratorního vzorku.
(6) Pokud nastavení časových impulsů neodpovídá kapacitě sběrné nádoby, je možné použít na vzorek z jedné partie dvě sběrné nádoby s předepsaným označením.
(7) O provozu automatického vzorkovadla se vede evidence s údaji shodnými na lístcích vhazovaných do sběrných nádob doplněnými o druh, odrůdu a hmotnost vzorkované partie. Tuto evidenci kontroluje pracovník Ústavu.
2.2.2 Postup práce obsluhy automatického vzorkovadla
(1) Před začátkem čistění partie osiva obsluha vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou začátku čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(2) Po ukončení čistění partie obsluha opět vhodí štěrbinou do sběrné nádoby lístek s číslem partie, datem a hodinou ukončení čistění partie a provede záznam do knihy automatického vzorkovadla.
(3) Pootočí točnou o jedno místo tak, aby pod přívodem osiva byla prázdná nádoba a vhodí lístek pro další partii.
(4) Postup opakuje tolikrát, kolik partií je připravováno mezi jednotlivými úředními odběry vzorků vzorkovatelem, nebo pokud stačí kapacita sběrné skříně.
2.2.3 Postup práce vzorkovatele
(1) Vzorkovatel odebírá souhrnné vzorky ze skříně a připravuje laboratorní, rezervní a případně další úřední vzorek, přičemž kontroluje souhlasnost údajů na obou štítcích vhozených do nádoby s údaji v předložené evidenci.
(2) Po odebrání všech vzorků vloží sběrné nádoby zpět na otočné zařízení, které nastaví do výchozí polohy a sběrnou skříň uzavře a uzamkne. Pokud vzorek ve sběrné nádobě nemá potřebnou hmotnost, provede se celé nové vzorkování ručně.
3. Počet dílčích vzorků ve vztahu k typu a počtu obalů
(1) Z partie osiva v pytlích nebo jiných obalech stejné velikosti a jednoho typu s hmotností 15 až 100 kg se odebírají dílčí vzorky v tomto minimálním počtu: 
  
                                                          Tab. 1
----------------------- -------------------------------------------
Počet obalů v partii    Počet dílčích vzorků
----------------------- -------------------------------------------
1                       5 dílčích vzorků
2 - 4                           3 dílčí vzorky z každého obalu
5 - 8                   2 dílčí vzorky z každého obalu
9 - 15                  1 dílčí vzorek z každého obalu
16 - 30                 15 dílčích vzorků z partie osiva
31 - 59                 20 dílčích vzorků z partie osiva
60 - 154                30 dílčích vzorků z partie osiva
155 - 400               vždy nejméně jeden dílčí vzorek z 5 obalů
401 - 566               dílčí vzorky z 80 obalů
567 a více              vždy nejméně jeden dílčí vzorek ze 7 obalů
----------------------- -------------------------------------------
U partií s obaly menšími než 15 kg jsou obaly sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 100 kg, například 20 obalů o 5 kg, 33 obalů o 3 kg nebo 100 obalů o 1 kg. Osivové pásy a rohože a malé sáčky mohou být sloučeny do vzorkovacích jednotek nepřesahujících 2 000 000 semen. Vzorkovací jednotky se pak považují za obaly a vzorkování probíhá podle tabulky 1.
(2) U partií v obalech větších než 100 kg (včetně volně loženého osiva) nebo při vzorkování z proudu osiva se odebírají dílčí vzorky podle hmotnosti partie v tomto minimálním počtu: 
  
                                               Tab. 2
------------------------------- --------------------------------------
Hmotnost                        Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
do 500 kg                       nejméně 5 dílčích vzorků

501 až 3 000 kg                 jeden  dílčí vzorek z každých 300  kg,
                                nejméně však 5 dílčích vzorků

3 001 až 20 000 kg              jeden  dílčí vzorek z každých 500  kg,
                                nejméně však 10 dílčích vzorků

20 001 a více kg                jeden  dílčí vzorek z každých 700  kg,
                                nejméně však 40 dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
Při vzorkování partie o počtu obalů 15 nebo nižším se z každého obalu bez ohledu na jejich velikost odebere stejný počet dílčích vzorků. Vzorkování obalovaného osiva probíhá podle tabulek 1 a 2.
4. Odběr vzorků ke stanovení skladištních škůdců
(1) Ke stanovení skladištních škůdců se dílčí vzorky odebírají přímo do neprodyšného obalu a takto získaný souhrnný vzorek se odesílá přímo k rozboru. Vzorky se odebírají střídavě
a) z dolní části pytle (do výšky 200 mm),
b) z části pytle nad 200 mm z obvodové vrstvy,
c) z části pytle nad 200 mm z vnitřní vrstvy.
(2) Počet dílčích vzorků je stanoven v tabulce 1.
(3) Z osiva ve velkoobjemových obalech a z osiva volně loženého se odebírají dílčí vzorky v místech, kde lze předpokládat výskyt skladištních škůdců (zavlhlá místa, místa u podlahy, stěn apod.).
(4) Velikost vzorků ke zjišťování skladištních škůdců je shodná s předepsanou hmotností pro laboratorní vzorek s výjimkou olejnin a přadných rostlin, u nichž se předepisuje hmotnost 250 g.
5. Příprava souhrnného a laboratorního vzorku
(1) Souhrnný vzorek vznikne sloučením dílčích vzorků, pokud se jeví jako jednotné. Při promíchávání souhrnného vzorku opakovaným použitím některého z mechanických dělidel nesmí být vzorek mezi jednotlivými použitími dělidla promícháván ručně.
(2) Je-li obtížné souhrnný vzorek v podmínkách skladu promíchat a redukovat, doručí se celý do laboratoře k redukci. To přichází v úvahu jen v případech, kdy není vyžadován vzorek rezervní. Má-li souhrnný vzorek odpovídající velikost, je považován za laboratorní vzorek bez redukce.
(3) Laboratorní vzorek, rezervní vzorek a popřípadě jiný vzorek na žádost dodavatele se připravuje promícháním a redukcí souhrnného vzorku na odpovídající velikost, a to jednou z následujících metod:
a)
Mechanické dělení
je vhodné pro všechny druhy osiva s výjimkou velmi těžce se sypajících druhů. Provádí se různými druhy mechanických dělidel, která musí splňovat tyto požadavky:
1. poskytnout alespoň jednu reprezentativní část z celkového množství děleného vzorku,
2. správně dělit i heterogenní materiál nebo směs osiva druhů s různou velikostí a s různými fyzikálními vlastnostmi semen a příměsí,
3. nesmí docházet ke změnám složení děleného materiálu a ke změně funkce dělidla v průběhu dělení (elektrostatický náboj, zachycování a dodatečné uvolňování některých složek),
4. udržovat rovnoměrnou pracovní rychlost pohyblivých částí přesahující 1 m/s a průměr cest, jimiž materiál prochází, musí být nejméně 2,5 krát větší než je maximální velikost semen,
5. zachovávat konstantní dělicí poměr s povolenou odchylkou +- 3%.
b)
Metoda dělení rukou
- její použití je omezeno na rody Anthoxanthum, Arrhenatherum a Trisetum. U všech ostatních druhů může být použita pouze pro získání zkušebních vzorků v laboratoři zkoušení zdravotního stavu.
c)
Metoda dělení lžičkou
- doporučena pro přípravu vzorku pro zkoušení zdravotního stavu, u ostatních zkoušek je omezena pro druhy se semeny menšími než semena pšenice.
d)
Modifikovaná metoda půlení
- nástroj se skládá z podnosu a mřížky, které u poloviny krychlových buněk chybí dno. Po předběžném promíchání se osivo rovnoměrně nasype na mřížku. Po zvednutí mřížky zůstane na podnosu přibližně polovina vzorku.
(4) Po získání jednoho zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku se zbytek laboratorního vzorku znovu promíchá před přípravou dalšího zkušebního vzorku nebo polovičního zkušebního vzorku.
6. Odběr vzorků sadby brambor
(1) Odběr vzorků pro stanovení zdravotního stavu
Vzorkování sadby brambor pro účely stanovení napadení chorobami se provádí buď přímo z množitelských porostů, nebo ze skladů. Ze skladů odebírá vzorkovatel vzorky kontrolní, revizní a případně vzorky z partií sadby, u které nebylo provedeno vzorkování z porostu.
a) Postup vzorkování sadby brambor z množitelských porostů:
1. souhrnný vzorek se získá sloučením pěti dílčích vzorků, které se odebírají z pěti různých míst šachovnicovitě rozložených po pozemku, a to vždy ze dvou sousedních řádků, v každém z nich z 11 trsů jdoucích za sebou,
2. z každého trsu se odebírá jedna, nebo dvě hlízy sadbové velikosti. Při odběru dvou hlíz se jedna hlíza vloží do vzorku pro laboratorní zkoušku a druhá do vzorku pro polní vegetační zkoušku.
b) Pokud nebyl vzorek odebrán z porostu, odeberou se namátkově z uskladněné sadby hlízy průměrné velikosti, přičemž jeden vzorek obsahuje 110 hlíz. Počty odebíraných vzorků v závislosti na výměře a stupni množení, stanoví tabulka 3.
                                                           Tab.3
----------------------------- -----------------------------------
Stupeň množení                Počet hlíz pro posklizňovou zkoušku
----------------------------- -----------------------------------
SE1, SE2                      Do 1 ha    -  1 x 110 hlíz
                              1,1 - 2 ha -  2 x 110 hlíz
                              2,1 - 3 ha -  3 x 110 hlíz
                              atd.

E, C1, C2                     Do 1 ha    -  1 x 110 hlíz
                              1,1 - 2 ha -  2 x 110 hlíz
                              2,1 - 3 ha -  3 x 110 hlíz
                              atd.
----------------------------- -----------------------------------
c) Vzorkování sadby brambor z obalů
  

                                                    Tab.4
---------------------- ---------------- ----------------------------------
   Uložení sadby       Počet dílčích    Způsob odběru dílčích vzorků
                       vzorků
---------------------- ---------------- ----------------------------------
pytle                       10          z   10  náhodně  vybraných  obalů
                                        střídavě   z  horní,  střední   a
                                        spodní  vrstvy, 3 pytle  se  musí
                                        úplně vysypat.

ohradové  palety  a          5          z  5  náhodně vybraných obalů,  a
velkoobjemové vaky                      to  2  z  horní, 2 ze  střední  a
                                        jeden  ze  spodní  vrstvy  obalu,
                                        který je nutné vysypat.
volně ložená                10          z  10 rovnoměrně rozložených míst
                                                střídavě   z  horní,  střední   a
                                        spodní vrstvy.
---------------------- ---------------- ----------------------------------
(2) Odběr vzorků sadby na mechanický rozbor
a) dílčí vzorky sadby brambor po sklizni se odebírají náhodně hrstmi (sevřením obou rukou), včetně hrubých nečistot tak, aby vzorek reprezentoval průměrný stav sadby,
b) pokud se rozbor vzorku neprovede na místě, zasílá se k rozboru v obalech, které musí být suché, čisté a dobře prodyšné a označeny podle vzoru uvedeného v příloze č. 2. Obaly zajišťuje dodavatel,
c) při vzorkování sadby brambor z obalů se postupuje podle tabulky 4.
7. Odběr vzorků sazečky cibule a česneku
(1) Z partie sadby sazečky cibule a česneku v obalech s hmotností nad 30 kg se odebírají jednotlivé dílčí vzorky střídavě z horní, střední a spodní části v množství potřebném pro sestavení souhrnného vzorku takto: 

                                               Tab. 5
------------------------------- --------------------------------------
Počet obalů v partii            Počet dílčích vzorků
------------------------------- --------------------------------------
1-10                            dílčí vzorek z každého  obalu

11-30                           dílčí  vzorky z každého třetího obalu,
                                nejméně však z 10 obalů

nad 31                          dílčí  vzorky z každého pátého  obalu,
                                nejméně však z 10 obalů
------------------------------- --------------------------------------
(2) Z partie sadby v obalech s hmotností 30 kg a méně se obaly sestaví tak, aby vytvořily vzorkovací jednotky přibližně po 100 kg. Každá vzorkovací jednotka se považuje za jeden obal, přičemž se postupuje podle odstavce 1.
(3) Z volně ložené sadby se odebírají dílčí vzorky z různých hloubek, a to podle hmotnosti partie. 
                                           Tab.6
------------------------------- ---------------------
Hmotnost partie                 Počet dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------
do 1 tuny                       5 dílčích vzorků
nad 1 tunu                      10 dílčích vzorků
------------------------------- ---------------------
(4) Dílčí vzorky se odebírají rukou, popřípadě lopatkou do velké nádoby, kde se důkladně promíchají.
(5) U sadby česneku se průměrný vzorek sestavuje přímo z dílčích vzorků.
(6) U sazečky cibule se z dílčích vzorků vytvoří souhrnný vzorek, jehož hmotnost je čtyřikrát větší než hmotnost laboratorního vzorku stanovená v Části I přílohy č. 5. Tento souhrnný vzorek se rozprostře do čtverce a rozdělí dvěma úhlopříčkami na čtyři trojúhelníky, z nichž jeden se použije jako laboratorní vzorek.
(7) Rezervní vzorky se připravují jen na žádost dodavatele.
8. Odběr vzorků sazenic zeleniny
(1) Kontrola sazenic zeleniny se provádí u dodavatele v období, kdy jsou zřetelně patrné růstové vlastnosti jednotlivých druhů a je možné posoudit jejich zdravotní stav. Vzorky se odebírají před expedicí.
(2) Velikost vzorku stanoví vzorkovatel na základě celkového množství sazenic; kontroluje se 1% vypěstovaných sazenic.
(3) Sazenice se z obalů - sadbovačů nevyjímají jednotlivě, ale odebírají se celé sadbovače šachovnicovitě v pořadí a počtu stanoveném vzorkovatelem podle velikosti partie.
(4) V případě podezření na druhovou příměs nebo zhoršený zdravotní stav se odebere a posuzuje vzorek dvojnásobné velikosti.
(5) Na vegetační zkoušku se odebírají vzorky o stanoveném počtu sazenic dle jednotlivých druhů. Vzorkovatel zajistí dodání vzorku na příslušnou zkušební stanici Ústavu.
(6) Rostliny napadené chorobami nebo škůdci doručuje vzorkovatel do laboratoře Ústavu.
9. Odběr vzorků pro zkoušku heterogenity
(1) Při zkouškách heterogenity se vychází z toho, že partii osiva je nutno považovat za směs z hlediska kterékoliv zkoušené vlastnosti. Jde-li např. o klíčivost, považuje se partie za směs klíčivých a neklíčivých semen. Obdobně je tomu, jde-li o čistotu (směs čistých semen a nečistot) nebo o příměs jiných druhů (jejich směs se základním druhem).
(2) Za homogenní celek se považuje taková partie osiva, v níž důkladným promícháním jsou všechny složky rozptýleny náhodně a stejnoměrně do různých částí partie.
9.1 Postup práce
Vzorky pro zkoušku heterogenity se odebírají ve zvláštních případech, kdy vznikne pochybnost o homogenitě vzorkované partie.
(1) U osiva v pytlích se odebere nejméně tolik samostatných vzorků z jednotlivých, náhodně zvolených pytlů, kolik je předepsáno v tabulce 8. Dílčí vzorky z jednotlivých pytlů se odebírají z horní, střední a dolní části přímo do sáčků, v nichž se odesílají k rozboru. Hmotnost každého takto odebraného vzorku z jednoho pytle nemá být menší než polovina předepsané hmotnosti laboratorního vzorku pro daný druh.
(2) U osiva baleného jinak než v pytlích se volí obdobný postup. Zásadně se však odebírá vždy jen jeden vzorek z každého obalu, aby se ve vzorcích neprojevila i heterogenita uvnitř jednoho obalu. K zaslaným vzorkům se přikládá popis zvoleného postupu.
(3) Velikost zkušebních vzorků pro příslušné laboratorní zkoušky stanoví tabulka 7. Před přípravou zkušebních vzorků se pro orientaci zváží 100 semen a podle toho se upraví hmotnost zkušebních vzorků tak, aby každý z nich obsahoval požadovaný přibližný počet semen.
                                                                                
                                    Tab. 7
----------------------------- -----------------------------------
Vzorek je určen pro zkoušku   Přibližný počet semen ve vzorku
----------------------------- -----------------------------------
klíčivosti v %                z každého dílčího vzorku 100 semen
čistoty v %                   1 000 semen nebo 2 000 semen
obsahu příměsí (počet kusů)   10 000 semen
----------------------------- -----------------------------------
9.2 Výpočet hodnoty heterogenity
(1) Při výpočtu hodnoty heterogenity se používá těchto symbolů: 
  H    hodnota heterogenity,
  Vs   variabilita (proměnlivost) skutečná, zjištěná mezi vzorky ve  vztahu  ke 
       zkoušenému znaku,
  Vt   variabilita   teoretická (očekávaná), vypočítaná ve vztahu ke  zkoušenému
       znaku,
  N    počet odebraných a zkoušených vzorků,
  n    počet   semen  v  každém zkoušeném vzorku (např. 1 000  nebo  2  000  pro
       čistotu, 100 pro klíčivost),
  X    hodnota  zkoušené vlastnosti u každého dílčího vzorku (např.  %  čistoty,
       počet semen jiných druhů apod.),
       průměr všech hodnot X, tj. součet hodnot X dělený N.
Je-li N menší než 10, počítá se hodnota na dvě desetinná místa, v ostatních případech na tři desetinná místa.
Je-li hodnota u komponentů čistoty nižší než 0,2% nebo vyšší než 1,0% a u příměsí méně než 2 zjištěná semena, hodnota H se nevypočítává a neoznamuje.
(2) Hodnota H pro kteroukoliv osivovou hodnotu zjišťovanou v procentech se vypočítá podle vzorce 
                                        
                       Vs
                   H = ---  - 1
                        Vt
 
Kde

           N suma X
2
 - (suma X)
2
               X (100 - X)
   Vs  =   ----------------------       Vt  = --------------
              (N (N-1)                              n
(3) Hodnota H pro osivové hodnoty, zjišťované počtem kusů, 
                                        
                       Vs
                   H = ---  - 1
                        Vt
 
Kde

           N suma X
2
 - (suma X)
2
              
   Vs  =   ----------------------       Vt  =  = X
              (N (N-1)
(4) Ve zprávě o výsledku zkoušky heterogenity se uvádí tyto údaje:
a) označení partie,
b) celková hmotnost a počet pytlů (obalů),
c) počet odebraných vzorků,
d) hodnoty zkoušené vlastnosti u každého vzorku, tj. všechny hodnoty heterogenity H.
(5) V posudku se na základě srovnání zjištěné hodnoty H s přípustnými hodnotami H v Tab. 8 uvede
a) je-li hodnota H rovná nule (popř. je-li záporná): „Výsledná hodnota heterogenity prokazuje, že partie je homogenní.“,
b) je-li hodnota H vyšší než nula, avšak nižší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 7: "Hodnota heterogenity (např. 0,67) není průkazná k tomu, aby partie byla považována za heterogenní. Přípustná hodnota H je ....“,
c) je-li hodnota H vyšší než pro příslušný počet vzorků připouští tabulka 8.:“Hodnota heterogenity (např.2,62) je průkazná k prohlášení partie za heterogenní. Přípustná hodnota je ....“,
d) nebyla-li hodnota H vypočtena v případech podle 3.2. Průměrná hodnota (čistoty, klíčivosti apod.) neumožňuje provedení výpočtu hodnoty heterogenity. Partie se tudíž považuje za homogenní.
Příklad výpočtu hodnoty H pro klíčivost:
Z partie o 10 pytlích odebráno 10 pytlových vzorků, tj. N = 10
  
        ----------------------------------------
        hodnoty X (%)                hodnoty X2

              80                        6400
              82                        6724
              84                        7056
              86                        7396
              88                        7744
              80                        6400
              78                        6084
              76                        5776
              74                        5476
              72                        5184
           X = 800                   X2 = 64240
        ----------------------------------------           
                   (suma X)
2
 = 640 000

Proměnlivost skutečná Vs u zkoušených vzorků:
      
           10 x 64240-640000
      Vs = ------------------ = 26,66
                10x9   

Proměnlivost teoretická Vt:

           80 x 20
      Vt = ------- = 16
            100

Heterogenita H:

          26,66
      H = ------ - 1 = 0,66 
            16



Četnost vzorkování a přípustné hodnoty H (při P = 0,01)

        Tab. 8
----------------- -------------------------- ----------------------
  Počet pytlů     Počet odebraných vzorků        Přípustná
   v partii                  N               (kritická) hodnota H
----------------- -------------------------- ----------------------
      5                      5                      2,58
      6                      6                      2,02
      7                      7                      1,80
      8                      8                      1,64
      9                      9                      1,51
      10                     10                     1,41
      11-15                  11                     1,31
      16-25                  15                     1,08
      26-35                  17                     1,00
      36-49                  18                     0,97
      50 a více              20                     0,90
----------------- -------------------------- ----------------------
Příloha 2
Vzory formulářů a dokladů
Vzor formuláře
- žádosti o kontrolu osiva
- žádosti o odběr vzorku
- potisku vzorkovnice
- pro vedení evidence při výrobě rozmnožovacího materiálu (Partiový štítek)*)
- pro vedení evidence návěsek u dodavatele
- návěsky pro vzorek sadby brambor (žádosti o odběr vzorku pro uznání sadby brambor)
*) Evidence je možné vést i v elektronické podobě za předpokladu, že vytištěné sestavy budou obsahovat minimálně údaje uvedené v těchto vzorech.
Vzor dokladu
- Zápis z hodnocení vegetační zkoušky
Příloha 3
Postup pro hodnocení množitelských porostů
1.
Všeobecné podmínky
(1) Množitelské porosty se hodnotí v době, kdy je vývoj rostlin nejvhodnější pro posouzení jejich rozhodujících vlastností. Každý množitelský porost se přehlíží nejméně jedenkrát. Počet přehlídek je stanoven pro každý druh.
(2) Při přehlídce množitelského porostu je přítomen zástupce dodavatele.
(3) Při hodnocení množitelských porostů se provádí kontrola
a) dodržení sledu předplodin - dodavatel je povinen uvést v žádosti o uznání porostu jaké předplodiny byly ve sledovaném období na pozemku pěstovány. Kontrola sledu předplodin se provádí
1. při podání žádosti,
2. před provedením přehlídky množitelského porostu v písemných záznamech množitele (kniha, příp. karta honů),
3. při vlastní přehlídce množitelského porostu,
b) dodržení stanovené minimální vzdálenosti k zamezení
1. nežádoucí příměsi během vegetace nebo při sklizni ze sousedního porostu (dále jen "mechanická izolace"). Nedodržení mechanické izolace se posuzuje jako tzv. odstranitelná závada. Po jejím odstranění může dodavatel požádat o kontrolní přehlídku,
2. možného přenosu pylu u cizosprašných druhů nebo k přenosu chorob (dále jen "prostorová izolace"). Prostorová izolace se kontroluje z předložené katastrální mapy a v terénu při přehlídce množitelského porostu. Nedodržení prostorové izolace se posuzuje jako neodstranitelná závada. Porost se v tomto případě neuzná a nebude dále přehlížen. U velkých množitelských porostů je možné vytvořit dostatečnou prostorovou izolaci oddělením části množitelského porostu a pak povolit kontrolní přehlídku,
c) množitelského porostu formou přehlídky při které se hodnotí
1. celkový stav porostu,
2. čistota druhu,
3. čistota odrůdy,
4. zaplevelení,
5. výskyt škodlivých organizmů.
(4) Neodpovídá-li porost svými parametry hodnotám kategorie (stupně), na kterou byla podána žádost o uznání, ale odpovídá hodnotám kategorie (stupně) nižší, lze porost uznat v nižší kategorii (stupni) jen na základě nové žádosti dodavatele s uvedením odpovídající kategorie a generace. Hodnocení se pak vztahuje k nově uvedené kategorii (stupni).
(5) Dodavatel může podat žádost o zastavení řízení o uznání množitelského porostu (dále jen "odhlášení množitelského porostu"). Pro odhlášení množitelského porostu platí tyto zásady:
a) odhlášení je možné pouze před vykonáním přehlídky, a to na tom pracovišti Ústavu, kde podal žádost,
b) v době již probíhajících přehlídek oznámí dodavatel tuto skutečnost současně i přehližiteli,
c) není-li množitelský porost odhlášen a nesplňuje-li podmínky pro provedení přehlídky, ke které se přehližitel dostavil zbytečně, bude vystaveno "Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu", náklady spojené s tímto úředním výkonem budou dodavateli účtovány.
(6) Při podezření, že se změnil stav množitelského porostu, po odstranění závady množitelského porostu nebo v případě nesouhlasu dodavatele s výsledkem přehlídky množitelského porostu je možné provést kontrolní přehlídku. Postupy jsou následující:
a) po celou dobu vegetace, zejména pak při důvodném podezření, že se stav množitelského porostu od doby přehlídky změnil, může přehližitel provést kontrolní přehlídku a změnit původní hodnocení. O této skutečnosti neprodleně uvědomí dodavatele,
b) dodavatel může požádat o kontrolní přehlídku pouze u porostů neuznaných pro odstranitelné závady. Po odstranění závad písemně požádá o kontrolní přehlídku pracoviště Ústavu, u kterého byla podána žádost o uznání množitelského porostu a za předpokladu, že množitelský porost je ještě ve vegetační fázi, která je vhodná pro provedení kontrolní přehlídky. Odstranitelné závady jsou
1. druhové a odrůdové příměsi,
2. zaplevelení,
3. nedodržení mechanické izolace,
4. nedodržení prostorové izolace, pokud je možné závadu odstranit dodatečným mechanickým zásahem dle odst. 3 písm. b) bodu 2,
c) nesouhlasí-li dodavatel s výsledkem přehlídky množitelského porostu, může písemně nebo v elektronické podobě požádat o kontrolní-komisionelní přehlídku na Odboru osiva a sadby v Praze. Kontrolní přehlídka bude provedena účasti odpovědných pracovníků Ústavu, zástupců dodavatele a případně přizvaných odborníků. Svolání všech účastníků zajistí Ústav. Přehlídka bude provedena za předpokladu, že:
1. porost bude ještě ve vegetační fázi vhodné pro hodnocení,
2. bude přítomen přehližitel, který prováděl předchozí přehlídku porostu,
3. v porostu nebyly prováděny zásahy, které by měly vliv na stav porostu,
(7) U druhů, popřípadě kategorií, u kterých je předepsáno více přehlídek množitelských porostů, se v jednotlivých přehlídkách hodnotí vlastnosti množitelských porostů stanovené pro danou přehlídku. O každé přehlídce se vyhotoví záznam.
(8) Hodnocení množitelských porostů podle certifikačních schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj probíhá současně s jejich hodnocením podle národní legislativy. Nedílnou součástí certifikace podle těchto schémat je provedení vstupní a výstupní vegetační zkoušky podle přílohy č. 4.
2.
Hodnocení množitelského porostu při přehlídce
(1) Přehližitel provede přehlídku množitelského porostu a na základě pozorování vyplní záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu, jehož vzor je uveden v příloze č. 2 a rozhodne o závěrečném hodnocení, které rovněž zaznamená do tiskopisu.
(2) Přehližitel prochází porost tak, aby získal ucelenou představu o jeho celkovém stavu. Porosty o velikosti do 1 ha se prochází po celé ploše, větší porosty podle tvaru pozemku, po úhlopříčkách (obr. 1), popřípadě ve směru delší osy dle obr. 2.
(3) Během přehlídky provede přehližitel na náhodně zvolených místech porostu hodnocení. Jedno dílčí hodnocení se provádí vždy na ploše 100 m
2
, přičemž se směr chůze nemění. Počet dílčích hodnocení vychází z výměry pozemku 
 Tab. 1

----------------------------------------------------------
        Výměra množitelského      minimální počet
        porostu                   hodnocení
----------------------------------------------------------
        1 -20 ha                  5
----------------------------------------------------------
        nad 20 - do 50 ha         10
----------------------------------------------------------
        více než 50 ha            15
----------------------------------------------------------
(4) U brambor a jiných řádkových kultur (např. sazeček) se výskyt chorob a příměsí hodnotí 100 po sobě jdoucích rostlinách a počet hodnocení vychází z následující tabulky: 
 Tab. 2

----------------------------------------------------------
        Výměra množitelského      minimální počet
        porostu                   hodnocení
----------------------------------------------------------
        1 - 3 ha                  5
----------------------------------------------------------
        nad 3 - do 20 ha          10
----------------------------------------------------------
                více než 20 ha            na každé 3 ha 1
                                  hodnocení
----------------------------------------------------------
(5) Při dílčích hodnoceních se postupuje následujícím způsobem:
a) v případě zjištěných mezních hodnot se počet hodnocení zdvojnásobí,
b) u rostlinných příměsí se počítá vždy celá fertilní rostlina, nikoliv jednotlivé odnože,
c) aritmetický průměr počítaných znaků při dílčím hodnocení je součet hodnot daného znaku děleným počtem hodnocení. Výsledek se zaokrouhluje na celá čísla. Čísla menší nebo rovna 0,5 se zaokrouhlují na 0, čísla větší než 0,5 se zaokrouhlují na 1.
(6) Pro závěrečné hodnocení a zápis do "Záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu" se používá souběžně vyjádření bodové a slovní. Používá se sestupná bodová stupnice s označením 9, 7, 5, 3 a 1. 
Tab. 3
------------------------------------------------------------------
Bodové         Popis*), **), ***)
hodnocení
------------------------------------------------------------------
9              stav velmi dobrý, bez nedostatků; u
               počitatelných závad se vztahuje k ojedinělému
               výskytu do 0,5 (včetně) nebo mimo počítání;
               slovní vyjádření se většinou nepoužívá
------------------------------------------------------------------
7              stav dobrý, nedostatky minimální; u
               počitatelných  závad  - maximální výskyt 50 %
               stanovených hodnot
------------------------------------------------------------------
5              stav průměrný, nedostatky ještě přípustné v
               mezní hodnotě; u  počitatelných  závad  -
               výskyt   nejvýše   do   hraničních stanovených
               hodnot
------------------------------------------------------------------
3              stav podprůměrný, nedostatky jsou ve větším
               rozsahu   než je stanoveno, ale dodatečným
               zásahem jsou odstranitelné; počitatelné  závady
               jsou nad stanovenými hodnotami;
               porost  se  neuzná,   po   odstranění   závad
               lze   požádat   o kontrolní přehlídku
------------------------------------------------------------------
1              stav velice špatný, nedostatky  jsou ve velkém
               rozsahu a  nelze  je odstranit jedná se o
               porost, který je ve velmi špatném stavu zcela
               polehlý, velmi silně zaplevelený; selekce
               druhových či odrůdových příměsí nepřipadá
               v úvahu; porost se neuzná; pokud dodavatel
               s výsledky přehlídky nesouhlasí, může  požádat
               o kontrolní-komisionelní přehlídku
------------------------------------------------------------------

*) je-li porost hodnocen u jedné  z vlastností 1 bodem, ostatní
      vlastnosti se již nehodnotí,
**) je-li u některého z ukazatelů vyhláškou předepsáno "nesmí se
      vyskytovat",  porost  nebude  uznán  při  zjištění  jediného
      škodlivého organismu nebo rostliny,
***) je-li u  některého z ukazatelů  vyhláškou předepsán "nulový"
      výskyt, je možno tolerovat  výskyt ojedinělý (do průměru 0,5
      včetně)  nebo  mimo  počítání  (náhodně  nalezená, ojedinělá
      závada).
(7) Záznam o výsledku přehlídky množitelského porostu
a) obdrží přehližitel od Ústavu s předtištěnými základními údaji o množiteli, umístění množitelského porostu, původu osiva z něhož byl porost založen, kategorii a generaci, výměře a předplodinách. Tiskopis se skládá z originálu a 3 barevných kopií. Originál se ukládá u Ústavu, první kopii (žlutou) obdrží dodavatel, druhou kopii (růžovou) obdrží množitel při přehlídce, třetí kopie (modrá) zůstává přehližiteli,
b) vyplní, podepíše a označí razítkem přehližitel i zástupce dodavatele, popřípadě množitel. Takto vyplněné a podepsané tiskopisy jsou podkladem k vydání Uznávacího listu nebo Rozhodnutí o neuznání množitelského porostu a dále dokladem pro dodavatele o provedení přehlídky. V případě nepřítomnosti dodavatele nebo jeho zástupce (množitel) u přehlídky se do tiskopisu v rubrice "výsledek přehlídky vzal na vědomí" uvede poznámka: "dodavatel (množitel) nepřítomen", kopie záznamu se pak dodavateli zasílá poštou. Tento postup nelze použít v případě neuznání porostu,
c) obsahuje v případě neuznání i důvod neuznání, který se uvede v rubrice "poznámka".
3.
Technologický postup při hodnocení množitelského porostu
3.1
Celkový stav porostu
(1) Hodnocení vychází z posouzení celkového stavu porostu zjištěného během celé přehlídky, nejen v rámci dílčích počítání nejedná se pouze o hodnocení semenářské a posouzení druhové a odrůdové čistoty, ale o kompletní pohled s aspektem vegetační vyrovnanosti, zapojení, polehlosti, zaplevelení, celkového zdravotního stavu a to i ve vztahu k výnosu a kvalitě předpokládané sklizně.
 (2) Bodové hodnocení

Tab. 4
------------------------------------------------------------------
Bodové         Popis
hodnocení
------------------------------------------------------------------
9              porost  dokonale  zapojený,  vegetačně
               vyrovnaný, nepolehlý, nezaplevelený, zdravý, s
               předpokladem vysokého výnosu
               (u ostatních ukazatelů není použito nižší
               bodové hodnocení než 7)
------------------------------------------------------------------
7              porost dobře  zapojený,  polehlý  max.  na  25
               % plochy, vegetačně ne zcela vyrovnaný, u
               kterého lze zaplevelení a zdravotní stav
               hodnotit slovem slabě, s předpokladem dobrého
               výnosu
------------------------------------------------------------------
5              porost  prořídlý, polehlost  nad 25 % plochy,
               nevyrovnaný, zaplevelení a  zdravotní stav
               střední, s předpokladem průměrného výnosu
------------------------------------------------------------------
3              porost mezerovitý, řídký, silně polehlý (nad
               50 %, kdy již nelze zodpovědně posuzovat
               druhovou a odrůdovou čistotu), silně
               zaplevelený, ve špatném zdravotním stavu, s
               předpokladem podprůměrného výnosu
------------------------------------------------------------------
1              porost  prakticky  nehodnotitelný,  stupeň
               polehlosti neumožňuje hodnocení pravosti a
               čistoty odrůdy, silně zaplevelený, silně
               poškozený chorobami a škůdci, předpoklad
               sklizně je zcela minimální
------------------------------------------------------------------
(3) K hodnocení celkového stavu porostu patří i odhad celkové sklizně, přehližitel jej uvede při poslední předepsané přehlídce (případně kontrolní přehlídce) porostu, je uváděn odhad celkové čisté sklizně z přehlížené plochy.
3.2.
Čistota druhu
(1) Hodnotí se příměsi jiného rostlinného druhu téže skupiny plodin, případně druhů příbuzných,
a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti, při nižším výskytu bude zaznamenán i početní stav
(2) U zjištěných příměsí se uvádí celý druhový název nebo alespoň název rodový s uvedením zjištěného počtu.
(3) Bodové hodnocení

Tab. 5

------------------------------------------------------------------
Bodové         Popis
hodnocení
------------------------------------------------------------------
9              a) porost je zcela prost příměsí jiného druhu
                  (max. výskyt - ojediněle,   rostlinných druhů
                  mimo počítání)
               b) porost bez výskytu nebo s minimálním
                  výskytem jiných druhů
------------------------------------------------------------------
7              a) výskyt   rostlin  jiných  druhů dosahuje
                  maximálně  50 %    stanovených hodnot
               b) slabý výskyt
------------------------------------------------------------------
5              a) výskyt  rostlin jiných druhů  dosahuje
                  maximálně stanovených hodnot
               b) střední až silný výskyt jiných rostlinných
                  druhů, přičemž je možné hodnotit čistotu a
                  pravost odrůdy
------------------------------------------------------------------
3              a) výskyt rostlin jiných druhů přesahuje
                  stanovené hodnoty a to v     množství, kdy lze
                  ještě provést selekci a povolit kontrolní
                  přehlídku
               b) silný výskyt jiných rostlinných druhů,
                  následný  výskyt semen těchto druhů je z osiva
                  čištěním neodstranitelný, pravost a čistota
                  odrůdy je obtížně hodnotitelná
        ------------------------------------------------------------------
1              a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů je v
                  množství, které již  selekci  neumožňuje
               b) výskyt rostlin velmi silný, není  možné
                  hodnotit ostatní vlastnosti potřebné
                  k uznání porostu
------------------------------------------------------------------
(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.2. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.
3.3
Čistota odrůdy
(1) Hodnotí se výskyt jiných odrůd a zřetelně odchylných typů u posuzovaného druhu. Hodnocení se provádí podle úředního popisu morfologie rostlin dané odrůdy.
(2) Slovní hodnocení - přehližitel uvede stručný popis odchylných rostlin vyjadřující rozdílnost od popisu odrůdy a počet těchto jednotlivých odchylek. Celkový součet odchylek bude uveden číselně na záznamu v příslušné kolonce vpravo.
(3) Bodové hodnocení

Tab. 6

-----------------------------------------------------------------
Bodové         Popis
hodnocení
-----------------------------------------------------------------
9              porost  je  zcela  prost  odrůdových  příměsí
               a zřetelně odlišných typů (maximální výskyt -
               ojediněle, mimo počítání)
-----------------------------------------------------------------
7              výskyt  rostlin  jiných  odrůd  a  zřetelně
               odchylných typů dosahuje maximálně   50 %
               stanovených hodnot
-----------------------------------------------------------------
5              výskyt  rostlin jiných odrůd a zřetelně
               odchylných typů dosahuje maximálně
               stanovených hodnot
-----------------------------------------------------------------
3              výskyt rostlin jiných odrůd a zřetelně
               odchylných typů přesahuje stanovené hodnoty a
               to  v  množství, kdy  lze  ještě provést
               selekci a  povolit kontrolní přehlídku
-----------------------------------------------------------------
1              výskyt  rostlin  jiných  odrůd  a  zřetelně
               odchylných   typů  je v   množství, které již
               selekci neumožňuje; nebo došlo k záměně
               odrůdy.
-----------------------------------------------------------------
3.4
Zaplevelení
(1) Hodnotí se výskyt jiných rostlinných druhů, plevelných i kulturních, které nepodléhají hodnocení v bodě 3.2. Jedná se o druhy,
a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven. Tyto druhy budou do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisovány sestupně, podle síly pokryvnosti.
(2) U zjištěných příměsí jiných rostlinných druhů se uvádí jejich celý druhový název nebo alespoň název rodu.
  (3) Bodové hodnocení

  Tab. 7

------------------------------------------------------------------
Bodové         Popis
hodnocení
------------------------------------------------------------------
9              a) porost bez výskytu stanovených jiných
                  rostlinných druhů
               b) porost bez výskytu nebo s minimálním
                  výskytem jiných rostlinných druhů
------------------------------------------------------------------
7              a) porost s  výskytem maximálně 50% z počtu
                  stanovených jiných rostlinných druhů
               b) slabé zaplevelení
------------------------------------------------------------------
5              a) porost s výskytem jiných rostlinných
                  druhů nepřesahujícím stanovené hodnoty
               b) střední až silný výskyt jiných
                  rostlinných druhů, přičemž je možné
                  hodnotit čistotu a pravost odrůdy
------------------------------------------------------------------
3              a) výskyt jiných rostlinných druhů
                  převyšující stanovené hodnoty, přičemž
                  selekce v porostu je možná
               b) silný výskyt jiných rostlinných druhů,
                  následný  výskyt semen těchto druhů je
                  z osiva čištěním neodstranitelný, pravost a
                  čistota odrůdy je obtížně hodnotitelná
------------------------------------------------------------------
1              a) výskyt rostlin jiných rostlinných druhů
                  v množství několikanásobně převyšující
                  stanovené hodnoty neumožňuje selekci pro
                  stanovení výskytu je možné použít odhad
               b) zaplevelení velmi silné , není  možné
                  hodnotit ostatní vlastnosti potřebné k uznání
                  porostu
------------------------------------------------------------------
(4) Jiné rostlinné druhy podle bodu 3.4. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.
3.5
Zdravotní stav
(1) Hodnotí se výskyt škodlivých organizmů (chorob a škůdců) v množitelském porostu. Jedná se o škodlivé organizmy,
a) u kterých je stanoven maximální výskyt v množitelském porostu početně nebo procenticky,
b) jejichž výskyt není v množitelském porostu stanoven, ale zapisuje se do záznamu o výsledku množitelského porostu a bere se v úvahu při silném poškození porostu.
(2) V případě výskytu karanténních škodlivých organizmů se porost neuzná a nález se oznámí Státní rostlinolékařské správě.
(3) Bodové hodnocení

  Tab. 8

----------------------------------------------------------------
Bodové         Popis
hodnocení
----------------------------------------------------------------
9              a) množitelský porost bez výskytu rostlin
                  napadených sledovanými škodlivými organizmy,
                  nebo je výskyt ojedinělý
               b) ojedinělý výskyt škodlivých organizmů
                  v množitelském porostu
----------------------------------------------------------------
7              a) množitelský porost s výskytem napadených
                  rostlin maximálně 50% ze stanoveného počtu
               b) slabý výskyt škodlivých organizmů
                  v množitelském porostu
----------------------------------------------------------------
5              b) množitelský porost s výskytem napadených
                  rostlin nepřesahujícím  stanovené hodnoty
               c) střední výskyt škodlivých organizmů
                  v množitelském porostu
----------------------------------------------------------------
3              a) množitelský porost s výskytem napadených
                  rostlin nad stanovené hodnoty, přičemž selekce
                  v porostu je možná
               b) silný výskyt škodlivých organizmů
                  v množitelském porostu
----------------------------------------------------------------
1              velmi silný výskyt škodlivých organizmů,
               výskyt karanténních škodlivých organizmů
----------------------------------------------------------------
(4) Škodlivé organizmy podle bodu 3.5. odst. 1 písmene a) i b) se do záznamu o výsledku přehlídky množitelského porostu zapisují jednou bodovou hodnotou, a to vždy nižší z obou zjištěných.
Příloha 4
Metodika provádění vegetačních zkoušek
1.
Účel vegetační zkoušky
(1) Vegetační zkouška umožňuje posoudit vlastnosti rozmnožovacího materiálu ve znacích, které jsou jinými metodami obtížně stanovitelné, málo průkazné nebo příliš nákladné.
(2) Vegetační zkouškou se kontroluje druhová a odrůdová čistota a pravost, procento hybridnosti, popřípadě zdravotní stav. Rovněž se sleduje, zda nedochází ke změnám znaků odrůd během procesu množení.
2.
Typy vegetačních zkoušek, jejich provedení a systém hodnocení
2.1
Zkoušky podle schémat Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, pro certifikaci osiv v mezinárodním obchodě (Organisation for economic co-operation and development) (dále jen "OECD")
(1) Nedílnou součástí certifikace podle schémat OECD jsou vedle polních přehlídek vegetační zkoušky. Zkoušky se provádějí a hodnotí podle pokynů pro vegetační zkoušky a polní přehlídky OECD. V rámci certifikace podle schémat OECD se zakládají vegetační zkoušky, a to
a) vstupní vegetační zkouška (pre-control)
1. zkouška probíhá ve stejném vegetačním období, ve kterém je hodnocen množitelský porost,
2. hodnocení vstupní vegetační zkoušky rozmnožovacího materiálu, může být využito při hodnocení množitelského porostu,
3. hodnocení vegetační zkoušky by se mělo shodovat s hodnocením množitelského porostu,
4. v případě zjištění závad se zjistí jejich příčina a posoudí závažnost. Pokud se nejedná o vnější vlivy, jsou tyto závady důvodem k nevydání certifikátu,
b) výstupní vegetační zkouška (post-control),
1. kontroluje se, zda v průběhu množení nebo úpravy osiva nedošlo k nežádoucím změnám jeho vlastností,
2. výstupní vegetační zkouška může být současně vstupní vegetační zkouškou pro osivo další generace.
(2) Ústav vydává mezinárodní OECD certifikáty, potvrzující odrůdovou pravost a čistotu za předpokladu vyhovujícího výsledku vstupní vegetační zkoušky, odebrání vzorku na výstupní vegetační zkoušku a vyhovujícího výsledku polní přehlídky.
2.2
Zkouška odrůdové pravosti a čistoty
(1) Vegetační zkouška se provádí
a) u partií osiv, u kterých je pochybnost o pravosti nebo čistotě odrůdy,
b) u šlechtitelského rozmnožovacího materiálu který je uznáván na žádost dodavatele,
c) při kontrole komponentů pro hybridní odrůdy,
d) při kontrole vybrané partie osiva a sadby dovážené ze třetích zemí,
e) u základního rozmnožovacího materiálu a rozmnožovacího materiálu předstupňů u odrůd které se jevily v předchozím uznávacím řízení množitelských porostů problematické nebo u kterých dodavatel poprvé podal žádost o uznání,
f) v případě reklamací.
(2) Pro odběr vzorků na zkoušky podle písmene c) a f) vydává Ústav každoročně seznam odrůd ze kterých mají být vzorky odebrány.
2.3
Kontrola procenta hybridnosti
(1) Zkouška se provádí formou následné kontroly osiva hybridních odrůd druhů, u kterých je tato zkouška podmínkou uznání osiva.
(2) Procento hybridnosti se vypočítá jako poměr rostlin neodpovídajících stanoveným parametrům k celkovému počtu hodnocených rostlin. Výsledek se uvádí na konečném dokladu.
(3) U sterilních komponentů pro hybridní odrůdy se provádí kontrola, zda rostliny neobsahují životaschopný pyl.
  (4) Způsob  provedení zkoušek u jednotlivých  druhů je uveden
v Tab. 1

                                                       Tab. 1

----------------------------------------------------------------
     Druh                Postupy a způsoby hodnocení
----------------------------------------------------------------
  řepka       Porost    se    zakládá   ve   dvou   opakováních
  ozimá       na    odlišných    lokalitách;   hybridnost    se
              kontroluje  ve fázi kvetení rostlin,  přičemž  se
              hodnotí se každá rostlina samostatně.
              Rodičovské komponenty se kontrolují obdobně.
----------------------------------------------------------------
  rajče       Osivo   se  vysévá  do  sadbovačů,  hodnocení  se
              provádí  ve  fázi jednoho pravého listu.  Hodnotí
              se tvar pravého listu.
----------------------------------------------------------------
  paprika     Osivo   se  vysévá do sadbovačů, sadba se  vysází
              do   skleníku;  hodnotí  se  jednotlivé  rostliny
              s  plně vyvinutými plody. Podle popisu odrůdy  se
              hodnotí rostlina, tvar, postavení a barva plodu.
----------------------------------------------------------------
  okurky      Rostliny  se  hodnotí  jednotlivě.  Podle  popisu
              odrůdy se hodnotí rostlina,   typ kvetení.
----------------------------------------------------------------
  kedluben,   Zjišťuje se výskyt rodičovských komponentů.
  zelí
----------------------------------------------------------------
  ostatní     Zjišťuje  se  výskyt  rodičovských  komponentů  a
              výskyt nehybridních rostlin.
----------------------------------------------------------------
2.4
Následná kontrola sadby brambor
(1) Kontrole podléhá sadba v uznávacím řízení ve stupni SE1 (případně SE2), nové odrůdy zařazené ve státních odrůdových zkouškách pokud je požádáno o uznávací řízení, odrůdy mající hodnotu vyšší, než je průměrný výsledek zdravotního stavu všech odrůd v daném roce, revizní vzorky a vzorky sadby dovážených a vyvážených partií.
(2) Při zkoušce se vysazuje 100 hlíz (4 x 25 ks) na zkušební parcelu.
(3) Během vegetace je každá zkušební parcela kontrolována 2x, a to komisionelní přehlídkou.
(4) Vegetační zkoušky se hodnotí podle postupů pro množitelské porosty.
2.5
Stanovení procenta výskytu plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy
(1) Při stanovení výskytu semen plevelných řep v osivu cukrovky a krmné řepy je vegetační zkouška zakládána ve dvou lokalitách, na parcelách o ploše 45 m
2
, kde je bez jednocení vypěstováno cca 2000 rostlin. Tyto parcely se označují pouze kódem z důvodu zachování anonymity vzorku.
(2) Hodnocení provádějí pracovníci Ústavu komisionelně a za přítomnosti dodavatelů. U každé kvetoucí rostliny se kontrolují tyto znaky plevelné řepy:
a) vegetativní ranost,
b) výskyt anthokyanu na stonku,
c) počet květů,
d) počet cévních svazků na kořeni,
e) pevnost kořene.
(3) S výsledky hodnocení jsou dodavatelé seznámeni na místě, přičemž protokoly o provedeném hodnocení vegetační zkoušky jsou zasílány poštou.
2.6
Následné zkoušky kontroly standardního osiva zeleniny Jedná se o vegetační zkoušky standardního osiva zeleniny odebraného v rámci následné kontroly prováděné Ústavem.
(1) Podle druhu se hodnotí určený počet rostlin nebo celkové množství rostlin porostu na ploše o výměře uvedené v Tab. 3.
(2) Měřítkem hraničních hodnot pro jednotlivé vlastnosti jsou
a) hodnoty standardního vzorku, který je vždy vyset v bezprostřední blízkosti vzorku zkoušeného,
b) stanovené hodnoty u daného druhu pro množitelské porosty.
Hodnotí se pravost a čistota odrůdy a výskyt druhových příměsí. U mrkve se navíc hodnotí odlišná barva kořenů, u řepy salátové bulvy s bílými kruhy a bulvy s výraznými světlými kruhy. U plodových zelenin se obvykle ponechávají vybrané plody do plné zralosti pro kontrolu určitých odrůdových znaků.
(3) O výsledku vegetační zkoušky jako následné kontroly standardního osiva zelenin vydá Ústav protokol, jehož vzor je uveden v příloze č. 2.
(4) Je-li hodnocení negativní, je tento protokol podkladovým materiálem pro zahájení správního řízení.
2.7
Zkouška kontroly sazenic zelenin
Kontroluje se druhová a odrůdová pravost a čistota a zdravotní stav u vzorků odebraných Ústavem u dodavatele sazenic. Zkouška a její hodnocení je obdobné jako u bodu 2.6.
3.
Technologický postup
(1) Při vegetační zkoušce se zjišťuje, zda rostliny vyrostlé na kontrolní parcele ze zkušebního vzorku odpovídají svými vlastnostmi
a) úřednímu popisu odrůdy,
b) rostlinám standardního vzorku,
c) hodnotám stanoveným pro posuzování množitelských porostů.
(2) U jednotlivých druhů se hodnotí vybrané odrůdové znaky určující charakter odrůdy, podle kterých byla odrůda registrována.
3.1
Zkušební vzorky
(1) Postup odběru a minimální hmotnost vzorků pro vegetační zkoušky je uvedena v příloze č.5.
(2) Konečné termíny dodání vzorků pro vegetační zkoušky na zkušební stanice jsou uvedeny v Tab.2 
Tab. 2

-------------------------------------------------------------------
              Druh                              Termín
-------------------------------------------------------------------
POLNÍ PLODINY
-------------------------------------------------------------------
Obiloviny
  - jarní                                        15.3
  - kukuřice                                     15.4
  - ozimý ječmen                                 15.9
  - ostatní ozimé obiloviny                      30.9
-------------------------------------------------------------------
Luskoviny                                        15.3
-------------------------------------------------------------------
Olejniny                                         15.3
  - řepka ozimá                                  20.8
  - řepka  na zkoušku hybridnosti                15.8
-------------------------------------------------------------------
Jeteloviny                                       30.3
   - jetel nachový                              20.8
-------------------------------------------------------------------
Trávy
  - jílek mnohokvětý jednoletý                   31.3
  - jílek mnohokvětý italský                     31.8
  - víceleté trávy                               15.4
-------------------------------------------------------------------
svazenka                                         15.3
-------------------------------------------------------------------
cukrovka, cukrovka- hodnocení plevelných         15.3
řep
-------------------------------------------------------------------
krmná řepa                                       15.3
-------------------------------------------------------------------
brambory - sadba                                 15.3
-------------------------------------------------------------------
ZELENINY
-------------------------------------------------------------------
cibule  a česnek jarní, čekanka, hrách
dřeňový,
středně rané až velmi pozdní odrůdy              31.1
kapusty, květáku a zelí, mrkev, paprika,
pažitka,  petržel, pór, rajče, ředkev, řepa
salátová, salát letní a podzimní,  zelí
pekingské, tuřín/vodnice
-------------------------------------------------------------------
fazol zahradní,  kukuřice cukrová, meloun        28.2
cukrový a vodní, tykev
-------------------------------------------------------------------
okurka polní                                     31.3
-------------------------------------------------------------------
cibule ozimá                                     30.7
-------------------------------------------------------------------
česnek ozimý                                     30.9
-------------------------------------------------------------------
brokolice, celer, kadeřávek, velmi rané až
polorané odrůdy kapusty, květáku a zelí,         31.12
kedluben, okurka rychlená, ředkvička, salát
k rychlení a jarní, špenát,
-------------------------------------------------------------------
(3) Vzorek, který byl dodán na zkušební stanici po termínu uvedeném v Tab. 2, nebude zařazen v daném vegetačním období do zkoušek. Na žádost dodavatele, může být zařazen do zkoušek v období následujícím
3.2
Standardní vzorky
(1) Standardní vzorek je vzorek odrůdy, se kterým je zkušební vzorek srovnáván za účelem prověření odrůdové pravosti a čistoty.
(2) Jako standardní vzorek se používá
a) vzorek dodaný Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy,
b) vzorek osiva odrůdy který si Ústav vyžádá od šlechtitele nebo udržovatele dané odrůdy,
c) vzorek odrůdy dodaný na žádost Ústavu úřední autoritou příslušné země u odrůdy registrované v zahraničí.
(3) Jako standardní vzorek je možné použít
a) úředně odebraný vzorek osiva předstupňů a základního osiva,
b) vzorek inbreední linie nebo rodičovských hybridních odrůd dodaný šlechtitelem.
Tyto vzorky je možné použít za předpokladu, že dodané osivo bylo vegetační zkouškou porovnáno se vzorkem dodaným Ústavu šlechtitelem při registraci odrůdy.
(4) V případě ztráty klíčivosti nebo spotřebování zásoby osiva si vyžádá Ústav nový standardní vzorek, a to v předstihu jednoho vegetačního období.
4.
Parcely pro vegetační zkoušku.
(1) Vegetační zkoušky se provádí na zkušebních stanicích Ústavu nebo na pracovištích pověřené osoby v podmínkách polních parcelních zkoušek nebo v chráněných prostorách skleníků nebo fóliovníků.
(2) Pozemek, na kterém jsou parcely s vegetačními zkouškami umístěny, nesmí být zaplevelen volně rostoucími rostlinami téhož nebo blízce příbuzného druhu a sled plodin musí zaručovat, že osivo z půdní zásoby neovlivní hodnocení zkoušky.
(3) Zkoušené druhy se pěstují na kontrolních parcelách v souladu s agrotechnickými zásadami pro daný rostlinný druh a s použitím metod odrůdového zkušebnictví.
(4) Na kontrolních parcelách se omezuje použití herbicidů, regulátorů růstu a hnojení, aby nebyla ovlivněna morfologie rostlin a nedošlo k poléhání porostu.
(5) Zkušební parcely se rozmisťují na pozemku podle rostlinného druhu, odrůdy a typu vegetační zkoušky, vždy na základě předem vypracovaného plánu podle těchto kriterií:
a) zkušební parcela je umístěna co nejblíže k parcele standardního vzorku dané odrůdy,
b) podobné odrůdy jsou vysévány vedle sebe,
c) je-li vzorek vyséván ve více variantách, musí být opakování umístěno na jiné části pozemku, zvláště u druhů, kde se při hodnocení provádí měření.
(6) Minimální výměry kontrolních parcel, popřípadě nejnižší počet rostlin pro jednotlivé druhy jsou uvedeny v Tab. 3 
  Tab. 3

-------------------------------------------------------------
              Druh                 Kategorie

                                                  Výměra
                                                    m
2
*)
-------------------------------------------------------------
obiloviny, kukuřice, luskoviny,
olejniny,                         SE, E             30
jeteloviny, svazenka              C
trávy (kromě lipnice luční  a                       10
jílků)
-------------------------------------------------------------
lipnice luční                     SE, E             20
                                  C                 10
-------------------------------------------------------------
jílky                             SE, E             50
                                  C                 10
-------------------------------------------------------------
cukrovka, krmná řepa
  - klasická vegetační zkouška    E, C              20
  - plevelné řepy                 C                 45
-------------------------------------------------------------
brambory - sadba                  SE, E, C       100 hlíz
-------------------------------------------------------------
brokolice, celer, fazol zahradní
pnoucí, kadřávek, kapusta,        SE,E,C,S      60 rostlin
kedluben, květák,  kukuřice
cukrová (populace), okurka polní,
pažitka, saláty, zelí hlávkové,
čínské a pekingské
cibule, mrkev, pastinák,
-------------------------------------------------------------
petržel (kořenová a naťová), pór, SE,E,C,S      200 rostlin
ředkvička, řepa salátová, špenát
-------------------------------------------------------------
čekanka, česnek, hrách dřeňový    SE,E,C,S      100 rostlin
-------------------------------------------------------------
černý kořen                       SE,E,C,S      300 rostlin
-------------------------------------------------------------
fazol zahradní (keříčkový)        SE,E,C,S      150 rostlin
-------------------------------------------------------------
kukuřice cukrová (hybridní)       E,C           40 rostlin
-------------------------------------------------------------
paprika a rajče (na poli)         SE,E,C,S      40 rostlin
-------------------------------------------------------------
meloun cukrový, meloun vodní,
okurka rychlená, paprika a rajče  SE,E,C,S      20 rostlin
(v rychlírně), ředkev, tykev
-------------------------------------------------------------
rajče (hybridnost)                C             200 rostlin
-------------------------------------------------------------
tuřín/ vodnice                    SE,E,C,S      80 rostlin
-------------------------------------------------------------
sazenice zeleniny (podle druhů)   SE,E,C,S     od 20 do 100
                                                  rostlin
-------------------------------------------------------------

*) pokud  to plodina  vyžaduje, jsou  místo výměry  uváděny počty
    rostlin potřebné k hodnocení.
5.
Postup hodnocení a vedení záznamů o jednotlivých zkouškách.
(1) Každá parcela se hodnotí jednotlivě. Hodnocení provádí pracovník Ústavu, podle úředního popisu odrůdy.
(2) Jednotlivé vlastnosti zkušebních vzorků se hodnotí porovnáváním s vlastnostmi standardního vzorku, přičemž se bere v úvahu povolená odchylka odrůdové čistoty uvedená v Tab. 4. Vzorek nevyhovuje, pokud počet odchylných typů rostlin je stejný nebo větší než hraniční hodnoty tyto hodnoty jsou uvedené v Tab. 4 
 Tab. 4
-------------------------------------------------------------
      Vzorek               Standard odrůdové čistoty*)
(rostliny, klasy)     ---------------------------------------
                      99,9 %         99,7 %         99,0 %
                      ---------------------------------------
                             Počet odchylných rostlin
-------------------------------------------------------------
       200             -**)            -               6
-------------------------------------------------------------
       300               -             -               7
-------------------------------------------------------------
       400               -             4               8
-------------------------------------------------------------
      1 000              4             7              16
-------------------------------------------------------------
      1 400              5             9              21
-------------------------------------------------------------
      2 000              6             11             29
-------------------------------------------------------------
      4 000              9             19             52
-------------------------------------------------------------


*) čistota  99,9  %  znamená  1   odchylnou  rostlinu  z  1  000
     přehlížených,   hodnoty  jsou   stanoveny  při   5  %  úrovni
     statistické pravděpodobnosti,
**) hodnoty statisticky neprůkazné.
(3) V průběhu vegetace se provádějí opakovaná pozorování vždy v optimální růstové fázi rostlin pro sledovaný znak. Odchylné rostliny se hodnotí detailně a jsou viditelně označeny pro další pozorování.
(4) Výsledky jednotlivých pozorování se zapisují do polního zápisníku. Údaje z polního zápisníku se převedou do elektronické databáze Ústavu k dalšímu zpracování. Všechna data se archivují.
(5) Dodavatelé jsou informováni o výsledcích vegetačních zkoušek výpisem z databáze Ústavu.
Příloha 5
nadpis vypuštěn
Část I Maximální hmotnost partie, minimální velikost laboratorních vzorků, zkušebních vzorků a vzorků na vegetační zkoušky

Zemědělské druhy a zeleniny

Tabulka 1
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
     Druh - latinsky      Druh - česky                Maximální    Minimální     Minimální   Minimální     Minimální
                                                      hmotnost     hmotnost      hmotnost    hmotnost      hmotnost
                                                      partie       laboratorního zkušebního  zkušebního    vzorku na
                                                      kg           vzorku**)     vzorku      vzorku**)     vegetační
                                                                   g             pro         g             zkoušku
                                                                                 rozbor                    g/ks
                                                                                 čistoty
                                                                                   g
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
            1                       2                 3            4           5            6             7
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
Agropyron cristatum       Pýr hřebenitý                10 000           40         4           40          200
Agrostis canina           Psineček psí                 10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis capillaris       Psineček tenký               10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis gigantea         Psineček veliký              10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Agrostis stolonifera      Psineček výběžkatý           10 000      50 (25)      0,25      5 (2,5)          150
Allium cepa               Cibule                       10 000      25 (80)         8           80           70
Allium fistulosum         Cibule zimní (sečka)         10 000      15 (50)         5           50           70
Allium porrum             Pór                          10 000      20 (70)         7           70           80
Allium sativum            Česnek                       10 000      20 (80)         8           80           70
Allium schoenoprasum      Pažitka pravá                10 000      15 (30)         3           30           20
Alopecurus pratensis      Psárka luční                 10 000     100 (30)         3           30          150
Anethum graveolens        Kopr vonný                   10 000           40         4           40           40
Anthoxanthum odoratum     Tomka vonná                  10 000           25         2           20          150
Anthriscus cerefolium     Kerblík                      10 000      20 (60)         6           60           20
Anthyllis vulneraria      Úročník bolhoj               10 000           60         6           60     300/150*
Apium graveolens          Celer                        10 000       5 (25)         1           10            5
Arrhenatherum elatius     Ovsík vyvýšený               10 000     200 (80)         8           80           75
Asparagus officinalis     Chřest                       20 000   100 (1000)       100         1000          100
Avena sativa              Oves                         30 000         1000       120         1000         1000
Beta vulgaris             Řepa krmná, cukrovka         20 000          500        50          500          200
Beta    vulgaris     var. Mangold                      10 000    100 (500)        50          500          300
vulgaris                                             (20 000)
Beta    vulgaris     var. Řepa salátová                10 000    100 (500)        50          500          300
conditiva                                            (20 000)
Brassica juncea           Hořčice sareptská            10 000     100 (40)         4           40          250
Brassica napus            Řepka                        10 000    200 (100)        10          100          250
Brassica    napus    var. Tuřín                        10 000    200 (100)        10          100           10
napobrassica
Brassica nigra            Hořčice černá                10 000     100 (40)         4           40          250
Brassica oleracea         Kapusta krmná                10 000    200 (100)        10          100          250
Brassica oleracea         Brokolice, kedluben,         10 000     25 (100)        10          100           20
                          kadeřávek, kapusta,
                          květák, zelí
Brassica chinensis        Zelí čínské                  10 000           70         7           70           20
Brassica rapa             Řepice (řepák)               10 000     200 (70)         7           70          250
Brassica rapa             Vodnice,          zelí       10 000      20 (70)         7           70           50
                          pekingské
Bromus catharticus        Sveřep samužníkovitý         10 000          200        20          200          200
Bromus inermis            Sveřep bezbranný             10 000           90         9           90           75
Bromus sitchensis         Sveřep sitecký               10 000          200        20          200          150
Camelina sativa           Lnička setá                  10 000           40         4           40          100
Cannabis sativa           Konopí seté                  10 000          600        60          600          500
Capsicum annuum           Paprika                      10 000     40 (150)        15          150           10
Carthamus tinctorius      Světlice     barvířská       25 000          900        90          900          100
                          (saflor)
Carum carvi               Kmín                         10 000     200 (80)         8           80          200
Cichorium endivia         Endivie štěrbák              10 000      15 (40)         4           40           10
Cichorium intybus         Čekanka   (s  výjimkou               10 000      15 (50)         5           50           25
                          průmyslové)
Cichorium intybus         Čekanka průmyslová           10 000           50         5           50          100
Citrullus lanatus         Meloun vodní                 20 000   250 (1000)       250         1000       100 ks
Coriandrum sativum        Koriandr setý                10 000          400        40          400           40
Coronilla varia           Čičorka pestrá               10 000          100        10          100          100
Cucumis melo              Meloun cukrový               10 000    100 (150)        70            -       100 ks
Cucumis sativus           Okurka                       10 000     25 (150)        70            -       400 ks
Cucurbita maxima          Tykev velkoplodá             20 000   250 (1000)       700         1000       100 ks
Cucurbita pepo            Tykev obecná, cuketa         20 000   150 (1000)       700         1000       100 ks
Cynara cardunculus        Karda                        10 000     50 (900)        90          900           50
Cynara scolymus           Artyčok zeleninový           10 000          900        90          900           50
Cynodon dactylon          Troskut prstnatý             10 000      50 (25)         1       5 (10)            -
Cynosurus cristatus       Poháňka hřebenitá            10 000           25         2           20          150
Dactylis glomerata        Srha říznačka                10 000     100 (30)         3           30          200
Dactylis polygama         Srha hajní                   10 000     100 (30)         3           30          200
Daucus carota             Mrkev                        10 000      10 (30)         3           30           80
Deschampsia cespitosa     Metlice trsnatá              10 000           25         1           10          150
Elytrigia intermedia      Pýr prostřední               10 000          150        15          150          150
Fagopyrum esculentum      Pohanka obecná               10 000          600        60          600          500
Festuca arundinacea       Kostřava rákosovitá          10 000     100 (50)         5           50          200
Festuca ovina             Kostřava ovčí                10 000     100 (25)       2,5      30 (25)          200
Festuca pratensis         Kostřava luční               10 000     100 (50)         5           50          200
Festuca rubra             Kostřava červená             10 000     100 (30)         3           30          200
X Festulolium             Festulolium                  10 000     200 (60)         6           60          200
Foeniculum vulgare        Fenykl                       10 000     25 (180)        18          180           70
Glycine max               Sója                         25 000         1000       500         1000         1000
Hedysarum coronarium      Kopyšník               plod  10 000   1000 (300)        30          300             
                                                 sem.  10 000    400 (120)        12          120
Helianthus annuus         Slunečnice                   25 000         1000       200         1000          250
Holcus lanatus            Medyněk vlnatý               10 000           25         1           10           75
Hordeum vulgare           Ječmen                       30 000         1000       120         1000         1000
Lactuca sativa            Salát hlávkový               10 000      10 (30)         3           30           15
Lens culinaris            Čočka jedlá                  10 000          600        60          600          500
Lepidium sativum          Řeřicha setá                 10 000           60         6           60           10
Linum usitatissimum       Len                          10 000    300 (150)        15          150          150
Lolium x boucheaneum      Jílek hybridní               10 000     200 (60)         6           60     350/200*
Lolium multiflorum        Jílek mnohokvětý italský     10 000     200 (60)         6           60     350/200*
Lolium perenne            Jílek vytrvalý               10 000     200 (60)         6           60     350/200*
Lotus corniculatus        Štírovník růžkatý            10 000     200 (30)         3           30     300/150*
Lotus ornithopodioides    Štírovník jednoletý          10 000           30         3           30     300/150*
Lupinus albus             Lupina bílá                  25 000         1000       450         1000         1000
Lupinus angustifolius     Lupina úzkolistá             25 000         1000       450         1000         1000
Lupinus luteus            Lupina žlutá                 25 000         1000       450         1000         1000
Lycopersicon esculentum   Rajče                        10 000           20         7            -            5
Malva verticillata        Sléz přeslenitý              10 000           50         5           50            5
Medicago lupulina         Tolice dětelová              10 000     300 (50)         5           50     300/150*
Medicago x varia          Vojtěška proměnlivá          10 000     300 (80)        10     50 (100)     300/150*
Medicago  sativa          Vojtěška setá                10 000     300 (50)         5           50     300/150*
Melilotus alba            Komonice bílá                10 000           50         5           50     300/150*
Onobrychis viciifolia     Vičenec                      10 000          600        60          600     300/150*
(plod)
Onobrychis viciifolia     Vičenec                      10 000          400        40          400     300/150*
(semeno)
Origanum majorana         Majoránka zahradní           10 000           25       0,5            5          0,5
Panicum miliaceum         Proso seté                   10 000          150        15          150          500
Papaver somniferum        Mák                          10 000      50 (25)         1           10          100
Pastinaca sativa          Pastinák setý                10 000          100        10          100           10
Petroselinum crispum      Petržel                      10 000      10 (40)         4           40           60
Phacelia tanacetifolia    Svazenka                     10 000     300 (50)         5      40 (50)          100
Phalaris arundinacea      Lesknice rákosovitá          10 000           30         3           30          200
Phalaris aquatica         Lesknice vodní               10 000     100 (40)         4      50 (40)          200
Phalaris canariensis      Lesknice kanárská            10 000    400 (200)        20          200          200
Phalaris minor            Lesknice menší               10 000          200        20          200          200
Phaseolus coccineus       Fazol šarlatový              20 000         1000      1000         1000          500
Phaseolus vulgaris        Fazol obecný                 25 000   700 (1000)       700         1000          500
Phleum bertolonii         Bojínek cibulkatý            10 000      50 (25)         1           10           75
Phleum pratense           Bojínek luční                10 000      50 (25)         1           10           75
Pimpinella anisum         Anýz vonný                   10 000           70         7           70           50
Pisum sativum             Hrách setý, peluška          25 000         1000       900         1000         1000
Pisum sativum             Hrách zahradní               25 000   500 (1000)       900         1000         1000
Poa annua                 Lipnice roční                10 000      50 (25)         1           10          150
Poa compressa             Lipnice smáčknutá            10 000           25       0,5            5          150
Poa nemoralis             Lipnice hajní                10 000      50 (25)       0,5            5          150
Poa palustris             Lipnice bahenní              10 000      50 (25)       0,5            5          150
Poa pratensis             Lipnice luční                10 000      50 (25)         1            5          150
Poa trivialis             Lipnice obecná               10 000      50 (25)         1            5          150
Raphanus sativus          Ředkev                       10 000          300        30          300          250
Raphanus sativus          Ředkvička, ředkev (zeleniny) 10 000     50 (300)        30          300           50
Rheum rhaponticum         Reveň (rebarbora)            10 000    135 (450)        45          450            -
(Rheum rhabarbarum)
Scorzonera hispanica      Černý kořen                  10 000     30 (300)        30          300           30
Secale cereale            Žito                         30 000         1000       120         1000         1000
Setaria italica           Bér  vlašský  (čumíza,       10 000           90         9           90          150
                          mohár)
Sinapis alba              Hořčice bílá                 10 000    400 (200)        20          200          250
Solanum melongena         Lilek vejcoplodý             10 000     20 (150)        15          150           10
Sorghum bicolor           Čirok (obecný)               10 000   1000 (900)        90          900          200
Sorghum  bicolor  x S.    Čirok  obecný x  Čirok       10 000   1000 (500)        30    900 (300)          200
sudanense                 súdánská tráva
Sorghum sudanense         Čirok súdánská tráva         10 000   1000 (250)        25    900 (250)          200
Spinacia oleracea         Špenát setý                  10 000     75 (250)        25          250          150
Tetragonia tetragonoides  Čtyřboč (špenát              20 000         1000       200         1000          150
                          novozélandský)
Trifolium alexandrinum    Jetel alexandrijský          10 000     400 (60)         6           60     300/150*
Trifolium hybridum                Jetel švédský                10 000     200 (25)         2           20     300/150*
Trifolium incarnatum      Jetel nachový                10 000     500 (80)         8           80     300/150*
Trifolium pratense        Jetel luční                  10 000     300 (50)         5           50     300/150*
Trifolium repens          Jetel plazivý                10 000     200 (25)         2           20     300/150*
Trifolium resupinatum     Jetel perský                 10 000     200 (25)         2           20     300/150*
Trigonella foenum-graecum Pískavice řecké seno         10 000    500 (450)        45          450     300/150*
Trisetum flavescens       Trojštět žlutavý             10 000      50 (25)       0,5            5           50
x Triticosecale           Tritikale                    30 000         1000       120         1000         1000
Triticum aestivum         Pšenice setá                 30 000         1000       120         1000         1000
Triticum durum            Pšenice tvrdá                30 000         1000       120         1000         1000
Triticum spelta           Pšenice špalda               30 000         1000       270         1000         1000
Valerianella locusta      Kozlíček polníček            10 000      20 (70)         7           70           25
Vicia faba                Bob polní                    25 000         1000      1000         1000         2000
Vicia faba                Bob zahradní                 25 000         1000      1000         1000         2000
Vicia panonica            Vikev panonská               20 000         1000       120         1000          500
Vicia sativa              Vikev setá                   25 000         1000       140         1000          500
Vicia villosa             Vikev huňatá                 20 000         1000       100         1000          500
Zea mays                  Kukuřice, k.pukancová,       40 000         1000       900         1000         1000
                          k. cukrová
Zea mays                  Kukuřice - inbrední linie    40 000          250       250          250          250
------------------------ ----------------------------------------- ------------- ----------- ------------- -----------
*) hmotnost vzorku pro vstupní / výstupní vegetační zkoušku
**) v závorkách jsou uvedeny hmotnosti podle pravidel ISTA, jsou-li odlišné od hmotností ES.

Maximální hmotnost partie, minimální hmotnost laboratorních vzorků a vzorků na
vegetační zkoušky sadby

Tabulka 2
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
  Druh latinsky        Druh sadby      Maximální hmotnost  Minimální hmotnost  Minimální hmotnost
                                             partie           laboratorního         vzorku na
                                                                 vzorku         vegetační zkoušku
                                               kg                  kg                 kusy
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Solanum tuberosum  Sadba brambor            40 000                 25                   -
                   - mechanický rozbor
Alium cepa         Sazečka cibule            5 000                  1               80 cibulí
Alium ascalonicum  Šalotka                   5 000                  1               80 cibulí
Alium sativum      Česnek                    2 500             100 cibulí          120 cibulí
------------------ ------------------- ------------------ -------------------- -------------------
Část II Metody zkoušení pro zjišťování vlastností osiva
(1) Příprava zkušebních vzorků
Pro potřeby laboratorního zkoušení se laboratorní vzorek zpracovává na zkušební vzorek některou z předepsaných metod dělení tak, aby bylo dosaženo minimální hmotnosti podle části I tabulky 1. Součástí zkušebního vzorku je zkušební vzorek pro rozbor čistoty, který je určen pro vyjádření čistoty osiva v hmotnostních procentech. Hmotnost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty je uvedena v části I tabulce 1 a je stanovena tak, aby vzorek obsahoval přibližně 2 500 semen zkoušeného druhu.
Pro stanovení výskytu semen jiných rostlinných druhů v kusech se použije celý zkušební vzorek, jehož hmotnost stanoví část I tabulka 1.
(2) Zkoušení čistoty
Cílem rozboru čistoty je stanovit
a) hmotnostní složení zkušebního vzorku, na základě kterého lze odvodit složení partie osiva,
b) podíl a druh neškodných nečistot,
c) totožnost semen jiných rostlinných druhů.
Při rozboru čistoty se zkušební vzorek pro rozbor čistoty rozdělí na tři části, a to na podíl čistých semen, neškodných nečistot a na semena jiných rostlinných druhů (plevelů a jiných kultur, které nenáleží ke zkoušenému botanickému druhu).
(3) Početní stanovení semen jiných rostlinných druhů a choroboplodných útvarů
Početní stanovení se provádí v souladu s požadavky pro daný botanický druh nebo na základě žádosti dodavatele vzorku.
(4) Zkoušení klíčivosti
Klíčivostí ve smyslu laboratorního zkoušení osiva se rozumí schopnost semen vyklíčit a poskytnout v optimálních podmínkách (vlhkost, teplota, světlo) a ve stanovené lhůtě normálně vyvinuté klíčence, u nichž se předpokládá, že v příznivých půdně klimatických podmínkách vyrostou ve vitální rostliny.
V rámci zkoušky klíčivosti se semena dělí do čtyř kategorií na
a) semena, která se ve stanovené lhůtě vyvinula v normální klíčence, kteří jsou předpokladem trvalého a uspokojivého vývoje rostliny,
b) semena, která vyklíčila v abnormální (vadné) klíčence. Tito klíčenci nejsou schopni se v optimálních půdně klimatických podmínkách vyvinout ve vitální rostliny,
c) jednotky osiva s více klíčky, které jsou schopné vytvořit více než jednu klíční rostlinu,
d) svěží nevyklíčená semena. To jsou taková, která ani do konce zkušební lhůty nevyklíčila, ačkoli byla testována za optimálních podmínek.
(5) Biochemická zkouška životaschopnosti
Provádí se za účelem rychlého odhadu životaschopnosti osiva, zejména u druhů s dlouhou dobou klíčení nebo u dormantních semen.
Vyskytují-li se ve vzorku po ukončení zkoušky klíčivosti svěží nevyklíčená, případně tvrdá semena, zjistí se jejich životaschopnost biochemickou zkouškou. Životaschopná (zbarvená) semena se pak započítají do klíčivých.
O zařazení semene do kategorie životaschopných, případně mrtvých rozhoduje umístění a rozsah mrtvých (nezbarvených) tkání, nikoli intenzita zbarvení embrya.
(6) Zkoušení vitality osiva
Cílem zkoušky je poskytnout informaci o vhodnosti použití osiva v širokém rozsahu podmínek prostředí, popřípadě o skladovacím potenciálu partie osiva. Z hlediska uznávacího řízení je zkouška doplňkovým stanovením ke zkoušce klíčivosti.
a) Vitalita osiva popisuje charakteristické znaky partie osiva, a to:
1. míru a vyrovnanost klíčení osiva,
2. schopnost semen vzcházet za nepříznivých podmínek prostředí,
3. schopnost uchování klíčivosti po dlouhodobém skladování osiva.
b) Vitalita osiva se zjišťuje zkouškami
1. přímými, založenými na vytvoření stresových podmínek, ke kterým se řadí test urychleného stárnutí,
2. nepřímými, založenými na měření některých charakteristických znaků osiva. Jedná se například o zkoušku konduktivity u hrachu.
(7) Zkoušení zdravotního stavu
Účelem zkoušení zdravotního stavu je stanovení výskytu chorob přenosných osivem, ze kterého lze odvodit zdravotní stav celé partie. Slouží jako podklad pro volbu účinného opatření na potlačení nebo zničení škodlivých organismů.
Výskyt chorob se zjišťuje těmito metodami:
a) metodou na agarových plotnách,
b) metodou na filtračním papíře,
c) odstřeďovací metodou a
d) přímou identifikací.
(8) Zjišťování živočišných škůdců
Účelem je stanovení výskytu živočišných škůdců, kteří se v důsledku přesunů osiva mohou šířit do nových oblastí.
Výskyt živočišných škůdců je zjišťován metodou
a) mikroskopickou,
b) vyplavovací,
c) prosévací,
d) makroskopickou,
e) inkubace semen při vyšší teplotě a vlhkosti.
(9) Zkoušení pravosti druhu a odrůdy
Za správnost označení druhu a odrůdy odpovídá dodavatel vzorku. V laboratoři se správnost označení druhu a odrůdy kontroluje ve všech případech, kdy je to možné zjistit makroskopicky podle vzhledu semen.
Vyžaduje-li stanovení pravosti druhu nebo odrůdy speciální zkoušku, provede se pouze na žádost dodavatele vzorku. Výjimku tvoří vzorky, u kterých je taková zkouška stanovena.
Jedná se o
a) mikroskopické metody, kdy se mikroskopem stanovují specifické zvláštnosti týkající se morfologie semen, vnitřní anatomické stavby pletiv nebo buněčných struktur. Semena se vyšetřují buď stereolupou do 100 násobného zvětšení nebo mikroskopem do 1000 násobného zvětšení,
b) fluorescenční metody, kdy působením krátkovlnných ultrafialových paprsků vydávají některé části semen a klíčních rostlinek, kořenové výměšky a výluhy semen viditelné (fluorescenční) světlo různé barvy a intenzity, na základě kterého lze různé druhy od sebe odlišit,
c) chemické metody, které jsou založeny na barevné reakci semen nebo klíčních rostlin se specifickými chemickými látkami,
d) fyzikálně chemické metody, kterými jsou odrůdy určovány na základě chemické izolace biologicky aktivních látek (proteinů, izoenzymů, nukleových kyselin) ze semen nebo klíčních rostlin. Tyto látky jsou pak separovány za konkrétních fyzikálních podmínek,
e) cytologické metody, které se uplatňují u druhů s výskytem polyploidních odrůd a slouží k rozlišení diploidních semen od polyploidních na základě stanovení počtu chromozómů. Principem těchto metod je fixace meristematického pletiva v optimálním stadiu buněčného dělení, barvení chromozomů a jejich počítání pod mikroskopem,
f) vegetační metody, kdy pravost a čistotu některých druhů, odrůd a forem lze stanovit hodnocením fenotypových znaků klíčních rostlin, mladých rostlin, popřípadě rostlin plně vyvinutých. Rostliny se pěstují v optimálním tepelném a světelném režimu, který je zpravidla v souladu s podmínkami pro zkoušku klíčivosti.
(10) Zkoušení vlhkosti
Účelem zkoušky je stanovení obsahu vody v osivu metodami vhodnými pro rutinní použití. Zkušební postupy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly oxidaci, rozklad, popřípadě ztráty těkavých látek za předpokladu odstranění maximálního množství vody.
Vlhkostí osiva se rozumí procenticky vyjádřený podíl fyzikálně vázané vody v osivu.
(11) Stanovení hmotnosti tisíce semen
Účelem zkoušky je stanovit u analyzovaného vzorku hmotnost tisíce semen.
Hmotnost tisíce semen se stanoví z celého podílu čistých semen, u kterého se strojovým nebo ručním odpočítáváním zjistí počet semen. Po jejich zvážení s přesností na dvě desetinná místa se vypočte hmotnost tisíce semen.
(12) Obalované osivo
Vlivem obalovací hmoty nelze provést identifikaci semen a inertního materiálu, aniž by se poškodila struktura obaleného osiva dodaného ke zkouškám. Proto je nezbytné stanovit některé semenářské hodnoty odlišným způsobem než u osiva neobalovaného.
a) Obalovaným osivem se rozumí
1. peletované osivo, kterým jsou víceméně kulovité jednotky vytvořené za účelem přesného výsevu, obsahující obvykle jediné semeno, jehož tvar a velikost nejsou okamžitě patrné. Peleta může kromě peletovací hmoty obsahovat i pesticidy, barviva, popřípadě další aditiva,
2. inkrustované osivo, kterým jsou jednotky, které víceméně zachovávají tvar semen, avšak velikost a hmotnost je odlišná. Inkrustovací hmota může obsahovat pesticidy, barviva nebo jiná aditiva,
3. granulované osivo, kterým jsou jednotky převážně válcovitého tvaru, obsahující zpravidla více než jedno semeno. Kromě granulovací hmoty mohou granule obsahovat také pesticidy, barviva nebo další aditiva,
4. osivové pásy, kterými jsou úzké pásky papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na němž jsou semena rozmístěna náhodně po skupinách nebo v jedné řadě,
5. osivové rohože, kterými jsou široké archy papíru nebo jiného rozložitelného materiálu, na kterých jsou semena uspořádána v řadách, ve skupinách nebo náhodně po celém povrchu archu,
6. mořené osivo, kterým je osivo ošetřené pouze pesticidy, barvivy nebo jinými aditivy. Tyto látky nezpůsobí oproti původnímu osivu významné změny ve velikosti, tvaru nebo hmotnosti, proto se takové osivo zkouší podle stejných metod jako osivo neošetřené.
b) Příprava zkušebního vzorku
K přípravě vzorku nesmí být použito centrifugální dělidlo a výška pádu pelet nesmí přesáhnout 250 mm. V případě osivových pásů a rohoží se náhodně odebere takový počet, aby bylo k dispozici dostatečné množství semen pro zkoušku klíčivosti.
c) Zkouška čistoty
Analýza čistoty peletovaného osiva, osivových pásů a rohoží se provádí na žádost dodavatele vzorku. Velikost zkušebního vzorku pro rozbor čistoty stanoví Tabulka 1.
1. Zkouška čistoty peletovaných semen
zkušební vzorek je rozdělen do 3 podílů, a to na:
- čisté pelety,
- depeletovaná semena,
- neškodné nečistoty.
Zastoupení každého podílu se vyjádří jako procento hmotnosti. Veškeré jiné rostlinné druhy a neškodné nečistoty je nutno identifikovat.
2. ověřování pravosti druhu
Provádí se za účelem zjištění, zda osivo náleží k botanickému druhu deklarovaného dodavatelem vzorku. Ze 100 pelet náhodně odebraných z podílu čistých pelet se odstraní peletizační hmota a u každého semene se identifikuje botanický druh.
d) Zkouška klíčivosti
Cílem zkoušky je stanovit procento normálních klíčenců, kteří náleží k deklarovanému botanickému druhu. Zkouška se provádí z frakce čistých pelet nebo přímo z pásek popřípadě rohoží. Pelety se umístí na substrát v takové podobě, jak byly laboratoří přijaty, aniž by se oplachovala peletizační hmota nebo se semena uvolňovala z materiálu pásky popřípadě rohože.
e) Stanovení hmotnosti tisíce pelet a velikostní třídění
Cílem je stanovit hmotnost tisíce pelet a třídění podle velikosti, aby byly naplněny technické požadavky na přesný řádkový výsev.
Ve zváženém množství čistých pelet se spočítá počet pelet. Ze zjištěných hodnot se pak vypočítá hmotnost tisíce pelet.
Ke stanovení sítového třídění se použije vzorek o stanovené hmotnosti. Podíl každé frakce na sítech se vyjádří v procentech.
Část III Metody zkoušení sadby brambor
Kontrola kvality sadby brambor se provádí
a) jako součást uznávacího řízení množitelského porostu, a to zkoušky na přítomnost virových a bakteriálních chorob,
b) jako součást uznávacího řízení sadby, a to mechanický rozbor sadby. Zkoušku provádí pracovník Ústavu nebo osoba, se kterou je uzavřena smlouva k provádění dílčích úkonů při uznávacím řízení podle § 17 odst. 1 zákona. Při rozboru se zjišťuje
1. velikostní třídění,
2. zastoupení jednotlivých vad v procentech hmotnosti.
Část IV Metody zkoušení sazečky cibule a sadby česneku
(1) Posuzování vzhledu sadby
Posuzování vzhledu sadby se provádí za účelem subjektivního posouzení těchto parametrů:
a) celkového stavu (rozpadavost cibulí, stejnorodost a vyzrálost sadby),
b) vyrovnanosti,
c) odrůdové pravosti a čistoty (tvar a barva cibulí),
d) vlhkosti (omakem).
(2) Laboratorní rozbor
Smyslem laboratorního rozboru je objektivní stanovení
a) čistoty (jen u sazečky cibule),
b) velikostního třídění,
c) mechanického poškození,
d) výskytu cibulí naklíčených a porostlých,
e) výskytu cibulí napadených chorobami a škůdci,
f) neškodných nečistot (jen u sazečky cibule).
Rozbor sazečky cibule
Z průměrného vzorku 1 000 g se připraví dva zkušební vzorky o hmotnosti 500 g. Jejich proséváním na Steineckerově prosévadle se z jednotlivých podílů vyberou nečistoty, které se sloučí do 4 skupin
1. cibule naklíčené,
2. cibule mechanicky poškozené,
3. cibule napadené hnilobou,
4. inertní materiál.
Každá skupina se samostatně zváží. Velikostní podíly se zváží po odstranění nečistot. Přibližně 10% cibulí se překrojí za účelem ověření zdravotního stavu. Podíl čistých cibulí a nečistot se vyjádří v hmotnostních procentech. Zastoupení jednotlivých podílů v rámci čistých cibulí se rovněž stanoví procenticky.
Rozbor česnekové sadby
Zkouší se 100 cibulí a jednotlivé složky se vyjádří početně, nikoliv v hmotnostních procentech. Nejprve se stanoví podsadba na kruhovém měřidle, dále se zjišťují cibule rozvité a porostlé. Poté se všech 100 cibulí oloupe za účelem stanovení povrchové hniloby. Cibule s okrajovými stroužky napadenými hnilobou, která zasahuje na příčném řezu maximálně do poloviny stroužku, se považují za mechanicky poškozené.
Každá cibule napadená hnilobou představuje 1 %. Procento mechanicky poškozených cibulí se zjistí sečtením mechanicky poškozených stroužků a vydělením průměrným počtem stroužků v cibuli.
(3) Stanovení odrůdové pravosti a čistoty
Vyskytne-li se ve zkušebním vzorku druhová nebo odrůdová příměs, vyjádří se početně ze 100 kusů odebraných cibulí, u sazečky cibule hmotnostně z celého průměrného vzorku.
Ve sporných případech rozhoduje výsledek vegetační zkoušky.
Směrnice Rady 2002/56/EC ze 13. června 2002 o obchodování se sadbou brambor.
1) Je vydána na základě a v mezích zákona, do něhož již byly příslušné směrnice Evropských společenství promítnuty.
2) Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh.
První směrnice Komise 78/386/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986, kterou se v důsledku přistoupení Španělska a Portugalska mění některé směrnice o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Komise 92/19/EHS ze dne 23. března 1992, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh.
Směrnice Komise 96/18/ES ze dne 19. března 1996, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969, kterou se mění směrnice Rady ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh.
První směrnice Komise 78/387/EHS ze dne 18. dubna 1978, kterou se mění přílohy směrnice Rady 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh.
Směrnice Komise 79/641/EHS ze dne 27. června 1979, kterou se mění směrnice Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 69/208/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh.
Směrnice Komise 81/126/EHS ze dne 16. února 1981, kterou se mění přílohy směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS a 69/208/EHS o uvádění osiva pícnin, osiva obilovin a osiva olejnin a přadných rostlin na trh a směrnice 78/386/EHS a 78/388/EHS.
Směrnice Komise 87/120/EHS ze dne 14. ledna 1987, kterou se mění některé směrnice Rady o uvádění osiva a sadby na trh.
Směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988, kterou se mění směrnice 66/400/EHS, 66/401/EHS, 66/403/EHS, 69/208/EHS, 70/457/EHS a 70/458/EHS o uvádění osiva řepy, osiva pícnin, osiva obilovin, sadby brambor, osiva olejnin a přadných rostlin a osiva zeleniny na trh a o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2006/55/ES ze dne 12. června 2006, kterou se mění příloha III směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o maximální hmotnost partií osiva.
Směrnice Rady 92/33/ES ze dne 28. dubna 1992 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh.
Směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003, kterou se mění směrnice 66/401/EHS o uvádění osiva pícnin na trh, 66/402/EHS o uvádění osiva obilovin na trh, 68/193/EHS o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh, 92/33/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu a sadby zeleniny s výjimkou osiva na trh, 92/34/EHS o uvádění rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce na trh, 98/56/ES o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh, 2002/54/ES o uvádění osiva řepy na trh, 2002/55/ES o uvádění osiva zeleniny na trh, 2002/56/ES o uvádění sadby brambor na trh a 2002/57/ES o uvádění osiva olejnatých a přadných rostlin na trh s ohledem na srovnávací zkoušky a testy Společenství.
Směrnice Komise 2006/55/ES ze dne 12. června 2006, kterou se mění příloha III směrnice Rady 66/402/EHS, pokud jde o maximální hmotnost partií osiva.