Zákon ze dne 8.4.2004, kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

7.5.2004 | Sbírka:  284/2004 Sb. | Částka:  91/2004ASPI
284/2004 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. dubna 2004,
kterým se mění zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Změna: 344/2005 Sb.
Změna: 254/2008 Sb.
Změna: 93/2008 Sb.
Změna: 186/2016 Sb.
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
zrušena
Čl.I
zrušen
Čl.II
zrušen
Čl.III
zrušen
ČÁST DRUHÁ
zrušena
Čl.IV
zrušen
ČÁST TŘETÍ
zrušena
Čl.V
zrušen
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky
Čl.VI
V § 6 zákona č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, se na konci odstavce 8 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.3a)".
"3a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST PÁTÁ
Změna exekučního řádu
Čl.VII
V § 31 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.4a)".
"4a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o advokacii
Čl.VIII
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 7 odst. 1 se slova "částku 5 000 Kč" nahrazují slovy "1,4násobek minimální měsíční mzdy".
2. V § 21 se na konci odstavce 7 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinnosti podle zvláštního právního předpisu.10a)".
"10a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
3. Za § 25 se vkládají nové § 25a a 25b, které znějí:
"§ 25a
(1) Advokát je oprávněn nahradit úřední ověření podpisu vyžadované zvláštními právními předpisy svým prohlášením se stejnými účinky, pokud advokát listinu sám sepsal a jednající osoba ji před advokátem vlastnoručně podepsala (dále jen "prohlášení o pravosti podpisu").
(2) Prohlášení o pravosti podpisu musí být vyhotoveno na listině nebo na listině s ní pevně spojené a musí obsahovat
a) běžné číslo knihy o prohlášeních o pravosti podpisu,
b) jméno, příjmení, bydliště, popřípadě místo pobytu jednající osoby a její rodné číslo; nelze-li rodné číslo zjistit, nebo rodné číslo není, musí prohlášení o pravosti podpisu obsahovat datum narození jednající osoby,
c) údaj, jak byla zjištěna totožnost jednající osoby,
d) prohlášení advokáta, že listina jím byla sepsána,
e) datum a místo, kde bylo prohlášení o pravosti podpisu advokátem učiněno,
f) jméno a příjmení advokáta, jeho evidenční číslo podle zápisu v seznamu advokátů a jeho podpis.
(3) Advokát je povinen předložit Komoře před prvním jím učiněným prohlášením o pravosti podpisu vzor svého podpisu, který musí být úředně ověřen; úřední ověření podpisu advokáta nemůže být prohlášením o pravosti podpisu nahrazeno.
(4) Advokát je povinen vést evidenci o všech jím učiněných prohlášeních o pravosti podpisu formou knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, kterou vydá advokátovi za úplatu Komora.
(5) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.
§ 25b
Advokát zapůjčí příslušný svazek knihy o prohlášeních o pravosti podpisu, popřípadě umožní pořízení opisu nebo výpisu z tohoto svazku Komoře, Ministerstvu financí při výkonu jeho působnosti podle zvláštního právního předpisu o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,10a) soudu, orgánu činnému v trestním řízení nebo znalci, který byl ustanoven v řízení před státním nebo jiným orgánem, pokud znalec nemůže podat znalecký posudek bez seznámení se s ním.".
4. V § 32 odst. 2 se za slovo "tímto" vkládají slova "nebo zvláštním".
5. V § 40 odst. 1 se na konci věty doplňují slova "a s pobočkou v Brně".
6. V § 46 odstavec 4 zní:
"(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů včetně zvláštních právních předpisů o opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,10a) pokud souvisejí s výkonem advokacie nebo s činností Komory, jakož i stavovských předpisů jinými orgány Komory, zaměstnanci Komory, advokáty, evropskými advokáty a advokátními koncipienty. Advokáti, evropští advokáti a advokátní koncipienti jsou povinni předložit členům kontrolní rady veškeré jimi požadované písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s poskytováním právních služeb nebo, není-li to dobře možné, umožnit členům kontrolní rady přístup k nim; stejnou povinnost mají jiné orgány Komory a zaměstnanci Komory, pokud jde o písemnosti nebo jiné dokumenty vzniklé v souvislosti s jejich činností.".
7. V § 46 se za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní:
"(5) Kontrolní rada přijímá od advokátů oznámení podle zvláštního právního předpisu,10a) zajišťuje jejich soulad s právními předpisy a předání příslušné organizační složce Ministerstva financí. Postup advokáta a kontrolní rady při této činnosti stanoví stavovský předpis.".
Dosavadní odstavec 5 se označuje jako odstavec 6.
8. V § 54 odstavcích 1, 2 a 3 v druhých větách se za slovo "vykonat" vkládají slova "alespoň v Brně a v Praze".
9. Nad § 56 se vkládá nadpis, který zní: "Správa cizího majetku advokátem".
10. Za § 56 se vkládá nový § 56a, který zní:
"§ 56a
(1) Peníze, cenné papíry nebo jiný majetek přijatý advokátem do správy je advokát povinen uložit na zvláštní účet u banky nebo u jiné osoby oprávněné podle zvláštních právních předpisů k přijímání vkladů nebo ke správě cenných papírů anebo jiného majetku.
(2) Klient je povinen uhradit advokátovi náklady se správou majetku uvedeného v odstavci 1.
(3) Smlouvu o správě majetku, kopie klientem předložených dokladů, plnou moc udělenou mu klientem, popřípadě další listiny vzniklé v souvislosti se správou majetku podle předchozích odstavců, uschovává advokát po dobu deseti let od ukončení správy.
(4) Podrobnosti o povinnostech advokáta podle předchozích odstavců stanoví stavovský předpis.".
ČÁST SEDMÁ
Změna notářského řádu
Čl.IX
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb. a zákona č. 237/2004 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 1 se za slovo "tímto" vkládají slova "nebo zvláštním".
2. § 56 včetně poznámky pod čarou č. 4a) zní:
"§ 56
(1) Notář je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s notářskou činností podle § 2 a další činností podle § 3 odst. 1 a 2 a které se mohou dotýkat oprávněných zájmů
a) účastníka právního úkonu, o kterém byl sepsán notářský zápis,
b) toho, jehož prohlášení nebo rozhodnutí bylo osvědčeno,
c) toho, jehož podpis byl ověřen,
d) toho, na jehož žádost byla osvědčena právně významná skutečnost,
e) klienta v případě další činnosti podle § 3, nebo právních nástupců těchto osob (dále jen "povinnost mlčenlivosti").
(2) Povinnosti mlčenlivosti mohou notáře zprostit pouze osoby uvedené v odstavci 1.
(3) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje i na notáře, který byl odvolán.
(4) Povinnosti mlčenlivosti se notář nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči navrhovateli kárného návrhu v době přípravy kárného návrhu. Povinností mlčenlivosti není notář vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a osobou, která může notáře mlčenlivosti zprostit, nebo jde-li o řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv.
(5) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu a povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků.
(6) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.4a)
(7) Povinnost mlčenlivosti se vztahuje obdobně i na zaměstnance notáře a zaměstnance notářské komory a Komory, a to i po skončení jejich pracovního poměru; nevztahuje se na notáře a jeho pracovníky ve vztahu k sobě navzájem.
4a) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
3. V části šesté nadpis oddílu pátého zní: "Notářské úschovy".
4. V § 81 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
"(2) Peníze a listiny přijímané do notářské úschovy za účelem jejich vydání dalším osobám mohou být přijaty také za účelem zajištění závazku.".
5. § 85 až 88 znějí:
"§ 85
(1) Peníze lze předat do notářské úschovy jen na základě žádosti, která musí obsahovat
a) název, sídlo, popřípadě identifikační číslo právnické osoby a jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a bydliště fyzické osoby jednající jejím jménem nebo jméno, příjmení, rodné číslo nebo datum narození a bydliště fyzické osoby (dále jen "identifikační údaje"), která má peníze do notářské úschovy předat (dále jen "složitel"), a které mají být peníze vydány (dále jen "příjemce"),
b) výši peněžní částky a měnovou jednotku peněz, které mají být do notářské úschovy předány,
c) označení zajišťovaného závazku, mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku.
(2) Není-li notář požádán o převzetí peněz do úschovy písemně nebo pomocí elektronického přenosu dat, o žádosti o přijetí peněz do úschovy sepíše za přítomnosti žadatele o úkon záznam ve dvojím vyhotovení a jedno vyhotovení vydá žadateli.
(3) Předáním peněz se rozumí jejich složení na zvláštní účet u banky, označený "notářská úschova", jehož majitelem je notář, (dále jen "zvláštní účet") nebo jejich převedení na zvláštní účet bezhotovostním převodem. Jiným způsobem nelze peníze notáři předat. Není-li dán důvod pro odmítnutí tohoto úkonu, notář sdělí žadateli označení zvláštního účtu, popřípadě toto označení uvede v záznamu o žádosti.
§ 86
(1) Notář poté, kdy se od banky dozví, že peníze byly na jeho zvláštní účet složeny nebo převedeny, přijme je do notářské úschovy za účasti složitele; protokol o notářské úschově musí obsahovat
a) jméno a příjmení notáře a jeho sídlo,
b) identifikační údaje o složiteli a o příjemci a údaj o tom, jakým způsobem byla notářem ověřena totožnost složitele, popřípadě jeho zástupce,
c) údaj o výši peněžní částky a o měnové jednotce,
d) údaj o tom, že notář peníze přijal do notářské úschovy,
e) lhůta stanovená složitelem pro vydání peněz příjemci, případně podmínky, stanovené složitelem pro vydání peněz příjemci,
f) označení účtu u banky, na který mají být peníze jejich bezhotovostním převodem ze zvláštního účtu vydány příjemci,
g) označení účtu u banky, na který mají být peníze jejich bezhotovostním převodem ze zvláštního účtu případně vráceny složiteli,
h) doba sepsání protokolu,
i) podpis složitele, podpis notáře a otisk jeho úředního razítka.
(2) Mají-li být peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, musí být protokol o notářské úschově pořízen též za účasti příjemce a musí obsahovat mimo náležitostí uvedených v odstavci 1 písm. a) až d) a f) až i) dále
a) údaj o tom, že peníze jsou předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, označení závazku a skutečnosti, na které se závazek zakládá,
b) údaje o tom, za jakých podmínek a v jakých lhůtách mají být peníze vydány příjemci, případně vráceny složiteli (dále jen "údaje o vydání peněz z notářské úschovy"), popřípadě dobu, na kterou je notářskou úschovou závazek zajištěn,
c) podpis příjemce nebo jeho zástupce a údaj o tom, jakým způsobem byla notářem ověřena totožnost příjemce nebo jeho zástupce.
(3) Protokol o notářské úschově podle odstavce 1 se vyhotovuje ve dvojím vyhotovení, z nichž jedno vyhotovení notář vydá složiteli. Protokol o notářské úschově podle odstavce 2 se vyhotovuje ve trojím vyhotovení; jedno vyhotovení notář vydá složiteli a příjemci.
§ 87
(1) Notář příjemci vydá peníze z notářské úschovy bezhotovostním převodem na účet nebo účty označené v protokolu o notářské úschově ve stanovené lhůtě a po splnění stanovených podmínek. Notář postupuje obdobně, mají-li být peníze vráceny složiteli. Nebylo-li možno příjemci peníze na takový účet vydat a neoznačí-li příjemce na výzvu notáře ve lhůtě uvedené ve výzvě písemně s jeho úředně ověřeným podpisem nebo v dodatku k protokolu o notářské úschově jiný účet, notář vydá stanoveným způsobem peníze z notářské úschovy složiteli.
(2) Mají-li být peníze vydány složiteli a nebylo-li možno mu peníze vydat na účet označený v protokolu o notářské úschově, notář vydá peníze složiteli způsobem se složitelem dohodnutým. Jestliže složitel odmítne peníze převzít, má se za to, že je vůči notáři v prodlení, a notář uloží peníze do úschovy u soudu podle zvláštního právního předpisu.
(3) O vydání peněz notář vyrozumí příjemce i složitele.
(4) Nepřijme-li notář úschovu, peníze vrátí složiteli.
§ 88
(1) Do doby vydání peněz z notářské úschovy příjemci náleží peníze v notářské úschově složiteli a dobou vydání se rozumí okamžik připsání na účet peněžní částky, která byla vydána příjemci postupem podle § 87, není-li v protokolu o notářské úschově stanoveno jinak.
(2) Jsou-li peníze předány do notářské úschovy za účelem zajištění závazku, notář při postupu podle obsahu protokolu o notářské úschově nemůže peníze vydat složiteli bez souhlasu příjemce, trvá-li lhůta pro splnění stanovených podmínek nebo jestliže byly splněny stanovené podmínky pro vydání peněz příjemci a dosud mu nebyly vydány, nebo trvá-li lhůta pro vydání peněz příjemci, popřípadě lhůta, na kterou byla notářská úschova dohodnuta, pokud nenastane skutečnost uvedená v § 87 odst. 1, na základě které se mají peníze vydat složiteli.".
6. V § 95 se na konci odstavce 2 doplňují věty "Při výkonu tohoto oprávnění těmi, jimž je podle § 96 povinen zapůjčit spisy, notář nezjišťuje splnění podmínek uvedených ve větě první. Ti, jimž je notář povinen zapůjčit spisy podle § 96, mohou rovněž nahlížet do evidenčních pomůcek notáře, týkajících se notářské činnosti, zejména do příslušného svazku ověřovací knihy, a činit z nich opisy a výpisy.".
7. V § 96 větě první se za slovo "spisy" vkládají slova "a evidenční pomůcky, zejména příslušný svazek ověřovací knihy,".
ČÁST OSMÁ
Změna zákona o živnostenských úřadech
Čl.X
Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 320/2002 Sb., se mění takto:
V § 6 se na konci odstavce 2 doplňuje věta "Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušné organizační složce Ministerstva financí podle zvláštního právního předpisu.7)".
"7) Zákon č. 61/1996 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a o změně a doplnění souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.".
ČÁST DEVÁTÁ
ÚČINNOST
Čl.XI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem čtvrtého měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení s výjimkou ustanovení čl. VIII bodů 3, 5 a 8, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2005.
Zaorálek v. r.
Klaus v. r.
Špidla v. r.