Vyhledávání ASPI

Vyhláška ze dne 6.5.2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

14.5.2004 | Sbírka: 303/2004 Sb. | Částka: 99/2004 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 363/1999 Sb.
Aktivní derogace: 294/2003 Sb., 75/2000 Sb.
Pasivní derogace: 277/2009 Sb., 458/2006 Sb., 96/2006 Sb.

303/2004 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 6. května 2004, kterou se provádí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví

Změna: 96/2006 Sb.

Změna: 458/2006 Sb.

Ministerstvo financí stanoví podle § 17 odst. 1, 3 a 4, § 18 odst. 4, § 21a odst. 3 písm. c) a odst. 7 a § 22 odst. 1, 5 a 9 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb.:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška na základě práva Evropských společenství¹⁾ upravuje

a) postup stanovení výše vyrovnávací rezervy, podmínky jejího čerpání, horní mez škodného poměru a maximální hranici výše vyrovnávací rezervy,

b) maximální hranici výše technické úrokové míry a postup, kterým se určí,

c) limity pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny,

d) bližší podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění,

e) způsob výpočtu výše vlastních zdrojů pojišťovny nebo zajišťovny,

f) položky vlastních zdrojů, které tvoří garanční fond,

g) určení hodnoty vlastních zdrojů a

h) způsob vykazování solventnosti a způsob vykazování upraveného výpočtu solventnosti.

§ 2

Vyrovnávací rezerva

(1) Postup, kterým se stanoví výše tvorby vyrovnávací rezervy pojišťovny podle § 17 odst. 1 zákona o pojišťovnictví, výpočet výše a maximální hranice její tvorby podle § 17 odst. 4 zákona o pojišťovnictví je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(2) Vyrovnávací rezervu lze čerpat, pokud škodný poměr pro dané odvětví pojištění je vyšší než horní mez škodného poměru pro toto odvětví uvedená v tabulce v příloze č. 1 k této vyhlášce.

(3) Vyrovnávací rezerva se čerpá průběžně v souladu se splatností pojistných plnění, která vznikla z titulu výkyvů ve škodném poměru způsobených skutečnostmi nezávislými na vůli pojišťovny. Výše čerpání vyrovnávací rezervy se vypočítá způsobem stanoveným v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 3

Technická úroková míra

(1) Maximální výše technické úrokové míry se stanoví v rozsahu maximálně 60 % průměrného výnosu z dluhopisů vydaných Českou republikou, s dobou splatnosti alespoň 5 let, vydaných během posledních dvanácti měsíců bezprostředně předcházejících šesti kalendářním měsícům přede dnem, od něhož má nově stanovená technická úroková míra vstoupit v platnost. Průměrný výnos se vypočítá jako vážený aritmetický průměr výnosů dlouhodobých státních dluhopisů uveřejňovaných Českou národní bankou formou oznámení o aukci státních dluhopisů.

(2) Maximální výše technické úrokové míry činí 2,4 %. Ministerstvo financí (dále jen "ministerstvo") změní maximální výši technické úrokové míry, jestliže průměrný výnos vypočtený podle odstavce 1 je rozdílný nejméně o 0,5 procentního bodu oproti platné maximální výši technické úrokové míry. Pojišťovna uvede svou technickou úrokovou míru do souladu s vyhlášenou maximální technickou úrokovou mírou ve lhůtě do 6 měsíců od jejího vyhlášení.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nepoužije pro pojistné smlouvy

a) kde investiční riziko nese zcela pojistník nebo

b) s jednorázově zaplaceným pojistným s pojistnou dobou maximálně 8 let.

§ 4

Limity položek skladby finančního umístění

(1) Pro jednotlivé položky skladby finančního umístění pojišťovny nebo zajišťovny platí tyto limity:

a) pro dluhopisy vydané členským státem nebo jeho centrální bankou a dluhopisy, za které převzal záruku členský stát, 75 % z celkových technických rezerv,

b) pro dluhopisy vydané bankami a obdobnými úvěrovými institucemi členských států 50 % z celkových technických rezerv,

c) pro kotované dluhopisy vydané obchodními společnostmi 20 % z celkových technických rezerv,

d) pro pokladniční poukázky 75 % z celkových technických rezerv,

e) pro kotované komunální dluhopisy 20 % z celkových technických rezerv,

f) pro půjčky, úvěry a jiné pohledávky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, 10 % z celkových technických rezerv,

g) pro směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovním směnečným rukojemstvím (bankovním avalem),²⁾ 10 % z celkových technických rezerv,

h) pro nemovitosti na území členských států 20 % z celkových technických rezerv, pozemek nebo budova zapsaná v katastru nemovitostí jako jedna nemovitost nesmí překročit 10 % z celkových technických rezerv,

i) pro hypoteční zástavní listy 50 % z celkových technických rezerv,

j) pro kotované akcie až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

k) pro vklady a vklady potvrzené vkladovým certifikátem, vkladním listem či jiným obdobným dokumentem u bank, které mají povolení působit na území členských států jako banka, 50 % z celkových technických rezerv; tyto vklady u jedné banky nesmí překročit 20 % z celkových technických rezerv; tato položka nezahrnuje běžné účty, ze kterých jsou hrazeny provozní náklady,

l) pro předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně 2 znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny 5 % z celkových technických rezerv,

m) pro dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou centrální bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj, 75 % z celkových technických rezerv,

n) pro cenné papíry vydané jednotkou kolektivního investování 20 % z celkových technických rezerv.

(2) Finanční umístění dále zahrnuje:

a) zahraniční cenné papíry,³⁾ s nimiž se obchoduje na regulovaném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, až do výše 10 % z celkových technických rezerv,

b) půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, až do výše 5 % z celkových technických rezerv,

c) zajišťovací deriváty; tyto zajišťovací nástroje smí zajišťovat pouze položky uvedené v odstavci 1 a odstavci 2 písm. a); přitom zajišťovací deriváty jako položka finančního umístění nesmí překročit 5 % z celkových technických rezerv,

d) pohledávky za zajišťovnami až do výše 50 % z celkových technických rezerv; tyto pohledávky mohou pojišťovny použít do skladby finančního umístění až po odečtení všech závazků vůči zajišťovnám.

(3) Celkovými technickými rezervami se rozumí úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím životních pojištění uvedeným v části A přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví s výjimkou technických rezerv tvořených k těm pojištěním, u kterých pojistná plnění vyhovují ustanovením zákona o pojišťovnictví⁴⁾, a úhrn technických rezerv vztahující se ke všem odvětvím neživotních pojištění uvedeným v části B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví. Pojišťovna se smíšenou činností vypočítává celkovou výši technických rezerv zvlášť pro odvětví životních pojištění a zvlášť pro odvětví neživotních pojištění. Limity finanční skladby se uplatňují zvlášť pro technické rezervy odvětví životních pojištění a zvlášť pro technické rezervy odvětví neživotních pojištění.

(4) Finanční umístění podle odstavců 1 a 2, s výjimkou dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d), kotovaných komunálních dluhopisů podle odstavce 1 písm. e) a státních dluhopisů vydaných v jiném než členském státě, vztahující se alespoň ke dvěma osobám v rámci koncernu (holdingu), je limitováno 15 % z celkových technických rezerv.

(5) Finanční umístění podle odstavce 1, s výjimkou písmen a), d), h), k), l), m), úvěrů podle písmene f) poskytnutých státním nebo regionálním anebo místním orgánům nebo mezinárodním organizacím, jejichž členem je jeden nebo více členských států, a finanční umístění podle odstavce 2, s výjimkou písmene d), je u jedné osoby limitováno 5 % z celkových technických rezerv. Limit pro jednu osobu podle věty první lze zvýšit na 10 % z celkových technických rezerv za podmínky, že pojišťovna neinvestuje více než 40 % objemu celkových technických rezerv do finančního umístění podle věty první u osob, u kterých investuje více než 5 % z celkových technických rezerv.

(6) Stejný cenný papír lze zahrnout pouze do jedné položky skladby finančního umístění.

§ 5

Podmínky zjišťování efektivnosti investičního zajištění

(1) Investiční zajištění je efektivní, jestliže v průběhu zajišťovacího vztahu budou změny reálných hodnot zajišťovacích nástrojů odpovídající zajišťovanému riziku v rozmezí 80 % až 125 % změn reálných hodnot zajišťovaných nástrojů odpovídajících zajišťovanému riziku.

(2) Změny reálných hodnot zajišťovacích i zajišťovaných nástrojů zjišťuje pojišťovna nebo zajišťovna průběžně.

(3) Efektivnost zajištění každého ze zajišťovaných nástrojů zjišťuje pojišťovna nebo zajišťovna alespoň k datu sestavení řádné, mimořádné a mezitímní účetní závěrky, k datu výkazu o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (§ 13 odst. 7 zákona o pojišťovnictví). Výsledky zjišťování efektivnosti investičního zajištění položek uvedených v § 4 odst. 1 a odst. 2 písm. a) jsou součástí výkazu o tvorbě a výši technických rezerv a skladbě finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

Solventnost

§ 6

(1) Pojišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů (dále jen "disponibilní míra solventnosti") zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Pojišťovna se smíšenou činností započítá část svého základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro životní pojištění a část základního kapitálu ve výpočtu disponibilní míry solventnosti pro neživotní pojištění tak, aby v každém výpočtu byly dodrženy požadavky na minimální výši základního kapitálu. Ostatní položky užité ve výpočtu disponibilní míry solventnosti, které nejdou jednoznačně přiřadit jednotlivým činnostem, pojišťovna rozdělí mezi životní a neživotní pojištění v poměru výší částí základního kapitálu pro jednotlivé činnosti. Zajišťovna určuje hodnotu vlastních zdrojů obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.

(2) Disponibilní míra solventnosti se určuje z položek

a) splacený základní kapitál,

b) rezervní fondy,

c) přenosy zisku a ztráty,

d) jiné položky,

e) fond na budoucí příděly v životním pojištění.

(3) Jinými položkami uvedenými v odstavci 2 písm. d) se rozumí kumulativní prioritní akciový kapitál, závazky z podřízených dluhopisů nebo jiné závazky, jejichž splacení je vázáno podmínkou podřízenosti (dále jen "podřízené dluhy"), a cenné papíry bez stanovené splatnosti. Tyto položky lze zahrnout jen do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a nejvýše 25 % z toho mohou tvořit podřízené dluhy s pevnou dobou splatnosti nebo kumulativní prioritní akciový kapitál s pevnou dobou splatnosti, pokud v případě úpadku nebo likvidace pojišťovny existují závazné dohody, podle nichž se podřízené dluhy nebo prioritní akcie zařazují za pohledávky všech ostatních věřitelů a lze je splatit až po vyrovnání všech ostatních dluhů splatných k tomuto okamžiku.

(4) Podřízené dluhy lze zahrnout do jiných položek, jestliže jsou splněny následující podmínky:

a) prostředky byly skutečně zaplacené,

b) u dluhů se stanovenou splatností musí být původní doba splatnosti alespoň 5 let. Nejpozději 1 rok přede dnem splatnosti musí pojišťovna předložit ministerstvu ke schválení plán na udržení disponibilní míry solventnosti nebo dosažení požadované míry solventnosti ke dni splatnosti; to neplatí, pokud se rozsah, v jakém může být dluh zahrnut do disponibilní míry solventnosti, postupně snižoval během nejméně posledních 5 let přede dnem splatnosti. Ministerstvo může povolit předčasné splacení těchto dluhů za podmínky, že o to emitující pojišťovna požádá a nehrozí pokles její disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň,

c) u dluhů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta; to neplatí, pokud již tyto dluhy nejsou považovány za složku disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro předčasné splacení výslovně požadován předchozí souhlas ministerstva. V druhém případě musí pojišťovna uvědomit ministerstvo nejméně 6 měsíců před navrhovaným dnem splacení a přitom uvést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před a po splacení. Ministerstvo povolí splacení, pouze nehrozí-li pokles disponibilní míry solventnosti pojišťovny pod požadovanou úroveň,

d) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace pojišťovny, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,

e) smlouva o úvěru může být změněna pouze tehdy, jestliže ministerstvo nemá proti této změně námitky.

(5) Cenné papíry bez stanovené splatnosti mohou být zahrnuty do jiných položek za předpokladu, že

a) nemohou být splaceny z podnětu držitele nebo bez předchozího souhlasu ministerstva,

b) emisní smlouva umožňuje pojišťovně odklad platby úroků z úvěru,

c) pohledávky věřitele z úvěru vůči pojišťovně jsou v plném rozsahu zařazeny až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů,

d) doklady, jimiž je upravena emise cenných papírů, obsahují ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty dluhu a nesplacených úroků s tím, že pojišťovna má možnost pokračovat v činnosti,

e) částky byly skutečně splacené.

(6) Od součtu položek podle odstavce 2 se odečte hodnota nehmotného majetku, který je součástí základního kapitálu. Na žádost pojišťovny může ministerstvo povolit při stanovení výše disponibilní míry solventnosti přičíst k součtu položek podle odstavce 2 také následující položky:

a) polovinu nesplaceného základního kapitálu,

b) oceňovací rozdíly, nemají-li výjimečnou povahu,

c) budoucí zisky ze životního pojištění a

d) rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění.

(7) Položky uvedené v odstavci 2 písm. a) až e) tvoří garanční fond.

(8) Zillmerováním se pro účely této vyhlášky rozumí časové rozložení nákladů spojených se vznikem pojištění na celou dobu placení pojistného.

§ 7

(1) Požadovanou míru solventnosti podle § 22 odst. 1 zákona o pojišťovnictví počítá pojišťovna zvlášť pro životní pojištění a zvlášť pro neživotní pojištění. Zajišťovna počítá požadovanou míru solventnosti obdobně jako pojišťovna pro neživotní pojištění.

(2) V životním pojištění se požadovaná míra solventnosti počítá z výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění vymezená v příloze č. 2 této vyhlášky ve Výpočtu požadované míry solventnosti, v oddílech I. až IV. První výsledek se spočítá z rezerv pojistného včetně případných rezerv plynoucích z aktivního zajištění, druhý výsledek z výší rizikového kapitálu pro jednotlivé smlouvy, pro něž je výše rizikového kapitálu kladná. Rizikový kapitál je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezervy pojistného životních pojištění vytvořené k dané pojistné smlouvě. U těch pojistných odvětví, u kterých nelze s ohledem na charakter pojištění vypočítat některý z výsledků podle věty druhé, počítá se pouze ten z výsledků, k němuž jsou podklady. Požadovaná míra solventnosti je rovna součtu všech výsledků pro jednotlivá seskupení odvětví životních pojištění podle věty první. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v životním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(3) V neživotním pojištění se požadovaná míra solventnosti vypočítává zvlášť z objemu předepsaného pojistného včetně případného zajistného a zvlášť z objemu nákladů na pojistná plnění za provozovanou pojišťovací činnost v neživotním pojištění včetně případných nákladů na zajistná plnění. Požadovaná míra solventnosti je rovna vyšší z hodnot vypočítaných podle věty prvé. Postup při výpočtu požadované míry solventnosti v neživotním pojištění je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 8

Solventnost vykazuje pojišťovna ministerstvu písemně a současně v elektronické podobě v rozsahu a uspořádání podle vzoru Vykazování solventnosti uvedenému v příloze č. 2 k této vyhlášce. Formuláře v elektronické podobě zašle pojišťovně ministerstvo. Komentář k vzoru Vykazování solventnosti je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 9

(1) Upravený výpočet solventnosti pojišťovny, která vykonává účast v nejméně jedné pojišťovně nebo zajišťovně, bance, spořitelním nebo úvěrním družstvu, instituci elektronických peněz nebo obchodníku s cennými papíry (dále jen "přidružená finanční osoba"), jehož výsledkem je upravená míra solventnosti této pojišťovny (dále jen "holdingová pojišťovna"), se vykazuje jako výpočet ze dvou položek. První položkou je součet disponibilní míry solventnosti holdingové pojišťovny a podílům odpovídajících hodnot disponibilních měr solventnosti přidružených finančních osob, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, a podílům odpovídajících hodnot kapitálu přidružených finančních osob, které pojišťovnami nebo zajišťovnami nejsou. Druhá položka je součtem účetních hodnot jednotlivých podílů holdingové pojišťovny v přidružených finančních osobách ke dni sestavení účetní závěrky a požadované míry solventnosti holdingové pojišťovny a podílům odpovídajících hodnot požadovaných měr solventnosti přidružených finančních osob, které jsou pojišťovnami nebo zajišťovnami, a podílům odpovídajících hodnot kapitálových požadavků přidružených finančních osob, které pojišťovnami nebo zajišťovnami nejsou. Upravená míra solventnosti holdingové pojišťovny je rovna rozdílu obou položek.

(2) Jedná-li se o pojišťovnu, která je pojišťovnou se smíšenou činností, považuje se pro účel upraveného výpočtu solventnosti pojišťovny za disponibilní míru solventnosti součet disponibilních měr vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění. Obdobně se součet požadovaných měr solventnosti vypočítaných zvlášť pro životní a zvlášť pro neživotní pojištění považuje za požadovanou míru solventnosti.

(3) Postup upraveného výpočtu solventnosti a způsob jeho vykazování je uveden v příloze č. 4.

§ 10

Přechodné ustanovení

Pojišťovna přizpůsobí svoji činnost tak, aby limity podle ustanovení § 4 odst. 2 písm. d) dosáhla nejpozději do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky; do doby přizpůsobení se řídí dosavadní právní úpravou.

§ 11

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

2. Vyhláška č. 294/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 75/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví).

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Mgr. Sobotka v. r.

Příl.1

Postup, kterým se stanoví výše, tvorba a čerpání vyrovnávací rezervy

(1) Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle vzorce

T = T

+ ... + T

kde

i je příslušné odvětví neživotního pojištění, i = 1, ..., n;

je tvorba vyrovnávací rezervy pro příslušné odvětví stanovená postupem dle bodu (2);

T je celková tvorba vyrovnávací rezervy.

(2) Výpočet výše tvorby vyrovnávací rezervy

a) Platí-li, že

Psi

+ S

* P

<= MAR

kde

MAR

je maximální výše vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví;

Psi

je počáteční stav vyrovnávací rezervy na počátku běžného období;

je sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví;

je čisté zasloužené pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období;

* znamená početní úkon násobení

potom se výše tvorby vyrovnávací rezervy Ti vypočte ze vzorce

= S

* P

nebo

b) neplatí-li podmínka uvedená pod písmenem a), potom se T

vypočte ze vzorce

= MAR

- ER

Psi

(3) Výpočet maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy

Maximální hranice tvorby vyrovnávací rezervy MARi se vypočítá podle vzorce

MAR

= SMAR

* P

kde

SMAR

je sazba pro maximální hranici vyrovnávací rezervy pro i-té odvětví pojištění,

je hodnota maximálního čistého zaslouženého pojistného za sledované období z i-tého odvětví v Kč.

(4) Výpočet výše čerpání vyrovnávací rezervy

Výše čerpání vyrovnávací rezervy pro i-té pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin podle následujícího vzorce

UER

= min {(LQ

- MAL

) * P

, ER

Psi

+ T

kde

UER

je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví;

je škodný poměr za dané odvětví dle § 17, odst. 2 zákona;

MAL

je horní mez škodného poměru.

(5) Sazba pro tvorbu vyrovnávací rezervy a sazba pro maximální hranici vyrovnávací rezervy

 
------------------------------------------------------------------------------- -----------
Číselné označení       Odvětví neživotního pojištění       Sazba             Sazba
podle                                                      pro tvorbu        maximální
přílohy č. 1                                               vyrovnávací       hranice
k zákonu                                                   rezervy Si        vyrovnávací
o pojišťovnictví                                                             rezervy
                                                                                     SMARi
------------------------------------------------------------------------------- -----------
14                     Pojištění úvěru                     0,12              1,50
------------------------------------------------------------------------------- -----------
 8                     Pojištění škod na majetku jiném     0,03              0,20
                       než uvedeném v bodech 3 až 7,
                       způsobených požárem, výbuchem,
                       vichřicí, přírodními živly jinými
                       než vichřicí, jadernou energií,
                       sesuvem nebo poklesem půdy
------------------------------------------------------------------------------- -----------
 9                     Pojištění jiných škod na majetku    0,03              0,20
                       jiném než uvedeném v bodech
                       3 až 7 vzniklých krupobitím nebo
                       mrazem
------------------------------------------------------------------------------- -----------
15                     Pojištění záruky (kauce)            0,12              1,50
------------------------------------------------------------------------------- -----------

Pro tvorbu a maximální hranici vyrovnávací rezervy v ostatních odvětvích neživotních pojištění, která nejsou uvedena v tabulce, se použije sazba stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.

(6) Horní mez škodného poměru pro jednotlivá odvětví

Horní mez škodného poměru MAL

se rovná hodnotě uvedené v následující tabulce:

------------------------------------------------------------------------------- -----------
Číselné označení       Odvětví neživotního pojištění                         Horní mez
podle přílohy č. 1                                                           škodného
k zákonu                                                                     poměru
o pojišťovnictví                                                             MALi
------------------------------------------------------------------------------- -----------
14                     Pojištění úvěru                                       0,95
------------------------------------------------------------------------------- -----------
 8                     Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném          0,65
                       v bodech 3 až 7, způsobených požárem, výbuchem,
                       vichřicí, přírodními živly jinými než vichřicí,
                       jadernou energií, sesuvem nebo poklesem půdy
------------------------------------------------------------------------------- -----------
 9                     Pojištění jiných škod na majetku jiném než            0,65
                       uvedeném v bodech 3 až 7, vzniklých krupobitím
                       nebo mrazem
------------------------------------------------------------------------------- -----------
15                     Pojištění záruky (kauce)                              0,95
------------------------------------------------------------------------------- -----------

V případě tvorby této rezervy pro odvětví neživotních pojištění, která nejsou uvedena v této tabulce, se použije horní mez škodného poměru stanovená pro to pojistné odvětví, které je danému pojistnému odvětví nejbližší.".

Příl.2

Vzor

Vykazování solventnosti

 
                     Vykazování         solventnosti

                  Pojišťovna: ................

                      Výpočet solventnosti

                      k datu: ............

Kurs 1 eur = ..... Kč k uvedenému datu

* znamená početní úkon násobení

Příl.3

Komentář k vzoru Vykazování solventnosti

KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO ŽIVOTNÍ POJIŠŤOVNY

1. Všechny položky výpočtu solventnosti se uvádějí v tisících Kč.

2. Výsledky výpočtů, s výjimkou výpočtu korekčních koeficientů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koeficienty se zaokrouhlují na dvě desetinná místa.

3. Výkaz solventnosti se doplní zvláštním komentářem, který obsahuje seznam a výše jednotlivých položek zahrnutých do 4 části A Jiné položky; jmenovitý seznam majetku a výše jednotlivých položek zahrnutých do bodu bodu 5 části A Nehmotný majetek, pokud je součástí základního kapitálu; hodnotu vlastních akcií držených pojišťovnou odečtenou v bodě 1 části A Splacený základní kapitál.

4. Zahrnutí položek v části C je podmíněno předchozím písemným schválením ministerstva. Komentář k výkazu solventnosti v případě zahrnutí těchto položek obsahuje odvolání na č. j. dopisu ministerstva, kterým byl ministerstvem tento postup schválen.

5. Výkaz solventnosti se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlivých položkách pojišťovna nebo zajišťovna účtuje.

I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

(1) Splacený základní kapitál - uvede se hodnota upsaného splaceného základního kapitálu, a to po odečtení hodnoty vlastních akcií držených pojišťovnou, z účtové třídy 4, účtové skupiny Základní kapitál a kapitálové fondy. V případě, že pojišťovna do této položky zahrne hodnotu emisního ážia z účtové třídy 4, účtové skupiny Základní kapitál a kapitálové fondy, uvede v komentáři jeho výši.

(2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojištění,

2a) zákonný rezervní fond - uvede se hodnota výše rezervního fondu vytvořeného podle obchodního zákoníku, z účtové třídy 4, účtové skupiny Fondy ze zisku a hospodářský výsledek minulých účetních období,

2b) ostatní rezervní a kapitálové fondy - uvede se výše ostatních rezervních fondů (vytvořených ze zisku), z účtové třídy 4, účtové skupiny Fondy ze zisku a hospodářský výsledek minulých účetních období a výše ostatních kapitálových fondů z účtové třídy 4, účtové skupiny Základní kapitál a kapitálové fondy.

(3) Přenosy zisku a ztráty,

3a) nerozdělený zisk minulých účetních období - uvede se výše přenášky zisku z let předcházejících poslednímu účetnímu období, a to po odečtení neuhrazených ztrát, z účtové třídy 4, účtové skupiny Fondy ze zisku a hospodářský výsledek minulých účetních období,

3b) nerozdělený zisk posledního účetního období - uvede se výše nerozděleného zisku posledního uzavřeného účetního období, a to po odečtení neuhrazené ztráty a dividend, které mají být vyplaceny, z účtové třídy 4, účtové skupiny Hospodářský výsledek.

(4) Jiné položky - uvede se součet výší jednotlivých položek.

(5) Nehmotný majetek vložený do základního kapitálu - uvede se hodnota dlouhodobého nehmotného majetku vloženého do základního kapitálu.

(6) Fond na budoucí příděly - uvede se částka, která nemůže být rozdělena pojistníkům, pokud však není obsažena v položce (2) a (3).

(7) Polovina nesplaceného základního kapitálu - uvede se, na základě schválení ministerstva, polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního kapitálu, nejvýše však do výše 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti, z účtové třídy 4, účtové skupiny Základní kapitál a kapitálové fondy. Tato položka může být zahrnuta, pouze pokud splacená část základního kapitálu dosáhla alespoň jedné čtvrtiny tohoto kapitálu.

(8) Budoucí zisky ze životního pojištění - uvede se částka po schválení ministerstvem, na základě žádosti odůvodněné odpovědným pojistným matematikem, hodnota poloviny součinu odhadnutého ročního zisku a průměrné zbývající doby trvání pojistných smluv, nejvýše však do výše 25 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti a pokud již nebyla zahrnuta do položky Oceňovací rozdíly,

8a) odhadnutý roční zisk - uvede se průměrný zisk ze životních pojištění za posledních 5 let,

8b) průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv - uvede se průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv, je-li nižší nebo rovna 6 letům. V opačném případě se použije hodnota 6 let.

(9) Rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění - uvádí se hodnota schválená ministerstvem v případě, že rezerva pojistného běžně placených pojištění není zillmerovaná nebo je zillmerovaná nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném,

9a) výše rozdílu - pro každou smlouvu se započítává rozdíl mezi výší zillmerované nebo částečně zillmerované rezervy pojistného a výší rezervy zillmerované sazbou počátečních nákladů obsaženou v pojistném. Výše tohoto rozdílu nesmí překročit hodnotu 3,5 % rizikového kapitálu, pro něž je zillmerování možné,

9b) neamortizované pořizovací náklady v aktivech - uvede se hodnota neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsažená v aktivech pojišťovny, položka Pohledávky z operací přímého pojištění.

(10) Oceňovací rozdíly - uvede se částka vzniklá z případného rozdílu tržní hodnoty aktiv a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví.

II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

Oddíl I. (pojištění pouze pro případ smrti, pojištění pouze pro případ dožití, pojištění pro případ dožití se stanoveného věku nebo dřívější smrti, pojištění spojených životů, životní pojištění s vrácením pojistného, svatební pojištění nebo pojištění prostředků na výživu dětí, důchodové pojištění)

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním sjednávaným spolu s životním pojištěním.

A. První výsledek

(a) Hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění - uvede se stav rezervy pojistného životních pojištění odpovídající přímému obchodu a aktivnímu zajištění, včetně podílu zajišťoven na konci sledovaného účetního období, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

(b) Čistá výše rezerv pojistného životních pojištění - uvede se stav rezervy pojistného životních pojištění odpovídající přímému obchodu a aktivnímu zajištění, očištěné od podílu zajišťoven na konci sledovaného účetního období, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

B. Druhý výsledek

(a) Hrubá výše nezáporného rizikového kapitálu - do položek (a1) - (a3) se uvede vždy úhrn rizikových kapitálů k jednotlivým smlouvám příslušným dané skupině pojištění, včetně podílu zajišťoven.

(b) Poměr mezi čistou a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu - uvede se poměr úhrnů mezi výší rizikového kapitálu na vlastní vrub a hrubou výší nezáporného rizikového kapitálu.

Oddíl II. (pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem ostatních životních pojištění)

(1) Předepsané hrubé pojistné - uvede se výše předepsaného hrubého pojistného připadající na pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem ostatních životních pojištění, z účtové třídy 6, účtové skupiny Technický účet k životnímu pojištění.

(2) Předepsané hrubé zajistné - uvede se výše předepsaného zajistného plynoucí z aktivního zajištění připadající na pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem ostatních životních pojištění, z účtové třídy 6, účtové skupiny Technický účet k životnímu pojištění.

(3) Částky pojistného odpovídající daním a poplatkům - uvedou se částky pojistného odpovídající daním a poplatkům, pokud jsou vybírané s pojistným a pokud jsou zahrnuty v předepsaném hrubém pojistném.

(a) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na titulní straně výkazu solventnosti, tj. 1 eur = K Kč. Položky (a1) a (a2) se stanoví následujícím postupem:

(a1) Je-li (4) <= 50 000*K, uvede se částka (4)*0,18; * znamená početní úkon násobení.

Je-li (4) > 50 000*K, uvede se částka 50 000*K*0,18.

(a2) Je-li (4) > 50 000*K, uvede se částka [(4) - 50 000*K]*0,16, v opačném případě je hodnota položky (a2) rovna nule.

(b) Poměr mezi náklady na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění - uvede se poměr mezi náklady na pojistná plnění, očištěné od podílu zajišťoven a celkovými náklady na pojistná plnění (tj. včetně podílu zajišťoven), připadající na pojištění pro případ úrazu nebo nemoci, je-li doplňkem ostatních životních pojištění.

Oddíl III. (životní pojištění spojené s investičním fondem)

Do těchto položek se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním sjednávaným spolu s životním pojištěním spojeným s investičním fondem.

A. První výsledek

(a1) Hrubá výše technických rezerv odpovídající obchodu, kdy pojišťovna nese investiční riziko - uvede se stav rezervy pojistného životních pojištění odpovídající přímému obchodu a aktivnímu zajištění ze životního pojištění spojeného s investičním fondem, kde investiční riziko nese pojišťovna, včetně podílu zajišťoven, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

(a2) Hrubá výše technických rezerv odpovídající obchodu, kdy investiční riziko nese pojistník - uvede se stav rezervy na životní pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník, včetně podílu zajišťoven odpovídající přímému obchodu a aktivnímu zajištění ze životního pojištění spojeného s investičním fondem, kde investiční riziko nese pojistník, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy. V úvahu se berou pouze pojištění, u nichž doba trvání pojistné smlouvy přesahuje 5 let, a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném je stanovena pevně na dobu nejméně 5 let.

(b) Poměr mezi čistou a hrubou výší technických rezerv - uvede se poměr mezi čistou (tj. očištěnou od podílu zajišťoven) a hrubou (tj. včetně podílu zajišťoven) výší technických rezerv odpovídající životním pojištěním spojených s investičním fondem.

(f) 25 % z čistých administrativních nákladů posledního účetního období - uvede se hodnota 25 % z čistých administrativních nákladů posledního účetního období odpovídající obchodu, kdy investiční riziko nese pojistník, a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném není stanovena pevně po dobu delší než 5 let. Čistými administrativními náklady se v tomto kontextu rozumí správní režie příslušející tomuto odvětví pojištění.

B. Druhý výsledek

Do těchto položek se zahrnují pouze částky vztahující se pouze na pojistné smlouvy kryjící riziko smrti.

Oddíl IV. (Kapitálové činnosti)

(a) Výše rezerv pojistného - uvede se hrubá výše rezerv pojistného životních pojištění připadající na kapitálové činnosti, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO NEŽIVOTNÍ POJIŠŤOVNY

1. Všechny položky výpočtu solventnosti se uvádějí v tisících Kč.

2. Výsledky výpočtů, s výjimkou výpočtu korekčních koeficientů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koeficienty se zaokrouhlují na dvě desetinná místa.

3. Výkaz solventnosti se doplní zvláštním komentářem, který obsahuje seznam a výše jednotlivých položek zahrnutých do bodu 5 části A Jiné položky; jmenovitý seznam majetku a výše jednotlivých položek zahrnutých do bodu 6 části A Nehmotný majetek, pokud je součástí základního kapitálu; hodnotu vlastních akcií držených pojišťovnou odečtenou v bodě 1 části A Splacený základní kapitál.

4. Zahrnutí položek v části B je podmíněno předchozím písemným schválením ministerstva. Komentář k výkazu solventnosti v případě zahrnutí těchto položek obsahuje odvolání na č. j. dopisu ministerstva, kterým byl tento postup schválen.

5. Výkaz solventnosti se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlivých položkách pojišťovna nebo zajišťovna účtuje.

I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

(2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojištění,

(3) Přenosy zisku a ztráty,

(4) Polovina případných dodatečných příspěvků během účetního období - uvede se u družstev; rozumí se polovina případných dodatečných příspěvků během účetního období, maximálně však do výše poloviny rozdílu mezi maximálními a skutečně požadovanými příspěvky, a současně ne vyšší než 50 % nižší hodnoty z požadované a disponibilní míry solventnosti.

(5) Jiné položky - uvede se součet výší jednotlivých položek.

(6) Nehmotný majetek vložený do základního kapitálu - uvede se hodnota dlouhodobého nehmotného majetku vloženého do základního kapitálu.

(8) Oceňovací rozdíly - uvede se částka vzniklá z případného rozdílu tržní hodnoty aktiv a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví.

II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

A. První výsledek

Referenčním obdobím v oddílu A. První výsledek je poslední uzavřené účetní období.

(1) Předepsané hrubé pojistné - uvede se výše předepsaného hrubého pojistného nebo výše hrubého zaslouženého pojistného z přímého pojištění, pokud je vyšší, z účtové třídy 6, účtové skupiny Technický účet k neživotnímu pojištění. Pojistné příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 z bodu B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví se zvýší o 50 %.

(2) Předepsané hrubé zajistné - uvede se výše předepsaného zajistného plynoucí z aktivního zajištění v neživotním pojištění, z účtové třídy 6, účtové skupiny Technický účet k neživotnímu pojištění.

(a) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na titulní straně výkazu solventnosti, tj. 1 eur = K Kč. Položky (a1) a (a2) se stanoví následujícím postupem:

(a1) Je-li (4) <= 50 000*K, uvede se částka (4)*0,18; * znamená početní úkon násobení.

Je-li (4) > 50 000*K, uvede se částka 50 000*K*0,18.

(a2) Je-li (4) > 50 000*K, uvede se částka [(4) - 50 000*K]*0,16, v opačném případě je hodnota položky (a2) rovna nule.

(b') Poměr mezi náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění v referenčním období - uvede se poměr mezi náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezerv (tj. včetně podílu zajišťoven)

B. Druhý výsledek

Výše nákladů na pojistná plnění včetně stavů rezerv na pojistná plnění příslušející odvětvím č. 11, 12 a 13 z bodu B přílohy č. 1 k zákonu o pojišťovnictví se zvýší o 50 %.

(0) Délka referenčního období v oddílu B. Druhý výsledek je období 3 posledních účetních období. U pojišťoven, které v podstatné míře provozují pojištění úvěru, proti vichřici, krupobití či mrazu, je referenčním obdobím 7 posledních účetních období. U pojišťoven, které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, použije se počet celých účetních období, za která jsou potřebné údaje k dispozici. Podstatnou mírou se rozumí, že objem předepsaného pojistného za dané pojistné odvětví dosáhl výše 4 % z celkového předepsaného pojistného za všechna provozovaná odvětví neživotních pojištění alespoň v jednom roce referenčního období, a zároveň objem předepsaného pojistného z tohoto pojistného odvětví překročil částku 1 000 000 Kč za jeden rok během referenčního období.

(1) Hrubé náklady na pojistná plnění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojistná plnění, včetně podílu zajišťoven v referenčním období (tj. součet výší vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období), z účtové třídy 5, účtové skupiny Technický účet k neživotnímu pojištění. V případě rizik zařazených do odvětví 18 v bodě A přílohy č. 1 zákona se výše nákladů na pojistná plnění rovná nákladům, které pojišťovna nese s ohledem na poskytnutou asistenci. Tyto náklady se vypočítávají podle vnitrostátních předpisů členského státu, na jehož území se nachází sídlo pojišťovny.

(2) Hrubé náklady na pojistná plnění z aktivního zajištění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojistná plnění, včetně podílu zajišťoven z aktivního zajištění v referenčním období (tj. součet výší vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období), z účtové třídy 5, účtové skupiny Technický účet k neživotnímu pojištění.

(3) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním a aktivnímu zajištění, včetně podílu zajišťoven, ke konci posledního roku zahrnutého do referenčního období, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

(4) Výnosy dosažené z regresů - uvede se hodnota výnosů z dosažených regresů, pokud nejsou již obsaženy v hrubých nákladech na pojistná plnění (v bodě 1 a 2), a pokud již nebyly odečteny na základě 19 odst. 5 písm. b) vyhlášky č. 502/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(5) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na počátku referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním a aktivnímu zajištění, včetně podílu zajišťoven, na začátku prvního roku zahrnutého do referenčního období, z účtové třídy 4, účtové skupiny Technické rezervy.

(b) K je kurs pro převedení eur na Kč uvedený na titulní straně výkazu solventnosti, tj. 1 eur = K Kč. Položky (b1) a (b2) se stanoví následujícím postupem:

(b1) Je-li (a) <= 35 000*K, uvede se částka (a)*0,26.

Je-li (a) > 35 000*K, uvede se částka 35 000*K*0,26.

(b2) Je-li (a) > 35 000*K, uvede se částka [(a) - 35 000*K]*0,23, v opačném případě je hodnota položky (b2) rovna nule.

(c') Poměr mezi náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění na vlastní vrub a celkovými náklady na pojistná plnění včetně změny stavu rezervy na pojistná plnění v referenčním období - uvede se poměr mezi součty výší čistých a celkových (tj. včetně podílu zajišťoven) nákladů na pojistná plnění vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období.

KOMENTÁŘ K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI PRO POJIŠŤOVNY, KTERÉ SOUBĚŽNĚ PROVOZUJÍ POJIŠTĚNÍ PODLE POJISTNÝCH ODVĚTVÍ ŽIVOTNÍCH I NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

1. Všechny položky výpočtu solventnosti se uvádějí v tisících Kč.

2. Výsledky výpočtů, s výjimkou výpočtu korekčních koeficientů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koeficienty se zaokrouhlují na dvě desetinná místa.

5. Výkaz solventnosti se doplní podrobným komentářem, v němž se uvede, na kterých konkrétních účtech o jednotlivých položkách pojišťovna nebo zajišťovna účtuje.

I. DISPONIBILNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI

(1) Splacený základní kapitál - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny), část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (1).

(2) Rezervní fondy, které neodpovídají závazkům z pojištění - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny), část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (2).

(3) Přenosy zisku a ztráty - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny), část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (3).

(4) Polovina případných dodatečných příspěvků během účetního období - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (4).

(5) Jiné položky - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (5), resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (4).

(6) Nehmotný majetek vložený do základního kapitálu - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (6), resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (5),

(7) Fond na příští příděly - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (6).

(8) Polovina nesplaceného základního kapitálu - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny (resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny), část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (7).

(9) Budoucí zisky ze životního prostředí - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (8).

(10) Rozdíl plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistného životních pojištění - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (9).

(11) Oceňovací rozdíly - viz Komentář k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (8), resp. Komentář k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část I. Disponibilní míra solventnosti, bod (10).

II. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (neživotní pojištění)

Viz Komentář solventnosti k výpočtu solventnosti pro neživotní pojišťovny, část II. Požadovaná míra solventnosti.

III. POŽADOVANÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (životní pojištění)

Viz Komentář solventnosti k výpočtu solventnosti pro životní pojišťovny, část II. Požadovaná míra solventnosti.

Příl.4

Postup upraveného výpočtu solventnosti a způsob jeho vykazování

Holdingová pojišťovna podle § 9 vypočítá upravenou míru solventnosti USp takto:

= A - B,

kde

A = DMSP
  + suma qi
  * DMSi ,
              i

B = suma UHPi
   + PMSP
  + suma q
  * PMSi.
     i                      i

Výklad symbolů:

DMS

je disponibilní míra solventnosti holdingové pojišťovny,

suma   znamená součet  přes všechny přidružené  finanční osoby
 i     ve skupině,

* znamená početní úkon násobení,

je velikost podílu holdingové pojišťovny na základním kapitálu (upsaném) i-té přidružené finanční osoby,

DMS

je disponibilní míra solventnosti i-té přidružené finanční osoby, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo kapitál i-té přidružené finanční osoby, která je bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz nebo obchodníkem s cennými papíry,

je účetní hodnota podílu holdingové pojišťovny v i-té přidružené finanční osobě,

PMS

je požadovaná míra solventnosti holdingové pojišťovny,

PMS

je požadovaná míra solventnosti i-té přidružené finanční osoby, která je pojišťovnou nebo zajišťovnou, nebo kapitálový požadavek i-té přidružené finanční osoby, která je bankou, spořitelním nebo úvěrním družstvem, institucí elektronických peněz nebo obchodníkem s cennými papíry.

Pokud má některá z přidružených finančních osob disponibilní míru solventnosti (kapitál) nižší, než je požadovaná míra solventnosti (kapitálový požadavek), použije se ve výpočtu upravené míry solventnosti skutečná hodnota obou ukazatelů, nikoli pouze jejich qi násobek. K zahrnutí položky č. 7 (Polovina nesplaceného základního kapitálu) do disponibilní míry solventnosti nebude přidruženým finančním osobám vydán ministerstvem písemný souhlas.

V upraveném výpočtu solventnosti nesmí holdingová pojišťovna zohlednit žádnou položku disponibilní míry solventnosti, která vzniká ze vzájemného financování mezi holdingovou pojišťovnou a přidruženou finanční osobou.

Vybraná ustanovení novel

Čl.II vyhlášky č. 96/2006 Sb.

Přechodné ustanovení

Pojišťovna může postupovat podle § 4 vyhlášky č. 303/2004 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky, nejdéle do 30. září 2006.

1) První směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k podnikatelské činnosti v přímém jiném než životním pojištění a jejího výkonu - zejména články 16, 16a, 17, 17a, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES, a příloha D ve znění směrnice Rady 87/343/EHS. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES ze dne 27. října 1998 o doplňkovém dozoru nad pojišťovnami v pojišťovací skupině, zejména článek 9, příloha I. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 týkající se životního pojištění, zejména články 20, 23, 27-29.

2) § 30 a násl. zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového.

3) § 1 odst. 3 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 362/2000 Sb.

4) § 21b odst. 1 a 2 zákona o pojišťovnictví.