§ 6
(1) Pro posouzení toho, zda příjem osoby dosahuje částky životního minima
nebo existenčního minima, se porovnává úhrn jejích započitatelných příjmů s částkou
životního minima nebo existenčního minima. Pokud jsou však osoby posuzovány podle
tohoto zákona společně, porovnává se úhrn započitatelných příjmů všech společně posuzovaných
osob s úhrnem částek životního minima posuzovaných osob.
(2) Nestanoví-li zvláštní právní předpisy jinak, zjišťují se příjmy posuzovaných
osob vyplacené v kalendářním měsíci, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž
se posuzuje, zda příjmy osob dosahují částek životního minima nebo existenčního minima.
§ 7
(1) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona považují
a) příjmy ze závislé činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů12),
b) příjmy ze samostatné činnosti uvedené v zákoně o daních z příjmů14),
c) příjmy z kapitálového majetku uvedené v zákoně o daních z příjmů15), pokud nejde
o plnění ze zákonného pojištění,
d) příjmy z nájmu podle zákona o daních z příjmů16),
e) ostatní příjmy uvedené v zákoně o daních z příjmů, při kterých dochází ke zvýšení
majetku17),
a to po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, po odpočtu
daně z příjmů a pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní
pojištění, pokud nebyla pojistná zahrnuta do těchto výdajů; příjmy z podnikání jsou
však u osoby, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle
zákona o daních z příjmů18), předpokládané příjmy, a výdaji vynaloženými na jejich
dosažení, zajištění a udržení jsou předpokládané výdaje, na jejichž základě byla
stanovena daň paušální částkou.
(2) Za započitatelné příjmy se pro účely tohoto zákona dále považují
a) dávky nemocenského pojištění (péče) a důchodového pojištění,
b) podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci19),
c) plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku,
d) výživné a příspěvek na výživu rozvedeného manžela a neprovdané matce,
s výjimkou těch uvedených příjmů, které byly vyplaceny z příjmů osoby, která se pro
účely stanovení započitatelných příjmů považuje za společně posuzovanou osobu s osobou,
která takové příjmy přijala,
e) dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče31), s výjimkou
příspěvku na bydlení a jednorázových dávek,
f) příspěvek na živobytí1),
g) mzdové nároky vyplacené Úřadem práce České republiky - krajskou pobočkou,
popřípadě pobočkou pro hlavní město Prahu podle zákona o ochraně zaměstnanců při
platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů20),
h) příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů
fyzických osob a jsou od této daně osvobozeny21), nejde-li o příjmy uvedené v písmenech
a) až g) nebo v odstavci 5, s výjimkou
1. příjmů ze závislé činnosti osvobozených od daně z příjmů fyzických
osob22), kromě příjmů uvedených v písmenech i), j), k) a l),
2. přijaté náhrady škody, náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, úmrtného
a příspěvku na pohřeb podle zvláštních právních předpisů, plnění z pojištění odpovědnosti
za škody a finančních prostředků na odstranění následků živelní pohromy,
3. peněžní pomoci obětem trestné činnosti,
4.
sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem,
5. podpory a příspěvků z prostředků fundace a spolku,
6. příjmů plynoucích z doplatku na bydlení a mimořádné
okamžité pomoci podle zákona o pomoci v hmotné nouzi22a),
7. příjmu plynoucího z důvodu péče
o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních
službách22b), je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou patřící do okruhu společně
posuzovaných osob podle § 4,
8. stipendií,
9. příjmů ve formě náhrady účelně, hospodárně
a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích
složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních
předpisů,
10. náhrad (příspěvků) pobytových výloh poskytovaných orgány Evropské unie zaměstnancům
(národním expertům) vyslaným k působení do institucí Evropské unie,
11. příjmu plynoucího ve formě daňového
bonusu,
a to ve výši po odpočtu výdajů
vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví
obdobně jako takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů23),
i) zvláštní příplatek nebo příplatek za službu v zahraničí poskytovaný podle zvláštních
právních předpisů vojákům a příslušníkům bezpečnostních sborů24) vyslaným v rámci
jednotky mnohonárodních sil nebo mezinárodních bezpečnostních sborů mimo území České
republiky po dobu působení v zahraničí, a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených
na jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako
takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů23),
j) příjem získaný ve formě náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého
platu nebo snížené odměny za dobu dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle
zvláštních právních předpisů24a), a to ve výši po odpočtu výdajů vynaložených na
jeho dosažení, zajištění a udržení, které se pro tento účel stanoví obdobně jako
takové výdaje pro určení základu daně podle zákona o daních z příjmů23),
k) příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy,
l) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům
daně z příjmů fyzických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty, od zaměstnavatelů
se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, podle zákona o daních z příjmů,
m) další opakující se nebo pravidelné příjmy.
(3) Za příjem se považují též příjmy ze zahraničí obdobné příjmům uvedeným
v odstavcích 1 a 2 v částce, v jaké byly vyplaceny, popřípadě po odpočtu výdajů,
daní, pojistného a příspěvku uvedených v odstavcích 1 a 2.
(4) Je-li příjem uvedený v odstavcích 1 a 2 vyplácen v cizí měně, přepočte
se na českou měnu podle příslušného kursu vyhlášeného Českou národní bankou platného
k prvnímu dni období, za které se zjišťuje příjem, není-li dále stanoveno jinak.
Pro přepočet měn, u nichž Česká národní banka nevyhlašuje příslušný kurs, se použije
kurs této měny obvykle používaný bankami v České republice k prvnímu dni období,
za které se zjišťuje příjem. Je-li příjem vyplacený v cizí měně předmětem daně z
příjmů podle zákona o daních z příjmů, přepočte se na českou měnu způsobem platným
pro účely daně z příjmů, a to v případech, kdy je obdobím, za něž se příjem zjišťuje,
kalendářní rok.
(5) Za příjem se nepovažuje příspěvek na péči25), část příspěvku na úhradu
potřeb dítěte náležející z důvodu závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni
I až IV26), příspěvek na mobilitu27), příspěvek na zvláštní pomůcku27), příjem z
prodeje nemovité věci a z odstupného za uvolnění bytu použitý k úhradě nákladů na
uspokojení bytové potřeby a zvláštní příspěvek k důchodu podle zvláštních právních
předpisů28). Za příjem se dále nepovažuje příjem plynoucí z titulu spravedlivého
zadostiučinění přiznaného Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká
republika povinna uhradit, nebo z titulu urovnání záležitosti před Evropským soudem
pro lidská práva na základě smíru nebo jednostranného prohlášení vlády ve výši, kterou
se Česká republika zavázala uhradit28a). Za příjem se dále také nepovažuje příjem
plynoucí z titulu odškodnění přiznaného mezinárodním trestním soudem, mezinárodním
trestním tribunálem, popřípadě obdobným mezinárodním soudním orgánem, které splňují
alespoň jednu z podmínek uvedených v § 145 odst. 1 zákona o mezinárodní justiční
spolupráci ve věcech trestních.
§ 8
Způsob zápočtu příjmů ze samostatné činnosti
(1) Za započitatelný příjem za kalendářní měsíc se u osoby, která má nebo měla příjmy
uvedené v § 7 odst. 1 písm. b), považuje
a) částka odpovídající měsíčnímu průměru těchto příjmů za období uvedené v daňovém
přiznání za předchozí zdaňovací období zahrnující kalendářní měsíce, v nichž byla
alespoň po část měsíce vykonávána činnost, z níž měla osoba příjmy uvedené v § 7
odst. 1 písm. c),
b) částka odpovídající jedné dvanáctině příjmů poplatníka daně z
příjmů fyzických osob stanovené paušální částkou podle zákona o daních z příjmů18),
není-li dále stanoveno jinak.
(2) Za započitatelný příjem osoby uvedené v odstavci 1 se však považuje
nejméně částka ve výši 50 % měsíční průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí
kalendářní rok s tím, že tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů a vyhlašuje
ji Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu
sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Tato částka se považuje za minimální příjem
osoby uvedené v odstavci 1 vždy od 1. července roku, v němž došlo k vyhlášení průměrné
mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok, do 30. června následujícího
kalendářního roku. Částka uvedená ve větě první se nepoužije, jde-li o osobu vykonávající
výdělečnou činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění za vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost29), nebo o osobu, jejíž činnost se nepovažuje podle
zákona o důchodovém pojištění za činnost osoby samostatně výdělečně činné proto,
že tuto činnost nevykonává soustavně30).
(3) U osoby samostatně výdělečně činné, která nemá příjem ze samostatné
výdělečné činnosti, ale nepřerušila výkon této činnosti ani jí tato činnost nebyla
pozastavena, se za příjem považuje částka uvedená v odstavci 2; to neplatí, jde-li
o osobu vykonávající činnost, která se považuje podle zákona o důchodovém pojištění
za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost29), nebo o osobu, jejíž činnost se nepovažuje
podle zákona o důchodovém pojištění za činnost osoby samostatně výdělečně činné proto,
že tuto činnost nevykonává soustavně30).
(4) U osoby, která má nebo měla příjmy uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) a za
předchozí zdaňovací období nepodala přiznání k dani z příjmů a která není poplatníkem
daně z příjmů stanovené paušální částkou, se vychází z těchto příjmů za zdaňovací
období předcházející takovému období. V případě, že tato osoba v předcházejícím zdaňovacím
období podnikatelskou ani jinou samostatnou výdělečnou činnost ještě nevykonávala,
vychází se nejméně z poloviny částky uvedené v odstavci 2. U osoby, na kterou se
nevztahuje nejnižší započitatelný příjem podle odstavce 2, se vychází z poloviny
částky uvedené v odstavci 2 až do konce kalendářního měsíce, ve kterém podá daňové
přiznání, nebo sama určí výši příjmu, pokud není povinna podat daňové přiznání.
§ 9
Zvýšení částek životního a existenčního minima
(1) Částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst. 2 a 3 a částku existenčního
minima stanovenou v § 5 odst. 1 může vláda zvýšit nařízením v pravidelném termínu
od 1. ledna, a to podle skutečného růstu nákladů na výživu a na ostatní základní
osobní potřeby vyjádřeného růstem příslušného indexu spotřebitelských cen za domácnosti
celkem (dále jen "příslušný index spotřebitelských cen") ve stanoveném rozhodném
období za podmínky, že příslušný index spotřebitelských cen vzroste od počátku rozhodného
období alespoň o 5 %.
(2) Vláda může nařízením částky životního minima stanovené v § 2 a § 3 odst.
2 a 3 a částku existenčního minima stanovenou v § 5 odst. 1 zvýšit též v mimořádném
termínu.
(3) Rozhodné období podle odstavce 1 se určuje tak, že prvním měsícem tohoto
období je kalendářní měsíc následující po posledním měsíci předchozího rozhodného
období při posledním zvýšení částek životního minima a existenčního minima a posledním
měsícem rozhodného období pro zvýšení částek životního minima a existenčního minima
v pravidelném termínu je září kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku,
ve kterém dojde ke zvýšení částek životního minima a existenčního minima; v případě,
kdy došlo ke zvýšení životního minima a existenčního minima v mimořádném termínu,
je prvním měsícem tohoto období kalendářní měsíc následující po posledním měsíci
zohledněném mimořádným zvýšením.
(4) Růst příslušného indexu spotřebitelských cen se zjišťuje z údajů Českého
statistického úřadu.