epravo.cz

(1) Tento zákon upravuje penzijní připojištění se státním příspěvkem (dále jen "penzijní připojištění") u penzijních fondů, činnost penzijních fondů a státní dozor nad penzijním připojištěním a změny některých zákonů souvisejících se zavedením penzijního připojištění.

(2) Penzijním připojištěním se pro účely tohoto zákona rozumí shromažďování peněžních prostředků od účastníků penzijního připojištění (dále jen "účastník") a státu poskytnutých ve prospěch účastníků, nakládání s těmito prostředky a vyplácení dávek penzijního připojištění.

(3) Penzijní připojištění podle odstavce 2 nesmějí vykonávat jiné osoby než penzijní fondy.

(1) Účastníkem může být fyzická osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území České republiky, která uzavře s penzijním fondem písemnou smlouvu o penzijním připojištění (dále jen "smlouva"). Účast na penzijním připojištění je dobrovolná.

(2) Účastníkem může být dále fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud je účastna důchodového pojištění nebo je poživatelem důchodu z českého důchodového pojištění nebo je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice, která uzavře s penzijním fondem smlouvu.

(3) Splnění podmínek být účastníkem podle odstavců 1 a 2 prokazují účastníci též rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky^1ab), a pokud nebylo přiděleno, číslem pojištěnce vedeným v registru pojištěnců^1ac).

V penzijním připojištění je zakázána diskriminace účastníků zejména z důvodů pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu, zdravotního stavu nebo věku. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se nepovažuje, jestliže se pro účely výpočtu výše penze použijí údaje uvedené v úmrtnostních tabulkách zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy.

(1) Penzijní fond je právnickou osobou se sídlem na území České republiky, která provozuje penzijní připojištění podle tohoto zákona.

(2) Penzijní fond je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku¹⁾, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.

(4) Obchodní firma penzijního fondu musí obsahovat označení "penzijní fond". Jiné osoby nesmějí ve své obchodní firmě ani názvu toto označení používat.

(1) Penzijní fond nelze založit na základě veřejné nabídky akcií.

(2) Penzijní fond může vydávat pouze akcie stejné jmenovité hodnoty znějící na jméno.

(3) Penzijní fond nesmí vydávat akcie za zvýhodněných podmínek pro zaměstnance^1aa) a prioritní akcie.

(4) Hodnota základního kapitálu penzijního fondu musí činit alespoň 50 000 000 Kč. Základní kapitál musí být tvořen pouze peněžitými vklady, které musí být splaceny před podáním žádosti podle § 5.

(5) Zvýšení základního kapitálu nelze provést nepeněžitými vklady. Nové akcie nemohou být nabídnuty k upsání na základě veřejné nabídky k upisování akcií.

(6) K převodu akcií penzijního fondu v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu, provedenému v jedné nebo několika operacích na jakoukoliv osobu nebo více osob jednajících ve shodě^1b), a k nabídce k upsání akcií v rozsahu větším než 10 % základního kapitálu penzijního fondu vybranému zájemci se vyžaduje předchozí souhlas České národní banky. Žádost o udělení souhlasu podává nabyvatel nebo upisovatel. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení žádosti o udělení souhlasu nesdělí, že s převodem či upsáním nových akcií nesouhlasí, platí, že jsou schváleny. Akcionář, který nabyl akcie způsobem uvedeným v tomto odstavci bez souhlasu České národní banky, nesmí vykonávat akcionářská práva uvedená v § 3 odst. 3 písm. a) až c).

(7) Česká národní banka souhlas podle odstavce 6 neudělí, pokud by nabytí uvedeného rozsahu akcií penzijního fondu nebylo v souladu s požadavkem důvěryhodnosti a bezpečnosti penzijního připojištění.

(8) Akcie penzijních fondů, které představují podílovou účast akcionářů v penzijním fondu, nemohou být použity k zajištění závazků.

(1) Ke vzniku a činnosti penzijního fondu je třeba povolení. O udělení povolení rozhoduje na základě písemné žádosti zakladatelů penzijního fondu Česká národní banka. Před vydáním rozhodnutí o žádosti o povolení požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(4) Česká národní banka neudělí povolení, jestliže návrh statutu nebo penzijního plánu nesplňuje požadavky stanovené tímto zákonem nebo jestliže penzijní fond nesplňuje předpoklady pro výplatu navrhovaných dávek penzijního připojištění.

(1) O žádosti o povolení podle § 5 rozhodne Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení žádosti nebo jejího doplnění.

(2) Součástí povolení podle § 5 odst. 1 je schválený statut a penzijní plán, schválení osob navrhovaných za členy představenstva a dozorčí rady penzijního fondu a schválení depozitáře.

(3) Povolení se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

(1) Představenstvo penzijního fondu musí mít nejméně pět členů; dozorčí rada penzijního fondu musí mít nejméně tři členy, přičemž počet jejích členů musí být dělitelný třemi.

(2) Členem představenstva a členem dozorčí rady (dále jen "orgány penzijního fondu") a prokuristou může být jen fyzická osoba starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná a odborně způsobilá, která není fyzickou osobou uvedenou v odstavci 3 a která byla předem schválena Českou národní bankou. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na nového člena orgánu penzijního fondu nebo prokuristu nesdělí, že s návrhem nesouhlasí, má se za to, že návrh schvaluje.

(4) Členy dozorčí rady penzijního fondu nesmějí být zaměstnanci penzijního fondu.

(5) Členové orgánů penzijního fondu jsou povinni plnit své povinnosti tak, aby nebyly poškozeny zájmy účastníků. Členové těchto orgánů a osoby jim blízké⁶⁾ nesmějí kupovat nemovitosti a movité věci, které tvoří majetek penzijního fondu, anebo penzijnímu fondu nemovitosti a movité věci prodávat.

(6) Zaměstnanci penzijního fondu nesmějí být fyzickými osobami uvedenými v odstavci 3. Ustanovení odstavce 5 platí obdobně i pro zaměstnance penzijního fondu.

(7) Členové orgánů a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své funkce nebo zaměstnání, popřípadě v souvislosti s nimi; oprávnění České národní banky při výkonu dohledu nad finančním trhem a Ministerstva financí (dále jen "ministerstvo") při výkonu státního dozoru podle § 45a tím nejsou dotčena. Tato povinnost trvá i po skončení jejich funkce nebo zaměstnání k penzijnímu fondu. Za podmínek stanovených zvláštními předpisy jsou osoby uvedené ve větě prvé pro účely občanského soudního řízení, exekučního řízení podle exekučního řádu, výkonu bankovního dohledu na konsolidovaném základě, trestního řízení, správy daní a při plnění povinnosti vůči příslušné organizační složce ministerstva podle zvláštního právního předpisu o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo zvláštního právního předpisu o provádění mezinárodních sankcí za účelem udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu zproštěny povinnosti mlčenlivosti.

(1) Pro výkon funkce depozitáře pro penzijní fond platí obdobně zvláštní právní předpis upravující výkon této funkce pro investiční společnost a investiční fond⁷⁾, pokud v tomto zákoně není stanoveno jinak.

(2) Změna depozitáře musí být schválena Českou národní bankou, jinak je neplatná. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu depozitáře nesdělí, že se změnou depozitáře nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Česká národní banka může rozhodnout o změně depozitáře penzijního fondu, pokud depozitář porušuje povinnosti stanovené zákonem nebo depozitářskou smlouvou. Depozitářská smlouva zaniká dnem, kdy nabude právní moci rozhodnutí, jímž Česká národní banka rozhodla o změně depozitáře. Nejpozději do jednoho měsíce ode dne zániku depozitářské smlouvy je penzijní fond povinen uzavřít depozitářskou smlouvu s jinou bankou.

(5) Běžný účet u jiné banky, než je depozitář, si může penzijní fond zřídit po oznámení svému depozitáři, a to pouze jako podmínku otevření vkladového účtu. Po zřízení vkladového účtu je penzijní fond povinen zůstatky na tomto běžném účtu převést na vkladový účet nebo na běžný účet vedený u depozitáře.

(6) Při změně depozitáře může mít penzijní fond otevřen samostatný běžný účet pro přijímání a vracení příspěvků účastníků u banky, s níž depozitářská smlouva zanikla, ještě po dobu šesti měsíců ode dne zániku této smlouvy.

(7) Statutární orgán depozitáře a jeho dozorčí rada nesmějí být tvořeny více než z jedné třetiny zaměstnanci penzijního fondu.

(1) Penzijní fond musí mít statut a penzijní plán. Způsob přijímání statutu a jejich změny upravují stanovy penzijního fondu.

(2) Změny statutu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 30 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena.

(3) Změny penzijního plánu musí být schváleny Českou národní bankou, jinak jsou neplatné. Pokud Česká národní banka do 60 dnů ode dne doručení návrhu na změnu nesdělí, že se změnou nesouhlasí, platí, že změna je schválena. Česká národní banka návrh na změnu neschválí, pokud změna nesplňuje požadavky § 5 odst. 4. Před vydáním rozhodnutí o návrhu na změnu penzijního plánu požádá Česká národní banka o stanovisko Ministerstvo práce a sociálních věcí.

(4) Statut a penzijní plán musí být každému přístupné.

(2) Každý penzijní plán musí upravit podmínky nároku účastníků na starobní penzi [§ 21 odst. 1 písm. a)] a jednorázové vyrovnání. Penzijní plán může upravit podmínky pro vznik nároků účastníků výhodněji, než je stanoveno v tomto zákoně, pokud to tento zákon nevylučuje.

(3) Penzijní plán je sestavován jako příspěvkově definovaný penzijní plán, v němž výše penze závisí na úhrnu příspěvků zaplacených ve prospěch účastníka, podílu účastníka na výnosech hospodaření penzijního fondu a věku, od kterého se poskytuje penze (dále jen "příspěvkový penzijní plán").

(4) Jde-li o invalidní penze, může být výše těchto penzí určena vedle pravidel příspěvkového penzijního plánu zároveň též tak, že penzijní fond při splnění stanovených podmínek nároku na tuto penzi zaručuje její dohodnutou výši, popřípadě může být určena i jiným způsobem (dále jen "dávkový penzijní plán"); v tomto případě musí penzijní plán obsahovat kritéria rozdělení výnosů hospodaření penzijního fondu na část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle příspěvkového penzijního plánu, a část, k níž se přihlíží při stanovení výše penze podle dávkového penzijního plánu.

(5) Pokud příspěvkový penzijní plán obsahuje výsluhovou penzi, nesmí být příspěvky určené na tuto penzi vyšší než příspěvky určené na starobní penzi.

(6) Výše penze a příspěvků se v penzijním plánu stanoví podle pojistně matematických zásad s přihlédnutím k výnosům hospodaření penzijního fondu.

(1) Penzijní připojištění vzniká na základě smlouvy mezi fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), a penzijním fondem dnem stanoveným ve smlouvě. Smlouva nesmí obsahovat zneužitelné klauzule v neprospěch účastníka. S jedním penzijním fondem může účastník uzavřít pouze jednu smlouvu; to neplatí v případě smlouvy uzavřené podle § 19 odst. 3 písm. c).

(2) Na smlouvy podle tohoto zákona se nevztahují ustanovení zvláštního právního předpisu upravujícího pojistnou smlouvu⁸⁾.

(3) Zprostředkovatelskou činnost směřující k uzavření smlouvy mezi penzijním fondem a fyzickou osobou, která je způsobilá být účastníkem (§ 2), může vykonávat fyzická nebo právnická osoba pro penzijní fond, který má povolení k činnosti (§ 5 odst. 1).

Před uzavřením smlouvy musí být budoucí účastník seznámen se statutem a penzijním plánem.

(1) Smlouvou se penzijní fond zavazuje poskytovat účastníku dávky penzijního připojištění za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou a účastník se zavazuje platit penzijnímu fondu příspěvky za podmínek, ve výši a způsobem stanoveným penzijním plánem a touto smlouvou.

(2) Součástí smlouvy je penzijní plán, na který se smlouva odvolává a který je k ní připojen.

(3) Penzijní fond je povinen písemně informovat účastníky o změnách penzijního plánu, které se týkají nároků a dávek z penzijního připojištění.

(4) Ve smlouvě může účastník pro případ svého úmrtí určit osobu, které vznikne nárok na odbytné [§ 23 odst. 1 písm. b)]; je-li určeno více osob, musí účastník současně vymezit způsob rozdělení odbytného jednotlivým osobám.

Ve smlouvě je třeba vždy sjednat poskytování starobní penze.

Dojde-li ke změně penzijního plánu, na který se smlouva odvolává, stává se změna penzijního plánu součástí smlouvy, jen pokud se účastník a penzijní fond dohodli na změně smlouvy.

(1) Účastník může penzijní připojištění kdykoliv písemně vypovědět. Penzijní plán může přitom stanovit výpovědní dobu; tato doba začíná prvním dnem kalendářního měsíce po doručení výpovědi a nesmí být delší než dva kalendářní měsíce.

(2) Penzijní fond je povinen účastníku nejpozději do 30 dnů ode dne doručení výpovědi písemně potvrdit její přijetí a sdělit datum zániku penzijního připojištění.

(3) Účastník je povinen písemně oznámit penzijnímu fondu všechny skutečnosti, které mají význam pro trvání penzijního připojištění, a dále změnu těch skutečností, které jsou podmínkou pro splnění informační povinnosti penzijního fondu podle § 14 a 26.

(2) Penzijní připojištění nelze podle odstavce 1 vypovědět, jestliže účastník splnil podmínku pro vznik nároku na penzi spočívající v placení příspěvku po dobu stanovenou penzijním plánem nebo by splnil tuto podmínku do konce výpovědní doby stanovené penzijním plánem.

(2) Dávky penzijního připojištění je penzijní fond povinen vyplácet ve lhůtách a způsobem stanoveným penzijním plánem nebo dohodnutým s příjemcem penze.

(3) Dávky penzijního připojištění se vyplácejí na základě žádosti oprávněného.

(2) Podmínkou nároku na penzi je placení příspěvků na penzijní připojištění po určitou dobu stanovenou penzijním plánem (dále jen "pojištěná doba"), která musí činit nejméně 36 kalendářních měsíců a nesmí být delší než 60 kalendářních měsíců, přičemž dobu 36 kalendářních měsíců nelze v penzijním plánu snížit. Podmínkou nároku na starobní penzi však je, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tuto dobu nelze v penzijním plánu snížit; pojištěná doba nesmí být přitom delší než 120 kalendářních měsíců.

(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro výsluhovou penzi a invalidní penzi stanovenou podle dávkového penzijního plánu; podmínkou nároku na výsluhovou penzi je, aby pojištěná doba činila nejméně 180 kalendářních měsíců, a nároku na uvedenou invalidní penzi, aby pojištěná doba činila nejméně 60 kalendářních měsíců, přičemž tyto délky pojištěné doby nelze v penzijním plánu snížit.

(4) Věk stanovený pro nárok na starobní penzi podle odstavce 1 písm. a) musí být stejný pro ženy i muže, a nesmí být nižší než 60 let; penzijní plán nesmí stanovit věk nižší.

(5) Pozůstalostní penze náleží fyzické osobě, kterou účastník určil ve smlouvě; účastník přitom může určit více osob.

(6) Starobní, invalidní a výsluhová penze náleží jen účastníku.

(7) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají trvalý pobyt na území České republiky, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.

(8) Účastníkovi nebo fyzické osobě určené ve smlouvě, kterým vznikl nárok na dávku penzijního připojištění a kteří nemají bydliště na území členského státu Evropské unie, je penzijní fond povinen na jejich žádost vyplácet dávku do ciziny ve výši a ve lhůtách stanovených penzijním plánem.

(1) Jednorázové vyrovnání náleží účastníku za podmínek stanovených penzijním plánem místo penze.

(2) V případě vzniku nároku na jednorázové vyrovnání a po doručení písemné žádosti o jeho výplatu je penzijní fond povinen vyplatit jednorázové vyrovnání do konce kalendářního čtvrtletí následujícího po měsíci, na který byl poslední příspěvek účastníka zaplacen. Účastníkovi, kterému vznikl nárok na jednorázové vyrovnání a který penzijní připojištění před uplatněním žádosti o jeho výplatu přerušil, je penzijní fond povinen jednorázové vyrovnání vyplatit do tří měsíců po doručení písemné žádosti o jeho výplatu.

(2) Výše odbytného se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem a podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu odpovídajícího výši jím zaplacených příspěvků. Částky státního příspěvku je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu.

(3) Odbytné je penzijní fond povinen vyplatit do tří měsíců ode dne doručení žádosti účastníka nebo fyzické osoby určené ve smlouvě o jeho výplatu. Pokud účastník požádá o výplatu odbytného před zánikem penzijního připojištění, je penzijní fond povinen vyplatit odbytné nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění.

(1) Účastník, jehož penzijní připojištění zaniklo a jemuž nevznikl nárok na penzi a nebylo vyplaceno odbytné, má nárok na převedení příspěvků včetně státního příspěvku a svého podílu na výnosech hospodaření penzijního fondu do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu, pokud s tím tento penzijní fond souhlasí.

(2) Požádá-li účastník o převedení prostředků podle odstavce 1, je penzijní fond povinen je převést nejpozději do tří měsíců ode dne zániku penzijního připojištění. K žádosti o převod prostředků je třeba přiložit souhlas penzijního fondu podle odstavce 1.

(3) Státní příspěvek, který nebyl penzijnímu fondu poukázán za dobu před převedením prostředků podle odstavců 1 a 2, se poukazuje penzijnímu fondu, do jehož penzijního připojištění byly prostředky převedeny, a to na základě jeho žádosti ministerstvu.

Zemřel-li účastník, kterému nebyla vyplácena penze, a nevznikl-li nárok na odbytné podle § 23 odst. 1 písm. b) nebo pozůstalostní penzi, stává se částka vypočtená podle § 23 odst. 2 předmětem dědictví, pokud jsou dědici.

(1) Účastníci musí být každoročně penzijním fondem písemně informováni o výši všech prostředků, které penzijní fond eviduje ve prospěch jejich nároků z penzijního připojištění a o stavu těchto nároků, včetně údaje o výši připsaného procenta zhodnocení prostředků účastníka. Informaci je penzijní fond povinen zaslat nejpozději do jednoho měsíce ode dne konání valné hromady, která rozhoduje o rozdělení zisku, a dále též na žádost účastníka. Za odeslání druhé a další informace je penzijní fond oprávněn požadovat na účastníku úhradu účelně vynaložených nákladů.

(2) Zpráva o hospodaření penzijního fondu a stanovy penzijního fondu musí být dostupné všem účastníkům včetně příjemců penzí. Zpráva o hospodaření penzijního fondu včetně přehledu o uložení a umístění prostředků penzijního fondu a jejich výši a počtu jeho účastníků je součástí písemné informace podle odstavce 1.

(3) Seznam členů orgánů penzijního fondu a seznam akcionářů penzijního fondu, který musí obsahovat údaje podle zvláštního zákona^8a), musí být k dispozici veřejnosti v sídle a všech pobočkách penzijního fondu.

(1) Výše příspěvku účastníka se stanoví na kalendářní měsíc; výše příspěvku přitom nesmí být nižší, něž je částka zakládající nárok na státní příspěvek (§ 29 odst. 2).

(2) Účastník nemůže platit příspěvek současně na penzijní připojištění u více penzijních fondů.

(3) Příspěvky se platí do konce kalendářního měsíce, na který se platí, nebo pokud se příspěvky platí dopředu na delší období, do konce prvního kalendářního měsíce tohoto období. Příspěvek účastníka se považuje za zaplacený do konce kalendářního měsíce, je-li příspěvek do konce kalendářního měsíce připsán na účet penzijního fondu u jeho depozitáře.

(4) Účastník má právo změnit výši svého příspěvku. Změna výše příspěvku je možná pouze do budoucna. V penzijním plánu může být stanovena lhůta pro tuto změnu, která však nesmí být delší než tři kalendářní měsíce ode dne doručení oznámení o změně výše příspěvku.

(5) Za účastníka může s jeho souhlasem platit penzijnímu fondu příspěvek nebo jeho část třetí osoba; účastník je povinen tuto skutečnost předem písemně oznámit penzijnímu fondu. Podle věty první může platit příspěvek nebo jeho část též zaměstnavatel za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Podle věty první mohou rovněž zaměstnavatelé tvořící fond kulturních a sociálních potřeb^8b) hradit z tohoto fondu příspěvek nebo jeho část za své zaměstnance, kteří jsou účastníky podle tohoto zákona. Na příspěvek placený zaměstnavatelem zcela nebo zčásti za své zaměstnance se neposkytuje státní příspěvek. Příspěvek nebo jeho část nemůže být podle věty první až čtvrté hrazen za státní zaměstnance podle služebního zákona^8c).

(6) Doba odkladu placení příspěvků, za kterou účastník doplatil příspěvky, se započítává do pojištěné doby. Doba jiného přerušení placení příspěvků se do pojištěné doby nezapočítává.

(1) Ze státního rozpočtu se poskytují ve prospěch účastníků státní příspěvky.

(2) Penzijní fond je povinen evidovat státní příspěvky poskytnuté ve prospěch jednotlivých účastníků a hospodařit s nimi stejným způsobem jako s příspěvky zaplacenými účastníky.

(1) Na každý kalendářní měsíc náleží za každého účastníka, který včas (§ 27 odst. 3) zaplatil na tento měsíc příspěvek, jeden státní příspěvek.

výše příspěvku      výše státního
účastníka v Kč      příspěvku v Kč
100 až 199          50 + 40 % z částky nad 100 Kč
200 až 299          90 + 30 % z částky nad 200 Kč
300 až 399          120 + 20 % z částky nad 300 Kč
400 až 499          140 + 10 % z částky nad 400 Kč
500 a více          150 Kč

(3) Pokud účastník platí příspěvek za delší období než kalendářní měsíc, stanoví se výše státního příspěvku podle průměrné měsíční výše připadající na toto období.

(4) Při změně depozitáře náleží státní příspěvek podle odstavce 1, i pokud byl příspěvek účastníka zaplacen ve lhůtě stanovené v § 27 odst. 3 u depozitáře penzijního fondu před provedením jeho změny, ještě po dobu šesti kalendářních měsíců po skončení platnosti depozitářské smlouvy.

(5) Pro účely poskytnutí státního příspěvku se výše příspěvku účastníka zaokrouhluje na celé koruny směrem dolů.

(6) Vláda může nařízením zvýšit státní příspěvek.

(1) Penzijní fond podává čtvrtletně žádost o poskytnutí státního příspěvku souhrnně za všechny účastníky, kterým náleží státní příspěvek podle § 29. Součástí žádosti jsou údaje na technickém nosiči dat. Žádost se podává ministerstvu v kalendářním měsíci následujícím po skončení kalendářního čtvrtletí. Žádost se zpracovává za použití informačního systému ministerstva, provozovaného za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem^8d). V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů provede penzijní fond opravu žádosti. Oprava žádosti se podává zároveň se žádostí o státní příspěvek za kterékoliv následující kalendářní čtvrtletí. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 2 ve vztahu k účastníkům, jichž se oprava žádosti týká, neběží.

(2) Ministerstvo je povinno poukázat státní příspěvek za kalendářní čtvrtletí na účet penzijního fondu do konce druhého měsíce následujícího po čtvrtletí, za které se o poskytnutí státního příspěvku žádá.

(3) Částky státního příspěvku poukázané penzijnímu fondu neprávem je penzijní fond povinen vrátit ministerstvu, a to do 30 dnů, kdy zjistil, že tyto částky byly poukázány neprávem, nejpozději do osmi dnů ode dne právní moci rozhodnutí ministerstva o povinnosti vrátit tyto částky. Právo vymáhat neprávem poukázané částky se promlčuje za deset let ode dne jejich poukázání.

(5) O vrácení částek státního příspěvku vyhotoví penzijní fond protokol, jehož součástí jsou údaje na technickém nosiči dat. Vracení částek státního příspěvku se provádí za použití informačního systému ministerstva do desátého dne každého kalendářního měsíce. Při vracení částek státního příspěvku ministerstvo prověří, zda vracená částka není vyšší, než částka poukázaná na účastníka.

(6) Jestliže penzijní fond čerpal státní příspěvek ve vyšší částce, než náležel, a je v prodlení s plněním povinnosti vrátit státní příspěvek ve lhůtách uvedených v odstavci 3, je povinen platit penále ve výši 1 promile z neprávem čerpané částky státního příspěvku za každý den prodlení. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly neprávem čerpané částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále ve výši 1 promile z částek státního příspěvku, které nebyly použity na uspokojení nároků, je penzijní fond povinen platit za každý den prodlení, jestliže tyto částky státního příspěvku nebyly vráceny ministerstvu ve lhůtách uvedených v odstavci 4. Penále se počítá ode dne následujícího po uplynutí těchto lhůt až do dne, kdy byly částky státního příspěvku vráceny ministerstvu. Penále stanoví ministerstvo rozhodnutím; penále vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad podle zákona upravujícího správu daní a poplatků⁹⁾.

(7) Ministerstvo může vyhláškou stanovit způsob podání a náležitosti žádosti o poskytnutí státního příspěvku podle odstavce 1 a způsob podání a náležitosti protokolu o vracení státního příspěvku podle odstavce 5, jestliže by byl dosavadní způsob penzijním fondem zpochybněn.

(1) Penzijní fond musí s majetkem hospodařit s odbornou péčí a s cílem zabezpečit spolehlivý výnos.

(2) Jakmile penzijní fond zjistí, že není způsobilý krýt nároky na dávky z penzijního připojištění, je povinen přijmout opatření k nápravě a neprodleně informovat Českou národní banku.

(3) Penzijní fond nesmí se svým majetkem nakládat způsobem, který by byl v rozporu se zájmy účastníků.

(4) V případě pochybností o způsobilosti penzijního fondu krýt nároky na dávky z penzijního připojištění může Česká národní banka na svůj náklad zajistit ověření této způsobilosti znalcem.

(5) Penzijní fond může obhospodařování svého majetku svěřit třetí osobě; pravidla o podmínkách pro svěření majetku fondu kolektivního investování k obhospodařování podle zvláštního právního předpisu o kolektivním investování platí obdobně^9a).

Jinou činnost než penzijní připojištění mohou penzijní fondy vykonávat, jen pokud tato jiná činnost bezprostředně souvisí s penzijním připojištěním.

(1) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem musí být umísťovány s odbornou péčí tak, aby byla zaručena bezpečnost, kvalita, likvidita a rentabilita skladby finančního umístění jako celku.

(3) Peněžní prostředky shromážděné penzijním fondem mohou být uloženy i na vkladových účtech, vkladních knížkách a na vkladech potvrzených vkladovým certifikátem nebo vkladním listem, a to u banky nebo pobočky zahraniční banky na území České republiky nebo u banky se sídlem na území členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Výše takto uložených prostředků u jedné banky nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu nebo 20 000 000 Kč, popřípadě ekvivalent této částky v cizí měně.

(4) Penzijní fond je povinen cenný papír koupit jen za nejnižší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče koupit, a prodat jen za nejvyšší cenu, za kterou by jej bylo možné při vynaložení odborné péče prodat. Splnění podmínky stanovené v předchozí větě je penzijní fond povinen prokázat.

(5) Pro výpočet hodnoty cenného papíru v majetku penzijního fondu platí přiměřeně ustanovení zvláštního právního předpisu, který stanoví způsob výpočtu hodnot cenných papírů v majetku fondu kolektivního investování^11c).

(6) Ocenění nemovitostí a movitých věcí se musí provést před jejich nákupem a dále ve lhůtách stanovených ve statutu penzijního fondu, nejméně však jedenkrát ročně. Ocenění se provede podle předpisů platných v době, kdy se ocenění provádí. Pokud tyto předpisy neexistují, provede ocenění soudní znalec nezávislý na penzijním fondu.

(7) Zajišťovací obchody, zejména derivátové a opční, může penzijní fond uzavírat pouze za předpokladu, že slouží ke snižování rizik plynoucích z kurzů cenných papírů, úrokových měr a devizových kurzů aktiv nacházejících se v portfoliu penzijního fondu. Pokud lze tyto obchody uzavírat na veřejném trhu, je penzijní fond povinen uzavírat je pouze na veřejném trhu a dále na regulovaných trzích členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, které jsou povoleny příslušným úřadem členského státu, za předpokladu, že jsou denně oceňovány spolehlivým a ověřitelným způsobem a penzijní fond má možnost je kdykoliv zpeněžit a uzavřít za jejich tržní hodnotu. Vypořádání těchto obchodů může provádět pouze banka, která je depozitářem penzijního fondu.

(1) Hodnota cenných papírů vydaných jedním emitentem nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b).

(2) Celková hodnota movitých a nemovitých věcí nesmí tvořit více než 10 % majetku penzijního fondu.

(3) V majetku penzijního fondu nesmí být více než 20 % z celkové jmenovité hodnoty cenných papírů vydaných jedním emitentem. Toto omezení se nevztahuje na dluhopisy uvedené v § 33 odst. 2 písm. a) a b).

(4) Nejméně 70 % majetku penzijního fondu musí být umístěno nebo uloženo do aktiv znějících na měnu, ve které jsou vyjádřeny závazky penzijního fondu vůči účastníkům. Nejvíce 70 % majetku penzijního fondu může být umístěno podle § 33 odst. 2 písm. c) až f). Nejvíce 5 % majetku penzijního fondu může být umístěno jinak, než je uvedeno v § 33 odst. 2 písm. a) až f) a § 33 odst. 3.

(5) Při uplatnění nákupních a předkupních práv vyplývajících z cenných papírů a při změnách kurzů cenných papírů, změnách ocenění nemovitostí a movitých věcí mohou být podíly uvedené v předchozích odstavcích překročeny nejdéle na dobu šesti měsíců, během které musí být zabezpečeno rozložení rizika podle předchozích odstavců.

(6) Penzijní fond je povinen neprodleně oznámit České národní bance překročení limitů uvedených v odstavcích 1 až 4.

(7) Penzijní fond nesmí nakupovat akcie jiného penzijního fondu a vydávat dluhopisy.

(1) Penzijní fond rozděluje zisk tak, že nejméně 5 % připadá do rezervního fondu a nejvíce 10 % se rozděluje podle rozhodnutí valné hromady, pokud se dále nestanoví jinak; zbylá část se použije ve prospěch účastníků a osob, jejichž penzijní připojištění zaniklo v roce, za který se zisk rozděluje.

(2) Pokud hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond^12a) a další fondy tvořené ze zisku. Nestačí-li tyto zdroje, musí být ztráta kryta snížením základního kapitálu. Hodnota základního kapitálu nesmí klesnout pod částku uvedenou v § 4 odst. 4.

(1) Penzijní fond je povinen nejdéle do tří měsíců po skončení pololetí a kalendářního roku zveřejňovat zprávy o svém hospodaření a přehled o umístění prostředků penzijního fondu (§ 33 odst. 1), jejich uložení (§ 33 odst. 2) a jejich výši.

(2) U penzijních fondů, které existují déle než tři roky, se v roční zprávě o hospodaření uvádí přehled výsledků hospodaření za poslední tři roky.

(3) Zprávy o hospodaření se předkládají i České národní bance, ministerstvu a depozitáři.

(1) Penzijní fond je povinen průběžně evidovat stav příspěvků zaplacených ve prospěch jednotlivých účastníků v rozdělení na příspěvky účastníka, příspěvky účastníka nárokovatelné pro odpočet ze základu daně z příjmů^12b) účastníkem, který je poplatníkem daně, příspěvky placené zaměstnavatelem a na ostatní příspěvky zaplacené ve prospěch účastníka. Dále je penzijní fond povinen odděleně evidovat stav státních příspěvků jednotlivých účastníků a podílů na výnosech hospodaření penzijního fondu.

(2) Příspěvky účastníků a státní příspěvky účtuje penzijní fond v souladu s účetními metodami podle zvláštního právního předpisu¹³⁾.

(3) Prostředky, z nichž se stanoví výsluhová penze, musí být vedeny odděleně; to platí obdobně pro invalidní penzi, jejíž výše se stanoví na základě dávkového penzijního plánu.

(1) Používat údajů penzijního fondu lze jen se souhlasem penzijního fondu.

(2) Informace, které se týkají jednotlivého účastníka, je možné poskytovat jen s jeho souhlasem; to neplatí, jde-li o poskytnutí údajů České národní bance při výkonu dohledu nad finančním trhem nebo ministerstvu při výkonu státního dozoru v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku (§ 45a).

(1) Zrušení a likvidace penzijního fondu se řídí obchodním zákoníkem s odchylkami dále stanovenými.

(2) Penzijní fond se zrušuje též dnem uvedeným v rozhodnutí České národní banky o odnětí povolení z důvodů uvedených v § 43 odst. 1 písm. d).

(3) K rozdělení nebo fúzi penzijních fondů je třeba povolení České národní banky; přitom se postupuje přiměřeně podle § 5 a 6. Při rozdělení nebo splynutí penzijních fondů mohou vzniknout pouze penzijní fondy podle tohoto zákona.

(4) Likvidátora penzijního fondu jmenuje a odvolává Česká národní banka.

(5) Návrh na povolení zápisu likvidátora do obchodního rejstříku a na výmaz likvidátora z obchodního rejstříku podává likvidátor.

(6) Penzijní fond v likvidaci nesmí uzavírat nové smlouvy podle § 12 odst. 1.

(1) Účastník u penzijního fondu, který byl zrušen rozdělením nebo splynutím, se stává účastníkem u nově vzniklého penzijního fondu, pokud do jednoho měsíce ode dne, kdy byl písemně vyrozuměn o zrušení penzijního fondu a podmínkách penzijního připojištění u nově vzniklého penzijního fondu, neodmítne penzijní připojištění u nově vzniklého penzijního fondu. Nároky z penzijních plánů zrušených penzijních fondů se převádějí do penzijního připojištění u nově vzniklých penzijních fondů, a to způsobem stanoveným v penzijním plánu nově vzniklého penzijního fondu.

(2) Podle odstavce 1 se postupuje obdobně při zrušení penzijního fondu sloučením.

(1) Při zrušení penzijního fondu bez právního nástupce se nároky účastníků vypořádají výplatou jednorázového vyrovnání nebo odbytného, pokud se penzijní fond nedohodne s účastníkem o převedení prostředků do penzijního připojištění u jiného penzijního fondu.

(2) Částka odpovídající státnímu příspěvku, která nebyla použita na uspokojení nároků podle odstavce 1, se vrací státnímu rozpočtu.

(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají dohledu, který vykonává Česká národní banka. Státní dozor v rozsahu stanoveném v § 45a vykonává ministerstvo. Kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních právních předpisů tím nejsou dotčena.

(2) Při výkonu dohledu Česká národní banka dohlíží na dodržování tohoto zákona, zvláštních právních předpisů, statutu a penzijního plánu, jakož i rozhodnutí vydaných Českou národní bankou a dbá na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu dohledu a státního dozoru si Česká národní banka a ministerstvo vzájemně poskytují všechny informace a zjištění, které mohou být významné pro výkon jejich působnosti. Na plnění vzájemné informační povinnosti se nevztahuje povinnost zachovávat mlčenlivost.

(4) Při výkonu dohledu může Česká národní banka požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon dohledu. Pověření zaměstnanci České národní banky jsou při výkonu dohledu oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.

(5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit České národní bance jí vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon dohledu nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace v písemné nebo ústní formě.

(7) Česká národní banka vede seznam všech penzijních fondů a uveřejňuje jej způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Sankce podle odstavce 1 písm. b) až d) lze uložit ve lhůtě do jednoho roku ode dne, kdy se Česká národní banka dozvěděla o porušení nebo neplnění povinnosti, o porušení statutu nebo penzijního plánu, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení nebo nesplnění povinnosti, porušení statutu nebo penzijního plánu došlo.

(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění^13c) podle zvláštního právního předpisu^13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu^13e).

(1) Člen orgánu penzijního fondu se dopustí přestupku tím, že z majetku penzijního fondu koupí věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, anebo penzijnímu fondu věc, jejíž hodnota přesahuje částku 5 000 Kč, prodá.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

(1) Právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že provozuje penzijní připojištění bez povolení podle § 5.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 20 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavců 2 a 3 pokuta do 5 000 000 Kč.

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. O výši pokuty, uložené penzijnímu fondu, se sníží část zisku, která se rozděluje podle § 35 na základě rozhodnutí valné hromady.

(3) Při určení hodnoty věci uvedené v § 43a odst. 1 se vychází z ceny, za kterou se věc, která byla koupena nebo prodána, v době a místě uskutečnění koupě nebo prodeje prodává, a nelze-li takto hodnotu věci zjistit, vychází se z účelně vynaložených nákladů na obstarání stejné nebo obdobné věci.

(4) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(6) Ze správních orgánů uvedených v odstavci 5 písm. b) projedná správní delikt uvedený v § 43b odst. 2 písm. a) ten správní orgán, který zahájí správní řízení jako první. Je-li správní řízení zahájeno u každého z těchto orgánů v tentýž den, správní delikt projedná Česká národní banka.

(7) Pokuty za správní delikty vybírá a vymáhá místně příslušný finanční úřad. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(1) Činnost penzijního fondu a depozitáře podle tohoto zákona podléhá státnímu dozoru ministerstva v rozsahu povinností stanovených tímto zákonem penzijnímu fondu v souvislosti s poskytováním a vracením státního příspěvku.

(2) Při výkonu státního dozoru ministerstvo dohlíží na dodržování tohoto zákona a penzijního plánu a dbá na ochranu účastníků.

(3) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje seznamy účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.

(5) Prověření údajů uvedených v odstavci 4 písm. a), b) je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok, prověření údaje uvedeného v odstavci 4 písm. c) dvakrát za kalendářní rok. Údaje uvedené v odstavci 4 poskytuje Ministerstvo vnitra na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat. Pro prověření aktuálního stavu údajů v rozsahu uvedeném v odstavci 4 je ministerstvo oprávněno získávat údaje z informačního systému evidence obyvatel též způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(6) Za účelem ověření splnění podmínek fyzické osoby být účastníkem podle § 2 odst. 2 je ministerstvo povinno dále prověřit, zda fyzická osoba je účastna veřejného zdravotního pojištění v České republice. Ke splnění uvedené povinnosti je ministerstvo oprávněno požadovat čtyřikrát za kalendářní rok prověření údajů o jménu, případně jménech, příjmení, číslu pojištěnce a o datu zániku účasti pojištěnce na veřejném zdravotním pojištění v České republice z registru pojištěnců, vedeného Ústředím Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky podle zvláštního právního předpisu^1ac). Údaje uvedené v tomto odstavci poskytuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky na základě žádosti ministerstva v elektronické podobě podle zvláštního právního předpisu upravujícího elektronický podpis nebo na technickém nosiči dat.

(7) Při výkonu státního dozoru ministerstvo prověřuje vznik nároku účastníka na dávku penzijního připojištění a na její výplatu a vznik nároku na převedení příspěvků včetně státního příspěvku podle § 24.

(8) Při výkonu státního dozoru ministerstvo uloží, aby penzijní fond nebo depozitář odstranily zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě a aby informovaly ministerstvo o plnění přijatých opatření.

(9) Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně.

(10) Při výkonu státního dozoru ministerstva nad penzijním fondem a depozitářem se obdobně použijí ustanovení § 42 odst. 4 a 5.

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro penzijní připojištění ustanovení občanského zákoníku.

(2) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro rozhodování České národní banky a ministerstva ustanovení správního řádu¹⁴⁾. O rozkladu proti rozhodnutí České národní banky v prvním stupni rozhoduje bankovní rada České národní banky. Nejde-li o rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta, podaný rozklad nemá odkladný účinek.

(3) V souvislosti s plněním svých úkolů podle tohoto zákona jsou ministerstvo a penzijní fond oprávněny vést evidenci, zpracovávat nebo shromažďovat rodná čísla nositelů rodných čísel uvedených ve smlouvě, případně obdobných identifikačních čísel, pokud nebylo rodné číslo přiděleno.

(4) Česká národní banka informuje ministerstvo o svých pravomocných rozhodnutích podle § 5 odst. 1, § 9 odst. 3 a § 43 odst. 1 písm. d) tohoto zákona.

(1) Právnické osoby, které mají ve svém obchodním jménu nebo názvu označení "penzijní fond", jsou povinny do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona uvést své obchodní jméno nebo název do souladu s tímto zákonem (§ 3 odst. 3).

(2) Za nesplnění povinnosti uvedené v odstavci 1 může ministerstvo uložit pokutu do 1 000 000 Kč; pokutu lze uložit ve lhůtě do tří měsíců ode dne, kdy se ministerstvo dozvědělo o nesplnění této povinnosti.