Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 29.1.2008 o trestním řízení

29.1.2008 | Sbírka:  1/2008 (ZA) | Částka:  1/2008ASPI
1/2008
POKYN OBECNÉ POVAHY
nejvyšší státní zástupkyně
ze dne 29. ledna 2008
o trestním řízení
Změna: 4/2008
Změna: 6/2008
Změna: 14/2008
Změna: 1/2009
Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, stanovím:
ČÁST PRVNÍ
Obecná ustanovení
Čl. 1
Příslušnost
(1) Nedošlo-li k postoupení věci nebo jejímu přikázání jinému soudu, ve věcech, v nichž vyšetřování o trestných činech spáchaných příslušníkem Policie České republiky (dále jen "policie"), Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace (dále jen "policista")1) konal státní zástupce, je příslušný pro řízení před soudem státní zástupce krajského státního zastupitelství, které ve věci podalo obžalobu, není-li stanoveno jinak.2)
(2) Příslušným k podání návrhu Nejvyššímu soudu ve věci vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení3) nebo zda je někdo osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu,4) je dozorový státní zástupce. Nejvyššímu státnímu zastupitelství zašle stejnopis návrhu.
Čl. 2
Příslušnost vrchního státního zastupitelství
(1) Příslušnost státního zástupce vrchního státního zastupitelství k dozoru5) má přednost před příslušností jiného státního zástupce až do rozhodnutí vrchního státního zastupitelství o příslušnosti.
(2) Trestnými činy, jimiž byly dotčeny finanční nebo ekonomické zájmy Evropské unie, nejsou trestné činy spáchané ve vztahu k finančním prostředkům pocházejícím z rozpočtu Evropské unie v souladu se stanovenými kritérii, jejichž pozdější vlastníci nebo osoby vlastnící věci za ně pořízené s nimi nakládali řádně, a až poté se tyto věci nebo majetek stanou předmětem protiprávního jednání třetích osob.
(3) Proti usnesení vrchního státního zastupitelství o příslušnosti k výkonu dozoru11) není stížnost přípustná.12) Před rozhodnutím o příslušnosti si státní zástupce vyžádá písemný souhlas nejvyššího státního zástupce; k žádosti připojí spisový materiál s odůvodněným stanoviskem k zamýšlenému postupu. Ve výroku usnesení se uvede, že se vydává s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce.
(4) Usnesení se doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství, nižšímu státnímu zastupitelství, policejnímu orgánu s pokynem k založení do trestního spisu,13) obviněnému a obhájci.
(5) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství, který vykonával ve věci dozor a nepředal ji nižšímu státnímu zastupitelství před podáním obžaloby, je příslušný pro celé řízení před soudem13a).
Čl. 3
Spory o příslušnost
(1) Vznikne-li spor o příslušnost mezi policejními orgány v prověřování,14) státní zástupce učiní opatření, aby věc převzal příslušný policejní orgán.
(2) Předloží-li policejní orgán spisy státnímu zástupci se stanoviskem, že se ve věci, která mu byla předána jiným policejním orgánem k vyšetřování, nepovažuje za příslušného,15) státní zástupce učiní neprodleně opatření, aby věc převzal příslušný orgán. Shledá-li, že je dána věcná příslušnost policejního orgánu, který mu spisy předložil, zašle mu je s případnými pokyny k dalšímu postupu.
Čl. 4
Odnětí a přikázání věci
(1) Zjistí-li státní zástupce při výkonu dozoru, že příslušným k prověřování nebo vyšetřování je jiný policejní orgán anebo považuje-li státní zástupce za potřebné, aby věc dále prověřoval nebo vyšetřoval jiný policejní orgán, odejme ji a přikáže jinému policejnímu orgánu.16)
(2) Proti usnesení státního zástupce o odnětí věci policejnímu orgánu,16) nebo o tom, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu,17) není stížnost přípustná.12) Součástí usnesení je výrok o přikázání věci jinému policejnímu orgánu nebo o tom, aby úkony prováděla jiná osoba služebně činná.
(3) Nejblíže společně vyšší státní zastupitelství rozhodne o přikázání věci jinému nižšímu státnímu zastupitelství18) poté, co vedoucí státní zástupce rozhodne o svém vyloučení usnesením. O odnětí a přikázání věci může toto státní zastupitelství rozhodnout i z jiných důležitých důvodů.19)
Čl. 5
Rozhodování o vyloučení
Vydal-li rozhodnutí o vyloučení z vykonávání úkonů trestního řízení20) policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná, státní zástupce o stížnosti nerozhoduje a postoupí ji vedoucímu policejního orgánu. Věc přezkoumá na základě žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu21) nebo z vlastního podnětu. Zjistí-li, že rozhodnutí policejního orgánu, osoby v něm služebně činné nebo vedoucího policejního orgánu je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší je.22) Nebylo-li vydáno odpovídající rozhodnutí, i když byly pro jeho vydání splněny zákonné podmínky, rozhodne o odnětí věci policejnímu orgánu16) nebo o tom, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná.17)
Čl. 6
Pokyny nižšímu státnímu zastupitelství
(1) Odmítnutí splnění pokynu23) musí nižší státní zastupitelství předložit vyššímu státnímu zastupitelství písemně ve lhůtě 20 dnů od doručení pokynu. Je-li splnění pokynu vázáno zákonnou lhůtou, je třeba odmítnutí předložit nejpozději dva dny před dnem, na který připadá konec lhůty. Odmítá-li se pokyn k zajištění osob a věcí nebo operativně pátracích prostředků,24) předloží je nižší státní zastupitelství bezodkladně.
(2) Usnesení o odnětí věci nižšímu státnímu zastupitelství25) se doručí státnímu zastupitelství, jemuž byla věc odňata, a policejnímu orgánu s pokynem, aby je založil do trestního spisu, obviněnému a obhájci.26)
ČÁST DRUHÁ
Trestní stíhání a dozor
Oddíl první
Dozor
Čl. 7
Obecné ustanovení
V závažných věcech, zejména vazebních, státní zástupce pravidelně prověřuje stav přípravného řízení, účastní se důležitých procesních úkonů, popřípadě si o nich vyžádá protokoly. Zjistí-li poznatek, který zakládá důvod pro výkon působnosti státního zastupitelství na jiném úseku, učiní o tom záznam, jeho opis založí do dozorového spisu a záznam předá příslušnému státnímu zástupci.
Čl. 8
Náprava nedostatků
Zjistí-li státní zástupce závažné nedostatky v postupu policejního orgánu, může na ně písemně upozornit vedoucího příslušného policejního orgánu. Jinak předloží dozorový spis se záznamem o zjištěných závažných nedostatcích s návrhem na projednání věci s příslušným vedoucím pracovníkem policejního orgánu vedoucímu státnímu zástupci, který může věc projednat s příslušným vedoucím pracovníkem a navrhnout opatření k nápravě. O projednání se pořídí záznam, který se založí do dozorového spisu. Nevedlo-li projednání k nápravě, vedoucí státní zástupce informuje vedoucího nadřízeného policejního orgánu s požadavkem odstranění nedostatků. O tom uvědomí nejblíže vyšší státní zastupitelství.
Čl. 9
Žádosti o přezkoumání postupu
(1) Učiní-li obviněný v průběhu přípravného řízení návrh na zastavení trestního stíhání nebo návrh na jiné rozhodnutí, jímž přípravné řízení končí, státní zástupce prověří postup policejního orgánu, zda se nevyskytují průtahy v řízení nebo závady, a osobu, která žádost podala, vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání.21) Podal-li po doručení takového návrhu ve věci obžalobu, lze vyřízení návrhu učinit součástí vyrozumění o podání obžaloby.27)
(2) Přezkoumávání postupu státního zástupce z podnětu žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu28) je možné jen, koná-li vyšetřování koná státní zástupce.1)
Čl. 10
Prověrky a informace o stavu prověřování a vyšetřování
(1) Prověrky spisových materiálů policejního orgánu29) provede státní zástupce zejména ve vazebních věcech a ve věcech skutkově, důkazně či právně složitých, zpravidla nejméně jedenkrát za dva měsíce, není-li stanoveno jinak.30) Za prověrku se považuje i přezkoumání spisu.
(2) Záznam o prověrce, který obsahuje údaje o stavu přípravného řízení, zjištěných nedostatcích a provedených opatřeních, státní zástupce založí do dozorového spisu, stejnopis záznamu o prověrce zašle policejnímu orgánu k založení do stejnopisu trestního spisu.
(3) Stav prověřování a vyšetřování státní zástupce zjišťuje rovněž na podkladě ústních informací, které vyžaduje od policejního orgánu; o jejich obsahu podle povahy věci učiní záznam do dozorového spisu.
Čl. 11
Konzultant
V úředním záznamu státního zástupce o přibrání konzultanta,31) se uvede důvod přibrání, jeho jméno, pracovní zařazení a obor speciálních znalostí. Konzultanta nelze v téže věci přibrat jako znalce,32) ani od něho vyžádat odborné vyjádření.33) Za činnost konzultanta se neposkytuje odměna.
Čl. 12
Pokyn či souhlas k vydání usnesení
Pokyn či souhlas státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení34) musí být písemný. Za souhlas se nepovažuje vzetí na vědomí zamýšleného postupu policejního orgánu.
Oddíl druhý
Postup před zahájením trestního stíhání
Čl. 13
Vyřizování podání, která nejsou trestním oznámením
(1) Prověřování státní zástupce neprovádí. Je oprávněn objasnit v potřebném rozsahu povahu podání označeného jako trestní oznámení.35)
(2) Státní zástupce provádějící výslech, činí-li se u státního zastupitelství ústně trestní oznámení, je povinen poučit oznamovatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje,36) a popřípadě o nutnosti souhlasu poškozeného.37)
(3) Je-li příslušnému státnímu zastupitelství doručeno podání označené jako trestní oznámení, státní zástupce přezkoumá, zda v podání jsou uvedeny základní skutečnosti k podezření z trestného činu.38) Jestliže v podání nejsou uvedeny takové skutečnosti, státní zástupce je vrátí podateli s poučením, jak nedostatky odstranit a jaké důsledky by mělo jejich neodstranění v přiměřené lhůtě, kterou mu stanoví. Výjimečně může policejnímu orgánu uložit39) provedení úkonů podle zákona o policii40) k objasnění povahy podání. Jestliže není podání doplněno nebo jeho doplnění nepřichází v úvahu, státní zástupce podatele vyrozumí o zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti, věc odloží nebo odevzdá příslušnému orgánu.
(4) Podání, která ani po doplnění neobsahují údaje, z nichž lze učinit závěr o podezření z trestného činu, ač oznamovatel tvrdí, že jde o trestní oznámení, se odloží47) nebo odevzdají příslušnému orgánu k projednání přestupku, jiného správního deliktu, kázeňského či kárného provinění,48) sepsal- li policejní orgán záznam o zahájení úkonů trestního řízení. V ostatních případech je třeba podatele o závěru spočívajícím ve zjevné neodůvodněnosti podezření z trestné činnosti vyrozumět.
(5) Podání, která nejsou podatelem podepsána, nelze-li z nich učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, se bez dalšího založí.
(6) Další podání, která nejsou trestními oznámeními, státní zástupce podle povahy věci vyřídí zejména vrácením podateli a jeho stručným poučením nebo postoupením příslušnému orgánu. Rozhodnutí o tom nevydává. Podatel se o učiněném opatření vyrozumí.
(7) Poznatky státního zastupitelství z jiných úseků činnosti, z informačních prostředků, tiskovin, apod. jsou jiným podnětem k trestnímu stíhání, lze-li na jejich podkladě učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu.38)
Postup při vyřizování trestních oznámení a jiných podnětů k trestnímu stíhání
Čl. 14
(1) Státní zástupce předá trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání učiněné na státním zastupitelství neprodleně příslušnému policejnímu orgánu s pokynem k prověření.49) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, je-li odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osoba, trestní stíhání není nepřípustné, a nebude-li dočasně odloženo trestní stíhání,50) vydá státní zástupce pokyn k vydání usnesení o zahájení trestního stíhání.51)
(2) Týkají-li se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání prověřování nebo vyšetřování konaného policejním orgánem a uvádějí se v nich skutečnosti, které neměly vliv na přípustnost úkonu policejního orgánu, či nemají vztah k věci, v níž státní zástupce vykonává dozor, plní povinnosti ohledně takového trestního oznámení nebo jiného podnětu k trestnímu stíhání státní zástupce příslušný k vyšetřování trestných činů policistů.1)
(3) Týkají-li se trestní oznámení nebo jiný podnět k trestnímu stíhání prověřování nebo vyšetřování konaného policejním orgánem a údaje v nich uvedené souvisejí s obhajobou obviněného nebo jejich prověření je důležité pro objasnění věci, činí úkony nezbytné k jejich prověření dozorový státní zástupce; o tom písemně uvědomí státního zástupce příslušného k vyšetřování trestné činnosti policistů. Přitom je oprávněn39) vyžádat šetření kontrolních útvarů Policie či Inspekce ministra vnitra.52) Je-li k trestnímu stíhání nebo k odložení53) nebo odevzdání věci,48) jež vyplynuly z šetření i z dalších zjištění, příslušný státní zástupce jiného státního zastupitelství, postoupí mu opis podstatné části spisového materiálu.
Čl. 15
Zjistí-li státní zástupce při přijímání oznámení o podezření z trestného činu, že je nutno oznamovatele vyslechnout jako svědka nebo provést s oznamovatelem rekognici,54) neboť jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon,55) učiní opatření, aby výslech provedl příslušný policejní orgán, jemuž uloží sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení. Současně navrhne soudci účast.56)
Čl. 16
Operativně pátrací prostředky
(1) Jsou-li dány důvody k použití operativně pátracích prostředků24) a nelze-li pro ohrožení účelu trestního řízení rozhodnutí o jejich použití odložit na dobu, kdy věc převezme k prověřování příslušný policejní orgán, státní zástupce projedná jejich použití bezodkladně s vedoucím policejního orgánu nebo útvaru policie pověřeného prováděním operativně pátracích prostředků. V závažných případech a nejde-li o použití agenta, je státní zástupce oprávněn uložit57) použití operativně pátracích prostředků policejnímu orgánu nebo útvaru Policie.
(2) Udělit povolení k použití operativně pátracích prostředků elektronickou poštou58) lze, je-li zaručeno utajení úkonu.59)
(3) Připouští-li zákon možnost provést úkon pro neodkladnost bez předchozího písemného povolení státního zástupce, přezkoumá státní zástupce neprodleně poté, co jej policejní orgán o dodatečné udělení povolení požádá, podmínky provedení úkonu i důvody, pro které si policejní orgán povolení neopatřil předem.
Čl. 17
Předstíraný převod
Při vydání povolení k předstíranému převodu dbá státní zástupce, aby jeho provedením nebylo nepřípustným způsobem zasahováno do jednání osob, vůči nimž má být úkon použit, zejména aby nebyli podněcováni k trestné činnosti, jíž dosud nepřipravovali, ani se o ni nepokusili.
Čl. 18
Sledování osob a věcí
Prodlužuje-li po uplynutí stanovené doby státní zástupce dobu dalšího sledování osob a věcí, je povinen vyhodnotit dosavadní výsledky sledování z hlediska účelu, kterého má být jím dosaženo, a prodlouží dobu sledování jen v rozsahu nezbytně nutném. Obdobně postupuje, podává-li novou žádost soudci o prodloužení doby sledování.60)
Čl. 19
Použití agenta
(1) Dospěje-li státní zástupce k závěru, že má být použit agent,61) předá věc policejnímu orgánu s pokynem, aby neprodleně projednal s vrchním státním zastupitelstvím62) použití agenta. Současně vrchní státní zastupitelství o svém pokynu informuje s odůvodněním. Má-li být jako agent použit policista cizího státu,63) postupuje státní zástupce podle zvláštního pokynu obecné povahy.64)
(2) Posuzování činnosti agenta65) zahrnuje i prověření, zda agent při své činnosti volí prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech. Státní zástupce vrchního státního zastupitelství o výsledku použití agenta informuje dozorového státního zástupce a dohodne s ním další postup. Při podání této informace musí být zajištěna ochrana utajovaných informací.59) Záznam o výsledku použití agenta66) se do trestního spisu založí jen, vedla-li činnost agenta ke zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení a záznam má být použit jako důkaz.
Čl. 20
Záznamy o zahájení úkonů trestního řízení a protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech
Po doručení záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo protokolů o neodkladných a neopakovatelných úkonech67) státní zástupce přezkoumá věcnou příslušnost policejního orgánu a posoudí důvody pro využití dozorových oprávnění.68) Učiní opatření k předání věci příslušnému policejnímu orgánu, popř. může rozhodnout o odnětí a přikázání věci.69) Zjistí-li, že záznam neobsahuje náležitosti podle zákona, upozorní na to policejní orgán a uloží opatření k nápravě (jeho opravu či doplnění, vydání pokynu k odložení věci a sepsání nového záznamu). Státní zástupce může takový záznam zrušit,22) jen pokud nebyly provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony.70)
Čl. 21
Postup při provádění výslechů svědků před zahájením trestního stíhání
(1) Státní zástupce dbá, aby výslech svědků byl v prověřování prováděn jen za podmínky, jde-li o
a) neodkladný nebo neopakovatelný úkon,55) nebo
b) výslech osoby mladší než patnáct let,71)
c) výslech osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti,
d) výslech osoby, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak,
e) výslech poškozeného a svědků, hrozí-li z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo je reprodukovat, lze-li v případech výslechu osob, nejde-li o neodkladný či neopakovatelný úkon, předpokládat, že prověřování bude trvat delší dobu.72)
(2) Státní zástupce zvažuje podmínky, za nichž přichází v úvahu v hlavním líčení přečíst protokol o výpovědi svědka, za nichž lze protokol o takovém výslechu pouze předestřít k vysvětlení rozporů, a to za účelem použitelnosti jako důkazů v řízení před soudem, nebude-li výslech svědka opakován ve vyšetřování.
(3) Je-li prováděn výslech svědka nebo rekognice jako úkon neodkladný nebo neopakovatelný, státní zástupce projedná se soudcem,73) aby úkon byl proveden v době co nejkratší. Skutečnost, že byl návrh na provedení úkonu za účasti soudce učiněn, se poznamená v protokolu o úkonu, pokud soudce nevyžaduje, aby byl návrh učiněn písemně. Státní zástupce se zpravidla úkonu prováděného za přítomnosti soudce zúčastní; dbá o uvedení skutečností, na jejichž základě je úkon neodkladným nebo neopakovatelným, v protokolu.74)
Čl. 22
Přezkoumávání rozhodnutí o skončení prověřování
(1) Domáhá-li se osoba, které se usnesení o odložení věci přímo týká, přezkoumání rozhodnutí státního zástupce, kterým byla stížnost proti usnesení o odložení věci53) zamítnuta, přezkoumá toto rozhodnutí státní zástupce nejblíže vyššího státní zastupitelství.75) Shledá-li vyšší státní zastupitelství, že ve věci byl porušen zákon, dá pokyn76) k pokračování prověřování a podatele o tom vyrozumí. Jinak podání odloží a o výsledku přezkoumání podatele vyrozumí s poučením, že budou-li podány shodné podněty, nebudou již přezkoumávány a podatel nebude vyrozumíván.77)
(2) Dojde-li státnímu zastupitelství opakovaný podnět, který obsahuje nové skutečnosti, státní zástupce předá věc policejnímu orgánu a podatele o učiněném opatření vyrozumí.
Oddíl třetí
Ochrana svědka
Čl. 23
(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že svědku či osobě podávající vysvětlení78) nebo osobě blízké zřejmě hrozí vážné nebezpečí, státní zástupce dbá, aby policejní orgán neprodleně přikročil k utajení totožnosti i podoby svědka79) anebo k poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci svědkovi.80)
(2) Státní zástupce navrhne, aby ohrožené osobě81) byla poskytnuta ochrana. Návrh musí obsahovat jméno a příjmení osoby, popis skutku, jeho právní posouzení a odůvodnění návrhu. Dále se uvede, která opatření mají být u chráněné osoby uplatněna.82)
(3) Považuje-li státní zástupce za dostatečné opatření utajení podoby a totožnosti svědka,79) dbá, aby policejní orgán
a) poučil o možnosti takového postupu osobu podávající vysvětlení,83) a požádá-li tato osoba o utajení totožnosti, poznamenal v úředním záznamu důvody, pro které požaduje utajení totožnosti; v řízení dále vedl údaje o totožnosti této osoby i o dalších skutečnostech, z nichž je možné totožnost zjistit, odděleně až do doby, než bude rozhodnuto, zda bude vyslechnuta jako svědek a zda bude vypovídat pod utajenou totožností,79)
b) svědka nebo osobu podávající vysvětlení předvolal zásadně osobně nebo prostřednictvím jiné osoby služebně činné v policejním orgánu a v souvislosti s předvoláním této osobě navrhl způsob zajištění jejího utajení,
c) při sdělování obhájci o provedení výslechu takového svědka neuvedl údaje, z nichž by mohl zjistit totožnost svědka,84)
d) předvolání svědka nebo osoby podávající vysvětlení provedl v potřebném předstihu, aby je bylo možno náležitě poučit,85)
e) zabezpečil příchod svědka k výslechu i jeho odchod tak, aby se nemohl setkat s obviněným, obhájcem či jinými osobami, které by mohly totožnost svědka odhalit,
f) zajistil, že obhájci bude znemožněno zjistit totožnost svědka,86)
g) bude-li provádět výslech svědka bez možnosti náležité přípravy, vyhotovil protokol o výslechu svědka se smyšleným jménem a úvodní část protokolu o výslechu svědka vložil do spisu nebo obálky, jež budou vedeny odděleně od trestního spisu,
h) vznikne-li důvod k utajení podoby a totožnosti svědka až v průběhu jeho výslechu za přítomnosti obhájce, vyžádal neprodleně od obhájce vyjádření, zda obviněnému nebo jiné osobě sdělil totožnost svědka; jestliže se tak dosud nestalo, po skončení výslechu zabezpečil odchod svědka bez možnosti setkání s obviněným, obhájcem a dalšími osobami, a obhájce poučil o přístupu k utajovaným informacím,87) nejde-li o případ, kdy poučení není třeba,88)
i) neshledal-li důvody k utajení podoby a totožnosti svědka,79) neprodleně mu předložil příslušný spisový materiál a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odložil výslech svědka do doby, než státní zástupce rozhodne; hrozí-li nebezpečí z prodlení, postupoval tak, že totožnost svědka zůstane zatím utajena,89)
j) v odůvodněných případech utajil totožnost a podobu svědka dodatečně, jestliže obviněný ani obhájce nebyli dosud seznámeni s totožností svědka nebo obhájce učiní vyjádření, že obviněnému nebo jiné osobě nesdělil totožnost svědka, nebo utajil pouze některé osobní údaje svědka (místo pobytu) anebo totožnost svědka utajil pouze ve vztahu k některým z obviněných.
(4) Vyžádá-li si státní zástupce spis nebo obálku obsahující údaje o skutečné totožnosti svědka, nakládá se s nimi podle zvláštních předpisů.90)
Oddíl čtvrtý
Přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání
Čl. 24
(1) Státní zástupce po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání přezkoumá, zda
a) usnesení je zákonné91) a bylo vydáno příslušným policejním orgánem; je-li dána příslušnost státního zástupce ke konání vyšetřování ve věcech trestných činů policistů, postoupí neprodleně věc tomuto státnímu zástupci,
b) trestní stíhání obviněného je přípustné,92)
c) policejní orgán pořídil překlad usnesení o zahájení trestního stíhání nebo jeho části a obviněnému jej doručil, je-li to nutné,93)
d) usnesení bylo doručeno státnímu zástupci ve lhůtě 48 hodin.
(2) Nepodařilo-li se usnesení o zahájení trestního stíhání doručit osobě, která má být obviněna, proto, že je neznámého pobytu nebo z jiných závažných důvodů, a konání řízení proti uprchlému94) nepřichází v úvahu, státní zástupce ve věci pravidelně - jedenkrát za 6 měsíců, a vydal-li předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu,95) jedenkrát za 3 měsíce - dotazy u policejního orgánu zjišťuje, zda nebylo možné usnesení o zahájení trestního stíhání doručit nebo konat řízení proti uprchlému.
Oddíl pátý
Předchozí souhlas k postupu policejního orgánu a další oprávnění státního zástupce
Čl. 25
(1) K vydání předchozího souhlasu policejnímu orgánu96) přistoupí státní zástupce na základě znalosti skutkového stavu. Po předložení příslušného záznamu, protokolu nebo jiného dokladu, při prověrce spisu nebo zpracování obžaloby, návrhu na potrestání nebo jiného rozhodnutí státní zástupce ověří, zda informace v žádosti o předchozí souhlas odpovídala skutečnosti a zda úkon, k němuž dal souhlas, byl proveden podle zákona.
(2) Státní zástupce při přezkoumávání úkonů, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně nebylo možno souhlasu dosáhnout. Zjistí-li závady, písemně na ně upozorní příslušného nadřízeného policejního orgánu, popřípadě i prostřednictvím vedoucího státního zástupce, a učiní další neodkladná opatření.
(3) Má-li státní zástupce vyslovit dodatečný souhlas k rozhodnutí policejního orgánu o zajištění peněžních prostředků nebo jejich blokaci nebo zaknihovaných cenných papírů,97) zajištění nemovitosti,98) jiné majetkové hodnoty99) nebo náhradní hodnoty zajišťované místo peněžních prostředků, zaknihovaných cenných papírů, nemovitosti nebo jiné majetkové hodnoty,100) musí být splněny podmínky pro provedení těchto úkonů policejním orgánem bez jeho předchozího souhlasu; dále platí, že musí být splněny podmínky k vydání souhlasu již v době provádění těchto úkonů. Jinak státní zástupce rozhodnutí policejního orgánu zruší.
(4) O každém souhlasu, jeho odmítnutí a o výsledku přezkoumání postupu policejního orgánu učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.
(5) Obdobně státní zástupce postupuje při podání žádosti,101) vydání nařízení,102) pokynu, příkazu,103) rozhodnutí o žádosti oprávněných osob104) a vyslovení souhlasu.105)
Čl. 26
Vyžadování údajů pro účely trestního řízení, nařízení sledování účtu a prodloužení doby sledování
(1) Požaduje-li státní zástupce údaje pro účely trestního řízení105) nebo před podáním návrhu na vydání nařízení o sledování bankovního účtu nebo účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů a pro účely prodlužování doby sledování105), dbá, aby rozsah vyžadovaných údajů, zásah do bankovního tajemství nebo tajnosti údajů z evidence cenných papírů i doba sledování účtu byly omezeny na míru nezbytnou pro posouzení věci, odpovídaly závažnosti trestného činu a byla učiněna opatření k jejich ochraně.106)
(2) V návrhu na nařízení o sledování účtu a na prodloužení doby sledování se uvede
a) přesné označení účtu, který má být sledován, a údaje o majiteli účtu,
b) adresa banky nebo Střediska cenných papírů,
c) účel sledování účtu,
d) doba, po kterou bude sledování trvat, ne delší 6 měsíců,
e) způsob sdělování údajů o operacích prováděných na účtu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.
Oddíl šestý
Návrhy na rozhodnutí soudu v přípravném řízení
Čl. 27
Návrhy státního zástupce podávané soudu
(1) Před podáním návrhu na vydání předchozího souhlasu,107) opatření,108) rozhodnutí,109) příkazu, nařízení či povolení,110) nebo podnětu k podání návrhu111) soudu státní zástupce zkoumá, zda zásah do základních práv a svobod je v konkrétní věci odůvodněný, zákonný a přiměřený.112) Návrh na povolení použití agenta a na prodloužení doby jeho použití113) předkládá vrchnímu soudu státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu působí dozorový státní zástupce. Nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal.114) Návrhy115) označí příslušným stupněm utajení.116)
(2) Návrh na ustanovení obhájce obviněnému v případech nutné obhajoby,117) návrh na sdělení údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu118) a návrh na sledování osob a věcí, má-li být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků,119) jakož i na prodloužení doby takového sledování,120) podá státní zástupce jen, neučinil-li tak policejní orgán; může si podání těchto návrhů vyhradit.
(3) Nevyhoví-li státní zástupce žádosti policejního orgánu o podání návrhu na vydání předchozího souhlasu,107) opatření,108) rozhodnutí,109) příkazu, nařízení či povolení,110) nebo podnětu k podání návrhu111) soudu, sdělí důvody policejnímu orgánu a učiní záznam do dozorového spisu.
Čl. 28
Předkládání návrhů a stížností soudu
(1) Státní zástupce předkládá soudu návrh,121) že obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo za sníženou odměnu;122) návrh může učinit i z vlastního podnětu.123) Vyjadřuje se k návrhu poškozeného, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu.124)
(2) Státní zástupce předkládá soudu125) spisový materiál spolu s podanou stížností proti jeho usnesení,126) nevyhověl-li ji. Spisový materiál se stížností předkládá též, byla-li podána proti usnesení policejního orgánu, jímž rozhodoval o zajištění,127) nebylo-li usnesení státním zástupcem zrušeno, nebo jímž policejní orgán rozhodl o uložení pořádkové pokuty.128)
Oddíl sedmý
Dozor ve vazebních věcech
Čl. 29
Zadržení osoby podezřelé
(1) Státní zástupce vydá předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé z trestného činu129) na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního spojení informace potřebné pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i telefonem, faxem nebo elektronickou poštou; státní zástupce o tom učiní do dozorového spisu záznam a uvede důvody naléhavosti.
(2) Při udělení souhlasu k zadržení státní zástupce určí podle povahy věci policejnímu orgánu, který zadržení provede, lhůtu, v níž mu bude předán protokol o výslechu zadržené osoby, usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál. Lhůtu určí tak, aby mohl v zákonné lhůtě130) podat návrh na vzetí do vazby. Přesný čas doručení spisových materiálů policejním orgánem poznamená do dozorového spisu.
(3) Po doručení spisových materiálů státní zástupce přezkoumá, zda policejní orgán131) sepsal protokol o zadržení s náležitostmi podle zákona,132) zda osobu vyslechl a zda bylo vůči ní účinně zahájeno trestní stíhání.133) Přezkoumá i odůvodněnost podezření z trestné činnosti a skutečnosti odůvodňující vazbu. Jde-li o úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta,134) či je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,135) zjišťuje, zda byla policejním orgánem dostatečně zadokumentována existence důvodu vazby.136) Považuje-li za nezbytné provést další úkony či důkazy, uloží jejich provedení policejnímu orgánu. Shledá-li nedůvodné omezení osobní svobody, překážku trestního stíhání, nebo nebyl-li zjištěn důvod vazby,137) propustí zadrženou osobu na svobodu.
Čl. 30
Zadržení obviněného
(1) Státní zástupce dbá, aby mu zadržení obviněného138) bylo policejním orgánem bezodkladně ohlášeno. Při ohlášení určí policejnímu orgánu lhůtu k předání protokolu o zadržení a dalšího materiálu, který je nezbytný k tomu, aby mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. O svých opatřeních učiní záznam do dozorového spisu, kde uvede přesný čas zadržení obviněného a přesný čas ohlášení.
(2) Jde-li o méně závažný trestný čin,134) státní zástupce přezkoumá, zda ve vztahu k obviněnému je dán důvod vazby.136) Není-li tomu tak a nepřichází-li v úvahu zjištění takového důvodu dodatečně, vydá příkaz k propuštění obviněného ze zadržení na svobodu. Obdobně postupuje, je-li zřejmé, že trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody.135)
Čl. 31
Návrh na vzetí do vazby
(1) Návrh na vzetí do vazby podá státní zástupce zpravidla na návrh policejního orgánu. Podá-li návrh sám, sdělí to policejnímu orgánu. Před podáním návrhu na vzetí do vazby státní zástupce zkoumá, zda důvody vazby139) včetně odůvodněnosti podezření z trestné činnosti jsou podloženy konkrétními skutečnostmi. Zjistí-li, že obviněný působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,140) navrhne soudu, aby ve výroku rozhodnutí tuto skutečnost konstatoval. Státní zástupce při posuzování podmínek k podání návrhu zváží i omezení týkající se méně závažných trestných činů,34) popřípadě i důvody, které by v případě, že by obviněný již byl ve vazbě, vedly k jeho propuštění z vazby na svobodu,135) stejně tak i důvody vazby, které vylučují užití těchto omezení,136) a zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nabídl-li obviněný nebo jiná osoba záruku, peněžitou záruku, dohled probačního úředníka nebo slib, vyjádří se státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby k této nabídce.
(2) Předcházelo-li podání návrhu na vzetí do vazby zadržení, dbá státní zástupce, aby návrh na vzetí do vazby byl soudu doručen nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo omezení osobní svobody. Doba, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle zvláštních zákonů141) se do lhůty 48 hodin započítává jen, pokud k omezení osobní svobody došlo v souvislosti s trestním řízením. Návrh státní zástupce doručí sám nebo prostřednictvím zaměstnance státního zastupitelství, justiční stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán142) s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis návrhu, který založí do dozorového spisu. V návrhu soudce upozorní na důležité skutečnosti, např. že obviněný žádá o ustanovení obhájce, či je zapotřebí tlumočníka.
(3) Uložil-li státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním orgánem policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než soudce vyslechne obviněného,143) protokoly o těchto úkonech předloží soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem.
Čl. 32
Náležitosti návrhu a účast státního zástupce při rozhodování soudu
(1) Návrh na vzetí do vazby obsahuje zejména
a) osobní údaje obviněného (u osob bez jakýchkoliv dokladů a u cizinců nebo osob bez státní příslušnosti bez dokladů lze totožnost obviněného prokázat postupem podle zvláštního zákona),144) a místo, kde se v době podání návrhu nachází,
b) stručný popis skutkových zjištění včetně důvodů zadržení,
c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, jeho zákonné pojmenování i číselné označení,
d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti představují důvody vazby136) i při trestním stíhání obviněného pro méně závažné trestné činy,134) anebo v případech, kdy je již v této době zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,135)
e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení ustanovení trestního řádu; jde-li o koluzní důvod vazby, i důvody uvedené v § 71 odst. 2 větě druhé tr. ř., byly-li zjištěny, a návrh na to, aby v rozhodnutí byly tyto skutečnosti výslovně konstatovány,
f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že trestný čin spáchal obviněný, a jaké skutečnosti odůvodňují důvody vazby uvedené v návrhu,
g) zdůvodnění, proč s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením,
h) dobu zadržení s uvedením dne a hodiny a ustanovení trestního řádu, podle něhož k zadržení došlo; je třeba započítat i dobu omezení osobní svobody podle zvláštních zákonů,141) došlo-li k němu v souvislosti s trestním řízením,
i) má-li obviněný obhájce, jméno a sídlo obhájce,
j) osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, bydliště, údaje k stíhané trestné činnosti) spoluobviněných, kteří se již nacházejí ve vazbě,145)
k) upozornění, že je požadována účast obhájce při výslechu před soudem,146)
l) další důležité skutečnosti týkající se osoby obviněného, průběhu zadržení a případné vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení řádné ostrahy obviněného; týká-li se návrh více obviněných, uvedou se všechny údaje ohledně každého z nich.
(2) Je-li dán důvod nutné obhajoby,117) obviněný nemá obhájce a prohlásil-li, že si obhájce nezvolí, přičemž policejní orgán nepodal návrh na ustanovení obhájce, státní zástupce ještě před podáním návrhu na vzetí obviněného do vazby příslušný návrh podá.
(3) Je-li třeba účasti obviněného u vyšetřovacích úkonů po podání návrhu na vzetí do vazby, uvede státní zástupce v návrhu tuto skutečnost s uvedením místa a času předpokládaného úkonu. Státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby navrhne soudu, aby v příkazu k přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména spoluobviněných, kteří již jsou ve vazbě včetně potřeby je umístit do různých věznic, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na to, zda obviněný může být zařazen do práce, a nebyl měněn jeho vzhled.
(4) Státní zástupce se výslechu obviněného před soudem143) zpravidla zúčastní.
Čl. 33
Přezkoumávání důvodnosti vazby v přípravném řízení
(1) Jde-li o koluzní důvod vazby, státní zástupce dbá, aby v případě, že nebude zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,140) a tato skutečnost nebude konstatována soudem již v rozhodnutí o vzetí do vazby, nebo nebude vyhověno návrhu státního zástupce na ponechání obviněného ve vazbě z uvedeného důvodu, byl obviněný z vazby propuštěn na svobodu nejpozději den následující po uplynutí zákonné lhůty.147)
(2) Je-li obviněný ve vazbě i z jiného důvodu vazby než jen z důvodu koluzního, státní zástupce vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu, o skončení koluzního důvodu vazby uplynutím zákonné lhůty147a).
(3) Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby na svobodu, jestliže v průběhu přípravného řízení došlo ke změně právního posouzení na méně závažný trestný čin,134) či je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,135) a do této doby nebylo konstatováno soudem, že obviněný se dopustil jednání odůvodňujícího vazbu.136)
(4) Propouští-li se obviněný z vazby na svobodu a nejde-li o případ, kdy pominuly důvody vazby,148) usnesení o propuštění obviněného z vazby na svobodu se nevydává. Příkaz k propuštění obviněného z vazby na svobodu je nutno bezodkladně doručit věznici, ve které je vazba vykonávána, a ověřit, zda byl doručen.
(5) Zjistí-li státní zástupce, že určitý důvod vazby pominul, ale některý z důvodů vazby trvá (zúžení důvodů vazby), rozhodne usnesením o změně důvodů vazby; o stížnosti proti tomuto usnesení rozhoduje soud.149) O změně důvodů vazby státní zástupce vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu.150)
(6) Zjistí-li státní zástupce, že další důvod vazby nově vznikl (rozšíření důvodů vazby), navrhne soudu, aby o změně důvodů vazby rozhodl.
(7) Je-li obviněný ve vazbě pro koluzní důvod vazby a má- li státní zástupce za to, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání,140) podá návrh soudu, aby bylo rozhodnuto o tom, že se obviněný nadále ponechává ve vazbě z tohoto důvodu. Výslechu obviněného před soudcem se zpravidla zúčastní. Obdobně státní zástupce postupuje, vyjde-li v průběhu přípravného řízení najevo, že obviněného je třeba upozornit na změnu právní kvalifikace na některý méně závažný trestný čin134) či je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,135) a současně byl zjištěn důvod vazby.136)
Čl. 34
(1) Podal-li obviněný žádost o propuštění z vazby, státní zástupce přezkoumá, zda důvody vazby trvají, a pokud žádosti obviněného nevyhoví, předloží ji do pěti pracovních dnů od doručení151) soudu k rozhodnutí se svým stanoviskem spolu s trestním spisem. O předložení žádosti soudu obviněného vyrozumí.
(2) Byla-li žádost o propuštění z vazby na svobodu obviněným podána předtím, než státní zástupce podal na tohoto obviněného obžalobu, ale o žádosti nebylo ke dni doručení obžaloby soudu soudem152) rozhodnuto nebo nebylo rozhodnuto o stížnosti podané proti usnesení soudu o žádosti, státní zástupce o podání obžaloby vyrozumí podle povahy věci buď soud, který má o žádosti rozhodovat, anebo soud, který má rozhodovat o stížnosti proti rozhodnutí o žádosti. Na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o propuštění z vazby na svobodu, upozorní soud, u něhož obžalobu podává.
Čl. 35
Peněžitá záruka
(1) V usnesení o přípustnosti přijetí peněžité záruky se uvede i poučení obviněného a osoby, která peněžitou záruku složila, na dobu trvání peněžité záruky,153) a na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu154) nebo může být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení.155)
(2) Nevyhoví-li státní zástupce návrhu na přijetí peněžité záruky,156) ve lhůtě pěti pracovních dnů jej předloží soudu.151)
(3) O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o přípustnosti přijetí peněžité záruky nebo o změně tohoto rozhodnutí rozhoduje soud.150)
(4) Státní zástupce může změnit své rozhodnutí o přípustnosti přijetí peněžité záruky a o její výši a způsobu složení do doby propuštění obviněného z vazby na svobodu, jen došlo-li k podstatné změně okolností,157) zejména
a) vyšla-li najevo další trestná činnost obviněného, bylo-li již proti němu pro ni zahájeno trestní stíhání a ve věci je konáno společné řízení,158) nebo
b) je-li obviněný nově stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 73a odst. 1 větě druhé tr. ř. a je současně dán předstižný důvod vazby, nebo
c) u obviněného byl soudem konstatován důvod koluzní vazby.159)
(5) Rozhodne-li státní zástupce o zrušení peněžité záruky160) nebo podá-li návrh na její připadnutí státu,154) přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro vzetí obviněného do vazby, a případně podá soudu návrh na vzetí obviněného do vazby nebo návrh na vydání příkazu k zatčení.161)
Čl. 36
Omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
Přiměřeně podle ustanovení o náležitostech návrhu na vzetí do vazby a o přezkoumávání její důvodnosti se postupuje při podávání návrhu na omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody,162) ohledně lhůty jeho trvání a žádostí o zrušení nebo zmírnění omezení.
Čl. 37
Návrh na vydání příkazu k zatčení
(1) K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce trestní spis obsahující usnesení o zahájení trestního stíhání133) s dokladem o oznámení obviněnému. V návrhu uvede popis skutku, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován a skutečnosti, které odůvodňují vzetí do vazby.139) Rovněž uvede okolnosti vztahující se k nemožnosti zajistit přítomnost obviněného při výslechu.
(2) Provádí-li se po vydání příkazu k zatčení další dokazování, které je významné z hlediska rozhodnutí soudu o vzetí do vazby osoby, na niž byl vydán příkaz k zatčení, státní zástupce průběžně předkládá soudu stejnopisy protokolů o takových důkazech.
(3) Pominuly-li dodatečně důvody pro vydání příkazu k zatčení, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho odvolání.
Čl. 38
Rozhodování o dalším trvání vazby
(1) Usnesení, jímž se obviněný ponechává ve vazbě,163) obsahuje
a) osobní údaje obviněného,
b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností zakládajících důvody vazby,
c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, jeho zákonné pojmenování i číselné označení,
d) zdůvodnění, které skutečnosti představují důvody vazby,136) je-li trestní stíhání vedeno pro méně závažný trestný čin,134) nebo je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,135)
e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení ustanovení trestního řádu,
f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z nichž vyplývá důvodnost trestního stíhání,
g) uvedení úkonů, které dosud nebylo možno ve věci provést, včetně zdůvodnění,
h) jde-li o opětovné rozhodnutí o dalším trvání vazby,164) poukaz na obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nebylo možno věc skončit, a zdůvodnění, proč propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařen nebo podstatně ztížen účel trestního stíhání.
(2) Není-li rozhodnuto o dalším trvání vazby v zákonných lhůtách,163) státní zástupce propustí obviněného na svobodu nejpozději následující den po uplynutí lhůty, na niž bylo trvání vazby omezeno.165) Příkaz k propuštění z vazby na svobodu doručí věznici a ověří jeho doručení.
(3) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení až do podání obžaloby v souvislosti s prověrkami a dotazy na stav vyšetřování přezkoumává, zda jsou nadále podmínky pro to, aby skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl nadále posuzován jako trestný čin, jemuž odpovídá určitá doba vazby.166) Zjistí-li, že tento skutek je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla určenou dobu, obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některé vazební důvody nadále trvají. V případě, že změna právního posouzení vyplývá přímo z trestního zákona,167) musí být obviněný propuštěn z vazby na svobodu ihned.
(4) Nejvyšší přípustné doby trvání vazby jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto pokynu obecné povahy.
(5) Státní zástupce zabezpečí překlad usnesení o ponechání obviněného ve vazbě93) a obviněnému jej doručí v zákonných lhůtách;163) týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen ta jeho část, která se týká příslušného obviněného, lze-li ji oddělit od zbývající části usnesení. O rozhodnutí o ponechání obviněného nadále ve vazbě je třeba vyrozumět bez průtahů věznici;168) vyrozumění se týká i jeho právní moci.169)
Čl. 39
Informace poškozeného a svědka
(1) Dospěje-li státní zástupce k závěru, že poškozenému nebo svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, dbá, aby poškozený nebo svědek byli poučeni o možnosti žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby nebo z ní uprchl.170) Požádá-li poškozený nebo svědek o tyto informace, státní zástupce poškozeného nebo svědka vyrozumí o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo o jeho uprchnutí z vazby, jestliže v této době mu již byl předložen návrh na podání obžaloby, sám koná ve věci vyšetřovací úkony nebo po doručení spisu po vrácení věci k došetření nebo poté, co mu byla věc přikázána Nejvyšším soudem,171) pokud spis nevrátil s pokyny k doplnění policejnímu orgánu. Vyrozumívá-li poškozeného nebo svědka o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo jeho uprchnutí policejní orgán, státní zástupce to přezkoumá.
(2) Státní zástupce vyrozumí věznici o podání žádosti poškozeným nebo svědkem o informace,172) koná-li v této době řízení. Obdobně vyrozumí věznici o postoupení vazební věci jinému státnímu zastupitelství.173)
Oddíl osmý
Podávání dalších návrhů a žádostí soudu
Čl. 40
Zajištění nebo blokace peněžních prostředků, nemovitosti, jiné majetkové hodnoty a náhradní hodnoty
(1) Rozhodne-li státní zástupce o zajištění peněžních prostředků či jejich blokaci nebo zajištění zaknihovaných cenných papírů, zajištění nemovitosti, jiné majetkové hodnoty nebo náhradní hodnoty, v usnesení zakáže okamžikem doručení rozhodnutí jakékoli dispozice s peněžními prostředky, které se nacházejí na účtu, se zaknihovanými cennými papíry, nemovitostí, jinou majetkovou hodnotou nebo náhradní hodnotou, na něž se usnesení vztahuje, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Podle povahy a druhu zajištění stanoví v usnesení další zákazy či omezení vyplývající ze zákona.
(2) Zrušil-li státní zástupce usnesení policejního orgánu,174) v usnesení neodkazuje též na § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř. Byla-li proti usnesení o zajištění podána stížnost, státní zástupce zašle usnesení osobě, která stížnost podala; věc v takovém případě soudu nepředkládá.127)
(3) Zajišťují-li se peněžní prostředky na účtu, v usnesení o zajištění se uvede, že se vztahuje i na peněžní prostředky dodatečně došlé na účet i na příslušenství peněžních prostředků, jež se nacházely na účtu, když bylo bance nebo jinému subjektu doručeno usnesení o zajištění, je-li ohledně těchto prostředků dán důvod zajištění;175) konkrétní částka zajištěných peněžních prostředků se uvede vždy ve výroku usnesení.
(4) Zajišťuje-li se jiná majetková hodnota, jejímu majiteli se zakáže, aby ji po oznámení usnesení převedl na jiného nebo ji zatížil. V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty lze omezit výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou majetkovou hodnotou. Dále se majiteli jiné majetkové hodnoty uloží, aby státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k jiné majetkové hodnotě předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak odpovídá za škodu tím způsobenou. V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty se její majitel vyzve k vydání všech listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné jiné majetkové hodnotě, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě.176) Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy soudu.177)
(5) Usnesení o zajištění peněžních prostředků nebo o zajištění zaknihovaných cenných papírů se jejich majiteli i obviněnému a jeho obhájci doručí poté, co banka nebo jiné subjekty, které vedou účet pro jiného, anebo osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů, zajištění provedly.
Čl. 41
Návrh odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a na jeho prodloužení
(1) Státní zástupce před podáním návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu (dále jen "odposlech") nebo návrhu na jeho prodloužení soudci ověří, zda je trestní řízení vedeno pro zvlášť závažný úmyslný trestný čin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva a jsou splněny i ostatní zákonné podmínky178). Učiní tak zejména posouzením, zda užitá právní kvalifikace odpovídá skutku popsanému v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo v usnesení o zahájení trestního stíhání. Při tom je nutno vycházet z konkrétních skutkových okolností věci v době, kdy má být takový návrh podán; je třeba prověřit, zda odposlechem mohou být zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení a že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo by jeho dosažení jinak bylo podstatně ztížené.
(2) V návrhu na vydání příkazu k odposlechu nebo na prodloužení doby jeho provádění179) se uvede zejména
a) uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa,
b) konkrétní skutkové okolnosti, které vydání příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují,
c) je-li trestní řízení vedeno pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, odkaz na tuto smlouvu,
d) popis skutkových okolností nebo skutku, o který se jedná a v němž je spatřován trestný čin, a jeho právní kvalifikace,
e) vyhodnocení dosavadního průběhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a důvody k navrhované době prodloužení, jde-li o návrh na prodloužení doby jeho trvání,
f) přehled již nařízených odposlechů u téhož účastníka telekomunikační služby, uživatele telefonní nebo jiné stanice, v téže věci s uvedením spisových značek soudu,
g) vlastní návrh na vydání příkazu soudce či na prodloužení doby jeho provádění, včetně doby, po kterou má odposlech a záznam trvat.
(3) Po doručení opisu příkazu k odposlechu vydaného soudcem státní zástupce předá neprodleně stejnopis policejnímu orgánu, který bude odposlech zajišťovat. S příkazem, protokolem o odposlechu a dalšími opatřeními týkajícími se tohoto úkonu se nakládá tak, aby nebyl zmařen jeho účel a výsledky úkonu bylo možno použít v dalším řízení.
Čl. 42
Protokol o odposlechu
(1) Státní zástupce dbá, aby policejní orgán založil do trestního spisu protokol.180) Vychází z toho, že je třeba odlišit
a) zvukový záznam rozhovoru účastníků odposlouchávané stanice pořízený automatickým záznamovým zařízením, zaznamenaný na nepřepisovatelném přenosném datovém médiu (dále jen "zvukový nosič"), které obsahuje veškerou komunikaci vedenou prostřednictvím odposlouchávané stanice za rozhodné období,
b) část zvukového záznamu, která je na základě rozhodnutí státního zástupce a policejního orgánu důležitá pro trestní řízení a má být použita jako důkaz; ohledně ní se pořídí samostatný zvukový nosič, který je opatřen protokolem s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i označením Útvaru zvláštních činností Policejního prezidia, který záznam pořídil,181)
c) ostatní zvukové záznamy, které policejní orgán nebo státní zástupce nepovažují za důležité pro trestní řízení, a jež se označí, uschovají odděleně od spisu a v protokolu se poznamená, kde jsou uloženy,
d) přepis zvukového záznamu, který slouží k orientaci policejního orgánu nebo státního zástupce o obsahu zvukového záznamu.
(2) Státní zástupce se seznámí se zvukovým záznamem odposlouchávané stanice v rozsahu potřebném pro vymezení části záznamu, jež má být použita jako důkaz, a v době potřebné pro účely případného využití výsledku provedeného odposlechu jako důkazu již v přípravném řízení, pokud tomu nebrání závažné důvody. Má-li být podán návrh na rozhodnutí soudu v přípravném řízení, státní zástupce zváží vhodnost zařazení výsledku úkonu do trestního spisu. Má-li za to, že by nahlédnutím obviněného nebo obhájce182) do této části spisu došlo ke zmaření účelu řízení, o neumožnění nahlédnutí do spisu soud v návrhu na vzetí do vazby nebo v jiném návrhu výslovně požádá.
(3) Má-li obviněný nebo obhájce v přípravném řízení nahlédnout do části spisu obsahující záznam, jenž má být použit jako důkaz, nebo jeho přepis, a tyto písemnosti jsou označeny příslušným stupněm utajení,59) státní zástupce dbá, aby obviněný i obhájce byli poučeni,183) nejde-li o případ, kdy se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení a poučením.184)
Čl. 43
Ukončení odposlechu
(1) Státní zástupce u policejního orgánu prověřuje, zda odposlech je neprodleně přerušen, bylo-li po zahájení trestního stíhání zjištěno, že obviněný komunikuje s obhájcem,185) nebo ukončen
a) odpadne-li důvod pro odposlech,
b) změní-li se totožnost účastníka telekomunikační služby nebo uživatele telefonní nebo jiné stanice, nejedná-li se o případ, kdy v době podání návrhu a vydání příkazu k odposlechu nebyly tyto údaje známy; to neplatí, dojde-li pouze ke změně účastnického telefonního čísla.
(2) Vyjde-li v průběhu trestního řízení nebo trestního stíhání najevo, že odposlechem nemohou být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní stíhání nebo že účastník telekomunikační služby anebo uživatel telefonní nebo jiné stanice zjistil, že je odposlech prováděn, státní zástupce vydá pokyn, aby byl odposlech ukončen; o tom se vyrozumí soudce, který odposlech nařídil.
Čl. 43a
Přezkum zákonnosti odposlechu
(1) Povinnost informovat osobu o prováděném odposlechu185a) má státní zástupce i v případech, v nichž řízení skončilo rozhodnutím policejního orgánu. K podání této informace je příslušný dozorový státní zástupce.
(2) Obdrží-li státní zastupitelství návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu185b), zašle jej bez prodlení Nejvyššímu soudu a jeho stejnopis spolu se souvisejícím spisovým materiálem státního zastupitelství současně předloží Nejvyššímu státnímu zastupitelství.
Čl. 44
Odposlech bez příkazu soudce
Státní zástupce dbá, aby nařídil-li policejní orgán provedení odposlechu bez příkazu soudce,186) ho o tom neprodleně informoval. Přezkoumá, zda odposlech byl nařízen v řízení vedeném pro trestný čin, pro který je možno tento úkon provést, a zda po celou dobu prováděného odposlechu je použití této právní kvalifikace odůvodněno. Má-li státní zástupce za to, že odposlechem nemohou být sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení, nebo zjistí-li přezkoumáním postupu policejního orgánu, že souhlas účastníka odposlouchávané stanice nebyl platně učiněn nebo byl vzat zpět anebo že je odposlech prováděn v řízení vedeném pro jiný než zákonem vymezený trestný či, uloží policejnímu orgánu, aby ihned provádění odposlechu ukončil a záznamy zničil. Zjištěné informace nelze v dalším řízení použít. Nařídil-li provedení odposlechu státní zástupce, přiměřeně se užijí ustanovení o odposlechu nařízeném soudcem.
Čl. 45
Zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, sledování osob a věcí a zjišťování údajů v mobilním telefonu
(1) Státní zástupce v přípravném řízení dbá o náležité odlišení zjišťování údajů o telekomunikačním provozu187) a sledování osob a věcí, je-li zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků.119) Podle ustanovení o sledování osob a věcí se postupuje zejména, mají-li být zjišťovány údaje, které umožní zjistit provoz a identifikaci přístroje či jeho držitele, jde- li o zjištění místa výskytu a pohybu mobilního telefonu a tím i totožnosti držitele přístroje.
(2) Byl-li v přípravném řízení vydán nebo odňat,188) zajištěn při jiných úkonech trestního řízení189) nebo nalezen telefon, údaje uložené v telefonu (zprávy a lokalizační údaje), které byly doručeny volanému předtím, než telefon získaly orgány činné v trestním řízení, lze zjišťovat bez příkazu k odposlechu nebo příkazu ke zjišťování údajů z telekomunikačního provozu.
Oddíl devátý
Odměna a náhrada hotových výdajů obhájce nebo zmocněnce
Čl. 46
(1) Státní zástupce rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce190) nebo zmocněnce,191) vedl-li řízení v době, kdy obhájci nebo zmocněnci povinnost obhajovat nebo zastupování skončila. Jinak vrátí návrh obhájci nebo zmocněnci, aniž by rozhodoval usnesením, a tento postup odůvodní.
(2) Usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů lze zčásti nárok přiznat a zčásti návrh zamítnout. Při rozhodování o nároku obhájce nebo zmocněnce poškozeného na odměnu a náhradu hotových výdajů státní zástupce přezkoumává pouze správnost účtování úkonů právní pomoci.
(3) Vykonatelné usnesení o výši odměny a náhradě hotových výdajů opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem, aby byla částka uhrazena do 30 dnů od právní moci usnesení. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového spisu.
(4) Na návrh obhájce nebo zmocněnce může státní zástupce i před pravomocným skončením trestního stíhání přijmout opatření, aby obhájci nebo zmocněnci byla poskytnuta přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů.192) V opatření státního zástupce se uvedou údaje o výši zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu; stejnopis opatření a dokladu o úhradě se založí do dozorového a trestního spisu. Neshledá-li státní zástupce návrh důvodným, opatřením s odůvodněním jej zamítne.
Oddíl desátý
Obžaloba a jiná rozhodnutí státního zástupce ve věci
Čl. 47
Obžaloba
(1) Státní zástupce před podáním obžaloby přezkoumá výsledky přípravného řízení, důvodnost postavení obviněného před soud a zda bylo řádně zahájeno trestní stíhání133) a je zachována totožnost skutku.193)
(2) Státní zástupce v obžalobě uvede, které důkazy provede před soudem, zejména které svědky svědčící ve prospěch obžaloby zamýšlí sám před soudem vyslechnout.194) Tyto návrhy může učinit součástí samostatného sdělení soudu, které doručí současně s obžalobou. Návrhy na provádění důkazů státním zástupcem je nutno v obžalobě odlišit od návrhu na výslech svědků soudem. Státní zástupce navrhuje k výslechu před soudem zpravidla jen svědky, na jejichž osobním výslechu trvá. V odůvodnění obžaloby195) uvede důkazy, o něž se obžaloba opírá, i své právní úvahy.
(3) Státní zástupce v obžalobě nebo v předkládacím sdělení může požádat soud, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem jako dozorový státní zástupce.196)
(4) Podává-li státní zástupce obžalobu pro dílčí útok pokračujícího trestného činu,197) posouzeného jako další skutek,198) pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro jiné dílčí útoky tohoto trestného činu, takže přichází v úvahu uložení společného trestu,199) v obžalobě odkáže na dílčí útoky, ohledně nichž byla obžaloba dříve podána, a popíše tento dílčí útok, pro který zamýšlí podat novou obžalobu. Jako předběžnou otázku200) posoudí, zda všechny tyto dílčí útoky tvoří součást jednoho pokračujícího trestného činu.197)
(5) Státní zástupce zabezpečí pořízení překladu obžaloby93) a překlad doručí soudu spolu s podanou obžalobou; překlad obviněnému nedoručuje. Týká-li se obžaloba více obviněných, přeloží se jen část, která se týká příslušného obviněného, lze-li ji oddělit.
Čl. 48
Podmíněné zastavení trestního stíhání
(1) Státní zástupce před podmíněným zastavením trestního stíhání dbá, aby ve věci byly provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony a další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude rozhodnuto, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje.201) Přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro vydání tohoto rozhodnutí, zejména podmínku, že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze takové rozhodnutí považovat za dostačující.202)
(2) Ve výroku usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku. Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o náhradě škody, se uloží, aby ji v průběhu zkušební doby nahradil.
(3) Státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání93) a překlad doručí obviněnému. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen část, která se týká příslušného obviněného, lze-li ji oddělit.
(4) Byla-li uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody za součinnosti s Probační a mediační službou nebo pokud v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání byly obviněnému uloženy povinnosti a omezení k tomu, aby vedl řádný život,203) a Probační a mediační služba se bude podílet na kontrole jejich plnění, státní zástupce pravomocné usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání zašle středisku Probační a mediační služby.
(5) Po uplynutí zkušební doby, popřípadě i v jejím průběhu, státní zástupce za účelem zjištění, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, nahradil škodu a dodržoval i další omezení, vyžádá opis rejstříku trestů obviněného, údaje z registru řidičů, bylo-li podmíněně zastaveno trestní stíhání pro trestný čin v silniční dopravě,204) zprávy o pověsti, popřípadě vyjádření poškozeného, zda obviněný plní dohodu o náhradě škody. Pokud obviněný tyto povinnosti splnil, vysloví státní zástupce po uplynutí zkušební doby usnesením, že se osvědčil. Jestliže obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, v trestním stíhání se pokračuje. Rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného lze učinit i během zkušební doby. Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se nezrušuje.
(6) Právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době osvědčil, nebo pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí o osvědčení, aniž měl na tom obviněný vinu, nastávají účinky zastavení trestního stíhání.205) Na tyto účinky je třeba obviněného upozornit v usnesení o tom, že se ve zkušební době osvědčil, nebo písemným vyrozuměním, jestliže nastaly ze zákona. O tom, že osvědčení nastalo, učiní státní zástupce v dozorovém spise záznam a uvědomí o tom písemně policejní orgán. Pokračovat v trestním stíhání obviněného pro týž skutek je možné jen po zrušení rozhodnutí o zastavení trestního stíhání v řízení o obnově.206)
Čl. 49
Zastavení trestního stíhání
(1) Ve výroku usnesení o zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku, kterého se týká. Usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí také poškozenému, je-li znám.
(2) Prohlásí-li obviněný, že trvá na projednávání věci,207) státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o zastavení trestního stíhání se nezrušuje. Opětovné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v těchto případech pouze, zjistí-li se v průběhu dalšího vyšetřování jiný důvod zastavení než podle § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) anebo podle § 172 odst. 2 tr. ř.
(3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost a nevyhoví-li ji sám,208) státní zástupce předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci.
Čl. 50
Postoupení věci jinému orgánu
(1) Po postoupení věci jinému orgánu nelze pokračovat v trestním stíhání a zjišťovat další okolnosti potřebné pro posouzení přestupku, jiného správního deliktu nebo kárného provinění. Ve výroku usnesení uvede státní zástupce popis skutku a označení orgánu, jemuž věc postupuje, s tím, že jde o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek, jiný správní delikt nebo kárné provinění.
(2) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o postoupení věci jinému orgánu stížnost a nevyhoví-li ji státní zástupce sám,208) předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí.
(3) Po právní moci usnesení o postoupení věci se spisový materiál neobsahující opis rejstříku trestů zašle orgánu, kterému byla věc postoupena.
Čl. 51
Narovnání
(1) Státní zástupce před schválením narovnání209) ověří, zda prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, neodporují skutková zjištění a že obviněný složil na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou konkrétnímu adresátovi k obecně prospěšným účelům, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.
(2) Výrok usnesení o schválení narovnání obsahuje údaj o tom, že obviněný a poškozený souhlasí s narovnáním, že se schvaluje narovnání, výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, popis skutku, jeho právní posouzení, údaje o výši peněžní částky, kterou obviněný složil na obecně prospěšné účely na účet státního zastupitelství, včetně částky odevzdané státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti, a označení příjemce, jemuž má být tato částka určena.210)
(3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o schválení narovnání stížnost a nevyhoví-li ji státní zástupce sám,208) předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí.
(4) Byla-li za součinnosti s Probační a mediační službou uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo odčinění újmy způsobené trestným činem, státní zástupce zašle pravomocné usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání středisku Probační a mediační služby.
Čl. 52
Vyhotovování obžalob a jiných rozhodnutí
Obžalobu podává a vydává jiná rozhodnutí, jimiž přípravné řízení končí, státní zástupce vlastním jménem. V zastoupení podepisuje rozhodnutí jen, jestliže právní předpis stanoví, že oprávněným je vedoucí státní zástupce.
Čl. 53
Vrácení věci policejnímu orgánu k doplnění
Vrátí-li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění,211) učiní tak písemným pokynem, v němž uvede, v jakých směrech a kterými důkazy má být řízení doplněno a stanoví k tomu lhůtu.
Oddíl jedenáctý
Zajištění majetku a věcí
Čl. 54
Zjišťování majetku a věcí obviněného
(1) Rozhodl-li státní zástupce212) v přípravném řízení o zajištění majetku obviněného,213) zabezpečí provedení všech úkonů nezbytných k výkonu takového rozhodnutí, a to i před nabytím jeho právní moci.214) Rozhodl-li státní zástupce o zajištění majetku nebo věcí,215) při zjišťování takového majetku nebo věcí postupuje podle trestního řádu, § 5 - 8 zákona o výkonu zajištění se nepoužijí.216) Zajištěné věci, které se skládají do úschovy, skládají se do úschovy soudu.217)
(2) Státní zástupce může ke zjištění rozsahu, obsahu a umístění majetku obviněného vyslechnout obviněného nebo svědka.218) K provedení výslechu může dát pokyn policejnímu orgánu.57) Státní zástupce před zahájením výslechu obviněného poučí o jeho právech a svědka o jeho právech i povinnostech.
(3) Před vydáním rozhodnutí o zajištění majetku obviněného se zjistí, zda jsou pro obviněného evidovány u osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů (Středisko cenných papírů, Česká národní banka, apod.) zaknihované cenné papíry.219) Státní zástupce si může vyžádat od příslušné osoby zprávu; § 8 odst. 2 tr. ř. se nepoužije.220)
Čl. 55
(1) Vydání usnesení o zajištění majetku obviněného zpravidla předchází vedle výslechu obviněného a jiných osob, provedení osobní a domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, zjištění zaknihovaných cenných papírů a ověření vlastnictví nemovitosti i soupis majetku, jeho části nebo jednotlivých věcí. Státní zástupce provede soupis věcí vhodných k zajištění sám a popíše je způsobem, který umožní jejich snadnou identifikaci. Za účelem provedení těchto úkonů si popřípadě vyžádá součinnost policejního orgánu, anebo jimi pověří soudního exekutora.221) Vyžádal-li si státní zástupce součinnost policejního orgánu, upozorní ho policejní orgán na to, že není oprávněn provádět domovní nebo osobní prohlídku anebo prohlídku jiných prostor.222) Státní zástupce není oprávněn vyžadovat součinnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.223)
(2) Nepředchází-li vydání usnesení o zajištění majetku obviněného provedení soupisu majetku, jeho části a věcí, soupis se provede bezodkladně po vydání usnesení o zajištění majetku obviněného v rámci výkonu rozhodnutí.
Čl. 56
(1) V usnesení o zajištění majetku obviněného musí být uveden rozsah zajištění a důvody, pro které se provádí. Zajišťované části majetku nebo věci se přesně označí nebo se odkáže na to, že se usnesení vztahuje na věci, které budou sepsány při výkonu rozhodnutí ve stanoveném rozsahu.
(2) Nelze-li peněžní prostředky na účtu, cenné papíry a jiné majetkové hodnoty náležitě zajistit podle zákona o výkonu zajištění,224) zajištění se provede podle trestního řádu;225) ustanovení o důvodech zajištění peněžních prostředků, jejich blokaci, zajištění zaknihovaných cenných papírů nebo jiných majetkových hodnot se neužijí.226)
(3) Státní zástupce v usnesení o zajištění majetku obviněného vedle povinností obviněného a jiných osob týkajících se movitých věcí227) a zákazu nakládání s věcmi uvedenými v usnesení nebo které při výkonu rozhodnutí budou sepsány,228) poučí obviněného o tom, že pokud trvá zajištění, jsou neúčinné veškeré jeho právní úkony týkající se zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody,229) jakož i o tom, že s jeho majetkem, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu státního zástupce nebo soudu; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.230) Obviněný se poučí o právu navrhnout vyloučení ze zajištění i jiných věcí, než uvedených v § 3 odst. 1 zákona o výkonu zajištění; stejné právo má i osoba, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat.231)
Čl. 57
Zajištění nároku poškozeného
(1) Státní zástupce před rozhodnutím o zajištění nároku poškozeného ověří, zda poškozený má nárok na náhradu škody proti obviněnému,232) kterou lze v trestním řízení uplatnit,233) a zda o něm nebylo rozhodnuto již v jiném řízení.234) Rozhodl-li státní zástupce o zajištění majetku za účelem uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody bez návrhu poškozeného,235) věnuje pozornost tomu, aby byl poškozený o svých právech náležitě poučen a mohl je uplatnit. Dbá, aby byl též objasněn rozsah poškozeným uplatněného nároku na náhradu škody.
(2) Na základě soupisu zajistí státní zástupce usnesením části majetku do pravděpodobné výše škody. Přitom dbá, aby nebyly zajištěny části majetku, jichž nemůže být k zajištění použito.236) Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění zruší.237)
(3) Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce vyloučit ze zajištění i jiné věci, než které jsou vyloučeny podle zákona.238) O tomto návrhu státní zástupce rozhoduje usnesením,239) proti němuž je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje soud.240)
(4) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k zajištěným věcem, návrh na jejich vyloučení ze zajištění, státní zástupce rozhodne do 10 dnů. Rozhodne o vyloučení takových věcí ze zajištění, nezjistí-li skutečnosti, které důvodnost návrhu zpochybňují. O stížnosti proti usnesení státního zástupce rozhoduje soud.263)
Čl. 58
Zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku
(1) Státní zástupce před vydáním usnesení o zajištění majetku obviněného241) vychází z toho, že zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho část, kterou určí soud ve výroku o uložení trestu propadnutí majetku, přírůstky a výtěžky, které ze zajištěného majetku plynou, jakož i majetek, kterého obviněný nabude po zajištění. Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce rozhodnout, že se ze zajištění vyloučí i jiné věci, než zákon stanoví.242)
(2) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k zajištěným věcem, návrh na jejich vyloučení ze zajištění, státní zástupce rozhodne o vyloučení věcí ze zajištění, nezjistí-li skutečnosti, které důvodnost návrhu zpochybňují.
Výkon správy zajištěného majetku
Čl. 59
(1) Podle povahy a rozsahu zajištěného majetku obviněného vykonává jeho správu po dobu trvání zajištění v přípravném řízení státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci rozhodlo v prvním stupni, nejde-li o zajištěné věci podléhající zvláštnímu režimu.243) U věcí složených do úschovy soudu vykonává správu soud.244) Obdobně se postupuje, rozhodl-li státní zástupce v přípravném řízení o zajištění majetku nebo věcí,215) nejde-li o převzetí jednotlivé věci do úschovy za účelem provedení důkazu.245)
(2) Písemné pověření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových246) nebo soudního exekutora221) obsahuje
a) označení věci,
b) jméno a příjmení obviněného, popřípadě další jeho osobní údaje,
c) právní posouzení skutku, pro který je obviněný stíhán,
d) výrok z usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, a den nabytí právní moci tohoto usnesení,
e) výslovné určení majetku, jeho částí a jednotlivých věcí včetně údaje o tom, kde či u koho se nacházejí; části majetku nebo věci se uvedou tak, aby nemohlo dojít k záměně,
f) údaj o tom, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku,
g) poučení, že nemůže-li pověřený orgán správu zajištěného majetku vykonávat, pověří podle povahy zajištěného majetku výkonem jeho správy některý ze subjektů uvedený v zákoně,247)
h) poučení, že smlouvu s jinou osobou o správě majetku248) lze uzavřít jen po předchozím souhlasu státního zástupce.
(3) Vykonatelné usnesení o odměně soudního exekutora249) opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a trestního spisu.
Čl. 60
(1) Vykonává-li správu majetku obviněného nebo majetku jiné osoby, jejíž majetek byl zajištěn v trestním řízení,250) policejní orgán, potřebuje k rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku251) předchozí souhlas dozorového státního zástupce.
(2) Vykonává-li správu zajištěného majetku státní zástupce, musí být zabezpečena ochrana evidence majetku;252) jde-li o okresní státní zastupitelství, plní tyto úkoly oddělení správy krajského státního zastupitelství.
(2) Byla-li ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, podána obžaloba (návrh na potrestání), správa majetku přechází na soud. Státní zástupce spolu s obžalobou (návrhem na potrestání) předá soudu všechny doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku.253) Seznam těchto dokladů založí do trestního spisu a dozorového spisu.
Oddíl dvanáctý
Ochranné léčení, zabrání věci, jiné majetkové hodnoty, náhradní hodnoty nebo uložení zákonné povinnosti
Čl. 61
(1) Státní zástupce může navrhnout soudu, aby namísto zabrání věci254) nebo jiné majetkové hodnoty255) uložil obviněnému některou povinnost;256) návrh na zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty pak podá až poté, co obviněný nesplnil uvedenou povinnost ve stanovené lhůtě.
(2) Návrh na uložení ochranného léčení, zabrání věci, jiné majetkové hodnoty, náhradní hodnoty, případně návrh na uložení některé povinnosti,256) lze podat i za podmínky, že ve věci nebylo zahájeno trestní stíhání, byly-li v průběhu prověřování dostatečně zjištěny podmínky pro uložení těchto ochranných opatření. Mají-li být takové návrhy podány, státní zástupce věnuje pozornost přesnému vymezení skutku, ve kterém je spatřován čin jinak trestný nebo trestný čin, jehož se měla dopustit osoba, jíž se má návrh týkat. Závěr o tom, že obviněný spáchal uvedený skutek, musí vyplývat z prověřování, nejde-li o případy, kdy splnění této podmínky zákon nevyžaduje.257)
(3) Návrhy na uložení ochranných opatření nebo na uložení některé povinnosti podává dozorový státní zástupce. S návrhem soudu předloží i trestní spis spolu s usnesením o zastavení trestního stíhání258) nebo usnesením o odložení věci259) s doložkou právní moci. Návrh s odůvodněním obsahuje jméno a příjmení osoby, jíž se návrh týká, a další údaje k této osobě, popis skutku, pro který byla nebo mohla být tato osoba stíhána, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, údaj o zastavení trestního stíhání nebo o odložení věci, včetně údaje o nabytí právní moci.
(4) Rozhodl-li státní zástupce o propuštění obviněného z vazby na svobodu ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání,258) a ze znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie a dalších důkazů provedených v přípravném řízení plyne, že pobyt obviněného na svobodě je nebezpečný, a ve věci bude podán návrh na uložení ochranného léčení, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou hospitalizaci obviněného ve zdravotnickém zařízení.260)
ČÁST TŘETÍ
Zkrácené přípravné řízení
Čl. 62
Dozor
(1) Státní zástupce dbá, aby bezodkladně po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení261) byl policejním orgánem informován o případech, kdy zamýšlí zkrácené přípravné řízení konat, i o počátku běhu lhůty pro jeho skončení.262) Za podání informace se považuje i označení tohoto záznamu jako záznamu o zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení.263)
(2) Státní zástupce vydá pokyn57) policejnímu orgánu k předání věci orgánu příslušnému ke konání vyšetřování zejména,
a) má-li mít skutek jinou právní kvalifikaci, a proto nelze zkrácené přípravné řízení konat,264)
b) nastane-li překážka, pro kterou nelze zkrácené přípravné řízení konat,265)
c) vyvstane-li důvodná pochybnost ohledně příčetnosti osoby, proti níž by zkrácené přípravné řízení mělo být konáno, a vypracování znaleckého posudku vylučuje dodržení lhůty pro skončení zkráceného přípravného řízení,262)
d) brání-li konání zkráceného přípravného řízení provedení jiného důkazu či úkonu, pro které skončení zkráceného přípravného řízení ve stanovené lhůtě262) nepřichází v úvahu.
(3) Dozor je ve zkráceném přípravném řízení vykonáván s následujícími odchylkami
a) státní zástupce může vydat pokyn57) policejnímu orgánu ke konání nebo nekonání zkráceného přípravného řízení,
b) konzultant31) se nepřibírá,
c) vydá-li státní zástupce pokyn,266) určí policejnímu orgánu lhůtu pro provedení příslušných úkonů tak, aby mu byla předložena zpráva o výsledku zkráceného přípravného řízení nejméně 3 dny před uplynutím lhůty pro jeho skončení,267)
d) stav řízení se zjišťuje především informacemi vyžadovanými od policejního orgánu,
e) shledá-li státní zástupce nezákonným nebo neodůvodněným rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu o odložení53) nebo odevzdání věci268) a má-li se nadále konat zkrácené přípravné řízení, státní zástupce takové rozhodnutí nebo opatření zruší22) tak, aby věc bylo možno skončit ještě ve lhůtě pro skončení zkráceného přípravného řízení;267) jinak nařídí policejnímu orgánu zahájení trestního stíhání nebo věc předá policejnímu orgánu k jeho zahájení,
f) státní zástupce dbá o zabezpečení ustanovení obhájce zadrženému podezřelému;269) i tehdy, vznikl-li by ve zkráceném přípravném řízení jiný důvod nutné obhajoby.117)
Čl. 63
Přezkoumání sdělení podezření
Zjistí-li státní zástupce po doručení sdělení podezření,270) že je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší ho a spis vrátí policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu postupu.
Čl. 64
Zajištění osob a věcí a operativně pátrací prostředky
Státní zástupce dbá, aby zajištění osob a věcí a operativně pátrací prostředky24) byly ve zkráceném přípravném řízení prováděny jen, jde-li o neodkladné nebo neopakovatelné úkony,271) nebyly-li provedeny již v prověřování. Dočasné odložení trestního stíhání50) se ve zkráceném přípravném řízení neuplatní. Dále státní zástupce dbá, aby mu zadržený podezřelý byl policejním orgánem předán tak, aby nejpozději do 48 hodin jej mohl předat soudu.272)
Čl. 65
Předání podezřelého soudu spolu s návrhem na potrestání
(1) Byla-li státnímu zástupci policejním orgánem předána zadržená podezřelá osoba a zároveň mu policejní orgán předložil zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení s přílohami,273) přezkoumá tyto materiály z hlediska důvodnosti zadržení, podmínek pro provedení zadržení i bez jeho souhlasu, postupoval-li tak policejní orgán, a důvodů vazby.139)
(2) Nerozhodne-li státní zástupce o propuštění podezřelého ze zadržení, dbá o to, aby policejní orgán podal ihned návrh na ustanovení obhájce, nebo ho podá sám, nezvolil-li si podezřelý obhájce v přiměřené lhůtě, která mu byla stanovena.
(3) Skutečnost, že spolu s návrhem na potrestání předává soudu zadrženou podezřelou osobu, uvede státní zástupce v návrhu na potrestání.
(4) Nelze-li návrh na potrestání podat ve lhůtě,274) státní zástupce vydá usnesení o zahájení trestního stíhání, které doručí obviněnému a jeho obhájci, aby ve lhůtě 48 hodin od zadržení mohl podat návrh na vzetí do vazby.
Čl. 66
Lhůta ke skončení zkráceného přípravného řízení a její prodloužení
(1) Lhůta pro skončení zkráceného přípravného řízení262) se počítá zpravidla od okamžiku, kdy policejní orgán obdržel trestní oznámení nebo jiný podnět k zahájení trestního stíhání. Takovým podnětem je i doručení pokynu státního zástupce ke konání zkráceného přípravného řízení; může jím být i den sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení policejním orgánem.261) Tato lhůta končí podáním návrhu na potrestání soudu nebo jiným rozhodnutím275) či opatřením,276) jakož i uplynutím lhůty 10 dnů, o níž nejvýše lze prodloužit zkrácené přípravné řízení.277)
(2) O prodloužení lhůty277) rozhodne státní zástupce opatřením, které neprodleně doručí policejnímu orgánu. Stejnopis opatření se založí do spisu o zkráceném přípravném řízení a do dozorového spisu. Prodlouží-li státní zástupce lhůtu pro skončení zkráceného přípravného řízení, dbá, aby mu policejní orgán předložil spis se zprávou o jeho výsledku273) nejpozději 3 dny před jejím skončením, nestanovil-li jinak.
Čl. 67
Návrh na potrestání
(1) Na náležitosti návrhu na potrestání se užije ustanovení o obžalobě, není-li stanoveno jinak. Návrh neobsahuje odůvodnění.278) V návrhové části státní zástupce uvede jména svědků, na jejichž osobním výslechu před soudem trvá. Důležité důkazy, které bude nutno v řízení před soudem provést, označí státní zástupce příslušným číslem listu spisu. Může dále označit skutečnosti, které považuje za nesporné.279)
(2) Podává-li státní zástupce návrh na potrestání ohledně některého z trestných činů, pro které lze konat trestní stíhání, popřípadě v trestním stíhání pokračovat, pouze se souhlasem poškozeného,280) předloží souhlas poškozeného s trestním stíháním soudu spolu s návrhem; poškozenému musí být poskytnuta lhůta k vyjádření tak, aby bylo možno věc skončit ve lhůtě pro skončení zkráceného přípravného řízení.267)
Čl. 68
Jiná rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení
(1) V usnesení o odložení věci,281) o podmíněném odložení návrhu na potrestání282) nebo opatření o odevzdání věci,283) státní zástupce uvede stručný popis skutku, pro který bylo zkrácené přípravné řízení vedeno, jeho právní posouzení a zdůvodnění svého postupu. Proti usnesení o odložení věci za současného schválení narovnání284) nebo proti usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání282) může podat stížnost i poškozený.285) O odložení281) nebo o odevzdání věci283) se poškozený jen vyrozumí.286)
(2) Státní zástupce při vydávání usnesení o podmíněném odložení návrhu na potrestání282) nebo usnesení o odložení věci za současného schválení narovnání284) postupuje přiměřeně podle ustanovení o podmíněném zastavení trestního stíhání a o narovnání.
Čl. 69
Nařízení zahájení nebo předání věci k zahájení trestního stíhání
(1) Nebylo-li zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě, státní zástupce buď nařídí policejnímu orgánu, aby neprodleně zahájil trestní stíhání,133) nebo uloží, aby věc byla předložena policejnímu orgánu287) k zahájení trestního stíhání.133) Takto postupuje také, je-li tu překážka konání zkráceného přípravného řízení,265) nebo zjistí-li po předložení zprávy o výsledku zkráceného přípravného řízení273) okolnost, která brání podání návrhu na potrestání a konání zjednodušeného řízení před samosoudcem.
(2) Státní zástupce nařídí policejnímu orgánu, aby zahájil trestní stíhání,288) i tehdy, jestliže podezřelý, u něhož bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání,282) ve zkušební době nevedl řádný život a nevyhověl uloženým omezením.289) Stejnopis nařízení se založí do trestního i dozorového spisu.
ČÁST ČTVRTÁ
Dozor ve vyšetřování některých trestných činů
Oddíl první
Věci, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud
Čl. 70
(1) Při dozoru ve věcech, k jejichž projednání je v prvním stupni příslušný krajský soud,290) platí tyto odchylky
a) výslechy svědků lze provádět bez omezení,
b) státní zástupce posuzuje, zda právní kvalifikace skutku odpovídá příslušnosti krajského soudu; zjistí-li důvody pro změnu právní kvalifikace, vydá pokyn policejnímu orgánu, aby obviněného a jeho obhájce na změnu právní kvalifikace upozornil,291) ihned poté předá věc příslušnému státnímu zástupci. Dospěje-li tento státní zástupce k odlišným závěrům ohledně právního posouzení jednání obviněného ve vztahu k případné příslušnosti soudu, věc vrátí státnímu zástupci, který mu věc předal, se svým stanoviskem, nebo věc předloží nejblíže společně vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí sporu o příslušnost.
(2) Zjistí-li státní zástupce, že obviněný, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání133) pro dílčí útok pokračujícího trestného činu,197) posouzeného jako další skutek,198) pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro trestný čin, kde je dána věcná příslušnost krajského soudu, a v řízení před soudem přichází v úvahu uložení společného trestu,199) věc předá příslušnému státnímu zástupci. Stejně státní zástupce postupuje tehdy, zjistí-li, že teprve souhrn dílčích útoků tvořících součást jednoho pokračujícího trestného činu obsažených v obžalobě, kterou podal nebo hodlá podat u okresního soudu,292) a v usnesení o zahájení trestního stíhání vytváří skutkový základ pro věcnou příslušnost krajského soudu.290) To posoudí jako předběžnou otázku.200)
(3) Státní zástupce po zjištění, že trestní stíhání proti obviněnému je vedeno pro dílčí útok posouzený jako další skutek,198) u něhož přichází v úvahu uložení společného trestu,199) postoupí věc k dozoru příslušnému státnímu zástupci,293) i přesto, že podmínky věcné příslušnosti nemusí být ještě zcela splněny. Rozhodující zde je, zda bude přicházet v úvahu případné uložení společného trestu,199) krajským soudem jako soudem prvního stupně, bez zřetele na to, zda původní odsuzující rozsudek byl vydán okresním nebo krajským soudem.
(4) Státní zástupce, jemuž byla věc postoupena, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, i státní zástupce, který věc postoupil, dbá o to, aby obviněnému byl neprodleně ustanoven obhájce, pokud ho dosud nemá.294)
(5) V průběhu vyšetřování konaného pro dílčí útok posouzený jako další skutek státní zástupce zjišťuje, zda důvody pro postup spočívající v uložení společného trestu stále trvají. Zjistí-li, že zjevně dány nejsou, může předat věc nižšímu státnímu zastupitelství; jinak dozor vykonává i nadále a obžalobu podá u příslušného soudu.295)
Oddíl druhý
Trestné činy nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zák.
Čl. 71
(1) Státní zástupce zabezpečí zejména, aby
a) u obviněného, který zneužívá omamné nebo psychotropní látky či jedy, jsou-li pochybnosti o tom, zda jsou zachovány jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, byl vyšetřen jeho duševní stav, a na základě závěrů znaleckého posudku z odvětví psychiatrie se při hodnocení pachatele vypořádá s otázkou zmenšené příčetnosti,296)
b) odborným vyjádřením či znaleckým posudkem, odvětví soudní chemie, byl stanoven druh omamné nebo psychotropní látky či jedu a celkové množství zajištěné látky, váhové množství účinné látky v zajištěném vzorku. Toto množství účinné látky státní zástupce uvede ve výroku obžaloby, popřípadě jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení,
c) zajištění omamné nebo psychotropní látky či jedu bylo policejním orgánem dokumentováno.
(2) Došlo-li při znaleckém zkoumání nebo vypracování odborného vyjádření ke spotřebování celého množství zajištěné omamné nebo psychotropní látky či jedu, státní zástupce to uvede v odůvodnění obžaloby nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení.
(3) Při posuzování znaků skutkové podstaty "množství větší než malé"297) a "ve větším rozsahu"298) státní zástupce postupuje podle přílohy č. 2 tohoto pokynu obecné povahy. V případě přechovávání dvou a více různých omamných a psychotropních látek stanoví účinné množství u každé látky zvlášť.
(4) Ve výroku obžaloby nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení státní zástupce uvede údaj, v které příloze zvláštního zákona299) je konkrétní substance za omamnou nebo psychotropní látku označena či údaj, o jaký druh jedu podle zvláštního právního předpisu,300) se jedná. V odůvodnění obžaloby uvede okolnosti přechovávání této látky.
(5) Státní zástupce za splnění zákonných podmínek
a) podmíněně zastaví trestní stíhání,
b) odstoupí od trestního stíhání u mladistvého,301)
c) zabezpečí zjištění podkladů pro pozdější podmíněné upuštění od potrestání s dohledem,302) podmíněné odsouzení s dohledem,303) či upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení.304)
(6) Nedošlo-li ke spotřebování veškerého zajištěného množství omamné nebo psychotropní látky či jedu při znaleckém zkoumání nebo vypracování odborného vyjádření, státní zástupce navrhne uložení trestu nebo ochranného opatření propadnutí či zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty.305)
Oddíl třetí
Trestné činy spáchané z nenávistných pohnutek
Čl. 72
Státní zástupce při dozoru ve věcech trestných činů spáchaných z nenávistné pohnutky spočívající v rasové, národnostní, náboženské a jiné nenávisti,306) popřípadě i trestných činů, kde tato pohnutka znakem skutkové podstaty není, dbá na provedení všech úkonů potřebných ke zjištění pohnutky pachatele.
ČÁST PÁTÁ
Dozor ve věcech trestných činů policistů
Oddíl první
Prověřování
Čl. 73
Státní zástupce příslušný k dozoru v prověřování ve věcech trestných činů policistů
a) po přijetí oznámení o podezření z trestné činnosti policisty rozhodne o tom, zda jsou důvody pro zahájení trestního stíhání, pro konání zkráceného přípravného řízení,307) nebo je nutno konat prověřování,
b) neshledá-li důvody pro zahájení trestního stíhání, předá věc policejnímu orgánu příslušnému k prověřování a popřípadě mu vydá pokyn k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení,
c) přijme-li trestní oznámení státní zástupce, který není příslušný konat vyšetřování,1) postoupí je spolu se spisovým materiálem státnímu zástupci příslušnému; provede však potřebné neodkladné a neopakovatelné úkony,308)
d) je příslušným k vyhotovení záznamu o dočasném odložení trestního stíhání;309) záznam se založí do dozorového spisu, jeho stejnopis se doručí policejnímu orgánu s pokynem, aby pokračoval v prověřování, státní zástupce nejméně jedenkrát za dva měsíce činí dotazy u policejního orgánu, zda pominuly důvody pro dočasné odložení trestního stíhání,310)
e) vyhotoví-li úřední záznam o obsahu vysvětlení osoby, u níž nejsou dány důvody pro to, aby byla vyslechnuta v přípravném řízení jako svědek,311) dbá, aby obsahoval údaje, z nichž je patrno, kdy, kdo a za jakým účelem jej sepsal a která osoba vysvětlení podala, v úředním záznamu o podání vysvětlení se poznamenají skutečnosti podstatné pro posouzení, zda tato osoba má být v řízení před soudem vyslechnuta jako svědek; k tomu účelu se zachytí okolnosti skutkového děje, o kterých osoba podává vysvětlení, a další důležité skutečnosti,
f) zúčastní se ohledání místa činu, zejména jde-li o podezření z trestného činu, o němž koná v prvním stupni řízení krajský soud,290)
g) vyrozumí poté, co se dozví o spáchání trestného činu, o němž koná v prvním stupni řízení krajský soud, státního zástupce, jenž by jinak byl příslušný vykonávat ve věci dozor a sdělí mu informace potřebné k tomu, aby vyrozumívaný státní zástupce mohl posoudit, zda se ohledání místa činu zúčastní, stejně státní zástupce postupuje, pokud si státní zástupce, jenž by byl příslušný vykonávat dozor, svoji účast při ohledání místa činu vyhradil,
h) při ohledání místa činu dbá na zadokumentování stop a zjištění všech skutečností, které mají být podkladem pro zjišťování a zajišťování důkazů.
Oddíl druhý
Vyšetřování a dozor
Čl. 74
Zahájení trestního stíhání a další postup ve vyšetřování
(1) Shledá-li státní zástupce zahájení trestního stíhání odůvodněným, či pominuly-li důvody pro dočasné odložení trestního stíhání, vydá usnesení o zahájení trestního stíhání; opis usnesení doručí vyšetřující státní zástupce do 48 hodin i dozorovému státnímu zástupci.312) Vydal-li vyšetřující státní zástupce nové usnesení o zahájení trestního stíhání,313) vyjde- li v průběhu vyšetřování najevo, že se obviněný dopustil dalšího útoku pokračujícího trestného činu, pro který již obviněného stíhá, nebo upozornil-li vyšetřující státní zástupce obviněného na změnu právní kvalifikace,314) opis usnesení nebo upozornění doručí do 48 hodin dozorovému státnímu zástupci.
(2) Nevyhověl-li vyšetřující státní zástupce stížnosti, která směřuje proti usnesení o zahájení trestního stíhání nebo proti jinému usnesení, předloží ji k rozhodnutí dozorovému státnímu zástupci se stručným stanoviskem k jejímu obsahu a připojí spisový materiál v rozsahu potřebném pro posouzení věci.315)
(3) Vyšetřující státní zástupce sestaví, s výjimkou jednoduchých případů, plán vyšetřování. Jeho opis zašle dozorovému státnímu zástupci; po skončení vyšetřování se plán založí do deníku vyšetřování. Do plánu zahrne vytyčení a způsob prověrky vyšetřovacích verzí, sled vyšetřovacích úkonů a u nejzávažnějších z nich i konkrétní postup při jejich realizaci. Plánuje součinnost s policejním orgánem, znalci, konzultanty a případně s dozorovým státním zástupcem. V plánu uvede termíny úkonů a předpokládaný termín skončení vyšetřování.
Čl. 75
Součinnost státních zástupců
(1) Má-li vyšetřující státní zástupce provést vyšetřovací úkon mimo obvod svého státního zastupitelství, zajišťuje jeho výkon zpravidla dožádáním, které vedle přesného vymezení požadovaného úkonu obsahuje případně i upozornění na taktickou stránku provedení úkonu.
(2) Dožádaný státní zástupce je povinen vyhovět dožádání ve vazebních věcech ihned, ve zkráceném přípravném řízení do 5 dnů a v ostatních věcech do 10 dnů. Nastanou-li při vyřizování dožádání průtahy, nebo bylo-li nutno dožádání postoupit jinému státnímu zastupitelství, vyrozumí o tom dožádaný státní zástupce neprodleně dožadujícího. Dožádaný státní zástupce provede iniciativně i další úkony, které vyplynuly z provedení dožádaného úkonu.
(3) Výslech obviněného, který je ve vazbě, nebo obviněného, který je stíhán pro trestný čin, o němž koná řízení v prvním stupni krajský soud,290) lze provést dožádáním jen výjimečně.
Čl. 76
Výslech obviněného a svědka
(1) Vyslýchá-li vyšetřující státní zástupce obviněného nebo svědka, vyzve nejprve vyslýchaného, aby vypověděl, co je mu o předmětu výslechu známo. Nesmí přitom vést výslech tak, aby vyslýchaný mohl z položených otázek zjistit skutečnosti, které mu před jejich položením nebyly známy, a o nichž má vypovídat.
(2) Po skončení výslechu předloží vyšetřující státní zástupce vyslýchanému k podpisu každou stránku protokolu. Protokol podepíše i zapisovatel. Byla-li přibrána nezúčastněná osoba, podepíše protokol na konci s doložkou, zda se zúčastnila celého úkonu, nebo zda byla přítomna jen seznámení vyslýchané osoby se sepsaným protokolem.
Čl. 77
Ohledání
(1) Provádí-li se ohledání místa činu, řídí je zpravidla vyšetřující státní zástupce. Řídí-li ohledání policejní orgán, vyšetřující státní zástupce se ho zúčastní.
(2) Úkolem vyšetřujícího státního zástupce je zejména
a) ověřit, zda a jak byly provedeny prvotní úkony (uzavření místa činu, zajištění stop a zjištění svědků),
b) organizovat ohledání tak, aby se na místě nezdržovaly nepovolané osoby a aby se svědci nemohli ovlivňovat,
c) zajistit součinnost ohledávajících osob, vyhodnocovat výsledky dosažené ohledáním, dalšími úkony policejních orgánů při prověřování či použitím podpůrných operativně pátracích prostředků,316) jakož i skutečnosti zjištěné z podaných vysvětlení či výpověďmi svědků.
(3) Výsledky ohledání se zachytí v protokolu o ohledání a podle charakteru místa též náčrtem, plánem, fotograficky či videozáznamem. Do protokolu o ohledání se uvedou kromě obecných náležitostí317) skutečnosti zjištěné pozorováním na místě činu. Protokol obsahuje údaje o tom, za jakým účelem a za jakých podmínek bylo ohledání provedeno, jaké stopy a věcné důkazy a kde byly nalezeny a jak s nimi bylo naloženo.
(4) K protokolu o ohledání místa činu se připojí fotografie a plán zpracovaný podle náčrtu. Protokol o ohledání spolu s přiloženými dokumenty musí poskytovat celkovou představu o situaci, jaká byla na místě činu v době ohledání. Důležité stopy se vyznačí shodnými čísly na fotografiích i v plánu. V protokolu o ohledání se na ně odkáže.
(5) Toto ustanovení se použije přiměřeně i na jiné druhy ohledání.
Čl. 78
Postup vyšetřujícího státního zástupce a oprávnění dozorového státního zástupce
(1) Vyšetřující státní zástupce může vykonat všechny úkony, ke kterým je oprávněn státní zástupce podle trestního řádu, nevyhradil-li si jejich provedení dopředu písemně dozorový státní zástupce.318) To neplatí ohledně podání obžaloby a úkonů, které může činit výlučně dozorový státní zástupce.
(2) K podání návrhu soudu po zahájení trestního stíhání ve věci policisty je oprávněn dozorový státní zástupce, nejde-li o případy, kdy zákon dává možnost podat návrh i policejnímu orgánu.319) Dozorový státní zástupce si i v těchto případech může podání návrhu vyhradit. Nevyhoví-li dozorový státní zástupce žádosti vyšetřujícího státního zástupce na podání návrhu soudu nebo podnětu k podání návrhu soudu, vyšetřujícího státního zástupce o tom informuje.
Oddíl třetí
Zajištění osob a věcí
Čl. 79
Zadržení
(1) Příslušným k vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé z trestného činu či k rozhodnutí o zadržení takové osoby je vyšetřující státní zástupce. Tím nejsou dotčena oprávnění dozorového státního zástupce,320) včetně propuštění zadržené osoby ze zadržení.
(2) Vyšetřující státní zástupce před udělením souhlasu k zadržení osoby podezřelé z trestného činu, nebo předtím, než takovou osobu sám zadrží, přezkoumá, zda právní kvalifikace trestného činu, spolu s dosud zjištěnými skutečnostmi neodůvodňuje, aby ve věci konal zkrácené přípravné řízení,307) a případně je provede. Může rozhodnout o zadržení osoby podezřelé z trestného činu jen za podmínky, že u osoby, která má být zadržena, je dán důvod vazby139) a jedná se o naléhavý případ. Žádosti policejního orgánu ani souhlasu dozorového státního zástupce není třeba.
(3) O zadržení sepíše vyšetřující státní zástupce protokol. V něm uvede zejména čas zadržení s uvedením dne a hodiny zadržení, důvody zadržení se stručným popisem skutkových zjištění a zákonného pojmenování důvodu vazby s odkazem na příslušné ustanovení trestního řádu. V protokolu poznamená i další skutečnosti týkající se osoby podezřelého, ke kterým bude nutno přihlédnout v průběhu výkonu zadržení či vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení ostrahy zadržené osoby.
(4) Rozhodl-li vyšetřující státní zástupce o zadržení, postupuje tak, aby v době co nejkratší byly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání, nebo osoba podezřelá ze spáchání trestného činu ze zadržení propuštěna.
(5) Vyšetřující státní zástupce je povinen poučit zadrženého podezřelého o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění. Poučení provede citací příslušných zákonných ustanovení a poznamená je v plném znění v protokole o výslechu podezřelého ze spáchání trestného činu.
(6) Propustí-li vyšetřující státní zástupce osobu podezřelou ze zadržení, poznamená v protokolu i den a hodinu propuštění. Opis protokolu o zadržení podezřelého předá ve dvou vyhotoveních orgánu, který jej převzal.
(7) Příkaz k propuštění zadržené osoby vyhotoví vyšetřující státní zástupce písemně a opatří jej otiskem kulatého úředního razítka. Doručí jej policejnímu orgánu, který zadržení provedl, nevykonal-li zadržení sám, a zpravidla prostřednictvím tohoto policejního orgánu i operačnímu důstojníku příslušného útvaru, v němž se zadržení podezřelého vykonává. Opis příkazu k propuštění založí do trestního i dozorového spisu.
(8) Rozhodne-li vyšetřující státní zástupce o zadržení obviněného,138) ohlásí to neprodleně dozorovému státnímu zástupci a sepíše o zadržení protokol.
Čl. 80
Vazba
(1) Vyšetřující státní zástupce zkoumá samostatně důvody vazby. Zjistí-li důvody pro některé opatření,321) neprodleně předloží spisový materiál v rozsahu potřebném pro posouzení věci s odůvodněným návrhem na další postup dozorovému státnímu zástupci. Obdrží-li vyšetřující státní zástupce žádost obviněného o propuštění z vazby, předloží ji dozorovému státnímu zástupci se svým stanoviskem tak, aby ji mohl dozorový státní zástupce nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů předložit soudu.151)
(2) Vyšetřující státní zástupce sleduje trvání vazby obviněného a odpovídá za včasné překládání spisového materiálu dozorovému státnímu zástupci v rozsahu potřebném pro posouzení dalšího trvání či změny vazebních důvodů. Nestanoví-li dozorový státní zástupce jinak, předloží státní zástupce spisový materiál potřebný k rozhodnutí o dalším trvání vazby dozorovému státnímu zástupci nejpozději 10 dnů před uplynutím lhůty, v níž je dozorový státní zástupce povinen o dalším trvání vazby obviněného rozhodnout. V předkládacím přípisu výrazně vyznačí konec této lhůty.
(3) Rozhodnutí o peněžité záruce a další úkony s tím spojené činí dozorový státní zástupce. Vyrozumění poškozeného nebo svědka322) provádí vyšetřující státní zástupce.
Čl. 81
Zajištění nebo blokace peněžních prostředků, nemovitosti, jiné majetkové hodnoty a náhradní hodnoty, jejich zrušení nebo omezení
(1) Vydal-li usnesení o zajištění323) vyšetřující státní zástupce, dozorový státní zástupce je oprávněn je zrušit pouze podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
(2) Vyšetřující státní zástupce rozhoduje bez žádosti o zrušení či omezení zajištění, a to bez předchozího souhlasu dozorového státního zástupce. O žádostech oprávněných osob104) o zrušení nebo omezení příslušného druhu zajištění rozhoduje dozorový státní zástupce.
Oddíl čtvrtý
Návrh na obžalobu a vrácení věci k doplnění
Čl. 82
(1) V odůvodnění návrhu na obžalobu vyšetřující státní zástupce uvede důkazy, o které se opírá vylíčení skutkového děje ve výrokové části návrhu. Důkazy musí být uvedeny, svědčí- li ve prospěch i v neprospěch obviněného, s jejich stručným zhodnocením, jakými konkrétními důkazy je obviněný ze svého jednání usvědčován, a z jakých důvodů nebylo přihlédnuto k důkazům svědčícím ve prospěch obviněného. Svědci se uvedou jmenovitě. Je-li svědkem osoba, jejíž podoba nebo totožnost je utajena,79) uvede se pod totožností, pod kterou v trestním řízení vystupuje, se stručným odůvodněním, proč důvody utajení trvají. Ohledně škody se uvede, zda jde o přesnou výši nebo o její nejnižší zjištěnou hranici anebo jen odhad a z čeho vyplývá. Jestliže zákon vyžaduje souhlas poškozeného,280) nutno uvést, který poškozený souhlas vyjádřil. Odůvodní se všechny zákonné znaky trestného činu, včetně požadovaného stupně společenské nebezpečnosti s odkazem na okolnosti, které jej prokazují. Byl-li obviněný soudně trestán, připojí státní zástupce k návrhu na podání obžaloby spisy o předchozích odsouzeních, je-li toho třeba k posouzení otázky viny nebo trestu. V návrhu na obžalobu státní zástupce uvede další skutečnosti, o kterých je třeba rozhodnout.
(2) Vrátí-li dozorový státní zástupce vyšetřujícímu státnímu zástupci věc k doplnění,211) je tím vyšetřující státní zástupce vázán. Učiní i další potřebná rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů.
Oddíl pátý
Zajištění majetku, rozhodování o něm a správa zajištěného majetku
Čl. 83
(1) O zajištění majetku obviněného, o peněžité jistotě a o vyloučení věcí ze zajištění, stejně tak jako o zajištění majetku nebo věcí,215) může rozhodnout i vyšetřující státní zástupce, nevyhradil-li si to státní zástupce dozorový.
(2) Má-li vyšetřující státní zástupce provádět zjišťování majetku, na který se vztahuje nebo má vztahovat zajištění majetku obviněného, nebo je-li třeba provést úkon v souvislosti se zajištěním majetku nebo věcí,215) může si vyžádat součinnost policejního orgánu.324) Vyšetřující státní zástupce nepotřebuje k rozhodnutím nebo opatřením týkajícím se správy zajištěného majetku251) předchozí souhlas dozorového státního zástupce.
Oddíl šestý
Zkrácené přípravné řízení
Čl. 84
Koná-li státní zástupce zkrácené přípravné řízení
a) dozor se nevykonává a nepoužije se ani ustanovení o žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu,28)
b) po předání věci policejním orgánem ke konání zkráceného přípravného řízení přezkoumá splnění zákonných podmínek pro jeho konání,
c) státní zástupce v prvopisu spisu o zkráceném přípravném řízení325) zadokumentuje úkony při prověřování; zajištění osob a věcí včetně operativně pátracích prostředků provádí pouze, jde-li o úkony neodkladné nebo neopakovatelné,
d) ve sdělení podezření uvede státní zástupce skutečnosti, jimiž je skutek dostatečně popsán, aby nemohl být zaměněn s jiným, a jimiž je odůvodněna i právní kvalifikace jednání; sdělení podezření270) se státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství nedoručuje,
e) nemůže-li být zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě,262) státní zástupce konající zkrácené přípravné řízení je oprávněn si tuto lhůtu prodloužit;277) nelze-li však řízení skončit ani v prodloužené lhůtě, státní zástupce zahájí trestní stíhání,
f) zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení273) státní zástupce nevypracovává.
ČÁST ŠESTÁ
Zrušení usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci nejvyšší státní zástupkyní
Čl. 85
Součinnost nižších státních zastupitelství
(1) Usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 174a tr. ř. nejsou rozhodnutí vydaná v řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhodnutí o schválení narovnání či rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání.326) Usnesení o zastavení trestního stíhání a o postoupení věci opatřené doložkou právní moci doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství státní zastupitelství, u něhož nabylo právní moci, do týdne od právní moci. Předkládá-li takové usnesení státní zastupitelství, které rozhodovalo ve věci ve druhém stupni, připojí usnesení vydané v prvním stupni.
(2) Jde-li o věc, v níž si Nejvyšší státní zastupitelství vyhradilo předkládání spisového materiálu, nebo v níž přezkoumává rozhodnutí na základě úplného spisového materiálu, připojí se k rozhodnutí trestní spis nebo jeho stejnopis. K rozhodnutí, které má být přezkoumáno, se připojí doklady o doručení osobám oprávněným podat proti němu stížnost nebo jejich kopie. Obdobně se postupuje ve věci, v níž si Nejvyšší státní zastupitelství vyžádalo předložení spisu k přezkoumání rozhodnutí předloženého Nejvyššímu státnímu zastupitelství bez spisového materiálu. Stejnopisy těchto rozhodnutí se zasílají na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství.
(3) Rozhodl-li státní zástupce jedním usnesením současně o více osobách a toto usnesení nenabylo právní moci současně u všech obviněných, zašle se, když nabude usnesení právní moci u prvního z obviněných. U zbývajících obviněných se pouze sdělí neprodleně den nabytí právní moci usnesení u každého z obviněných.
(4) Nabylo-li usnesení právní moci v prvním stupni, zašle se stejnopis usnesení, jež se předkládá Nejvyššímu státnímu zastupitelství, na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Vykoná-li toto státní zastupitelství dohled a zjistí-li, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a je nutno je zrušit, zašle neprodleně Nejvyššímu státnímu zastupitelství spolu se spisem stanovisko k takovému usnesení, ve kterém uvede, v čem rozpor se zákonem spatřuje.
(5) Má-li být vydáno rozhodnutí obsahově navazující na usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci vydané v přípravném řízení, státní zástupce k tomu příslušný je vydá nebo podá návrh soudu na jeho vydání až po uplynutí lhůty tří měsíců od okamžiku, kdy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci nabylo právní moci, není-li tak nutno učinit bezodkladně.
Čl. 86
Podnět
(1) Dojde-li státnímu zastupitelství podnět k přezkoumání jeho pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci ve lhůtě tří měsíců od právní moci, předloží neprodleně spisový materiál s podnětem a stručným vyjádřením k jeho obsahu Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Stejnopis předkládací zprávy zašle na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. To neplatí, pokud již dříve předložilo usnesení se spisovým materiálem Nejvyššímu státnímu zastupitelství. V takovém případě zašle podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství se stručným vyjádřením k jeho obsahu.
(2) Nejblíže vyšší státní zastupitelství, které rozhodovalo ve věci ve druhém stupni nebo v ní vykonalo dohled, předloží po obdržení předkládací zprávy od nižšího státního zastupitelství neprodleně Nejvyššímu státnímu zastupitelství stejnopis jím vydaného usnesení spolu se spisovým materiálem potřebným k přezkoumání věci, má-li jej k dispozici a s vlastním vyjádřením k věci. Dojde-li podnět přímo jemu, postupuje obdobně a současně uloží státnímu zastupitelství, které rozhodovalo ve věci v prvním stupni, aby neprodleně předložilo Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhodnutí opatřené doložkou právní moci, spolu s trestním spisem.
(3) Dojde-li takový podnět jinému státnímu zastupitelství, než tomu, vůči jehož usnesení směřuje, toto státní zastupitelství podnět postoupí neprodleně státnímu zastupitelství, proti jehož rozhodnutí podnět směřuje. Stejnopis přípisu, jímž státní zastupitelství podnět postupuje, zašle současně Nejvyššímu státnímu zastupitelství a připojí k němu kopii podnětu.
(4) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu se sdělením, že o jeho vyřízení bude vyrozuměn. Je-li Nejvyššímu státnímu zastupitelství doručen obsahově shodný opakovaný podnět v téže věci, vyrozumí podatele o odložení věci bez dalšího přezkoumání.
Čl. 87
Postup Nejvyššího státního zastupitelství
Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumá na základě úplného spisového materiálu každé usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci u trestných činů uvedených v příloze č. 3 tohoto pokynu obecné povahy, a dále ve věcech, v nichž tak stanoví nejvyšší státní zástupkyně.
ČÁST SEDMÁ
Řízení před soudem
Čl. 88
Základní ustanovení
(1) Státní zástupce v řízení před soudem327) zejména
a) opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu důkazy, které dosud nebyly provedeny; za tím účelem je oprávněn požádat policejní orgán o opatření důkazu,328)
b) navrhuje a provádí důkazy, které podporují obžalobu,
c) je povinen prokazovat tvrzení uvedená v obžalobě, přičemž posuzuje okolnosti případu i z hlediska důkazů svědčících ve prospěch obžalovaného; dbá, aby v řízení před soudem byl náležitě zjištěn skutkový stav věci a vydáno zákonné rozhodnutí.329)
(2) Při vyžadování součinnosti policejního orgánu za účelem opatření důkazu státní zástupce postupuje přiměřeně podle ustanovení o pokynech dávaných policejnímu orgánu;330) žádost adresuje zpravidla policejnímu orgánu, který ve věci konal prověřování nebo vyšetřování.
(3) V řízení před soudem státní zástupce neprovádí
a) opatřování důkazů, jež dosud nebyly provedeny, pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních v míře, v níž by nahrazoval rozhodnutí soudu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření,331)
b) důkazy ve vztahu ke skutečnostem svědčícím ve prospěch obžalovaného; může však provedení takového důkazu soudu navrhnout,
c) zajišťování přítomnosti osob, nejde-li o zabezpečení účasti svědka, kterého zamýšlí státní zástupce sám vyslechnout, anebo jiné osoby,
d) protokolaci úkonů, byť i provedených státním zástupcem.
Čl. 89
Předběžné projednání obžaloby
(1) Státní zástupce se účastní předběžného projednání obžaloby, je-li nařízeno veřejné zasedání.332) Neztotožní-li se státní zástupce se stanoviskem soudu, uvede důvody, pro které pokládá nařízení hlavního líčení za nezbytné. Ve vazební věci poukáže na důvody vazby, trvají-li v době veřejného zasedání, a navrhne soudu, aby rozhodl o dalším trvání vazby.333)
(2) Považuje-li státní zástupce rozhodnutí soudu učiněné při předběžném projednání obžaloby za nesprávné, podá stížnost.
(3) Nabylo-li usnesení soudu o vrácení věci k došetření334) právní moci, zajistí státní zástupce, aby vytýkané nedostatky byly odstraněny. Vznikne-li po vrácení věci k došetření potřeba provést další důkazy, učiní opatření, aby věc byla co nejrychleji došetřena i nad rámec požadavků soudu. Obdobně postupuje, byla-li věc soudem vrácena k došetření z hlavního líčení335) nebo po rozhodnutí o opravném prostředku.336)
Čl. 90
Příprava státního zástupce na jednání soudu
Ve složitějších případech státní zástupce podchytí písemně svá zjištění o studiu spisu a odkazy na čísla listů nejdůležitějších důkazů, nebo využije opisů protokolů o důkazech, jež jsou založeny v dozorovém spisu a zpracuje písemně osnovu závěrečné řeči. V záznamu o přípravě na hlavní líčení nebo jiné jednání soudu uvede návrhy na způsob vyřízení věci soudem. Tyto písemnosti eviduje státní zástupce v dozorovém spisu.
Čl. 91
Účast a vystoupení státního zástupce při jednání soudu
(1) Obžalobu zastupuje u hlavního líčení zpravidla dozorový státní zástupce.196) Nelze-li účast tohoto státního zástupce zajistit, seznámí se státní zástupce pověřený účastí s projednávanou věcí před jednáním studiem obžaloby a dozorového spisu, ve složitější věci prostuduje trestní spis u soudu či konzultuje věc s dozorovým státním zástupcem.
(2) Není-li účast státního zástupce při veřejném zasedání soudu povinná podle zákona,337) účastní se veřejného zasedání, je-li vzhledem k závažnosti věci třeba, aby vyjádřil své stanovisko, zejména aby podal a odůvodnil závěrečný návrh nebo aby po vyhlášení rozhodnutí ihned podal opravný prostředek. Veřejného zasedání se zúčastní, je-li rozhodováno o návrhu na povolení obnovy trestního řízení, o ochranných opatřeních, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.
(3) Státní zástupce navrhne předsedovi senátu, aby mu bylo v hlavním líčení umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce, nebo položením otázek,338) neučinil-li tak již při podání obžaloby. Návrh na provedení výslechu učiní zejména, jde-li o výslech svědka podporujícího obžalobu, svědka, jehož totožnost byla utajena,79) svědka, který byl v přípravném řízení proveden jako neodkladný nebo nepakovatelný za účasti soudce,56) nebo svědka, u něhož bylo zjištěno, že byl nebo měl být předmětem násilí, zastrašování či podplácení, a veden k tomu, aby nevypovídal nebo vypovídal křivě.339)
(4) Má-li být v hlavním líčení jako svědek vyslechnut policista, který plní úkoly agenta, státní zástupce navrhne soudu, aby u svědka byla ponechána opatření k utajení jeho totožnosti a podoby,79) byla-li předtím provedena, a aby svědek byl vyslechnut buď mimo hlavní líčení340) nebo jako utajený svědek.341)
(5) Státní zástupce přispívá svou činností k tomu, aby soud mohl rozhodnout o nárocích poškozeného na náhradu škody. Ukáže-li se v řízení před soudem potřeba zajistit nárok poškozeného, podá příslušný návrh soudu.342) Obdobně postupuje, ukáže-li se v řízení před soudem potřeba zajistit majetek obviněného pro výkon trestu propadnutí majetku.
(6) Státní zástupce si vyžádá od soudu stejnopis protokolu o hlavním líčení, nerozhodl-li předseda senátu o jiném způsobu protokolování.343) V dozorovém spisu podchytí státní zástupce zejména podstatný obsah rozhodnutí soudu, důvod a termín odročení jednání.
(5) Státní zástupce vezme obžalobu344) nebo návrh na potrestání345) zpět před zahájením hlavního líčení zejména, vyjdou-li najevo skutečnosti, které by vedly k jinému rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení než k podání obžaloby nebo návrhu na potrestání. Důvodem pro zpětvzetí obžaloby není skutečnost, že vyšel najevo další dílčí útok tvořící součást jednoho pokračujícího trestného činu, který může být posouzen jako další skutek,198) přichází-li v úvahu uložení společného trestu;199) tato skutečnost je však zpravidla důvodem pro zpětvzetí obžaloby v případě, kdy bylo porušeno právo obviněného na obhajobu zejména proto, že obviněný neměl obhájce, ač ho mít měl, a pro zpětvzetí návrhu na potrestání.
Čl. 92
Závěrečná řeč
(1) V závěrečné řeči zhodnotí státní zástupce výsledky dokazování a uvede, které skutečnosti považuje za prokázané a na základě jakých důkazů. Zhodnotí stupeň nebezpečnosti činu pro společnost, osobu pachatele, pohnutky, skutkové a další okolnosti případu, jež mají význam pro rozhodnutí o vině, trestu, ochranných opatřeních a nárocích poškozených na náhradu škody.
(2) V závěrečném návrhu na rozhodnutí o vině státní zástupce odůvodní právní kvalifikaci. Dospěje-li k názoru, že skutek obviněného má být posuzován podle jiného zákonného ustanovení, než se uvádí v obžalobě, odůvodní návrh této změny. Hodlá-li v závěrečné řeči navrhnout použití přísnější právní kvalifikace, navrhne to soudu ještě v průběhu hlavního líčení,346) nevylučuje-li to zásada speciality týkající se obžalovaného vydaného z ciziny.
(3) V závěrečném návrhu ohledně výroku o trestu státní zástupce uvede, jaký druh trestu navrhuje a v jaké sazbě. Navrhuje-li uložení trestu odnětí svobody v trestní sazbě, která připouští podmíněný odklad výkonu trestu, uvede, zda jej navrhuje a na jakou dobu,347) popřípadě navrhne uložit obžalovanému přiměřená omezení.348) Nejsou-li zákonné podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nebo pro jiný trest nespojený s výkonem trestu odnětí svobody, navrhne soudu, aby byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a návrh, včetně zařazení do příslušného typu věznice, odůvodní. Pozornost věnuje i podmínkám pro uložení trestu obecně prospěšných prací.
(4) Součástí návrhu na uložení výjimečného trestu349) je případně i návrh na rozhodnutí, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.350)
(5) Státní zástupce podá soudu odůvodněný návrh na rozhodnutí o ochranných opatřeních a o věcech důležitých pro trestní řízení. Vyjádří se i k návrhu poškozeného na náhradu škody.
Čl. 93
Podání řádného opravného prostředku
(1) Ztotožní-li se státní zástupce po vyhlášení rozsudku nebo jiného rozhodnutí soudu s odchylným rozhodnutím soudu, poznamená to s důvody v dozorovém spisu. Podá-li opravný prostředek, ve lhůtě ho odůvodní.351) Z opravného prostředku musí být patrno, v kterých výrocích je rozhodnutí napadáno a jaké vady jsou vytýkány. Výrazně se vyznačí skutečnost, kterých osob se týká a jakých výroků a zda je podáván ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i neprospěch této osoby, a to i v případě, že to státní zástupce uvede ihned po vyhlášení rozhodnutí do protokolu.
(2) Nerozhodl-li soud o návrzích na provedení důkazů, jež státní zástupce považuje za podstatné, státní zástupce tyto návrhy opakuje v opravném prostředku. V odůvodnění opravného prostředku uvede, jaké rozhodnutí soudu druhého stupně navrhuje.
(3) Spisy potřebné pro projednání opravného prostředku (opis obžaloby, rozsudku, usnesení, odvolání, stížnost státního zástupce, případné vyjádření k odvolání, záznam o přípravě a účasti státního zástupce v hlavním líčení, stejnopis protokolu o hlavním líčení, případně další obsah dozorového spisu) předloží státní zástupce neprodleně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Toto státní zastupitelství si může vyžádat předložení dalších materiálů. Je-li to potřebné, uvedou se v předkládací zprávě další okolnosti, jež nejsou zřejmé z dozorového spisu.
Čl. 94
Řízení o řádném opravném prostředku
(1) Státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství přezkoumá důvodnost řádného opravného prostředku podaného státním zástupcem nižšího státního zastupitelství. Zjevně nedůvodný opravný prostředek vezme zpět a státnímu zástupci, který jej podal, sdělí písemně důvody svého rozhodnutí. Rozhodnutí soudu druhého stupně sdělí státní zástupce nižšímu státnímu zástupci písemně a uvede své stanovisko k věci.
(2) Toto ustanovení se neužije, byl-li u soudu prvního stupně činný státní zástupce vrchního státního zastupitelství,352) nebo pokud s ohledem na složitost věci i v řízení před soudem druhého stupně působí dozorový státní zástupce.
Čl. 95
Řízení před samosoudcem nebo ve zjednodušeném řízení
(1) Vyjádření a návrhy státní zástupce odůvodňuje pouze, byly-li proti nim vysloveny námitky nebo lze-li námitky očekávat.
(2) Státní zástupce postupuje přiměřeně podle ustanovení o postupu po vrácení věci k došetření, byl-li samosoudcem pravomocně odmítnut návrh na potrestání.353) Tímto okamžikem zanikají účinky zahájení trestního stíhání354) a státní zástupce vydá pokyn k zahájení trestního stíhání a konání vyšetřování.
(3) Státní zástupce, který podal návrh na potrestání a současně předal soudu zadrženého podezřelého, se zúčastní výslechu obviněného a hlavního líčení.355)
(4) Podá-li státní zástupce odpor proti trestnímu příkazu, jeho důvody zaznamená v dozorovém spisu.
Čl. 96
Vykonávací řízení
(1) Zjistí-li státní zástupce, že předchozí trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno a nové vyšetřování se vede pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom státního zástupce, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydal. Výsledek pravomocného skončení trestního stíhání sdělí státní zástupce, který byl činný v tomto řízení, státnímu zástupci, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného vydal. Po obdržení vyrozumění rozhodne státní zástupce, který trestní stíhání obviněného podmíněně zastavil, o dalším postupu.356)
(2) Zjistí-li státní zástupce, že se proti obviněnému, jehož trestní stíhání bylo soudem podmíněně zastaveno nebo byl podmíněně odsouzen, od jeho potrestání bylo podmíněně upuštěno anebo byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, a byl mu uložen dohled, vede trestní stíhání či zkrácené přípravné řízení pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom soud, který rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném odsouzení, podmíněném upuštění od potrestání s dohledem nebo o podmíněném propuštění. Současně vyrozumí o svém postupu státního zástupce, jehož působnost se vztahuje na obvod tohoto soudu.
ČÁST OSMÁ
Mediace a probace
Čl. 97
(1) Součinnost Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení směřuje k tomu, aby vazba byla nahrazena jiným opatřením, věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů řízení nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody. V případech, kdy soud, u něhož byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání, vydal pokyn k úkonům probace nebo mediace, státní zástupce zvažuje podmínky pro podání návrhu na upuštění od potrestání s dohledem,357) podmíněné odsouzení s dohledem358) nebo uložení trestu obecně prospěšných prací nebo jiného druhu trestu nespojeného s odnětím svobody. Může též soudu navrhnout, aby trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno nebo bylo schváleno narovnání.
(2) Státní zástupci při výkonu dozoru po Probační a mediační službě vyžadují zejména
a) obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí,
b) vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, zejména tím, že Probační a mediační služba zprostředkuje projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody, dohody o narovnání,
c) vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bude rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem.
(3) Státní zástupce ve vhodných případech po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání učiní dotaz na policejní orgán, zda byla ve věci využita mediace, případně jaké jsou důvody jejího nevyužití. Zjistí-li státní zástupce, že policejní orgán již vyrozuměl středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, zváží, zda dosavadní výsledky xmzení odůvodňují vydání pokynu k mediaci. Pokud policejní orgán nevyrozuměl středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, vydá pokyn k mediaci; jinak si vyžádá od Probační a mediační služby poskytnutí podrobné informace a o vydání pokynu rozhodne dodatečně.
(4) Zahájí-li Probační a mediační služba provádění úkonů bez pokynu státního zástupce, státní zástupce dbá, aby ho o tom středisko Probační a mediační služby informovalo včetně sdělení, kteří úředníci a asistenti jsou ve věci činní a jaký je zamýšlený postup ve věci. Úředníky a asistenty seznámí s povahou trestní věci.
(5) Dospěje-li státní zástupce po obdržení informace a sdělení k závěru, že provedení mediace ve věci není vhodné, vydá rozhodnutí, že věc se k mediaci nepředává.359) Toto rozhodnutí, které se nevydává podle trestního řádu a označí se jako rozhodnutí, stručně odůvodní a zašle středisku Probační a mediační služby; obviněnému a poškozenému se nedoručuje. Stejnopis rozhodnutí se založí do dozorového spisu. Dále zváží, zda je vhodné do trestního spisu založit jakékoli podklady k osobě obviněného a jeho rodinnému či sociálnímu zázemí, a to z hlediska, že provádění úkonů probace či mediace by nemělo být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Za tím účelem si zpravidla vyžádá vyjádření obviněného a poškozeného.
(6) Státní zástupce v případech, kdy přezkoumáním důvodů vazby zjistí, že ve věci přichází v úvahu probační dohled nad obviněným, který by mohl být propuštěn z vazby na svobodu, vyžádá stanovisko Probační a mediační služby a požádá ji o vypracování zprávy obsahující podklady k obviněnému, nebyly-li opatřeny již dříve.
(7) Povinnosti výše uvedené, vyjma rozhodnutí o tom, že věc se k mediaci nepředává, státní zástupce nemusí plnit, plní- li je policejní orgán.
ČÁST DEVÁTÁ
Závěrečná ustanovení
Čl. 98
Zrušují se:
1. pokyn obecné povahy poř. č. 5/2001, kterým se upravuje postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky, příslušníků Bezpečnostní informační služby a příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace.
2. pokyn obecné povahy poř. č. 7/2001, jímž se upravují podrobnosti vyhotovování obžalob, návrhů na potrestání, ostatních návrhů soudu, jiných rozhodnutí a opatření v trestních věcech státními zástupci, včetně přílohy.
3. pokyn obecné povahy poř. č. 12/2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním.
4. pokyn obecné povahy poř. č. 4/2004, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 12/2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním.
5. pokyn obecné povahy poř. č. 9/2004, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 12/2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním.
6. pokyn obecné povahy poř. č. 11/2004, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 5/2001, kterým se upravuje postup státních zastupitelství při trestním stíhání a ve zkráceném přípravném řízení ve věcech příslušníků Policie České republiky a příslušníků Bezpečnostní informační služby.
7. čl. 110 pokynu obecné povahy poř. č. 1/2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech.
8. čl. I a II pokynu obecné povahy poř. č. 7/2005, jímž se mění pokyn obecné povahy poř. č. 12/2003, jímž se upravuje postup státních zástupců při trestním stíhání osob, při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení trestním a postup v trestním řízení soudním, ve znění pokynu obecné povahy poř. č. 4/2004, pokynu obecné povahy poř. č. 9/2004 a některé další pokyny obecné povahy.
9. pokyn obecné povahy č. 2/2006 o postihu trestného činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187a tr. zák.
10. pokyn obecné povahy č. 4/2006 o postihu trestných činů motivovaných národnostní, rasovou, politickou a náboženskou nesnášenlivostí.
11. pokyn obecné povahy č. 6/2006 o postupu státních zástupců podle § 174a a § 173a trestního řádu.
Čl. 99
Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 1. dubna 2008.
Nejvyšší státní zástupkyně:
JUDr. Renata Vesecká, v.r.
Příloha 1
Nejvyšší přípustné doby trvání vazby
 
------------------------------------------------------------------------------- -------
Horní hranice           Maximální              Maximální              Celková
trestní sazby           délka vazby            délka vazby            maximální délka
odnětí svobody          v přípravném           v řízení               vazby*
                        řízení                 před soudem
------------------------------------------------------------------------------- -------
Do 5 let                4 měsíce               8 měsíců               1 rok
Více než 5 let          8 měsíců               1 rok 4 měsíce         2 roky
a méně než 8 let              
8 let a více            1 rok                  2 roky                 3 roky
S možností uložení      1 rok 4 měsíce         2 roky 8 měsíců        4 roky
výjimečného trestu
------------------------------------------------------------------------------- -------

*  V  případech souběhu trestných činů je pro určení  nejvyšší
přípustné   doby  rozhodující  čin  nejpřísněji  trestný,   za
podmínky, že se k tomuto trestnému činu váže některý z  důvodů
vazby.
Příloha 2
Hodnoty některých omamných a psychotropních látek
------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------
druh                                      hmotnost   (g)  
                                     "množství větší než malé"                "větší rozsah"
------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------
Heroin                                0,15 Heroin HCl                         1,5 Heroin HCl
                                    (asi 5 dávek po 30 mg)                 (asi 50 dávek po 30 mg)

Morfin                                0,3 Morfin HCl                          4,5 Morfin HCl
                                    (asi 10 dávek po 30 mg)                (asi 150 dávek po 30 mg)

Methadon                              0,3 Methadon                            4,5  Methadon
                                    (asi 10 dávek po 30 mg)                (asi 150 dávek po 30 mg)

Kokain                                0,25 Kokain HCl                         5 Kokain HCl 
                                    (asi 5 dávek po 50 mg)                 (asi 100 dávek po 50 mg)                        

THC                                   0,3 THC                                 7,5 THC
(marihuana, hašiš)                  (asi 10 dávek po 30 mg)                (asi 250 dávek po 30 mg)
      
LSD                                   0,0005 LSD                              0,006 LSD
                                    (asi 10 dávek po 50 mg)                (asi 120 dávek po 50 mikrog)        

MDMA a homology příbuzného typu       1 MDMA-base                             24 MDMA-base
(extáze)                            (asi 10 dávek po 100 mg)               (asi 240 dávek po 100 mg)        
       
Amfetamin                             0,5 amfetamin-base                      10 amfetamin-base
                                    (asi 10 dávek po 50 mg)                (asi 200 dávek po 50 mg)       

Metamfetamin                          0,5 metamfetamin-base                   10 metamfetamin-base
(Pervitin)                          (asi 10 dávek po 50 mg)                (asi 200 dávek po 50 mg)
          
Psilocybin                            0,05 Psilocybin-lysohlávka              3 Psilocybin-lysohlávka
                                    (asi 5 dávek po 10 mg)                 (asi 300 dávek po 10 mg)
------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------
Příloha 3
Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumá usnesení o zastavení trestního stíhání nebo postoupení věci na základě úplného spisového materiálu, jde-li o:
1. trestné činy rasově motivované nebo spáchané příslušníky extremistických skupin,
2. úmyslné trestné činy, jimiž byla způsobena smrt, a trestné činy, při jejichž spáchání došlo ke smrti osoby mladší patnácti let, bez ohledu na formu zavinění,
3. trestné činy spáchané veřejnými činiteli, bylo-li předmětem trestního stíhání korupční jednání či zneužití pravomoci veřejného činitele,
4. trestné činy v dopravě, jimiž byla způsobena těžká újma na zdraví více osob nebo smrt i jedné osoby,
5. trestné činy hospodářské se škodou převyšující 10 mil. Kč.
Vybraná ustanovení novel
Čl. II pokynu obecné povahy č. 14/2008
Přechodné ustanovení
Povinnost informovat o prováděném odposlechu se vztahuje i na věci, v nichž nařízení k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu bylo vydáno přede dnem 1. července 2008, avšak odposlech probíhal ještě k tomuto dni anebo byl ukončen po tomto dni.
1) § 161 odst. 3, 4 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.
2) § 53 odst. 1 a § 54 odst. 1 tr. ř.
3) § 10 odst. 2 tr. ř.
4) § 11 odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 10 odst. 2 tr. ř. per analogiam.
5) § 15 odst. 1, 2 a 4 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "jednací řád").
11) § 15 odst. 4 jednacího řádu; § 15 odst. 3 jednacího řádu.
12) § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř.
13) § 138 písm. d), § 142 odst. 1 pokynu obecné povahy č. 7/2004, jímž se vydává kancelářský řád státního zastupitelství, ve znění změn.
13a) § 179 odst. 1 tr. ř.
14) § 158 odst. 10, § 12 odst. 2 tr. ř.
15) § 162 odst. 2 tr. ř.
16) § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř.
17) § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.
18) § 12a odst. 2 a 4 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění zákona č. 14/2002 Sb. (dále jen "zákon o státním zastupitelství"); § 30 odst. 1 a odst. 3 věta druhá tr. ř.
19) § 25 tr. ř. per analogiam.
20) § 31 odst. 1 tr. ř.
21) § 157a odst. 1 tr. ř.
22) § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
23) § 12d odst. 2 část věty druhé před středníkem zákona o státním zastupitelství.
24) § 158b až § 158f tr. ř.
25) § 12d odst. 2 část druhé věty za středníkem, odst. 3 zákona o státním zastupitelství.
26) § 137 odst. 2 tr. ř.
27) § 176 odst. 1 věta druhá tr. ř.
28) § 157a odst. 2 tr. ř.
29) § 18 odst. 1 věta druhá jednacího řádu.
30) § 167 odst. 3, § 170 odst. 2 tr. ř.; § 12e odst. 1 věta druhá zákona o státním zastupitelství.
31) § 157 odst. 3 tr. ř.
32) § 105 odst. 1 věta druhá tr. ř.; § 11 odst. 1 zákona č. 36/1967 Sb.
33) § 105 odst. 1 věta první, odst. 5 věta první tr. ř.
34) § 146 odst. 2 písm. a) věta za středníkem tr. ř.
35) § 14 až § 16 zákona o státním zastupitelství; § 59 odst. 1 věta první tr. ř.; § 16a odst. 1 věta před středníkem zákona o státním zastupitelství.
36) § 166, § 174, § 206 a § 209 tr. zák., § 47a zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
37) § 163, § 163a tr. ř.
38) § 59 odst. 4 předposlední věta tr. ř.
39) § 157 odst. 2 věta první, § 158 odst. 1 tr. ř.
40) Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
41) § 59 odst. 2 tr. ř.; zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
42) § 466 tr. ř.; § 30 a násl. jednacího řádu.
43) § 174a tr. ř.; § 12 odst. 3 zákona o státním zastupitelství.
44) § 16b zákona o státním zastupitelství; § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství.
45) § 12c až § 12e, § 16a odst. 1 až 3 zákona, § 1 a § 2 jednacího řádu.
46) § 164 až § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů.
47) § 159a odst. 1 věta první tr. ř.
48) § 159a odst. 1 písm. a), b) tr. ř.
49) § 158 odst. 3 tr. ř.
50) § 159b tr. ř.
51) § 157 odst. 2 věta první, § 160 odst. 1 tr. ř.
52) § 12 odst. 2 věta první tr. ř.
53) § 159a odst. 1 až 4 tr. ř.
54) § 104b tr. ř.
55) § 158 odst. 3 písm. i), § 160 odst. 4 tr. ř.
56) § 158a tr. ř.
57) § 157 odst. 2 věta první tr. ř.
58) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu; nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
59) § 2 písm. a), § 3 až § 5, § 6, § 11, § 58 až § 62 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací.
60) § 158d odst. 4 poslední věta tr. ř. - § 158d odst. 3 tr. ř.
61) § 158e tr. ř.
62) § 18a odst. 2 jednacího řádu.
63) § 437 odst. 1 tr. ř.
64) Čl. 79 pokynu obecné povahy poř. č. 1/2005, kterým se upravuje postup státních zástupců při výkonu působnosti státního zastupitelství v oblasti právního styku s cizinou v trestních věcech, ve znění pozdějších pokynů obecné povahy.
65) § 158e odst. 7 tr. ř., § 18a odst. 2 věta druhá jednacího řádu.
66) § 158e odst. 7 poslední věta tr. ř.
67) § 158 odst. 3 věta třetí tr. ř.
68) § 157 odst. 2, § 174 odst. 2 tr. ř.
69) § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř.
70) § 158 odst. 3 věta třetí tr. ř.
71) § 102 tr. ř.
72) § 158 odst. 8 věta druhá tr. ř.
73) § 26 tr. ř. per analogiam.
74) § 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.
75) § 12d odst. 1 věta první zákona o státním zastupitelství.
76) § 12d odst. 1 věta první zákona o státním zastupitelství, § 1 odst. 2 písm. e) jednacího řádu.
77) § 1 odst. 4 jednacího řádu; § 2 odst. 2 a 3 jednacího řádu.
78) § 158 odst. 7 poslední věta tr. ř.
79) § 55 odst. 2 tr. ř.
80) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
81) § 2 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.
82) § 3 zákona č. 137/2001 Sb.
83) § 158 odst. 5 až 7 tr. ř.
84) § 165 odst. 3 poslední věta tr. ř.
85) § 55 odst. 2, § 158 odst. 7 poslední věta tr. ř.
86) § 165 odst. 2 poslední věta tr. ř.
87) § 51b odst. 1, 2 tr. ř.
88) § 51b odst. 3 tr. ř.
89) § 101a tr. ř.
90) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací.
91) § 160 odst. 1, § 134 odst. 1, 2 tr. ř.
92) § 159a odst. 2 tr. ř. - § 11 odst. 1 tr. ř.
93) § 28 odst. 2 tr. ř.
94) § 302 a násl. tr. ř.
95) § 76 odst. 1 věta druhá tr. ř.
96) § 76 odst. 1, § 79 odst. 1, § 79a odst. 1, § 79a odst. 3 tr. ř., § 79b tr. ř. - § 79a odst. 1, 3 tr. ř., § 79c odst. 4 tr. ř. - § 79a odst. 3 tr. ř., § 79d odst. 1 věta druhá, § 79d odst. 3 věta první, § 79d odst. 7 věta druhá, § 79e odst. 1 věta druhá tr. ř., § 79e odst. 7 tr. ř. - § 79d odst. 7 věta druhá tr. ř., § 79c, § 79d, § 79e, § 83a odst. 1, § 83b odst. 1, § 85c a § 83a odst. 1 tr. ř., § 114 odst. 4 část věty první za středníkem, § 159b odst. 1 a 2 tr. ř.
97) § 79a odst. 1 poslední věta tr. ř., § 79b tr. ř. - § 79a odst. 1 poslední věta tr. ř., § 79c odst. 2, 4 tr. ř. - § 79a odst. 1 tr. ř.
98) § 79d odst. 1 předposlední věta tr. ř.
99) § 79e odst. 1 předposlední věta tr. ř.
100) § 79f tr. ř.
101) § 8 odst. 2 tr. ř.
102) § 8 odst. 3 věta první a druhá tr. ř.; § 86 odst. 1, § 87b odst. 1 tr. ř.
103) § 87b odst. 2 a § 87b odst. 4 věta první tr. ř.
104) § 74a odst. 3 tr. ř. - § 72 odst. 1 až 3 tr. ř.; § 79a odst. 4 tr. ř., § 79b poslední věta tr. ř. - § 79a odst. 4 tr. ř., § 79c odst. 4 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 4 tr. ř., § 79d odst. 8 tr. ř., § 79e odst. 7 tr. ř. - § 79d odst. 8 tr. ř. a § 79f tr. ř.
105) § 47 odst. 7, § 79a odst. 2 poslední věta, § 79d odst. 5 věta první, § 79d odst. 6 věta druhá, § 79e odst. 5 věta první, § 79e odst. 5 věta druhá a § 79f tr. ř.; § 115 odst. 1 věta druhá a třetí tr. ř.
105a) § 8 odst. 3 tr. ř.
106) Např. podle § 65 odst. 5 tr. ř.
107) § 8 odst. 5 tr. ř.
108) § 39 tr. ř.
109) § 44 odst. 2 věta první, § 68, § 69 odst. 1, § 71 odst. 2 věta druhá, § 73a odst. 3, § 74a, § 116 odst. 2, § 117 tr. ř.
110) 8 odst. 3, 83 odst. 1, 87 odst. 1, 87a odst. 1, 88 odst. 1, odst. 4 a odst. 5, 158d odst. 3 a odst. 4 tr. ř.
111) § 85b odst. 2 věta první tr. ř. ve spojení s § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.
112) § 2 odst. 4 část věty druhé za středníkem tr. ř. - § 1 odst. 1 tr. ř.
113) § 158e odst. 4 tr. ř.
114) § 18a odst. 2 jednacího řádu.
115) § 88 odst. 1 a odst. 4, 158 odst. 3 a odst. 4, 158e odst. 4 tr. ř.
116) § 4 zákona č. 412/2005 Sb.; § 5 a § 6 vyhlášky č. 529/2005 Sb.; nařízení vlády č. 522/2005 Sb.
117) § 36 tr. ř.
119) § 158d odst. 3 tr. ř.
120) § 158d odst. 4 tr. ř.
121) § 37 odst. 1 tr. ř.
122) § 33 odst. 2, 3 tr. ř.
123) § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř.
124) § 51a odst. 1, 2 tr. ř.
125) § 146a odst. 1 tr. ř.
126) § 146a odst. 1 písm. a) až j) tr. ř. ve spojení s § 73b odst. 2, § 79a odst. 1, 3, 4, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1, 7 a 8, § 79e odst. 1 a 7, § 79f, § 47 a § 48 odst. 2, § 347 a § 66 odst. 1 tr. ř.; § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam ve spojení s § 74a odst. 3 tr. ř.
127) § 146a odst. 2 tr. ř. ve spojení s § 79a odst. 1, 3, 4, § 79b, § 79c odst. 4, § 79d odst. 1, 7 a 8, § 79e odst. 1 a 7, § 79f tr. ř.
128) § 66 odst. 1 tr. ř.
129) § 76 odst. 1 věta druhá tr. ř.
130) § 76 odst. 4 poslední věta tr. ř.
131) § 76 odst. 1 věta první, § 76 odst. 2 věta druhá tr. ř.
132) § 76 odst. 3 tr. ř.
133) § 160 odst. 1 tr. ř.
134) § 68 odst. 2 tr. ř.
135) § 72 odst. 2 písm. b) tr. ř.
136) § 68 odst. 3 tr. ř.
137) § 67 písm. a), b), c), § 68 odst. 3 tr. ř.
138) § 75 tr. ř.
139) § 67 písm. a), b), c) tr. ř.
140) § 71 odst. 2 věta druhá tr. ř.
141) § 12 odst. 8, § 13 odst. 5, § 14 odst. 1 písm. a) až c) a § 15 odst. 1 a 2 zákona č. 283/1991 Sb.; § 11 odst. 6 a 8, § 12 odst. 3 a 6, § 13 odst. 1 zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 zákona č. 124/1992 Sb.; § 30 odst. 9, § 31 odst. 3, 4 a § 32 odst. 1 zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů.
142) § 62 odst. 1 tr. ř.
143) § 77 odst. 2 tr. ř.
144) § 13 odst. 6 zákona č. 283/1991 Sb.
145) § 70a odst. 1 písm. g) tr. ř.
146) § 77 odst. 2 věta druhá tr. ř.
147) § 71 odst. 2 věta třetí tr. ř.
148) § 72 odst. 1 věta první tr. ř.
149) § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř. per analogiam.
150) § 70a odst. 1 písm. b) tr. ř.
151) § 73b odst. 3 předposlední věta tr. ř.
152) § 26 tr. ř.
153) § 73a odst. 5 věta první tr. ř.
154) § 73a odst. 3 tr. ř.
155) § 73a odst. 6 tr. ř.
156) § 73a odst. 2 písm. b) tr. ř.
157) § 73a odst. 4 tr. ř. per analogiam.
158) § 20 odst. 1 tr. ř.
159) § 67 písm. b) tr. ř.; § 68 odst. 3 písm. d) nebo § 71 odst. 2 věta druhá tr. ř.
160) § 73a odst. 4 tr. ř.
161) § 73a odst. 4 věta druhá tr. ř.
162) § 74a tr. ř., § 20a jednacího řádu.
163) § 71 odst. 3 nebo 4 tr. ř.
164) § 71 odst. 4 tr. ř.
165) § 71 odst. 2 poslední věta tr. ř. per analogiam.
166) § 71 odst. 8 a 9 tr. ř.
167) Např. § 89 odst. 11 tr. zák., ve znění zákona č. 265/2001 Sb.
168) § 70a odst. 1 písm. c) tr. ř.
169) § 20 odst. 2 jednacího řádu.
170) § 44a odst. 1 písm. a) tr. ř.
171) § 265l odst. 1, 3, § 270 odst. 1 tr. ř.
172) § 44a, § 70a odst. 1 písm. j) tr. ř.
173) § 70a odst. 1 písm. h) tr. ř.
174) § 79a odst. 1 poslední věta, § 79b věta druhá tr. ř. - § 79a odst. 1 poslední věta tr. ř., § 79c odst. 2 věta druhá, § 79d odst. 1 předposlední věta, § 79e odst. 1 předposlední věta, § 79f tr. ř. první tr. ř.
175) § 79a odst. 1 věta první tr. ř.
176) § 66 a § 79 tr. ř.
177) § 79e odst. 2 tr. ř.
178) § 88 odst. 1 tr. ř.
179) § 88 odst. 2 a odst. 4 tr. ř.
180) § 88 odst. 4 věta první tr. ř.
181) § 88 odst. 2 poslední věta, odst. 4 věta první tr. ř.
182) § 65 odst. 1 tr. ř. per analogiam; § 65 odst. 2 tr. ř. a contr.
183) § 51b odst. 1 a 2 tr. ř.; § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
184) § 2 písm. i), § 11, § 54 odst. 1, 2, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1, 3, 4, § 57, § 58 odst. 1, 2, § 59, § 62 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.
185) § 88 odst. 1 věta druhá a třetí tr. ř.
185a) § 88 odst. 8 trestního řádu.
185b) § 314l trestního řádu.
186) § 88 odst. 5 tr. ř.
187) § 88a odst. 1 tr. ř.; § 88 až § 91 a § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.
188) § 78, § 79 tr. ř.
189) § 82 až § 85a, § 113 tr. ř.
190) § 38 odst. 1, § 39 odst. 1 tr. ř.; § 33 odst. 2 až 4 tr.ř.; § 151 odst. 3 věta první a odst. 6 tr. ř.
191) § 51a odst. 1 až 3; § 151 odst. 6 tr. ř.
192) § 151 odst. 3 poslední věta tr. ř.; § 151 odst. 6 tr. ř.
193) § 176 odst. 2 věta první tr. ř.
194) § 215 odst. 2 tr. ř.
195) § 177 písm. d) tr. ř.
196) § 20 odst. 2 věta první vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.
197) § 89 odst. 3 tr. zák.
198) § 12 odst. 12 tr. ř..
199) § 37a věta první tr. zák.
200) § 9 odst. 1 tr. ř.
201) § 308 odst. 1 věta druhá tr. ř.
202) § 307 odst. 1 tr. ř. i. f.
203) § 307 odst. 4 tr. ř.
204) § 119 odst. 1, odst. 2 písm. g), h), j), n), o), § 120 odst. 2, § 121 odst. 1 písm. b), § 122 odst. 1 a 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů.
205) § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.
206) § 277 a násl. tr. ř.
207) § 11 odst. 3, § 172 odst. 4 tr. ř.
208) § 146 odst. 1 tr. ř.
209) § 309 odst. 1 tr. ř.
210) § 311 odst. 1 tr. ř.
211) § 174 odst. 2 písm. d) tr. ř.
212) § 1 odst. 3 věta první zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o výkonu zajištění").
213) § 1 odst. 1 zákona o výkonu zajištění, § 47 až § 49, § 347 až § 349 tr. ř.
214) § 2 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.
215) Např. podle § 78, § 79, § 79c až § 79f tr. ř.
216) § 1 odst. 2 zákona o výkonu zajištění.
217) § 1 odst. 6 zákona o výkonu zajištění.
218) § 97 až § 104 tr. ř.
219) § 7 odst. 1 věta první zákona o výkonu zajištění; zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.
220) § 7 odst. 1 věta druhá zákona o výkonu zajištění.
221) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
222) § 6 odst. 1 zákona o výkonu zajištění, § 82 odst. 1, 2 a 3, § 83, § 83a odst. 1 a 2, § 83b odst. 1 a 2 tr. ř. - § 1 odst. 3 věta první a odst. 7 zákona o výkonu zajištění.
223) § 1 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a contrario.
224) § 7 odst. 1 až 4 zákona o výkonu zajištění.
225) § 79a až § 79c a § 79e tr. ř.
226) § 7 odst. 5 zákona o výkonu zajištění.
227) § 6 odst. 5 a 6 zákona o výkonu zajištění.
228) § 47 odst. 4 tr. ř., § 348 odst. 2 tr. ř. - § 47 odst. 4 tr. ř.
229) § 47 odst. 6 tr. ř.; § 348 odst. 2 tr. ř. - § 47 odst. 6 tr. ř.
230) § 47 odst. 7 tr. ř.; § 348 odst. 2 tr. ř. - § 47 odst. 7 tr. ř.
231) § 4 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.
232) § 43 odst. 3 tr. ř.
233) § 47 odst. 5 věta první tr. ř. a contr.
234) § 44 odst. 3 tr. ř.
235) § 47 odst. 2 věta druhá tr. ř.
236) § 3 odst. 1 zákona o výkonu zajištění; § 47 odst. 5 věta druhá a třetí a písm. a) až d) tr. ř., § 321 a § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů; § 442 odst. 3 a § 459 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
237) § 47 odst. 9 tr. ř. ve spojení s § 48 odst. 1 tr. ř.
238) § 3 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.
239) § 4 odst. 1 a § 1 odst. 3 věta první zákona o výkonu zajištění, § 119 odst. 2 tr. ř.
240) § 146a odst. 1 písm. h) tr. ř. per analogiam.
241) § 51, § 52 tr. zák., § 347 odst. 1 tr. ř.
242) § 52 odst. 1 věta za středníkem tr. zák., § 3 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 zákona o výkonu zajištění.
243) § 9 odst. 2 zákona o výkonu zajištění.
244) § 185f o. s. ř.
245) § 1 odst. 2 věta za středníkem zákona o výkonu zajištění.
246) § 1 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2002 Sb.
247) § 9 odst. 3 zákona o výkonu zajištění.
248) § 9 odst. 3 písm. b) zákona o výkonu zajištění.
249) Vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.
250) § 1 odst. 5 zákona o výkonu zajištění.
251) § 9 až § 12 zákona o výkonu zajištění.
252) § 10 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.
253) § 1 odst. 4 zákona o výkonu zajištění.
254) § 73 odst. 1 a 2 tr. zák. - § 89 odst. 13 věta první a druhá tr. zák.
255) § 73 odst. 1 a 2 tr. zák. - § 89 odst. 13 věta třetí tr. zák.
256) § 73 odst. 3 písm. a) až d) tr. zák.
257) § 73 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zák.; § 73a tr. zák. ve spojení s § 73 odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. zák.
258) § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., popřípadě § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř.
259) § 159a odst. 1 nebo 2 tr. ř.
260) § 23 odst. 4 písm. b) zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
261) § 158 odst. 3 věta první tr. ř.
262) § 179b odst. 4 tr. ř.
263) Čl. 94 odst. 4, 5 závazného pokynu policejního prezidenta č. 130/2001, kterým se upravuje postup Policie České republiky při plnění úkolů v trestním řízení, ve znění pozdějších změn.
264) § 179c odst. 3 tr. ř.
265) Např. § 179c odst. 3, § 179f odst. 1 tr. ř.
266) § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.
267) § 179b odst. 4 nebo § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.
268) § 159a odst. 1 písm. a), b) tr. ř. per analogiam.
269) § 179b odst. 2 věta třetí tr. ř.
270) § 179b odst. 3 tr. ř.
271) § 179b odst. 1 tr. ř.
272) § 179e věta před středníkem tr. ř.
273) § 179c odst. 1 tr. ř.
274) § 179e věta za středníkem tr. ř.
275) § 179c odst. 1, 2 písm. b) až f), § 179e věta za středníkem tr. ř.
276) § 179c odst. 3, § 179f odst. 2 písm. b), c) tr. ř.
277) § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.
278) § 179d odst. 1 tr. ř.
279) § 314d odst. 2 tr. ř.
280) § 163 odst. 1 tr. ř.
281) § 179c odst. 2 písm. b), e), f), h) tr. ř.
282) § 179c odst. 2 písm. g), § 179g odst. 1 tr. ř.
283) § 179c odst. 2 písm. c), d) tr. ř.
284) § 179c odst. 2 písm. f) tr. ř.; § 309 a násl. tr. ř.
285) § 179c odst. 2 písm. f) tr. ř. - § 309 odst. 2 tr. ř.; § 179g odst. 4 tr. ř.
286) § 179c odst. 4 tr. ř.
287) § 161 odst. 2 tr. ř.
288) § 179f odst. 2 písm. b) tr. ř.
289) § 179h odst. 1 věta druhá tr. ř.
290) § 17 tr. ř.
291) § 160 odst. 6 tr. ř.
292) § 16 tr. ř.
293) § 17 odst. 2 tr. ř.
294) § 36 odst. 3 tr. ř.
295) § 179 odst. 1 tr. ř.
296) § 25, § 32 tr. zák.
297) § 187a odst. 1 tr. zák.
298) § 187a odst. 2 tr. zák.
299) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, ve znění pozdějších předpisů.
300) Nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce, ve znění pozdějších předpisů.
301) § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže.
302) § 26 tr. zák.
303) § 60a a § 60b tr. zák.
304) § 25 tr. zák.
305) § 55 odst. 1 písm. a), d), § 73 odst. 1, 2 tr. zák.; § 178 odst. 2 a § 239 odst. 1 tr. ř.
306) § 196, § 198, § 198a, § 219 odst. 1, 2 písm. g), § 221 odst. 1, 2 písm. b), § 222 odst. 1, 2 písm. b), § 235 odst. 1, 2 písm. f), § 257 odst. 1, 2 písm. b), § 260, § 261 a § 261a tr. zák.
307) § 179a odst. 1, 3 tr. ř.
308) § 160 odst. 3 tr. ř. a § 12 odst. 1 poslední věta jednacího řádu.
309) § 159b odst. 3 tr. ř.
310) § 159b odst. 4 tr. ř.
311) § 158 odst. 5 tr. ř.
312) § 160 odst. 2 věta první, § 175 odst. 2 věta před středníkem tr. ř.
313) § 160 odst. 5 tr. ř.
314) § 160 odst. 6 tr. ř.
315) § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. - § 161 odst. 3 věta za prvním středníkem tr. ř.
316) § 23a až § 23f zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; § 33b až § 33f zákona č. 13/1993 Sb., celního zákona, ve znění pozdějších předpisů, § 16 až § 16c zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění zákona č. 436/2003 Sb.
317) § 55 odst. 1 tr. ř.
318) Např. § 175 odst. 2 věta za středníkem tr. ř.
319) § 39 odst. 1 tr. ř. - § 36 tr. ř., § 88a odst. 1 a § 158d odst. 3 a 4 tr. ř.
320) § 175 odst. 2 věta před středníkem tr. ř.
321) Čl. 33 odst. 1, 2, 4 až 6.
322) Čl. 39 odst. 1 věta druhá.
323) § 79a odst. 1 věta první, § 79b, § 79c odst. 1, § 79d odst. 1, § 79e odst. 1, § 79f tr. ř.
324) § 161 odst. 3 předposlední a poslední věta tr. ř.
325) § 142 odst. 5 pokynu obecné povahy poř. č. 7/2004.
326) § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže.
327) § 12 odst. 6 tr. ř., § 4 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství.
328) § 179 odst. 2 tr. ř.
329) § 2 odst. 5 tr. ř.
330) § 157 odst. 2 věta první, § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.
331) § 188 odst. 1 písm. e), § 260 odst. 2, § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.
332) § 187 odst. 1 poslední věta tr. ř.
333) § 192 tr. ř.
334) § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.
335) § 221 odst. 1 tr. ř.
336) § 149 odst. 2, § 260 odst. 2, § 265l odst. 1, § 270 odst. 1 a § 284 odst. 2 tr. ř.
337) § 263 odst. 2, § 265r odst. 2, § 274 tr. ř. a § 64 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb.
338) § 215 odst. 2, 3 tr. ř.
339) § 211 odst. 3 písm. b) tr. ř.
340) § 183a tr. ř.
341) § 55 odst. 2, § 209 tr. ř.
342) § 47 odst. 1, 2 věta první tr. ř.
343) § 55b odst. 1 tr. ř.
344) § 182 tr. ř.
345) § 182 tr. ř. per analogiam.
346) § 225 odst. 2 věta druhá tr. ř.
347) § 58 odst. 1 písm. a) nebo b), § 60a odst. 1 tr. zák. - § 39 odst. 2 tr. zák.; § 59 odst. 1, § 60a odst. 2 tr. zák.
348) § 59 odst. 2, § 60a odst. 3 tr. zák.
349) § 29 odst. 1 a 2 tr. zák.; § 29 odst. 1, 3 a 4 tr. zák.
350) § 29 odst. 1 poslední věta tr. zák.
351) § 248, § 251 odst. 1 věta první - § 249 odst. 1 tr. ř.
352) Čl. 2, čl. 6 odst. 2.
353) § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř.
354) § 314b odst. 1 věta druhá tr. ř.
355) § 314b odst. 2 věta druhá tr. ř.
356) § 308 odst. 1 tr. ř.
357) § 26 tr. zák.
358) § 60a, § 60b tr. zák.
359) § 4 odst. 7 věta za středníkem zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.