Nařízení ze dne 4.1.2010, kterým se vydává Požární poplachový plán Středočeského kraje

15.3.2010 | Sbírka:  1/2010 (KS) | Částka:  1/2010ASPI

Vztahy

Nadřazené: 328/2001 Sb., 172/2001 Sb., 129/2000 Sb., 133/1985 Sb.
Aktivní derogace: 2/2004 (KS)
Pasivní derogace: 4/2015 (KS)
1/2010
NAŘÍZENÍ
Středočeského kraje
ze dne 4. ledna 2010,
kterým se vydává Požární poplachový plán Středočeského kraje
Rada Středočeského kraje podle § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 27 odst. 2 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o požární ochraně“) a ve smyslu § 4 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb. a § 19 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb., vydává toto nařízení:
Čl. 1
Úvodní ustanovení
(1) Požární poplachový plán Středočeského kraje (dále jen „poplachový plán“) obsahuje zásady součinnosti jednotek požární ochrany (dále jen „jednotky“) ve Středočeském kraji (dále jen „kraj“) při zdolávání požárů, provádění záchranných a likvidačních prací a řešení mimořádných událostí na celém území kraje, při poskytování pomoci mezi kraji a do sousedního státu, úpravu povolávání jednotek, způsob vyhlašování stupňů požárního poplachu a dále upravuje činnost ohlašoven požáru a operačních a informačních středisek Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (dále jen „HZS kraje“).
(2) Poplachový plán rovněž obsahuje Poplachový plán integrovaného záchranného systému Středočeského kraje (dále jen „poplachový plán IZS“), zpracovaný v souladu s příslušným právním předpisem.1)
ČÁST PRVNÍ
POPLACHOVÝ PLÁN
Čl. 2
Zásady součinnosti jednotek
(1) Jednotky působí zejména v rámci svých hasebních obvodů. Hasebním obvodem jednotek hasičského záchranného sboru podniku, sboru dobrovolných hasičů obce a sboru dobrovolných hasičů podniku je území jejich zřizovatele (dále jen „místně příslušná jednotka“).
(2) Hasebním obvodem jednotek HZS kraje a jednotek sboru dobrovolných hasičů vybrané obce je území, pro které je jednotka předurčena plošným pokrytím na území kraje nebo jejich předurčeností pro záchranné práce, např. při dopravních nehodách, na havárie s výskytem nebezpečných látek.
(3) Jednotky jsou uvedeny v operativní dokumentaci poplachového plánu. Vymezení hasebních obvodů jednotek HZS kraje a jednotek sboru dobrovolných hasičů vybraných obcí, popřípadě i jiných jednotek s územní působností mimo území jejich zřizovatele je vedeno v elektronické databázi operačního střediska, stejně tak je veden přehled sil a prostředků jednotek na základě poskytnutých údajů od zřizovatele jednotky.
(4) Rozdělení jednotek do prvního a druhého stupně poplachu pro obce a objekty vychází zpravidla z hasebních obvodů jednotek, přičemž jedna z jednotek je místně příslušná jednotka. Rozdělení jednotek pro druhý a vyšší stupeň poplachu se stanoví na úrovni operačních a informačních středisek HZS kraje v operativní dokumentaci nebo podle potřeby v případě operačního řízení2) s respektováním požadavku na počet jednotek v jednotlivých stupních poplachu. Ve třetím a zvláštním stupni poplachu lze pro účely zásahu využít jednotky bez respektování jejich hasebních obvodů a místní příslušnosti.
(5) Pokud je jednotka hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku trvale předurčena ke zdolávání požárů a k záchranným pracím mimo území svého zřizovatele, je způsob a obsah její součinnosti uveden v dohodě mezi zřizovatelem jednotky a HZS kraje. V této dohodě se stanoví síly a prostředky, kterými uvedená jednotka poskytuje pomoc, a za jakých podmínek.
(6) HZS kraje vede seznam uzavřených dohod s právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami, které zřizují jednotky.
Čl. 3
Povolávání jednotek v rámci operačního řízení ke zdolávání požárů a k záchranným pracím
(1) Pro účely operačního řízení a povolávání jednotek3) ke zdolávání požárů a k záchranným pracím (dále jen „zásah“) pro potřeby území kraje a pro poskytování pomoci mezi kraji a pomoci do sousedního státu zřizuje HZS kraje územně příslušná operační a informační střediska a operační a informační středisko HZS kraje (dále jen „operační střediska“), která plní úkoly podle zvláštního právního předpisu4) a jsou stálými orgány pro koordinaci složek integrovaného záchranného systému.
(2) Povolávání jednotek k zásahu podle požadavků operačního střediska nebo podle řádu ohlašoven požárů5) provádí ohlašovny požárů.
(3) Pro potřeby území kraje je zřízeno v rámci HZS kraje krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Středočeského kraje (dále jen „KOPIS HZS“), jehož součástí jsou územně příslušná operační střediska:
a) Kolín - pro potřebu území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Český Brod, Kolín, Říčany, Benešov, Vlašim, Votice, Čáslav, Kutná Hora,
b) Mladá Boleslav - pro potřebu území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Kralupy nad Vltavou, Mělník, Neratovice, Lysá nad Labem, Nymburk, Poděbrady.
(4) KOPIS HZS plní též úkoly územně příslušného operačního střediska pro potřebu území správních obvodů obcí s rozšířenou působností Kladno, Slaný, Beroun, Hořovice, Dobříš, Příbram, Sedlčany, Rakovník, Černošice.
(5) V případě mimořádné události je možné z rozhodnutí ředitele HZS kraje k plnění úkolů KOPIS HZS využít i kterékoliv územně příslušné operační středisko.
(6) Jednotky k výjezdu povolává zpravidla územně příslušné operační středisko, zřízené pro území, kde má být zásah uskutečněn, nebo KOPIS HZS, pokud převezme místo zásahu jednotek do své působnosti. Tím není dotčeno ustanovení čl. 2 odst. 2 tohoto nařízení.
(7) Při povolávání jednotek k zásahu se operační střediska řídí právními předpisy, tímto nařízením a závaznými pokyny HZS kraje.
(8) K zásahu mimo svůj hasební obvod může být jednotka povolána územně příslušným operačním střediskem6) v případě, kdy není možné povolat místně příslušnou jednotku nebo na základě její předurčenosti.7)
(9) K zásahu mimo území kraje může být na žádost KOPIS HZS sousedícího kraje povolána jednotka prostřednictvím KOPIS HZS, a to na základě uzavřených dohod o součinnosti jednotek mezi HZS krajů.
(10) K zásahu může být na žádost územně příslušného operačního střediska povolána jednotka sousedícího kraje prostřednictvím KOPIS HZS, a to na základě uzavřených dohod o součinnosti jednotek mezi HZS krajů.
(11) HZS kraje vede seznam dohod o součinnosti jednotek mezi sousedícími hasičskými záchrannými sbory krajů dle odstavce 9 a 10 tohoto článku nařízení.
(12) Při povolávání jednotek mimo území státu koordinuje KOPIS HZS tuto činnost v dohodě s operačním a informačním střediskem Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky.
(13) K zásahu mimo území České republiky může být na žádost operačního a informačního střediska Ministerstva vnitra - generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky povolána jednotka pouze prostřednictvím KOPIS ZHS.
Čl. 4
Způsob vyhlašování jednotlivých stupňů požárního poplachu
(1) V rámci poplachového plánu se vyhlašují čtyři stupně požárního poplachu (dále jen „stupně poplachu“) pro místo zásahu nebo území zasažené mimořádnou událostí, přičemž čtvrtý stupeň poplachu je nejvyšším stupněm označovaným jako „zvláštní stupeň“.
(2) Stupeň poplachu se stanoví z potřeby nasazení sil a prostředků jednotek pro místo zásahu a popřípadě dalších složek integrovaného záchranného systému potřebných ke zdolávání požárů, k záchranným a likvidačním pracím při mimořádných událostech, přičemž operační středisko posuzuje při vyhlášení stupně poplachu závažnost mimořádné události podle přijaté zprávy o mimořádné události nebo podle požadavků velitele zásahu.
(3) Potřebný stupeň poplachu vyhlašuje pro jedno místo zásahu velitel zásahu nebo operační středisko při prvotním povolávání složek na místo zásahu. Operační středisko může vyhlásit stupeň poplachu pro určité území postižené mimořádnou událostí, pokud je na něm více než jedno místo zásahu.
(4) Povolání potřebného počtu sil a prostředků jednotek musí být v rámci vyhlášeného stupně poplachu přizpůsobeno co nejreálněji situaci a mimořádné události, jež vyhlášení příslušného stupně vyvolala. Stupeň poplachu pro dané místo zásahu může být změněn požadavkem velitele zásahu na potřebu sil a prostředků.
(5) Jednotlivé stupně poplachu se řídí hodnocením rozsahu mimořádné události, úrovní řízení zásahu a koordinací složek integrovaného záchranného systému právním předpisem.8)
(6) V jednotlivých stupních poplachu pro potřeby plánování nasazení jednotek v místě zásahu se předpokládá:
a) v prvním stupni poplachu nasazení nejvýše čtyř jednotek,
b) ve druhém stupni poplachu nasazení nejvýše deseti jednotek,
c) ve třetím stupni poplachu nasazení nejvýše patnácti jednotek,
d) ve zvláštním stupni poplachu nasazení více než dvanácti jednotek.
Čl. 5
Úprava činnosti ohlašoven požárů
(1) Ohlašovny požárů obcí9) nebo právnických a podnikajících osob se při své činnosti řídí řádem ohlašovny požárů. Úlohou ohlašovny požárů je zejména:
a) přijímat hlášení o vzniku požárů nebo jiné mimořádné události v obci nebo podniku,
b) vyhlásit požární poplach místní jednotce,
c) oznámit požár nebo jinou mimořádnou událost na územně příslušné operační středisko telefonním číslem 150, je-li požár ohlášen občanem nebo zaměstnancem právnické nebo podnikající fyzické osoby.
(2) Stanice HZS kraje nejsou ohlašovnami požárů ve smyslu právních předpisů, jsou však místem, kde lze ohlásit požár nebo jinou mimořádnou událost.
(3) Každá ohlašovna požárů musí být označená tabulkou s nápisem „OHLAŠOVNA POŽÁRŮ“.
(4) Obec zřizuje také potřebný počet míst, odkud lze hlásit požár telefonní linkou na číslo 150 nebo 112. Tato místa se označují tabulkou s nápisem „ZDE HLASTE POŽÁR“ nebo symbolem telefonního čísla 150 a 112. Uvedenými místy mohou být po projednání s vlastníky nebo uživateli telefonní stanice, u kterých je zaručena dostupnost zařízení pro hlášení požáru nebo veřejné telefonní stanice. Pokud ohlašovny používají k vyhlášení požárního poplachu10) jednotce sirény, dodržuje se celostátně platný tvar signálu 25 vteřin zapnuto, 10 vteřin vypnuto a 25 zapnuto.
ČÁST DRUHÁ
POPLACHOVÝ PLÁN IZS
Čl. 6
Použití a obsah
Poplachový plán IZS se použije v případě, pokud u mimořádné události musí společně zasahovat dvě a více složek integrovaného záchranného systému (dále jen „složky“) a v souladu s právním předpisem.11)
Čl. 7
Spojení na základní a ostatní složky
(1) Výčet spojení na základní a ostatní složky, který obsahuje zejména údaje k telefonní, radiové a datové komunikaci a spojení na místa trvalé obsluhy a s vedoucími složek, kteří rozhodují o vyslání sil a prostředků základních a ostatních složek, vede HZS kraje a je uložen na operačních střediscích.
(1) Výčet spojení na základní a ostatní složky je dělen v souladu s čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení podle územní působnosti územně příslušných operačních a informačních středisek.12)
Čl. 8
Přehled sil a prostředků ostatních složek a přehled sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací
(1) Přehled sil a prostředků ostatních složek a přehled sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací, zajištěných na základě smluvních vztahů s fyzickými a právnickými osobami včetně způsobu jejich povolávání, je veden u HZS kraje a je uložen na operačních střediscích.
(2) HZS kraje zpracovává a vede aktuální seznam služebních vozidel s výjimkou z pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla složek IZS.13)
(3) Složky ohlašují operačním střediskům podle územní působnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení změny nutné pro aktuálnost informací obsažených v dokumentu Výčet spojení na základní složky. Přehled sil a prostředků pro potřeby záchranných a likvidačních prací na základě smluvních vztahů a způsob jejich povolávání se řídí dle smluvního ujednání.
Čl. 9
Způsob povolávání a vyrozumívání
(1) Vedoucí složek integrovaného záchranného systému, členové krizových štábů, právnické osoby a podnikající fyzické osoby, zahrnuté do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu, oznamují HZS kraje druh a způsob použití komunikačních prostředků použitelných k jejich okamžitému vyrozumění nebo povolání.
(2) Územně příslušné operační středisko podle čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení vyrozumívá a povolává vedoucí složek, členy krizových štábů obcí s rozšířenou působností, právnické a podnikající fyzické osoby zahrnuté do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu za užití komunikačních prostředků dle odstavce 1 tohoto článku, a to na základě rozhodnutí příslušného starosty obce rozšířenou pravomocí nebo jím pověřené osoby.
(3) KOPIS HZS vyrozumívá a povolává vedoucí složek na úrovni kraje, členy krizového štábu hejtmana a právnické a podnikající fyzické osoby zahrnuté do havarijního plánu kraje nebo vnějšího havarijního plánu za užití komunikačních prostředků dle odstavce 1 tohoto článku, a to na základě rozhodnutí hejtmana nebo jím pověřené osoby.
(4) Žádost o povolání členů příslušného krizového štábu může dát též řídící důstojník HZS kraje za podmínek stanovených právním předpisem.14)
(5) Plán povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizového štábu kraje je uveden u KOPIS HZS, je průběžně aktualizován a je trvale k dispozici krizovému štábu kraje. Obdobným způsobem postupují územně příslušná operační střediska vůči starostům obcí s rozšířenou působností v jejich územní působnosti dle čl. 3 odst. 3 při vedení a aktualizaci plánů povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizového štábu obcí s rozšířenou působností.
Čl. 10
Operativní dokumentace poplachového plánu
(1) Operativní dokumentací poplachového plánu jsou:
a) seznam jednotek požární ochrany kraje,
b) seznam uzavřených dohod s právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami,
c) seznam dohod o součinnosti jednotek mezi sousedícími hasičskými záchrannými sbory krajů,
d) výčet spojení na základní složky integrovaného záchranného systému,
e) plán povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizového štábu kraje,
f) plán povolávání a vyrozumívání vedoucích složek a členů krizového štábu obcí s rozšířenou působností.
(2) Úplná operativní dokumentace poplachového plánu v aktuálním stavu za celý kraj je v jednom vyhotovení trvale uložena na KOPIS HZS.
(3) Operativní dokumentace poplachového plánu je přístupná hejtmanovi, pověřeným členům orgánů kraje, starostům obcí s rozšířenou působností, pověřeným členům orgánů obcí, vedoucím složek IZS a kontrolním orgánům.15)
Čl. 11
Ustanovení přechodná a závěrečná
(1) Ředitelství HZS kraje zabezpečí na vyžádání dotčeným orgánům kraje a dotčeným orgánům obcí s rozšířenou působností na území kraje příslušné výpisy z operativní dokumentace poplachového plánu pro potřebu činnosti ohlašovny požárů a pro činnost krizových štábů.
(2) HZS kraje odpovídá za řádné vedení operativní dokumentace poplachového plánu a v případě změn zabezpečuje její průběžnou aktualizaci ve smyslu příslušných právních předpisů.16)
(3) Obce, právnické a fyzické osoby, složky zařazené v tomto poplachovém plánu a operativní dokumentaci poplachového plánu jsou povinny do 15. ledna kalendářního roku a při každé změně neprodleně oznámit HZS kraje podle územní příslušnosti uvedené v čl. 3 odst. 3 tohoto nařízení údaje, které ovlivňují funkčnost poplachového plánu a operativní dokumentace poplachového plánu.
(4) Tímto nařízením nejsou dotčeny povinnosti fyzických osob, právnických osob nebo podnikajících fyzických osob dle souvisejících právních předpisů.
(5) Nařízení Středočeského kraje č. 2/2004 ze dne 7. dubna 2004, kterým se vydává Požární poplachový plán Středočeského kraje, se zrušuje.
(6) Aktuální operativní dokumentace tohoto nařízení je k dispozici na ředitelství HZS kraje.
(7) Toto nařízení bylo vydáno usnesením Rady Středočeského kraje č. 025-01/2010/RK ze dne 4.1.2010 a nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení ve Věstníku právních předpisů Středočeského kraje.
MUDr. David Rath, v.r.
hejtman
v.z. Ing. Marcel Hrabě v.r.
náměstek hejtmana
1) § 10 odst. 2 písm. e) a § 11 písm. d) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 70 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 4 odst. 1 vyhlášky č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
4) Například § 5 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 73 zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 13 vyhlášky č. 328/2001, o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
5) § 35 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška požární prevenci) a § 13 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., k provedení zákona o požární ochraně, ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.
6) § 11 odst. 1 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
7) § 3 odst. 1 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
8) § 20 vyhlášky č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
9) § 29 odst. 1 písm. j) zákona č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
10) § 10 vyhlášky č. 247/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.
11) § 19 odst. 3 a 4 vyhlášky č. 328/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
12) § 18 zákona č. 239/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13) § 5 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů.
14) § 11 vyhlášky č. 328/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.
15) § 17 nařízení vlády č. 172/2001 Sb., ve znění nařízení vlády č. 498/2002 Sb.
16) Například § 1 odst. 3 vyhlášky č.247/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 226/2005 Sb.