Zákon ze dne 8.6.2011, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

30.6.2011 | Sbírka:  181/2011 Sb. | Částka:  66/2011ASPI
181/2011 Sb.
ZÁKON
ze dne 8. června 2011,
kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb. a zákona č. 150/2011 Sb., se mění takto:
1. V § 6 odst. 3 se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, které získal trestným činem“.
2. Na konci nadpisu § 43 a v § 314f odst. 2 na konci textu věty první se doplňují slova „nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
3. V § 43 odst. 1 se slova „ , morální nebo jiná“ nahrazují slovy „nebo nemajetková újma, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil“.
4. V § 43 odstavec 3 zní:
„(3) Poškozený je oprávněn také navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu, jež byla poškozenému trestným činem způsobena, nebo vydat bezdůvodné obohacení, které obžalovaný na jeho úkor trestným činem získal. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování (§ 206 odst. 2). Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši se nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy uplatňuje nebo z jakých důvodů a v jakém rozsahu se uplatňuje nárok na vydání bezdůvodného obohacení.“.
5. V § 44 odst. 2 větě druhé a poslední, § 47 odst. 3, § 47a odst. 1 větě první a druhé, § 47a odst. 2 a 3, § 155 odst. 3, § 175 odst. 1 písm. e), § 198 odst. 2 větě poslední, § 206 odst. 3 větě druhé a v § 207 odst. 1 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
6. V § 45 odst. 3 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
7. V § 47 odstavec 1 zní:
„(1) Je-li důvodná obava, že uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo na vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem bude mařeno nebo ztěžováno, lze nárok až do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení zajistit na majetku obviněného.“.
8. V § 51a odstavec 1 zní:
„(1) Osvědčí-li poškozený, který uplatnil v souladu se zákonem nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, že nemá dostatek prostředků, aby si hradil náklady vzniklé s přibráním zmocněnce, rozhodne na jeho návrh předseda senátu soudu, který koná řízení v prvním stupni, a v přípravném řízení soudce, že má nárok na právní pomoc poskytovanou zmocněncem bezplatně nebo za sníženou odměnu; to neplatí, pokud vzhledem k povaze uplatňované náhrady škody nebo nemajetkové újmy nebo její výši nebo vzhledem k povaze a rozsahu bezdůvodného obohacení by zastoupení zmocněncem bylo zřejmě nadbytečné.“.
9. V § 59 odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
10. V § 73a odst. 6 se na konci textu věty první doplňují slova „ ; odstavec 7 tím není dotčen“.
11. V § 73a se za odstavec 6 vkládají nové odstavce 7 a 8, které znějí:
„(7) Byla-li odsuzujícím rozsudkem obviněnému uložena povinnost nahradit poškozenému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích a poškozený o to ve stanovené lhůtě požádá, peněžitá záruka se poté, co odsouzený splnil své povinnosti uvedené v odstavci 6, použije k úhradě pohledávky poškozeného. Nepostačují-li prostředky z peněžité záruky k uspokojení pohledávek všech poškozených, tyto pohledávky se uspokojí poměrně.
(8) Jakmile je možno peněžitou záruku použít k úhradě pohledávky poškozeného podle odstavce 7, soud o tom poškozeného vyrozumí. Nepožádá-li poškozený o využití peněžité záruky k úhradě své pohledávky do tří měsíců od tohoto vyrozumění, peněžitá záruka se vrátí odsouzenému nebo osobě, která peněžitou záruku složila. O tom je třeba poškozeného poučit.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 9.
12. V § 73a odst. 9 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slovo „řízení“ se vkládají slova „nebo k uhrazení pohledávky poškozeného“.
13. V § 89 odst. 1 písm. e) se slovo „a“ nahrazuje čárkou a na konci textu písmene se doplňují slova „a bezdůvodného obohacení“.
14. V § 121 písmeno a) zní:
„a) o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení, jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení včas uplatněn (§ 43 odst. 3),“.
15. V § 126 se na konci textu písmene g) doplňují slova „nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo vydat bezdůvodné obohacení“.
16. V § 130 odst. 1, § 154 odst. 2, § 229 odst. 3, § 278 odst. 1 větě první a v § 284 odst. 3 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
17. V § 154 odstavec 1 zní:
„(1) Byl-li poškozenému alespoň zčásti přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, je odsouzený, jemuž byla povinnost k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení uložena, povinen nahradit poškozenému též náklady potřebné k účelnému uplatnění tohoto nároku v trestním řízení, včetně nákladů vzniklých přibráním zmocněnce.“.
18. V § 179g odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „ , nebo vydal bezdůvodné obohacení činem získané“.
19. V § 206 odst. 2 větě první se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích“ a za slova „trestným činem“ se vkládají slova „nebo k vydání bezdůvodného obohacení získaného trestným činem“.
20. V § 228 odstavec 1 zní:
„(1) Odsuzuje-li soud obžalovaného pro trestný čin, kterým způsobil jinému majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu nebo kterým se na úkor poškozeného bezdůvodně obohatil, uloží mu v rozsudku, aby poškozenému nahradil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu v penězích nebo aby vydal bezdůvodné obohacení, jestliže byl nárok včas uplatněn (§ 43 odst. 3), nestanoví-li tento zákon jinak; nebrání-li tomu zákonná překážka, soud uloží obžalovanému vždy povinnost k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení, jestliže je výše škody nebo rozsah bezdůvodného obohacení součástí popisu skutku uvedeného ve výroku rozsudku, jímž se obžalovaný uznává vinným, a škoda v této výši nebyla dosud uhrazena nebo bezdůvodné obohacení nebylo dosud v tomto rozsahu vydáno.“.
21. V § 228 odst. 2 větě první se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení“.
22. V § 228 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Odsuzuje-li soud obžalovaného k nepodmíněnému trestu odnětí svobody a přiznává-li poškozenému alespoň zčásti nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení, poučí poškozeného o možnosti požádat o vyrozumění o konání veřejného zasedání o podmíněném propuštění z trestu odnětí svobody. Žádost poškozený podává soudu, který rozhodoval v prvním stupni.“.
23. V § 229 odstavec 1 zní:
„(1) Není-li podle výsledků dokazování pro vyslovení povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení podklad nebo bylo-li by pro rozhodnutí o povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení třeba provádět další dokazování, jež by podstatně protáhlo trestní řízení, soud odkáže poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.“.
24. V § 246 odst. 1 písmeno d) zní:
„d) poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, pro nesprávnost výroku o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení.“.
25. V § 247 odst. 1 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo k vydání bezdůvodného obohacení“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
26. V § 259 odst. 4 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
27. Na konci nadpisu § 265 se doplňují slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení“.
28. V § 265, § 265m odst. 2 a v § 271 odst. 2 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení“.
29. V § 307 odst. 1 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c) vydal bezdůvodné obohacení činem získané, nebo s poškozeným o jeho vydání uzavřel dohodu, anebo učinil jiná vhodná opatření k jeho vydání,“.
30. V § 307 odst. 3 se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo dohodu o vydání bezdůvodného obohacení“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo aby v této době bezdůvodné obohacení vydal“.
31. V § 308 odst. 1 se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo vydat bezdůvodné obohacení“.
32. V § 309 odst. 1 písm. b) se slovo „a“ zrušuje.
33. V § 309 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) vydá bezdůvodné obohacení získané přečinem nebo učiní jiná vhodná opatření k jeho vydání, a“.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno d).
34. Na konci textu § 310a se doplňují slova „nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
35. V § 311 odst. 1 se za slova „potřebné úkony“ vkládají slova „ , rozsah bezdůvodného obohacení, který byl vydán nebo k jehož vydání byly provedeny potřebné úkony“.
36. V § 314f odst. 1 písmeno e) zní:
„e) výrok o náhradě škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo o vydání bezdůvodného obohacení (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení řádně uplatněn (§ 43 odst. 3),“.
37. V § 331 odst. 1 se za větu první vkládá věta „Soud vyrozumí o konání veřejného zasedání i poškozeného, který o to požádal (§ 228 odst. 4).“.
38. V § 343 odst. 2 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení“.
39. V § 396 odst. 2 se slovo „73a“ nahrazuje slovy „§ 73a odst. 1 až 6, § 73a odst. 9“.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o výkonu trestu odnětí svobody
Čl. II
Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 359/1999 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 346/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb. a nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 341/2010 Sb., se mění takto:
1. V § 25 odst. 4 se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo nemajetkovou újmu“.
2. V § 52 odstavec 4 zní:
„(4) Přezkoumání rozhodnutí o uložení kázeňských trestů podle § 46 odst. 3 písm. e) až h) a rozhodnutí o zabrání věci se lze domáhat u soudu za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem ve stejném rozsahu, v jakém je takový přezkum možný v řízení o přestupku. Rozhodnutí vydaná v kárném řízení, kterými byly uloženy kázeňské tresty podle § 46 odst. 3 písm. a) až d) a i), nepodléhají přezkoumání soudu.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o Probační a mediační službě
Čl. III
V § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), se za slovo „škody“ vkládají slova „nebo o vydání bezdůvodného obohacení“.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Čl. IV
Zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 41/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 14 odst. 2 větě druhé se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo odčinil nemajetkovou újmu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané proviněním“.
2. V § 17 odstavec 3 zní:
„(3) Mladistvému se zpravidla uloží, aby podle svých sil nahradil škodu nebo odčinil nemajetkovou újmu, kterou proviněním způsobil, nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané proviněním.“.
3. V § 70 odst. 3 se za slovo „souhlasil“ vkládají slova „ , bylo úplně nebo alespoň částečně vráceno bezdůvodné obohacení získané proviněním a poškozený s takovým rozsahem vrácení bezdůvodného obohacení souhlasil“.
ČÁST PÁTÁ
Změna trestního zákoníku
Čl. V
Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., se mění takto:
1. V § 48 odst. 3, § 60 odst. 4, § 75 odst. 3, § 82 odst. 2 a v § 85 odst. 2 se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo odčinil nemajetkovou újmu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem“.
2. V § 63 odst. 2 se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo odčinil nemajetkovou újmu“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané přečinem“.
3. V § 88 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem“.
4. V § 89 odst. 2 větě první se za slovo „škodu“ vkládají slova „nebo odčinil nemajetkovou újmu“ a na konci textu věty první se doplňují slova „ , nebo aby vydal bezdůvodné obohacení získané trestným činem“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VI
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem prvního kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
Němcová v. r.
Klaus v. r.
Nečas v. r.