Metodický pokyn ze dne 27.1.2012 odboru environmentálních rizik a ekologických škod pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy

1.2.2012 | Sbírka:  ZP06/2012 | Částka:  2/2012ASPI

Vztahy

Nadřazené: 167/2008 Sb.
ZP06/2012
Metodický pokyn
MŽP odboru environmentálních rizik a ekologických škod Ministerstva životního prostředí pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy
Postup při vyplňování přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 295/2011 Sb. o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění
Čl. 1
Úvod
Ministerstvo životního prostředí stanovuje tímto metodickým pokynem způsob provádění hodnocení rizik ekologické újmy vyplývající z ustanovení zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“). Metodický pokyn je zaměřen na zpracování základního hodnocení rizika ekologické újmy a jeho jednotlivé číslované odstavce sledují řazení částí a bodů uvedených v příloze č. 1 nařízení vlády č. 295/2011 Sb., o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění (dále jen „nařízení vlády“). Tento metodický pokyn je určen příslušným orgánům státní správy, ale má pomoci také právnickým a podnikajícím fyzickým osobám, a kontrolním orgánům, které budou provádět kontroly podle zákona.
Čl. 2
Obecné principy hodnocení rizik
Hodnocení rizik vyžaduje systematický postup při použití dostupných informací pro definované provozní činnosti v příloze č. 1 zákona. Provozovatel provádějící hodnocení rizik musí využít znalosti dané provozní činnosti a okolí místa jejího provádění. Hodnocení rizik se provádí v různých fázích životního cyklu, kterým provozní činnost prochází a zaměřuje se na různé složky životního prostředí, kterých se provozní činnost dotýká.
Definice pojmu zařízení podle § 2 písm. c) nařízení vlády obsahově odpovídá například definici pojmu zařízení uvedenému v § 2 písm. b) zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií nebo definici pojmu zařízení uvedené v § 2 písm. a) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.
Provozní činnost může být prováděna příležitostně, dočasně nebo kontinuálně.
Provozovatel provádí aktualizaci hodnocení rizik pokaždé, když se významně změní provozní činnosti, například je zavedena nová provozní činnost, dojde k ukončení provozní činnosti uvedené v části A, změní se množství nebo zařazení látek, odpadů nebo výrobků uvedených v části B nebo dojde ke změně v okolí místa pracovní činnosti jako je nové vyhlášení/ překvalifikace předmětu ochrany uvedené v části C nebo se změní další okolnosti hodnocené v části D a E. Při aktualizaci hodnocení rizik postupuje provozovatel podle přílohy č. 1 nařízení vlády. Aktualizace hodnocení rizik provádí provozovatel bez zbytečného odkladu.
Čl. 3
Způsob provádění a náležitosti základního hodnocení rizika
Postup při zpracování základního hodnocení rizika
Hodnocení rizik se provádí pro každé místo provozní činnosti (viz § 14 odst. 1 zákona) a v hodnoceném provozním místě pro každou provozní činnost (tabulka č. 1) zvlášť. Pro každou provozní činnost se zpracuje základní hodnocení rizika podle přílohy č. 1 nařízení vlády.
Odlišný přístup se použije při hodnocení rizik pro provozní zařízení podléhající vydání integrovaného povolení (provozní činnost č. 1). Pokud toto povolení zahrnuje více provozních činností uvedených pod provozními činnostmi č. 2 až 15 pro jedno místo provozní činnosti, tak se všechny tyto provozní činnosti hodnotí v rámci jednoho prováděného základního hodnocení rizika v částech B až F. Pokud provozovatel provádí další provozní činnost, kterou integrované povolení nezahrnuje, provede základní hodnocení rizika pro tuto provozní činnost zvlášť.
Místo provozní činnosti je neoddělitelné od provozní činnosti uvedené v tabulce č. 1 a provozovatel je užívá pro provozování příslušných zařízení, místa vypouštění, čerpaní a odběrů vod, vzdouvání a akumulace povrchových vod, pro zacházení se závadnými látkami, nakládání a přepravu látek, pro nakládání s geneticky modifikovanými organizmy, materiály a odpady a pro provozování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší.
Pokud jsou pro provozní činnosti uvedené v tabulce č. 1 vydána povolení podle zvláštních předpisů, potom je za místo (místa) provozní činnosti považováno místo (místa), pro které je toto povolení vydáno.
Provozní činnost č. 9 (zacházení se závadnými látkami) je spojena s provozní činností a místem provozní činnosti, které představuje zvýšené nebezpečí pro povrchové nebo podzemní vody, tj. při zacházení s nebezpečnou závadnou látkou nebo zvlášť nebezpečnou závadnou látkou v ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet, svedených do kanalizace pro veřejnou potřebu, nebo do povrchových vod, nebo v blízkosti vymezené ptačí oblasti, evropsky významné lokality, zranitelné oblasti, jež je předmětem ochrany, a je uvedeno v řádcích 8 až 16.
U provozní činnosti č. 10 se nakládáním s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky (směsmi) rozumí "jejich výroba, dovoz, vývoz, prodej, používání, skladování, balení, označování a vnitropodniková doprava" (viz § 44a odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
U provozních činností č. 11 a č. 13 se provádí hodnocení rizik pouze pro objekty a zařízení určené pro dočasné skladování nebo nakládku a vykládku během přepravy, které má provozovatel ve vlastnictví nebo nájmu.
Zákon stanoví v § 14 odst. 1 zákona každému provozovateli povinnost provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností. V případě, že se v jednom objektu (areálu), který vlastní jedna osoba, nachází několik provozovatelů, zpracuje každý provozovatel za sebe hodnocení rizik pro jeho provozní činnost a místo provozní činnosti.
Výjimky
Hodnocení rizik se neprovádí pro mobilní zařízení, u něhož není možno stanovit přesné místo provozní činnosti.
Pro ostatní činnosti, které mohou způsobit ekologickou újmu, ale nejsou výslovně uvedeny v tabulce č. 1, se základní hodnocení rizika neprovádí.
Výjimky obsažené v § 14 odst. 3 a 4 zákona se aplikují nezávisle na sobě. Provozovatel, který vykonává provozní činnost pouze ve vypouštění odpadních vod, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (dle odstavce 4), tedy není povinen prokazovat na základě hodnocení rizik rozsah možných nákladů na nápravu ekologické újmy (dle odstavce 3).
Výjimkou z povinnosti zpracování základního hodnocení rizika je provozní činnost č. 9, kdy příslušný provozovatel zachází se závadnými látkami, nebezpečnými závadnými látkami nebo zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v celkovém množství, které nedosahuje limity stanovené v části B přílohy č. 1 k nařízení vlády.
Pokud jsou nebezpečné chemické látky a přípravky nebo závadné látky součástí zařízení, jsou v něm pevně (hermeticky) uzavřeny, s těmito látkami se nenakládá a provozovatel používá zařízení pro provozní činnost neuvedenou v tabulce č. 1, potom se povinnost hodnocení rizika ekologické újmy na tato zařízení nevztahuje.
Další postup
Pokud se při základním hodnocení rizika nedosáhne více než 50 bodů, provozovatel toto hodnocení uschová pro potřeby kontroly a další povinnosti podle § 14 zákona a nařízení vlády se na něho nevztahují. Totéž platí i pro provozovatele, který při základním hodnocení rizika přesáhne 50 bodů a současně je registrován v Programu EMAS nebo má systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO 14 000.
Pokud při základním hodnocení rizika dosáhne provozní činnost více než 50 bodů, provádí se pro tuto činnost podrobné hodnocení rizika, a to v souhrnu všech prováděných provozních činností při zohlednění jejich možných vzájemných vlivů. Totéž platí i pro provozní činnosti z tabulky č. 1, na které se výslovně nevztahuje registrace EMAS nebo systém environmentálního řízení podle norem ČSN EN ISO 14 000.
Tabulka č. 1 Provozní činnosti dle přílohy č. 1 zákona č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů (zvláštními předpisy se rozumí předpisy, na které je odkazováno v příloze č. 1 zákona)
tab
Při základním hodnocení rizika postupuje provozovatel podle přílohy č. 1 nařízení vlády a přiřazuje pro každé základní hodnocení rizika v jednotlivých částech a řádcích číselné hodnoty uvedených bodů. Bodové ohodnocení se v části B v rámci jednotlivých řádků 5 až 7 sčítá. V částech C (C1, C2), D a E se vybere v řádcích 8 až 24 vždy pouze jedna odpovídající bodová hodnota odpovídající hodnocené provozní činnosti. Vybrané bodové hodnocení z jednotlivých řádků v částech C (C1, C2), D a E se sčítá do mezisoučtu dané části.
Část A
1. Název obchodní firmy nebo jméno provozovatele podle OR/ŽR
2. Jméno a telefonické spojení na statutární zástupce provozovatele
3. Číslo pořadí provozní činnosti z jejich seznamu v příloze č. 1 zákona. Pokud provozovatel provádí více provozních činností uvedených v příloze, tak uvede jedno pojmenování provozní činnosti, pro kterou zpracovává základní hodnocení rizika a kterou popíše na řádku 4.
4. Název místa provozní činnosti, pro kterou je hodnocení rizik prováděno, se uvede popisem jeho užití jako například provozní zařízení, skladiště, jímka. Polohu místa provozní činnosti, pro kterou se hodnocení rizik provádí, je možno stanovit geodetickým zaměřením, odečtem z mapy, měřením GPS nebo odečtem z mapy např. na serveru http://geoportal.gov.cz nebo na http://nahlizenidokn.cuzk.cz.
Poznámka: souřadnice se odčítá pro vchod nebo vjezd do objektu nebo zařízení provozovatele, nebo místo vypouštění, odběru nebo vzdouvání vod, nebo pro místo manipulace při přepravě potrubím.
Část B
5. Pokud pořadové číslo provozní činnosti uvedené v řádku 3 části A je 10 nebo 11 tj. provozovatel nakládá nebo může nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky podle § 44a odstavec 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, provede se posouzení množství chemických látek a směsí umístěných v místě provozní činnosti pro:
a. Látky klasifikované jako vysoce toxické, označené na svém obalu specifickou rizikovostí R26 pro vysoce toxické při vdechování, označené specifickou rizikovostí R27 pro vysoce toxické při styku s kůží, a označené specifickou rizikovostí R28 pro vysoce toxické při požití (viz nařízení CLP H330, H310 a H300), a pokud provozovatel má umístěno v místě provozní činnosti, pro které se hodnocení rizika provádí více než 0,5 t takto klasifikované látky, započte do mezisoučtu části B 10 bodů. V opačném případě (přesně nebo méně než 0,5 t) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
b. Látky klasifikované jako toxické, označené na svém obalu specifickou rizikovostí R23 pro toxické při vdechování, označené specifickou rizikovostí R24 pro toxické při styku s kůží, a označené specifickou rizikovostí R25 pro toxické při požití (H331, H311 a H301), a pokud provozovatel má umístěno v místě provozní činnosti, pro které se hodnocení rizika provádí, více než 5 t takto klasifikované látky, započte do mezisoučtu části B 10 bodů. V opačném případě (přesně nebo méně než 5 t) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
c. Látky klasifikované jako nebezpečné životnímu prostředí, označené na svém obalu jako látka nebezpečná pro životní prostředí, a označené specifickou rizikovostí R-50 vysoce toxická pro vodní organismy (H400), a pokud provozovatel má umístěno v místě provozní činnosti, pro které se hodnocení rizika provádí, více než 10 t takto klasifikované látky, započte do mezisoučtu části B 10 bodů. V opačném případě (přesně nebo méně než 10 t) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
d. Látky klasifikované jako nebezpečné životnímu prostředí, označené na svém obalu jako látka nebezpečná životnímu prostředí a označené specifickou rizikovostí R-51 toxické pro vodní, označené specifickou rizikovostí R-52 škodlivá pro vodní organismy, označené specifickou rizikovostí R-53 může vyvolat dlouhodobé nepříznivé účinky ve vodním prostředí, označené specifickou rizikovostí R-54 toxický pro rostliny, označené specifickou rizikovostí R-55 toxická pro živočichy a označené specifickou rizikovostí R-56 toxická pro půdní organismy (H411, H412 a H413), a pokud provozovatel má umístěno v místě provozní činnosti, pro které se hodnocení rizika provádí, více než 20 t takto klasifikované látky, započte do mezisoučtu části B 10 t bodů. V opačném případě (přesně nebo méně než 20 t) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
e. Látky klasifikované jako látky, které při styku s vodou uvolňují toxický plyn, označené na svém obalu jako látka uvolňující při styku s vodou toxický plyn označené specifickou rizikovostí R-29 - pokud provozovatel má umístěno ve svém objektu, pro které se hodnocení rizika provádí více než 0,5 t takto klasifikované látky, započte do mezisoučtu části B 10 bodů. V opačném případě (přesně nebo méně než 0,5 t) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
Poznámka: R- věty jsou označené na štítcích na obalu, a při odběru nebezpečné látky od dodavatele je jeho povinnost podle článku 31 nařízení REACH předat bezpečnostní list. Pokud bezpečnostní list nebyl dodán, je možné si jej od dodavatele vyžádat. V případě, že lze chemickou látku nebo směs charakterizovat více nebezpečnými vlastnostmi, použije se jedno zařazení, které má v části B uvedené nižší množství, tzn. vykazuje vyšší stupeň nebezpečnosti.
6. Pokud pořadové číslo provozní činnosti uvedené v řádku 3 části A je 9, provede se posouzení množství závadné látky definované podle § 39 zákona 254/2001 Sb.
a. Zacházení se závadnými látkami podle § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 450/2005 Sb. - pokud provozovatel zachází s uvedenými látkami v množství větším než 2000 l nebo 2000 kg, započte do mezisoučtu části B 5 bodů, v opačném případě (méně než 2000 l nebo 2000 kg) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
b. Zacházení s nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 450/2005 Sb. - pokud provozovatel zachází s uvedenými látkami v množství větším než 150 l nebo 150 kg, započte do mezisoučtu části B 5 bodů, v opačném případě (méně než 150 l nebo 150 kg) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
c. Zacházení se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 zákona č. 254/2001 Sb. a vyhlášky č. 450/2005 Sb. - pokud provozovatel zachází s uvedenými látkami v množství 15 l nebo 15 kg, započte do mezisoučtu části B 5 bodů, v opačném případě (méně než 15 l nebo 15 kg) nezapočítává z tohoto řádku žádnou hodnotu.
7. Pokud číslo provozní činnosti uvedené v řádku 3 části A je 2, 13 nebo 15, provozovatel, který:
a. nakládá s nebezpečnými odpady podle § 6 zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 381/2001 Sb. nebo s těžebními odpady klasifikovanými jako nebezpečný odpad, započte do mezisoučtu části B 5 bodů.
b. nakládá s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními podle § 25 zákona č. 185/2001 Sb., započte do mezisoučtu části B 5 bodů.
Pro provozní činnosti č. 3, 4, 5, 6, 7, 8, 12 a 14 se část B nevyplňuje. Výjimkou je provozní činnost 1, pokud se integrované povolení vztahuje na provozní činnosti uvedené v části B. Pokud má počet dosažených bodů v mezisoučtu části B hodnotu 0, potom provozovatelé, u kterých je v bodě č. 3 části A uvedeno pořadové číslo 9, 10, 11, 14 a 15 provozní činnosti podle přílohy č. 1 zákona, nevyplňují část C.
Provozovatel stacionárního zdroje znečišťování ovzduší (provozní činnost 14) s povolením na topné medium plyn, při jehož činnosti nevznikají chemické látky ani odpady, část B a C nevyplňuje.
Část C
Část C posuzuje vztah mezi místem provozní činnosti (rizikem z prováděné provozní činnosti) a místem, kde může být následky této činnosti ekologická újma způsobena. Z hlediska provozních činností je část C rozdělena na dvě skupiny. Do skupiny C1 jsou zahrnuty provozní činnosti 1 a 2 a 9 až 15, tj. provozní činnosti, u nichž se předpokládá nakládání s látkami, odpady nebo výrobky, které mohou způsobit ekologickou újmu. Do skupiny C2 jsou zahrnuty provozní činnosti 3 až 8, u nichž se předpokládá vodohospodářská činnost spojená s povolením vydaným podle zvláštních předpisů (podléhající povolení).
Vzdálenost od místa provozní činnosti je nejkratší spojnice vzdušnou čarou mezi místem provozní činnosti (například skladem chemických látek) a hranicí vymezené ptačí oblasti, evropsky významné lokality, zranitelné oblasti, ochranného pásma, břehem útvaru povrchové vody, jež jsou předmětem ochrany a jež jsou uvedena v řádcích 8 až 16. V případě, že se místo provozní činnosti nachází uvnitř předmětu ochrany, započte se nejvyšší počet uvedených bodů. Pokud není uvedeno jinak, jsou řádky společné pro části C1 i C2.
8. Hranice vymezené ptačí oblasti (§ 45e zákona č. 114/1992 Sb.) nebo evropsky významné lokality (§ 3 písm. q a § 45c zákona č. 114/1992 Sb.) se zjistí z mapového serveru AOPK ČR na webových stránkách http://mapy.nature.cz/natura2000-design3/hp.php nebo drusop.nature.cz (příp. http://geoportal.gov.cz/web/guest/map?openNode=MapList) nebo http://www.dibavod.cz/index.php?id=27. Pokud se místo provozní činnosti nachází uvnitř nebo do vzdálenosti 100 m od uvedených oblastí nebo lokalit, započte provozovatel do řádku příslušné části C 10 bodů.
9. Název nejbližšího významného vodního toku ve směru spádu terénu uvede provozovatel podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 470/2001 Sb. Možno také vyhledat na portále http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&.
10. Název zranitelné oblasti se vyhledá podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 103/2003 Sb., kde jsou uvedeny kódy katastrálních území v abecedním pořadí. Možno také vyhledat na portále http://www.dibavod.cz/index.php?id=27. Pokud se místo prováděné činnosti nachází uvnitř nebo do vzdálenosti 50 m od uvedené oblasti, započte provozovatel do řádku příslušné části C 5 bodů.
11. (10 pro C2) Název povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů se uvede podle přílohy č. 1 nařízení vlády č. 71/2003 Sb., kde jsou uvedeny názvy stanovené vody, včetně kmenového toku a identifikátor kmenového toku na informačním portále http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvsrybvod&.
12. (11 pro C2) Název vodní nádrže se zjistí podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 391/2004 Sb. vodárenské nádrže s akumulací větší než 1 mil. m
3
, které jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 137/1999 Sb.
13. (12 pro C2) Název a číselný identifikátor hydrogeologického rajonu se uvede podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 5/2011 Sb. Číselné označení rajonu je možno také vyhledat na portále http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvs_upzv&.
14. (13 pro C2) Název ochranného pásma vodních zdrojů se určí podle § 30 zákona č. 254/2001 Sb. Ochranná pásma jsou vyznačena tabulkami v terénu a jejich mapové zobrazení je uvedené na vodohospodářských mapách a je možno také vyhledat na portále http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=isvsopvz&.
15. (14 pro C2) Název ochranného pásma přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodní minerální vody se vyhledá podle § 21 zákona č. 164/2001 Sb. Ochranná pásma jsou stanovena samostatnými prováděcími předpisy k zákonu, kde jsou graficky vyznačeny. Možno také vyhledat na portále http://www.dibavod.cz/index.php?id=27.
16. (15 pro C2) Název chráněné oblasti přirozené akumulace podzemních vod podle § 28 zákona č. 254/2001 Sb. Tyto oblasti jsou stanoveny samostatným prováděcím předpisem, ve kterém je uveden popis jejich hranic. Možno také vyhledat na portále http://www.dibavod.cz/index.php?id=27.
17. Topografické poměry území - průměrný sklon terénu a jeho směr k vodohospodářským objektům a jiným chráněným územím uvedeným v bodě 8 - 17. se uvedou na základě odečtu z mapy nebo přímého měření v terénu. Pokud není přímá spojitost mezi místem činnosti a zmíněnými objekty a územími (například se mezi nimi nalézá údolí), bodové ohodnocení je 0.
Část D
18. Identifikace možných scénářů vzniku ekologické újmy pro hodnocenou provozní činnost uvedenou v části A, bodu č. 3 se popíše tak, že se uvede pouze hlavní scénář (mechanismus), který je pro místo provozní činnosti nejpravděpodobnější a pro předmět ochrany rozhodující. Fyzikálně mechanické scénáře jsou použity například pro případy zavezení předmětu ochrany odpady, odpadními látkami, zaplavení při vzdouvání povrchových vod, požárů, výbuchů apod. Uvádí se vždy pouze jeden scénář, v případě existence více scénářů se uvede pouze scénář s nejvyšším bodovým hodnocením (nejrizikovější). V případě existence více důsledků se uvede důsledek s nejvyšším bodovým hodnocením.
19. Uvede se, na jakou část životního prostředí se identifikovaný scénář vzniku ekologické újmy nejvíce projeví. Uvádí se vždy pouze jeden následek, v případě existence více možných následků se uvede scénář s nejvyšším bodovým hodnocením.
20. Závažnost možných následků ekologické újmy identifikované v bodě č. 19 se hodnotí kvalitativně ve třech možných úrovních. Toto hodnocení vyplývá z charakteru zdroje rizika (část B) a blízkosti předmětu ochrany a jeho charakteru (část C) /velké množství nebezpečných chemických látek v bezprostřední blízkosti zdroje minerálních vod/ nebo charakteru činnosti a předmětu ochrany /vzdutí hladiny jezem může zcela zatopit a zničit pobřežní vegetaci, která je součástí evropsky významné lokality/. Jako velmi významné se hodnotí, pokud součet bodů části B a C je 30 nebo vyšší, jako významné se hodnotí, pokud součet bodů části B a C je v intervalu 20 až 29 a jako málo významné se hodnotí, pokud součet pokud součet bodů části B a C je 19 nebo méně bodů.
Poznámka: část D se vztahuje na odhad možných budoucích rizik ekologické újmy vzhledem k daným scénářům. Část E se vztahuje na minulé události u provozovatele a řádek 23 nesouvisí s řádkem 20.
Část E
Položky č. 21 - 23 se vyplňují pouze pro jednu událost (neoprávněný zásah, havárie, ekologická újma), a to takovou, u níž náklady na likvidaci následků byly nejvyšší.
21. Uvede se, zda u provozovatele došlo v posledních 10 letech k havárii nebo neoprávněnému zásahu s dopadem na životní prostředí nebo vzniku ekologické újmy a příčina jejího vzniku. Za vnější příčiny se považují povodně, lesní požáry, vítr, synergické jevy s havárií v sousedství místa činnosti apod. V případě existence více důvodů se uvede důvod s nejvyšším bodovým hodnocením.
22. Uvede se, na jakou část životního prostředí měla existence minulých neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy nejvýznamnější následek. V případě více následků se vždy uvede pouze jeden následek, tj. následek s nejvyšším počtem bodů.
23. Závažnost následků neoprávněných zásahů, havárií nebo ekologické újmy uvedené na řádku 22 se hodnotí kvalitativně ve třech možných úrovních dle výše finančních nákladů na jejich likvidaci (cena bez DPH).
24. Provozovatel zhodnotí, zda v místě provozní činnosti byla provedena preventivní opatření a zřízeny detekční systémy, zpracovány havarijní plány a přijata další opatření, která snižují možnost vzniku ekologické újmy - např. záchytné vany, hasicí přístroje, bylo provedeno proškolení pracovníků (seznámené s místem provozní činnosti i s jeho okolím).
Poznámka: Podmínkou pro odpočet bodů není skutečnost, že v místě provozní činnosti v posledních 10 letech nedošlo k žádným haváriím či neoprávněným zásahům uvedených v řádku 21, ale hlavním důvodem pro odpočet bodů je, že provozovatel přijal preventivní opatření podle řádku 24.
Část F
25. Celkový součet bodů z dílčích částí B až E.
Datum a podpis odpovědné osoby
Čl. 4
Kontrolní činnost
Příslušné kontrolní orgány podle zákona č. 167/2008 Sb. (Česká inspekce životního prostředí, správy národních parků nebo chráněných oblastí, újezdní úřady) dohlížejí na plnění jednotlivých povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutími či opatřeními vydanými na jeho základě. Kontrolní orgán je oprávněn kontrolovat údaje poskytnuté provozovatelem. Pracovníci příslušných orgánů mohou při kontrole vstupovat na pozemky a do objektů souvisejících s výkonem jejich činnosti. Pracovníci příslušných orgánů se při kontrole prokazují příslušnými služebními průkazy.
Na průběh kontrolní činnosti prováděné podle zákona č. 167/2008 Sb. se vztahuje zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví zejména práva a povinnosti kontrolních pracovníků a kontrolovaných osob.
Při provádění kontroly se provádí kontrola provedení základního hodnocení rizika, které předloží provozovatel při kontrole, přičemž se postupuje podle kritérií uvedených v příloze č. 3 k nařízení vlády.
O kontrolním zjištění, tj. o výsledku kontroly zjištěném v rámci kontroly plnění povinnosti provádět hodnocení rizik podle § 14 odst. 1 zákona č. 167/2008 Sb. a nařízení vlády, se pořizuje protokol. V rámci kontrolního protokolu kontrolní orgán uvede zjištěné nedostatky.
Podle zákona č. 167/2008 Sb. lze provozovateli uložit pokutu do výše 1 000 000 Kč za nesplnění povinnosti zabezpečit finanční zajištění při výkonu provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k zákonu č. 167/2008 Sb. [§ 19 odst. 1 písm. e) zákona č. 167/2008 Sb.], jejímž nezbytným předpokladem je správné a úplné provedení hodnocení rizik.
Podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, lze uložit fyzické osobě, která způsobila, že kontrolovaná osoba (provozovatel) nesplnila povinnosti vyplývající z tohoto zákona, pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč. Tuto pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolními pracovníky.
Čl. 5
Tento metodický pokyn je platný od 1. února 2012.
V Praze dne 27. ledna 2012
Ing. Karel Bláha CSc, v. r.
ředitel odboru environmentálních rizik a ekologických škod MŽP