epravo.cz

Plánování civilních zdrojů k zajištění bezpečnosti České republiky probíhá ve dvouletých cyklech. Ve dvouletém cyklu následně probíhá činnost spojená se zajištěním nezbytné dodávky zařazené do Plánu vytváření civilních zdrojů k zajištění bezpečnosti České republiky na příslušné dvouleté období (dále jen „PVCZ“).

V prvním (lichém) roce tohoto cyklu správní úřady formulují své požadavky na nezbytné dodávky a postupem podle § 1 vyhlášky Správy státních hmotných rezerv č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „vyhláška“ a to i v poznámkách pod čarou), zajišťují nezbytné dodávky u podnikatelů v okruhu svěřené působnosti, resp. ve svém správním obvodu.

Jiné správní úřady uplatňují požadavky na zajištění nezbytných dodávek k zabezpečení úkolů vyplývajících jim z krizového plánu kraje u územně příslušného krajského úřadu. Zajišťování nezbytných dodávek pro úkoly, které nejsou součástí krizového plánu kraje, řeší v součinnosti s nadřízeným ústředním správním úřadem.²⁾

Krajský úřad uplatní požadavek na zajištění nezbytné dodávky, ke které nenalezne ve svém správním obvodu dodavatele, u toho ústředního správního úřadu, kterému zvláštní právní předpis svěřuje v daném okruhu působnost (dále jen „odborně příslušný ústřední správní úřad“).³⁾ Do požadavku zahrne i oprávněný požadavek, který u něho uplatnil jiný správní úřad ve smyslu předešlého odstavce.

Odborně příslušný ústřední správní úřad po prověření možnosti zabezpečení nezajištěných nezbytných dodávek na území celého státu v nebytném případě zpracuje v souladu s § 3 vyhlášky požadavek na vytvoření pohotovostních zásob, který uplatní u Správy.

Ve druhém (sudém) roce Správa s ohledem na předpokládané finanční možnosti posoudí předložené požadavky, dle potřeby je projedná s příslušnými předkladateli, připraví návrh PVCZ a předloží ho k projednání orgánům bezpečnostních struktur České republiky. Na základě doporučení těchto orgánů Správa zpracuje konečnou verzi PVCZ, kterou schválí předseda Správy. Následně Správa zpracuje Plán doplnění, obměn a záměn státních hmotných rezerv k PVCZ.

Schválené dokumenty jsou formou výpisu rozesílány všem odborně příslušným ústředním správním úřadům, které v daném plánovacím cyklu uplatnily požadavky na vytvoření pohotovostních zásob.

Základním úkolem krajského úřadu v systému nouzového hospodářství je zajistit výrobky, práce a služby pro splnění zákonem stanovených úkolů. V zákoně byl pro pojmenování věcných zdrojů potřebných k řešení krizové situace zaveden pojem „nezbytná dodávka“.⁴⁾ Krajský úřad je základním stupněm odpovědným za zabezpečení nezbytných dodávek k uspokojení základních životních potřeb obyvatel ve svém správním obvodu. K zajištění požadavků na nezbytné dodávky vyplývajících z operačních plánů musí být již v době před vznikem krizové situace vyhledáni vhodní dodavatelé, kteří budou schopni nezbytnou dodávku zajistit. Základním plánovacím dokumentem k tomuto účelu v systému nouzového hospodářství je plán nezbytných dodávek.⁵⁾

Definici plánu nezbytných dodávek obsahuje ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona. Obsah plánu nezbytných dodávek stanovuje § 2 vyhlášky. Jeho forma je uvedena v příloze č. 1 „Plán nezbytných dodávek“.

Krajský úřad zpracovává plán nezbytných dodávek jako samostatnou součást krizového plánu kraje.

Zpracovatelé plánu nezbytných dodávek využívají pro jeho zpracování výsledky analýzy možných variant ohrožení provedené v krizovém plánu.

Pojem „těžká újma na zdraví“ je definován v ustanovení § 122 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tím, že zákon tento pojem převzal, zbavil krajský úřad odpovědnosti za to, že po vyhlášení krizového stavu bude muset pro každou osobu, která bude krizovou situací dotčena, zajistit prostřednictvím HOPKS takové životní podmínky, jaké měla v místě svého pobytu do vyhlášení krizového stavu.

Při zpracování krizového plánu kraje je nezbytné počítat s tím, že na plnění úkolů a činností obsažených v operačních plánech se budou podílet útvary Hasičského záchranného sboru, Policie ČR, havarijní služby a další složky integrovaného záchranného systému.¹⁰⁾ Pokud tato činnost přesáhne rámec jejich běžných možností, budou pro podporu jejich činností vyžadovány další zdroje, které jsou pro ně nezbytnými dodávkami. Vzhledem k tomu, že se jedná o úkoly vyplývající z krizového plánu kraje, je nutné i tyto jejich potřeby zahrnout do plánu nezbytných dodávek kraje.

Přednostně se nezbytné dodávky zajišťují u dodavatelů nezbytných dodávek,¹¹⁾ kteří se nacházejí na území správního obvodu krajského úřadu. Požadavek na zabezpečení nezbytné dodávky postupem podle § 10 odst. 4 zákona se uplatňuje až po vyčerpání všech možností zajistit ji od dodavatele na vlastním území, po zohlednění možného rozsahu krizové situace na vlastním území a po zvážení všech možností získat a přesunout potřebné nezbytné dodávky z území, která krizovou situací nebyla zasažena.

Systém nouzového hospodářství nemá v období přípravy obecně za cíl zajistit nezbytné dodávky od konkrétního dodavatele pro konkrétního odběratele, nýbrž získat přehled disponibilních zdrojů na území kraje, které bude možné využít při řešení krizových situací. Základním nástrojem pro možné použití těchto zdrojů za zmíněné situace je ustanovení § 29 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (dále jen „krizový zákon“ a to i v poznámkách pod čarou) a § 2 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, o povinnosti všech podnikatelů poskytnout věcné prostředky a plnit úkoly uložené orgány krizového řízení. Ustanovení § 31 krizového zákona rozšiřuje tyto povinnosti i na fyzické osoby. Nástrojem podpory plánovacích a rozhodovacích procesů včetně zpracování plánu nezbytných dodávek je informační systém pro plánování civilních zdrojů ARGIS (dále jen „IS PCZ ARGIS“), který provozuje Správa. Umožňuje získání přehledu o disponibilních zdrojích na vlastním území. Bližší popis tohoto informačního systému je uveden v podkapitole 1.3.

Z výše uvedeného vyplývá, že v systému nouzového hospodářství není nezbytné, aby orgán krizového řízení zajišťoval nezbytnou dodávku u jejího dodavatele smluvně. Přesto existují racionální důvody, které vedly k doporučení¹²⁾ zajistit v určitých případech nezbytnou dodávku smluvně. Před uzavřením smlouvy je potřebné si uvědomit, kdo bude odběratelem nezbytné dodávky. I když právní řád připouští uzavření smlouvy ve prospěch třetí osoby,¹³⁾ nebude toto řešení vždy výhodné. Názorným příkladem je zajištění dodávky potravin pro obyvatelstvo. V těchto případech dodavatel potravin bude dodávat nezbytnou dodávku svému odběrateli, kterým bude takové fungující distribuční středisko (prodejna), u něhož je předpoklad, že nebude zasaženo předpokládanou krizovou situací. Odběratel přitom bude dodané potraviny občanům prodávat i s případným vytvářením zisku. Pokud by takový odběratel potravin dodavateli za dodávku nezaplatil, musel by ji zaplatit orgán krizového řízení, který však nebyl ani odběratelem dodávky, ani mu z jejího prodeje neplynuly žádné příjmy. Z tohoto důvodu bude pro něj vhodné uzavírat předem smlouvy přímo s dodavatelem nezbytné dodávky jen v tom případě, kdy bude sám jejím odběratelem.

Při smluvním zabezpečení nezbytné dodávky se využije běžných smluvních typů, upravených v základních právních předpisech, zejména v občanském zákoníku¹⁴⁾ a obchodním zákoníku.¹⁵⁾ Pokud není ani jeden ze smluvních typů uváděných v citovaných zákonech pro daný právní vztah vyhovující, lze uzavřít i tzv. nepojmenovanou (inominátní) smlouvu.¹⁶⁾ Tato cesta je však k běžnému použití málo vhodná, protože její zpracování předpokládá značné právní znalosti, neboť vše, co je u smluvního typu upraveno příslušným zákonem, na který je možno se odvolat, je třeba u nepojmenované smlouvy vložit přímo do jejího textu.

K základní orientaci ve vztahu mezi občanským a obchodním zákoníkem lze zjednodušeně uvést, že základní smluvní typy upravuje občanský zákoník jako základní zákon (lex generalis), zatímco obchodní zákoník je ve vztahu k němu zákonem zvláštním (lex specialis). Takže pokud nalezneme v obchodním zákoníku nadpis „Některá ustanovení-“, znamená to, že platí základní ustanovení občanského zákoníku s tím, že ve vztahu mezi podnikateli jsou zmíněná ustanovení upravena obchodním zákoníkem.

Úprava kupní smlouvy ve vztahu mezi podnikateli je provedena pouze obchodním zákoníkem; ustanovení občanského zákoníku se pro tento smluvní typ nepoužijí. Pracovníci krajských úřadů by v této souvislosti měli také znát ustanovení § 261 odst. 2 obchodního zákoníku a ustanovení § 3 odst. 2 a § 6 a 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

Tato metodika nemůže být příručkou pro uzavírání smluv. Proto také neuvádí vzory případných smluv, protože každá smlouva musí být vypracována tak, aby odpovídala konkrétnímu právnímu vztahu. Jeho jedinečnost nemůže tato metodika předvídat a ve vzoru zohlednit.

1.2.1. Příprava zpracování plánu nezbytných dodávek

Před zpracováním plánu nezbytných dodávek (dále jen „PND“) krajský úřad (dále jen „KÚ“) v rámci zpracování krizového plánu vyhodnotí závažnost jednotlivých druhů ohrožení, možná rizika a jejich dopady na správní území kraje. Přitom se KÚ s využitím typových plánů podílí na zpracování příslušných operačních plánů. Tyto plány pro konkrétní typ krizové situace (druh ohrožení) stanoví postupy, zásady, opatření, síly a prostředky pro jejich řešení, plány jejich nasazení a zabezpečení. Takto zpracované operační plány jsou základem pro určení potřeby dodávky výrobků, prací a služeb (nezbytných dodávek) pro překonání krizových stavů. Ke stanovení celkového rozsahu nezbytných dodávek KÚ dále využívá podklady a informace obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a určených obcí (dále jen „ORP“). Tyto podklady obcí vycházejí z vlastního hodnocení možných ohrožení a jejich dopadů na správní území prováděného určenými obcemi v rámci plnění úkolů uložených k rozpracování vybraných úkolů krizového plánu kraje.

1.2.2. Zpracování seznamu požadovaných nezbytných dodávek

KÚ stanoví na základě operačních plánů své vlastní potřeby nezbytných dodávek. Celková potřeba nezbytných dodávek přitom není prostým souhrnem nezbytných dodávek pro všechny typy krizové situace, ale výsledkem analýzy maximálního (nejhoršího) ohrožení či jejich možného souběhu. Při posuzování potřeby nezbytných dodávek vychází KÚ důsledně ze své úlohy, tj. zabezpečit uspokojení základních životních potřeb obyvatel kraje. Do potřeby zahrne i požadavky jiných správních úřadů zajišťujících úkoly vyplývající z krizového plánu kraje. K takto stanoveným potřebám nezbytných dodávek navrhne možné (vhodné) dodavatele, přičemž jejich výběr provádí primárně s využitím údajů uvedených v Registru ekonomických subjektů. Kromě toho využije všechny dostupné informace o ekonomických subjektech svého správního obvodu, své zkušenosti a znalosti.

Následně KÚ osloví ORP. Toto oslovení by mělo obsahovat informace a pokyny ke zpracování (aktualizaci) podkladů do PND kraje a stanovení doby pro zpracování podkladů, přičemž přihlédne k termínovaným úkolům dvouletého cyklu plánování civilních zdrojů, viz kap. 1.1 této metodiky.

Na základě tohoto oslovení ORP definují své potřeby nezbytných dodávek, případně doplní tyto údaje o další informace, které KÚ využije pro zpracování PND kraje. Při zpracování návrhu seznamu nezbytných dodávek ORP vycházejí z dokumentů zpracovaných v rámci rozpracování úkolů krizového plánu kraje, svých zkušeností a místních znalostí.

V souladu s úkoly uloženými krajským úřadem, na základě § 8 zákona, ORP navrhují vhodné dodavatele nezbytných dodávek ze svého správního obvodu. Přitom se neomezují pouze na dodavatele k pokrytí (co do druhu nebo množství) vlastních potřeb nezbytných dodávek, ale vyhledávají a navrhují všechny vhodné dodavatele nezbytných dodávek na svém správním území. Výběr možných dodavatelů nezbytných dodávek ORP provádí s využitím IS PCZ ARGIS a v něm uvedených údajů Registru ekonomických subjektů, všech dostupných informací o ekonomických subjektech svého obvodu, zkušeností a znalostí místních podmínek.

Seznam nezbytných dodávek spolu s návrhem vhodných dodavatelů ORP předává KÚ. Návrh dodavatelů nezbytných dodávek může současně s vědomím KÚ předat příslušnému územnímu odboru HZS kraje.

KÚ jako zpracovatel plánu nezbytných dodávek posoudí návrhy požadovaných nezbytných dodávek uplatněné ORP jako celek z hlediska zabezpečení základních životních potřeb obyvatel kraje a po jejich prověření a případné úpravě je zahrne do seznamu požadovaných nezbytných dodávek.

HZS kraje na základě seznamu požadovaných nezbytných dodávek a návrhu možných dodavatelů osloví prostřednictvím IS PCZ ARGIS ekonomické subjekty, či jejich organizační složky nacházející se na území kraje a vyzve je k poskytnutí údajů o dodavateli a jeho schopnostech dodat předmět požadované nezbytné dodávky (§ 15 odst. 3 krizového zákona). Takto zjištěné údaje předá KÚ. První oslovení ekonomických subjektů, tzv. „nových“ subjektů, je účelné provést písemnou formou. Aktualizaci dat v minulosti již oslovených ekonomických subjektů je efektivnější provádět pomocí e-mailu, případně telefonicky nebo v rámci osobního styku. HZS kraje se při vyžadování údajů neomezuje pouze potřebou nezbytných dodávek uplatněných KÚ. Ve smyslu § 15 odst. 3 krizového zákona může za účelem přípravy na řešení krizové situace oslovit i další subjekty, přitom je účelné požadovat poskytnutí komplexních údajů o možnostech těchto ekonomických subjektů pro řešení krizových situací a využít je pro zpracování přehledu dodavatelů.

1.2.3. Zpracování plánu nezbytných dodávek

KÚ na základě takto získaných informací o možných dodavatelích nezbytných dodávek provede celkovou bilanci jejich zajištění. V rámci této analýzy posoudí, která nejrozsáhlejší možná krizová situace může postihnout území kraje, jaké budou požadavky postiženého území na nezbytné dodávky, a jaké jsou možnosti kraje přesunout požadované nezbytné dodávky v rámci svého správního obvodu z nepostižených částí území kraje ve prospěch jeho postižených částí. V případě nedostatku kapacit posoudí i riziko nezajištění jednotlivých položek nezbytných dodávek za krizové situace. Přitom vezme v úvahu skutečnost, že reálné možnosti dodavatelů za krizové situace mohou být z nejrůznějších objektivních příčin nižší než udávané. Provedení této analýzy je jednou z nejdůležitějších operací v celém procesu zajišťování nezbytných dodávek.

1.2.4. Postup při uplatnění požadavku na nezajištěné nezbytné dodávky

KÚ uplatňuje požadavek na nezbytné dodávky, které není schopen zabezpečit prostřednictvím dodavatelů na území svého správního obvodu (dodavatel příslušné nezbytné dodávky buď neexistuje, nebo jeho produkční schopnost je tak malá, že nedovoluje pokrýt alespoň minimální objemy nutné pro zvládnutí následků krizových situací) postupem podle § 10 odst. 4 zákona. Předtím, než tento požadavek KÚ u odborně příslušného ústředního správního úřadu písemně uplatní, musí provést analýzu podle kap. 1.2.3. této metodiky. Požadavek na zajištění nezbytné dodávky předkládaný k zajištění odborně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu musí vystihovat jen takovou nezbytnou dodávku, jejíž zajištění není v možnostech kraje. V požadavku se uvede specifikace nezbytné dodávky, pokud není dostatečně charakterizována číselníkem nezbytných dodávek (dále jen „CND“), přitom je zejména potřebné blíže specifikovat určení nezbytné dodávky z hlediska jejího předpokládaného použití.

Odborně příslušný ústřední správní úřad prověří možnosti zajištění požadavků na tyto nezbytné dodávky na celém území státu. V případě, že z bilančního hlediska je nezbytná dodávka v rámci území celého státu zabezpečena, doplní údaje o dodavateli do svého PND a do IS PCZ ARGIS a oznámí tyto údaje příslušnému KÚ. Tyto požadavky na nezajištěné nezbytné dodávky jsou považovány za zajištěné. Zbylé nezajištěné, ale nutné požadavky na nezbytné dodávky, po provedené analýze předpokládaného dopadu krizové situace na celé území státu, předloží Správě jako požadavek na vytvoření pohotovostních zásob v členění podle § 3 vyhlášky. V rámci specifikace návrhu na vytvoření pohotovostních zásob může ústřední správní úřad požadovat od žádajícího KÚ další informace nezbytné pro zpracování technických podmínek pro zadávání veřejných zakázek. O uplatněném návrhu na vytvoření pohotovostních zásob informuje ústřední správní úřad příslušný KÚ. Takto posouzený požadavek na vytvoření pohotovostních zásob Správa zahrne do PVCZ na příslušné období a zabezpečí jeho projednání v orgánech bezpečnostních struktur ČR. Po jeho schválení Správa informuje příslušný ústřední správní úřad o tom, které jeho návrhy na pořízení pohotovostních zásob byly akceptovány. Ústřední správní úřad o této skutečnosti informuje příslušný žádající KÚ. Informace o vytvoření pohotovostních zásob u příslušného ochraňovatele poskytuje Správa odborně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu, na základě jehož požadavku byly tyto zásoby vytvořeny a KÚ, v jehož územně správním obvodu jsou uloženy.

1.2.5. Přehled dodavatelů nezbytných dodávek

Přehled dodavatelů nezbytných dodávek má poskytnout informace o všech vhodných dodavatelích nezbytných dodávek na území kraje. KÚ při jeho zpracování postupuje tak, že se při vyhledávání vhodných dodavatelů nezbytných dodávek neomezuje pouze vlastní potřebou vyplývající z operačních plánů, ale snaží se postupně nalézt všechny vhodné dodavatele těchto nezbytných dodávek na správním území kraje. Cílem systému nouzového hospodářství je tak nalézt postupně všechny vhodné dodavatele požadovaných nezbytných dodávek.

1.2.6. Aktualizace plánu nezbytných dodávek

KÚ je povinen průběžně upravovat plán nezbytných dodávek podle změn v požadavcích nebo dostupnosti jejich zabezpečení. Takovými změnami může být zpracování (aktualizace) dokumentace krizového plánu, změny v možnostech zabezpečení nezbytných dodávek, tzn. změny možností ekonomických subjektů na území kraje, a rovněž konkrétní zkušenosti z řešení krizové situace. Přitom postupuje podle kap. 1.2.3. a 1.2.4. této metodiky.

1.3.1. Popis informačního systému

Základním cílem systému je poskytnout orgánům krizového řízení informační podporu plánovacích a rozhodovacích procesů v oblasti evidence disponibilních věcných zdrojů pro řešení krizových situací. Konkrétním výstupem systému jsou sestavy PND.

1.3.2. Aplikační software (ASW) KRIZDATA

Softwarový nástroj pro zobrazení dat o nezbytných dodávkách (krizových informacích) a jejich potencionálních dodavatelích z databáze IS PCZ ARGIS, členěných podle území jednotlivých krajů a za celou ČR. Zobrazení dat probíhá nezávisle na připojení k IS PCZ ARGIS.

Každá úloha umožňuje výběr zobrazených dat podle výběrových kritérií uvedených v záhlaví přehledů.

Základní panel poskytuje i další informace, typ dat (kraj, ČR), počet obsazených dodavatelů, počet dodávaných položek dle CND, využitelných pro přípravu na krizové situace.

Data se aktualizují jedenkrát za měsíc a jsou ke stažení za podmínek uvedených v IS PCZ ARGIS.

1.3.3. Číselník nezbytných dodávek

V České republice není žádným zákonem ani jiným obecně závazným předpisem zaveden jednotný způsob jedinečného značení výrobků. Jediným celostátním systémem číselného značení produkce je číselník Standardní klasifikace produkce (dále jen „SKP“), který je odvozen od mezinárodně uznávaných standardů a doporučení a jehož hlavním smyslem je vytvoření srovnatelných podmínek pro sledování výkonnosti ekonomiky v oblasti výroby a poskytování služeb. SKP byl využit jako hlavní číselník v první verzi IS PCZ ARGIS. Jeho použitelnost pro označení nezbytných dodávek, především z pohledu potřeb koncových uživatelů (krizových štábů krajů a obcí) v systému krizového plánování, však byla nepostačující a sporná.

Proto byl na Správě pro potřeby IS PCZ ARGIS vytvořen vlastní CND, který je určen především pro:

1. Systematické a pružné zařazování a třídění nezbytných dodávek podle požadavků, které vyplynou z procesů krizového řízení,

2. Přehledné a rychlé zadávání požadavků na nezbytné dodávky orgány krizového řízení,

3. Zatřídění uživatelských potřeb orgánů krizového řízení, tj. výstupů typových a operačních plánů a jejich provázání s možnostmi pokrytí reálnými zdroji.

CND je možné využívat v textové podobě i mimo IS PCZ ARGIS. V IS PCZ ARGIS jsou vytvořeny nástroje k jeho průběžnému opravování a doplňování podle reálných potřeb procesu krizového plánování.

CND obsahuje u jednotlivých položek údaje, jejichž obsah uživatel nemůže měnit.

I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I P.č. I       Údaj      I                      Význam                       I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  1.  I Název           I Slovní označení nezbytné dodávky.                 I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  2.  I SKP             I Označení nezbytné dodávky číslem a odpovídajícím  I
I      I                 I názvem podle číselníku Standardní klasifikace     I
I      I                 I produkce                                          I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  3.  I Kód úrovně      I Číselné značení ve složení nnn.nnn.nnn.nnn.nnn,   I
I      I                 I kde každé "n" samostatně může nabývat hodnot 0    I
I      I                 I až 9; v IS PCZ ARGIS se používá pro vnitřní       I
I      I                 I členění položek v číselníku do maximálně pěti     I
I      I                 I úrovní. Kód úrovně stanovuje správce číselníku.   I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  4.  I Měrná jednotka  I Měrná jednotka, ve které se uvádí množství        I
I      I                 I nezbytné dodávky.                                 I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  5.  I Koeficient MJ   I Pomocný koeficient pro přepočet ekvivalence a     I
I      I                 I náhrady zdroje, pokud taková možnost může nastat. I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  6.  I Piktogram       I Obraz mapové značky, která slouží k prezentaci    I
I      I                 I nezbytné dodávky nebo dodavatele při práci s      I
I      I                 I mapovými podklady.                                I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  7.  I Kód resortu -   I Číselné označení ústředního správního úřadu,      I
I      I působnost       I který na základě své působnosti posuzuje          I
I      I                 I přerozdělování (zajištění) nezbytné dodávky a je  I
I      I                 I oprávněn doporučovat vytvoření pohotovostní       I
I      I                 I zásoby. Kódů rezortů může být u jedné komodity    I
I      I                 I uvedeno více.                                     I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  8.  I Kód resortu -   I Číselné označení ústředního správního úřadu,      I
I      I gesce           I který na základě své působnosti posuzuje          I
I      I                 I přerozdělování (zajištění) nezbytné dodávky a je  I
I      I                 I gestorem za návrh na vytvoření pohotovostní       I
I      I                 I zásoby. Kód rezortu může být jen jeden            I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I  9.  I Platnost        I Informace o možnosti využít danou položku v       I
I      I                 I procesu zpracování PND                            I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I 10.  I Typ             I Podle uvedeného znaku (Z nebo R) umožňuje         I
I      I                 I rozlišení položek v CND na základní - Z nebo      I
I      I                 I rozšiřující - R. K základním položkám nezbytných  I
I      I                 I dodávek by měly být v případě nedostatku          I
I      I                 I vytvářeny pohotovostní zásoby. Nedostatek         I
I      I                 I rozšiřující položky nezbytné dodávky bude řešen   I
I      I                 I aktuálně až v době potřeby jejího použití         I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I 11.  I Uživatel        I Přihlašovací jméno správce CND, který danou       I
I      I                 I položku do CND zavedl.                            I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I 12.  I Datum pořízení  I Datum a čas zavedení položky do číselníku.        I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I
I 13.  I Datum           I Datum a čas aktualizace, úpravy položky v         I
I      I aktualizace     I číselníku.                                        I
I------I-----------------I---------------------------------------------------I

1.3.3.1. Vlastnosti CND

1.3.3.2. Použití CND

Použití číselníku je možné na všech úrovních veřejné správy, kde se podle zákona zpracovává Plán nezbytných dodávek nebo jeho podklady. Každá položka číselníku má v rámci svého umístění v číselníku přiřazeny další vlastnosti (informace), které lze při jejím výběru využít pro další práci s ní.

Užití CND v IS ARGIS je dáno předpřipravenými úlohami (odkazy). Pomocí úlohy „Přehled potřeb“ mohou zpracovatelé PND vybrat položky CND, ke kterým potom provedou „Návrh dodavatelů“. Z číselníku lze vybrat každou položku, označenou v nápovědě u položky číselníku „pro plánování potřeb“. Nemusí to být koncová položka v hierarchickém členění číselníku. ORP zapisuje potřebné množství plánované potřeby vždy na koncové úrovni CND.

Oslovení dodavatelů je možné pouze prostřednictvím Hasičského záchranného sboru kraje. Osloveným dodavatelům - podnikatelům se vždy zobrazí položky z CND na koncové úrovni a pouze k nim mohou zapisovat množství, které jsou schopni v případě potřeby poskytnout.

V bilancích a přehledech poskytovaných zdrojů se potom položky seskupují a případně sumarizují podle struktury položek v CND.

Využití CND je odlišné v práci ústředních orgánů státní správy. Pro uplatnění svých požadavků pro PND využívají CND stejně jako ostatní orgány, ale pro zpracování přehledů o nezbytných dodávkách editují položky z CND podle působnosti zapsané v číselníku. Odpovědnost (gesce) za zajištění nezbytné dodávky ústředním orgánem státní správy je dána kódem resortu u položky na nejnižší úrovni.

Zásoby pro humanitární pomoc jsou jednou z kategorií materiálu státních hmotných rezerv¹⁷⁾ a tvoří přesně vymezenou součást jednotného systému humanitární pomoci v České republice. Jsou určeny k podpoře zákonem stanovených povinností hejtmana kraje za stavu nebezpečí zajistit nouzové zásobování pitnou vodou, potravinami a dalšími nezbytnými prostředky k přežití obyvatelstva a organizovat humanitární pomoc v jeho správním obvodu.¹⁸⁾ Jejich pořízení, skladování, ochraňování a přepravu k vyžadujícímu krajskému resp. obecnímu úřadu zabezpečuje Správa. Postiženým osobám se poskytují bezplatně.

Zásoby pro humanitární pomoc se vydávají pouze konkrétní fyzické osobě. Slouží pro první období po vyhlášení krizového stavu (cca 3 dny) k zajištění nezbytných životních potřeb fyzických osob, které vlivem krizové situace zůstaly bez potřebných věcných prostředků nutných k přežití, nebyly evakuovány a zůstaly v zasaženém místě k ochraně osobního a společného majetku nebo k zamezení vzniku dalších škod na něm. Podmínkou přitom je, že si v místě svého trvalého pobytu nemohou kvůli následkům krizové situace, jež vedla k vyhlášení krizového stavu, opatřit ty základní druhy zboží, které jsou součástí zásob pro humanitární pomoc. Zpravidla se neposkytují fyzickým osobám, které na výzvu orgánů krizového řízení opustí oblast postiženou krizovou situací, neboť těmto osobám se poskytuje pomoc v příslušných evakuačních střediscích.

Jejich vyžádání se předpokládá v situacích, kdy příslušný krajský resp. obecní úřad není schopen tyto prostředky poskytnout z vlastních připravených zdrojů. Zásoby pro humanitární pomoc Správa vydává na žádost hejtmana kraje nebo starosty ORP nebo starosty určené obce. Osoba, na jejíž žádost došlo k vydání zásob pro humanitární pomoc, odpovídá za jejich přidělení osobám splňujícím výše uvedená kritéria¹⁹⁾ a za vedení potřebné evidence stvrzující jejich výdej. Přidělené zásoby se neuhrazují ani nevracejí.

1.4.1. Skladba zásob pro humanitární pomoc

Zásoby pro humanitární pomoc se skládají z nouzové dávky potravin, balené pitné vody, základních hygienických potřeb, zdravotních potřeb, prostředků pro přípravu pitné vody, prostředků pro ohřev stravy, spacích pytlů a přikrývek. Složení zásob pro humanitární pomoc může doznat změny. Jejich aktuální složení je umístěno na internetových stránkách http://www.sshr.cz/stHmRezodborpriprav_zasoby.htm

1.4.2. Způsob vyžádání zásob pro humanitární pomoc

Vyžádání zásob pro humanitární pomoc se provádí postupem stanoveným usnesením vlády č. 345/2003, schválenou Metodikou pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace a schváleným Systémem koordinace využití dostupných věcných zdrojů potřebných k řešení krizové situace. Krizový štáb obce nebo krizový štáb ORP se obrací na krizový štáb kraje. Pokud není krizový štáb kraje schopen obdržený požadavek zajistit ze zdrojů dostupných na území kraje, může uplatnit požadavek u Ústředního krizového štábu (odborné pracovní skupiny ÚKŠ pro koordinaci zajištění věcných zdrojů). Pokud není aktivován Ústřední krizový štáb, pak může být požadavek na zásoby pro humanitární pomoc zaslán písemně, s podpisem statutární osoby, Správě vždy cestou situačního centra Ústředního krizového štábu. Písemný požadavek se zároveň zasílá Správě. Správa o obdržení požadavku uvědomí vyžadující krajský resp. obecní úřad a provede jeho upřesnění.

Vzor požadavku na zásoby pro humanitární pomoc je uveden v příloze č. 2.

Postupy při vyžadování nezbytných dodávek za krizové situace jsou rozpracovány v samostatné „Metodice pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace“, umístěné na internetových stránkách Správy: http://www.sshr.cz/metodiky_zdroje.htm

2. Požadavky na zajištění nezbytných dodávek uplatňují výhradně orgány krizového řízení (resp. jejich krizové štáby tam, kde jsou zřízeny). Obsah a forma požadavků na zajištění nezbytné dodávky jsou stanoveny v samostatné „Metodice pro vyžadování věcných zdrojů za krizové situace“.

5. Krizové štáby ústředních správních úřadů zajišťují požadavky na nezbytné dodávky v součinnosti s Ústředním krizovým štábem, který pro řešení požadavků na nezbytné dodávky vytváří odbornou pracovní skupinu pro koordinaci zabezpečení věcnými zdroji.