Řád ze dne 16.4.1994 Disciplinární a smírčí řád České komory architektů

16.4.1994 | Sbírka:  AK01/1994 | Částka:  0/1994ASPI

Vztahy

Nadřazené: 360/1992 Sb.
Pasivní derogace: AK01/2018
AK01/1994
Disciplinární a smírčí řád
České komory architektů
VALNÁ HROMADA ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ
V souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon") a k provedení některých ustanovení tohoto zákona,
vyhlašuje
tento
DISCIPLINÁRNÍ A SMÍRČÍ ŘÁD ČESKÉ KOMORY ARCHITEKTŮ
ze dne 16. dubna 1994, ze dne 27. dubna 1996, ze dne 29. dubna 1997, ze dne 28. dubna 1998, ze dne 13. dubna 1999, ze dne 11. dubna 2000, ze dne 20. dubna 2002, ze dne 24. dubna 2004, ze dne 30. dubna 2005, ze dne 28. dubna 2007, ze dne 19. dubna 2008, ze dne 17. května 2009, ze dne 17. dubna 2010, ze dne 16. dubna 2011, ze dne 26. dubna 2014, ze dne 18. dubna 2015, ze dne 16. dubna 2016 a ze dne 22. dubna 2017 [úplné znění]
ČÁST PRVNÍ
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
§ 1
účel disciplinárního a smírčího řádu
Tento disciplinární a smírčí řád stanoví postup disciplinárních a smírčích orgánů České komory architektů (dále jen "Komora"), práva a povinnosti účastníků disciplinárního a smírčího řízení a úkony, které s disciplinárním a smírčím řízením bezprostředně souvisí tak, aby byla spolehlivě zjištěna skutková podstata věci a zajištěno spravedlivé rozhodnutí o disciplinárním provinění, popřípadě dosaženo smíru.
§ 2
zásady řízení
(1) Na disciplinární řízení dle tohoto řádu se vztahují obecné předpisy pro správní řízení, není-li dále výslovně stanoveno jinak.
(2) Při svém postupu dbají orgány Komory činné v disciplinárním řízení zejména těchto zásad:
a) žádná autorizovaná nebo registrovaná osoba nemůže být disciplinárně stíhána jinak než na základě Zákona a vnitřních řádů Komory a způsobem, který tyto předpisy stanoví,
b) dokud není pravomocně rozhodnuto o disciplinárním provinění autorizované nebo registrované osoby, hledí se na ni, jako by se disciplinárního provinění nedopustila,
c) dozorčí rada je povinna stíhat všechna disciplinární provinění, o nichž se dozvěděla, popřípadě podávat podněty a oznamovat podezření ze spáchání disciplinárního provinění profesním orgánům jiných členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, popřípadě profesním orgánům jiných států, s nimiž má Komora sjednánu dvoustrannou nebo vícestrannou mezinárodní úmluvu ve věci výkonu povolání architektů,
d) všechny orgány Komory činné v disciplinárním řízení postupují tak, aby byl účinně zjištěn skutečný stav věci, a objasňují se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti obviněné autorizované nebo registrované osobě i v její prospěch a provádějí v tomto smyslu v obou směrech důkazy,
e) disciplinární řízení před Stavovským soudem je možné výlučně na základě návrhu podaného předsedou dozorčí rady,
f) disciplinární řízení je neveřejné,
g) jednání před orgány Komory činnými v disciplinárním řízení je ústní; důkaz výpověďmi obviněného, svědků a znalců se provádí zpravidla slyšením,
h) při rozhodování ve věci smí být přihlédnuto pouze k těm důkazům, které byly provedeny při jednání,
i) autorizovaná nebo registrovaná osoba, proti níž se vede disciplinární řízení, musí být v každém období řízení poučena o právech umožňujících jí plné uplatnění obhajoby a o tom, že si může zvolit obhájce,
j) všechny orgány činné v disciplinárním řízení jsou povinny umožnit autorizované nebo registrované osobě uplatnění jejích práv; autorizovaná osoba, popřípadě registrovaná osoba, proti které je disciplinární řízení vedeno, má právo vyjádřit se k důvodům uvedeným v návrhu, ke způsobu jejich zjištění, navrhovat důkazy nebo jejich doplnění, klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání, které musí být vždy nařízeno.
ČÁST DRUHÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÁD
HLAVA PRVNÍ
ORGÁNY KOMORY ČINNÉ V DISCIPLINÁRNÍM ŘÍZENÍ
§ 3
dozorčí rada
(1) Dozorčí rada v souladu s ustanovením § 21, 22, 22a a 27 odst. 1 písm. c) Zákona v rozsahu své disciplinární pravomoci zejména
a) dohlíží nad řádným výkonem činnosti autorizovaných osob a registrovaných osob,
b) provádí zjišťování o takových skutcích autorizovaných a registrovaných osob, jimiž byly porušeny obecně závazné právní předpisy nebo vnitřní řády Komory a za něž může být Komorou uděleno disciplinární opatření,
c) podává návrh na zahájení disciplinárního řízení Stavovskému soudu Komory (dále jen "návrh") s osobami autorizovanými a osobami registrovanými,
d) podává podnět a oznamuje profesnímu orgánu, jehož jurisdikci podléhá registrovaná osoba hostující, podezření ze spáchání disciplinárního provinění takové osoby,
e) poskytuje informace v záležitostech disciplinárních a kontroly výkonu povolání profesním orgánům jiných členských států Evropského hospodářského prostoru a Švýcarské konfederace, popřípadě profesním orgánům států, s nimiž má Komora sjednánu dvoustrannou nebo vícestrannou mezinárodní úmluvu ve věci výkonu povolání architektů,
f) zastupuje zájmy Komory v disciplinárním řízení před Stavovským soudem,
g) podává odvolání proti rozhodnutí Stavovského soudu.
(2) Dozorčí rada v plénu rozebírá a vyhodnocuje poznatky ze své činnosti a předkládá doporučení valné hromadě a Stavovskému soudu Komory.
§ 4
Stavovský soud
(1) Stavovský soud koná v souladu s ustanovením § 21 odst. 1 Zákona disciplinární řízení v prvém stupni.
(2) Stavovský soud jedná zásadně jako celek.
(3) Stavovský soud však může vždy pro jednotlivou věc rozhodnout o ustavení disciplinárního senátu, nejméně tříčlenného, a přenést na něj svoji rozhodovací pravomoc.
(4) Předsedu disciplinárního senátu volí Stavovský soud nadpoloviční většinou svých členů a do funkce jej jmenuje předseda Stavovského soudu.
(5) Stavovský soud v plénu rozebírá a vyhodnocuje poznatky ze své činnosti a předkládá doporučení valné hromadě a dozorčí radě Komory.
(6) Sídlem Stavovského soudu je Praha. Jednotlivé disciplinární senáty mohou jednat i v jiných místech.
§ 5
představenstvo
Představenstvo je nejvyšším výkonným orgánem Komory. V rozsahu své působnosti koná v souladu s ustanovením § 22 odst. 2 a 3 a § 22a Zákona disciplinární řízení ve druhém stupni.
§ 6
vyloučení členů orgánů komory činných v disciplinárním řízení
(1) Člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení bude vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, jestliže je se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) O takových důvodech je člen orgánu Komory činného v disciplinárním řízení povinen neprodleně informovat předsedu příslušného orgánu, a to jakmile se o nich dozví.
(3) O vyloučení rozhodne na podkladě posouzení důvodů k pochybnostem podle odstavce 1 nadpoloviční většina přítomných členů orgánu. Je-li vyloučen předseda, ujímá se řízení projednávané věci na celou dobu jednání orgánu místopředseda nebo, není-li přítomen, nadpoloviční většinou přítomných zvolený předsedající.
(4) Koná-li se řízení před disciplinárním senátem, rozhoduje o vyloučení člena tohoto senátu předseda Stavovského soudu usnesením, proti kterému je přípustná stížnost, jejíž podání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí ve věci samé však nemůže být vydáno dříve, než bude o stížnosti rozhodnuto. Zároveň jmenuje na základě volby nového člena. O vyloučení předsedy Stavovského soudu rozhoduje představenstvo usnesením. Nedojde-li k vyloučení předsedy disciplinárního senátu, funkce předsedy se jmenováním nového člena nemění.
(5) Nemůže-li ze závažných důvodů předseda nebo některý člen disciplinárního senátu v disciplinárním řízení jednat, zprostí jej předseda Stavovského soudu členství v disciplinárním senátu a současně jmenuje nového člena popřípadě předsedu obdobně podle odstavce 3.
(6) Dojde-li ke změně ve složení disciplinárního senátu v průběhu řízení, dosud provedené důkazy se provedou znovu pouze v případě, že na tomto postupu trvá některý z účastníků disciplinárního řízení; o této skutečnosti musí být účastníci poučeni před zahájením prvního zasedání poté, co změna ve složení disciplinárního senátu nastala.
HLAVA DRUHÁ
ÚČASTNÍCI DISCIPLINÁRNÍHO ŘÍZENÍ
§ 7
(1) Účastníkem disciplinárního řízení je autorizovaná nebo registrovaná osoba, proti níž bylo zahájeno disciplinární řízení (dále jen "disciplinárně obviněný"), a dozorčí rada, zastoupená předsedou dozorčí rady Komory, popřípadě jím pověřeným členem dozorčí rady Komory (dále jen "disciplinární žalobce"). Osoba, která podala podnět k zahájení řízení, je vedlejším účastníkem disciplinárního řízení.
(2) Disciplinárně obviněný se může dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí, (dále jen "obhájce"). V téže věci může mít disciplinárně obviněný jen jednoho obhájce s procesní plnou mocí.
§ 8
disciplinárně obviněný
(1) Disciplinárně obviněný má právo zejména
a) vyjádřit se k návrhu na zahájení disciplinárního řízení,
b) podat námitku proti složení orgánu činného v disciplinárním řízení, resp. podjatosti jeho člena (§ 6),
c) nahlížet do disciplinárního spisu a činit si z něho výpisky,
d) navrhovat provedení důkazů,
e) účastnit se projednávání věci před orgánem Komory činným v disciplinárním řízení, klást otázky svědkům a znalcům, vyjadřovat se k prováděným důkazům a na závěr se vyjádřit ke skutkové i právní stránce projednávané věci,
f) podávat opravné prostředky proti rozhodnutí Stavovského soudu, disciplinárního senátu nebo jejích předsedů (§ 22 Zákona),
g) dát podnět ke zrušení pravomocného disciplinárního opatření (§ 63),
h) zvolit si zástupce jako obhájce.
(2) Autorizovaná nebo registrovaná osoba je povinna1) dostavit se na výzvu příslušného orgánu Komory k jednání osobně. Jestliže se řádně neomluví nebo omluví-li se opakovaně se zjevnou snahou zdržet nebo znemožnit projednání věci, může příslušný orgán Komory vést řízení a rozhodovat i v její nepřítomnosti. O tomto postupu rozhodne příslušný orgán Komory usnesením, proti němuž není odvolání přípustné. Rozhodnutí může být vyneseno v nepřítomnosti disciplinárně obviněného, byl-li řádně předvolán. Za řádnou omluvu může příslušný orgán uznat nemoc, pobyt v zahraničí, závažné rodinné důvody a výjimečně a nikoli opakovaně i pracovní cestu. Omluvu je autorizovaná nebo registrovaná osoba povinna prokázat.
§ 9
obhájce
(1) Obhájcem může být kterákoliv fyzická osoba, jejíž svéprávnost není omezena.
(2) Obhájci, jehož si disciplinárně obviněný zvolí, udělí písemně, případně ústně do protokolu plnou moc, a to buď procesní nebo prostou.
(3) Obhájce je povinen dbát zájmů a pokynů disciplinárně obviněného.
(4) Obhájce je oprávněn činit za disciplinárně obviněného návrhy, podávat za něho žádosti a opravné prostředky, nahlížet do spisů a účastnit se veškerých s řízením spojených úkonů, kterých se může zúčastnit disciplinárně obviněný.
(5) Obhájce je oprávněn vyžadovat si ve všech stadiích disciplinárního řízení kopie nebo průpis protokolu o každém úkonu disciplinárního řízení.
HLAVA TŘETÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ O ÚKONECH
PROTOKOL
§ 10
sepisování protokolu
(1) O každém úkonu spojeném s disciplinárním řízením se sepíše, a to zpravidla při úkonu nebo bezprostředně po něm, protokol, který musí obsahovat
a) označení orgánu Komory činného v disciplinárním řízení,
b) místo, čas a předmět úkonu,
c) jméno a příjmení osob orgánu Komory a jejich funkce, jméno a příjmení přítomných stran, jméno a příjmení zástupců, kteří se úkonu zúčastnili,
d) stručné, ale výstižné vylíčení průběhu úkonu, včetně odkazů na příslušná ustanovení Zákona nebo vnitřních řádů Komory a podstatný obsah rozhodnutí při úkonu vyhlášených,
e) návrhy stran, udělení poučení, popřípadě vyjádření poučených osob,
f) námitky stran nebo vyslýchaných osob proti obsahu protokolu.
(2) Výpovědi osob, které již byly dříve vyslechnuty, se do protokolu zaznamenávají pouze v případě, obsahují-li odchylky nebo dodatky k dřívějším výpovědím.
§ 11
podpisování protokolu
Protokol o jednání, popřípadě jednotlivých úkonech podepisuje předseda, popřípadě jiný určený člen orgánu Komory, před kterým bylo jednání vedeno nebo který úkon vykonal, sekretář Stavovského soudu, osoba, které se úkon týká, znalec nebo jiná osoba k jednání nebo úkonu přizvaná. Odmítne-li osoba, které se úkon týká, podepsat protokol bez náležitého důvodu, nebude k tomu přihlíženo.
§ 12
oprava protokolu
(1) O opravě a doplnění protokolu a rovněž o námitkách proti takovému protokolu rozhoduje usnesením, které se poznamená do spisu, ten, kdo řídil jednání nebo provádění úkonu, o jehož protokol jde. Proti usnesení není přípustná stížnost.
(2) Ten, kdo řídil jednání nebo provádění úkonu, může i po podpisu protokolu nařídit nebo provést opravu písařských chyb nebo jiných zřejmých nesprávností při zachování čitelnosti původního zápisu. Opravu podepíše ten, kdo ji nařídil.
(1) V protokolu o hlasování se kromě všeobecných náležitostí (§ 10 odst. 1) uvede
a) postup při jednotlivých hlasováních, jejich výsledek a výrok rozhodnutí,
b) mínění odlišné od názoru většiny, a to v celém znění i se stručným odůvodněním, má-li o to člen orgánu s od lišným stanoviskem zájem.
§ 13
protokol o hlasování
(2) Zápis o všech hlasováních, která se vyskytla v průběhu téhož jednání, se pojme do jediného protokolu o hlasování.
(3) Protokol o hlasování podepisují všichni členové jednajícího orgánu Komory.
(4) Protokol o hlasování se zalepí a připojí k protokolu o jednání. Otevřít jej smí jen předseda orgánu Komory při vypracovávání návrhu, rozsudku nebo usnesení, popřípadě předseda odvolacího orgánu při zahájení jednání v odvolacím řízení; po nahlédnutí jej opět zalepí a otevření potvrdí svým podpisem.
§ 14
podání
(1) Podání, které je podnětem pro zahájení disciplinárního řízení, se posuzuje vždy podle svého obsahu, i když je nesprávně označeno. Podání je možno učinit písemně, ústně do protokolu, v elektronické podobě na elektronickém nosiči a podepsané elektronicky podle zvláštních předpisů1a), telegraficky nebo dálnopisem. Za podání ve smyslu disciplinárního řádu se v souladu s ustanovením § 24 odst. 8 Organizačního, jednacího a volebního řádu Komory nepovažují skutečnosti týkající se výkonu povolání autorizovanými, popřípadě registrovanými osobami, o nichž se zaměstnanci Kanceláře Komory při své činnosti dozví, ledaže z obsahu podání nepochybně vyplývá něco jiného. Pracovníci Kanceláře, a to ani autorizované nebo registrované osoby, nemají oznamovací povinnost podle § 30 Profesního a etického řádu.
(2) Dnem podání se rozumí den, kdy bylo podání doručeno Komoře. Tento den na podání Kancelář vyznačí a zapíše jej do knihy došlé pošty. Zapsané podání přidělí Kancelář neprodleně k projednání dozorčí radě na jejím nejbližším příštím zasedání. Den následující po dni podání je počátkem lhůty k zjišťování ve věci a k podání návrhu na disciplinární řízení.
LHŮTY
§ 15
počítání lhůt
(1) Pro počítání lhůt se přiměřeně užijí ustanovení obecně platných právních předpisů.
(2) Lhůta je zachována i tehdy, bylo-li podání učiněno včas, byť nikoli u příslušného orgánu Komory.
§ 16
navrácení lhůty
Zmešká-li disciplinárně obviněný nebo jeho obhájce z mimořádně závažných důvodů lhůtu k podání opravného prostředku, povolí mu předseda Stavovského soudu navrácení lhůty. O navrácení lhůty je třeba požádat s náležitým odůvodněním do patnácti dnů po pominutí překážky společně s odvoláním.
§ 17
doručování
(1) O doručování se přiměřeně užijí ustanovení obecně platných právních předpisů 2).
(2) Do vlastních rukou se doručuje
a) předvolání k jednání orgánů Komory činných v disciplinárním řízení,
b) vyrozumění osoby podezřelé z disciplinárního provinění dozorčí radou (§ 29 odst. 3 tohoto řádu),
c) návrh na zahájení disciplinárního řízení (§ 32),
d) rozhodnutí, proti němuž může být podán opravný prostředek nebo žaloba,
e) návrh na zahájení smírčího řízení (§ 71),
f) jiná písemnost, považuje-li její doručení do vlastních rukou za potřebné orgán Komory, který doručení nařídil.
(3) Autorizovaným, popřípadě registrovaným osobám neznámého pobytu nebo sídla a osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, jakož i osobám, které nejsou známy, a v dalších případech, které stanoví zákon, se doručuje veřejnou vyhláškou, a to tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na Úřední desce České komory architektů2a); na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Odmítnutí doručení písemnosti odeslané Komorou, popřípadě nemožnost doručení takové písemnosti autorizované nebo registrované osobě pro nesprávné uvedení adresy pro doručování je porušením povinností autorizované, popřípadě registrované osoby.
(4) Je-li autorizovaná nebo registrovaná osoba zastoupena pro tento účel obhájcem, resp. je-li zastoupena obhájcem s procesní plnou mocí, jsou písemnosti uvedené v odst. 2 doručovány obhájci; dotčené osobě se zasílají pouze na vědomí.
§ 18
nahlížení do spisu
Disciplinárně obvinění, jejich obhájci a zmocněnci, vedlejší účastník podle § 7 odst. 1 a autorizované nebo registrované osoby, jejichž práva mohou být dotčena, mají právo nahlížet do spisů, s výjimkou protokolu o hlasování, činit si z nich výpisky a poznámky a pořizovat si na své náklady kopie spisů a jejich částí.
§ 19
pořádková pokuta
Kdo se přes opakovanou výzvu a bez řádné omluvy, popřípadě po opakované omluvě se zjevnou snahou zdržet nebo znemožnit řádný průběh zjišťování nebo řízení, nedostaví k jednání nebo kdo přes předchozí napomenutí ruší řízení nebo se chová urážlivě k orgánu Komory, může být opakovaně potrestán předsedou orgánu Komory nebo předsedou disciplinárního senátu, jehož se toto jednání týká, pořádkovou pokutou do deseti tisíc korun českých. Pořádkovou pokutu ukládá předseda orgánu Komory nebo předseda senátu Stavovského soudu usnesením.
HLAVA ČTVRTÁ
DOKAZOVÁNÍ
§ 20
obecná ustanovení
(1) V disciplinárním řízení je třeba dokazovat zejména,
a) zda se stal skutek, v němž je spatřováno disciplinární provinění,
b) zda tento skutek spáchal disciplinárně obviněný
c) okolnosti, umožňující stanovení povahy disciplinárního provinění a závažnost jeho důsledků,
d) okolnosti, které vedly ke spáchání disciplinárního provinění nebo umožnily jeho spáchání.
(2) Za důkaz může sloužit vše, co může přispět k objasnění věci, zejména výpovědi disciplinárně obviněného a svědků, znalecké posudky, věci a listiny důležité pro disciplinární řízení, ledaže bylo takového důkazu dosaženo nezákonným způsobem.
VÝPOVĚĎ DISCIPLINÁRNĚ OBVINĚNÉHO
§ 21
(1) Slyšení disciplinárně obviněného se koná tak, aby poskytlo pokud možno úplný a jasný obraz o skutečnostech důležitých pro disciplinární řízení.
(2) Je-li disciplinárně obviněných více, je slyšení vedeno odděleně.
§ 22
(1) Před prvním slyšení je vždy třeba zjistit totožnost disciplinárně obviněného, objasnit mu podstatu vzneseného disciplinárního obvinění a poučit ho o jeho právech. Obsah poučení se poznamená v protokolu.
(2) Disciplinárně obviněnému musí být dána možnost se k obvinění podrobně vyjádřit, zejména souvisle vylíčit skutečnosti, které jsou předmětem obvinění, uvést okolnosti, které obvinění zeslabují nebo je vyvracejí, a nabídnout o nich důkazy.
(3) Disciplinárně obviněnému mohou být kladeny otázky k doplnění výpovědi nebo k odstranění neúplnosti, nejasnosti a rozporů. Otázky musí být kladeny jasně a srozumitelně bez předstírání klamavých a nepravdivých okolností; nesmí v nich být naznačeno, jak na ně odpovědět.
§ 23
Disciplinárně obviněný má právo, dříve než dá odpověď, nahlédnout do písemných poznámek. Osoba provádějící slyšení může požádat disciplinárně obviněného, aby mu tyto poznámky předložil k nahlédnutí. Tato okolnost musí být poznamenána v protokolu.
§ 24
(1) Nesouhlasí-li výpovědi disciplinárně obviněného v závažných okolnostech s výpovědí svědka nebo spoluobviněného a rozpor nelze vyjasnit jinak, může být disciplinárně obviněný postaven těmto osobám tváří v tvář.
(2) Osoby postavené tváří v tvář si mohou klást vzájemně otázky jen se souhlasem osoby provádějící slyšení.
§ 25
Výpověď disciplinárně obviněného se do protokolu zapíše pokud možno doslova. Po skončení jednání nebo úkonu musí být protokol předložen obviněnému k přečtení. Obviněný má právo žádat, aby byl protokol doplněn nebo aby v něm byly provedeny opravy v souladu s jeho výpovědí. O tomto právu je třeba disciplinárně obviněného poučit.
§ 26
výpověď svědků
(1) Na výpověď svědků se užijí přiměřeně ustanovení o výpovědi disciplinárně obviněného.
(2) Svědek musí být poučen o svých právech a povinnostech. Musí být rovněž poučen o následcích křivé výpovědi.
(3) Na počátku slyšení musí být svědek dotázán na poměr k projednávané věci a ke stranám a podle potřeby též na jiné okolnosti významné pro zjištění jeho hodnověrnosti.
(4) Svědek nesmí být nucen k slyšení tehdy, jestliže by svojí výpovědí porušil právním předpisem uloženou povinnost mlčenlivosti, ledaže byl této povinnosti předepsaným způsobem zproštěn, jestliže by svojí výpovědí mohl způsobit újmu sobě či osobě blízké.
(5) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů spojených s poskytnutím svědectví (svědečné). Nárok musí být uplatněn v průběhu jednání nebo úkonu; na tuto skutečnost musí být svědek upozorněn. Výši svědečného určí ten, kdo svědka předvolal.
§ 27
výpověď znalců
(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro disciplinární řízení třeba odborných znalostí, rozhodne orgán Komory činný v disciplinárním řízení o přizvání znalce. Ve zvláště složitých případech lze přizvat znalce dva. Na slyšení znalců se užije přiměřeně ustanovení o slyšení disciplinárně obviněného.
(2) Znalci se zpravidla uloží, aby posudek vypracoval písemně. Stanoví se mu, k jakým skutečnostem se má vyjádřit, přičemž je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší provádět hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Je-li toho k podání posudku třeba, dovolí se znalci nahlédnout do spisů nebo se mu spisy zapůjčí. Může mu být dovoleno, aby při jednání kladl obviněnému a svědkům otázky, vztahující se k předmětu znaleckého posudku. Znalec též může navrhovat provedení dalších důkazů, nezbytných pro objasnění věci. Nebyl-li posudek vypracován písemně, nadiktuje jej znalec při slyšení do protokolu.
(3) Bylo-li přizváno více znalců, kteří dospěli po vzájemné poradě k souhlasným závěrům, podá za všechny posudek ten z nich, jehož k tomu sami určili; různí-li se závěry znalců, je třeba provést slyšení každého zvlášť.
(4) Je-li pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, je nutné požádat znalce o vysvětlení. Nevedlo-li by to k výsledku, přizve se znalec jiný.
(5) Znalec má nárok na náhradu nutných výdajů spojených s poskytnutím posudku (znalečné). Nárok musí být uplatněn v průběhu jednání nebo úkonu; na tuto skutečnost musí být znalec upozorněn. Výši znalečného určí usnesením orgán Komory, který znalce přizval.
§ 28
věcné a listinné důkazy
(1) Věcnými důkazy jsou předměty, které prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost.
(2) Listinnými důkazy jsou listiny, které svým obsahem prokazují nebo vyvracejí dokazovanou skutečnost, vztahující se k disciplinárnímu provinění nebo k osobě disciplinárně obviněného.
HLAVA PÁTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
oddíl první
POSTUP PŘED PODÁNÍM NÁVRHU NA ZAHÁJENÍ DISCIPLINÁRNÍHO ŘÍZENÍ
§ 29
zahájení disciplinárního zjišťování
(1) Disciplinární žalobce je povinen zabývat se každým podezřením ze spáchání disciplinárního provinění [§ 20, § 21, § 22a a § 27 odst. 1 písm. c) Zákona], o němž je informován.
(2) Členové dozorčí rady Komory jsou povinni oznámit předsedovi dozorčí rady podezření ze spáchání disciplinárního provinění, o němž se dozvěděli při výkonu své funkce.
(3) Jakmile je disciplinární žalobce informován o podezření, že se autorizovaná nebo registrovaná osoba dopustila disciplinárního provinění, zahájí zjišťování a bez zbytečného prodlení ověří věrohodnost a odůvodněnost sděleného podezření; o zahájeném zjišťování vyrozumí osobu podezřelou z disciplinárního provinění.
§ 30
postup při disciplinárním zjišťování
(1) Dozorčí rada postupuje při disciplinárním zjišťování tak, aby byly co nejúčelněji a nejúčinněji zjištěny a objasněny skutečnosti potřebné k posouzení věci. Na nedostatky zjištěné během disciplinárního zjišťování upozorní dozorčí rada autorizované osoby, popřípadě orgány, právnické a fyzické osoby, jichž se tyto nedostatky týkají.
(2) Dozorčí rada postupuje tak, aby byl účinně zjištěn skutečný stav věci a objasňuje se stejnou pečlivostí okolnosti svědčící proti autorizované nebo registrované osobě podezřelé z disciplinárního provinění i v její prospěch.
§ 31
usnesení o postoupení věci, o přerušení nebo o zastavení disciplinárního zjišťování
(1) Zjistí-li dozorčí rada, že jí věc nepřísluší, postoupí usnesením věc příslušnému orgánu Komory.
(2) Dozorčí rada usnesením přijatým třípětinovou většinou hlasů všech řádných členů disciplinární zjišťování zastaví, pokud
a) není důvodné podezření, že se skutek, pro který se disciplinární zjišťování vede, stal, popřípadě byla-li skutková podstata disciplinárního provinění naplněna před dobou delší než tři roky,
b) je důvodné podezření, že se skutek stal, avšak tento skutek nemá povahu závažného nebo opakovaného porušení povinností stanovených Zákonem; v takovém případě však může, jestliže to z povahy skutku plyne, upozornit chybující autorizovanou nebo registrovanou osobu na nepřípustnost jejího jednání a takové jednání jí vytknout,
c) není prokázáno, že skutek spáchal obviněný,
d) zanikla disciplinární odpovědnost.
(3) Dozorčí rada přeruší usnesením disciplinární zjišťování,
a) nelze-li pro nepřítomnost obviněného věc náležitě objasnit,
b) je-li překážkou disciplinárního zjišťování těžká choroba disciplinárně obviněného,
c) byl-li disciplinárně obviněný omezen na svéprávnosti a není-li schopen chápat smysl disciplinárního zjišťování.
(4) Své usnesení o zastavení, popřípadě přerušení zjišťování oznámí dozorčí rada osobě, které se zjišťování týkalo, jakož i osobám, které daly ke zjišťování podnět. Proti usnesení dle odstavce 2 písm. a) až d), popřípadě odstavce 3 písm. a) lze podat k předsedovi dozorčí rady stížnost. Byla-li podána stížnost, obnoví předseda dozorčí rady zjišťování. O případném opakovaném zastavení zjišťování rozhodne dozorčí rada usnesením třípětinovou většinou hlasů všech svých řádných členů. Proti usnesení dozorčí rady o opakovaném zastavení zjišťování není stížnost přípustná.
§ 32
podání návrhu na zahájení disciplinárního řízení
(1) Neodůvodňují-li výsledky disciplinárního zjišťování jeho zastavení podle § 31 odst. 2 tohoto řádu, podá ve lhůtě šesti měsíců od doručení podnětu Komoře předseda dozorčí rady návrh na zahájení disciplinárního řízení Stavovskému soudu a připojí k němu spisy a jejich přílohy. O podání návrhu vyrozumí disciplinárně obviněného a osobu, která dozorčí radě oznámila podezření ze spáchání disciplinárního provinění.
(2) Návrh musí obsahovat
a) označení dozorčí rady, osobu oprávněnou jednat jejím jménem a den sepsání návrhu,
b) jméno a příjmení disciplinárně obviněného, den a místo jeho narození, místo trvalého pobytu a pořadové číslo, pod kterým je zapsán v seznamu autorizovaných nebo registrovaných osob vedeném Komorou,
c) žalobní návrh, v němž musí být označen skutek, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným; dále musí být uvedeno, jaké disciplinární provinění v tomto skutku spatřuje, a to jeho pojmenováním podle Zákona a vnitřních řádů Komory,
d) odůvodnění žalobního návrhu s uvedením zásadních důkazů, o něž se toto odůvodnění opírá.
(3) Pokud dozorčí rada v průběhu disciplinárního zjišťování shledá, že by se mohlo jednat o trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem povolání, v návrhu na zahájení disciplinárního řízení na to upozorní Stavovský soud.
oddíl druhý
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ PŘED STAVOVSKÝM SOUDEM
§ 33
zahájení řízení
(1) Disciplinární řízení se koná výlučně na podkladě návrhu, který podává a v řízení zastupuje disciplinární žalobce. Právním posouzením skutku v návrhu na zahájení řízení však není Stavovský soud vázán.
(2) Disciplinární řízení je zahájeno, jakmile návrh došel předsedovi Stavovského soudu. O zahájení řízení vyrozumí předseda Stavovského soudu představenstvo Komory, jemuž současně zašle stejnopis návrhu. Na disciplinární řízení se nevztahují ustanovení správního řádu o správních lhůtách pro vydání rozhodnutí2b). Stavovský soud, popřípadě představenstvo rozhodnou ve lhůtě jednoho roku od zahájení řízení, popřípadě od podání odvolání nebo od zahájení nového projednání, bylo-li v odvolacím řízení rozhodnuto o zrušení rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání, přičemž lhůta pro zahájení opakovaného řízení nesmí být delší než jeden měsíc.
(3) Návrh může být vzat zpět, a to i v průběhu odvolacího či přezkumného řízení, nejpozději však do doby, než odvolací či přezkumný orgán zahájí závěrečnou poradu.
PŘÍPRAVA JEDNÁNÍ
§ 34
(1) Předseda Stavovského soudu rozhodne po poradě a hlasování členů soudu, zda bude věc projednávána před Stavovským soudem samým nebo zda bude věc přidělena pro tento účel zvláště ustavenému disciplinárnímu senátu. Pro ustavení disciplinárního senátu je třeba při hlasování nadpoloviční většiny hlasů členů Stavovského soudu.
(2) Jedná-li o věci disciplinární senát, doručí předseda Stavovského soudu spis jmenovanému předsedovi disciplinárního senátu.
(3) Předseda Stavovského soudu, popřípadě předseda disciplinárního senátu (v této souvislosti dále jen "předseda") nejprve zkoumá, zda řízení nemá být zastaveno, přerušeno nebo doplněno anebo zda nemá věc být postoupena jinému příslušnému orgánu.
(4) Není-li třeba postupovat podle odstavce 3, doručí předseda disciplinárně obviněnému do vlastních rukou návrh; současně mu určí lhůtu ne kratší patnácti dnů, v níž se k návrhu může vyjádřit, a oznámí mu jména členů soudu s výzvou, aby bezodkladně vznesl případnou námitku podjatosti.
§ 35
(1) Soud řízení kdykoliv v jeho průběhu zastaví
a) byl-li návrh podán opožděně, popřípadě v rozporu s tímto řádem,
b) byl-li disciplinárně obviněný postižen v řízení před jiným orgánem a soud posoudí tento postih z hlediska účelu disciplinárního řízení jako postačující,
c) vzal-li disciplinární žalobce návrh zpět,
d) zanikla-li autorizace disciplinárně obviněného v souladu s ustanovením § 10 odst. 1 Zákona, popřípadě mu byla autorizace odňata podle ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) a d) Zákona nebo pozastavena v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a) a odst. 2 Zákona,
e) jestliže se ve věci konalo smírčí řízení a bylo dosaženo smíru, který znamená nápravu či odčinění disciplinárního provinění,
f) odpadne-li důvod, pro který bylo disciplinární řízení vedeno,
g) uplyne-li lhůta dle § 33 odst. 2,
h) je-li z obsahu spisu zřejmé, že skutek, pro který bylo zahájeno disciplinární řízení, se nestal, není disciplinárním proviněním nebo jej nespáchal disciplinárně obviněný.
(2) Soud řízení zastaví, byl-li disciplinárně obviněný v řízení před obecným soudem potrestán a lze-li z hlediska účelu disciplinárního řízení považovat trest za dostatečný.
§ 36
(1) Shledá-li soud v průběhu disciplinárního řízení na základě dokazování nebo na základě upozornění dozorčí rady podle § 32 odst. 3 tohoto řádu, že by se mohlo jednat o trestný čin, rozhodne usnesením o podání trestního oznámení. Tímtéž usnesením současně může přerušit disciplinární řízení pro předběžnou otázku a vyčká rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. Trestní oznámení podá jménem Komory předseda Stavovského soudu.
(2) Soud řízení může přerušit, bylo-li proti disciplinárně obviněnému pro týž skutek zahájeno řízení před obecným soudem; nebyl-li disciplinárně obviněný v řízení před obecným soudem potrestán nebo nelze-li udělený trest považovat z hlediska účelu disciplinárního řízení za dostatečný, v disciplinárním řízení se pokračuje.
(3) Soud řízení přeruší, jestliže se koná, popřípadě bylo zahájeno smírčí řízení.
(4) Soud může řízení přerušit, jestliže je vydání rozhodnutí podmíněno rozhodnutím o otázce, o níž není soud oprávněn rozhodnout. Soud v takovém případě vyzve disciplinárně obviněného k podání žádosti o rozhodnutí věcně příslušnému orgánu Komory.
§ 37
Není-li věc náležitě objasněna, provede předseda nebo jiný jím pověřený člen soudu potřebná doplňující šetření.
§ 38
(1) Rozhodnutí podle § 35 a § 36 odst. 2 a 3 činí soud bez účasti disciplinárně obviněného, jeho obhájce a disciplinárního žalobce.
(2) Rozhodnutí podle § 36 odst. 1 činí senát za účasti disciplinárního žalobce.
(3) Rozhodnutí podle § 35 a § 36 se doručují do vlastních rukou disciplinárně obviněnému, jeho obhájci a disciplinárnímu žalobci.
§ 39
Jakmile dojde vyjádření disciplinárně obviněného k návrhu nebo jakmile poskytnutá lhůta (§ 34 odst. 4) uplyne marně, stanoví předseda termín jednání, zejména neshledá-li na základě vyjádření disciplinárně obviněného důvod pro jiný postup. Disciplinárně obviněný a disciplinární žalobce musí mít od doručení předvolání nejméně pětidenní lhůtu na přípravu. Nebyla-li lhůta u disciplinárně obviněného dodržena, je možno konat jednání jen s jeho souhlasem.
§ 39a
zkrácené disciplinární řízení
(1) Při nepochybném a průkazně doložitelném porušení povinností autorizované nebo registrované osoby platit členské příspěvky má soud, popřípadě senát právo vést s disciplinárně obviněným zkrácené disciplinární řízení.
(2) Při stejném disciplinárním obvinění více autorizovaných nebo registrovaných osob může soud, popřípadě senát zkrácená disciplinární řízení spojit.
JEDNÁNÍ
§ 40
(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti celého Stavovského soudu nebo disciplinárního senátu. Řídí je předseda. Účast disciplinárního žalobce je povinná. Disciplinárně obviněný má být zásadně přítomen; v jeho nepřítomnosti lze jednat jen za podmínek § 8 odst. 2 nebo když požádá, aby se jednání konalo v jeho nepřítomnosti. Právo účastnit se jednání má obhájce disciplinárně obviněného. Jednání se účastní sekretář Stavovského soudu, popřípadě právní poradce Stavovského soudu. Jednání se dále může účastnit vedlejší účastník disciplinárního řízení podle § 7 odst. 1.
(2) Jednání je neveřejné.
(3) O jednání a hlasování se vede v souladu s ustanovením § 10 až § 13 protokol.
§ 41
(1) Na začátku jednání musí být disciplinárně obviněný poučen o svých právech dle § 8 odst. 1. Po zahájení jednání přednese disciplinární žalobce návrh na zahájení řízení. Poté se umožní disciplinárně obviněnému, aby se k návrhu vyjádřil. Není-li přítomen nebo nevyužil-li práva se ústně vyjádřit, přečte se jeho vyjádření k návrhu, bylo-li podáno písemně.
(2) Po výpovědi disciplinárně obviněného následuje v souladu s ustanovením § 20 až § 28 další dokazování.
§ 42
(1) Jako svědci jsou povinny v řízení vypovídat autorizované nebo registrované osoby. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny v disciplinárním řízení vypovídat.
(2) Svědek je v souladu s ustanovením § 26 oprávněn odepřít výpověď. O tomto svém právu musí být předem řádně poučen.
§ 43
(1) Ukáže-li se v průběhu jednání potřeba doplnit řízení důkazy, jež nelze ihned opatřit, soud jednání usnesením odročí.
(2) Před ukončením dokazování je disciplinárně obviněný dotázán, zdali navrhuje provedení dalších důkazů.
K později navrženým důkazům nebude přihlédnuto.
§ 44
Po skončení dokazování a po konstatování zbývajícího obsahu spisu udělí předseda slovo k závěrečným řečem. Nejprve hovoří disciplinární žalobce, po něm obhájce disciplinárně obviněného a naposledy disciplinárně obviněný. Je-li disciplinárně obviněných více, určí pořadí jejich závěrečných řečí a závěrečných řečí jejich obhájců předseda.
§ 45
(1) Po závěrečných řečech následuje tajná porada soudu o rozhodnutí za účasti sekretáře Stavovského soudu, pokud byl k jednání přizván. Hlasuje se v abecedním pořádku, a to nejprve o vině. Předseda hlasuje poslední. Rozhoduje většina. V případě uznání viny se obdobně hlasuje o disciplinárním opatření.
(2) O hlasování se vede v souladu s ustanovením § 13 protokol.
(3) Soud může usnesením jednání odročit za účelem vynesení rozhodnutí ve věci. Usnesení se poznamenává do spisu.
ROZHODNUTÍ
§ 45a
(1) Soud rozhoduje rozsudkem, kde to zákon a tento řád výslovně stanoví; v ostatních případech rozhoduje usnesením.
(2) Rozsudkem se rozhodují meritorní otázky.
§ 46
rozsudek
(1) Soud může rozhodnout jen o skutku, který je uveden v návrhu.
(2) Rozhodnutím uzná soud disciplinárně obviněného vinným a uloží mu disciplinární opatření (dále jen "odsuzující rozsudek") anebo jej návrhy zprostí (dále jen "zprošťující rozsudek").
§ 47
(1) Soud vydá odsuzující rozsudek, bylo-li nepochybně prokázáno, že se stal skutek, který je předmětem návrhu, že se jej dopustil disciplinárně obviněný a že je tento skutek disciplinárním proviněním ve smyslu § 20 odst. 1 Zákona. Při výběru a výměře disciplinárního opatření je třeba přihlédnout k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě a poměrům disciplinárně obviněného a k míře jeho zavinění. Při posuzování věci se rovněž přihlíží k předchozím pravomocným rozhodnutím soudu ve věcech rozsahem a obsahem srovnatelných s věcí posuzovanou.
(2) Soud vydá zprošťující rozsudek, nejsou-li splněny podmínky pro vydání odsuzujícího rozhodnutí podle odstavce 1.
(3) Jestliže se disciplinárně obviněný opakovaně nedostaví bez náležité omluvy (§ 8) k jednání, vydá soud rozsudek v nepřítomnosti disciplinárně obviněného.
§ 48
(1) Po skončení porady vyhlásí předseda rozhodnutí, podstatně odůvodněné a s poučením o opravném prostředku.
(2) Odsuzující i zprošťující rozsudek musí být vypracován písemně a musí obsahovat
a) výrok,
b) odůvodnění,
c) poučení o opravném prostředku.
(3) Rozsudek podepisuje předseda Stavovského soudu a předseda příslušného disciplinárního senátu, pokud byl ve věci ustaven.
(4) Opis rozsudku se doručí nejpozději do dvaceti pěti dnů od jeho vyhlášení disciplinárně obviněnému, jeho obhájci, disciplinárnímu žalobci a vedlejšímu účastníku podle § 7 odst. 1. Ve stejné lhůtě se opis rozsudku zašle představenstvu Komory.
§ 49
Nevydal-li soud odsuzující rozsudek, popřípadě zastavil-li řízení z důvodů uvedených v § 35, avšak shledal-li, že autorizovaná nebo registrovaná osoba porušila některou povinnost, autorizovanou nebo registrovanou osobu na pochybení upozorní, popřípadě jí nesprávný přístup vytkne.
§ 50
usnesení
(1) Soud rozhoduje o věcech, o nichž se nerozhoduje rozsudkem dle § 47 a 48 usnesením. Pro obsah usnesení se užijí přiměřeně ustanovení o obsahu rozsudku (§ 48 odst. 2). Usnesení podepisuje předseda disciplinárního senátu, pokud byl ve věci ustaven.
(2) Usnesením se zásadně rozhodují otázky procedurální, ledaže tento řád jednotlivě výslovně stanoví jinak (§ 49). Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost, která se podává do 15 dnů od doručení usnesení a má odkladný účinek, ledaže tento řád stanoví jinak. Pro rozhodování o stížnosti se přiměřeně užijí ustanovení o odvolání (§ 56 an.).
(3) Stížnost není přípustná proti usnesením soudu dle § 4 odst. 3, § 8 odst. 2, § 27 odst. 1, § 34 a usnesení o odročení jednání ve věci a proti usnesení dozorčí rady o stížnosti proti usnesení o zastavení, popřípadě přerušení zjišťování podle § 31 odst. 4 tohoto řádu.
§ 51
právní moc a vykonatelnost rozsudku
(1) Rozsudek je pravomocný a zároveň vykonatelný,
a) jestliže proti němu není odvolání přípustné,
b) jestliže je odvolání sice přípustné, avšak
A) odvolání nebylo podáno ve lhůtě,
B) oprávněné osoby se odvolání výslovně vzdaly nebo je výslovně vzaly zpět,
C) podané odvolání bylo zamítnuto.
(2) Byla-li lhůta k podání odvolání zmeškána, avšak oprávněnou osobou byla podána žádost o navrácení lhůty, nelze rozsudek vykonat až do pravomocného rozhodnutí o této žádosti.
§ 52
právní moc a vykonatelnost usnesení
(1) Usnesení je pravomocné a vykonatelné
a) jestliže je stížnost proti němu nepřípustná,
b) jestliže je stížnost sice přípustná, avšak
A) stížnost ve lhůtě podána nebyla,
B) oprávněné osoby se stížnosti výslovně vzdaly nebo ji výslovně vzaly zpět,
C) podaná stížnost byla zamítnuta.
(2) Usnesení je vykonatelné, i když dosud nenabylo právní moci, je-li stížnost proti němu sice přípustná, avšak nepřiznává se jí odkladný účinek.
(3) Byla-li lhůta k podání stížnosti zmeškána, avšak oprávněnou osobou byla podána žádost o navrácení lhůty, nelze stížnost vykonat až do pravomocného rozhodnutí o této žádosti.
HLAVA ŠESTÁ
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
§ 53
(1) Rozsudek soudu lze napadnout odvoláním; odsuzující rozsudek, jímž se ukládá disciplinární opatření odnětí nebo pozastavení autorizace autorizovaným osobám vedeným v příslušném seznamu Komory, popřípadě registrovaným osobám usazeným vedeným v příslušném seznamu Komory, je po vyčerpání opravného prostředku na návrh přezkoumatelný věcně a místně příslušným krajským soudem ve správním soudnictví; návrh se podává ve lhůtě stanovené zvláštními předpisy.
(2) Odvolání může podat disciplinárně obviněný a disciplinární žalobce. Návrh na přezkoumání rozsudku ve správním soudnictví (dále jen "návrh na přezkoumání") může podat pouze disciplinárně obviněný.
(3) Odvolání nemůže podat ten, kdo se tohoto práva po vyhlášení rozsudku výslovně vzdal.
(4) Odvolání má odkladný účinek.
§ 54
Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozsudku u předsedy Stavovského soudu.
§ 55
(1) Předseda Stavovského soudu doručí stejnopis odvolání druhému účastníku a předloží odvolání spolu s disciplinárním spisem představenstvu Komory do deseti dnů od doručení odvolání. Vedlejší účastníci jsou o podaném odvolání písemně vyrozuměni.
(2) Předseda Stavovského soudu předloží věcně a místně příslušnému krajskému soudu disciplinární spis, byl-li podán návrh na přezkoumání. V řízení před věcně a místně příslušným krajským soudem zastupuje Komoru předseda Komory, popřípadě osoba jím zmocněná.
ŘÍZENÍ O ODVOLÁNÍ
§ 56
O odvolání rozhoduje představenstvo Komory (dále jen "představenstvo").
§ 57
Není-li dále stanoveno jinak, na průběh odvolacího řízení před představenstvem se užijí přiměřeně ustanovení tohoto disciplinárního a smírčího řádu o jednání soudu. Představenstvo rozhoduje o odvolání na základě zprávy tříčlenného senátu, jmenovaného z členů představenstva. Senát je povinen zhodnotit dosavadní průběh disciplinárního řízení, důkazy, které k rozhodnutí vedly, důvodnost odvolání a zjištěné závěry zahrnout do zprávy pro představenstvo. Důkazy se však zpravidla neprovádějí. Výjimečně může představenstvo řízení doplnit důkazy nezbytnými pro rozhodnutí o odvolání.
§ 58
(1) Představenstvo může řízení o odvolání přerušit, je-li dán důvod uvedený v § 36 odst. 2; v tomto případě postupuje dále obdobně podle § 36 odst. 3.
(2) Představenstvo zastaví řízení o odvolání, vezme-li odvolatel před vyhlášením rozhodnutí své odvolání zpět.
§ 59
(1) Představenstvo zamítne odvolání, shledá-li, že bylo podáno opožděně.
(2) Představenstvo zruší rozhodnutí senátu a řízení zastaví, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v § 35.
(3) Není-li důvod k postupu podle odstavce 1 nebo 2 anebo podle § 58 odst. 2, přezkoumá představenstvo zákonnost a odůvodněnost všech výroků napadeného rozhodnutí i správnost řízení, které mu předcházelo; přihlíží přitom i k vadám, které nebyly v odvolání vytýkány.
(4) Na základě výsledků přezkoumání podle odstavce 3 představenstvo
a) zruší odsuzující rozsudek a disciplinárně obviněného zprostí obvinění, nebyly-li splněny podmínky pro přijetí odsuzujícího rozsudku podle § 47,
b) zruší výrok odsuzujícího rozsudku o disciplinárním opatření a vrátí věc senátu k novému projednání a rozhodnutí, je-li toto disciplinární opatření z hlediska § 47 zřejmě nepřiměřené,
c) zruší napadený rozsudek a vrátí věc soudu k novému projednání a rozhodnutí, jestliže řízení před soudem trpí vadami, které nelze v řízení o odvolání odstranit a jež by mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí nebo nepovažuje-li výrok o vině nebo o disciplinárním opatření za správný,
d) potvrdí napadený rozsudek.
§ 60
(1) Proti rozhodnutí představenstva podle § 6 odst. 3, 4, § 58 odst. 2, § 59, § 62 není opravný prostředek; rozhodnutí nabývá právní moci doručením.
(2) Pro rozhodnutí představenstva podle § 57, 58 a 59 odst. 2 platí obdobně § 17 odst. 2 a 4.
(3) Pro rozhodnutí představenstva podle § 59 odst. 1 a 4 se přiměřeně použije § 48 odst. 2.
§ 61
řízení před soudem po zrušení rozhodnutí
(1) Stavovský soud nebo disciplinární senát, jemuž byla věc vrácena k novému projednání a rozhodnutí, je vázán právním názorem představenstva a je povinen provést jím nařízené doplnění řízení.
(2) Přísnější disciplinární opatření, než jaké bylo uloženo v původním řízení před soudem, lze disciplinárně obviněnému uložit pouze v tom případě, bylo-li odvolání podáno v jeho neprospěch disciplinárním žalobcem.
§ 62
zrušení pravomocného rozhodnutí
(1) Pravomocný odsuzující rozsudek může představenstvo z vlastního nebo jiného podnětu zrušit, byl-li přijat v rozporu se zákonem nebo tímto disciplinárním řádem, zejména stalo-li se tak v neprospěch disciplinárně obviněného; představenstvo tak může učinit jen do tří měsíců od právní moci rozsudku.
(2) Představenstvo může z vlastního nebo jiného podnětu zrušit pravomocný odsuzující rozsudek, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy disciplinárnímu orgánu dříve neznámé, které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi již dříve známými odůvodnit zásadně odlišné rozhodnutí, zejména pokud by bylo podstatně příznivější pro disciplinárně obviněného; zrušení rozhodnutí z těchto důvodů není možné, jestliže od jeho právní moci uplynula doba delší jednoho roku.
§ 62a
obnova disciplinárního řízení
(1) Disciplinární řízení lze na návrh účastníka disciplinárního řízení obnovit, vyjdou-li najevo skutečnosti nebo důkazy Stavovskému soudu dříve neznámé, které nemohly být v disciplinárním řízení uplatněny a které by mohly vést k příznivějšímu rozhodnutí pro disciplinárně odsouzeného.
(2) Návrh na obnovu je možno podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy se navrhovatel a důvodech obnovy dozvěděl, popřípadě kdy je mohl uplatnit.
(3) O návrhu rozhoduje představenstvo, které v případě kladného rozhodnutí věc postoupí Stavovskému soudu k novému řízení. Pro nové řízení platí přiměřeně ustanovení tohoto řádu, včetně ustanovení o opravných prostředcích. V novém řízení může soud vydat pouze rozsudek pro disciplinárně dříve odsouzeného příznivější.
HLAVA SEDMÁ
NÁKLADY DISCIPLINÁRNÍHO ŘÍZENÍ
§ 63
(Vypuštěn)
§ 64
(Vypuštěn)
HLAVA OSMÁ
VÝKON DISCIPLINÁRNÍHO OPATŘENÍ
§ 65
(1) Pravomocný rozsudek opatří Kancelář Komory na pokyn předsedy soudu doložkou právní moci a do patnácti dnů o této skutečnosti vyrozumí všechny dotčené osoby a orgány.
(2) Na žádost osob, které prokáží na věci právní zájem, Komora osvědčí písemně skutečnost, že autorizace, popřípadě registrace byla pozastavena, popřípadě odej muta.
§ 66
(1) Výkon disciplinárních opatření provádí předseda Stavovského soudu nebo disciplinárního senátu nebo ředitel Kanceláře Komory.
(2) Písemná důtka je vykonána doručením odsuzujícího rozhodnutí soudu nebo představenstva autorizované nebo registrované osobě.
(3) Pokud autorizovaná nebo registrovaná osoba dobrovolně nezaplatí pokutu ve lhůtě stanovené v odsuzujícím rozsudku, vyzve ji písemně ředitel Kanceláře Komory k zaplacení do sedmi dnů od obdržení výzvy. Po marném uplynutí této lhůty nařídí předseda Stavovského soudu, popřípadě dozorčí rady výkon rozhodnutí na peněžitá plnění včetně jimi udělených pokut, a to postupem podle obecného právního předpisu3c), popřípadě z jejich podnětu podá ředitel Kanceláře Komory žalobu o zaplacení pokuty místně příslušnému soudu.
(4) Vyškrtnutí ze seznamu autorizovaných nebo registrovaných osob, jakož i pozastavení autorizace nebo registrace vyznačí Kancelář Komory v tomto seznamu a na internetových stránkách Komory do sedmi dnů od právní moci rozsudku; současně vyzve autorizovanou nebo registrovanou osobu, aby vrátila Kanceláři Komory osvědčení o autorizaci a autorizační razítko, resp. osvědčení o registraci.
(5) Pozastaví-li nebo odejme-li Komora autorizaci [§ 20 odst. 1 písm. c) a d)] autorizované nebo pozastaví-li nebo odejme-li registraci usazené osobě, popřípadě pozastaví registraci osobě hostující, zajistí dočasné nebo trvalé odnětí osvědčení a razítka, a to způsobem určeným v § 8 Organizačního, jednacího a volebního řádu České komory architektů v platném znění.
(6) Při odnětí autorizace osobě autorizované, popřípadě registrace osobě usazené nebo hostující zajistí Kancelář bezpečné uložení a znehodnocení autorizačního, popřípadě registračního osvědčení a razítka.
§ 67
Po nabytí právní moci zapíše Kancelář do sedmi dnů odsuzující rozhodnutí do rejstříku disciplinárních opatření a na internetové stránky Komory.
HLAVA DEVÁTÁ
ZAHLAZENÍ DISCIPLINÁRNÍHO OPATŘENÍ
§ 68
(1) Vykonané disciplinární opatření bude zahlazeno jeho výmazem z rejstříku disciplinárních opatření, jestliže se autorizovaná nebo registrovaná osoba chovala bezúhonně po dobu
a) šesti měsíců, jde-li o písemnou důtku,
b) dvanácti měsíců, jde-li o pokutu,
c) uplynuvší od stanoveného disciplinárního opatření, jde-li o pozastavení autorizace nebo registrace,
d) tří let, jde-li o odnětí autorizace.
(2) Doby uvedené v odstavci 1 počínají běžet
a) od právní moci odsuzujícího rozsudku, jde-li o písemnou důtku, nebo od zaplacení pokuty, jde-li o pokutu,
b) od právní moci odsuzujícího rozsudku, jde-li o pozastavení nebo odnětí autorizace.
ČÁST TŘETÍ
SMÍRČÍ ŘÁD
§ 69
(1) Účelem smírčího řízení je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou osobou a jinou osobou.
(2) Účast ve smírčím řízení je zásadně dobrovolná. Smírčí řízení se může konat pouze tehdy, jestliže obě, popřípadě všechny strany sporu vyjádří písemně, popřípadě ústně do protokolu jednoznačnou vůli zúčastnit se smírčího řízení, popřípadě koná-li se řízení na základě doložky obsažené ve smlouvě uzavřené smluvními stranami, z nichž alespoň jedna je autorizovanou nebo registrovanou osobou a smlouva se týká výkonu povolání.
(3) Smírčímu řízení není na překážku podezření ze spáchání disciplinárního provinění některým z účastníků smírčího řízení ve věci, která je předmětem smírčího řízení, je-li naděje, že uskutečněním smíru bude provinění napraveno či odčiněno.
(4) Není-li uvedeno jinak, užijí se pro smírčí řízení přiměřeně ustanovení o disciplinárním řízení, zejména
a) ustanovení o úkonech,
b) ustanovení o dokazování.
HLAVA PRVNÍ
ORGÁN KOMORY ČINNÝ VE SMÍRČÍM ŘÍZENÍ
§ 70
Stavovský soud
(1) Smírčí řízení je v působnosti Stavovského soudu Komory.
(2) Stavovský soud jedná zásadně jako celek.
(3) Stavovský soud však může vždy pro jednotlivou věc rozhodnout o ustavení smírčího senátu, nejméně tříčlenného, a přenést na něj svoji rozhodovací pravomoc.
(4) Předsedu smírčího senátu volí Stavovský soud nadpoloviční většinou svých členů a do funkce jej jmenuje předseda Stavovského soudu.
§ 71
vyloučení členů Stavovského soudu činných ve smírčím řízení
(1) Člen Stavovského soudu bude vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci, jestliže je se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.
(2) O takových důvodech je člen Stavovského soudu povinen neprodleně informovat jeho předsedu, a to jakmile se o nich dozví. Předseda Stavovského soudu o důvodech svého vyloučení obdobně informuje jeho místopředsedu.
(3) O vyloučení rozhodne na podkladě posouzení důvodů k pochybnostem podle odstavce 1 nadpoloviční většinou přítomných členů orgánu. Je-li vyloučen předseda, ujímá se řízení projednávané věci na celou dobu jednání orgánu místopředseda nebo, není-li přítomen, nadpoloviční většinou přítomných zvolený předsedající.
(4) Koná-li se řízení před smírčím senátem, rozhoduje o vyloučení člena tohoto senátu předseda Stavovského soudu. Zároveň jmenuje na základě volby nového člena. O vyloučení předsedy Stavovského soudu rozhoduje představenstvo. Nedojde-li k vyloučení předsedy smírčího senátu, funkce předsedy se jmenováním nového člena nemění.
(5) Nemůže-li ze závažných důvodů předseda nebo některý člen smírčího senátu ve smírčím řízení jednat, zprostí jej předseda Stavovského soudu členství v tomto senátu a současně jmenuje nového člena popřípadě předsedu obdobně podle odstavce 3.
§ 72
účastníci smírčího řízení
(1) Účastníkem smírčího řízení je autorizovaná, registrovaná nebo jiná osoba, která podala návrh na zahájení smírčího řízení, a autorizovaná, registrovaná nebo jiná osoba, k níž návrh na zahájení smírčího řízení směřuje a která se k návrhu výslovně připojí.
(2) Účastníkem smírčího řízení je autorizovaná, registrovaná nebo jiná osoba, bylo-li o působnosti Stavovského soudu jako smírčího orgánu rozhodnuto smluvními stranami v doložce.
(3) Osoby, které jsou účastníky smírčího řízení, se mohou dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít účastník smírčího řízení jen jednoho zástupce s procesní plnou mocí, přičemž se přiměřeně užije ustanovení § 9.
HLAVA DRUHÁ
SMÍRČÍ ŘÍZENÍ
§ 73
podání návrhu na zahájení smírčího řízení
(1) Návrh na zahájení smírčího řízení (dále jen "smírčí návrh") může být podán autorizovanou nebo jinou osobou pro skutek, který souvisí s činností autorizovaných nebo registrovaných osob.
(2) Smírčí návrh může být podán též společně oběma, popřípadě všemi účastníky sporu. V tomto případě se ustanovení odstavce 3 použijí přiměřeně.
(3) Smírčí návrh musí obsahovat
a) označení osoby, která smírčí návrh podává, zejména jméno a příjmení, den a místo jejího narození, bydliště, sídlo firmy vlastní nebo firmy zaměstnavatele, popřípadě další údaje potřebné k tomu, aby nemohla být zaměněna s jinou osobou,
b) označení osoby, vůči které smírčí návrh směřuje, zejména jméno a příjmení, den a místo jejího narození, bydliště, sídlo firmy vlastní nebo firmy zaměstnavatele, popřípadě další údaje potřebné k tomu, aby nemohla být zaměněna s jinou osobou,
c) označení skutku, pro který je smírčí návrh podáván, s uvedením místa, času a způsobu, jak ke skutku došlo, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným,
d) odůvodnění smírčího návrhu, včetně vylíčení skutkového děje, popřípadě s uvedením důkazů, o které se toto vylíčení opírá,
e) návrh, popřípadě návrhy účastníků na řešení sporu.
(4) Smírčí návrh se může týkat i více skutků, pokud spolu souvisí, jsou předmětem téhož sporu a lze o nich jednat současně v rámci jediného smírčího řízení.
§ 74
zahájení řízení
(1) Smírčí řízení se koná výlučně na návrh autorizované anebo registrované osoby nebo jiné osoby za podmínek stanovených v § 73 odst. 1 a 2.
(2) Smírčí řízení je zahájeno, jakmile smírčí návrh došel předsedovi Stavovského soudu.
(3) Smírčí návrh může být vzat zpět v průběhu celého řízení, a to kterýmkoli z účastníků.
§ 75
příprava řízení
(1) Předseda Stavovského soudu rozhodne po poradě a hlasování členů soudu, zda bude věc projednávána před Stavovským soudem samým nebo zda bude věc přidělena pro tento účel zvláště ustavenému smírčímu senátu. Pro ustavení smírčího senátu je třeba při hlasování nadpoloviční většiny hlasů členů Stavovského soudu.
(2) Jedná-li o věci smírčí senát, doručí předseda Stavovského soudu spis jmenovanému předsedovi smírčího senátu.
(3) Předseda Stavovského soudu, popřípadě předseda smírčího senátu (v této souvislosti dále jen "předseda") nejprve zkoumá, zda nemá být smírčí řízení zastaveno, přerušeno nebo doplněno anebo zda nemá věc být postoupena jinému příslušnému orgánu.
(4) Není-li třeba postupovat podle odstavce 3 a jedná-li se o podání návrhu podle ustanovení § 73 odst. 1, doručí předseda soudu smírčí návrh osobě, vůči které směřuje, do vlastních rukou; současně jí určí lhůtu ne kratší patnácti dnů, v níž se ke smírčímu návrhu může vyjádřit.
(5) Předseda soudu oznámí oběma, popřípadě všem účastníkům jména členů soudu, popřípadě senátu s výzvou, aby bezodkladně vznesli případnou námitku podjatosti.
§ 76
(1) Soud smírčí řízení kdykoliv v jeho průběhu zastaví
a) je-li smírčí návrh vzat v souladu s ustanovením § 74 odst. 3 zpět,
b) zjistí-li soud, že ve věci pravděpodobně došlo k disciplinárnímu provinění, které pro jeho závažnost nelze napravit, ani odčinit v rámci smíru,
c) maří-li kterýkoliv z účastníků smírčí řízení svojí nepřítomností bez náležité omluvy (§ 40 odst. 2).
d) vyjádří-li ten, proti němuž smírčí návrh směřuje, písemně nebo ústně do protokolu, že nesouhlasí s vedením smírčího řízení.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 písm. b) a c) postoupí soud věc dozorčí radě Komory, popřípadě pokračuje v přerušeném v této věci vedeném disciplinárním řízení (§ 36 odst. 4).
§ 77
Není-li věc náležitě objasněna, provede předseda nebo jiný jím pověřený člen soudu potřebná doplňující šetření.
JEDNÁNÍ
§ 78
(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti celého Stavovského soudu nebo smírčího senátu. Řídí je předseda. Jednání se může účastnit zástupce dozorčí rady, zapisovatel a právní poradce Stavovského soudu.
(2) Přítomnost všech účastníků smírčího řízení je nutná.
(3) Jednání je neveřejné.
(4) O jednání a hlasování se vede v souladu s ustanovením § 10 až § 13 protokol.
§ 79
(1) Po zahájení jednání přednese navrhovatel, popřípadě navrhovatelé smírčí návrh. Poté se umožní účastníkům, aby přednesli svoje stanovisko k věci.
(2) Po jejich výpovědích následuje přiměřeně k ustanovení § 20 až § 28 další dokazování.
§ 80
(1) Jako svědci jsou povinny v řízení vypovídat autorizované a registrované osoby. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny ve smírčím řízení vypovídat.
(2) V ostatních náležitostech svědecké výpovědi se užije přiměřeně ustanovení § 26.
§ 81
Ukáže-li se v průběhu jednání potřeba doplnit řízení důkazy, jež nelze ihned opatřit, a souhlasí-li všichni účastníci smírčího řízení, soud jednání usnesením odročí.
§ 82
(1) Po skončení dokazování poskytne předseda všem účastníkům smírčího řízení možnost závěrečného vyjádření.
(2) Smírčí senát působí na účastníky, aby uzavřeli smír; vychází přitom z jejich přednesů. Je-li však z přednesů účastníků zřejmé, že jejich stanoviska k uzavření smíru nesměřují, předloží účastníkům vlastní návrh na uzavření smíru.
(3) Dojde-li při ústním jednání k uzavření smíru, zachytí smírčí senát jeho znění v protokolu; uzavřením smíru se přitom rozumí dohoda všech účastníků řešící podle jejich vyjádření veškeré otázky související s věcí, která je předmětem smírčího řízení.
(4) Účastníci se mohou při ústním jednání dohodnout na uzavření smíru s tím, že řešení veškerých otázek souvisejících s věcí, která je předmětem smírčího řízení, vyhradí zvláštní dohodě. Smírčí orgán v takovém případě uloží účastníkům na základě jejich návrhu lhůtu, ve které jsou povinni jedno vyhotovení takové dohody smírčímu orgánu předložit.
ROZHODNUTÍ
§ 83
smír
(1) Došlo-li k uzavření smíru při ústním jednání v souladu s § 82 odst. 3 nebo k dohodě účastníků v souladu s § 82 odst. 4, vyhlásí předseda rozhodnutí o smíru s odůvodněním.
(2) Rozhodnutí musí být vypracováno písemně a musí obsahovat
a) výrok,
b) odůvodnění.
(3) Rozhodnutí podepisuje předseda.
(4) Opis rozhodnutí se doručí nejpozději do deseti dnů od jeho vyhlášení všem účastníkům smírčího řízení. Ve stejné lhůtě se opis rozsudku zašle představenstvu Komory.
(5) Nejsou-li splněny podmínky pro vydání rozhodnutí o smíru, vydá Stavovský soud usnesení o zastavení řízení.
§ 84
postoupení věci dozorčí radě
(1) Nevynesl-li soud výrok o smíru, avšak shledal-li, že autorizovaná nebo registrovaná osoba porušila některou povinnost, kterou jí ukládá Zákon a vnitřní řády Komory, postoupí věc dozorčí radě Komory, aby uvážila, zda zahájí disciplinární zjišťování, zda autorizovanou nebo registrovanou osobu na pochybení upozorní nebo zda jí nesprávný přístup vytkne.
(2) Bylo-li v téže věci vedeno Stavovským soudem disciplinární řízení, které bylo v souladu s § 36 odst. 4 přerušeno, pokračuje soud v tomto řízení, o čemž vyrozumí dozorčí radu.
HLAVA TŘETÍ
NÁKLADY SMÍRČÍHO ŘÍZENÍ
§ 85
(1) Náklady úspěšného smírčího řízení nese Komora.
(2) V případě neúspěšného smírčího řízení může rozhodnout o náhradě nezbytně vynaložených nákladů se smírčím řízením bezprostředně spojených Stavovský soud svým usnesením.
(3) Ustanovení odstavce 2 se vztahuje i na případ zmaření účelu smírčího řízení tím, že se účastník řízení bez řádné omluvy k řízení nedostavil a řízení bylo podle § 76 odst. 1 písm. c) zastaveno.
(4) Při vymáhání náhrady nákladů řízení se postupuje podle § 66 odst. 3.
ČÁST ČTVRTÁ
ROZHODČÍ ŘÁD
§ 86
(1) Účelem rozhodčího řízení je nalézt spravedlivé řešení sporu mezi dvěma či více autorizovanými nebo registrovanými osobami, popřípadě mezi autorizovanou nebo registrovanou osobou a jinou osobou.
(2) Povinnost k účasti v rozhodčím řízení může být založena:
a) platnou smlouvou uzavřenou mezi stranami,
b) jednoznačně vyjádřenou vůlí obou stran se zúčastnit rozhodčího řízení, a to písemně nebo ústně do protokolu,
c) soutěžními podmínkami architektonické soutěže
(3) Není-li uvedeno jinak, užijí se pro rozhodčí řízení přiměřeně ustanovení o disciplinárním řízení, zejména
a) ustanovení o úkonech,
b) ustanovení o dokazování.
HLAVA PRVNÍ
ORGÁN KOMORY ČINNÝ V ROZHODČÍM ŘÍZENÍ
§ 87
Stavovský soud
(1) Rozhodčí řízení je v působnosti Stavovského soudu Komory.
(2) Stavovský soud jedná zásadně jako celek.
(3) Stavovský soud však může vždy pro jednotlivou věc rozhodnout o ustavení rozhodčího senátu a přenést na něj svoji rozhodovací pravomoc.
(4) Předsedu rozhodčího senátu volí Stavovský soud nadpoloviční většinou svých členů a do funkce jej jmenuje předseda Stavovského soudu.
(5) V otázce vyloučení členů Stavovského soudu činných v rozhodčím řízení se postupuje obdobně dle ustanovení § 71.
§ 88
účastníci rozhodčího řízení
(1) Účastníkem rozhodčího řízení je autorizovaná, registrovaná nebo jiná osoba, která podala návrh na zahájení rozhodčího řízení, a autorizovaná, registrovaná nebo jiná osoba, proti níž návrh na zahájení rozhodčího řízení směřuje.
(2) Osoby, které jsou účastníky rozhodčího řízení, se mohou dát v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí. V téže věci může mít účastník rozhodčího řízení jen jednoho zástupce s procesní plnou mocí, přičemž se přiměřeně užije ustanovení § 9.
HLAVA DRUHÁ
ROZHODČÍ ŘÍZENÍ
§ 89
podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení
(1) Návrh na zahájení rozhodčího řízení (dále jen "návrh") může být podán autorizovanou, registrovanou nebo jinou osobou pro skutek, který souvisí s činností autorizovaných nebo registrovaných architektů.
(2) Návrh na zahájení rozhodčího řízení může být podán též společně oběma, popřípadě všemi účastníky sporu. V tomto případě se ustanovení odstavce 3 použijí přiměřeně.
(3) Návrh na zahájení rozhodčího řízení musí obsahovat
a) označení osoby, která návrh na zahájení rozhodčího řízení podává, zejména v případě fyzické osoby jméno a příjmení, den a místo jejího narození, bydliště, sídlo firmy vlastní nebo firmy zaměstnavatele, v případě právnické osoby pak její název, identifikační číslo a sídlo, popřípadě další údaje potřebné k tomu, aby nemohla být zaměněna s jinou osobou,
b) označení osoby, proti které návrh na zahájení rozhodčího řízení směřuje, zejména v případě fyzické osoby jméno a příjmení, den a místo jejího narození, bydliště, sídlo firmy vlastní nebo firmy zaměstnavatele, v případě právnické osoby pak její název, identifikační číslo a sídlo, popřípadě další údaje potřebné k tomu, aby nemohla být zaměněna s jinou osobou,
c) označení skutku, pro který je návrh na zahájení rozhodčího řízení podáván, s uvedením místa, času a způsobu, jak ke skutku došlo, popřípadě s uvedením jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným,
d) návrh výroku rozhodčího nálezu,
e) odůvodnění návrhu na zahájení rozhodčího řízení včetně vylíčení skutkového děje, popřípadě s uvedením důkazů, o které se toto vylíčení opírá,
f) odůvodnění pravomoci Stavovského soudu jako rozhodčího orgánu.
(4) Návrh na zahájení rozhodčího řízení se může týkat i více skutků, pokud spolu souvisí a lze o nich jednat současně v rámci jediného rozhodčího řízení.
§ 90
zahájení řízení
(1) Rozhodčí řízení se koná výlučně na návrh autorizované anebo registrované osoby nebo jiné osoby za podmínek stanovených v § 89 odst. 1 a 2.
(2) Rozhodčí řízení je zahájeno, jakmile byl návrh na zahájení rozhodčího řízení doručen předsedovi Stavovského soudu a byla zaplacena kauce za rozhodčí řízení.
(3) Do skončení rozhodčího řízení může vzít navrhovatel návrh na zahájení rozhodčího řízení zpět, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, Stavovský soud, popřípadě rozhodčí senát nebo rozhodce, řízení zastaví. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodčí senát může rozhodnout, že zpětvzetí není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje rozhodčí senát v řízení.
§ 91
příprava řízení
(1) Předseda Stavovského soudu rozhodne po poradě a hlasování členů soudu, zda bude věc projednávána před Stavovským soudem samým, nebo zda bude věc přidělena pro tento účel zvláště ustavenému rozhodčímu senátu. Rozhodčí senát může být jednočlenný. Pro ustavení rozhodčího senátu je třeba při hlasování nadpoloviční většiny hlasů členů Stavovského soudu.
(2) Předseda Stavovského soudu, popřípadě předseda rozhodčího senátu (dále jen "Předseda") nejprve zkoumá, zda nemá být rozhodčí řízení zastaveno, přerušeno nebo doplněno anebo zda nemá věc být postoupena jinému příslušnému orgánu.
(3) Není-li třeba postupovat podle odstavce 2 a jedná-li se o podání návrhu podle ustanovení § 89 odst. 1, doručí Předseda rozhodčí návrh osobě, vůči které směřuje, do vlastních rukou; současně jí určí lhůtu ne kratší patnácti dnů, v níž se k návrhu na zahájení rozhodčího řízení může vyjádřit.
(4) Předseda oznámí účastníkům řízení jména členů soudu, popřípadě senátu (dále jen "Rozhodčí senát") s výzvou, aby bezodkladně vznesli případnou námitku podjatosti.
§ 92
(1) Rozhodčí senát rozhodčí řízení kdykoliv v jeho průběhu zastaví
a) je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení podán v rozporu s § 89 a tento rozpor nebyl odstraněn ani v přiměřené dodatečné lhůtě, která byla navrhovateli poskytnuta,
b) je-li návrh na zahájení rozhodčího řízení vzat v souladu s ustanovením § 90 odst. 3 zpět, popřípadě připouští-li to obecná právní úprava,
c) není-li dána pravomoc Stavovského soudu jako rozhodce.
(2) V usnesení o zastavení Rozhodčí senát rozhodne o tom, zda bude navrácena kauce za rozhodčí řízení.
§ 93
pokus o smír
(1) Rozhodčí senát je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stadiu řízení účastníky k uzavření smíru a uvést návrhy, doporučení a podněty, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.
JEDNÁNÍ
§ 94
(1) Jednání se koná za stálé přítomnosti celého Rozhodčího senátu. Řídí je Předseda. Ústního jednání se účastní účastníci, popřípadě jejich zástupci. Jednání se může dále účastnit zástupce dozorčí rady, zapisovatel a právní poradce Stavovského soudu.
(2) Jednání je neveřejné.
(3) Jestliže se bez předchozí písemné odůvodněné omluvy nedostaví účastník, který byl řádně uvědomen o konání ústního jednání, nebrání jeho nepřítomnost projednání sporu.
(4) Každá ze stran může souhlasit s tím, aby se ústní jednání konalo v její nepřítomnosti.
(5) O jednání a hlasování se vede v souladu s ustanovením § 10 až § 13 tohoto řádu protokol.
§ 95
(1) Po zahájení jednání přednese navrhovatel, popřípadě navrhovatelé návrh na zahájení rozhodčího řízení. Poté se umožní účastníkům, aby přednesli svoje stanovisko k věci.
(2) Po výpovědích účastníků následuje přiměřeně k ustanovení § 20 až § 28 tohoto řádu další dokazování.
§ 96
(1) Jako svědci jsou povinny v řízení vypovídat autorizované a registrované osoby. Jiné osoby mohou být vyslechnuty jako svědci jen tehdy, jsou-li ochotny v rozhodčím řízení vypovídat.
(2) V ostatních náležitostech svědecké výpovědi se užije přiměřeně ustanovení § 26 tohoto řádu.
§ 97
Jednání může být podle potřeby odročeno na návrh účastníka nebo z podnětu Rozhodčího senátu.
§ 98
(1) Po skončení dokazování poskytne Předseda všem účastníkům rozhodčího řízení možnost závěrečného vyjádření.
(2) Po závěrečném vyjádření následuje tajná porada Rozhodčího senátu o rozhodčím nálezu za účasti zapisovatele a právního poradce, pokud byl k jednání přizván. O návrhu nálezu se hlasuje v abecedním pořádku. Předseda hlasuje poslední. Rozhoduje prostá většina členů Rozhodčího senátu, v případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas Předsedy.
ROZHODNUTÍ
§ 99
Rozhodčí nález
(1) Po skončení porady vyhlásí Předseda rozhodčí nález se stručným odůvodněním.
(2) Rozhodčí nález podepisuje Předseda.
(3) Opis rozhodčího nálezu se doručí nejpozději do dvaceti pěti dnů od jeho vyhlášení všem účastníkům rozhodčího řízení. Ve stejné lhůtě se opis rozsudku zašle představenstvu Komory.
(4) Rozhodčí senát se může rozhodnout, že stranám bude doručen písemný rozhodčí nález bez ústního vyhlášení.
(5) Rozhodčí nález není exekučním titulem.
§ 100
(1) Rozhodčí nález obsahuje
a) místo a datum vydání,
b) jména a příjmení členů Rozhodčího senátu,
c) označení účastníků a jejich zástupců,
d) předmět sporu,
e) výrok, jehož obsahem je posouzení, zda jsou uplatněné nároky oprávněné, případně které z nároků jsou oprávněné,
f) odůvodnění rozhodnutí,
g) podpis Předsedy,
j) není-li rozhodčí nález usnesen jednomyslně, pak i údaj o této skutečnosti včetně separátního vóta.
HLAVA TŘETÍ
NÁKLADY ROZHODČÍHO ŘÍZENÍ
§ 101
(1) Náklady rozhodčího řízení tvoří:
a) kauce za rozhodčí řízení,
b) všeobecné náklady Stavovského soudu,
c) zvláštní náklady Stavovského soudu,
d) vlastní výlohy účastníků.
(2) Kauce za rozhodčí řízení, nevrací-li se navrhovateli, slouží k částečnému krytí všeobecných nákladů Stavovského soudu spojených s činností rozhodčího orgánu. Kauce se skládá v každém sporu.
(3) Zvláštní náklady Stavovského soudu jsou náklady vznikající při projednávání konkrétního sporu, zejména v souvislosti s prováděním důkazů, vyplácením znalečného, pořizováním překladů písemností, vyplácením odměny tlumočníkovi apod.; hradí se ve výši skutečných takto vzniklých nákladů.
(4) Vlastní výlohy účastníků jsou výdaje, které strany vynakládají na právní zástupce v souvislosti s ochranou svých zájmů.
§ 102
(1) Kauce za rozhodčí řízení činí 3% z hodnoty sporu, nejméně však 15 000 Kč. Není-li předmětem sporu peněžní plnění, činí kauce 15 000 Kč. Složení kauce za rozhodčí řízení je podmínkou zahájení řízení.
(2) Na krytí zvláštních nákladů jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě stanovené Rozhodčím senátem. Povinnost ke složení zálohy může být uložena pouze jedné straně, dala-li k vynaložení těchto zvláštních nákladů podnět, nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu.
(3) Úkony, na něž byla stanovena záloha, se neprovedou, dokud není záloha složena.
(4) O zvláštních nákladech se s konečnou platností rozhodne v rozhodčím nálezu nebo usnesení, kterým se řízení zastavuje.
§ 103
Kauce v rozhodčím řízení
(1) Účastníkovi, který měl ve věci plný úspěch, přizná Rozhodčí senát nárok na navrácení kauce.
(2) Měl-li každý z účastníků částečný úspěch ve sporu, přizná Rozhodčí senát navrhovateli nárok na navrácení poměrné části kauce, která odpovídá míře, v jaké byl úspěšný.
(3) V odůvodněných případech nemusí Rozhodčí senát nárok na navrácení kauce navrhovateli přiznat.
§ 104
Výjimky
(1) Jako výjimka z § 103 může být v rozhodčím nálezu jednomu z účastníků uloženo, aby druhému účastníku nahradil náklady, které tento vynaložil zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů protistrany.
(2) Náklady vznikající Stavovskému soudu tlumočením u ústního jednání nese vždy ten účastník, který dal k jejich vzniku podnět.
ČÁST PÁTÁ
ZÁVĚREČNÉ USTANOVENÍ
§ 105
Tento disciplinární a smírčí řád nabyl účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 16. dubna 1994.
ČLÁNEK II/1996
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 27. dubna 1996.
ČLÁNEK II/1997
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 29. dubna 1997.
ČLÁNEK II/1998
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 28. dubna 1998.
ČLÁNEK II/1999
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 13. dubna 1999.
ČLÁNEK II/2000
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 11. dubna 2000.
ČLÁNEK II/2002
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 20. dubna 2002.
ČLÁNEK II/2004
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 24. dubna 2004.
ČLÁNEK II/2005
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 30. dubna 2005.
ČLÁNEK II/2007
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 28. dubna 2007.
ČLÁNEK II/2008
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 19. dubna 2008.
ČLÁNEK II/2009
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 17. května 2009.
ČLÁNEK II/2010
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 17. dubna 2010.
ČLÁNEK II/2011
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 16. dubna 2011.
ČLÁNEK II/2014
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 26. dubna 2014.
ČLÁNEK II/2015
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 18. dubna 2015.
ČLÁNEK II/2016
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 16. dubna 2016.
ČLÁNEK II/2017
Novela tohoto řádu nabyla účinnosti schválením valnou hromadou České komory architektů dne 22. dubna 2017.
1) Ustanovení § 31 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKA.
1a) Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
2a) Ustanovení § 24c Organizačního, jednacího a volebního řádu České komory architektů.
2b) Ustanovení § 71 správního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Ustanovení § 103 an. zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.