epravo.cz

Inspektorát kontroluje v rámci své věcné a místní příslušnosti činnost jednotlivých katastrálních úřadů. Inspektorát při kontrole katastrálních úřadů postupuje podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), (dále jen "kontrolní řád").

(1) Tuto kontrolní činnost inspektorát vykonává na základě plánů kontrol a podle pokynů Úřadu s přihlédnutím k poznatkům z řešených podání a dalších vlastních zjištění, týkajících se postupu prací při vedení katastru nemovitostí a tvorby a obnovy státního mapového díla. Kontrolu může inspektorát provést také např. na žádost jiného státního orgánu či z jiného vnějšího podnětu.

(2) Plán kontrol sestavuje zástupce ředitele inspektorátu pro každé pololetí běžného kalendářního roku tak, aby v průběhu každého pololetí byly inspektory prověřeny hlavní oblasti činnosti katastrálních úřadů v rámci územní působnosti inspektorátu. Každé katastrální pracoviště musí být inspektorátem kontrolováno alespoň dvakrát za běžný kalendářní rok.

(3) Při plánování a provádění kontroly inspektorát využívá osnovu rozboru kontrolní činnosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 11 k tomuto jednacímu řádu.

(1) Ředitel inspektorátu vydá každému inspektorovi, včetně své osoby, písemné pověření ke kontrole katastrálních úřadů ve smyslu § 4 kontrolního řádu, a to vždy na začátku kalendářního roku, nejpozději však před první kontrolou v daném kalendářním roce, kterou má konkrétní inspektor vykonat. Pověření ke kontrole slouží jako doklad o oprávněnosti konkrétního inspektora vykonávat kontrolu činnosti jednotlivých katastrálních úřadů a jejich pracovišť na úseku státní správy katastru nemovitostí a tvorby a obnovy státního mapového díla.

(1) O výsledcích provedené kontroly inspektorát pořizuje protokol o kontrole s minimálními náležitostmi stanovenými v § 12 odst. 1 kontrolního řádu, a to ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 2 kontrolního řádu. Při zjištění porušení závazných právních nebo technických předpisů upravujících správu katastru nemovitostí, obnovu katastrálního operátu a tvorbu a obnovu státního mapového díla, uloží inspektorát v protokolu o kontrole opatření k odstranění zjištěných závad a nelze-li je odstranit okamžitě, stanoví lhůtu k jejich odstranění. Katastrální úřad nebo katastrální pracoviště jsou povinny, je-li tak stanoveno v protokolu o kontrole, písemně nahlásit inspektorátu ve lhůtě stanovené inspektorátem odstranění závad. Zjistí-li inspektorát následně při své činnosti, že kontrolovaný subjekt zjištěné závady neodstranil, oznámí to inspektorát Úřadu v rozboru kontrolní činnosti (čl. 20 odst. 1) za předmětné období. Považuje-li to za vhodné, může inspektorát zjištěné závady oznámit Úřadu bezodkladně.

(2) Stejnopis protokolu o kontrole inspektorát doručí kontrolovanému katastrálnímu úřadu. V případě, že předmětem kontroly byla činnost konkrétního katastrálního pracoviště, stejnopis protokolu o kontrole inspektorát doručí danému pracovišti a zároveň příslušnému katastrálnímu úřadu, jehož je kontrolované pracoviště organizační jednotkou. Při doručování postupuje podle § 19 a násl. správního řádu.

(3) Námitky (§ 13 kontrolního řádu) kontrolovaného katastrálního úřadu (katastrálního pracoviště) proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o kontrole se vyřizují podle § 14 kontrolního řádu. O vyřízení námitek se nevydává žádné formální rozhodnutí.

(4) Považuje-li to kontrolující inspektor za vhodné, závěry z kontroly, včetně navržených opatření k odstranění nedostatků, projedná s ředitelem kontrolovaného katastrálního pracoviště, příp. zástupcem ředitele nebo s pověřeným zaměstnancem katastrálního pracoviště. K jednání mohou být přizváni i další zaměstnanci. S ředitelem příslušného katastrálního úřadu se závěry z kontroly katastrálního pracoviště projednávají, vymíní-li si to ředitel příslušného katastrálního úřadu či to kontrolující považuje za vhodné. V případě provádění kontroly přímo na katastrálním úřadě se postupuje obdobně.

(1) V případě, že inspektorát zjistí při své činnosti závažné porušení obecně závazných právních nebo technických předpisů upravujících správu katastru nemovitostí, obnovu katastrálního operátu, tvorbu a obnovu státního mapového díla, soustavné porušování interních předpisů resortu zeměměřictví a katastru nemovitostí, uloží opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků a stanoví přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. V případě zjištění takových nedostatků v činnosti kteréhokoliv pracoviště katastrálního úřadu inspektorát doručí stejnopis protokolu o kontrole na vědomí Úřadu.

(2) Na základě kontrolního zjištění je inspektorát oprávněn zastavit nekvalitní provádění prací, popř. užití jiných chybných výsledků, v rámci správy a vedení katastru nemovitostí. O učiněném opatření je povinen neprodleně informovat ředitele dotčeného katastrálního úřadu, ředitele dotčeného katastrálního pracoviště a ředitele odboru kontroly a dohledu Úřadu.

V případě nesouhlasu katastrálního úřadu s navrženým způsobem odstranění závad postoupí inspektorát případ k řešení Úřadu, a to vždy se stejnopisem protokolu o kontrole, písemným vyjádřením katastrálního úřadu, písemným vyjádřením inspektorátu a případnými materiály, které by přispěly k objasnění věci.

(1) Poznatky z kontrol a dohledů (čl. 24 až 28) inspektorát zahrne do pololetních rozborů kontrolní činnosti (dále jen "rozbory"). Součástí těchto rozborů jsou i návrhy na zjednání nápravy zjištěných nedostatků, jde-li o nedostatky plošného charakteru (např. byly zjištěny na více pracovištích), velkého rozsahu (např. odstranění si vyžádá delší časové období), jde-li o neodstranění dříve zjištěných nedostatků nebo jde-li o případy, kdy by vzhledem k praxi bylo vhodné iniciovat změnu zastaralých interních předpisů a pokynů, apod. Rozbory se vyhotoví podle osnovy uvedené v příloze č. 11 k tomuto jednacímu řádu. Při vyhotovování rozboru má být inspektorát veden snahou sdělit obecné poznatky z kontrolní činnosti stručnou formou tak, aby bylo možné učinit závěr o stavu výkonu státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady.

(2) Rozbory spolu se statistickými údaji v tabulce, jejíž vzor je uveden v příloze č. 12 k tomuto jednacímu řádu, inspektorát doručí v elektronické podobě Úřadu vždy do 14 kalendářních dnů po uplynutí každého pololetí. V tabulce se statistické údaje vyplňují vždy pro celý kalendářní rok vzestupným způsobem (viz vysvětlivky v příloze č. 12 k tomuto jednacímu řádu), v textové části rozboru se uvedou statistické údaje pro konkrétní pololetí. K 31. březnu a 30. září kalendářního roku inspektorát vyhotoví pouze tabulku se statistickými údaji a do 7 pracovních dnů měsíce následujícího po ukončení čtvrtletí ji doručí v elektronické podobě Úřadu.

(3) Obecné informace o výsledcích kontrol vždy za kalendářní rok k 31. prosinci inspektorát zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 26 kontrolního řádu), a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Takto zveřejňovaná informace minimálně obsahuje označení kontrolního orgánu, vymezení druhu, předmětu či oblasti kontrol, druhové vymezení kontrolovaných osob, počet kontrol provedených v kalendářním roce a výsledky kontrol, alespoň v rozsahu nejčastějších či nejzávažnějších pochybení.

Inspektorát vede evidenci o kontrolách výkonu státní správy na úseku katastru nemovitostí v Protokolu kontrol (Protokol "K"), jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k tomuto jednacímu řádu.

(1) Při vyřizování stížností postupuje inspektorát v souladu s § 175 správního řádu.

(2) Je-li doručeno podání nazvané jako stížnost, inspektorát bez ohledu na jeho název nejdříve přezkoumá, zda se nejedná o jiný procesní úkon, zejména podnět k opatření proti nečinnosti (§ 80 správního řádu) nebo opravný prostředek, přičemž bere v potaz zejména možnosti právní úpravy stanovené v § 175 správního řádu. Dojde-li inspektorát k závěru, že podání je jiným procesním úkonem než označenou stížností podle § 175 správního řádu, sdělí podateli, jak podání vyhodnotil a jak s ním bude nadále nakládat.

(3) Inspektorát vede evidenci stížností v Protokolu stížností (Protokol "S"), jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k tomuto jednacímu řádu.

(4) Je-li inspektorátu doručena stížnost, ze které nelze zjistit, kdo je stěžovatelem ("anonymní stížnost"), vyřizování takového podání nespadá pod režim § 175 správního řádu. Nelze-li ve věci popsané v anonymní stížnosti zahájit řízení z úřední povinnosti, inspektorát věc usnesením odloží.

(5) Je-li inspektorátu doručena stížnost, kterou stěžovatel napadá nevhodné chování zaměstnanců či postup konkrétního pracoviště katastrálního úřadu, bezodkladně ji usnesením postoupí k vyřízení příslušnému katastrálnímu úřadu a současně o tom uvědomí stěžovatele. Takové podání inspektorát eviduje v Protokolu "S".

(6) Inspektorát je příslušný k vyřizování žádostí o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ve smyslu § 175 odst. 7 správního řádu, kterými je napadán způsob vyřízení stížnosti katastrálním úřadem.

Při vyřizování jiných podání se postupuje podle správního řádu. Inspektorát vede evidenci jiných podání v Protokolu jiných podání (Protokol "J"), jehož vzor je uveden v příloze č. 2 k tomuto jednacímu řádu.

Dohledem na ověřování výsledků zeměměřických činností, které jsou využívány pro katastr nemovitostí a státní mapové dílo (dále jen "dohled"), se rozumí posuzování vybraných zeměměřických činností (§ 3, § 4 a § 5 zákona o zeměměřictví) z hlediska odborné úrovně, dosažení předepsané přesnosti a správnosti a úplnosti náležitostí podle obecně závazných právních předpisů. Dohledu jsou podrobeny fyzické osoby ověřující výsledky zeměměřických činností ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona o zeměměřictví (dále jen "ověřovatelé"). Inspektorát při dohledu postupuje podle kontrolního řádu.

(1) Inspektorát vykoná dohled z vlastního podnětu, podle svého plánu kontrol (čl. 15 odst. 2) nebo na návrh Úřadu.

(2) Inspektorát posoudí, zda dohled vykoná z podnětu katastrálního úřadu, katastrálního pracoviště, Zeměměřického úřadu nebo jiného státního orgánu či fyzické nebo právnické osoby. Pokud podnětu vyhoví, musí být subjekt, který podnět podal, stručně informován o základních zjištěních. Nevyhoví-li podnětu, inspektorát se stručným odůvodněním odpoví, že dohled nevykoná.

(1) Dohled vykonávají inspektoři, kteří jsou k této činnosti zmocněni pracovním zařazením nebo které k této činnosti zmocnil ředitel inspektorátu. Ředitel inspektorátu vydá každému inspektorovi, včetně své osoby, písemné pověření k provedení dohledu nad konkrétním ověřovatelem ve smyslu § 4 kontrolního řádu. Pověření k provádění dohledu slouží jako doklad o oprávněnosti konkrétního inspektora vykonat dohled nad konkrétním ověřovatelem.

(1) O výsledcích provedeného dohledu inspektorát pořizuje protokol o dohledu s minimálními náležitostmi stanovenými v § 12 odst. 1 kontrolního řádu, a to ve lhůtě stanovené v § 12 odst. 2 kontrolního řádu.

(2) Stejnopis protokolu o dohledu inspektorát doručí dotčenému ověřovateli. Při doručování inspektorát postupuje podle § 19 a násl. správního řádu.

(3) Zdůvodněné písemné námitky (§ 13 kontrolního řádu) ověřovatele proti kontrolnímu zjištění uvedenému v protokolu o dohledu se vyřizují podle § 14 kontrolního řádu s tím, že o vyřízení námitek se nevydává žádné formální rozhodnutí. Nezdůvodněné námitky inspektorát bez dalšího projednání zamítne.

(4) Je-li do vyřízení námitek s ověřovatelem zahájeno správní řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví, inspektorát může vyřídit námitky v rámci tohoto správního řízení (§ 14 odst. 3 kontrolního řádu).

(5) Pokud výsledky dohledu nasvědčují tomu, že došlo k porušení pořádku na úseku zeměměřictví, inspektorát postupuje podle čl. 29 až 32. a zahájí správní řízení o porušení pořádku na úseku zeměměřictví.

(1) Obecné informace o výsledcích dohledů vždy za kalendářní rok k 31. prosinci inspektorát zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup (§ 26 kontrolního řádu), a to nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku. Takto zveřejňovaná informace obsahuje minimálně označení kontrolního orgánu, vymezení předmětu dohledů, počet dohledů vykonaných v kalendářním roce a jejich výsledky alespoň v rozsahu nejčastějších či nejzávažnějších pochybení. Při zveřejňování těchto informací inspektorát dbá právními předpisy poskytované ochrany některých informací a údajů (např. osobní údaje, ochrana osobnosti, presumpce neviny).

(2) O vykonaných dohledech vede inspektorát evidenci v Protokolu dohledů (Protokol "D"), jehož vzor je uveden v příloze č. 6 k tomuto jednacímu řádu.

(1) Porušení pořádku na úseku zeměměřictví (dále jen "porušení pořádku") je upraveno v § 17a až § 17c zákona o zeměměřictví buď jako přestupek nebo jako jiný správní delikt.

(2) Pro řízení o porušení pořádku platí ustanovení správního řádu, a pokud se jedná o přestupek také ustanovení zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o přestupcích").

(1) Inspektorát zahajuje řízení o porušení pořádku z moci úřední. Podkladem pro zahájení řízení je oznámení Úřadu, katastrálního úřadu, katastrálního pracoviště nebo jiného státního orgánu, fyzické nebo právnické osoby, poznatek z vlastní činnosti inspektorátu nebo postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. Před samotným zahájením (§ 46 správního řádu) inspektorát prověří existenci důvodů pro zahájení řízení o porušení pořádku.

(2) Je-li ve věci nařízeno ústní jednání, sepíše inspektorát o ústním jednání protokol s náležitostmi dle § 18 správního řádu. Protokol po přečtení podepisují všechny osoby, které se jednání zúčastnily, přičemž dotčené osoby podepisují každou jednotlivou stranu protokolu. Protokol se založí do spisu. Kromě protokolu lze též pořídit obrazový nebo zvukový záznam. V případě přestupku na úseku zeměměřictví inspektorát nařídí ústní jednání vždy (§ 74 odst. 1 zákona o přestupcích).

(3) Před rozhodnutím ve věci je inspektorát povinen posoudit zejména, zda došlo k porušení pořádku, zda ho spáchal obviněný, zda ho obviněný, který je fyzickou osobou, spáchal při své podnikatelské činnosti či nikoliv, zda se jedná o zaviněné jednání (jde-li o přestupek), zda odpovědnost za spáchání deliktu nezanikla (§ 17a odst. 3 a § 17b odst. 3 zákona o zeměměřictví). Při stanovení výše pokuty přihlédne inspektorát k závažnosti protiprávního jednání, zejména k jeho rozsahu, délce trvání, k okolnostem, za nichž k němu došlo, k opakovanému jednání, k významu a rozsahu jeho následků, k rozsahu způsobené škody, zda a jak se odpovědná osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků správního deliktu. Současně přihlédne k osobním a majetkovým poměrům obviněného.

(4) Rozhodnutí o porušení pořádku musí splňovat obecné náležitosti stanovené v § 68 a násl. správního řádu. Výroková část rozhodnutí musí obsahovat rozhodnutí ve věci (kdo se dopustil, jakým jednáním, jakého porušení pořádku, výše a způsob úhrady pokuty) s uvedením ustanovení, podle kterého bylo rozhodnuto (§ 68 odst. 2 správního řádu). Výrok rozhodnutí, jímž je obviněný uznán vinným z přestupku na úseku zeměměřictví, musí obsahovat navíc náležitosti podle § 77 zákona o přestupcích, tj. popis skutku s označením místa a času jeho spáchání, vyslovení viny, výši pokuty, popřípadě rozhodnutí o upuštění od uložení sankce a způsob úhrady pokuty. V odůvodnění inspektorát uvede, které skutečnosti byly podkladem rozhodnutí, jakým způsobem hodnotil důkazy, jak se vypořádal s návrhy a námitkami účastníka a jeho vyjádřením k podkladům rozhodnutí a na základě jakého výkladu právních předpisů rozhodoval (§ 68 odst. 3 správního řádu). Rozhodnutí musí obsahovat řádné poučení o odvolání, v jaké lhůtě je možno se odvolat, od kterého dne se tato lhůta počítá, kdo o odvolání rozhoduje a u kterého orgánu se odvolání podává (§ 68 odst. 5 správního řádu).

(5) Uložená pokuta je příjmem státního rozpočtu České republiky, vybírá a vymáhá ji příslušný celní úřad.

(6) Stejnopis rozhodnutí o porušení pořádku doručí inspektorát účastníku řízení. Stejnopis pravomocného rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci inspektorát zašle na vědomí Úřadu a dále také inspektorátu, v jehož územní působnosti má daná osoba sídlo či trvalý pobyt. Byla-li uložena pokuta, inspektorát zašle stejnopis rozhodnutí s vyznačenou doložkou právní moci a doložkou vykonatelnosti příslušnému celnímu úřadu.

Po nabytí právní moci rozhodnutí inspektorát zpracuje textový počítačový soubor obsahující znění pravomocného rozhodnutí tak, že vyhotoví jeho anonymizovanou verzi (tj. bez osobních a dalších údajů, na jejichž základě by bylo možné zjistit dotčenou osobu, které byla uložena pokuta). Tuto anonymizovanou verzi rozhodnutí inspektorát zašle v elektronické podobě Úřadu.

O průběhu řízení o porušení pořádku vede inspektorát evidenci v Protokolu porušení pořádku na úseku zeměměřictví (Protokol "P"), jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k tomuto jednacímu řádu.

(1) Inspektorát přijímá písemné žádosti fyzických osob o udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností podle § 13 odst. 1 písm. a) až c) zákona o zeměměřictví.

(2) Na požádání poskytne inspektorát tiskopis žádosti, jejíž vzor je v přílohách č. 13 a 16 k tomuto jednacímu řádu. Vzory povinných příloh k žádosti, tj. potvrzení o odborné praxi a přehled výsledků zeměměřických činností, jsou stanoveny v přílohách č. 14, 15 a 17 k tomuto jednacímu řádu.

(3) Inspektorát zaeviduje přijatou žádost a zašle ji Úřadu k rozhodnutí.

(4) Inspektorát při postupu v tomto řízení použije správní řád subsidiárně.

(5) Inspektorát při své činnosti využívá seznam ověřovatelů, vedený a průběžně aktualizovaný Úřadem, který je k dispozici ve verzi celorepublikového seznamu, a každý může do něho nahlížet.

(6) U inspektorátu je k nahlédnutí zkušební řád v aktuálním znění vydaný Úřadem, který upravuje postup při zkoušce odborné způsobilosti ve smyslu § 14a zákona o zeměměřictví.

(1) Inspektorát předkládá Úřadu zdůvodněný písemný návrh na odejmutí úředního oprávnění (§ 15 odst. 5 zákona o zeměměřictví).

(2) Návrh na odejmutí úředního oprávnění podá inspektorát zejména v případě, že se ověřovatel dopustil závažného (pokuta byla uložena v horní polovině zákonem stanovené sazby) nebo opakovaného (dopustil se porušení pořádku v době do tří let od právní moci rozhodnutí, kterým mu byla uložena pokuta za předchozí porušení pořádku ve smyslu § 17c odst. 1 zákona o zeměměřictví) porušení pořádku ve smyslu § 17a a § 17b zákona o zeměměřictví. Návrh podá inspektorát i v případech, dozví-li se, že jsou zřejmě splněny podmínky pro odejmutí úředního oprávnění podle § 15 odst. 2 a 4 zákona o zeměměřictví.

(3) Návrh inspektorátu na odejmutí úředního oprávnění musí obsahovat jméno, příjmení a titul ověřovatele, číslo položky zápisu ověřovatele v seznamu vedeném Úřadem, rozsah oprávnění, zdůvodnění a návrh doby, na kterou inspektorát doporučuje úřední oprávnění odejmout. Návrh musí být doložen pravomocnými rozhodnutími o porušení pořádku a dalšími doklady, které odůvodňují podání návrhu. Inspektorát při postupu v tomto řízení použije správní řád subsidiárně.

(4) O odejmutí rozhoduje Úřad, který zašle inspektorátu na vědomí své rozhodnutí.

(5) Dozví-li se inspektorát při své činnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že úřední oprávnění zaniklo podle § 15 odst. 1 zákona o zeměměřictví, oznámí to Úřadu.

(1) Inspektorát přijímá a posuzuje žádosti fyzických a právnických osob o vydání úředního průkazu prokazujícího oprávnění vstupovat a vjíždět při výkonu zeměměřických činností na nemovitosti (§ 7 zákona o zeměměřictví). Úřední průkazy mají platnost pro celé území ČR.

(2) Při vydávání úředních a služebních průkazů ke vstupu na nemovitosti inspektorát postupuje podle § 151 správního řádu.

(1) Žádost musí být písemná a musí obsahovat jméno a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu osoby, pro kterou má být úřední průkaz vydán. Dále musí obsahovat údaje o tom, že tato osoba splňuje podmínky ve smyslu § 7 odst. 1 zákona o zeměměřictví, tj. jedná se o osobu oprávněnou vykonávat zeměměřické činnosti - § 3 odst. 3 a 4 zákona o zeměměřictví (vzor žádosti viz příloha č. 18 k tomuto jednacímu řádu). K žádosti se přiloží úředně ověřená kopie dokladu o ukončeném středoškolském nebo vysokoškolském vzdělání zeměměřického směru.

(2) Inspektorát přezkoumá přijatou žádost, a pokud ji shledá důvodnou a oprávněnou, vydá úřední průkaz. O podaných žádostech a způsobu jejich vyřízení vede inspektorát jednoduchou evidenci, kterou průběžně aktualizuje. Při vydávání úředních průkazů a vedení evidence postupuje inspektorát v souladu s Opatřením předsedy Úřadu č. j. 626/1995-12 ze dne 22. února 1995, ve znění pozdějších předpisů.

(3) O vydání průkazu inspektorát učiní záznam do spisu, který obsahuje náležitosti uvedené v § 67 odst. 2 správního řádu, přičemž místo odůvodnění se v záznamu uvede seznam podkladů rozhodnutí. Shledá-li inspektorát, že pro vydání úředního průkazu nebyly splněny zákonné podmínky, žádost zamítne písemným rozhodnutím s náležitostmi dle § 68 správního řádu.

(4) V případě ohlášení ztráty nebo zcizení úředního průkazu vystaví inspektorát jeho duplikát. Duplikát úředního průkazu se označí v záhlaví slovem "duplikát" a přidělí se mu stejné číslo, jako měl původní průkaz.

Při vydávání služebních průkazů pro své zaměstnance ve smyslu § 7 odst. 2 zákona o zeměměřictví postupuje inspektorát přiměřeně podle předcházejících odstavců. Služební průkaz zaměstnanec odevzdá při skončení pracovního poměru.

(1) Inspektorát přijímá žádosti o poskytnutí informací a při jejich vyřizování postupuje podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

(2) Inspektorát vede evidenci žádostí o poskytnutí informací v Protokolu žádostí o poskytnutí informací (Protokol "I"), jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k tomuto jednacímu řádu.

(3) Základní informace o vlastním úřadu, vymezené v § 5 odst. 1 písm. a) až j) zákona o svobodném přístupu k informacím, zveřejní inspektorát ve svém sídle na všeobecně přístupném místě. Na žádost umožní inspektorát vyhotovení kopie kterékoli takto zveřejněné informace.

(4) K povinně zveřejňovaným informacím podle odstavce 3 umožňuje inspektorát i dálkový přístup. Inspektorát postupuje podle vyhlášky č. 442/2006 Sb., kterou se stanoví struktura informací zveřejňovaných o povinném subjektu způsobem umožňujícím dálkový přístup, ve znění pozdějších předpisů. Informace poskytované dálkovým přístupem inspektorát průběžně aktualizuje.

(5) Vždy do 1. března následujícího roku inspektorát zveřejní výroční zprávu o své činnosti v oblasti poskytování informací za předcházející kalendářní rok.

(1) Na inspektorát se vztahuje působnost Veřejného ochránce práv (dále jen "ochránce") dle zákona č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Inspektorát je v mezích své působnosti povinen poskytovat ochránci při šetření pomoc, kterou si vyžádá.

(2) Vyřizování žádostí ochránce eviduje inspektorát v Protokolu "J".

(1) Inspektorát spolupracuje s Úřadem při kontrole činnosti katastrálních úřadů, při sjednocování jejich činností, při řešení zásadních otázek týkajících se výkonu státní správy na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí, při provádění odborně technických činností a při udělování úředního oprávnění.

(2) Podle pokynů Úřadu a v rámci své kontrolní činnosti inspektorát metodicky sjednocuje výkon státní správy katastru nemovitostí jednotlivými katastrálními úřady, spadajícími pod jeho působnost.

(3) Inspektorát se zabývá otázkami dodržování stanoveného obsahu, formy a přesnosti činností prováděných na úseku zeměměřictví a katastru nemovitostí a zaujímá stanoviska k návrhům právních a technických předpisů připravovaných Úřadem.

(1) Jako součást kontroly výkonu státní správy katastru nemovitostí katastrálními úřady inspektorát může provádět (v omezeném rozsahu) kontrolu dodržování předpisů pro zajištění bezpečnosti Informačního systému katastru nemovitostí (ISKN) a provozu počítačové sítě Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.

(2) Při provádění činnosti podle odstavce 1 inspektorát postupuje podle Bezpečnostní směrnice: Pravidla práce s výpočetní technikou pro uživatele č. j. ČÚZK 5450/2006-24 ze dne 7. března 2008 a Bezpečnostní směrnice pro provoz, údržbu a rozvoj IT č. j. ČÚZK 5561/2006-26 ze dne 7. března 2008.

(1) Inspektorát je povinen poskytnout pověřeným zaměstnancům Úřadu veškerou potřebnou součinnost při jejich kontrolní činnosti a při provádění šetření v rámci vyřizování konkrétních podání. Zejména je povinen těmto zaměstnancům pro výkon kontrolní činnosti umožnit přístup k jednotlivým Protokolům, spisovému materiálu, protokolům o kontrolách a protokolům o dohledech. Pověření zaměstnanci Úřadu jsou oprávněni nahlížet i do evidencí vedených v automatizované podobě na počítači, využívat k tomu účelu technických prostředků inspektorátu a pořizovat si kopie datových souborů na nosiče dat.

(2) Zjistí-li zaměstnanci Úřadu při své kontrolní činnosti porušení právních nebo technických předpisů, jsou oprávněni uložit opatření k odstranění zjištěných závad a nedostatků a stanovit lhůtu k jejich odstranění.

(3) Inspektorát zasílá v elektronické podobě Úřadu všechna rozhodnutí soudu, kterými bylo rozhodnuto o žalobách proti jeho rozhodnutím.