epravo.cz

"(2) Ve sporech o předmět hodnoty vyšší než 300 K lze rozhodnutí pracovního soudu odporovati odvoláním nejenom z důvodů zmatečnosti, uvedených v odstavci 1, nýbrž i z jiných důvodů, kterých však v odvolání netřeba uváděti."

"(1) O odvoláních podle § 28, odst. 1 rozhoduje odvolací soud v zasedání neveřejném v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání, na základě spisů.

(2) Jestliže má odvolací soud za to, že pro zjištění důvodů zmatečnosti je třeba, aby byly stranami nebo soudem prvé stolice vysvětleny jisté okolnosti, nebo aby byla konána jiná šetření, učiní potřebná opatření a vykoná je buď sám nebo je dá vykonati soudcem z příkazu nebo procesním soudem; proti těmto opatřením není opravného prostředku.

(3) Vyhoví-li odvolací soud odvolání, podanému podle § 28, odst. 1 z důvodu zmatečnosti, zruší usnesením rozsudek pracovního soudu; podle okolností zruší i řízení jej předcházející, které bylo zasaženo důvodem zmatečnosti. Je-li tu důvod zmatečnosti, uvedený v § 28, odst. 1, č. 3, odvolací soud usnesením žalobu odmítne, jinak vrátí věc pracovnímu soudu,a by znovu rozhodl, podle potřeby řízení doplně anebo proveda je znovu. Odporuje-li se však rozhodnutí pracovního soudu z jiných důvodů než z důvodů zmatečnosti, může odvolací soud rozhodnouti rozsudkem ve věci samé, shledá-li odvolání důvodným proto, že věc byla nesprávně posouzena po stránce právní, a není-li třeba doplniti řízení."

"(1) O odvolání ve sporech o předmět hodnoty vyšší než 300 K rozhoduje odvolací soud v senátě složeném ze tří soudců z povolání, z nichž jeden předsedá, a dvou přísedících. O jmenování a povolávání přísedících odvolacího soudu platí stejná ustanovení jako u přísedících pracovního soudu. Strany mohou se do počátku ústního jednání odvolacího vzdáti toho, aby ústní jednání o odvolání se dálo za účasti přísedících. Odvolatel může tak učiniti již v odvolacím spise. Zřekne-li se odvolatel ve svém odvolání účasti přísedících, oznámí to soud spolu s vyrozuměním podle § 29 odpůrci a poučí ho, že se bude míti za to, že se vzdáním přísedících souhlasí, neprojeví-li odvolacímu soudu opak v osmidenní lhůtě. Prohlášení o vzdání se účasti přísedících může býti dáno do protokolu.

(2) Je-li ve sporu o předmět hodnoty vyšší než 300 K uplatněn důvod zmatečnosti nebo vyjde-li jinak tato vada najevo, může odvolací soud rozhodnouti o důvodu zmatečnosti před ústním jednáním odvolacím v zasedání neveřejném v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání, avšak jen potud, pokud lze tak učiniti na skutkovém základě, jenž dalším řízením odvolacím prováděným s přísedícími nemá býti dotčen."

"(1) Rozsudku odvolacího soudu lze odporovati dovoláním z důvodů, ze kterých jest připuštěno dovolání v řízení před soudy řádnými. Proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu jest dovolání nepřípustno, nepřesahuje-li hodnota předmětu sporu částku 2.000 K, ledaže by odvolací soud v rozsudku prohlásil odvolání za přípustné, protože jde o rozhodnutí zásadního významu. Nepřesahuje-li však hodnota předmětu sporu částku 300 K, není dovolání vůbec přípustné, leč by odvolací soud, který rozhodoval o odvolání na základě toho, že soud prohlásil odvolání za přípustné, protože rozhodnutí má zásadní význam (§ 28, odst. 1), v rozsudku prohlásil dovolání za přípustné proto, že jde o rozhodnutí zásadního významu a že všeobecný zájem činí důvodným, aby bylo možno domoci se rozhodnutí dovolacího soudu. Nejvyšší soud může dovolání odmítnouti, má-li za to, že tyto podmínky přípustnosti dovolání dány nejsou."

"(1) Spory uvedené v §§ 1 a 2, pokud není pro soudní okres zřízen pracovní soud nebo oddělení okresního soudu pro spory pracovní, náležejí k věcné příslušnosti okresních soudů, ať byla žaloba podána za trvání pracovního, služebního nebo učebního poměru, či po jeho skončení a ať jest hodnota předmětu sporu jakákoliv. O místní příslušnosti okresního soudu platí v těchto případech ustanovení § 3.

(2) O řízení v těchto sporech platí ustanovení části II kromě ustanovení o přísedících.

(3) Ve sporech projednávaných u okresních soudů jsou však strany povinny před tím, nežli se pustí do jednání o věci hlavní, prohlásiti se o tom, zda mají za to, že jde o spor pracovní, který třeba projednávati podle odstavce 2. Prohlášení o tom budiž zapsáno do protokolu i ve sporech o předmět hodnoty do 300 K.

(4) Neučiní-li strany takové prohlášení, bude spor projednáván podle ustanovení civilního řádu soudního, platných pro řádné soudy.

(5) Učiní-li strany prohlášení, že jde o spor pracovní, a nemá-li soud důvodu pochybovati o jeho správnosti, prohlásí, že spor bude projednáván podle ustanovení odstavce 2. Toto usnesení se nedoručuje stranám písemně a nelze mu odporovati.

(6) Má-li však soud pochybnosti, zdali jde o spor pracovní, nebo odporují-li si prohlášení stran, rozhodne soud především odděleně o otázce, zda jde o spor pracovní. Jednání o této otázce provede se podle ustanovení civilního řádu soudního.

(7) Vzdají-li se strany opravného prostředku proti usnesení, buď ihned pokračováno v jednání o věci hlavní podle předpisů o řízení, ve kterém má býti spor podle usnesení soudu projednáván. Nevzdají-li se však strany opravného prostředku, budiž usnesení doručeno a vyčkáno, až usnesení o tom, zda jde o spor pracovní, nabude právní moci.

(8) Usnesení soudu podle odstavců 5 a 6 a vzdání se opravného prostředku podle odstavce 7 budiž zapsáno do protokolu i ve sporech o předmět hodnoty do 300 K.

(9) Krajský soud jako soud rekursní a odvolací rozhoduje s konečnou platností o opravném prostředku do rozhodnutí o tom, zda jde o spor pracovní, v tříčlenném senátu, složeném ze soudců z povolání.

(10) Právoplatné rozřešení otázky ve smyslu předcházejících ustanovení o tom, v jakém řízení bude spor projednáván, je závazné i pro soudy vyšší stolice, jednající ve sporu.

(11) Rozsudek budiž označen jako vydaný v řízení podle zákona o pracovních soudech. O odvolání proti rozsudkům okresních soudů v pracovních sporech o předmět hodnoty vyšší než 300 K rozhoduje odvolací soud podle předpisů § 33 v senátě složeném podle § 32.

(12) Ustanovení § 41, odst. 2 platí obdobně pro spory projednávané před okresními soudy od doby, kdy byla právoplatně rozřešena otázka, že jde o spor pracovní.