epravo.cz

Dle čl. VII. části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 3 lze žádat o prominutí penále vzniklého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Správce daně rozhoduje o povinnosti uhradit penále v rámci dodatečného platebního výměru, kterým se doměřuje daň, k níž se penále váže. Žádat o prominutí a prominout penále tak lze jen v případech, kde bylo penále oznámeno dodatečným platebním výměrem počínaje 1. 1. 2015. Použití právní úpravy promíjení tedy závisí na datu oznámení dodatečného platebního výměru, nikoli na zdaňovacím období daní.

Dle čl. VII. části čtvrté zákona č. 267/2014 Sb. bodu 4 lze žádat o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky pouze v případě úroku vzniklého ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Dle bodu 5 pak platí, že od předepsání úroku z posečkané částky vzniklého přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lze upustit podle dosavadních právních předpisů.

Režim promíjení úroků se rozpadá na dvě fáze - fázi do 31. 12. 2014, kdy úrok z prodlení prominout nelze a při upuštění od předepsání úroku z posečkané částky je třeba postupovat dle zrušeného § 157 odst. 7 daňového řádu, a fázi od 1. 1. 2015, kdy pro oba typy úroků je třeba použít právní úpravu § 259 až 259c daňového řádu. Vzhledem k tomu, že úrok vzniká ex lege kontinuálně za každý den prodlení/posečkání, je třeba mít na zřeteli, že prominuty mohou být pouze ty částky, které vznikly od 1. 1. 2015.

[příklad] Je-li např. daňový subjekt v prodlení s placením daně od 30. 9. 2014 a k úhradě daně dojde 1. 3. 2015, lze prominout částky úroků z prodlení, které vznikly v časovém období od 1. 1. 2015 do 1. 3. 2015. Částky úroků z prodlení vzniklé do 31. 12. 2014 prominout nelze.

Dle § 259 odst. 2 daňového řádu platí, že prominout lze daň či příslušenství daně i v případě, že již bylo uhrazeno. Úhrada příslušenství daně tedy není překážkou jeho případného prominutí. Na osobním daňovém účtu daňového subjektu by to znamenalo vznik přeplatku.

Žádost o prominutí příslušenství daně podléhá správnímu poplatku ve výši 1000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší než trojnásobek sazby poplatku. Pokud tedy daňový subjekt žádá o prominutí částky 3001 Kč a více, podléhá jeho žádost správnímu poplatku, žádost o prominutí částky 3000 Kč a méně nepodléhá správnímu poplatku.¹

Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost daňového subjektu týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění.²

Pod pojmem „každá daň“ je nutné chápat každý jednotlivý druh daně (tj. daň z příjmů³, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitých věcí, daň silniční, daň z přidané hodnoty, daň dědická, daň darovací, daň z převodu nemovitostí, daň z nemovitostí) bez ohledu na to, zda se žádost týká jednoho nebo více zdaňovacích období (či skutečností, jež jsou předmětem jednorázových daní) u téže daně a bez ohledu na fakt, že v konkrétním případě může být žádáno o prominutí několika příslušenství vztahujících se ke stejnému druhu daně.

Poplatek vybraný za každý žádající daňový subjekt se uplatní v případech, kdy žádost podává více samostatných daňových subjektů, např. spolupracující manželé žádají o prominutí příslušenství daně ve vztahu k dani z příjmů každého z nich.

Společným předmětem zdanění je např. ve vztahu k dani z nabytí nemovitých věcí převod vlastnictví nemovité věci ve společném jmění manželů (podle právní teorie je každý z manželů vlastníkem celé nemovité věci, k vyjádření podílů pak dochází až při zániku nebo zrušení společného jmění, pokud se manželé nedohodnou jinak).

Zákon stanoví dva formální požadavky žádosti o prominutí penále, které musí být kumulativně splněny (čl. II. 1. A., II. 1. B.). Chronologie jejich posuzování bude následující:

II. 1. A. Dodržení lhůty pro podání žádosti

Daňový řád stanoví v § 259a odst. 3 obecné pravidlo, že žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci dodatečného platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Pro posouzení dodržení této lhůty se uplatní obecná pravidla obsažená v § 35 daňového řádu. Zákonnou 3 měsíční lhůtu pro podání žádosti není možné prodloužit (§ 36 daňového řádu).

II. 1. B. Úhrada daně

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla (§ 259a odst. 1 daňového řádu). Splnění této podmínky se bude zkoumat ke dni vydání rozhodnutí o zastavení řízení, k tomuto dni již musí být daň zcela zaplacena.

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl (§ 259b odst. 1 daňového řádu). Daňový řád tedy stanoví jeden formální požadavek žádosti o prominutí úroku, a to úhradu daně, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Splnění této podmínky se bude zkoumat ke dni vydání rozhodnutí o zastavení řízení, k tomuto dni již musí být daň zcela zaplacena.

Splní-li žádost daňového subjektu formální požadavek podle čl. III. 1. tohoto pokynu, lze přistoupit k meritornímu posouzení žádosti. První úvahou při meritorním rozhodování správce daně o žádosti o prominutí úroku bude, zda lze vůbec žádosti vyhovět. V této fázi správce daně nezkoumá, v jakém rozsahu lze prominout, nýbrž zda lze vůbec prominout - rozsah prominutí bude předmětem úvah správce daně až při kladném zodpovězení této prvotní otázky.

Daňový řád ve svém § 259c odst. 2 upravuje vylučující podmínku pro možnost prominutí příslušenství daně. Naplnění této podmínky vylučuje možnost prominutí úroku.

Podle § 259c odst. 2 daňového řádu platí, že prominutí daně nebo příslušenství daně není možné, pokud daňový subjekt nebo osoba, která je členem jeho statutárního orgánu, v posledních 3 letech závažným způsobem porušil daňové nebo účetní právní předpisy.

Správce daně posuzuje naplnění této podmínky za 3 roky zpětně ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.

III. 2. A. Definice závažného porušení daňových nebo účetních předpisů

Správce daně při posuzování porušení daňových a účetních předpisů vždy zohlední také jemu známé objektivní důvody hodné zvláštního zřetele, které vedly k porušení těchto předpisů. Může se jednat např. o živelní pohromy, závažné zdravotní důvody či jiné osobní překážky, které daňovému subjektu bránily v řádném dodržování daňových a účetních předpisů.

Situaci uvedenou v bodě 3 správce daně posuzuje k právní moci zajišťovacího příkazu. U bodu 4 vedle ostatních faktů správce daně zohlední i výši náhradním způsobem stanovené daně s tím, že za závažnou se považuje částka „doměrku“ minimálně ve výši 50 000 Kč (rozdíl mezi tvrzenou daní a výsledkem vyměření či doměření). Tato částka se posuzuje ve vztahu k jednotlivému zdaňovacímu období či jednotlivé skutečnosti, jež je předmětem jednorázové daně.

III. 2. B. Osoby, u nichž se posuzuje naplnění kritérií dle § 259c odst. 2 daňového řádu

Podle § 259c odst. 2 daňového řádu musí výše uvedené kritérium splňovat daňový subjekt fyzická i právnická osoba a v případě, že je daňovým subjektem právnická osoba, i osoba, která je členem jeho statutárního orgánu.

Ust. § 259c odst. 3 daňového řádu stanoví, že pokud právnická osoba závažným způsobem poruší daňové nebo účetní právní předpisy, hledí se pro účely posouzení splnění podmínky podle odstavce 2 na osobu, která byla v době tohoto porušení v této právnické osobě členem statutárního orgánu, jako by je také porušila.

Z tohoto pravidla vyplývá, že se naplnění výše uvedených kritérií (čl. III. 2. A.) musí zkoumat u následujících osob:

Pokud správce daně dospěje k závěru, že daňový subjekt splnil požadavky dle čl. III. 2. tohoto pokynu a že je možné daňovému subjektu prominout úrok, bude v navazující fázi posuzovat, v jakém rozsahu lze úrok prominout.

Kladné zodpovězení prvotní otázky, zda lze vůbec úrok prominout, však samo o sobě neznamená, že opravdu bude daňovému subjektu určitá částka úroku prominuta. Rozsah, v jakém lze prominout, bude správce daně posuzovat dle čl. III. 3. tohoto pokynu a může dospět k závěru, že daňovému subjektu nebude prominuta žádná částka úroku.

Pro posouzení rozsahu prominutí úroku existují tři kritéria, a to ospravedlnitelný důvod prodlení (§ 259b odst. 2 daňového řádu), ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládající tvrdost uplatněného úroku (§ 259b odst. 3 daňového řádu) a četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem (§ 259c odst. 1 daňového řádu). Úrok lze prominout do výše 100 %.

Základním požadavkem pro možnost prominutí úroku je naplnění kritéria dle čl. III. 3. A. tohoto pokynu. Pokud dojde k jeho naplnění, posoudí správce daně dle čl. III. 3. B. tohoto pokynu možnost zvýšení procentní sazby prominutí. Následně posoudí naplnění kritéria dle čl. III. 3. C. tohoto pokynu. Po posouzení tohoto kritéria pak zjistí, zda daňovému subjektu zbyla určitá částka k prominutí, a rozhodne o jejím prominutí (maximálně však 100 % úroku). Pokud nezbyla žádná částka k prominutí, žádost daňového subjektu zamítne.

III. 3. A. Ospravedlnitelný důvod prodlení

Podle § 259b odst. 2 daňového řádu správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit.

Správce daně posoudí, zda došlo v konkrétním případě k prodlení s úhradou daně z ospravedlnitelného důvodu (viz tabulka níže). Procentuální ohodnocení dle tohoto článku, pro jehož stanovení je základem konkrétní 100% výše individualizovaného úroku, je pak východiskem pro modifikace výše promíjené částky dle čl. III. 3. B. a III. 3. C. tohoto pokynu. Svědčí-li daňovému subjektu při posouzení konkrétního prodlení více ospravedlnitelných důvodů prodlení, je základem pro další výpočet správce daně ten nejlépe ohodnocený dle tabulky.

Správce daně posuzuje splnění ospravedlnitelného důvodu prodlení zpětně ke dni splatnosti daně.

Ospravedlnitelný důvod prodlení je třeba zkoumat ke každému jednotlivému prodlení s platbou daně, jehož se daňový subjekt dopustil. Každý úrok z prodlení je třeba individualizovat ke konkrétnímu prodlení a každý takto individualizovaný úrok z prodlení je třeba posuzovat zvlášť, tj. tvoří samostatný předmět řízení, musí být posouzen z hlediska ospravedlnitelného důvodu prodlení a ostatních kritérií z tohoto pokynu a musí o něm být rozhodnuto vlastním výrokem v rozhodnutí.

Daňový subjekt podá daňové přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2015, dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, další dodatečné daňové přiznání na daň vyšší a následně správce daně vydá dodatečný platební výměr na daň vyšší. Daňový subjekt nezaplatil ani jednu z plateb včas, tj. vznikly mu 4 individualizované úroky z prodlení, které musí být podle tohoto pokynu posouzeny zvlášť.

Generální finanční ředitelství uvádí skutečnosti zakládající ospravedlnitelný důvod prodlení a stanoví jejich procentuální vyjádření:

--------------------------------------------------------- -----------------
      Ospravedlnitelný důvod prodlení                       Procentuální 
                                                            ohodnocení 
--------------------------------------------------------- -----------------                                       
1.    Původní platba daně je daňovým dlužníkem vykonána       100 % 
      omylem na jiný variabilní symbol nebo jiný účet 
      správce daně, přičemž se současně 
      nejedná o nejasnou platbu. 

2.    Jedná se o daňového dlužníka, kterému nepříznivý        100 % 
      zdravotní stav  (dočasný nebo trvalý) zabránil 
      plnit jeho daňové povinnosti (nutno doložit 
      prokazatelným způsobem). 

3.    V případech, kdy jsou sankciovány pozdní platby          70 % 
      zálohové povinnosti a celková daňová povinnost 
      nevznikne, či je nižší než úhrn případně 
      zaplacených záloh. 

4.    Daňovému subjektu bylo povoleno posečkání úhrady daně,   20 % 
      k níž se váže úrok z posečkané částky, o jehož prominutí 
      je žádáno (§ 156 daňového řádu). 

5.    Daňový subjekt byl stižen živelní pohromou, hromadnou   100 % 
      či individuální, v průběhu kalendářního roku, kdy mělo 
      dojít k platbě daně. Za živelní pohromu se považují 
      nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s 
      rychlostí větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, 
      sesouvání půdy, sesuny půdy a skalní zřícení, pokud k nim 
      nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, 
      sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující 
      alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající 
      makroseismické účinky zemětřesení. 

6.    Úrok z prodlení byl předepsán za daňový nedoplatek      90 % 
      na dani z převodu nemovitostí/dani z nabytí nemovitých 
      věcí v případech, kdy daňový subjekt včas uhradil 
      přiznanou daň vypočtenou ze základu daně stanoveného 
      z ceny zjištěné na základě ocenění znalcem a daň byla 
      stanovena správcem daně odlišně z důvodu chybného 
      posudku znalce. 

7.    Úrok z prodlení vznikl z daně doměřené na základě       20 % 
      dodatečného daňového tvrzení podaného daňovým subjektem 
      bez výzvy správce daně. 

8.    Prodlení s úhradou daně, k níž se váže úrok z prodlení, 30 % 
      o jehož prominutí je žádáno, činilo maximálně 15 
      kalendářních dnů. 

9.    Úrok z posečkané částky vznikl při přechodu daňové     100 %
      povinnosti zůstavitele na dědice za období ode dne 
      úmrtí zůstavitele do dne nabytí právní moci rozhodnutí 
      o dědictví. 
--------------------------------------------------------- -----------------

III. 3. B. Ekonomické nebo sociální poměry zakládající tvrdost uplatněného úroku

Podle § 259b odst. 3 daňového řádu platí, že při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.

Kritériem pro posouzení zvýšení rozsahu prominutí úroků (z prodlení i z posečkané částky) je tedy skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku. Jedná se o kritérium, které může modifikovat procentuální ohodnocení zjištěné dle čl. III. 3. A. tohoto pokynu, a to jeho zvýšením. Toto kritérium se posoudí i v případě, kdy již ospravedlnitelný důvod prodlení dle čl. III. 3. A. tohoto pokynu zakládá rozsah prominutí úroku ve výši 100 %.

Správce daně posuzuje naplnění tohoto kritéria dle skutkového stavu ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.

Generální finanční ředitelství uvádí skutečnosti, na které bude správce daně brát zřetel při posuzování naplnění kritéria, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku:

1. Nepříznivá ekonomická a sociální situace u fyzických osob Správce daně posoudí výši ročního příjmu⁴ daňového subjektu za předcházející zdaňovací období ve vztahu k dvanáctinásobku minimální mzdy, která byla platná k 1. lednu aktuálního zdaňovacího období, a dle tabulky zjistí, o kolik lze zvýšit procentuální ohodnocení zjištěné dle čl. III. 3. A. tohoto pokynu. Správce daně při posuzování příjmu daňového subjektu přihlédne ke konkrétním okolnostem případu.

------------------------------------------------------ -------------------------
Výše příjmu daňového subjektu                            Procentuální ohodnocení 
------------------------------------------------------ -------------------------
do dvanáctinásobku minimální mzdy                                  50 % 

dvanáctinásobek minimální mzdy až dvaceti čtyřnásobek              40 % 
minimální mzdy 

dvaceti čtyřnásobek minimální mzdy až čtyřiceti osminásobek        30 % 
minimální mzdy 

více než čtyřiceti osminásobek minimální mzdy                      20 % 
------------------------------------------------------ -------------------------

2. Existence důvodu k posečkání Daňový subjekt by splňoval některý z důvodů pro posečkání s úhradou daně, k níž se váže úrok (z prodlení i z posečkané částky), o jehož prominutí je žádáno (§ 156 daňového řádu). Daňovému subjektu náleží zvýšení procentuálního ohodnocení ve výši 50 %.

Splňuje-li daňový subjekt podmínky pro zvýšení prominutí úroku v určitém rozsahu z důvodů v bodech 1 i 2, sčítá se takto zjištěná procentuální výše z jednotlivých důvodů. Prozatímní mezisoučet může být vyšší než 100 %.

III. 3. C. Četnost porušování povinností při správě daní

Podle § 259c odst. 1 daňového řádu platí, že při posouzení žádosti o prominutí daně nebo příslušenství daně správce daně zohlední četnost porušování povinností při správě daní daňovým subjektem. Jedná se o kritérium, které může modifikovat výsledek výpočtu procentní sazby k prominutí vypočítané dle čl. III. 3. A. a III. 3. B. tohoto pokynu, a to jejím snížením.

Po výpočtu provedeném dle čl. III. 3. A. a III. 3. B. tohoto pokynu správce daně posoudí naplnění níže uvedených situací daňovým subjektem a při splnění jedné nebo více z nich odečte příslušnou procentní sazbu (tzn. procentuální ohodnocení při porušení povinností z různých bodů se sčítá).

Správce daně posuzuje naplnění této podmínky ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.

Generální finanční ředitelství uvádí skutečnosti, na které bude správce daně brát zřetel při zohledňování kritéria četnosti porušování povinností daňovým subjektem při správě daní, a stanoví jejich procentuální vyjádření:

--------------------------------------------------------------------------- -----------------
      Druh porušení povinnosti daňového subjektu                              Procentuální 
                                                                              ohodnocení 
--------------------------------------------------------------------------- -----------------                                                   
1.    Ke dni vydání rozhodnutí o žádosti eviduje správce daně u daňového         - 50 % 
      subjektu vykonatelný nedoplatek z jiného daňového řízení. 

2.    V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát           - 50 % 
      pravomocně stanovena kterákoli daň podle pomůcek dle § 98 daňového 
      řádu bez součinnosti daňového subjektu, a to bez ohledu na částku takto 
      stanovené daně. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum 
      nabytí právní moci rozhodnutí. 

3.    V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát           - 50 % 
      pravomocně uložena pořádková pokuta dle § 247 daňového řádu. Pro 
      účely splnění této podmínky je rozhodné datum nabytí právní moci 
      rozhodnutí. 

4.    V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát           - 50 % 
      pravomocně uložena pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy 
      dle § 247a daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné 
      datum nabytí právní moci rozhodnutí. 

5.    V posledních třech letech byla daňovému subjektu alespoň dvakrát                  - 50 % 
      pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 
      daňového řádu. Pro účely splnění této podmínky je rozhodné datum 
      nabytí právní moci rozhodnutí. 
--------------------------------------------------------------------------- -----------------   

Daňový subjekt se dopustil prodlení s úhradou daně kvůli své hospitalizaci v nemocnici, výše ročního příjmu daňového subjektu za předcházející zdaňovací období činila čtyřicetinásobek minimální mzdy a v posledních třech letech mu byla čtyřikrát pravomocně uložena pokuta za opožděné tvrzení daně dle § 250 daňového řádu. Za naplnění ospravedlnitelného důvodu mu přísluší ohodnocení 100 %, s ohledem na výši příjmu daňového subjektu se přičte 30 %, za četné porušování povinností při správě daní je nutné odečíst 50 %. Daňovému subjektu bude prominuto 80 % z celkové výše individualizovaného úroku.

Ve všech rozhodnutích správce daně týkajících se promíjení příslušenství daně, ať už se jedná o rozhodnutí mimo meritum věci či v meritu věci, musí být přesně specifikováno příslušenství, o němž se rozhoduje. Penále musí být určeno dodatečným platebním výměrem, kterým bylo stanoveno. Při rozhodování o úroku z prodlení musí být specifikována daň, k jejímuž prodlení s úhradou se úrok z prodlení váže, a to určením druhu daně, zdaňovacím obdobím (či skutečností, jež je předmětem jednorázové daně) a platebním výměrem či dodatečným platebním výměrem, kterým byla daň stanovena. Úrok z posečkané částky musí být určen rozhodnutím, na základě něhož bylo posečkáno nebo úhrada rozložena na splátky.

Bude-li daňový subjekt v jedné žádosti žádat o prominutí několika příslušenství, přičemž o některých lze rozhodnout meritorně a o některých mimo meritum věci, musí správce daně rozhodnout o všech předmětech řízení, tzn. meritorně rozhodne o příslušenství, u něhož je to možné, a zastaví řízení či odloží žádost u příslušenství, které nelze projednat meritorně.

IV. 1. A. Rozhodování mimo meritum věci

Správce daně zastaví řízení dle § 5 odst. 4 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, pokud nedojde k zaplacení správního poplatku v případech, kdy žádost o prominutí podléhá správnímu poplatku.

Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. b) daňového řádu, pokud daňový subjekt žádá o prominutí příslušenství daně, na které se nevztahuje právní úprava promíjení příslušenství daně (viz čl. I. 1. tohoto pokynu).

Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud daňový subjekt ke dni vydání rozhodnutí o zastavení řízení neuhradil daň (§ 259a odst. 1, § 259b odst. 1 daňového řádu).

Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud daňový subjekt podá žádost o prominutí penále po lhůtě pro její podání (§ 259a odst. 3 a 4 daňového řádu).

Správce daně zastaví řízení podle § 106 odst. 1 písm. e) daňového řádu, pokud daňový subjekt podá novou žádost o prominutí dříve než 60 dnů ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí o původní žádosti o prominutí (§ 259 odst. 3 daňového řádu). Správce daně žádost o prominutí odloží, jestliže byla daňovému subjektu původní žádost o prominutí zamítnuta a jestliže daňový subjekt ve své nové žádosti podané nejdříve po 60 dnech ode dne oznámení zamítavého rozhodnutí neuvádí jiné důvody, než obsahovala jeho původní žádost (§ 259 odst. 3 daňového řádu). O odložení musí být daňový subjekt vyrozuměn.

IV. 1. B. Meritorní rozhodnutí

Rozhodnutí bude vydáno na základě záznamu komise dokumentujícího průběh jednání k jednotlivému projednávanému případu rozhodování o prominutí (čl. 2 bod 3.3. písm. f) Interního protikorupčního programu Finanční správy České republiky, č. j. 19086/14/7000-01200 ze dne 29. 4. 2014).

Rozhodnutí bude vydáno ve lhůtě 3 měsíců ode dne, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správci daně. Lhůta se staví ode dne odeslání žádosti o stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Ministerstva zemědělství (§ 3 odst. 3 písm. h) zákona č. 215/2004 Sb., o úpravě některých vztahů v oblasti veřejné podpory a o změně zákona o podpoře výzkumu a vývoje, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 215/2004 Sb.“) do dne doručení stanoviska správci daně. Lhůta se dále staví ode dne odeslání žádosti o stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže či Ministerstva zemědělství (§ 4 odst. 2 zákona č. 215/2004 Sb.) do dne doručení negativního stanoviska správci daně nebo do ukončení řízení před Komisí EU.

Procentní sazba částky příslušenství daně, která má být prominuta, se zaokrouhluje na celé procento nahoru. Stejně tak částka k prominutí se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

V případě, že rozhodnutím správce daně bude poskytnuta podpora de minimis, musí být součástí výroku údaj o poskytnutí podpory de minimis, její výši (tj. celková výše prominutého příslušenství daně) a název přímo použitelného předpisu EU (citace názvu a uvedení informace o vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie), podle kterého je daňovému subjektu poskytována podpora de minimis (§ 3a odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb.).

[opravné prostředky] Proti rozhodnutí ve věci prominutí příslušenství daně nelze uplatnit opravné prostředky (§ 259 odst. 4 daňového řádu).

Vykonává-li podnik ekonomické činnosti v různých ekonomických odvětvích, na která se vztahují různá nařízení o podpoře de minimis, aplikuje se na podnik ten nejpřísnější limit podpory de minimis.

Podnik provozuje silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, chová ryby pro jejich další prodej a pěstuje ovoce pro jeho další prodej. Limit pro podporu de minimis je třeba stanovit ve výši 15 000 EUR, jelikož je třeba aplikovat limit z Nařízení 1408/2013 vztahující se k prvovýrobě zemědělských produktů.

V případě spojení⁸ či nabytí⁹ je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis poskytnutým dříve všem podnikům, které podléhají spojení, aby se zjistilo, zda žádnou novou podporou de minimis poskytnutou nově vzniklému či nabývajícímu podniku nedošlo k překročení příslušného stropu. Oprávněnost podpory de minimis poskytnuté před spojením nebo nabytím zůstává i nadále zachována.

V případě rozdělení¹⁰ jednoho podniku na dva či více samostatných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdělením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků k datu účinku rozdělení.

V. 3. Postup správce daně při poskytnutí podpory

Správce daně je oprávněn poskytnout podporu (tj. postupovat nad rámec pokynu) v rámci režimu podpory de minimis.

[ověření limitu] Před poskytnutím každé nové podpory de minimis je správce daně povinen ověřit v registru podpor malého rozsahu, zda nová podpora de minimis nepřekročí strop podpory de minimis pro jeden podnik a navíc v oblasti zemědělství a rybolovu nepřekročení limitů stanovených pro Českou republiku.

Pro posouzení všech rozhodných skutečností je nutné, aby správce daně v rámci posuzování splnění podmínek pro poskytnutí podpory de minimis žadatele o prominutí neformálně vyzval o předložení čestného prohlášení, kde uvede údaje o svém účetním období, vazbách na jeden podnik a spojování či rozdělování podniků.

Správce daně je oprávněn v souladu s § 3 odst. 3 písm. h) zákona č. 215/2004 Sb. požádat koordinační orgán, kterým je Ministerstvo zemědělství pro oblast zemědělství a rybolovu, v ostatních případech Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (§ 2 a § 3 zákona č. 215/2004 Sb.), o stanovisko, zda jde o podporu malého rozsahu a zda jsou splněny podmínky pro její poskytnutí.

V rozhodnutí o prominutí příslušenství daně, kterým je poskytnuta podpora de minimis, musí být součástí výroku údaj o poskytnutí podpory de minimis, její výši (tj. celková výše prominutého příslušenství daně) a název přímo použitelného předpisu EU (citace názvu a uvedení informace o vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie), podle kterého je daňovému subjektu poskytována podpora de minimis (§ 3a odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb.).

Údaje o poskytnuté podpoře de minimis je poskytovatel povinen zaznamenat do 5 pracovních dnů od poskytnutí podpory (§ 3a odst. 4 zákona č. 215/2004 Sb.) do centrálního registru podpor de minimis dle vyhl. Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. 465/2009 Sb., o údajích zaznamenávaných do centrálního registru podpor malého rozsahu.

Podpora de minimis se považuje za poskytnutou v okamžiku, kdy vzniká na podporu právní nárok, a to bez ohledu na to, kdy byla podpora de minimis danému podniku vyplacena. Lhůta 5 pracovních dnů pro zaznamenání poskytnutí podpory de minimis proto počíná běžet dnem vydání rozhodnutí o prominutí příslušenství daně dle § 101 odst. 2 daňového řádu, tj. okamžikem, kdy byl učiněn úkon k jeho doručení.

Pokud správce daně hodlá poskytnout veřejnou podporu (tj. rozhodne nad rámec tohoto pokynu a zároveň dojde k překročení limitu pro podporu de minimis) formou prominutí příslušenství daně, je poskytovatel (tj. ten správce daně, který ve věci prominutí rozhoduje) povinen požádat koordinační orgán o předchozí stanovisko k zamýšlenému poskytnutí veřejné podpory, a to před zahájením řízení před Komisí EU (§ 4 odst. 2 zákona č. 215/2004 Sb.). Koordinační orgán posoudí zamýšlenou žádost o povolení výjimky z hlediska právních předpisů Evropské unie o veřejné podpoře a v případě kladného stanoviska poskytovatel vyplní notifikační formulář, který spolu s potřebnými dokumenty předá koordinačnímu orgánu, a ten ji zpracuje k notifikační proceduře ve smyslu čl. 108 SFEU a v souladu s procedurálním předpisem (Nařízení Rady ES č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k čl. 93 Smlouvy o ES) a ve smyslu § 3 a 4 zákona č. 215/2004 Sb. Koordinační orgán může dále vyžadovat součinnost, event. další podklady, při shromažďování dokumentace nutné z hlediska notifikační procedury.

Záznamy o poskytnutých individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti jednoletých účetních období ode dne jejich poskytnutí.