Vyhledávání ASPI

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 3.9.2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení

3.9.2019 | Sbírka: 9/2019 (ZA) | Částka: 9/2019 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 283/1993 Sb.
Aktivní derogace: 3/2019 (ZA), 1/2017 (ZA), 2/2015 (ZA), 11/2013 (ZA), 4/2013 (ZA), 2/2013 (ZA), 9/2012 (ZA), 7/2012 (ZA), 2/2012 (ZA), 14/2011 (ZA), 8/2011 (ZA), 5/2011 (ZA), 4/2011 (ZA), 3/2011 (ZA), 6/2010 (ZA), 2/2010 (ZA), 8/2009 (ZA)
Pasivní derogace: 1/2021 (ZA), 2/2020 (ZA)

9/2019

POKYN OBECNÉ POVAHY

nejvyššího státního zástupce

ze dne 3. září 2019,

o postupu státních zástupců v trestním řízení

Změna: 2/2020

Změna: 1/2021 (část)

Změna: 1/2021

Podle § 12 odst. 1 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státním zastupitelství“), stanovím:

ČÁST PRVNÍ

Obecná ustanovení

Čl.1

Předmět úpravy

(1) Tento pokyn obecné povahy (dále jen „pokyn obecné povahy“) upravuje podrobnosti

a) postupu státních zástupců v souvislosti s přijímáním a vyřizováním podání včetně trestních oznámení, s výjimkou podání, která se netýkají trestní působnosti státního zastupitelství,

b) postupu státních zástupců při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení,

c) postupu státních zástupců v trestním řízení soudním včetně řízení o dovolání,

d) postupu státních zastupitelství v souvislosti s oprávněním nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř. přezkoumávat a rušit nezákonná usnesení státních zástupců o nestíhání podezřelého, o zastavení trestního stíhání a postoupení věci jinému orgánu (dále jen „postoupení věci“).

(2) Ve věcech upravených zákonem č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, postupují státní zástupci podle ustanovení zvláštního pokynu obecné povahy.

(3) Při svém postupu v trestním řízení využívají státní zástupci pomoci a součinnosti Probační a mediační služby¹⁾ s cílem napomoci ve vhodných případech uplatnění mimosoudního vyřízení věci, nahrazení vazby jiným opatřením nebo uložení trestu nespojeného s trestem odnětí svobody.

(4) Postup při prošetřování podnětů ke stížnostem pro porušení zákona, které mu jsou adresovány nebo které mu postoupí ministr spravedlnosti (§ 466 tr. ř.), jakož i při provádění přezkumného řízení z vlastní iniciativy (§ 46 vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství), zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „jednacího řádu“), upravuje zvláštní pokyn obecné povahy.

(5) Tento pokyn obecné povahy se nevztahuje na postup Úřadu evropského veřejného žalobce;^1a) (dále jen „EPPO“).

(6) Státní zástupce nesmí být činný ve věci, v níž EPPO vykonává svou pravomoc;^1b) aktivně napomáhá a podporuje trestní řízení, jež vede EPPO (čl. 5 odst. 6 nařízení 2017/1939).

(7) Pokud se EPPO rozhodne vykonat svou pravomoc v souladu s čl. 26 odst. 1 nebo čl. 27 odst. 1 nařízení 2017/1939, státní zástupce již nemůže vykonávat vlastní pravomoc ve vztahu k trestnému činu, jehož se postup EPPO týká (čl. 25 odst. 1 věta druhá nařízení 2017/1939).

(8) Pokud státní zástupce obdrží informaci EPPO o tom, že EPPO převzal věc, v níž byl předtím činný tento státní zástupce, v souladu s čl. 27 odst. 1 nařízení 2017/1939, nadále již v této věci nepůsobí; o převzetí věci EPPO informuje neprodleně Nejvyšší státní zastupitelství. Státní zástupce však v takové věci provede nebo nechá provést naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného prověřování nebo vyšetřování; o provedení těchto opatření bez zbytečného odkladu vyrozumí evropského pověřeného žalobce, který koná řízení ve věci, nebo pokud ještě nebyl určen, EPPO.^1c)

(9) Při provádění naléhavých opatření nezbytných k zajištění účinného prověřování nebo vyšetřování se podle povahy věci a okolností případu přiměřeně postupuje podle ustanovení tohoto pokynu obecné povahy, jež upravují příslušná zajišťovací nebo omezující opatření (zejména zadržení, vazba, vydání příkazu k zatčení, zajišťovací opatření proti majetku, odposlech a záznam telekomunikačního provozu, zjišťování údajů z telekomunikačního provozu, domovní prohlídka nebo prohlídka jiných prostor a pozemků).

(10) Státní zástupce neprodleně oznámí EPPO skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, u něhož by EPPO mohl vykonat svou pravomoc podle odstavce 6,^1d) nebo případné poznatky, jež mohou sloužit jako podnět k zahájení trestního řízení (čl. 13 odst. 8) pro takový trestný čin. K žádosti EPPO lze údaje uvedené v oznámení doplnit nebo upřesnit. Oznámení i jeho případné doplnění státní zástupce zašle na vědomí Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

(11) Oznámení podle odstavce 10 obsahuje zejména

a) popis skutkových okolností věci, včetně výše škody, která byla nebo měla být způsobena,

b) právní kvalifikaci, jež podle dosud získaných poznatků přichází v úvahu,

c) dostupné informace o poškozených, podezřelých a dalších osobách.^1e)

Pokud EPPO vydá formulář k provádění těchto oznámení, státní zástupce jej použije.

(12) Pokud se EPPO zdrží výkonu své pravomoci podle čl. 25 odst. 3 nařízení 2017/1939 nebo rozhodne o postoupení a předání řízení vnitrostátním orgánům podle čl. 34 nařízení 2017/1939, ve věci nadále působí státní zástupce, jehož příslušnost se určí podle trestního řádu a jednacího řádu.

(13) Ustanoveními odstavců 6 až 12 nejsou dotčeny čl. 3a, 3b a 3c.

Čl.2

Příslušnost státních zástupců vrchního státního zastupitelství

(1) Shledá-li státní zástupce vrchního státního zastupitelství, že v trestní věci jsou dány důvody pro rozhodnutí o příslušnosti vrchního státního zastupitelství k dalšímu výkonu dozoru podle § 15 odst. 4 věta druhá nebo § 15 odst. 6 jednacího řádu, nebo pro rozhodnutí o příslušnosti nižšího státního zastupitelství podle § 15 odst. 5 jednacího řádu, vyžádá si písemný souhlas nejvyššího státního zástupce se změnou příslušnosti. V žádosti o písemný souhlas stručně shrne důvody takového postupu; trestní spis předloží na vyžádání Nejvyššího státního zastupitelství.

(2) Rozhodnutí uvedená v odstavci 1 činí státní zástupce vrchního státního zastupitelství usnesením, v jehož výroku musí být jednak uveden odkaz na § 25 tr. ř. per analogiam ve spojení s odpovídajícím ustanovením jednacího řádu, jednak že se vydává s předchozím souhlasem nejvyššího státního zástupce. Odůvodnění usnesení musí obsahovat přesvědčivé důvody takového postupu. Proti těmto usnesením není stížnost přípustná.²⁾

(3) Usnesení podle odstavce 2 se doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství a ve věcech, kde bylo činné nižší státní zastupitelství, i tomuto státnímu zastupitelství, dále též policejnímu orgánu s pokynem k založení do trestního spisu, obviněnému a jeho obhájci.

(4) Státní zástupce vrchního státního zastupitelství, který vykonával ve věci dozor před podáním obžaloby, je příslušný i pro celé řízení před soudem, pokud věc před podáním obžaloby nepředal nižšímu státnímu zastupitelství.³⁾

Čl.3

Spory o příslušnost mezi státními zastupitelstvími

(1) Postupuje-li státní zástupce věc jinému státnímu zastupitelství z důvodu věcné či místní příslušnosti, stručně, jasně a srozumitelně odůvodní, proč je k vyřízení věci příslušné státní zastupitelství, kterému věc postupuje. Důvodem pro postoupení věci není postoupení mezi policejními orgány.

(2) Při postoupení věci za účelem vedení společného řízení postupuje státní zástupce podle odstavce 1 obdobně, věc vždy se státním zástupcem, kterému věc postupuje, konzultuje a zváží, zda konání společného řízení nebrání důležité důvody, zejména zda není ohrožena rychlost řízení, a to především ve vazebních věcech.

(3) Má-li státní zástupce, jemuž byla k vyřízení přidělena věc postoupená podle odstavce 1 nebo 2, za to, že není dána jeho věcná či místní příslušnost, že nejsou dány důvody pro konání společného řízení, nebo že konání společného řízení brání vážné důvody, předloží neprodleně věc k rozhodnutí nejblíže vyššímu společně nadřízenému státnímu zastupitelství se svým odůvodněným stanoviskem. Vrátit věc státnímu zastupitelství, kterým mu byla postoupena, je oprávněn pouze tehdy, pokud vyšly najevo podstatné nové skutečnosti, jež odůvodňují vrácení, nebo pokud státní zástupce tohoto státního zastupitelství po projednání uznal svou věcnou nebo místní příslušnost, popř. uznal, že nejsou dány důvody pro konání společného řízení nebo že jeho konání brání vážné důvody. O tom vždy učiní záznam, který založí do dozorového spisu.

(4) Má-li státní zástupce, jemuž byla k vyřízení přidělena věc postoupená podle odstavce 1 nebo 2, za to, že není dána jeho věcná či místní příslušnost, ani příslušnost státního zastupitelství, kterým mu byla postoupena, postoupí ji jinému státnímu zastupitelství, vychází-li z odůvodněného závěru, že je dána věcná či místní příslušnost tohoto státního zastupitelství; věta první odstavce 1 se použije obdobně.

(5) Státní zástupce státního zastupitelství až do doby, než věc převezme státní zástupce, kterému byla věc postoupena, nebo o jehož příslušnosti bylo rozhodnuto nejblíže vyšším společně nadřízeným státním zastupitelstvím a usnesení mu bylo doručeno, je povinen učinit veškerá opatření, která v době, kdy posuzuje svou příslušnost, nesnesou odkladu, včetně vydání rozhodnutí, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při zajištění osob a věcí a při použití operativně pátracích prostředků, která náleží do působnosti státního zastupitelství a ke kterým je státní zástupce oprávněn, tak, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení.

Čl. 3a

Spory o příslušnost mezi státním zastupitelstvím a Úřadem evropského veřejného žalobce

Spory o příslušnost mezi státním zastupitelstvím a EPPO^1a) rozhoduje Nejvyšší státní zastupitelství,^3a) které tak činí usnesením, jež se doručí dotčenému státnímu zastupitelství a EPPO; proti usnesení není stížnost přípustná.²⁾

Čl. 3b

Další pravomoci Nejvyššího státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství je činné ve všech případech, kdy nařízení 2017/1939

a) stanoví povinnost konzultovat věc s příslušným vnitrostátním orgánem,^3b)

b) vymezuje možnost takové konzultace,^3c)

c) vyžaduje žádost nebo souhlas příslušného vnitrostátního orgánu,^3d)

d) stanoví povinnost EPPO uvědomit o určitém opatření příslušné vnitrostátní orgány nebo jim postoupit věc k dalšímu řízení.^3e)

Čl. 3c

Pravomoci státního zástupce ve vztahu k EPPO Státní zástupce vykonávající dozor v dané trestní věci je ve vztahu k EPPO zejména činný,

a) poskytuje-li informace EPPO (čl. 1 odst. 10 a 11),^3f)

b) podává-li doplňující informace k žádosti EPPO nebo i bez takové žádosti.^3g)

c) jestliže je informován o učiněných opatřeních,^3h) nebo je-li mu předán EPPO spis,³ⁱ⁾

Čl.4

Vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení

Podá-li státní zástupce, který vykonává v přípravném řízení dozor, návrh Nejvyššímu soudu na rozhodnutí o tom, zda nebo do jaké míry je někdo vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení,⁴⁾ zašle Nejvyššímu státnímu zastupitelství na vědomí stejnopis tohoto návrhu a posléze i rozhodnutí Nejvyššího soudu. Obdobně státní zástupce postupuje, jestliže vznikne pochybnost o tom, zda je někdo osobou, k jejímuž stíhání je podle zákona třeba souhlasu.⁵⁾

Čl.5

Odnětí a přikázání věci

(1) Proti usnesení státního zástupce o odnětí věci policejnímu orgánu,⁶⁾ nebo o tom, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu,⁷⁾ není stížnost přípustná.²⁾

(2) Rozhodne-li vedoucí státní zástupce usnesením o svém vyloučení,⁸⁾ předloží své rozhodnutí spolu se spisem nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství, které věc přikáže k vyřízení jinému nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství v obvodu své působnosti.

(3) O odnětí věci a jejím přikázání jinému státnímu zastupitelství v jeho obvodu může nejblíže vyšší státní zastupitelství rozhodnout i z jiných důležitých důvodů.⁹⁾

Čl.6

Námitky podjatosti, rozhodování o vyloučení

(1) Je-li státní zástupce vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení z důvodů uvedených v § 30 tr. ř., rozhodne o svém vyloučení usnesením. Usnesením státní zástupce též rozhodne o námitce podjatosti, která směřuje vůči němu, je-li zdůvodněna; pokud zdůvodněna není, státní zástupce o ní nerozhoduje a přípisem sdělí podateli své stanovisko k jím učiněnému podání. O stížnosti proti usnesením podle věty první a druhé rozhoduje nejblíže vyšší státní zastupitelství.

(2) V řízení před soudem státní zástupce o námitce podjatosti rozhoduje jen tehdy, vztahuje-li se k výkonu dozoru nebo některému úkonu provedenému v přípravném řízení. K námitce podjatosti, která se týká jeho postupu v řízení před soudem, se státní zástupce vyjádří do protokolu a svůj další postup zváží podle toho, jak o věci soud rozhodne.

(3) Obsahuje-li podání doručené státnímu zástupci náležitě odůvodněnou námitku podjatosti policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné, postoupí ji policejnímu orgánu k vyřízení, o čemž podatele vyrozumí. Není-li námitka podjatosti odůvodněna, sdělí státní zástupce podateli, že odůvodněnou námitku podjatosti je třeba doručit přímo tomuto policejnímu orgánu.

(4) O stížnosti proti usnesení podle § 31 odst. 1 tr. ř., jímž se policejní orgán nebo osoba v něm služebně činná vyloučila z úkonů trestního řízení, nerozhoduje státní zástupce, který vykonává dozor nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, ale obdrží-li podání, jehož obsahem je taková stížnost, postoupí je neprodleně příslušnému vedoucímu policejního orgánu.

(5) Poté, co bude o stížnosti podle odstavce 4 rozhodnuto, přezkoumá státní zástupce toto rozhodnutí jen na základě žádosti podle § 157a odst. 1 tr. ř. Pokud státní zástupce po vydání usnesení podle § 31 odst. 1 tr. ř. dospěje k závěru, že je nezákonné nebo neodůvodněné, zruší je v rámci výkonu dozoru.

(6) Nebylo-li policejním orgánem vydáno usnesení dle § 31 odst. 1 tr. ř., ačkoli byly pro jeho vydání splněny zákonné podmínky, rozhodne státní zástupce o odnětí věci policejnímu orgánu,⁶⁾ nebo o tom, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná.⁷⁾

ČÁST DRUHÁ

Dozor státního zástupce nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení

Díl první

Základní ustanovení o výkonu dozoru státního zástupce v přípravném řízení

Čl.7

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce uplatňuje v průběhu přípravného řízení svá oprávnění tak, aby si s přihlédnutím k závažnosti a povaze trestní věci zajistil přehled o stavu a výsledcích přípravného řízení, aby aktivně a účinně působil na jeho průběh, zejména z hlediska jeho rychlosti i zákonnosti, a aby zároveň neprodleně odstraňoval zjištěné nedostatky. Tam, kde to přichází v úvahu, využívá informačního systému Policie České republiky pro vedení elektronického trestního řízení (dále jen „ETŘ“).

(2) V závažných věcech, zejména vazebních nebo ve věcech skutkově, důkazně či právně složitých, státní zástupce pravidelně prověřuje stav přípravného řízení, účastní se důležitých procesních úkonů, popřípadě si vyžádá protokoly o takových úkonech, a svými pokyny usměrňuje průběh přípravného řízení.

(3) Státní zástupce svou činností při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení, rozhodováním o stížnostech proti usnesením policejního orgánu, vydáváním vlastních rozhodnutí, a také návrhy podávanými soudu, přispívá k tomu, aby přípravné řízení probíhalo plynule a bez průtahů a aby si opatřil dostatek podkladů pro podání obžaloby a její řádné zastupování v řízení před soudem včetně výroku o trestu nebo o ochranném opatření, nebo pro jiné rozhodnutí o věci v přípravném řízení.

(4) Státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení dbá o to, aby postavení zúčastněné osoby (§ 42 tr. ř.) bylo přiznáno každé osobě, jejíž věc nebo část majetku byla zabrána nebo podle návrhu má být zabrána. Zástavní věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zástavním právem na věcech v přípravném řízení zajištěných,^9a) má procesní postavení zúčastněné osoby z důvodu, aby mohl soudu s odkazem na ustanovení § 41 zákona o majetku státu^9b) pro případ rozhodnutí o propadnutí či zabrání zajištěných věcí navrhnout, že za takových okolností přechází na stát i část doposud nesplacených dluhů dlužníka, váznoucí na zajištěném majetku, a že tím nezaniká zástavní právo věřitele k předmětné věci. Státní zástupce vždy jako předběžnou otázku (§ 9 odst. 1 tr. ř.) posoudí, zda určité osobě skutečně svědčí postavení zástavního věřitele. Pro takový závěr i v průběhu dalšího řízení do spisu opatřuje potřebné podklady.

(5) Zruší-li státní zástupce v rámci výkonu dozoru usnesení policejního orgánu z důvodu jeho nezákonnosti nebo neodůvodněnosti podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř., a až poté je státnímu zastupitelství doručena stížnost proti němu, o stížnosti se nerozhoduje, ale stěžovatel se vyrozumí o tom, že usnesení bylo zrušeno v rámci výkonu dozoru; je-li příslušný k rozhodnutí o stížnosti soud, státní zástupce mu stížnost se spisovým materiálem nepředkládá.

(6) Nasvědčuje-li charakter prověřované nebo vyšetřované trestné činnosti tomu, že je páchána na větším území, v místní působnosti více policejních orgánů a státních zastupitelství, zváží státní zástupce uložení pokynu policejnímu orgánu ke koordinaci činnosti s těmito policejními orgány a jejich nadřízenými složkami ke včasnému zjištění rozsahu trestné činnosti za účelem účinného výkonu dozoru věcně a místně příslušného státního zástupce, včetně případného spojení již zahájených trestních řízení.

(7) Zjistí-li státní zástupce při své činnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že mohl být spáchán jiný trestný čin, než pro který se trestní řízení vede, a zároveň nejsou splněny podmínky pro konání společného řízení, ani důvod pro bezodkladné sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení k objasnění a prověření skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (dále jen „záznam o zahájení úkonů trestního řízení“), popřípadě k provedení neodkladných a neopakovatelných úkonů v souvislosti se sepsáním takového záznamu, a k jeho prověření není dána příslušnost státního zastupitelství, u něhož státní zástupce působí, postoupí bez zbytečného odkladu takový poznatek příslušnému státnímu zastupitelství, a to včetně kopií dokumentů, z nichž podezření vyplývá.

(8) Zjistí-li státní zástupce při své činnosti skutečnosti, které zakládají důvod pro výkon působnosti státního zastupitelství na jiném než trestním úseku, učiní o tomto zjištění záznam, který předá státnímu zástupci, do jehož působnosti využití poznatku náleží, a jeho opis založí do dozorového spisu.

Čl.8

Náprava nedostatků

(1) Zjistí-li státní zástupce závažné nedostatky v postupu policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné, zejména nebyl-li v rozporu se zákonem sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, nebyly provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony v souvislosti se sepsáním takového záznamu, nebo nebylo-li včas a řádně zahájeno trestní stíhání, nejsou-li plněny pokyny státního zástupce, nebo byla-li porušena důležitá ustanovení trestního řádu, písemně tyto nedostatky vytkne zpracovateli věci, a pokud jde o velmi závažné nebo opakované nedostatky, upozorní na ně vedoucího pracovníka příslušného policejního orgánu.

(2) Nevedl-li postup podle odstavce 1 k nápravě, předloží státní zástupce dozorový spis se záznamem o zjištěných závažných nedostatcích vedoucímu státnímu zástupci, který může věc projednat s vedoucím policejního orgánu a navrhnout opatření k nápravě. O projednání se pořídí záznam, který se založí do dozorového spisu. Nevedlo-li projednání k nápravě, vedoucí státní zástupce informuje vedoucího nadřízeného policejního orgánu s požadavkem na odstranění nedostatků. O tom uvědomí nejblíže vyšší státní zastupitelství.

(3) Postupem podle odstavce 1 a 2 není dotčeno oprávnění státního zástupce v odůvodněných případech postupovat podle § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.

Čl.9

Žádosti o přezkoumání postupu

(1) Požádala-li některá z oprávněných osob o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. ř., nebo učiní-li obviněný v průběhu přípravného řízení návrh na zastavení trestního stíhání nebo návrh na jiné rozhodnutí, jímž přípravné řízení končí, státní zástupce přezkoumá postup policejního orgánu, a to zejména, zda se ve věci nevyskytují průtahy v řízení a zda je postup policejního orgánu zákonný a přiměřený všem skutkovým zjištěním a dalším okolnostem, a osobu, která žádost nebo návrh podala, vždy vyrozumí stručným přípisem o výsledku přezkoumání a o tom, jaká opatření byla učiněna k nápravě zjištěných nedostatků. Podal-li státní zástupce po doručení takové žádosti nebo návrhu ve věci obžalobu, lze vyřízení žádosti nebo návrhu učinit součástí vyrozumění o podání obžaloby.¹⁰⁾ Žádost nebo návrh doručené státnímu zástupci až po podání obžaloby, předloží státní zástupce soudu jako součást obhajoby obviněného.

(2) Přezkoumání postupu státního zástupce z podnětu žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu dle § 157a odst. 2 tr. ř. přichází v úvahu jen tehdy, koná-li vyšetřování státní zástupce.¹¹⁾

(3) Žádost o přezkoumání postupu podle odstavců 1 a 2 se ve věci, v níž je činný EPPO,^1b) bez zbytečného odkladu postoupí EPPO.

Čl.10

Prověrky a informace o stavu prověřování a vyšetřování

(1) Prověrky spisových materiálů policejního orgánu¹²⁾ provede státní zástupce zejména ve vazebních věcech a ve věcech skutkově, důkazně či právně složitých, zpravidla nejméně jedenkrát za dva měsíce, není-li stanoveno, že ji je třeba provést nejméně jedenkrát za měsíc.¹³⁾ Za prověrku se považuje i přezkoumání spisu, a to i přezkoumání spisu vedeného v ETŘ.

(2) Záznam o prověrce, který obsahuje údaje o stavu přípravného řízení, zjištěných nedostatcích a provedených opatřeních, státní zástupce založí do dozorového spisu. Považuje-li to za vhodné, zašle opis záznamu o prověrce či přezkoumání spisu, policejnímu orgánu k založení do stejnopisu trestního spisu; namísto toho lze opis zaslat i prostřednictvím ETŘ.

(3) Stav prověřování a vyšetřování státní zástupce zjišťuje rovněž na podkladě ústních informací, které vyžaduje od policejního orgánu, nebo informací zjištěných nahlédnutím do ETŘ; o jejich obsahu podle povahy věci učiní záznam do dozorového spisu.

Čl.11

Konzultant

(1) V souvislosti s přibráním konzultanta v přípravném řízení¹⁴⁾ státní zástupce vychází z toho, že smyslem činnosti konzultanta je poskytnout pomoc orgánu činnému v trestním řízení v závažných a skutkově složitých věcech, zejména v tom, aby se z hlediska odborných znalostí náležitě orientoval ve skutkových okolnostech a mohl zaměřit dokazování správným směrem. Samotná činnost konzultanta ani její výsledek nemůže sloužit jako důkaz. Konzultant nemůže být později v téže věci přibrán jako znalec¹⁵⁾ ani od něj nelze vyžádat odborné vyjádření.¹⁶⁾

(2) V úředním záznamu státního zástupce o přibrání konzultanta se uvede důvod přibrání, jeho jméno, pracovní zařazení a obor speciálních znalostí. Za činnost konzultanta náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci; odměna nenáleží konzultantovi, který poskytuje odbornou pomoc v pracovněprávním vztahu ke správnímu úřadu, jinému orgánu, vědecké nebo výzkumné instituci, odměnu lze konzultantovi přiměřeně zkrátit nebo ji vůbec neposkytnout.¹⁷⁾

Čl.12

Pokyny k postupu v konkrétní věci a pokyny a souhlasy k vydání usnesení

(1) Pokyny policejnímu orgánu k postupu v konkrétní věci musí být jasné, srozumitelné a dostatečně konkrétní. Ke splnění pokynu státní zástupce vždy stanoví přesnou lhůtu odpovídající náročnosti úkonu, jehož se pokyn týká, a dalším okolnostem.

(2) Pokyn policejnímu orgánu k postupu v konkrétní věci lze uložit i prostřednictvím ETŘ. Takový pokyn se založí do dozorového spisu; jinou formou se již policejnímu orgánu nezasílá.

(3) Pokyn či souhlas státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení¹⁸⁾ musí mít písemnou formu, musí být dán zcela jednoznačně, jeho součástí musí být vždy i pokyn k založení do originálu spisového materiálu. Za souhlas se nepovažuje vzetí na vědomí zamýšleného postupu policejního orgánu.

(4) Je-li důvodem k vydání pokynu státního zástupce policejnímu orgánu k vydání usnesení pokyn nejblíže vyššího státního zastupitelství podle § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství, o stížnosti proti usnesení policejního orgánu rozhoduje jiný státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství, než byl ten, který vydal pokyn v rámci výkonu dohledu; vydal-li pokyn vedoucí státní zástupce tohoto nejblíže vyššího státního zastupitelství, rozhoduje o stížnosti jiné nejblíže vyšší státní zastupitelství, jehož příslušnost se určí podle ustanovení o odnětí a přikázání věci.⁹⁾

Díl druhý

Postup před zahájením trestního stíhání

Čl.13

Obecné ustanovení o prověřování

(1) Státní zástupce neprovádí prověřování, v potřebném rozsahu však objasní povahu podání, jež jsou svým obsahem podnětem k zahájení trestního řízení, avšak na jejich základě nelze sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, neboť neobsahují skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

(2) Trestní oznámení je podání, na jehož základě lze bezprostředně, popřípadě po jeho doplnění, sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, neboť obsahuje skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin. Za trestní oznámení se podání nepovažuje, pokud z něj zjevně vyplývá (případně je tato skutečnost státnímu zástupci známa jinak), že ve věci již byl na základě podání stejného podatele sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, nebo že takové podání již bylo vyřízeno s konečnou platností.

(3) Není-li trestní oznámení podatelem podepsáno elektronicky podle jiného právního předpisu (§ 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce), nebo nebylo-li učiněno prostřednictvím datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, státní zástupce podatele vyzve k odstranění uvedeného nedostatku a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Nedojde-li ve stanovené lhůtě k nápravě a podání není možno posoudit jako jiný podnět (odstavec 8), podání se bez dalšího opatření založí.

(4) Trestním oznámením není zejména

a) podání, na jehož základě nelze sepsat záznam o zahájení úkonů trestního řízení, neboť ani po případném doplnění neobsahuje skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, a za stejných podmínek i

b) řádný opravný prostředek podle trestního řádu,

c) mimořádný opravný prostředek podle trestního řádu nebo podněty k jejich uplatnění, tedy k podání stížnosti pro porušení zákona nebo k podání návrhu na obnovu řízení,

d) podnět k postupu nejvyššího státního zástupce podle § 174a tr. ř., podněty k uplatnění oprávnění nejvyššího státního zástupce podle § 12 odst. 3 zákona o státním zastupitelství vykonat kontrolu skončené věci, nebo podnět k postupu podle § 66 odst. 2 soudního řádu správního,

e) stížnost na průtahy při plnění úkolů státního zastupitelství nebo na nevhodné chování státních zástupců a ostatních zaměstnanců státního zastupitelství (§ 16b odst. 1 zákona o státním zastupitelství), jakož i žádost o přezkoumání vyřízení takové stížnosti (§ 16b odst. 5 zákona o státním zastupitelství),

f) podání, jež je podnětem k výkonu dohledu (pokyn obecné povahy č. 1/2017, o výkonu dohledu),

g) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem státního zástupce v mimotrestní oblasti působnosti,

h) podání dožadující se provedení opatření státního zastupitelství vykonávajícího dozor v místech, kde je omezována osobní svoboda [§ 4 odst. 1 písm. b) zákona o státním zastupitelství a ustanovení zvláštních zákonů upravujících výkon dozoru nad zachováváním právních předpisů v těchto místech], jakož i státního zastupitelství, jež nad jeho postupem vykonává dohled,

i) podání k výkonu další mimotrestní působnosti státního zastupitelství (podněty k podání návrhu na zahájení občanského soudního řízení nebo ke vstupu do již zahájeného mimotrestního soudního řízení),

j) žádost o odstranění průtahů v řízení nebo závad v postupu policejního orgánu (§ 157a odst. 1 tr. ř.) nebo státního zástupce (§ 157 odst. 2 tr. ř.),

k) podání směřující proti svědkům, znalcům, tlumočníkům a osobám, které podaly odborné vyjádření, pro obsah podaných vysvětlení, výpovědí, odborných vyjádření, znaleckých posudků a tlumočnických úkonů, aniž by z nich vyplývaly konkrétní skutečnosti odůvodňující podezření z trestné činnosti,

l) podání, jímž se podatel domáhá nároků, jež by mohl uplatnit nebo již bezvýsledně uplatnil v občanském soudním řízení nebo jiném řízení,

m) podněty či jiné informace činěné orgány veřejné moci nebo jinými veřejnými institucemi v souladu s jejich oprávněními nebo povinnostmi podle zvláštních právních předpisů,¹⁹⁾ nebo

n) podání vyjadřující nespokojenost oznamovatele s postupem či rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu, než je uveden shora.

(5) Jiné podání než trestní oznámení [odstavec 4 písm. b) až n)] příslušný státní zástupce vyřídí způsobem uvedeným v příslušných ustanoveních trestního řádu nebo jiných právních předpisů. Podání uvedené v odstavci 4 písm. a) se bez dalšího opatření založí a podatel se o tom vyrozumí ve lhůtě dvou měsíců od doručení podání s poučením podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

(6) Podání, z jehož obsahu nevyplývá věcná a místní příslušnost státního zastupitelství, neboť zjevně nesouvisí s činností státního zastupitelství, a nevyplývá z něj ani příslušnost jiného orgánu veřejné moci, vyřídí státní zastupitelství, jemuž bylo takové podání doručeno.

(7) Lze-li jiné podání doručené státnímu zastupitelství (odstavec 4 a 5) posoudit též jako trestní oznámení, státní zástupce podání v této části vyřídí způsobem uvedeným v čl. 15.

(8) Poznatky státního zastupitelství z jiných trestních věcí či z jiných úseků jeho činnosti, z médií, ze sociálních sítí apod. mohou sloužit jako podnět k zahájení trestního řízení, pokud lze na jejich podkladě učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu (§ 59 odst. 3 část předposlední věty před středníkem tr. ř.).

Čl.14

Přijímání a vyřizování podání

(1) Podání se vždy posuzuje pouze podle svého obsahu.²⁰⁾ Podání, jejichž podatel není znám a nelze žádným způsobem zjistit jeho totožnost, a z nichž nelze učinit závěr o důvodném podezření ze spáchání trestného činu, se bez dalšího opatření založí. Podání se založí bez opatření i tehdy, jde-li o další opakované podání stejného podatele, které neobsahuje nové skutečnosti, a nejde-li o podnět k výkonu dohledu, nebo jiná podání uvedená v čl. 13 odst. 4, nebo jde o podání, jež je zasíláno různým orgánům činným v trestním řízení, je-li zřejmé, že podání již bylo doručeno orgánu činnému v trestním řízení věcně a místně příslušnému, který činí odpovídající opatření.

(2) Státní zástupce přijímá ústně do protokolu podání, která se týkají působnosti státního zastupitelství, zejména trestní oznámení, opravné prostředky, žádosti o přezkoumání postupu policejního orgánu, podněty k výkonu dohledu a jiná podání týkající se trestního řízení, včetně žádostí o přezkoumání, zda policejní orgán řádně a včas zahajuje trestní řízení. Nejde-li o taková podání, státní zástupce podání do protokolu nepřijme, podateli vždy stručně a jasně odůvodní svůj postup, vyrozumí ho podle § 16a odst. 4 zákona o státním zastupitelství a poučí ho podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství. Poté o tom sepíše státní zástupce úřední záznam. Ústně do protokolu nelze podat dovolání.

(3) Je-li státnímu zastupitelství doručeno podání, k jehož vyřízení, popřípadě k vyřízení jeho části není příslušné, nejde-li o případ uvedený v čl. 13 odst. 6, postoupí je státní zástupce tohoto státního zastupitelství neprodleně příslušnému státnímu zastupitelství, popř. tak učiní v části podání, o čemž podatele vyrozumí ve lhůtě jednoho měsíce od doručení, jde-li o trestní oznámení, a pokud podatel požádal o vyrozumění podle § 158 odst. 2 tr. ř., nebo ve lhůtě 2 měsíců u ostatních podání. Nejde-li o trestní oznámení, podatele vždy poučí podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

(4) Má-li státní zástupce za to, že k vyřízení podání je nebo může být příslušný EPPO, bez zbytečného odkladu podání postoupí EPPO (§ 16a odst. 3 zákona o státním zastupitelství); do sdělení o postoupení věci zahrne oznámení podle čl. 1 odst. 10, pokud jsou pro to naplněny důvody podle čl. 1 odst. 10. Je-li ve věci třeba provést naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného prověřování nebo vyšetřování, postupuje se podle čl. 1 odst. 8 věty druhé a odst. 9.

(5) Není-li vyřízení podání v působnosti státního zastupitelství, státní zástupce postupuje podle § 16a odst. 4 zákona o státním zastupitelství. Podatele je nutno poučit podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

(6) Pokud státní zástupce přijímá ústní trestní oznámení (§ 55 odst. 1 tr. ř.), poučí podatele o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje,²¹⁾ o právu na pomoc advokáta, popřípadě o nutnosti souhlasu poškozeného, a výslech oznamovatele provede v souladu s ustanovením § 59 odst. 4 tr. ř.

(7) Je-li oznamovatel též obětí oznamovaného činu, státní zástupce mu potvrdí přijetí trestního oznámení a poučí jej písemně i s ústním vysvětlením takového poučení i o právech oběti,²²⁾ bez ohledu na to, zda se ve věci jedná o důvodné podezření ze spáchání trestného činu a zda již byl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení nebo byly provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony, nevyjde-li již v této době najevo opak, nebo nejde-li zcela zjevně o zneužití postavení oběti podle zákona o obětech trestných činů.²³⁾ Poučí jej obdobně i o tom, na které subjekty zapsané v registru poskytovatelů pomoci obětem trestných činů se může obrátit s žádostí o odbornou pomoc a za jakých podmínek má právo na poskytnutí bezplatné odborné pomoci, a předá mu kontakty na tyto subjekty, dále jej poučí, za jakých podmínek má právo na přijetí opatření k zajištění bezpečí podle jiného právního předpisu, a u kterého konkrétního orgánu získá další informace o věci.²⁴⁾

(8) Při postupu podle odstavce 6 je státní zástupce povinen respektovat osobnost a důstojnost oběti, přistupovat k oběti zdvořile a šetrně a podle možností jí vycházet vstříc. Vůči oběti postupuje s přihlédnutím k jejímu věku, zdravotnímu stavu včetně psychického stavu, její rozumové vyspělosti a kulturní identitě tak, aby nedocházelo k prohlubování újmy způsobené oběti trestným činem nebo k druhotné újmě.²⁵⁾

(9) Podání, jímž se podatel domáhá přezkoumání postupu policejního orgánu ve věci, v níž dosud nebyl sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, a v níž jsou prošetřovány skutečnosti, které podle podatele nasvědčují spáchání trestného činu, se považuje za podnět k využití oprávnění státního zástupce podle § 157 odst. 2 písm. a) tr. ř. V takovém případě státní zástupce přezkoumá postup policejního orgánu, a to zejména z hlediska, zda ve věci neměl být sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení, popř. zda neměly být provedeny neodkladné nebo neopakovatelné úkony v souvislosti se sepsáním záznamu o zahájení úkonů trestního řízení; takové přezkoumání může státní zástupce vykonat i bez podnětu. O výsledku přezkoumání a případných přijatých opatřeních je třeba podatele ve lhůtě dvou měsíců od doručení podání vyrozumět.

Čl.15

Vyřizování trestních oznámení a jiných podání

(1) Je-li státnímu zástupci doručeno podání, státní zástupce příslušný k jeho vyřízení přezkoumá, zda jsou v něm uvedeny skutečnosti důvodně nasvědčující, že byl spáchán trestný čin. Pokud podání takové skutečnosti neobsahuje, a nepřichází ani v úvahu doplnění obsahu takového podání, státní zástupce v takovém případě postupuje podle čl. 13 odst. 5 věty druhé.

(2) Jestliže v podání nejsou takové skutečnosti uvedeny a přichází v úvahu jeho doplnění, příslušný státní zástupce je ve lhůtě jednoho měsíce od doručení vrátí podateli s výzvou k doplnění v jím stanovené lhůtě s poučením, jak konkrétně je třeba podání doplnit a že nebude-li takto ve lhůtě doplněno, bude bez dalšího opatření založeno. Podatele lze též vyzvat, aby se k doplnění podání dostavil osobně na státní zastupitelství a podal vysvětlení. Pokud ani po doplnění z podání nevyplývá, že jsou dány skutečnosti důvodně nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, státní zástupce o tom podatele vyrozumí s poučením podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství.

(3) Výjimečně, pokud je zřejmé, že doplnění podání postupem podle odstavce 2 přímo státním zástupcem by bylo obtížné a nemuselo by vést k objasnění jeho povahy, může státní zástupce uložit policejnímu orgánu provedení úkonů k objasnění povahy podání podle zákona o policii, zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, popř. jiného zákona upravujícího činnost policejních orgánů, podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., a stanovit mu k tomu přiměřenou lhůtu. O vyrozumění podatele o vyřízení i o poučení podle § 16a odst. 7 zákona o státním zastupitelství platí odstavec 2 poslední věty obdobně.

(4) Je-li státnímu zástupci doručeno trestní oznámení, z něhož vyplývá, že v něm jsou uvedeny skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu, postoupí je, je-li příslušný k jeho vyřízení, neprodleně příslušnému policejnímu orgánu s pokynem k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení a prověření podezření z trestné činnosti, k provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů v souvislosti se sepsáním takového záznamu, popřípadě přímo s pokynem k zahájení trestního stíhání, jsou-li pro to splněny zákonem stanovené podmínky a nepřichází-li v úvahu postup podle § 159b nebo § 159c tr. ř. O tomto postupu podatele, který o to v souladu s § 158 odst. 2 tr. ř. požádal, vyrozumí ve lhůtě jednoho měsíce od doručení trestního oznámení.

(5) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, státní zástupce, a to i v případě, má-li za to, že není příslušný k vyřízení trestního oznámení, je povinen provést veškerá opatření, která nesnesou odkladu, včetně provedení či zajištění provedení neodkladných či neopakovatelných úkonů, vydání rozhodnutí či podání návrhů na jejich vydání, jež činí státní zástupce podle trestního řádu při zajištění osob a věcí a při použití operativně pátracích prostředků, aby nedošlo ke zmaření účelu trestního řízení. Návrhy na vydání rozhodnutí podává státní zástupce příslušnému soudci (čl. 28 odst. 3).

(6) Směřuje-li trestní oznámení proti postupu policejního orgánu nebo osoby v něm služebně činné v prověřování nebo vyšetřování a údaje v něm uvedené souvisejí s obhajobou obviněného a jejich prověření je důležité pro objasnění věci, činí úkony nezbytné k jejich prověření dozorový státní zástupce, který o tom vždy informuje státního zástupce uvedeného v § 10 odst. 1 jednacího řádu. Přitom je oprávněn²⁶⁾ vyžádat šetření kontrolních útvarů policie či Generální inspekce bezpečnostních sborů.²⁷⁾ Je-li k trestnímu stíhání nebo k odložení²⁸⁾ nebo odevzdání věci,²⁹⁾ jež vyplynuly z šetření i z dalších zjištění, příslušný státní zástupce jiného státního zastupitelství, postoupí mu opis podstatné části spisového materiálu.

(7) Pokud se trestní oznámení týká poslance nebo senátora Parlamentu České republiky, soudce Ústavního soudu nebo soudce a jsou současně splněny podmínky pro vydání usnesení podle § 160 odst. 1 tr. ř., příslušný státní zástupce dbá na to, aby byl opatřen souhlas podle ustanovení Ústavy a jiných právních předpisů.³⁰⁾ Obdobně postupuje ohledně poslanců Evropského parlamentu.

Čl.16

Záznamy o zahájení úkonů trestního řízení

(1) Státní zástupce přezkoumá záznam o zahájení úkonů trestního řízení a protokoly o neodkladných a neopakovatelných úkonech, pokud jeho sepsání předcházely, a posoudí, zda nejsou dány důvody pro využití některého oprávnění podle § 157 odst. 2 nebo § 174 odst. 2 tr. ř.

(2) Má-li státní zástupce za to, že záznam podle odstavce 1 byl sepsán policejním orgánem, který k jeho sepsání nebyl věcně příslušný, policejnímu orgánu zpravidla uloží, aby věc byla předána neprodleně příslušnému policejnímu orgánu, pokud tak policejní orgán neučiní sám, neuplatnil-li postup podle § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř.; záznam zůstává v platnosti.

(3) Pokud záznam o zahájení úkonů trestního řízení neobsahuje náležitosti podle § 158 odst. 3 věty první tr. ř., státní zástupce upozorní na tuto skutečnost policejní orgán a je-li to třeba, uloží mu provedení opatření k nápravě, zejména doplnění, upřesnění či opravu takového záznamu, vydání pokynu k odložení podle § 159a odst. 1 až 3 a 5 tr. ř. nebo odevzdání věci jako přestupku, nebo ke kázeňskému či kárnému projednání (§ 159a odst. 1 písm. a), b) tr. ř.), anebo jiné vhodné opatření. Zrušit záznam o zahájení úkonů trestního řízení však státní zástupce může jen ve zcela výjimečných případech (např. pokud ve věci vůbec není dána působnost policejních orgánů České republiky), a jen pokud jeho sepsání nepředcházelo provedení neodkladných nebo neopakovatelných úkonů.

(4) Zjistí-li státní zástupce po přezkoumání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení, že jde o věc, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO,^1b) učiní v takové věci oznámení podle čl. 1 odst. 10. Je-li ve věci třeba provést naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného prověřování nebo vyšetřování, postupuje se podle čl. 1 odst. 8 věty druhé a odst. 9.

Čl.17

Operativně pátrací prostředky

(1) Jsou-li dány důvody k použití operativně pátracích prostředků (§ 158b až 158f tr. ř.), a nelze-li pro ohrožení účelu trestního řízení³¹⁾ rozhodnutí o jejich použití odložit na dobu, kdy věc převezme k prověřování příslušný policejní orgán, státní zástupce projedná jejich použití bezodkladně s vedoucím policejního orgánu nebo útvaru policie pověřeného prováděním operativně pátracích prostředků. V závažných případech a nejde-li o použití agenta, je státní zástupce oprávněn jim uložit²⁶⁾ použití operativně pátracích prostředků.

(2) Udělit povolení k použití operativně pátracích prostředků elektronickou poštou lze jen prostřednictvím šifrované komunikace.

(3) Provedl-li policejní orgán předstíraný převod či sledování osob a věcí z důvodu neodkladnosti bez předchozího písemného povolení státního zástupce a o povolení dodatečně požádal, státní zástupce neprodleně přezkoumá zákonnost provedeného úkonu, včetně důvodů, pro které si policejní orgán povolení nevyžádal předem.

Čl.18

Předstíraný převod

(1) Při vydání povolení k předstíranému převodu dbá státní zástupce, aby jeho provedením nebylo nepřípustným způsobem zasahováno do jednání osob, vůči nimž má být úkon použit, zejména aby nebyly podněcovány k trestné činnosti, jíž dosud nepřipravovaly, ani se o ni nepokusily.

(2) V povolení k předstíranému převodu státní zástupce uvede zejména

a) označení orgánu činného v trestním řízení, který zajistí provedení daného úkonu,

b) popis skutku nebo skutkových okolností, pro které se vede trestní řízení,

c) údaje, z nichž vyplývá důvodné podezření ze spáchání úmyslného trestného činu,

d) údaje o předstírání koupě, prodeje nebo jiného způsobu převodu předmětu plnění včetně převodu věci a označení některé z alternativ pod písm. a) až d) v ustanovení § 158c odst. 1 tr. ř.,

e) způsob provedení předstíraného převodu, pokud to vzhledem k jeho povaze a okolnostem případu přichází v úvahu,

f) odůvodnění předstíraného převodu, že provedením předstíraného převodu mají být získány konkrétní skutečnosti důležité pro trestní řízení, že jej je možno použít jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, a že se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon (§ 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.).

(3) Stejné náležitosti se uvedou i v dodatečně vydávaném povolení k předstíranému převodu podle § 158c odst. 3 věty druhé tr. ř.

Čl.19

Sledování osob a věcí

(1) Před vydáním písemného povolení³²⁾ ke sledování osob a věcí nebo před podáním návrhu na vydání povolení soudce ke sledování osob a věcí³³⁾ státní zástupce vždy přezkoumá, zda jsou dány důvody pro vydání takového povolení nebo podání návrhu, přičemž zejména zváží přiměřenost zásahu do ústavně chráněných práv a svobod z hlediska účelu, jehož má být tímto postupem dosaženo, jeho významu pro splnění účelu trestního řízení a závažnosti věci.

(2) V povolení ke sledování osob a věcí a v návrhu na vydání povolení soudce se uvede zejména

a) označení orgánu činného v trestním řízení, který zajistí provedení daného úkonu,

b) popis skutku nebo skutkových okolností, pro které se vede trestní řízení,

c) údaje, z nichž vyplývá důvodné podezření ze spáchání úmyslného trestného činu,

d) konkrétní způsob provádění sledování osob a věcí, pokud to vzhledem k jeho povaze a okolnostem případu přichází v úvahu,

e) skutečnost, že při sledování budou pořizovány zvukové, obrazové nebo jiné záznamy, vydává-li se povolení ke sledování osob a věcí, nebo skutečnost, že sledováním bude zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, a v jakém rozsahu, podává-li se žádost soudci,

f) doba provádění sledování osob a věcí,

g) odůvodnění povolení nebo žádosti, obsahující údaje o tom, že sledováním osob a věcí mají být získány konkrétní skutečností důležité pro trestní řízení, že je možno je provádět jen tehdy, nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, a že se jedná o neodkladný nebo neopakovatelný úkon (§ 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.).

(3) Prodlužuje-li státní zástupce dobu povoleného sledování osob a věcí, je povinen vyhodnotit dosavadní výsledky sledování z hlediska účelu, kterého má být tímto úkonem dosaženo, a za podmínek uvedených v odstavci 1 prodlouží dobu sledování jen v rozsahu nezbytně nutném; pro náležitosti povolení platí odstavec 2 obdobně. Přitom dbá, aby prodloužení sledování bylo opodstatněno konkrétními důvody, zejména tím, jaké skutečnosti nebo důkazy mají být tímto úkonem zjištěny.

(4) Obdobně podle odstavce 2 a 3 státní zástupce postupuje, podává-li návrh na prodloužení doby sledování osob a věcí soudci.³⁴⁾

Čl.20

Použití agenta

(1) Na základě odůvodněného podnětu policejního orgánu nebo dospěje-li státní zástupce k závěru, že má být použit agent,³⁵⁾ projedná jeho použití s vrchním státním zastupitelstvím, nebo navrhne jeho použití vrchnímu státnímu zastupitelství,³⁶⁾ a policejní orgán o takovém postupu informuje. Má-li být jako agent použit policista cizího státu,³⁷⁾ postupuje státní zástupce podle ustanovení zvláštního pokynu obecné povahy.³⁸⁾

(2) Návrh státního zástupce vrchního státního zastupitelství na vydání povolení soudce vrchního soudu k použití agenta a návrh na prodloužení doby použití agenta obsahuje zejména

a) údaje o agentovi umožňující jeho identifikaci,

b) popis skutku nebo skutkových okolností, pro které se vede trestní řízení,

c) údaje, z nichž vyplývá, že je vedeno trestní řízení pro trestný čin uvedený v § 158e odst. 1 tr. ř.,

d) účel použití agenta,

e) doba, po kterou bude agent použit, včetně zdůvodnění její navrhované délky,

f) odůvodnění; čl. 18 odst. 2 písm. f) a čl. 19 odst. 2 písm. g) se použijí přiměřeně,

g) v případě návrhu na povolení prodloužení doby použití agenta vyhodnocení dosavadní činnosti agenta.

(3) Posuzování činnosti agenta³⁹⁾ zahrnuje i prověření, zda agent při své činnosti volí prostředky, které jsou způsobilé ke splnění jeho služebního úkolu a jimiž není jiným osobám způsobována újma na jejich právech. Státní zástupce vrchního státního zastupitelství o výsledku použití agenta informuje dozorového státního zástupce a dohodne s ním další postup. Při podání této informace musí být zajištěna ochrana utajovaných informací.⁴⁰⁾ Záznam o výsledku použití agenta⁴¹⁾ se do trestního spisu založí jen, vedla-li činnost agenta ke zjištění skutečností důležitých pro trestní řízení a záznam má být použit jako důkaz.⁴²⁾

Čl.21

Postup při provádění výslechů svědků před zahájením trestního stíhání

(1) Státní zástupce dbá, aby výslech svědků ve formě protokolu byl v prověřování prováděn jen za podmínky, jde-li o

a) neodkladný nebo neopakovatelný úkon,⁴³⁾ nebo

b) výslech osoby mladší než osmnáct let,⁴⁴⁾

c) výslech osoby, o jejíž schopnosti správně a úplně vnímat, zapamatovat si nebo reprodukovat jsou s ohledem na její psychický stav pochybnosti,

d) výslech osoby, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že na svědka by mohl být pro jeho výpověď vyvíjen nátlak,

e) výslech poškozeného a svědků, hrozí-li z jiného důvodu, že bude ovlivněna jejich výpověď nebo schopnost zapamatovat si rozhodné skutečnosti nebo je reprodukovat, lze-li v případech výslechu osob, nejde-li o neodkladný či neopakovatelný úkon, předpokládat, že prověřování bude trvat delší dobu.⁴⁵⁾

(2) Státní zástupce zvažuje podmínky, za nichž přichází v úvahu v hlavním líčení přečíst protokol o výpovědi svědka, nebo za nichž lze protokol o takovém výslechu pouze předestřít k vysvětlení rozporů, a to z hlediska jeho použitelnosti jako důkazu v řízení před soudem, za účelem vyhodnocení, zda by výslechy svědků neměly být opakovány ve vyšetřování, aby byla jejich důkazní hodnota zachována.⁴⁶⁾

(3) Je-li třeba provést výslech svědka nebo rekognici jako neodkladný či neopakovatelný úkon za účasti soudce,⁴⁷⁾ státní zástupce podá u příslušného soudu neprodleně návrh na jeho provedení,⁴⁸⁾ v němž uvede, jaký úkon bude proveden, v jaké věci, s jakými osobami, kdy a kde přesně bude proveden, včetně kontaktu na policejní orgán, který bude úkon provádět, a z jakých důvodů mají být výslech nebo rekognice provedeny za účasti soudce jako úkon neodkladný či neopakovatelný; v případě rekognice podle fotografií se uvede, proč nelze provést rekognici in natura. Čas a místo provedení úkonu musí být stanoveny tak, aby nedošlo ke zmaření účelu tohoto úkonu pro trestní řízení, a to zpravidla po předchozím projednání se soudcem a prostřednictvím policejního orgánu, který bude úkon provádět. Jestliže soudce nevyžaduje, aby byl návrh na provedení takového úkonu učiněn písemně, zajistí státní zástupce, aby skutečnost, že návrh byl učiněn, byla poznamenána v protokolu o úkonu, včetně uvedení skutečností, na jejichž základě je úkon neodkladným nebo neopakovatelným.⁴⁹⁾ Úkonu za účasti soudce se státní zástupce zpravidla zúčastní.

Čl.22

Rozhodnutí o skončení prověřování a jeho přezkoumávání

(1) Prověřování se vede v rozsahu nezbytném pro náležité objasnění věci, a nelze jej skončit dříve, než orgánům činným v trestním řízení budou k dispozici výsledky všech provedených úkonů, zejména pokud nebudou vypracovány vyžádané znalecké posudky nebo vyžádaná odborná vyjádření.

(2) Byla-li v prověřování vyžádána právní pomoc v rámci mezinárodní justiční spolupráce v trestních věcech, a to i vydáním evropského vyšetřovacího příkazu, která dosud nebyla poskytnuta, ani dožádaný stát nesdělil, že požadovanou právní pomoc neposkytne, případně neodmítl výkon evropského vyšetřovacího příkazu, či jeho výkon neodložil, je možné prověřování skončit odložením nebo odevzdáním věci pouze tehdy, jestliže byla žádost o právní pomoc bezvýsledně urgována, a to popřípadě v odůvodněných případech i ve spolupráci s Eurojustem, a lze-li mít důvodně za to, že na ni již nebude dožádanou stranou reagováno; to neplatí, byla-li žádost o právní pomoc vzata zpět nebo byl-li evropský vyšetřovací příkaz odvolán.

(3) Byl-li státním zástupcem vydán předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé,⁵⁰⁾ nelze prověřování skončit do doby zadržení podezřelého nebo do odvolání souhlasu se zadržením, případně do doby, kdy policejní orgán od zadržení osoby upustí a zdůvodní takový postup ve spisovém materiálu. Státní zástupce nejméně jednou za tři měsíce, buď v rámci přezkoumání spisu, či dotazy na policejní orgán zjišťuje, zda je po podezřelém dostatečně pátráno a vyhodnocuje, zda nejsou dány důvody pro zahájení trestního stíhání a případné konání řízení proti uprchlému či podání návrhu soudu na vydání příkazu k zadržení takové osoby.

(4) Jestliže po vyhotovení usnesení o zahájení trestního stíhání policejním orgánem osoba, která má být obviněna, zemřela nebo byla prohlášena za mrtvého, věc se usnesením odloží podle § 159a odst. 2 tr. ř. s přihlédnutím k § 11 odst. 1 písm. e) tr. ř., v případě, že usnesení o zahájení trestního stíhání nebylo této osobě dosud doručeno.

(5) Domáhá-li se osoba, které se usnesení o odložení věci přímo týká, přezkoumání rozhodnutí státního zástupce, kterým byla stížnost proti usnesení o odložení věci⁵¹⁾ zamítnuta, přezkoumá toto rozhodnutí státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství. Shledá-li tento státní zástupce, že ve věci byl porušen zákon, dá pokyn⁵²⁾ k pokračování prověřování a podatele o tom vyrozumí. V takovém případě může být součástí pokynu i pokyn k zahájení trestního stíhání, o čemž se však podatel nevyrozumívá. Jinak podání odloží a o výsledku přezkoumání podatele vyrozumí s poučením, že budou-li podány shodné podněty, nebudou již přezkoumávány a podatel o tom nebude vyrozumíván.⁵³⁾

(6) Dojde-li státnímu zastupitelství opakovaný podnět k přezkoumání odložení věci podle odstavce 5, který obsahuje nové podstatné skutečnosti, státní zástupce předá věc policejnímu orgánu a podatele o učiněném opatření vyrozumí.

(7) Zruší-li státní zástupce opatření policejního orgánu o odevzdání věci příslušnému orgánu k projednání přestupku, nebo opatření policejního orgánu o odevzdání věci jinému orgánu ke kázeňskému nebo kárnému projednání, o zrušení opatření neprodleně vyrozumí orgán, kterému byla věc odevzdána, a požádá ho o vrácení spisových materiálů policejnímu orgánu.

Díl třetí

Ochrana svědka

Čl.23

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že svědku či osobě podávající vysvětlení⁵⁴⁾ nebo osobě jim blízké zřejmě hrozí vážné nebezpečí, státní zástupce dbá, aby policejní orgán neprodleně přikročil k utajení totožnosti i podoby svědka⁵⁵⁾ či osoby podávající vysvětlení, anebo k poskytnutí zvláštní ochrany a pomoci těmto osobám podle odstavce 2.⁵⁶⁾

(2) Vyžadují-li to zjištěné okolnosti, státní zástupce zpravidla po konzultaci s policejním orgánem navrhne, aby ohrožené osobě ⁵⁷⁾ byla poskytnuta ochrana podle zákona o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Ohroženou osobou může být osoba, která podala nebo má podat vysvětlení, svědeckou výpověď nebo vypovídala či má vypovídat jako obviněný anebo jinak pomáhala nebo má pomoci podle ustanovení trestního řádu k dosažení účelu trestního řízení, nebo je znalcem nebo tlumočníkem anebo obhájcem, pokud obviněný, kterého jako obhájce zastupuje, vypovídal nebo má vypovídat, aby pomohl k dosažení účelu trestního řízení, anebo je osobou blízkou těmto osobám. Návrh adresovaný ministru vnitra prostřednictvím ministra spravedlnosti musí obsahovat jméno a příjmení osoby, popis skutku, jeho právní posouzení a odůvodnění návrhu. Dále se uvede, která opatření mají být u chráněné osoby uplatněna.⁵⁸⁾

(3) Státní zástupce dbá o to, aby svědku, osobě podávající vysvětlení nebo jiné osobě zúčastněné na trestním řízení, kterým zřejmě hrozí újma na zdraví nebo jiné vážné nebezpečí, avšak nelze jim poskytnout zvláštní ochranu osob,⁵⁶⁾ jakož i osobě blízké takovým osobám, byla po nezbytnou dobu a se souhlasem dotčených osob poskytnuta alespoň krátkodobá ochrana podle zákona o policii, tj. fyzická ochrana, dočasná změna pobytu osoby, použití zabezpečovací techniky, poradensko-preventivní činnost.⁵⁹⁾ Je-li toho třeba, uloží policejnímu orgánu pokynem podle § 157 odst. 2 věty první tr. ř., aby poskytnutí krátkodobé ochrany projednal s útvarem příslušným k jejímu zajišťování a o výsledku projednání jej informoval.

(4) Považuje-li státní zástupce za dostatečné opatření utajení podoby a totožnosti svědka, ⁵⁵⁾ dbá, aby policejní orgán

a) poučil o možnosti takového postupu osobu podávající vysvětlení,⁶⁰⁾ a požádá-li tato osoba o utajení totožnosti, poznamenal v úředním záznamu důvody, pro které požaduje utajení totožnosti; v řízení dále vedl údaje o totožnosti této osoby i o dalších skutečnostech, z nichž je možné totožnost zjistit, odděleně až do doby, než bude rozhodnuto, zda bude vyslechnuta jako svědek a zda bude vypovídat pod utajenou totožností,

b) svědka nebo osobu podávající vysvětlení předvolal zásadně osobně nebo prostřednictvím jiné osoby služebně činné v policejním orgánu a v souvislosti s předvoláním této osobě navrhl způsob zajištění jejího utajení,

c) při sdělování obhájci o provedení výslechu takového svědka neuvedl údaje, z nichž by mohl zjistit totožnost svědka,⁶¹⁾

d) předvolání svědka nebo osoby podávající vysvětlení provedl v potřebném předstihu, aby je bylo možno náležitě poučit,⁶²⁾

e) zabezpečil příchod svědka k výslechu i jeho odchod tak, aby se nemohl setkat s obviněným, obhájcem či jinými osobami, které by mohly totožnost svědka odhalit,

f) zajistil, že obhájci bude znemožněno zjistit totožnost svědka,⁶³⁾

g) bude-li provádět výslech svědka bez možnosti náležité přípravy, vyhotovil protokol o výslechu svědka se smyšleným jménem a úvodní část protokolu o výslechu svědka vložil do spisu nebo obálky, jež budou vedeny odděleně od trestního spisu,

h) vznikne-li důvod k utajení podoby a totožnosti svědka až v průběhu jeho výslechu za přítomnosti obhájce, vyžádal neprodleně od obhájce vyjádření, zda obviněnému nebo jiné osobě sdělil totožnost svědka; jestliže se tak dosud nestalo, po skončení výslechu zabezpečil odchod svědka bez možnosti setkání s obviněným, obhájcem a dalšími osobami, a obhájce poučil o přístupu k utajovaným informacím,⁶⁴⁾ nejde-li o případ, kdy poučení není třeba,⁶⁵⁾

i) neshledal-li důvody k utajení podoby a totožnosti svědka,⁵⁵⁾ neprodleně mu předložil příslušný spisový materiál a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, odložil výslech svědka do doby, než státní zástupce rozhodne; hrozí-li nebezpečí z prodlení, postupoval tak, že totožnost svědka zůstane zatím utajena,⁶⁶⁾

j) v odůvodněných případech utajil totožnost a podobu svědka dodatečně, jestliže obviněný ani obhájce nebyli dosud seznámeni s totožností svědka nebo obhájce učiní vyjádření, že obviněnému nebo jiné osobě nesdělil totožnost svědka, nebo utajil pouze některé osobní údaje svědka (místo pobytu) anebo totožnost svědka utajil pouze ve vztahu k některým z obviněných,

k) ve vhodných případech provedl výslech svědka prostřednictvím videokonference.

(5) Vyžádá-li si státní zástupce spis nebo obálku obsahující údaje o skutečné totožnosti svědka, nakládá se s nimi podle zvláštního právního předpisu.⁶⁷⁾

Díl čtvrtý

Přezkoumání usnesení o zahájení trestního stíhání

Čl.24

(1) Státní zástupce po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání neprodleně přezkoumá, zda

a) usnesení je zákonné⁶⁸⁾ a bylo vydáno příslušným policejním orgánem; je-li dána příslušnost vyšetřujícího státního zástupce (§ 10 odst. 2 jednacího řádu), postoupí neprodleně věc tomuto státnímu zástupci, jde-li o věc, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO,^1b) učiní v takové věci neprodleně oznámení podle čl. 1 odst. 10. Podle povahy věci a okolností případu provede naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného vyšetřování (čl. 1 odst. 8 věta druhá a odst. 9),

b) trestní stíhání obviněného je přípustné,⁶⁹⁾

c) usnesení bylo doručeno státnímu zástupci ve lhůtě 48 hodin, za tím účelem si zpravidla vyžádá spisový materiál, popřípadě k tomu využije ETŘ.

(2) V průběhu vyšetřování dále státní zástupce přezkoumá, zda

a) policejní orgán pořídil překlad usnesení o zahájení trestního stíhání nebo jeho části a obviněnému jej doručil, je-li to nutné,⁷⁰⁾

b) usnesení bylo doručeno poškozenému, jsou-li jeho pobyt nebo sídlo známé a výslovně o to požádal,

c) usnesení o zahájení trestního stíhání bylo v případech uvedených v § 160 odst. 2 předposlední a poslední věty tr. ř. doručeno u advokáta ministru spravedlnosti a předsedovi České advokátní komory, u příslušníka Policie České republiky, příslušníka Vězeňské služby České republiky anebo celníka nebo zaměstnance České republiky, zařazeného k výkonu práce v Policii České republiky, Vězeňské službě České republiky anebo v Celní správě České republiky řediteli příslušného bezpečnostního sboru,

d) usnesení o zahájení trestního stíhání státního zaměstnance pro úmyslný trestný čin nebo trestný čin proti pořádku ve věcech veřejných z nedbalosti policejní orgán vyrozuměl příslušný služební orgán.⁷¹⁾

(3) Jde-li o usnesení o zahájení trestního stíhání proti právnické osobě,⁷²⁾ přezkoumá státní zástupce též zejména, že

a) existuje důvodné podezření, že čin byl spáchán určitou právnickou osobou,

b) jde o trestný čin obsažený ve výčtu trestných činů, které mohou být přičítány právnickým osobám,⁷³⁾ je-li zároveň dána časová působnost zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim,

c) jsou dány podmínky pro obvinění právnické osoby co do důvodů zakládajících její trestní odpovědnost, i co do přičitatelnosti jednání pachatele k tíži obviněné právnické osoby, včetně posouzení podmínek zproštění právnické osoby trestní odpovědnosti.⁷⁴⁾

(4) Státní zástupce v průběhu vyšetřování dále přezkoumá, zda policejní orgán o zahájení trestního stíhání proti právnické osobě vyrozuměl příslušný orgán veřejné moci nebo osobu, které podle jiných právních předpisů vedou obchodní rejstřík nebo jiný zákonem určený rejstřík, registr nebo evidenci, orgán udělující licenci nebo povolení k činnosti této právnické osobě a orgán odpovědný za dozor nad takovou právnickou osobou.⁷⁵⁾

(5) V případě trestního stíhání právnické osoby, jde-li o věc, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO, státní zástupce postupuje obdobně jako u trestního stíhání fyzické osoby [čl. 24 odst. 1 písm. a)].

(6) Byla-li proti usnesení o zahájení trestního stíhání podána stížnost, přezkoumá státní zástupce usnesení i obsah spisového materiálu a o stížnosti rozhodne s přihlédnutím k rozsahu spisového materiálu, který je nutno přezkoumat, bez zbytečných průtahů,⁷⁶⁾ a to i v případě, že stížnost neobsahuje odůvodnění; v rámci rozhodnutí se státní zástupce vypořádá se všemi námitkami obhajoby. Přitom dbá o to, aby byly i v době do rozhodnutí o stížnosti prováděny vyšetřovací úkony; to neplatí, je-li zřejmé, že usnesení o zahájení trestního stíhání bude zrušeno, na což v odůvodněných případech státní zástupce včas policejní orgán upozorní tak, aby nebyly prováděny naplánované vyšetřovací úkony. Pokud stížnost neobsahuje odůvodnění, avšak o jeho doplnění je policejní orgán nebo státní zástupce informován, vyčká státní zástupce s rozhodnutím o stížnosti do doby jeho doručení, pokud však odůvodnění není v avizované lhůtě doručeno, případně je avizovaná lhůta nepřiměřeně dlouhá, uloží státní zástupce policejnímu orgánu, pokud tak neučiní sám, aby neprodleně vyrozuměl obhájce obviněného, popřípadě obviněného, že pokud ve lhůtě, kterou státní zástupce zároveň stanoví, nebude odůvodnění stížnosti státnímu zástupci doručeno, rozhodne o stížnosti bez něj, a o tomto postupu učiní záznam do spisu. Pokud státní zástupce před rozhodováním o stížnosti zjistí, že jde o věc, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO,^1b) o stížnosti nerozhoduje a věc oznámí EPPO podle čl. 1 odst. 10.

(7) Pokud se usnesení o zahájení trestního stíhání nepodařilo doručit osobě, která má být obviněna a nepřichází v úvahu konání řízení proti uprchlému, státní zástupce v rámci prověrek spisu, a to i dotazy na policejní orgán, ověřuje, zda je po podezřelém ze spáchání trestného činu dostatečně pátráno, nebo co brání doručení usnesení, a zda nejsou dány důvody pro konání řízení proti uprchlému,⁷⁷⁾ či pro podání návrhu na vydání příkazu k zadržení podezřelého,⁷⁸⁾ případně na vydání evropského zatýkacího rozkazu nebo vyžádání osoby z ciziny.

Díl pátý

Předchozí souhlas k postupu policejního orgánu a další oprávnění státního zástupce

Čl.25

(1) K vydání předchozího souhlasu policejnímu orgánu přistoupí státní zástupce na základě znalosti skutkového stavu a je-li to možné po přezkoumání spisového materiálu, byť i prostřednictvím ETŘ. Pokud při udělení předchozího souhlasu státní zástupce spis nepřezkoumal, ověří při nejbližším přezkoumání či prověrce spisu, zda skutečnosti uvedené v žádosti o předchozí souhlas odpovídaly dosavadním skutkovým zjištěním a zda úkon, k němuž byl dán souhlas, byl proveden v souladu se zákonem.

(2) Státní zástupce při přezkoumávání úkonů, které byly provedeny bez jeho předchozího souhlasu, přezkoumá, proč věc nesnesla odkladu a zda skutečně nebylo možno souhlasu dosáhnout. Zjistí-li závady, písemně na ně upozorní příslušného nadřízeného policejního orgánu, popřípadě přetrvávají-li závady i nadále nebo jde-li o velmi závažné pochybení, i prostřednictvím vedoucího státního zástupce (čl. 8), a učiní další neodkladná opatření, zejména zruší rozhodnutí bezdůvodně vydané bez jeho předchozího souhlasu a je-li to třeba, sám o věci rozhodne.

(3) Má-li státní zástupce vyslovit dodatečný souhlas k rozhodnutí policejního orgánu, musí být splněny podmínky pro provedení těchto úkonů policejním orgánem bez jeho předchozího souhlasu; dále platí, že musí být splněny podmínky k vydání souhlasu již v době provádění těchto úkonů. Jinak státní zástupce rozhodnutí policejního orgánu zruší; je-li to třeba a v souladu se zákonem, zároveň o věci sám rozhodne.

(4) O každém souhlasu, jeho odmítnutí a o výsledku přezkoumání postupu policejního orgánu učiní státní zástupce záznam do dozorového spisu.

(5) Obdobně státní zástupce postupuje při podání žádosti,⁷⁹⁾ vydání nařízení,⁸⁰⁾ pokynu, příkazu,⁸¹⁾ rozhodnutí o žádosti oprávněných osob⁸²⁾ a vyslovení souhlasu.⁸³⁾

Čl.26

Účast státního zástupce na některých úkonech

(1) Státní zástupce zváží svou účast při provádění neodkladných a neopakovatelných úkonů za účasti soudce, ohledání, domovní prohlídky a prohlídky jiných prostor a pozemků, dále při rekonstrukci, vyšetřovacím pokusu a prověrce výpovědi na místě, a to zejména s přihlédnutím k povaze a závažnosti věci, jakož i ke způsobu, rozsahu, místu a dalším okolnostem jejich předpokládaného provedení. Státní zástupce se ve věci, v níž je dána nebo může být dána věcná příslušnost EPPO,^1b) může zúčastnit úkonu přípravného řízení jen tehdy, provádí-li se naléhavá opatření nezbytná k zajištění účinného vyšetřování (čl. 1 odst. 8 věta druhá a odst. 9).

(2) Státní zástupce se zpravidla zúčastní na ohledání místa nálezu mrtvoly, i když není zřejmé, zda k úmrtí osoby došlo či mohlo dojít v důsledku trestného činu (podezřelá úmrtí a sebevraždy). Pokud po obdržení informace od policejního orgánu dospěje k závěru, že jeho účast na takovém ohledání není nezbytná, sepíše o tom záznam, v němž uvede důvody pro tento postup (např. z důvodů vztahujících se k dosavadním skutkovým zjištěním je jeho účast bezpředmětná, byl nalezen vlastnoručně sepsaný dopis na rozloučenou, místnost byla uzamčená zevnitř, zemřelý byl zřejmě nevyléčitelně nemocný, k události se vyjádřili svědci a jejich výpovědi nevzbuzují pochybnosti, popř. by vznikly neodůvodněně vysoké náklady spojené se zajištěním místa do doby dostavení se státního zástupce).

(3) V rámci své účasti státní zástupce sleduje postup policejního orgánu a dbá na zákonný postup policejního orgánu při provádění úkonu a jeho náležitou protokolaci, včetně uvedení skutečností, na jejichž základě je úkon shledáván neodkladným nebo neopakovatelným, v protokolu.⁴⁹⁾ Do provádění úkonů jinak zasahuje jen výjimečně, pokud je to nutné k zajištění jejich správného a zákonného provedení.

(4) O účasti na úkonu podle odstavců 1 a 2 sepíše státní zástupce záznam, v němž uvede zejména pokyny vydané v rámci úkonu policejnímu orgánu, popř. další podstatné skutečnosti.

Čl.27

Vyžadování prohlášení o majetku a údajů podle § 7a a údajů podle § 8 odst. 2 trestního řádu, nařízení sledování účtu a prodloužení doby sledování, zproštění povinnosti mlčenlivosti

(1) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení v závislosti na tom, pro podezření z jaké trestné činnosti je konáno prověřování, nebo na tom, pro jaký trestný čin je obviněný stíhán, dbá na to, aby byly v potřebném rozsahu objasněny majetkové poměry osob, proti kterým se trestní řízení vede. Při tom je nutno vzít v úvahu, že státní zástupce si uvedeným postupem opatřuje podklady pro řádné zastupování obžaloby v řízení před soudem včetně výroku o trestu nebo o ochranném opatření (čl. 7 odst. 3), nebo pro jiné rozhodnutí o věci v přípravném řízení.

(2) Vyžaduje-li státní zástupce pro účely trestního řízení prohlášení o majetku osoby, jejíž majetek je zjišťován (dále jen „prohlášení o majetku“), podle ustanovení § 7a odst. 1 a 2 tr. ř., popř. nové prohlášení o majetku podle § 7a odst. 3 tr. ř., vyzve osobu, jejíž majetek je zjišťován, nebo osobu jí blízkou, aby mu ve lhůtě, kterou stanoví, zaslala prohlášení o majetku. Požaduje údaje uvedené v § 7a odst. 2 tr. ř., popř. podle povahy věci i další údaje zde výslovně neuvedené. Vyzvanou osobu poučí o jejím právu odepřít učinění prohlášení o majetku; přitom se ve výzvě odkáže na § 92 odst. 1, § 100 a § 158 odst. 8 tr. ř. Vyzvaná osoba se upozorní i na následky nevyhovění této výzvě uvedené v § 7a odst. 4 tr. ř.

(3) Vyžaduje-li státní zástupce údaje, které jsou předmětem bankovního tajemství, údaje z evidence investičních nástrojů a zaknihovaných cenných papírů, v řízení o trestném činu podle § 180 trestního zákoníku individuální údaje získané podle zvláštního zákona pro statistické účely, v trestním řízení, v němž lze uložit ochranné opatření zabrání části majetku podle § 102a trestního zákoníku, informace z rozhodnutí o stanovení daně z příjmů pro účely posouzení splnění podmínek pro uložení tohoto ochranného opatření, jakož i údaje získané při správě daní pro jiné účely,⁸⁴⁾ dbá, aby vyžádání konkrétních údajů (informací týkajících se konkrétních osob, účtů apod.) mělo oporu ve spisovém materiálu, aby rozsah vyžadovaných údajů byl omezen na míru nezbytnou pro posouzení věci, odpovídal závažnosti trestného činu a aby byla učiněna opatření k ochraně vyžádaných údajů; ohledně poučení o povinnosti mlčenlivosti a následcích jejího porušení se použije odstavec 7. To platí obdobně i ohledně délky doby sledování bankovního účtu nebo účtu u osoby oprávněné k evidenci investičních nástrojů nebo zaknihovaných cenných papírů, která musí být přiměřená okolnostem případu.⁸⁵⁾ U údajů vyžadovaných ohledně konkrétních účtů státní zástupce vždy ověří, že tyto účty vyplývají ze spisového materiálu.

(4) V žádosti podle odstavce 3 věty první se uvede, že je vedeno trestní řízení pod konkrétní spisovou značkou, pro jehož účely jsou vyžadované údaje třeba, a to bez bližšího zdůvodnění, dále komu mají být požadované údaje zaslány, včetně uvedení kontaktních údajů. Dále žádost obsahuje poučení o zákonných důvodech pro odmítnutí poskytnutí vyžadovaných údajů a poučení o povinnosti mlčenlivosti a případných sankcích za její porušení, nejde-li o případ, kdy se vyžadují informace od správce daně z rozhodnutí o stanovení daně z příjmů pro účely posouzení splnění podmínek pro uložení tohoto ochranného opatření.

(5) V návrhu na nařízení sledování účtu a na prodloužení doby sledování se uvede

a) přesné označení účtu, který má být sledován, a údaje o majiteli účtu,

b) adresa banky nebo Centrálního depozitáře cenných papírů,

c) účel sledování účtu,

d) doba, po kterou bude sledování trvat, ne delší 6 měsíců,

e) způsob sdělování údajů o operacích prováděných na účtu státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu.

(6) Státní zástupce vždy přezkoumá, zda údaje dle § 8 odst. 2 či 3 tr. ř. byly vyžádány v daném trestním řízení a dbá, aby takto vyžádané údaje nebyly použity pro jiný účel než pro trestní řízení, v jehož rámci byly vyžádány.

(7) Státní zástupce dbá o to, aby osoba, která se v souvislosti se součinností požadovanou podle § 8 odst. 1 až 3 tr. ř. dozvěděla o skutečnostech zjištěných takovou součinností, byla odpovídajícím způsobem poučena v souladu s § 8 odst. 7 tr. ř. o své povinnosti mlčenlivosti a o následcích spojených s jejím porušením.⁸⁶⁾

(8) Má-li být proveden výslech osoby ohledně utajovaných informací, nebo osoby, která je vázána povinností mlčenlivosti, přičemž jiný právní předpis nestanoví podmínky, za nichž lze tyto informace pro účely trestního řízení sdělovat, dbá státní zástupce, aby byl neprodleně podán příslušný návrh soudci (§ 8 odst. 5 tr. ř.).

Díl šestý

Návrhy na rozhodnutí soudu v přípravném řízení

Čl.28

Návrhy státního zástupce podávané soudu

(1) Před podáním návrhu na vydání předchozího souhlasu,⁸⁷⁾ opatření,⁸⁸⁾ rozhodnutí,⁸⁹⁾ příkazu, nařízení či povolení,⁹⁰⁾ návrhu na nahrazení souhlasu,⁹¹⁾ nebo podnětu k podání návrhu soudu⁹²⁾ (dále jen „návrhu soudu)“ státní zástupce přezkoumá, zda zásah do základních práv a svobod je v konkrétní věci odůvodněný, zákonný a přiměřený.⁹³⁾

(2) Návrh musí být vždy náležitě odůvodněn.

(3) Státní zástupce podá návrh soudu, jehož příslušnost vyplývá z ustanovení trestního řádu o věcné a místní příslušnosti, a to bez ohledu na to, v obvodu jakého soudu státní zástupce působí; je-li příslušný soud z rozhodování zcela zřejmě vyloučen, státní zástupce podá návrh u nadřízeného krajského soudu spolu s návrhem na odnětí věci tomuto soudu a přikázání jinému okresnímu soudu, v návrhu na okolnosti odůvodňující vyloučení poukáže; jeho příslušnost k výkonu dozoru i v případě odnětí a přikázání věci zůstává zachována.

(4) Návrh na povolení použití agenta a na prodloužení doby jeho použití⁹⁴⁾ předkládá vrchnímu soudu státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu působí dozorový státní zástupce. Nelze-li takové státní zastupitelství určit, je příslušný státní zástupce vrchního státního zastupitelství, v jehož obvodu má sídlo policejní orgán, který návrh na použití agenta podal.⁹⁵⁾ Návrh označí příslušným stupněm utajení.⁹⁶⁾

(5) Návrh na vydání předchozího souhlasu k vyžádání skutečností, které jsou podle zvláštního zákona utajovány, nebo na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, nestanoví-li zvláštní zákon podmínky, za nichž je lze v trestním řízení sdělit,⁸⁷⁾ na ustanovení obhájce obviněnému v případech nutné obhajoby ⁸⁸⁾ a návrh na sledování osob a věcí, má-li být sledováním zasahováno do nedotknutelnosti obydlí, do listovního tajemství nebo zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků,³³⁾ jakož i na prodloužení doby takového sledování,³⁴⁾ podá státní zástupce jen, neučinil-li tak policejní orgán; může si podání těchto návrhů vyhradit.

(6) Nevyhoví-li státní zástupce žádosti policejního orgánu o podání návrhu soudu, sdělí důvody policejnímu orgánu a učiní o tom záznam do dozorového spisu.

Díl sedmý

Dozor ve vazebních věcech

Čl.29

Obecné ustanovení

(1) Státní zástupce při výkonu dozoru ve vazebních věcech (všechny věci, v nichž došlo aktuálně k omezení osobní svobody jednotlivce) postupuje s největším urychlením,⁹⁷⁾ a tak, aby osobní svoboda osoby zadržené či jinak omezené na osobní svobodě byla omezena vždy jen po dobu nezbytně nutnou.

(2) Doba trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k omezení osobní svobody obviněného.

(3) Doba, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle jiných právních předpisů⁹⁸⁾ se do lhůty 48 hodin započítává jen, pokud k omezení osobní svobody došlo v souvislosti s trestním řízením vedeným ve věci, v níž k omezení osobní svobody došlo.

(4) Do doby omezení osobní svobody se nezapočítává omezení osobní svobody osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, kýmkoli, pokud to bylo nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů, a to až do okamžiku předání takové osoby policejnímu orgánu nebo v případě příslušníka ozbrojených sil nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky, nebo do okamžiku, kdy bylo takové omezení osobní svobody některému zde uvedenému orgánu oznámeno.⁹⁹⁾

(5) Doba, kdy je osobě, která trpí závažnou poruchou zdraví nebo bezprostředně ohrožené takovou poruchou poskytována nezbytná zdravotnická péče, se do doby omezení osobní svobody nezapočítává.

Čl.30

Zadržení osoby podezřelé

(1) Předchozí souhlas k zadržení osoby podezřelé z trestného činu¹⁰⁰⁾ státní zástupce vydá jen na základě písemné žádosti policejního orgánu po přezkoumání spisového materiálu. Od písemné žádosti lze upustit, je-li nutno vydat souhlas naléhavě a státní zástupce si opatří prostřednictvím telekomunikačního zařízení informace potřebné pro vydání souhlasu. Souhlas lze vydat i prostřednictvím ETŘ, dále telefonem, faxem nebo elektronickou poštou; státní zástupce o vydání souhlasu telefonem, faxem nebo elektronickou poštou učiní do dozorového spisu záznam, v němž uvede důvody naléhavosti, a jeho opis následně zašle policejnímu orgánu.

(2) Je-li důvodem pro zadržení neznámý pobyt podezřelého, zkoumá státní zástupce, zda po podezřelém bylo dostatečně pátráno a jeho zadržení je přiměřené všem okolnostem případu.

(3) Při udělení souhlasu k zadržení státní zástupce určí podle povahy věci policejnímu orgánu, který zadržení provede, lhůtu, v níž mu bude předán protokol o výslechu zadržené osoby, popřípadě usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní materiál. Lhůtu určí tak, aby - bude-li to třeba - mohl v zákonné lhůtě ¹⁰¹⁾ podat návrh na vzetí do vazby. Přesný čas doručení spisových materiálů policejním orgánem poznamená do dozorového spisu.

(4) Státní zástupce vždy přezkoumá, zda zadržení podezřelého bez předchozího souhlasu i s předchozím souhlasem mu bylo policejním orgánem bezodkladně oznámeno (§ 75 tr. ř. per analogiam).

(5) Při oznámení zadržení osoby podezřelé policejním orgánem státní zástupce vždy zjišťuje, zda a případně kdy došlo k předchozímu zadržení osoby podezřelé podle ustanovení zákona o policii nebo jiného právního předpisu.⁹⁸⁾

(6) Po doručení spisového materiálu, případně i prostřednictvím ETŘ, státní zástupce přezkoumá, zda policejní orgán¹⁰²⁾ sepsal protokol o zadržení s náležitostmi podle zákona,¹⁰³⁾ zadrženou osobu po poučení podle § 76 odst. 5 a 6 a § 76b tr. ř. vyslechl, a zda bylo vůči ní účinně zahájeno trestní stíhání, popřípadě z jakých důvodů se tak nestalo.¹⁰⁴⁾ Přezkoumá i odůvodněnost podezření z trestné činnosti a skutečnosti odůvodňující vazbu. Jde-li o úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje tři léta¹⁰⁵⁾ (dále jen „méně závažný trestný čin“), či je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,¹⁰⁶⁾ zjišťuje, zda byla policejním orgánem dostatečně zadokumentována existence důvodu vazby.¹⁰⁷⁾ Považuje-li za nezbytné provedení dalších úkonů či důkazů, uloží jejich provedení policejnímu orgánu. Shledá-li nedůvodné omezení osobní svobody, překážku trestního stíhání, nebo nebyl-li zjištěn důvod vazby,¹⁰⁷⁾ vydá neprodleně písemný příkaz k propuštění zadržené osoby a zajistí jeho bezodkladné splnění. Nebyl-li dosud podezřelý umístěn do cely předběžného zadržení, písemný příkaz se nevydává, a státní zástupce pouze pokynem uloží policejnímu orgánu, aby podezřelého bezodkladně propustil na svobodu.

Čl.31

Návrh na vydání příkazu k zadržení

(1) Návrh na vydání příkazu k zadržení osoby podezřelé ze spáchání trestného činu (dále jen „příkaz k zadržení“)⁷⁸⁾ státní zástupce podá, je-li dán některý z důvodů vazby,¹⁰⁷⁾ a nelze-li osobě podezřelé ze spáchání trestného činu doručit opis usnesení o zahájení trestního stíhání a takovou osobu nelze předvolat, předvést nebo bez odkladu zadržet. V návrhu uvede skutečnosti odůvodňující vzetí do vazby a okolnosti vztahující se k nemožnosti zajistit přítomnost osoby podezřelé. K návrhu připojí opis vyhotoveného usnesení o zahájení trestního stíhání.

(2) Po zadržení osoby podezřelé na základě příkazu k zadržení vydaného soudem postupuje státní zástupce přiměřeně podle čl. 30 odst. 3 až 6.

(3) Osobu podezřelou zadrženou na základě příkazu k zadržení lze propustit ze zadržení pouze s předchozím souhlasem či na pokyn státního zástupce.

(4) Dospěje-li státní zástupce ještě před předáním zadržené podezřelé osoby policejním orgánem podle § 76a odst. 4 tr. ř. k závěru, že v úvahu nepřichází podání návrhu na vzetí do vazby, pokynem uloží policejnímu orgánu propustit podezřelou osobu ze zadržení. Pokud k takovému závěru dospěje až po předání zadržené osoby podezřelé policejním orgánem, vydá příkaz k propuštění zadržené osoby podezřelé na svobodu, a zajistí jeho bezodkladné splnění.

Čl.32

Návrh na vydání příkazu k zatčení

(1) K návrhu na vydání příkazu k zatčení předkládanému soudu přiloží státní zástupce trestní spis obsahující usnesení o zahájení trestního stíhání¹⁰⁸⁾ s dokladem o doručení obviněnému. V návrhu uvede popis skutku, aby nemohl být zaměněn s jiným, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován a skutečnosti, které odůvodňují vzetí do vazby. Rovněž uvede okolnosti vztahující se k nemožnosti zajistit přítomnost obviněného při výslechu.

(2) Pominuly-li dodatečně důvody pro vydání příkazu k zatčení, státní zástupce neprodleně podá soudu návrh na jeho odvolání.

Čl.33

Zadržení obviněného

(1) Státní zástupce dbá, aby mu zadržení obviněného¹⁰⁹⁾ bylo policejním orgánem bezodkladně ohlášeno. Při ohlášení určí policejnímu orgánu lhůtu k předání protokolu o zadržení a dalšího materiálu, který je nezbytný k tomu, aby mohl podat návrh na vzetí obviněného do vazby. O svých opatřeních učiní záznam do dozorového spisu, kde uvede přesný čas zadržení obviněného a přesný čas ohlášení. Vždy také přezkoumá, zda byl zadržený obviněný poučen i podle § 76b tr. ř.

(2) Jde-li o méně závažný trestný čin, státní zástupce přezkoumá, zda ve vztahu k obviněnému je dán důvod vazby.¹¹⁰⁾ Není-li tomu tak a nepřichází-li v úvahu zjištění takového důvodu dodatečně, vydá příkaz k propuštění obviněného ze zadržení na svobodu.

Čl.34

Omezení osobní svobody cizince

(1) Zadržený cizinec musí být poučen o právu na spojení se zastupitelským úřadem státu, jehož je občanem.¹¹¹⁾ Splnění této povinnosti státní zástupce vždy ověří podle spisového materiálu a zjistí-li, že se zadrženému cizinci tohoto poučení nedostalo, učiní neprodleně opatření k nápravě.

(2) Pokud tak stanoví příslušná dvoustranná konzulární smlouva, je státní zástupce povinen o omezení osobní svobody cizince informovat konzulární úřad státu, jehož je občanem, jestliže tak již předtím neučinil policejní orgán, a to ve lhůtě stanovené mezinárodní smlouvou, jinak bez zbytečného odkladu. Státní zástupce v takovém případě omezení osobní svobody cizince příslušnému konzulárnímu úřadu pouze oznámí, stejnopis či kopii protokolu o zadržení mu nezasílá; k případnému požadavku zadrženého ohledně informování konzulárního úřadu se nepřihlíží. Konzulárnímu úřadu písemně oznámí omezení osobní svobody cizince spolu s uvedením jména a adresy obhájce. Pokud hrozí zmeškání lhůty pro informování konzulárního úřadu, oznámí omezení osobní svobody cizince konzulárnímu úřadu rovněž faxem.

Čl.35

Návrh na vzetí do vazby

(1) Návrh na vzetí do vazby podá státní zástupce zpravidla na návrh policejního orgánu. Podá-li návrh sám, sdělí to policejnímu orgánu. Před podáním návrhu na vzetí do vazby státní zástupce zkoumá, zda důvody vazby¹¹²⁾ včetně odůvodněnosti podezření z trestné činnosti jsou podloženy konkrétními skutečnostmi. Zjistí-li, že obviněný působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, navrhne soudu, aby ve výroku rozhodnutí tuto skutečnost konstatoval.¹¹³⁾

(2) Státní zástupce při posuzování podmínek k podání návrhu zváží i omezení týkající se méně závažných trestných činů,¹⁰⁵⁾ důvody, které by v případě, že by obviněný již byl ve vazbě, vedly k jeho propuštění z vazby na svobodu,¹¹⁴⁾ i důvody vazby, které vylučují užití těchto omezení („kvalifikované důvody vazby“),¹¹⁵⁾ a zda s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením. Nabídl-li obviněný nebo jiná osoba záruku, peněžitou záruku, dohled probačního úředníka nebo slib, popř. v úvahu přichází výkon elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s těmito opatřeními prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu obviněného, jestliže obviněný slíbí, že při výkonu elektronické kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost,¹¹⁶⁾ vyjádří se státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby k této nabídce, jakož i k případnému uložení zákazu vycestování do zahraničí a předběžného opatření.¹¹⁷⁾

(3) Návrh na vzetí do vazby nelze podat, je-li z dosavadních okolností zřejmé, že obviněnému nehrozí uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody ¹¹⁴⁾; to neplatí, jsou-li dány okolnosti uvedené v § 68 odst. 3 a 4 tr. ř.

(4) Je-li obviněný státním zaměstnancem a je-li nutno o jeho vzetí do vazby vyrozumět příslušný služební orgán,⁷³⁾ uvede státní zástupce v návrhu na vzetí do vazby i tyto skutečnosti.

(5) Předcházelo-li podání návrhu na vzetí do vazby zadržení, dbá státní zástupce, aby návrh na vzetí do vazby byl soudu doručen nejpozději do 48 hodin od zadržení nebo omezení osobní svobody. Ohledně započtení doby, po kterou byl obviněný zajištěn nebo předveden podle jiných právních předpisů,⁹⁸⁾ do lhůty 48 hodin platí čl. 29 odst. 3.

(6) Návrh státní zástupce doručí sám nebo prostřednictvím zaměstnance státního zastupitelství, justiční stráže nebo výjimečně o doručení požádá policejní orgán¹¹⁸⁾ s tím, že datum a přesný čas doručení návrhu si nechá potvrdit na stejnopis návrhu, který založí do dozorového spisu. V návrhu soudce upozorní na důležité skutečnosti, např. že obviněný žádá o ustanovení obhájce, či je zapotřebí tlumočníka. Navrhne soudu, aby v příkazu k přijetí do vazby vyznačil důležité okolnosti pro umístění obviněného ve vazbě, jména spoluobviněných, kteří již jsou ve vazbě včetně potřeby je umístit do různých věznic, upozornění na možnost sebevraždy, útěku, násilí, na to, zda obviněný může být zařazen do práce, a nebyl měněn jeho vzhled.

(7) Uložil-li státní zástupce při přezkoumání materiálů předložených policejním orgánem policejnímu orgánu provedení dalších úkonů do doby, než se uskuteční vazební zasedání,¹¹⁹⁾ protokoly o těchto úkonech předloží soudci nejpozději při výslechu obviněného před soudcem.

Čl.36

Náležitosti návrhu a účast státního zástupce při rozhodování soudu

(1) Návrh na vzetí do vazby obsahuje zejména

a) osobní údaje obviněného (u osob bez jakýchkoliv dokladů a u cizinců nebo osob bez státní příslušnosti bez dokladů lze totožnost obviněného prokázat postupem podle jiného právního předpisu,¹²⁰⁾ a místo, kde se v době podání návrhu nachází,

b) stručný popis skutkových zjištění včetně důvodů zadržení,

c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, jeho zákonné pojmenování i číselné označení,

d) zdůvodnění, které konkrétní skutečnosti představují důvody vazby,¹¹²⁾ a to i při trestním stíhání obviněného pro méně závažný trestný čin,¹¹⁰⁾

e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení ustanovení trestního řádu; jde-li o koluzní důvod vazby, i jiné důvody vazby zakládající další trvání této vazby i po uplynutí základní lhůty, byly-li zjištěny, a návrh na to, aby v rozhodnutí byly tyto skutečnosti výslovně konstatovány,

f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z něhož vyplývá, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že trestný čin spáchal obviněný, a jaké skutečnosti odůvodňují důvody vazby uvedené v návrhu,

g) zdůvodnění, proč s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením,

h) dobu zadržení s uvedením dne a hodiny a ustanovení trestního řádu, podle něhož k zadržení došlo; je třeba započítat i dobu omezení osobní svobody podle jiných právních předpisů,⁹⁸⁾ došlo-li k němu v souvislosti s trestním řízením,

i) má-li obviněný obhájce, jméno a sídlo obhájce, popř. telefonický kontakt, je-li znám,

j) osobní údaje (jméno a příjmení, datum narození, bydliště, údaje k stíhané trestné činnosti) spoluobviněných, kteří se již nacházejí ve vazbě,¹²¹⁾

k) upozornění, že je požadována účast obhájce při výslechu před soudem,¹²²⁾

l) další důležité skutečnosti týkající se osoby obviněného, průběhu zadržení a případné vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení řádné ostrahy obviněného; týká-li se návrh více obviněných, uvedou se všechny údaje ohledně každého z nich.

(2) Je-li dán důvod nutné obhajoby,¹²³⁾ obviněný nemá obhájce a prohlásil-li, že si obhájce nezvolí, přičemž policejní orgán nepodal návrh na ustanovení obhájce, státní zástupce ještě před podáním návrhu na vzetí obviněného do vazby příslušný návrh podá.

(3) Pokud byl dán důvod nutné obhajoby již před výslechem obviněného a obviněný nebyl zastoupen obhájcem při výslechu, uloží státní zástupce policejnímu orgánu, aby neprodleně podal žádost o ustanovení obhájce a znovu vyslechl obviněného za účasti obhájce.

(4) Je-li třeba účasti obviněného u vyšetřovacích úkonů po podání návrhu na vzetí do vazby, uvede státní zástupce v návrhu tuto skutečnost s uvedením místa a času předpokládaného úkonu.

(5) Státní zástupce se vazebního zasedání¹¹⁹⁾ zpravidla zúčastní.

Přezkoumávání důvodnosti vazby v přípravném řízení

Čl. 37

(1) Zda důvody vazby trvají, zda se nezměnily, popřípadě zda se nezměnila nejvyšší přípustná doba trvání vazby, a zda vazbu nelze nahradit jiným opatřením, přezkoumává státní zástupce průběžně po celé přípravné řízení, přičemž dbá na to, že vazba může trvat jen po dobu nezbytně nutnou (čl. 29 odst. 1).

(2) Obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby na svobodu, jestliže v průběhu přípravného řízení došlo ke změně právního posouzení na méně závažný trestný čin, a v důsledku toho byla překročena nejvyšší přípustná doba vazby v přípravném řízení, či je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a do této doby nebylo konstatováno soudem, že obviněný se dopustil jednání odůvodňujícího další trvání vazby.¹¹³⁾

(3) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení až do podání obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu v souvislosti s prověrkami a dotazy na stav vyšetřování přezkoumává, zda jsou nadále podmínky pro to, aby skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl nadále posuzován jako trestný čin, jemuž odpovídá určitá doba vazby. Zjistí-li, že tento skutek je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla určenou dobu, obviněný musí být neprodleně propuštěn z vazby na svobodu.

Čl.38

(1) Připadne-li poslední den vazby či nejvyšší přípustné doby vazby na den pracovního volna nebo klidu, státní zástupce je povinen zajistit, aby obviněný byl propuštěn nejpozději tento den.

(2) Propouští-li se obviněný z vazby z důvodu překročení lhůty pro rozhodnutí o dalším trvání vazby či dosažení nebo překročení nejvyšší přípustné doby trvání vazby, nebo v jiných případech, kdy se nerozhoduje o tom, že důvody vazby pominuly, státní zástupce nevydává usnesení o propuštění z vazby na svobodu, ale pouze příkaz k propuštění obviněného z vazby, který bezodkladně (zpravidla faxem) doručí věznici, ve které obviněný vazbu vykonává, a ověří, že byl doručen.

Čl.39

(1) Jde-li o koluzní důvod vazby, státní zástupce průběžně sleduje, zda důvod vazby trvá a zda policejní orgán provádí efektivně vyšetřovací úkony, kvůli nimž je dán tento důvod vazby; o plánování a provádění těchto úkonů se nechá průběžně informovat. Má-li státní zástupce za to, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, podá návrh soudu, aby bylo rozhodnuto o tom, že se obviněný nadále ponechává ve vazbě z tohoto důvodu.

(2) Státní zástupce dbá, aby v případě, že nebude zjištěno, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, a tato skutečnost nebude konstatována soudem již v rozhodnutí o vzetí do vazby, nebo nebude vyhověno návrhu státního zástupce na ponechání obviněného ve vazbě z uvedeného důvodu, byl obviněný z vazby propuštěn na svobodu bez zbytečného odkladu po provedení posledního úkonu, kvůli němuž byl dán důvod koluzní vazby, nebo rozhodne usnesením o zúžení důvodů vazby, pokud jiný vazební důvod trvá, vždy však nejpozději v poslední den zákonné lhůty.¹²⁴⁾

Čl.40

(1) Zjistí-li státní zástupce, že určitý důvod vazby pominul, ale některý z důvodů vazby nadále trvá, rozhodne usnesením o změně důvodů vazby (zúžení důvodů vazby); výrok se týká pouze důvodu vazby, který pominul, skutečnost, že některý důvod vazby trvá, se zmíní v odůvodnění. O stížnosti proti tomuto usnesení rozhoduje soud.¹²⁵⁾ O změně důvodů vazby státní zástupce vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu.

(2) Zjistí-li státní zástupce, že zákonná lhůta koluzní vazby (čl. 39) již pominula a v této lhůtě nebylo rozhodnuto, že obviněný již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, přičemž některý z důvodů vazby nadále trvá, usnesení o zúžení důvodů vazby o koluzní důvod vazby podle odstavce 1 věty první nevydává a neprodleně o tom vyrozumí věznici, v níž obviněný vykonává vazbu.¹²⁶⁾

(3) Státní zástupce usnesení o zúžení důvodů vazby v případech uvedených v odstavci 1 a vyrozumění v případě uvedeném v odstavci 2, pokud ve věci probíhá řízení o stížnosti proti rozhodnutí o vazbě u krajského soudu, doručí též soudu I. stupně a krajskému soudu.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že další důvod vazby nově vznikl, navrhne soudu, aby o změně důvodů vazby rozhodl (rozšíření důvodů vazby) a návrh náležitě odůvodní.

Čl.41

(1) Podal-li obviněný žádost o propuštění z vazby, státní zástupce přezkoumá, zda důvody vazby trvají, a pokud žádosti obviněného nevyhoví, předloží ji do pěti pracovních dnů od doručení¹²⁷⁾ soudu k rozhodnutí se svým stanoviskem a se spisovým materiálem. O předložení žádosti soudu obviněného vyrozumí. Pokud státní zástupce navrhuje soudu, aby žádost o propuštění z vazby byla zamítnuta jako nedůvodná, navrhne vždy soudu, aby ve výroku rozhodnutí bylo vysloveno, že obviněný se ponechává ve vazbě pro konkrétně vymezené důvody vazby.

(2) Byla-li žádost o propuštění z vazby na svobodu obviněným podána předtím, než státní zástupce podal na tohoto obviněného obžalobu, ale o žádosti nebylo ke dni doručení obžaloby soudu soudem¹²⁸⁾ rozhodnuto nebo nebylo rozhodnuto o stížnosti podané proti usnesení soudu o žádosti, státní zástupce o podání obžaloby vyrozumí podle povahy věci buď soud, který má o žádosti rozhodovat, anebo soud, který má rozhodovat o stížnosti proti rozhodnutí o žádosti. Na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o propuštění z vazby na svobodu, upozorní soud, u něhož obžalobu podává. Obdobně postupuje státní zástupce po podání návrhu na schválení dohody o vině a trestu.

Čl.42

Státní zástupce předem informuje státního zástupce, který koná předběžné šetření, k jeho žádosti,¹²⁹⁾ nebo i bez takové žádosti, o očekávaném propuštění z vazby na svobodu obviněného, ohledně kterého je vedeno takové šetření.

Čl.43

Nahrazení vazby zárukou, dohledem, předběžným opatřením nebo slibem

(1) Je-li dán u obviněného, který je ve vazbě, důvod vazby podle § 67 písm. a) nebo c) tr. ř., může státní zástupce rozhodnout o propuštění obviněného z vazby na svobodu, pokud zájmové sdružení občanů nebo důvěryhodná osoba nabídne záruku podle § 73 odst. 1 písm. a) tr. ř., obviněný dá písemný slib podle § 73 odst. 1 písm. b) tr. ř., jestliže státní zástupce považuje tuto záruku nebo slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečné a přijme je, s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným podle § 73 odst. 1 písm. c) tr. ř., anebo bude státním zástupcem nebo na návrh státního zástupce soudcem rozhodnuto o uložení předběžného opatření [§ 73 odst. 1 písm. d) tr. ř.].

(2) Státní zástupce v souvislosti s postupem podle odstavce 1 může současně uložit obviněnému povinnost zdržovat se ve stanoveném časovém období v určeném obydlí nebo jeho části, nebrání-li mu v tom důležité důvody, zejména výkon zaměstnání nebo povolání nebo poskytnutí zdravotních služeb u poskytovatele zdravotních služeb v důsledku jeho onemocnění nebo úrazu. Obviněný je povinen probačnímu úředníkovi umožnit vstup do určeného obydlí nebo jeho části. V souvislosti s nahrazením vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 může státní zástupce rozhodnout o výkonu elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s tímto opatřením prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu obviněného, jestliže obviněný slíbí, že při výkonu elektronické kontroly poskytne veškerou potřebnou součinnost. Státní zástupce vždy obviněného poučí o průběhu elektronické kontroly včetně následků porušení povinností (§ 360a odst. 3 tr. ř.).

(3) Jestliže obviněný, který byl propuštěn na svobodu po přijetí záruky, slibu nebo uplatnění dohledu probačního úředníka, popř. uložení některého předběžného opatření a uplatnění elektronické kontroly plnění povinností uložených v souvislosti s tímto opatřením prostřednictvím elektronického kontrolního systému umožňujícího detekci pohybu obviněného, neplní povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením vazby některým z těchto opatření, může státní zástupce po přezkoumání věci podat soudu návrh na opětovné vzetí obviněného do vazby, popřípadě návrh na vydání příkazu k zatčení. V případě méně závažného porušení povinností lze rozhodnout o uložení pořádkové pokuty (§ 66 odst. 1 tr. ř.).

Čl.44

Peněžitá záruka

(1) V usnesení o přípustnosti přijetí peněžité záruky se obviněný, který je ve vazbě, a osoba, která peněžitou záruku složila, upozorní na dobu trvání peněžité záruky¹³⁰⁾ a na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu¹³¹⁾ nebo může být použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení.¹³²⁾

(2) Nevyhoví-li státní zástupce návrhu na přijetí peněžité záruky,¹³³⁾ ve lhůtě pěti pracovních dnů jej předloží se svým stanoviskem soudu.¹²⁷⁾

(3) O stížnosti proti rozhodnutí státního zástupce o přípustnosti přijetí peněžité záruky nebo o změně tohoto rozhodnutí rozhoduje soud.¹²⁵⁾

(4) Státní zástupce může změnit své rozhodnutí o přípustnosti přijetí peněžité záruky a o její výši a způsobu složení do doby propuštění obviněného z vazby na svobodu, jen došlo-li k podstatné změně okolností,¹³⁴⁾ zejména

a) vyšla-li najevo další trestná činnost obviněného, bylo-li již proti němu pro ni zahájeno trestní stíhání a ve věci je konáno společné řízení,¹³⁵⁾ nebo

b) je-li obviněný nově stíhán pro některý z trestných činů uvedených v § 73a odst. 1 větě druhé tr. ř. a je současně dán předstižný důvod vazby, nebo

c) u obviněného byl soudem konstatován důvod koluzní vazby.¹³⁶⁾

(5) Rozhodne-li státní zástupce o zrušení peněžité záruky¹³⁷⁾ nebo podá-li návrh na její připadnutí státu,¹³¹⁾ přezkoumá, zda nejsou dány důvody pro vzetí obviněného do vazby, a případně podá soudu návrh na vzetí obviněného do vazby nebo návrh na vydání příkazu k zatčení.¹³⁸⁾

Čl.45

Návrh na ponechání obviněného ve vazbě

(1) Návrh státního zástupce na další trvání vazby obviněného¹³⁹⁾ obsahuje

a) osobní údaje obviněného,

b) stručný popis skutkových zjištění včetně uvedení skutečností zakládajících důvody vazby,¹¹²⁾

c) trestný čin, pro který je obviněný stíhán, jeho zákonné pojmenování i číselné označení,

d) zdůvodnění, které skutečnosti představují důvody vazby,¹¹⁵⁾ je-li trestní stíhání vedeno pro méně závažný trestný čin, nebo je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody,

e) důvody vazby uvedené jejich zákonným pojmenováním včetně číselného označení ustanovení trestního řádu,

f) stručné zhodnocení provedených důkazů, z nichž vyplývá důvodnost trestního stíhání,

g) uvedení úkonů, které dosud nebylo možno ve věci provést, včetně zdůvodnění,

h) jde-li o opětovné rozhodnutí o dalším trvání vazby, poukaz na obtížnost věci nebo jiné závažné důvody, pro které nebylo možno věc skončit, a zdůvodnění, proč propuštěním obviněného na svobodu hrozí, že bude zmařen nebo podstatně ztížen účel trestního stíhání.

(2) Není-li návrh státního zástupce na další trvání vazby doručen soudu nejpozději 15 dnů před uplynutím lhůty 3 měsíců od relativní právní moci posledního rozhodnutí soudu o vazbě ve vztahu k obviněnému, státní zástupce propustí obviněného na svobodu nejpozději poslední den lhůty 3 měsíců od relativní právní moci posledního rozhodnutí soudu o vazbě (zajistí i jeho faktické propuštění), na niž bylo trvání vazby omezeno; to neplatí, pokud bude zjištěno, že bylo soudem rozhodnuto o dalším trvání vazby na základě návrhu podaného státním zástupcem nebo z jiného důvodu (např. na základě žádosti o propuštění z vazby na svobodu). Státní zástupce je povinen zkoumat a ve spise vyznačit, kdy nastala relativní právní moc rozhodnutí o vazbě ve vztahu k obviněnému, od níž běží lhůta pro rozhodování o dalším trvání vazby u tohoto obviněného; vyznačením právní moci soudem není vázán.

(3) Nejvyšší přípustné doby trvání vazby jsou uvedeny v příloze č. 1 tohoto pokynu obecné povahy.

Čl.46

Informace poškozeného a svědka

(1) Dospěje-li státní zástupce k závěru, že poškozenému nebo svědkovi hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, dbá, aby poškozený nebo svědek byli poučeni o možnosti žádat informace o tom, že obviněný byl propuštěn z vazby na svobodu nebo z ní uprchl.¹⁴⁰⁾

(2) Požádá-li poškozený nebo svědek o informace uvedené v odstavci 1, státní zástupce poškozeného nebo svědka vyrozumí o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo o jeho uprchnutí z vazby, jestliže v této době mu již byl předložen návrh na podání obžaloby, sám koná ve věci vyšetřovací úkony nebo po doručení spisu po vrácení věci k došetření nebo poté, co mu byla věc přikázána Nejvyšším soudem,¹⁴¹⁾ pokud spis nevrátil s pokyny k doplnění policejnímu orgánu. Vyrozumívá-li poškozeného nebo svědka o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo jeho uprchnutí policejní orgán, státní zástupce přezkoumá, že tak učinil.

(3) Státní zástupce informuje policejní orgán o propuštění obviněného z vazby na svobodu nebo o jeho uprchnutí z vazby, je-li důvodná obava, že oběti hrozí nebezpečí v souvislosti s pobytem obviněného na svobodě, a získá-li předem takovou informaci, i když oběť²²⁾ příslušnou žádost nepodala.¹⁴²⁾

(4) Státní zástupce vyrozumí věznici o podání žádosti poškozeným nebo svědkem o informace,¹⁴³⁾ koná-li v této době řízení. Obdobně vyrozumí věznici o postoupení vazební věci jinému státnímu zastupitelství.¹⁴⁴⁾

Díl osmý

Rozhodování o zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti

Čl.47

Zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti a zajištění náhradní hodnoty

(1) Rozhodne-li státní zástupce o zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti,¹⁴⁵⁾ nebo náhradní hodnoty,¹⁴⁶⁾ v usnesení náležitě a nezaměnitelně vymezí věci podléhající zajištění; dbá přitom o to, aby se usnesení netýkalo věcí důležitých pro trestní řízení, které mohou sloužit pro důkazní účely.¹⁴⁷⁾ Je-li zajišťováno právo, předmětem zajištění může být i právo teprve v budoucnu vzniklé. V usnesení o zajištění podle § 79a odst. 1 tr. ř. se tomu, komu byla věc zajištěna, zakáže, aby po oznámení rozhodnutí takovou věc převedl na jiného nebo ji zatížil, a je-li zajištěna hmotná věc, také, aby ji záměrně poškozoval nebo ničil. Je-li to zapotřebí pro účely zajištění nebo správy zajištěné věci, lze v rozhodnutí o zajištění věci nebo i v dodatečném rozhodnutí zakázat nebo omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou věcí, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých, jakož i vyzvat k vydání všech listin nebo jiných hmotných nosičů, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné věci, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě.¹⁴⁸⁾ V usnesení o zajištění se tomu, komu byla věc zajištěna, dále uloží, aby orgánu činnému v trestním řízení, který rozhodl o zajištění, do 15 dnů od oznámení rozhodnutí sdělil, jaká práva třetích osob se váží k zajištěné věci, zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ní nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 tr. ř.).

(2) V usnesení o zajištění se osoba, vůči níž směřují zákazy uvedené v usnesení o zajištění, poučí o tom, že právní jednání jí učiněné, v rozporu se zákazy v něm uvedenými, je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.

(3) Dále se v usnesení o zajištění vždy uvede, že s věcí, na kterou se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s touto věcí v exekučním nebo insolvenčním řízení anebo ve veřejné dražbě nakládáno k uspokojení pohledávky státu, jakož i to, že na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení, se přednostně použije věc nedotčená rozhodnutím o zajištění.

(4) V usnesení o zajištění se uvede i to, že je-li k převodu nebo ke zřízení práva k zajištěné věci nutný zápis do evidence vedené podle jiných právních předpisů, orgán nebo osoba, které vedou takovou evidenci, mohou po doručení rozhodnutí o zajištění provést zápis k takové věci na základě právního jednání osoby, jíž byla věc zajištěna, jen s předchozím souhlasem předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce.

(5) V usnesení o zajištění nemovité věci je nutno uvést, že byl-li podle katastrálního zákona podán návrh na zápis práv k nemovité věci do katastru nemovitostí na základě právního jednání osoby, jíž byla nemovitá věc zajištěna, před vydáním usnesení o jejím zajištění, a do doby vydání usnesení o jejím zajištění o něm nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, ztrácí podaný návrh své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o jejím zajištění.

(6) Vztahuje-li se usnesení o zajištění na pohledávku na účtu, zajištění se vztahuje na peněžní prostředky, které se nacházejí na účtu v okamžiku, v němž je bance nebo jinému subjektu, který vede účet pro jiného, doručeno rozhodnutí o jejich zajištění, až do výše částky uvedené v tomto rozhodnutí a jejího příslušenství. Převyšuje-li částka uvedená v rozhodnutí o zajištění zůstatek peněžních prostředků na účtu, vztahuje se zajištění i na peněžní prostředky, které na účet dodatečně dojdou, a to do výše částky uvedené v rozhodnutí, včetně jejího příslušenství. Ve výroku usnesení se uvede vždy konkrétní částka zajištěných peněžních prostředků na účtu. Od okamžiku doručení usnesení o zajištění pohledávky na účtu bance nebo jinému subjektu oprávněnému vést účet pro jiného je zakázáno jakkoli disponovat s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, nestanoví-li jinak trestní řád.

(7) Usnesení o zajištění se podle povahy zajištěné věci doručuje osobám uvedeným v § 79b tr. ř.; usnesení o zajištění nemovité věci se doručí vždy i katastrálnímu úřadu.

(8) Zrušil-li státní zástupce usnesení policejního orgánu o zajištění nástrojů a výnosů z trestné činnosti a zajištění náhradní hodnoty, v usnesení neodkazuje též na § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.. Byla-li proti usnesení o zajištění podána stížnost, státní zástupce stěžovatele o zrušení usnesení vyrozumí a věc v takovém případě soudu nepředkládá (čl. 7 odst. 4 věta za středníkem).

(9) Bylo-li zajištění usnesením státního zástupce zrušeno, a to popř. i k žádosti oprávněné osoby, není osoby oprávněné k podání stížnosti proti tomuto usnesení, neboť osoby, které by stížnost podat mohly, jejím prostřednictvím nemohou dosáhnout rozhodnutí, které by pro ně bylo příznivější, a proto je usnesení pravomocné již jeho vydáním. Současně s vydáním usnesení učiní státní zástupce rovněž opatření k faktickému zrušení zajištění, je-li toho třeba (vydání pokynu bance, jinému subjektu spravujícímu finanční prostředky apod.). Totéž platí u usnesení o omezení zajištění, pokud bylo o omezení zajištění rozhodnuto na návrh oprávněné osoby, a zároveň bylo jejímu návrhu zcela vyhověno.

(10) Mění-li státní zástupce důvod zajištění,¹⁴⁹⁾ výslovně to uvede v usnesení a v rámci samostatných bodů usnesení zruší předchozí zajištění a rozhodne o zajištění z jiného důvodu. Takovým jiným důvodem zajištění může být i zajištění nároku poškozeného (§ 47 tr. ř.) nebo zajištění majetku pro účely výkonu peněžiho trestu (§ 344a tr. ř.).

Čl.48

Vydání a odnětí movitých věcí a oddělitelných strojů nebo jiných upevněných zařízení tvořících součásti nemovité věci, a jejich ponechání na místě

(1) Státní zástupce může vyzvat osobu, která má u sebe movitou věc nebo stroj nebo jiné upevněné zařízení, které je součástí nemovité věci, jež může podléhat zajištění podle čl. 47, k vydání takové věci.¹⁵⁰⁾ Nebyla-li věc vydána, státní zástupce je oprávněn vydat příkaz k odnětí věci.¹⁵¹⁾

(2) Státní zástupce může za podmínek uvedených v § 79c odst. 2 tr. ř. rozhodnout o ponechání věci uvedené v odstavci 1 na místě. Činí-li takové rozhodnutí policejní orgán, vyžaduje se předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. V takovém případě státní zástupce postupuje podle čl. 25 odst. 2 a 4 obdobně.

(3) Rozhodnutí o ponechání věci na místě se včetně odůvodnění zmíní v protokolu o tomto úkonu; usnesení se v tomto případě nevydává. Věc se v protokolu náležitě vymezí tak, aby nebyla zaměnitelná s jinými. Vždy se také vydá (policejní orgán s předchozím souhlasem státního zástupce, bez takového souhlasu za podmínek stanovených v § 79 odst. 1 větě druhé trestního řádu) příkaz k zdržení se nakládání s věcí, v němž se věc náležitě a nezaměnitelně vymezí a zakáže se, aby s ní bylo jakkoli právně jednáno nebo fakticky nakládáno způsobem, který by vedl k zmaření účelu jejího zajištění, zejména aby byla převedena na jiného, zatížena, poškozena nebo zničena. Zákaz působí vůči všem a je účinný okamžikem vyvěšení příkazu na místě, kde se věc nachází; příkaz musí obsahovat poučení o zákazu právních jednání a dispozic uvedených v předchozí větě, včetně upozornění na následky spojené s porušením zákazu, spočívající v tom, že právní jednání učiněné v rozporu se zákazem uvedeným v příkazu je neplatné, přičemž soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Movitá věc ponechaná na místě se označí tak, aby bylo zřejmé, že se na ni vztahuje příkaz k zdržení se nakládání s věcí.¹⁵²⁾

(4) Byla-li vydána nebo odňata věc, jež může podléhat zajištění podle čl. 47, nebo bylo-li rozhodnuto o ponechání takové věci na místě, v pořádkové lhůtě 96 hodin od vydání nebo odnětí věci nebo uvedení ponechání takové věci na místě v protokolu musí být vydáno usnesení o zajištění věci podle čl. 47.¹⁵³⁾

(5) Obdobně podle odstavců 1 až 4 státní zástupce postupuje, byla-li u věci ponechané na místě, vůči osobě, která má u sebe tyto věci, opětovně učiněna výzva k vydání takové věci nebo věc byla odňata.¹⁵⁴⁾

Díl devátý

Podávání jiných návrhů na rozhodnutí soudu v přípravném řízení

Čl.49

Předběžná opatření

(1) Rozhoduje-li státní zástupce o uložení předběžného opatření, činí tak na návrh nebo z vlastního podnětu. Rozhoduje-li bez návrhu policejního orgánu, sdělí to policejnímu orgánu. Před rozhodnutím o uložení předběžného opatření státní zástupce zkoumá, zda podmínky předběžného opatření včetně důvodnosti podezření z trestné činnosti¹⁵⁵⁾ jsou podloženy konkrétními skutečnostmi. Státní zástupce při posuzování podmínek uložení předběžného opatření přihlíží i k povaze a druhu předběžného opatření¹⁵⁶⁾ a k opatřením, která již byla obviněnému uložena podle jiného předpisu.¹⁵⁷⁾

(2) Usnesení státního zástupce o uložení předběžného opatření musí vedle obecných náležitostí rozhodnutí¹⁵⁸⁾ obsahovat zejména

a) výrok s přesným označením obviněného, vůči kterému předběžné opatření směřuje, a s vymezením povinnosti jemu ukládané předběžným opatřením včetně uvedení ustanovení trestního řádu, podle něhož bylo rozhodnuto,

b) odůvodnění, v němž se uvedou skutečnosti, které byly podkladem rozhodnutí, jakými úvahami byl veden při hodnocení důkazů, a to ve vztahu k podmínkám uložení předběžného opatření včetně důvodnosti podezření z trestné činnosti,¹⁵⁵⁾

c) poučení o možnosti podání stížnosti proti rozhodnutí¹⁵⁹⁾ a i o důsledcích neplnění předběžného opatření.¹⁶⁰⁾

(3) Rozhoduje-li státní zástupce o uložení předběžného opatření zákazu styku s určitými osobami obviněnému,¹⁶¹⁾ ve výroku usnesení uvede, že je nepřípustné jakékoli kontaktování nebo vyhledávání konkrétní osoby poškozeného, osob mu blízkých, přičemž tyto osoby také zmíní odkazem na osoby blízké poškozenému, s uvedením, zda se jedná o manžela či manželku, druha či družku, partnera či partnerku, děti nebo o jinou takovou osobu, anebo jiných osob, zejména svědků, které uvede výslovně.

(4) Státní zástupce v průběhu přípravného řízení průběžně zkoumá, zda nadále trvají podmínky pro předběžné opatření.¹⁵⁵⁾ Zjistí-li, že výkon předběžného opatření je nemožný nebo jeho plnění nelze na obviněném spravedlivě požadovat nebo předběžné opatření není nezbytně nutné v původně stanoveném rozsahu, rozhodne o jeho zrušení nebo změně, anebo rozhodne o uložení dalšího dosud neuloženého předběžného opatření,¹⁶²⁾ popř. podá návrh na jeho uložení soudu (odstavec 6).

(5) Podá-li obviněný žádost o zrušení předběžného opatření, státní zástupce přezkoumá, zda podmínky předběžného opatření trvají, o čemž rozhodne bez zbytečného odkladu. Podá-li obviněný další žádost o zrušení předběžného opatření, byla-li jeho předcházející žádost zamítnuta, a neuvede v ní nové důvody, státní zástupce obviněného vyrozumí, že takovou žádost může opakovat až po uplynutí tří měsíců od právní moci rozhodnutí.¹⁶³⁾ Byla-li žádost obviněného o zrušení předběžného opatření podána předtím, než státní zástupce podal na tohoto obviněného obžalobu nebo návrh na schválení dohody o vině a trestu, ale žádosti nebylo ke dni doručení obžaloby nebo návrhu na schválení dohody o vině a trestu soudu rozhodnuto, státní zástupce na skutečnost, že nebylo dosud pravomocně rozhodnuto o žádosti o zrušení předběžného opatření, upozorní soud, u něhož obžalobu nebo návrh na schválení dohody o vině a trestu podává.

(6) Podává-li státní zástupce návrh na uložení předběžného opatření, o němž v přípravném řízení rozhoduje soudce,¹⁶⁴⁾ musí vedle obecných náležitostí obsahovat zejména, čeho se a z jakých důvodů předběžným opatřením domáhá včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí soudu s odkazem na ustanovení trestního řádu, o které návrh opírá.

(7) Pravomocné usnesení, kterým státní zástupce rozhodl o uložení, změně či zrušení předběžného opatření, bez prodlení ve formě datové zprávy¹⁶⁵⁾ zašle Policii České republiky - Úřadu služby kriminální policie a vyšetřování Policejního prezidia, do databáze předběžných opatření.

(8) Usnesení, kterým státní zástupce rozhodl o uložení, změně nebo zrušení předběžného opatření zákazu hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek,¹⁶⁶⁾ po právní moci státní zástupce zašle v opisu správci Rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách.¹⁶⁷⁾ Obdobně postupuje, nastane-li v přípravném řízení jiná právní skutečnost mající za následek zánik předběžného opatření zákazu hazardních her, hraní na hracích přístrojích a sázek.

Čl.50

Návrh odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a na jeho prodloužení

(1) Státní zástupce před podáním návrhu na odposlech a záznam telekomunikačního provozu (dále jen „odposlech“) nebo návrhu na jeho prodloužení soudci ověří, zda je trestní řízení vedeno pro trestný čin, pro který lze tento úkon nařídit.¹⁶⁸⁾ Učiní tak zejména posouzením, zda užitá právní kvalifikace odpovídá skutku popsanému v návrhu. Při tom je nutno vycházet z konkrétních skutkových okolností věci v době, kdy má být takový návrh podán; je třeba prověřit, zda odposlechem mohou být zjištěny významné skutečnosti pro trestní řízení a že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak nebo by jeho dosažení jinak bylo podstatně ztížené; takové skutečnosti musí být v návrhu popsány. Vždy se uvede i to, proč je úkon, jehož nařízení se navrhuje, považován za neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.).

(2) V návrhu na vydání příkazu k odposlechu nebo na prodloužení doby jeho provádění¹⁶⁹⁾ se uvede zejména

a) uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa,

b) konkrétní skutkové okolnosti, které vydání příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují, včetně odkazu na skutková zjištění učiněná ve věci,

c) je-li trestní řízení vedeno pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje mezinárodní smlouva, odkaz na tuto smlouvu,

d) popis skutkových okolností nebo skutku, o který se jedná a v němž je spatřován trestný čin, a jeho právní kvalifikace,

e) vyhodnocení dosavadního průběhu odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a důvody k navrhované době prodloužení, jde-li o návrh na prodloužení doby jeho trvání,

f) přehled již nařízených odposlechů u téhož účastníka telekomunikační služby, uživatele telefonní nebo jiné stanice, v téže věci s uvedením spisových značek soudu,

g) vlastní návrh na vydání příkazu soudce či na prodloužení doby jeho provádění, včetně doby, po kterou má odposlech a záznam trvat, a zdůvodnění její navrhované délky, a zdůvodnění povahy úkonu jako neodkladného nebo neopakovatelného (§ 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.).

(3) Odposlech a záznam telekomunikačního provozu mezi advokátem a jeho klientem, kteří nejsou v postavení obhájce a obviněného, je přípustný. Narušení práva na ochranu soukromí komunikace mezi advokátem a klientem je však nutno velmi pečlivě a podrobně zdůvodnit z hlediska závažnosti činu, jeho škodlivosti, jakož i důvodného předpokladu, že požadované skutečnosti nebude možné zjistit jiným způsobem, nebo že by jejich získání bylo podstatně ztíženo; to musí vyplývat již z návrhu státního zástupce podle odstavce 1 a 2.

(4) Po doručení opisu příkazu k odposlechu vydaného soudcem státní zástupce předá neprodleně stejnopis policejnímu orgánu, který bude odposlech zajišťovat, pokud si již policejní orgán příkaz k odposlechu nevyzvedl u soudu sám. S příkazem, protokolem o odposlechu a dalšími opatřeními týkajícími se tohoto úkonu se nakládá tak, aby nebyl zmařen jeho účel a výsledky úkonu bylo možno použít v dalším řízení.

Čl.51

Protokol o odposlechu

(1) Státní zástupce dbá, aby policejní orgán založil do trestního spisu protokol o odposlechu.¹⁷⁰⁾ Vychází z toho, že je třeba odlišit

a) zvukový záznam rozhovoru účastníků odposlouchávané stanice pořízený automatickým záznamovým zařízením, zaznamenaný na nepřepisovatelném přenosném datovém médiu (dále jen „archivní nosič“), které obsahuje veškerou komunikaci vedenou prostřednictvím odposlouchávané stanice za rozhodné období,

b) část zvukového záznamu, která je na základě rozhodnutí státního zástupce a policejního orgánu důležitá pro trestní řízení a má být použita jako důkaz (dále jen „datový nosič“); ohledně ní se pořídí datový nosič, který je opatřen protokolem s uvedením údajů o místě, času, způsobu a obsahu provedeného záznamu, jakož i označením Útvaru zvláštních činností Policejního prezidia, který záznam pořídil,¹⁷¹⁾

c) ostatní zvukové záznamy, které policejní orgán nebo státní zástupce nepovažují za důležité pro trestní řízení, a jež se označí, uschovají odděleně od spisu a v protokolu se poznamená, kde jsou uloženy,

d) přepis zvukového záznamu, který slouží k orientaci policejního orgánu nebo státního zástupce o obsahu zvukového záznamu (dále jen „obsahový přepis záznamu“).

(2) Státní zástupce v rámci výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení dbá o to, aby archivní nosič byl veden odděleně od trestního spisu. Součástí trestního spisu může být jen datový nosič obsahující záznamy odposlechu, jež mají být v trestním řízení použity jako důkaz, který se k trestnímu spisu přikládá spolu s protokolem o odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 6 tr. ř.)

(3) Státní zástupce se průběžně seznamuje se zvukovým záznamem odposlouchávané stanice v rozsahu potřebném pro vymezení části záznamu, jež má být použita jako důkaz, a v době potřebné pro účely případného využití výsledku provedeného odposlechu jako důkazu již v přípravném řízení. Má-li být podán návrh na rozhodnutí soudu v přípravném řízení (čl. 28), státní zástupce zváží vhodnost zařazení výsledku úkonu do trestního spisu. Má-li za to, že by nahlédnutím obviněného nebo obhájce¹⁷²⁾ do této části spisu došlo ke zmaření účelu řízení, výslovně v návrhu na vzetí do vazby nebo v jiném návrhu požádá soud, aby těmto osobám neumožnil do částí spisového materiálu, které přesně vymezí, nahlédnout.

(4) Má-li obviněný nebo obhájce v přípravném řízení nahlédnout do části spisu obsahující záznam, jenž má být použit jako důkaz, nebo jeho přepis, a tyto písemnosti jsou označeny příslušným stupněm utajení,⁴²⁾ státní zástupce dbá, aby obviněný i obhájce byli poučeni,¹⁷³⁾ nejde-li o případ, kdy se prokáží platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení a poučením.¹⁷⁴⁾

Čl.52

Ukončení odposlechu

(1) Státní zástupce u policejního orgánu prověřuje, zda odposlech je neprodleně přerušen, bylo-li po zahájení trestního stíhání zjištěno, že obviněný komunikuje s obhájcem,¹⁷⁵⁾ nebo ukončen

a) odpadne-li důvod pro odposlech, nebo

b) změní-li se totožnost účastníka telekomunikační služby nebo uživatele telefonní nebo jiné stanice, nejedná-li se o případ, kdy v době podání návrhu a vydání příkazu k odposlechu nebyly tyto údaje známy; to neplatí, dojde-li pouze ke změně účastnického telefonního čísla.

(2) Vyjde-li v průběhu trestního řízení nebo trestního stíhání najevo, že odposlechem nemohou být zjištěny skutečnosti závažné pro trestní stíhání nebo že účastník telekomunikační služby anebo uživatel telefonní nebo jiné stanice zjistil, že je odposlech prováděn, státní zástupce vydá pokyn, aby byl odposlech ukončen; o tom se vyrozumí soudce, který odposlech nařídil.

Čl.53

Informování o odposlechu

(1) Nejedná-li se o případ uvedený v § 88 odst. 9 tr. ř., státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, informuje o nařízeném odposlechu osobu uvedenou v čl. 50 odst. 2 písm. a), je-li její totožnost známa. Učiní tak zpravidla samostatným sdělením, jež se doručí takové osobě do vlastních rukou.

(2) Informaci podle odstavce 1 státní zástupce podá bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle § 174a tr. ř., jde-li o usnesení o nestíhání podezřelého (§ 159d tr. ř.), zastavení trestního stíhání (§ 172 tr. ř.) nebo o postoupení věci (§ 171 tr. ř.), V ostatních případech podá informaci bezodkladně po nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla věc pravomocně skončena.

(3) O nepodání informace z důvodů uvedených v § 88 odst. 9 tr. ř. pořídí státní zástupce záznam, v němž rozvede důvod nepodání informace; záznam založí do dozorového spisu.

(4) Zjistí-li státní zástupce, že policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, nepodal informaci o odposlechu, přijme opatření, aby byla podána bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

Čl.54

Přezkum zákonnosti odposlechu a zjištění údajů o telekomunikačním provozu

Obdrží-li státní zastupitelství návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu nebo příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu,¹⁷⁶⁾ zašle jej bez prodlení Nejvyššímu soudu a jeho stejnopis spolu se souvisejícím spisovým materiálem státního zastupitelství současně předloží Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

Čl.55

Odposlech bez příkazu soudce

(1) Státní zástupce dbá, aby nařídil-li policejní orgán provedení odposlechu bez příkazu soudce,¹⁷⁷⁾ ho o tom neprodleně informoval. Přezkoumá, zda odposlech byl nařízen v řízení vedeném pro trestný čin, pro který je možno tento úkon provést, a zda po celou dobu prováděného odposlechu je použití této právní kvalifikace odůvodněno. Má-li státní zástupce za to, že odposlechem nemohou být sděleny významné skutečnosti pro trestní řízení, nebo zjistí-li přezkoumáním postupu policejního orgánu, že souhlas účastníka odposlouchávané stanice nebyl platně učiněn nebo byl vzat zpět anebo že je odposlech prováděn v řízení vedeném pro jiný než zákonem vymezený trestný čin, uloží policejnímu orgánu, aby ihned provádění odposlechu ukončil a záznamy zničil. Zjištěné informace nelze v dalším řízení použít.

(2) Nařídil-li provedení odposlechu státní zástupce, přiměřeně se užijí ustanovení o odposlechu nařízeném soudcem na návrh státního zástupce.

Čl.56

Návrh na vydání příkazu soudu k vyžádání údajů z telekomunikačního provozu

(1) Návrh na vydání příkazu soudu k vyžádání údajů o telekomunikačním provozu podává v přípravném řízení státní zástupce, a to zpravidla na základě písemného a odůvodněného návrhu (podnětu) policejního orgánu. Před podáním návrhu na vydání příkazu soudu státní zástupce ověří, že je vedeno trestní řízení pro trestný čin, pro který lze tento úkon nařídit.¹⁷⁸⁾ Učiní tak zejména posouzením, zda užitá právní kvalifikace odpovídá skutku popsanému v záznamu o zahájení úkonů trestního řízení nebo v usnesení o zahájení trestního stíhání. Při tom je nutno vycházet z konkrétních skutkových okolností v době, kdy má být takový návrh podán; je třeba prověřit, zda vydání příkazu je nezbytné proto, aby byly získány skutečnosti významné pro trestní řízení, dále že sledovaného účelu nelze dosáhnout jinak, nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztíženo; takové skutečnosti musí být v návrhu popsány. Vždy se uvede i to, proč je úkon, jehož nařízení se navrhuje, považován za neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 poslední věta tr. ř.).

(2) V návrhu na vydání příkazu soudu k vyžádání údajů z telekomunikačního provozu státní zástupce uvede též rozsah vyžadovaných údajů a návrh náležitě odůvodní i z hledisek uvedených v odstavci 1.

Čl.57

Postup při zjišťování obsahu jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí či obsahu elektronické komunikace

(1) Má-li být v přípravném řízení zjišťován obsah jiných písemností a záznamů uchovávaných v soukromí za použití technických prostředků, či obsah elektronické komunikace včetně aktuálního obsahu emailových schránek uživatelů, státní zástupce zpravidla s přihlédnutím ke všem dosud zjištěným skutečnostem vztahujícím se i k tomu, o jaké záznamy a písemnosti se jedná, jakým způsobem probíhala elektronická komunikace, i k dalším okolnostem, podá návrh na sledování osob a věcí.³⁴⁾

(2) Podle odstavce 1 se obdobně postupuje i tehdy, mají-li být zjišťovány údaje, které umožní zjistit provoz a identifikaci přístroje či jeho držitele, jde-li o zjištění místa výskytu a pohybu mobilního telefonu a tím i totožnosti držitele přístroje.

(3) Byl-li v přípravném řízení vydán nebo odňat,¹⁷⁹⁾ zajištěn při jiných úkonech trestního řízení ¹⁸⁰⁾ nebo nalezen mobilní telefon nebo obdobné zařízení (dále jen „telefon“), údaje uložené v telefonu (zprávy a lokalizační údaje), které byly doručeny volanému předtím, než telefon získaly orgány činné v trestním řízení, lze zjišťovat bez příkazu k odposlechu nebo příkazu ke zjišťování údajů z telekomunikačního provozu.

Čl.58

Informování o zjišťování údajů o telekomunikačním provozu

(1) Nejedná-li se o případ uvedený v § 88a odst. 3 tr. ř., státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedeného v § 88a odst. 1 poslední větě tr. ř., je-li jeho totožnost známa. Učiní tak zpravidla samostatným sdělením, jež se doručí takové osobě do vlastních rukou.

(2) Ohledně lhůty pro podání informace, pořízení záznamu při nepodání informace a ohledně povinnosti státního zástupce v případě zjištění, že policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, nepodal informaci o zjišťování údajů o telekomunikačním provozu, platí čl. 53 odst. 2 až 4 obdobně.

Díl desátý

Odměna a náhrada hotových výdajů obhájce, zmocněnce a opatrovníka

Čl.59

(1) Státní zástupce rozhodne usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce,¹⁸¹⁾ zmocněnce,¹⁸²⁾ nebo opatrovníka,¹⁸³⁾ vedl-li řízení v době, kdy obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi povinnost obhajovat nebo zastupovat skončila. Jinak vrátí návrh obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi, aniž by rozhodoval usnesením, a tento postup odůvodní.

(2) Usnesením o výši odměny a náhradě hotových výdajů lze zčásti nárok přiznat a zčásti návrh zamítnout. Při rozhodování o nároku obhájce, zmocněnce poškozeného nebo opatrovníka na odměnu a náhradu hotových výdajů státní zástupce přezkoumává pouze správnost účtování úkonů právní pomoci.

(3) Vykonatelné usnesení o výši odměny a náhradě hotových výdajů opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem, aby byla částka uhrazena do 30 dnů od právní moci usnesení. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového spisu.

(4) Rozhodl-li o výši odměny a náhradě hotových výdajů obhájce, zmocněnce nebo opatrovníka policejní orgán, státní zástupce dbá o to, aby opis takového usnesení byl založen do trestního spisu.

(5) Na návrh obhájce, zmocněnce nebo opatrovníka může státní zástupce i před pravomocným skončením trestního stíhání přijmout opatření, aby obhájci, zmocněnci nebo opatrovníkovi byla poskytnuta přiměřená záloha na odměnu a náhradu hotových výdajů.¹⁸⁴⁾ V opatření státního zástupce se uvedou údaje o výši zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů a odůvodnění tohoto postupu; stejnopis opatření a dokladu o úhradě se založí do dozorového a trestního spisu. Neshledá-li státní zástupce návrh důvodným, opatřením s odůvodněním jej zamítne.

Díl jedenáctý

Obžaloba a jiná rozhodnutí státního zástupce ve věci

Čl.60

Obžaloba

(1) Státní zástupce před podáním obžaloby přezkoumá výsledky přípravného řízení, důvodnost postavení obviněného před soud a zda bylo řádně zahájeno trestní stíhání⁷⁰⁾ a je zachována totožnost skutku.¹⁸⁵⁾

(2) Žalobní návrh musí být stručný, ucelený, jasně formulovaný, logicky uspořádaný a musí obsahovat náležitosti podle zákona (§ 177 písm. c), d) tr. ř.). Do žalobního návrhu se vždy uvede návrh na uložení trestu s uvedením jeho druhu a výměry nebo návrh na upuštění od potrestání; pokud je navrhován trest propadnutí majetku, peněžitý trest nebo trest propadnutí věci, uvede se, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jeho výkonu. Podal-li státní zástupce obžalobu ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění majetku (díl čtrnáctý), postupuje podle čl. 77.

(3) Státní zástupce může již v obžalobě uvést, které skutečnosti považuje za nesporné (§ 206 odst. 1, § 206d tr. ř.).

(4) Státní zástupce v obžalobě uvede, které důkazy provede před soudem, zejména které svědky svědčící ve prospěch obžaloby zamýšlí sám před soudem vyslechnout.¹⁸⁶⁾ Tyto návrhy může učinit součástí samostatného sdělení soudu, které doručí současně s obžalobou. Návrhy na provádění důkazů státním zástupcem je nutno v obžalobě odlišit od návrhu na výslech svědků soudem. Státní zástupce navrhuje k výslechu před soudem zpravidla jen svědky, na jejichž osobním výslechu trvá. V odůvodnění obžaloby¹⁸⁷⁾ uvede důkazy, o něž se obžaloba opírá, i své právní úvahy.

(5) Státní zástupce označí obviněného jako spolupracujícího¹⁸⁸⁾ za částí obžaloby, v níž uvádí osobní údaje obviněného, v samostatně odděleném odstavci a s odkazem na ustanovení § 178a odst. 1 tr. ř.

(6) Státní zástupce v obžalobě nebo v samostatném sdělení požádá soud, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem jako dozorový státní zástupce.¹⁸⁹⁾

(7) Podává-li státní zástupce obžalobu pro dílčí útok pokračujícího trestného činu,¹⁹⁰⁾ posouzeného jako další skutek,¹⁹¹⁾ pro jehož ostatní útoky již dříve podal nebo hodlá podat obžalobu pro jiné dílčí útoky tohoto trestného činu, takže přichází v úvahu uložení společného trestu,¹⁹²⁾ v obžalobě odkáže na dílčí útoky, ohledně nichž byla obžaloba dříve podána, a popíše tento dílčí útok, pro který zamýšlí podat novou obžalobu. Jako předběžnou otázku¹⁹³⁾ posoudí, zda všechny tyto dílčí útoky tvoří součást jednoho pokračujícího trestného činu.¹⁹⁰⁾

(8) Státní zástupce zabezpečí pořízení překladu obžaloby⁷⁰⁾ a překlad doručí soudu spolu s podanou obžalobou; překlad obviněnému nedoručuje. Týká-li se obžaloba více obviněných, přeloží se jen část, která se týká příslušného obviněného, lze-li ji oddělit.

Návrh na schválení dohody o vině a trestu

Čl.61

(1) Jednání o dohodě o vině a trestu zahájí státní zástupce na základě návrhu obviněného nebo i bez takového návrhu.

(2) Před zahájením jednání o dohodě o vině a trestu státní zástupce přezkoumá, zda výsledky přípravného řízení dostatečně prokazují, že se skutek stal, že tento skutek je trestným činem a že jej spáchal obviněný.¹⁹⁴⁾

(3) Státní zástupce při zvažování vhodnosti jednání o dohodě o vině a trestu vezme v úvahu všechny podstatné okolnosti, zejména

a) povahu a závažnost spáchaného trestného činu,

b) zájmy poškozeného,

c) pravděpodobný druh a výměru trestu, jestliže by obviněný byl uznán vinným v řízení před soudem na podkladě obžaloby,

d) zájem na rychlém a přiměřeném skončení věci,

e) pravděpodobný vliv řízení před soudem na svědky,

f) náklady řízení před soudem.

(4) Neshledá-li státní zástupce návrh obviněného na jednání o dohodě o vině a trestu důvodným, písemně o tom vyrozumí obviněného a má-li obviněný obhájce, též jeho; stejnopis založí do trestního spisu.¹⁹⁵⁾

(5) Shledá-li státní zástupce, že jsou dány důvody k jednání o dohodě o vině a trestu, písemně vyzve obviněného a ostatní oprávněné osoby, aby se vyjádřili ¹⁹⁶⁾; popřípadě zjistí jejich stanovisko dotazem učiněným prostřednictvím telefonu či elektronické pošty, o čemž vždy učiní záznam do dozorového spisu. Podmínky pro sjednání dohody o vině a trestu může s obviněným projednat popřípadě i osobně.

(6) Odmítne-li obviněný výzvu státního zástupce na jednání o dohodě o vině a trestu, učiní o tom státní zástupce záznam, který založí do trestního spisu. V záznamu stručně uvede důvody, pro které obviněný výzvu odmítl.

(7) Při vyjednávání o druhu a výměře trestu se státní zástupce řídí ustanoveními páté hlavy první části trestního zákoníku. Přichází-li do úvahy též uložení ochranného opatření, postupuje státní zástupce podle třetího dílu páté hlavy první části trestního zákoníku.

(8) O průběhu jednání o dohodě o vině a trestu vyhotoví státní zástupce protokol, který založí do trestního spisu.

Čl.62

(1) Je-li sjednána dohoda o vině a trestu, státní zástupce její opis doručí obviněnému, jeho obhájci a poškozenému, který uplatnil řádně a včas své nároky.¹⁹⁶⁾ Státní zástupce podá soudu v rozsahu sjednané dohody návrh na schválení dohody o vině a trestu. Nedošlo-li k dohodě o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo o vydání bezdůvodného obohacení, státní zástupce na tuto skutečnost v návrhu na schválení dohody o vině a trestu soud upozorní.¹⁹⁷⁾

(2) Není-li sjednána dohoda o vině a trestu, státní zástupce o tom provede záznam do protokolu a dále postupuje podle trestního řádu.¹⁹⁸⁾

(3) Státní zástupce uvede v návrhu povinné náležitosti obsahu dohody o vině a trestu tak, aby soud mohl v souladu s ní vydat odsuzující rozsudek.¹⁹⁹⁾

(4) Státní zástupce v návrhu na schválení dohody o vině a trestu může požádat soud, aby se mohl osobně zúčastnit projednávání věci před soudem jako dozorový státní zástupce.

(5) Státní zástupce zabezpečí pořízení překladu návrhu na schválení dohody o vině a trestu⁷⁰⁾ a překlad doručí soudu spolu s podaným návrhem na schválení dohody o vině a trestu; překlad obviněnému nedoručuje.

Čl.63

Podmíněné zastavení trestního stíhání

(1) Státní zástupce činí nezbytná opatření, aby v odůvodněných případech bylo možno trestní stíhání podmíněně zastavit. Dále dbá, aby ve věci byly provedeny neodkladné a neopakovatelné úkony a další úkony nezbytné k tomu, aby nemohlo dojít ke zmaření účelu trestního řízení, pokud bude popřípadě vydáno usnesení, že se v trestním stíhání obviněného pokračuje.²⁰⁰⁾ Přezkoumá, zda jsou splněny podmínky pro vydání tohoto rozhodnutí, zejména podmínka, že vzhledem k osobě obviněného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu a k okolnostem případu lze takové rozhodnutí považovat za dostačující.²⁰¹⁾

(2) Jsou-li pro to v souvislosti s rozhodováním o podmíněném zastavení trestního stíhání důvody, státní zástupce ověří, že obviněný byl poučen o povinnosti odevzdat řidičský průkaz a o tom, že právní mocí rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání pozbude řidičského oprávnění, jestliže se obviněný zaváže zdržet se během zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání řízení motorových vozidel, a že obviněný složil nebo výjimečně až po vydání rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání složí na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle jiného právního předpisu, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.²⁰²⁾

(3) Ve výroku usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku. Obviněnému, který uzavřel s poškozeným dohodu o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení, se uloží, aby škodu v průběhu zkušební doby nahradil nebo v této době vydal bezdůvodné obohacení. Bylo-li postupováno podle § 307 odst. 2 tr. ř., rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání musí obsahovat též výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti nebo určení činnosti, které se obviněný během zkušební doby zavazuje zdržet.²⁰³⁾

(4) Státní zástupce zabezpečí pořízení překladu usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání⁷⁰⁾ a překlad doručí obviněnému. Týká-li se usnesení více obviněných, přeloží se jen část, která se týká příslušného obviněného, lze-li ji oddělit.

(5) Byla-li uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo o vydání bezdůvodného obohacení za součinnosti s Probační a mediační službou, nebo pokud v usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání byly obviněnému uloženy povinnosti a omezení k tomu, aby vedl řádný život,²⁰⁴⁾ a Probační a mediační služba se bude podílet na kontrole jejich plnění, státní zástupce pravomocné usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání zašle středisku Probační a mediační služby.

(6) Po uplynutí zkušební doby, popřípadě i v jejím průběhu, státní zástupce za účelem zjištění, zda obviněný ve zkušební době vedl řádný život, nahradil škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení a dodržoval i další omezení, včetně slibu zdržet se během zkušební doby určité činnosti, v souvislosti s níž se dopustil přečinu, vyžádá opis rejstříku trestů obviněného, údaje z registru řidičů, bylo-li podmíněně zastaveno trestní stíhání pro trestný čin v silniční dopravě,²⁰⁵⁾ zprávy o pověsti, popřípadě vyjádření poškozeného, zda obviněný plní dohodu o náhradě škody. Ověří také, zda obviněný, neučinil-li tak již před vydáním usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání podle § 307 odst. 2 tr. ř., složil na účet státního zastupitelství peněžní částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle jiného právního předpisu, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.²⁰²⁾ Pokud obviněný tyto povinnosti splnil, vysloví státní zástupce po uplynutí zkušební doby usnesením, že se osvědčil. Jestliže obviněný ve zkušební době nevyhoví uloženým podmínkám, v trestním stíhání se pokračuje, o čemž státní zástupce rozhodne usnesením, nebylo-li rozhodnuto o výjimečném ponechání rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání v platnosti podle § 308 odst. 1 předposlední a poslední věty tr. ř. Rozhodnutí o pokračování v trestním stíhání obviněného lze učinit i během zkušební doby. Usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání se v případě pokračování v trestním stíhání nezrušuje.

(7) Právní mocí rozhodnutí o tom, že se obviněný ve zkušební době osvědčil, nebo pokud do jednoho roku od uplynutí zkušební doby nebylo učiněno rozhodnutí o osvědčení, aniž měl na tom obviněný vinu, nastávají účinky zastavení trestního stíhání.²⁰⁶⁾ Na tyto účinky je třeba obviněného upozornit v usnesení o tom, že se ve zkušební době osvědčil, nebo písemným vyrozuměním, jestliže nastaly ze zákona. O tom, že osvědčení nastalo, učiní státní zástupce v dozorovém spise záznam a uvědomí o tom písemně policejní orgán. Pokračovat v trestním stíhání obviněného pro týž skutek je možné jen po zrušení rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání v řízení o obnově.²⁰⁷⁾

(8) Jestliže obviněný v průběhu zkušební doby podmíněného zastavení trestního stíhání zemře, státní zástupce postupuje podle § 308 odst. 2 tr. ř. a o tom, že nastala fikce osvědčení, učiní záznam do spisu. O skutečnosti, že nebude ve věci vydáváno žádné rozhodnutí a o důvodech tohoto postupu, informuje všechny osoby, jimž bylo doručeno usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání. Obdobně státní zástupce postupuje, jestliže k úmrtí obviněného dojde v době mezi vydáním usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání a dnem, kdy takové usnesení nabude právní moci.

Čl.64

Zastavení trestního stíhání

(1) Ve výroku usnesení o zastavení trestního stíhání uvede státní zástupce kromě právního posouzení i popis skutku, kterého se týká. Usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí také poškozenému, je-li znám. Není-li ve věci poškozený nebo není znám, a zároveň je trestní stíhání zastavováno z důvodu dle § 172 odst. 1 písm. a) tr. ř., nabývá usnesení o zastavení trestního stíhání právní moci již vydáním.

(2) Zastavuje-li státní zástupce trestní stíhání z důvodu uvedeného v § 172 odst. 2 písm. c) tr. ř., v odůvodnění rozvede skutečnosti, na jejichž základě dovozuje, že účelu trestního řízení bylo dosaženo.

(3) Prohlásí-li obviněný, že trvá na projednání věci,²⁰⁸⁾ státní zástupce učiní opatření, aby se pokračovalo v trestním stíhání. Usnesení o zastavení trestního stíhání se nezrušuje. Opětovné zastavení trestního stíhání přichází v úvahu v těchto případech pouze, zjistí-li se v průběhu dalšího vyšetřování jiný důvod zastavení než podle § 11 odst. 1 písm. a), b) nebo i) anebo podle § 172 odst. 2 tr. ř.

(4) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost a nevyhoví-li jí sám,²⁰⁹⁾ státní zástupce předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí. Stejně postupuje, podá-li obviněný stížnost a zároveň prohlásí, že trvá na projednání věci.

(5) Pokud obviněný zemřel v průběhu trestního řízení nebo po jeho skončení, ale před doručením usnesení o zastavení trestního stíhání, usnesení o zastavení trestního stíhání se doručí pouze poškozenému, a pokud ve věci není či není znám, je usnesení pravomocné již vydáním.

Čl.65

Postoupení věci jinému orgánu

(1) Po postoupení věci jinému orgánu nelze pokračovat v trestním stíhání a zjišťovat další okolnosti potřebné pro posouzení přestupku nebo kárného provinění. Ve výroku usnesení uvede státní zástupce popis skutku a označení orgánu, jemuž věc postupuje, s tím, že jde o skutek, který by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek nebo kárné provinění. Ve výroku usnesení se označení přestupku neuvádí. V odůvodnění rozhodnutí uvede zejména právní důvody postoupení věci jinému orgánu včetně označení přestupku podle určitého ustanovení zákona.

(2) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o postoupení věci jinému orgánu stížnost a nevyhoví-li jí státní zástupce sám, předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí.

(3) Po právní moci usnesení o postoupení věci se spisový materiál neobsahující opis rejstříku trestů zašle orgánu, kterému byla věc postoupena, a to i s věcmi zajištěnými v průběhu trestního řízení, pokud to podle povahy těchto věcí přichází v úvahu.

Čl.66

Narovnání

(1) Státní zástupce před schválením narovnání²¹⁰⁾ ověří, zda prohlášení obviněného, že spáchal skutek, pro který je stíhán, neodporují skutková zjištění a že obviněný složil na účet státního zastupitelství peněžitou částku určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního předpisu, která není zřejmě nepřiměřená závažnosti trestného činu.

(2) Výrok usnesení o schválení narovnání obsahuje údaj o tom, že obviněný a poškozený souhlasí s narovnáním, že se schvaluje narovnání, výrok o zastavení trestního stíhání pro skutek, ve kterém je spatřován trestný čin, popis skutku, jeho právní posouzení, údaje o výši peněžité částky určené státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti podle zvláštního předpisu, kterou obviněný složil na účet státního zastupitelství.²¹¹⁾

(3) Podá-li obviněný nebo poškozený proti usnesení o schválení narovnání stížnost a nevyhoví-li jí státní zástupce sám,²⁰⁹⁾ předloží spisy nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství k rozhodnutí.

(4) Byla-li za součinnosti s Probační a mediační službou uzavřena dohoda mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo odčinění újmy způsobené trestným činem, státní zástupce zašle pravomocné usnesení o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání středisku Probační a mediační služby.

Čl.67

Vyhotovování obžalob a jiných rozhodnutí

Obžalobu podává a jiná rozhodnutí, jimiž přípravné řízení končí, vydává státní zástupce vlastním jménem. V zastoupení podepisuje rozhodnutí, jen jestliže právní předpis stanoví, že oprávněným je vedoucí státní zástupce.

Čl.68

Vrácení věci policejnímu orgánu k doplnění

Vrátí-li státní zástupce věc policejnímu orgánu k doplnění,²¹²⁾ učiní tak písemným pokynem, v němž uvede, v jakých směrech a kterými důkazy má být řízení doplněno a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

Čl.69

Informační povinnost podle mezinárodních smluv

Dozorový státní zástupce v trestní věci týkající se trestného činu, k jehož stíhání zavazuje některá z uvedených mezinárodních smluv, informuje mezinárodní odbor trestní Ministerstva spravedlnosti a mezinárodní odbor Nejvyššího státního zastupitelství ve smyslu

a) čl. 7 Mezinárodní úmluvy o potlačení obchodu s děvčaty z 4. května 1910 (č. 26/1913 ř. z., č. 160/1922 Sb. z. a n.) o ukončení trestního řízení v přípravném řízení, byl-li trestný čin uvedený v čl. 1 nebo 2 této Úmluvy spáchán v různých zemích,

b) čl. 13 odst. 5 Úmluvy o trestných a některých jiných činech spáchaných na palubě letadla z 14. září 1963 (č. 102/1984 Sb.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky,

c) čl. 6 a čl. 11 písm. c) Úmluvy o potlačení protiprávního zmocnění se letadel z 16. prosince 1970 (č. 96/1974 Sb.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky, o okolnostech trestného činu a o výsledku trestního řízení či vyřízení dožádání,

d) čl. 6 a čl. 13 písm. c) Úmluvy o potlačování protiprávních činů ohrožujících bezpečnost civilního letectví z 23. září 1971 (č. 16/1974 Sb.; s Protokolem o boji s protiprávními činy násilí na letištích sloužících mezinárodnímu civilnímu letectví z 24. února 1988, č. 138/2002 Sb. m. s.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky, okolnostech trestného činu a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení či vyřízení dožádání,

e) čl. 11 Úmluvy o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany včetně diplomatických zástupců z 14. prosince 1973 (č. 131/1978 Sb.) o výsledku trestního řízení v přípravném řízení,

f) čl. 9 Evropské úmluvy o potlačování terorismu z 27. ledna 1977 (č. 552/1992 Sb.) o výsledku řízení o právní pomoci v užším smyslu,

g) čl. 14 odst. 2 a 3 Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů z 26. října 1979 (č. 27/2007 Sb. m. s.; do textu Úmluvy lze nahlédnout na Ministerstvu zahraničních věcí a na Státním úřadu pro jadernou bezpečnost) o výsledku trestního řízení v přípravném řízení, nejde-li o případ, kdy jde o jaderný materiál pro domácí použití a jak pachatel, tak materiál zůstávají na území smluvní strany, kde byl trestný čin spáchán,

h) čl. 7 Mezinárodní úmluvy proti braní rukojmí ze 17. prosince 1979 (č. 36/1988 Sb.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení,

i) čl. 6 odst. 4 Úmluvy proti mučení a jinému krutému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání z 10. prosince 1984 (č. 143/1988 Sb.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky,

j) čl. 7 odst. 5 a čl. 15 odst. 1 písm. c) Úmluvy o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti námořní plavby z 10. března 1988 (č. 100/2005 Sb. m. s.; s Protokolem o potlačování protiprávních činů proti bezpečnosti pevných plošin umístěných na pevninské mělčině z 10. března 1988, č. 101/2005 Sb. m. s.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení či vyřízení dožádání,

k) čl. 7 odst. 6 a čl. 16 Mezinárodní úmluvy o potlačování teroristických bombových útoků z 15. prosince 1997 (č. 80/2001 Sb. m. s.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení,

l) čl. 9 odst. 6 a čl. 19 Mezinárodní úmluvy o potlačování financování terorismu z 10. ledna 2000 (č. 18/2006 Sb. m. s.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení,

m) čl. 10 odst. 6 a čl. 19 Mezinárodní úmluvy o potlačování činů jaderného terorismu z 13. dubna 2005 (č. 57/2007 Sb. m. s.) o úmyslu uplatnit jurisdikci v trestních věcech České republiky a o výsledku trestního řízení v přípravném řízení, a to způsobem a v rozsahu, který neohrozí průběh trestního řízení v České republice nebo vyřízení žádosti cizího státu,

n) čl. 46 odst. 5 a odst. 19 Úmluvy Organizace spojených národů proti korupci z 31. října 2003 (č. 105/2013 Sb. m. s.) o úmyslu zveřejnit informace nebo důkazy prokazující nevinu obviněného v trestní věci, ve které Česká republika obdržela informace nebo důkazy od jiné smluvní strany.

Díl dvanáctý

Zajištění majetku a věcí obviněného

Zjišťování majetku a věcí obviněného

Čl.70

(1) Rozhodl-li státní zástupce²¹³⁾ v přípravném řízení o zajištění majetku obviněného,²¹⁴⁾ včetně zajištění výkonu zabrání části majetku,²¹⁵⁾ zabezpečí provedení všech úkonů nezbytných k výkonu takového rozhodnutí, a to i před nabytím jeho právní moci.²¹⁶⁾ Rozhodl-li státní zástupce o zajištění majetku nebo věcí,²¹⁷⁾ při zjišťování takového majetku nebo věcí postupuje podle trestního řádu, § 5 až § 8 zákona o výkonu zajištění se nepoužijí.²¹⁸⁾ Zajištěné věci, které se skládají do úschovy, skládají se do úschovy soudu podle § 352 o. s. ř.²¹⁹⁾

(2) Státní zástupce může ke zjištění rozsahu, obsahu a umístění majetku obviněného vyslechnout obviněného nebo svědka.²²⁰⁾ K provedení výslechu může dát pokyn policejnímu orgánu.²⁶⁾ Státní zástupce před zahájením výslechu obviněného poučí o jeho právech a svědka o jeho právech i povinnostech.

(3) Před vydáním rozhodnutí o zajištění majetku obviněného se zjistí, zda jsou pro obviněného evidovány u osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů zaknihované cenné papíry a investiční nástroje.²²¹⁾ Státní zástupce si může vyžádat od příslušné osoby zprávu; § 8 odst. 2 tr. ř. se nepoužije.²²²⁾

Čl.71

(1) Vydání usnesení o zajištění majetku obviněného zpravidla předchází vedle výslechu obviněného a jiných osob, provedení osobní a domovní prohlídky nebo prohlídky jiných prostor, zjištění zaknihovaných cenných papírů a investičních nástrojů a ověření vlastnictví nemovitých věcí i soupis majetku, jeho části nebo jednotlivých věcí. Státní zástupce provede soupis věcí vhodných k zajištění sám a popíše je způsobem, který umožní jejich snadnou identifikaci. Za účelem provedení těchto úkonů si popřípadě vyžádá součinnost policejního orgánu, anebo jimi pověří soudního exekutora.²²³⁾ Vyžádal-li si státní zástupce součinnost policejního orgánu, upozorní policejní orgán na to, že není oprávněn provádět domovní nebo osobní prohlídku anebo prohlídku jiných prostor.²²⁴⁾ Státní zástupce není oprávněn vyžadovat součinnost Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.²²⁵⁾

(2) Nepředchází-li vydání usnesení o zajištění majetku obviněného provedení soupisu majetku, jeho části a věcí, soupis se provede bezodkladně po vydání usnesení o zajištění majetku obviněného v rámci výkonu rozhodnutí.

Čl.72

(1) V usnesení o zajištění majetku obviněného musí být uveden rozsah zajištění a důvody, pro které se provádí. Zajišťované části majetku nebo věci se přesně označí nebo se odkáže na to, že se usnesení vztahuje na věci, které budou sepsány při výkonu rozhodnutí ve stanoveném rozsahu.

(2) Nelze-li peněžní prostředky na účtu, cenné papíry, zaknihované cenné papíry a investiční nástroje a jiné nehmotné věci zajistit podle zákona o výkonu zajištění,²²⁶⁾ zajištění se provede podle trestního řádu;²²⁷⁾ ustanovení o důvodech zajištění se neužijí.²²⁸⁾

(3) Státní zástupce v usnesení o zajištění majetku obviněného vedle povinností obviněného a jiných osob týkajících se movitých věcí,²²⁹⁾ zákazu nakládání s věcmi uvedenými v usnesení nebo které při výkonu rozhodnutí budou sepsány, a jejich záměrného poškozování nebo ničení,²³⁰⁾ a případného uložení, aby státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení a u následně sepsaného majetku v jím stanovené lhůtě sdělil, zda a kdo má k zajištěnému majetku předkupní nebo jiné právo nebo zda je jiným způsobem omezen výkon práva s ním nakládat, a bylo-li zajištěno majetkové právo, též kdo je osobou povinnou poskytnout odpovídající plnění, s upozorněním na následky nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 tr. ř.), o tom, že poučí obviněného o tom, že pokud trvá zajištění, jsou neplatné veškeré jeho právní úkony týkající se zajištěného majetku, s výjimkou úkonů směřujících k odvrácení bezprostředně hrozící škody, jakož i o tom, že s jeho majetkem, na který se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení nakládat jen po předchozím souhlasu státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn nebo je-li s tímto majetkem v exekučním nebo insolvenčním řízení anebo ve veřejné dražbě nakládáno k uspokojení pohledávky státu, přičemž na úhradu pohledávek, které jsou předmětem výkonu rozhodnutí, veřejné dražby, exekuce nebo insolvenčního řízení, se přednostně použije majetek nedotčený rozhodnutím o zajištění.²³¹⁾ Podle povahy věci a okolností případu, v usnesení o zajištění nebo i v dodatečném usnesení zakáže nebo omezí také výkon dalších práv souvisejících se zajištěným majetkem, a to včetně práv teprve v budoucnu vzniklých. Obviněný se poučí o právu navrhnout vyloučení ze zajištění i jiných věcí, než uvedených v § 3 odst. 1 zákona o výkonu zajištění; stejné právo má i osoba, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat.²³²⁾

(4) Bylo-li v souvislosti s vydáním usnesení o zajištění majetku obviněného rozhodnuto o ponechání movité věci zjištěné při prohlídce bytu, jiných prostor a pozemků, osobní prohlídce, vydání nebo odnětí movité věci nebo stroje nebo jiného upevněného zařízení, které je součástí nemovité věci a je oddělitelné, na místě,²³³⁾ státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 47.

(5) Pokud obviněný podal žádost o zrušení nebo omezení zajištění,²³⁴⁾ o takové žádosti musí státní zástupce neprodleně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, státní zástupce v usnesení poučí obviněného, že neuvede-li v ní nové důvody, může žádost opakovat až po uplynutí 30 dnů od právní moci rozhodnutí.

(6) Státní zástupce může na návrh obviněného z důležitých důvodů povolit provedení úkonu, na který se vztahuje zajištění. O stížnosti proti usnesení, jímž požadovaný úkon nebyl povolen, rozhoduje soud.²³⁵⁾

Čl.73

Zajištění nároku poškozeného

(1) Státní zástupce před rozhodnutím o zajištění nároku poškozeného ověří, zda má poškozený nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy proti obviněnému, popř. zda má nárok na vydání bezdůvodného obohacení,²³⁶⁾ které lze v trestním řízení uplatnit,²³⁷⁾ a zda o něm nebylo rozhodnuto již v jiném řízení.²³⁸⁾ V tomto ohledu vychází zejména ze skutkových zjištění, jež byla v této době učiněna. Rozhodl-li státní zástupce o zajištění majetku za účelem uspokojení nároku poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení bez návrhu poškozeného,²³⁹⁾ dbá, aby byl poškozený o svých právech náležitě poučen, mohl je uplatnit, a aby byl také objasněn rozsah poškozeným uplatněného nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení.

(2) Na základě soupisu zajistí státní zástupce usnesením části majetku do pravděpodobné výše škody nebo nemajetkové újmy nebo až do pravděpodobného rozsahu bezdůvodného obohacení. Přitom dbá, aby nebyly zajištěny části majetku, jichž nemůže být k zajištění použito.²⁴⁰⁾ Poškozený musí být o zajištění jeho nároku vyrozuměn s upozorněním na důvody, pro něž se zajištění zruší.²⁴¹⁾

(3) Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce vyloučit ze zajištění i jiné věci, než které jsou vyloučeny podle zákona.²⁴²⁾ O tomto návrhu státní zástupce rozhoduje usnesením,²⁴³⁾ proti němuž je přípustná stížnost, která nemá odkladný účinek. O stížnosti, pokud ji státní zástupce nevyhoví sám,²⁰⁹⁾ rozhoduje soud.²⁴⁴⁾

(4) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k zajištěným věcem, návrh na jejich vyloučení ze zajištění, státní zástupce rozhodne do 10 dnů. Rozhodne o vyloučení takových věcí ze zajištění, nezjistí-li skutečnosti, které důvodnost návrhu vážně zpochybňují. O stížnosti proti usnesení státního zástupce, pokud ji státní zástupce nevyhoví, rozhoduje soud.²⁴⁴⁾

(5) Proti usnesení o zrušení zajištění nebo jeho omezení, není-li ho třeba v rozsahu, v němž bylo nařízeno, bylo-li o zajištění rozhodnuto na návrh poškozeného, může poškozený podat stížnost.

Čl.74

Zajištění majetku pro účely výkonu trestu propadnutí majetku

(1) Státní zástupce před vydáním usnesení o zajištění majetku obviněného²⁴⁵⁾ vychází z toho, že zajištění postihuje veškerý majetek obviněného nebo jeho část, kterou určí soud ve výroku o uložení trestu propadnutí majetku, přírůstky a výtěžky, které ze zajištěného majetku plynou, jakož i majetek, kterého obviněný nabude po zajištění. Na návrh obviněného nebo osoby, o jejíž výživu a výchovu je obviněný povinen pečovat, může státní zástupce rozhodnout usnesením, že se ze zajištění vyloučí i jiné věci, než zákon stanoví.²⁴⁶⁾ O stížnosti proti usnesení rozhoduje soud.²⁴⁷⁾

(2) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k zajištěným věcem, návrh na jejich vyloučení ze zajištění, státní zástupce rozhodne usnesením o vyloučení věcí ze zajištění, nezjistí-li skutečnosti, které důvodnost návrhu vážně zpochybňují. O stížnosti proti usnesení rozhoduje soud.²⁴⁷⁾

Čl.75

Zajištění majetku pro účely výkonu peněžitého trestu nebo ochranného opatření zabrání části majetku

(1) Státní zástupce před vydáním usnesení o zajištění majetku pro účely výkonu peněžitého trestu²⁴⁸⁾ nebo výkonu zabrání části majetku²⁴⁹⁾ zvažuje, zda je obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení peněžitého trestu, nebo zda je obviněný stíhán pro trestný čin, za který je třeba vzhledem k povaze a závažnosti trestného činu a poměrům obviněného očekávat uložení ochranného opatření zabrání části majetku podle § 102a trestního zákoníku. Vychází z toho, že pro tento účel lze zajistit i jen určenou část majetku obviněného, a to podle předpokládané výše peněžitého trestu, nebo podle toho, v jakém rozsahu přichází v úvahu uložení ochranného opatření zabrání části majetku.

(2) V souvislosti s vydáním usnesení o zajištění majetku pro účely výkonu peněžitého trestu nebo usnesení o zajištění výkonu zabrání části majetku státní zástupce vychází i z výsledků úkonů provedených v přípravném řízení, na jejichž základě byly náležitě zjištěny a ověřeny majetkové poměry obviněného.

(3) Podá-li osoba, která namítá své vlastnické právo k zajištěným věcem, návrh na jejich vyloučení ze zajištění, státní zástupce rozhodne usnesením o vyloučení věcí ze zajištění, nezjistí-li skutečnosti, které důvodnost návrhu vážně zpochybňují. O stížnosti proti usnesení rozhoduje soud.²⁵⁰⁾

Výkon správy zajištěného majetku

Čl. 76

(1) Podle povahy a rozsahu zajištěného majetku obviněného vykonává jeho správu po dobu trvání zajištění v přípravném řízení státní zástupce státního zastupitelství, které ve věci rozhodlo v prvním stupni, nejde-li o zajištěné věci podléhající zvláštnímu režimu.²⁵¹⁾ U věcí složených do úschovy soudu podle § 352 o. s. ř. vykonává správu soud.²⁵²⁾

(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, rozhodl-li státní zástupce v přípravném řízení o zajištění majetku nebo věcí,²¹⁷⁾ nejde-li o převzetí jednotlivé věci do úschovy za účelem provedení důkazu, pokud se nejedná o věc, o jejímž prodeji bylo rozhodnuto podle § 80 trestního řádu.²⁵²⁾

(3) Písemné pověření Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových²⁵³⁾ nebo soudního exekutora,²²³⁾ které státní zástupce uvedený v odstavci 1 vydává tehdy, pokud s ohledem na povahu a rozsah věcí a práv, které tvoří zajištěný majetek, dospěje k závěru, že je namístě, aby výkonem správy pověřil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo soudního exekutora, obsahuje

a) označení věci,

b) jméno a příjmení obviněného, popřípadě další jeho osobní údaje,

c) právní posouzení skutku, pro který je obviněný stíhán,

d) výrok z usnesení státního zástupce, jímž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, a den nabytí právní moci tohoto usnesení nebo den, od kterého je nepravomocné usnesení vykonatelné,

e) náležité a nezaměnitelné určení majetku, jeho částí a jednotlivých věcí včetně údaje o tom, kde či u koho se nacházejí,

f) údaj o tom, kdo byl pověřen správou zajištěného majetku,

g) vymezení práv a povinností spojených s výkonem správy,²⁵⁴⁾

h) poučení, že nemůže-li pověřený orgán správu zajištěného majetku vykonávat, pověří podle povahy zajištěného majetku výkonem jeho správy některý ze subjektů uvedený v zákoně,²⁵⁵⁾

i) poučení, že pokud v důsledku toho, že nemohl pověřený orgán správu zajištěného majetku vykonávat a na základě pověření vykonává správu takového majetku prostřednictvím organizační složky státu nebo státní organizace příslušné hospodařit s určitým majetkem státu, vyrozumí o tom státního zástupce,²⁵⁶⁾

j) poučení, že smlouvu s jinou osobou o správě majetku²⁵⁶⁾ lze před podáním obžaloby uzavřít jen po předchozím souhlasu státního zástupce.

(4) Státní zástupce může pověření kdykoli písemně zrušit a za podmínek stanovených zákonem o výkonu zajištění pověřit jiného správce, uzavřít smlouvu o správě, nebo zajištěný majetek spravovat sám.²⁵⁷⁾

(5) Vykonatelné usnesení o odměně soudního exekutora²⁵⁸⁾ opatřené doložkou právní moci státní zástupce předá příslušnému oddělení státního zastupitelství s pokynem k úhradě. Opis dokladu o provedení úhrady založí do dozorového a trestního spisu.

(6) Pro pověření správou podílu v obchodní korporaci se obdobně užije odstavec 3 s výjimkou poučení podle písmen h) a i).

(7) Ke správě věcí podléhajících zvláštnímu režimu²⁵¹⁾ se pověření nevydává.

(8) O pověření soudního exekutora správou zajištěného majetku a o pověření insolvenčního správce správou podílu v obchodní korporaci, o zrušení pověření, pověření jiného správce a o uzavření smlouvy o správě je nutno vyrozumět osobu, jíž byl zajištěn majetek, a týká-li se některý z uvedených úkonů podílu v obchodní korporaci, také tuto obchodní korporaci.²⁵⁹⁾

Čl.77

(1) Vykonává-li správu majetku obviněného nebo majetku jiné osoby, jejíž majetek byl zajištěn v trestním řízení,²²⁷⁾ policejní orgán, před rozhodnutím o prodeji zajištěného majetku je povinen informovat státního zástupce o tom, že tento majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze.²⁶⁰⁾

(2) Vykonává-li správu zajištěného majetku státní zástupce,

a) musí být zabezpečeno plnění povinností uvedených v § 10 odst. 1 až 4 zákona o výkonu zajištění, zpravidla prostřednictvím příslušného útvaru státního zastupitelství; jde-li o okresní státní zastupitelství, plní tyto úkoly útvar řízený ředitelem správy krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu se okresní státní zastupitelství nachází,

b) jiná práva související se zajištěným majetkem se vykonávají za účelem ochrany zajištěného majetku pouze v rozsahu, v jakém byla zakázána obviněnému státním zástupcem podle trestního řádu,²⁶¹⁾

c) zajištěný majetek nelze využívat, pronajmout, zatížit nebo převést na jinou osobu,²⁶²⁾

d) prodej zajištěného majetku je možno provést jen se souhlasem obviněného za podmínek a způsobem uvedeným v § 12 odst. 1 zákona o výkonu zajištění; bez jeho souhlasu za podmínek § 12 odst. 2 zákona o výkonu zajištění a způsobem uvedeným v § 12 odst. 4 a 5 zákona o výkonu zajištění.

(3) Byla-li ve věci, v níž bylo rozhodnuto o zajištění majetku, podána obžaloba nebo návrh na potrestání, správa majetku přechází na soud. Státní zástupce spolu s obžalobou (návrhem na potrestání) předá soudu všechny doklady o úkonech jím učiněných při správě zajištěného majetku.²⁶³⁾ Seznam těchto dokladů založí do trestního spisu a dozorového spisu. Bylo-li v přípravném řízení na základě žádosti o právní pomoc provedeno zajištění majetku cizozemským orgánem, státní zástupce tuto skutečnost včetně specifikace zajištěného majetku soudu výslovně sdělí a uvede přesný název cizozemského orgánu a jeho úplnou adresu, pokud tak neučinil již v obžalobě.

Díl třináctý

Zabezpečovací detence, ochranné léčení, zabrání věci, jiné majetkové hodnoty, náhradní hodnoty nebo uložení zákonné povinnosti

Čl.78

(1) Státní zástupce navrhne zabrání věci, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za trestný čin anebo která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc získanou trestným činem nebo za věc tvořící odměnu za trestný čin, pokud hodnota věci, která byla získána trestným činem nebo jako odměna za něj, není ve vztahu k hodnotě nabyté věci zanedbatelná, a pokud je splněna některá z podmínek uvedených v § 101 odst. 2 písm. a) až f) trestního zákoníku.

(2) Státní zástupce může navrhnout soudu, aby namísto zabrání věci²⁶⁴⁾ uložil obviněnému některou povinnost;²⁶⁵⁾ návrh na zabrání věci pak podá až poté, co obviněný nesplnil uvedenou povinnost ve stanovené lhůtě.²⁶⁶⁾

(3) Návrh na uložení zabezpečovací detence, ochranného léčení, zabrání věci, náhradní hodnoty, případně návrh na uložení některé povinnosti, a návrh na zabrání spisů a zařízení,²⁶⁷⁾ může státní zástupce podat, i když ve věci nebylo zahájeno trestní stíhání, byly-li v průběhu prověřování zjištěny podmínky pro uložení ochranného opatření. Takový návrh státní zástupce podá bezodkladně po nabytí právní moci usnesení o odložení věci, nejde-li výjimečně o případ uvedený v odstavci 7 větě druhé. Státní zástupce přesně vymezí skutek, ve kterém je spatřován čin jinak trestný nebo trestný čin, jehož se měla dopustit osoba, jíž se má návrh týkat. Spáchání skutku takovou osobou musí vyplývat z prověřování, nejde-li o případy, kdy splnění této podmínky zákon nevyžaduje.²⁶⁸⁾

(4) Podle odstavce 3 nelze postupovat v případě, podává-li státní zástupce návrh na zabrání části majetku podle § 102a trestního zákoníku.

(5) S návrhem státní zástupce soudu předloží trestní spis spolu s usnesením o zastavení trestního stíhání²⁶⁹⁾ nebo usnesením o odložení věci s doložkou právní moci. Návrh s odůvodněním obsahuje jméno a příjmení osoby, jíž se návrh týká, a další údaje k této osobě, popis skutku, pro který byla nebo mohla být tato osoba stíhána, zákonné označení trestného činu, který je ve skutku spatřován, údaj o zastavení trestního stíhání nebo o odložení věci, s údaji o nabytí právní moci. Navrhuje-li státní zástupce uložení zabrání věci nebo zabrání části majetku, uvede, zda a jaké věci byly zajištěny pro účely jejich výkonu (§ 178 odst. 3 tr. ř.).

(6) Vzniknou-li ještě před podáním návrhu na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného léčení pochybnosti o správnosti znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie nebo je-li tento posudek nejasný nebo neúplný, zejména jde-li o posouzení otázky rozpoznávacích a ovládacích schopností nebo jejich míry, a toho, zda pobyt obviněného nebo podezřelého na svobodě je nebezpečný, státní zástupce neprodleně přistoupí k odstranění vad posudku.²⁷⁰⁾

(7) Návrh na uložení zabezpečovací detence nebo ochranného léčení ve věci, v níž jsou dány důvody pro zastavení trestního stíhání nebo odložení věci a ze znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie a dalších důkazů provedených v přípravném řízení plyne, že pobyt obviněného nebo podezřelého na svobodě je nebezpečný, podá státní zástupce ihned po nabytí právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání nebo usnesení o odložení věci. Výjimečně, hrozí-li nebezpečí z prodlení a obviněného nebo podezřelého se nepodařilo hospitalizovat bez jeho souhlasu,²⁷¹⁾ nebo s jeho souhlasem, který byl dodatečně vzat zpět, podá státní zástupce návrh na uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence před nabytím právní moci usnesení o zastavení trestního stíhání nebo odložení věci; v návrhu v takovém případě odkáže na znalecký posudek z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie i na další důkazy provedené v přípravném řízení a svůj postup ohledně podání návrhu před rozhodnutím ve věci náležitě odůvodní.

(8) Zjistí-li státní zástupce ze znaleckého posudku z odvětví psychiatrie, sexuologie nebo psychologie a dalších důkazů provedených ve vyšetřování, že je dán důvod pro zastavení trestního stíhání obviněného, který je ve vazbě, podle § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., a zjevně není na místě postup podle odstavce 6, obviněného je třeba neprodleně propustit z vazby na svobodu (čl. 29 odst. 1); možnost postupovat podle odstavce 9 tím není dotčena. Propuštění obviněného z vazby na svobodu nebrání skutečnost, že ještě nebylo vydáno usnesení o zastavení trestního stíhání.

(9) Je-li za podmínek uvedených v odstavci 8 nutno obviněného neprodleně propustit z vazby na svobodu a jsou-li dány důvody k neprodlené hospitalizaci obviněného bez jeho souhlasu,²⁷¹⁾ nebo s jeho souhlasem, který byl dodatečně vzat zpět, státní zástupce zpravidla prostřednictvím policejního orgánu zajistí neprodlenou hospitalizaci obviněného bez jeho souhlasu, a to ihned po jeho propuštění z vazby na svobodu. Obdobně státní zástupce postupuje, bylo-li rozhodnuto o odložení věci v prověřování a podezřelý není ve vazbě v jiné trestní věci, ve výkonu trestu odnětí svobody nebo hospitalizován, jsou-li dány důvody k neprodlené hospitalizaci podezřelého bez jeho souhlasu, a to ihned po vydání usnesení o odložení věci.²⁷¹⁾

ČÁST TŘETÍ

Zkrácené přípravné řízení

Čl.79

Dozor

(1) Státní zástupce dbá, aby bezodkladně po sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení²⁷²⁾ byl policejním orgánem informován o případech, kdy zamýšlí zkrácené přípravné řízení konat. Za podání informace se považuje i označení tohoto záznamu jako záznamu o zahájení úkonů zkráceného přípravného řízení.²⁷³⁾

(2) Státní zástupce dbá o to, aby okruh věcí, v nichž má být konáno zkrácené přípravné řízení, odpovídal účelu sledovanému ustanoveními § 179a až § 179h tr. ř. a aby šlo o věci, v nichž je odůvodněný předpoklad, že mohou být skončeny ve lhůtě uvedené v § 179b odst. 4 tr. ř. Možnost prodloužení lhůty pro skončení zkráceného přípravného řízení nejvýše o deset dní (§ 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.) se v této souvislosti nezvažuje.

(3) Nejsou-li dány podmínky pro vedení zkráceného přípravného řízení, zejména

a) má-li mít skutek jinou právní kvalifikaci, a proto nelze zkrácené přípravné řízení konat,²⁷⁴⁾

b) nastane-li překážka, pro kterou nelze zkrácené přípravné řízení konat,²⁷⁵⁾

c) je-li dán předpoklad skončení věci ve zkráceném přípravném řízení ve stanovené lhůtě,²⁷⁶⁾ ale s ohledem na to, že policejní orgán sdělil podezřelému, ze spáchání jakého skutku je podezřelý a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován,²⁷⁷⁾ se značným časovým odstupem od jeho spáchání, státní zástupce vyhodnotí, že zkrácené přípravné řízené vést nelze,

d) vyvstane-li důvodná pochybnost ohledně příčetnosti²⁷⁸⁾ osoby, proti níž by zkrácené přípravné řízení mělo být konáno, a doba vypracování znaleckého posudku vylučuje dodržení lhůty pro skončení zkráceného přípravného řízení,

e) vznikl-li ve zkráceném přípravném řízení důvod nutné obhajoby²⁷⁹⁾ a nejde o případ uvedený v § 179e věta před středníkem tr. ř.,

f) je-li zjevné, že skončení zkráceného přípravného řízení v zákonem stanovené lhůtě ²⁷⁶⁾ nepřichází v úvahu, zejména je-li nezbytné provádět další důkazy a úkony, státní zástupce vydá policejnímu orgánu podle povahy věci pokyn podle § 179f odst. 2 písm. b) nebo c) tr. ř. per analogiam, aby orgán konající zkrácené přípravné řízení zahájil trestní stíhání, nebo aby tento orgán věc předal policejnímu orgánu uvedenému v § 161 odst. 2 tr. ř. k zahájení trestního stíhání; sdělení podezření se v takovém případě neruší, nebylo-li státním zástupcem shledáno při předchozím výkonu dozoru nezákonným nebo neodůvodněným.

(4) V případě uvedeném v odstavci 3 písm. f) je příslušný k rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, směřoval-li pokyn státního zástupce bezprostředně k jeho vydání, aniž by měly být prováděny ještě další úkony, státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. druhá alinea).

(5) V rámci výkonu dozoru ve zkráceném přípravném řízení

a) se konzultant¹⁴⁾ nepřibírá,

b) se dočasné odložení zahájení trestního stíhání²⁸⁰⁾ neuplatní; to nevylučuje postup podle § 158b odst. 3 a 4 a § 159c tr. ř.,

c) stav řízení se zjišťuje především informacemi vyžadovanými od policejního orgánu,

d) státní zástupce buď stanoví policejnímu orgánu lhůtu, v níž mu bude předložena zpráva o skončení výsledku zkráceného přípravného řízení tak, aby mohlo být ve lhůtě stanovené zákonem zkrácené přípravné řízení skončeno, a to i s ohledem na jeho pracovní vytížení a časové možnosti, nebo v dostatečném předstihu před uplynutím zákonné lhůty zjišťuje u policejního orgánu stav věci a předpokládaný termín předložení zprávy o skončení výsledku zkráceného přípravného řízení, jehož dodržení pak sleduje a předložení zprávy případně včas u policejního orgánu urguje,

e) pokud státní zástupce shledá nezákonným nebo neodůvodněným rozhodnutí nebo opatření policejního orgánu o odložení nebo odevzdání věci²⁸¹⁾, neprodleně jej zruší, aby bylo možno pokračovat ve zkráceném přípravném řízení a skončit jej ve lhůtě či prodloužené lhůtě pro jeho skončení, přichází-li to v úvahu (odstavec 3).

Čl.80

Přezkoumání sdělení podezření

(1) Státní zástupce ihned po doručení sdělení podezření²⁷⁷⁾ přezkoumá, zda podezřelému bylo řádně sděleno, ze spáchání jakého skutku je podezírán, a jaký trestný čin je v tomto skutku spatřován. Vždy také ověří, zda jde o trestný čin, o němž přísluší konat řízení v prvním stupni okresnímu soudu a na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Pokud důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení je některá z okolností uvedených v § 179a odst. 1 písm. a) tr. ř., přezkoumá, zda byl podezřelý přistižen při činu nebo bezprostředně poté. Jsou-li důvodem pro konání zkráceného přípravného řízení okolnosti uvedené v § 179a odst. 1 písm. b) tr. ř., zvažuje hlediska uvedená v čl. 79 odst. 2.

(2) Shledá-li státní zástupce, že sdělení podezření²⁷⁷⁾ bylo v době jeho provedení nezákonné nebo neodůvodněné, zruší ho a spis vrátí policejnímu orgánu s pokyny k dalšímu postupu.²⁸²⁾

(3) Obsah spisu státní zástupce přezkoumá také tehdy, byla-li oprávněnou osobou podána žádost o přezkoumání postupu policejního orgánu podle § 157a odst. 1 tr. ř. (čl. 9 odst. 1).

Čl.81

Účast obhájce ve zkráceném přípravném řízení

(1) Ve zkráceném přípravném řízení přichází v úvahu pouze účast zvoleného obhájce; to neplatí, koná-li se zkrácené přípravné řízení proti mladistvému.²⁸³⁾

(2) Obhájci se ve zkráceném přípravném řízení umožní účast při výslechu podezřelého; účast při jiných úkonech přichází v úvahu jen výjimečně s přihlédnutím k tomu, že se zde pořizují především úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 6 tr. ř.), které se pořizují bez účasti obhájce a jež lze za podmínek uvedených v § 314d odst. 2 poslední větě tr. ř. přečíst ve zjednodušeném řízení před samosoudcem.

(3) Učiní-li obhájce ve zkráceném přípravném řízení návrh na opakování výslechů svědků provedených v prověřování předcházejícímu zkrácenému přípravnému řízení za podmínek § 158 odst. 9 tr. ř. (čl. 21), státní zástupce mu sdělí, že takový návrh ve zkráceném přípravném řízení uplatnit nemůže, a to se zřetelem k § 314b odst. 1 větě druhé tr. ř.

Čl.82

Zajištění osob a věcí a operativně pátrací prostředky

Státní zástupce dbá, aby zajištění osob a věcí a operativně pátrací prostředky byly ve zkráceném přípravném řízení prováděny jen, jde-li o neodkladné nebo neopakovatelné úkony, nebyly-li provedeny již v prověřování. Dále státní zástupce dbá, aby mu zadržený podezřelý byl policejním orgánem předán tak, aby jej nejpozději do 48 hodin mohl předat soudu.²⁸⁴⁾

Čl.83

Předání podezřelého soudu spolu s návrhem na potrestání

(1) Pokud státnímu zástupci byla policejním orgánem předána zadržená podezřelá osoba a zároveň mu policejní orgán předložil zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení s přílohami,²⁸⁵⁾ přezkoumá státní zástupce tyto materiály z hlediska důvodnosti zadržení, příp. podmínek pro provedení zadržení i bez jeho souhlasu, postupoval-li tak policejní orgán, a dále důvodů vazby.¹⁰⁷⁾

(2) Skutečnost, že spolu s návrhem na potrestání předává soudu zadrženou podezřelou osobu, uvede státní zástupce v návrhu na potrestání.

(3) Nelze-li ve věci výše uvedené podat soudu návrh na potrestání ve lhůtě 48 hodin od zadržení podezřelého, avšak jsou splněny podmínky pro zahájení trestního stíhání a zároveň státní zástupce neshledá důvody pro propuštění podezřelé osoby ze zadržení, vydá státní zástupce neprodleně usnesení o zahájení trestního stíhání, které doručí obviněnému a jeho obhájci tak, aby ve lhůtě 48 hodin od zadržení mohl podat návrh na vzetí do vazby.²⁸⁶⁾

Čl.84

Lhůta ke skončení zkráceného přípravného řízení a její prodloužení

(1) Došlo-li ke zjištění osoby, které bylo následně sděleno podezření²⁷⁷⁾ až po uplynutí určité doby po spáchání trestného činu, je možno v takové věci konat za splnění podmínek pro jeho konání zkrácené přípravné řízení, lze-li jej ukončit ještě ve lhůtě dvou týdnů od sdělení podezření,²⁷⁶⁾ popř. prodloužené nejvýše o dalších deset dnů státním zástupcem podle odstavce 2. Státní zástupce v těchto případech vždy zvažuje hlediska uvedená v čl. 79 odst. 2.

(2) O prodloužení lhůty ke skončení zkráceného přípravného řízení²⁸⁷⁾ rozhodne státní zástupce opatřením, které neprodleně doručí policejnímu orgánu. Rozhodnout o prodloužení lhůty může i po uplynutí lhůty ke skončení zkráceného přípravného řízení, ale nejpozději před uplynutím lhůty, o kterou předchozí lhůtu prodlužuje a která na ni bezprostředně navazuje. Stejnopis opatření se založí do spisu o zkráceném přípravném řízení a do dozorového spisu. Čl. 79 odst. 5 písm. d) se použije obdobně.

Čl.85

Návrh na potrestání

(1) Na náležitosti návrhu na potrestání se obdobně užije ustanovení o obžalobě, není-li stanoveno jinak. Návrh na potrestání neobsahuje odůvodnění.²⁸⁸⁾ V návrhové části státní zástupce uvede jména svědků, na jejichž osobním výslechu před soudem trvá. Důležité důkazy, které bude nutno v řízení před soudem provést, označí státní zástupce příslušným číslem listu spisu. Může dále označit skutečnosti, které považuje za nesporné.²⁸⁹⁾

(2) Čl. 60 odst. 2 věta druhá se u návrhu na potrestání použije obdobně.

(3) Podává-li státní zástupce návrh na potrestání ohledně některého z trestných činů, pro které lze konat trestní stíhání, popřípadě v trestním stíhání pokračovat, pouze se souhlasem poškozeného,²⁹⁰⁾ musí být souhlas poškozeného s trestním stíháním součástí spisu předkládaným spolu s návrhem; poškozenému musí být poskytnuta lhůta k vyjádření tak, aby bylo možno věc skončit ve lhůtě pro skončení zkráceného přípravného řízení.²⁹¹⁾

(4) Má-li být návrh na potrestání podán na podezřelého, který je osobou dočasně vyňatou z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 tr. ř.) či jejíž trestní stíhání je pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné, státní zástupce odloží podání návrhu na potrestání na takovou osobu, a to až do doby odpadnutí překážky (§ 179b odst. 6 tr. ř. ve spojení s přiměřeným použitím § 159b odst. 3 tr. ř.). O dočasném odložení návrhu na podání potrestání vyhotoví státní zástupce záznam, který založí do spisu a jeho opis do dozorového spisu. Pokud nedojde k odpadnutí překážky pro konání zkráceného přípravného řízení ve lhůtě pro konání zkráceného přípravného řízení, popř. ve lhůtě prodloužené, postupuje státní zástupce podle čl. 88 odst. 2.

Čl.86

Návrh na schválení dohody o vině a trestu ve zkráceném přípravném řízení

Státní zástupce může ve zkráceném přípravném řízení s podezřelým sjednat dohodu o vině a trestu a podat soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu; přitom postupuje přiměřeně podle čl. 61 a 62.²⁹²⁾

Čl.87

Jiná rozhodnutí ve zkráceném přípravném řízení

(1) V usnesení o odložení věci,²⁹³⁾ o podmíněném odložení návrhu na potrestání²⁹⁴⁾ nebo opatření o odevzdání věci,²⁹⁵⁾ státní zástupce uvede stručný popis skutku, pro který bylo zkrácené přípravné řízení vedeno, jeho právní posouzení a zdůvodnění svého postupu. Proti usnesení o odložení věci,²⁹³⁾ odložení věci za současného schválení narovnání²⁹⁶⁾ a proti usnesení o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání²⁹⁴⁾ může podat stížnost i poškozený.²⁹⁷⁾

(2) Usnesení o odložení věci²⁹³⁾ je třeba doručit podezřelému. Proti tomuto usnesení podezřelý není oprávněn podat stížnost.

(3) Státní zástupce při vydávání usnesení o podmíněném odložení návrhu na potrestání²⁹⁴⁾ nebo usnesení o odložení věci za současného schválení narovnání²⁹⁶⁾ postupuje přiměřeně podle čl. 64 a 67 o podmíněném zastavení trestního stíhání a o narovnání.

Čl.88

Nařízení zahájení nebo předání věci k zahájení trestního stíhání

(1) Nebylo-li zkrácené přípravné řízení skončeno v zákonem stanovené lhůtě, a její prodloužení dle § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř. se jeví jako neúčelné, nebo nebylo-li skončeno ani v již takto prodloužené lhůtě, vydá státní zástupce pokyn k zahájení trestního stíhání dle § 179f odst. 2 písm. b) nebo c) tr. ř. K rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, je příslušný státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. druhá alinea).

(2) Pokud však dosud nejsou splněny všechny podmínky pro vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, a zároveň nebylo sdělení podezření v této věci shledáno nezákonným či neodůvodněným v době jeho provedení, uloží státní zástupce policejnímu orgánu, aby před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání provedl další nezbytné důkazy a úkony. Sdělení podezření se v takových případech neruší. K rozhodnutí o stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání, směřoval-li pokyn státního zástupce bezprostředně k jeho vydání, aniž by byly měly být prováděny další úkony [čl. 79 odst. 4], je příslušný státní zástupce nadřízeného státního zastupitelství (§ 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. druhá alinea).

(3) Státní zástupce vydá pokyn, aby věc byla podle § 179f odst. 2 písm. c) tr. ř. předložena policejnímu orgánu²⁹⁸⁾ k zahájení trestního stíhání,¹⁰⁴⁾ jestliže zkrácené přípravné řízení bylo konáno proti podezřelému, který je osobou dočasně vyňatou z pravomoci orgánů činných v trestním řízení (§ 10 tr. ř.), či jejíž trestní stíhání je pro nedostatek souhlasu oprávněného orgánu dočasně nepřípustné, a s ohledem na to, že nedošlo ve lhůtě pro zkrácené přípravné řízení, popř. ve lhůtě prodloužené, k odpadnutí překážky, zkrácené přípravné řízení nelze konat, odstavec 1 se použije přiměřeně. Státní zástupce též stanoví, v jakých lhůtách jej policejní orgán bude informovat o tom, zda překážka k zahájení trestního stíhání již odpadla.

(4) Státní zástupce může vydat pokyn k zahájení trestního stíhání dle § 179f odst. 2 písm. b) nebo c) tr. ř. i tehdy, jestliže podezřelý, u něhož bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání,²⁹⁴⁾ ve zkušební době nevedl řádný život a nevyhověl uloženým omezením, pokud výjimečně vzhledem k okolnostem případu a osobě podezřelého neponechal podmíněné odložení podání návrhu na potrestání v platnosti za splnění dalších podmínek;²⁹⁹⁾ opatření o sdělení podezření se neruší. Může však uplatnit i jiný postup, zejména podat návrh na potrestání, jsou-li pro jeho podání ještě splněny podmínky, nebo sjednat dohodu o vině a trestu, popř. věc odložit za současného schválení narovnání.

(5) Stejnopis pokynu podle odstavců 1 až 4 se založí do trestního i dozorového spisu.

ČÁST ČTVRTÁ

Dozor ve vyšetřování některých trestných činů

Díl první

Věci, o nichž koná řízení v prvním stupni krajský soud

Čl.89

(1) Při dozoru ve věcech, k jejichž projednání je v prvním stupni příslušný krajský soud,³⁰⁰⁾ platí tyto odchylky

a) státní zástupce dbá o to, aby policejní orgán provedl ve věci všechny důkazy, jež jsou nezbytné pro podání obžaloby nebo jiné rozhodnutí státního zástupce ve věci (§ 169 odst. 1 tr. ř.), a to od okamžiku, kdy bylo zahájeno trestní stíhání pro některý z trestných činů uvedených v § 17 tr. ř., nebo od okamžiku změny právní kvalifikace na takový trestný čin; byl-li sepsán záznam o zahájení úkonů trestního řízení a pokud obsah záznamu svědčí pro závěr, že se může jednat o právní kvalifikaci uvedenou v § 17 tr. ř., státní zástupce podle této zásady postupuje přiměřeně,

b) v přípravném řízení ohledně výslechu svědků neplatí omezení uvedené v § 164 odst. 1 tr. ř.; výslechy svědků lze provádět bez ohledu na to, zda jde o neodkladný nebo neopakovatelný úkon; státní zástupce však v těchto případech zvlášť důsledně zvažuje hlediska uvedená v čl. 21 odst. 2 za účelem použitelnosti výsledků těchto úkonů jako důkazů v řízení před soudem,

c) státní zástupce při výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti ve vyšetřování prověrkami nebo informacemi o stavu vyšetřování soustavně posuzuje, zda právní kvalifikace skutku, pro který je obviněný stíhán, odpovídá výčtu trestných činů uvedených v § 17 tr. ř.; zjistí-li důvody pro změnu právní kvalifikace, vydá neprodleně pokyn policejnímu orgánu, aby obviněného a jeho obhájce upozornil na změnu právní kvalifikace podle § 160 odst. 6 tr. ř.,

d) státní zástupce dbá o to, aby vyšetřování bylo skončeno ve lhůtě uvedené v § 170 odst. 1 tr. ř.; nebude-li v této lhůtě skončeno, platí § 167 odst. 2 a 3 tr. ř.

(2) Státní zástupce okresního státního zastupitelství postupuje u věcí, v nichž vykonává dozor,³⁰¹⁾ u nichž však může vzhledem k okolnostem případu důvodně přicházet v úvahu i právní posouzení uvedené v § 17 tr. ř., přiměřeně podle odstavce 1 písm. c). Zjistí-li důvody pro takovou změnu právní kvalifikace, věc za použití čl. 3 odst. 1 postoupí příslušnému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství. Státní zástupce, jemuž byla věc postoupena, přezkoumá, zda jeho věcná a místní příslušnost vyplývá ze spisového materiálu, a dospěje-li k závěru, že tomu tak není, postupuje podle čl. 3 odst. 3, nebo čl. 3 odst. 4. Ohledně postupu státního zástupce okresního státního zastupitelství v takových případech čl. 3 odst. 5 platí obdobně.

Čl.90

Postup státního zástupce při použití ustanovení § 45 trestního zákoníku

(1) Jestliže státní zástupce okresního státního zastupitelství zjistí, že vykonává dozor ve věci, v níž je obviněný trestně stíhán pro skutek, který je pravděpodobně dílčím útokem pokračujícího trestného činu, pro který je obviněný již stíhán (a nelze-li vést společné řízení), nebo za něj byl již odsouzen, a zároveň je zřejmé, že k případnému uložení společného trestu bude věcně příslušný krajský soud,³⁰²⁾ což posoudí jako předběžnou otázku, neprodleně věc za použití čl. 3 odst. 1 postoupí příslušnému státnímu zástupci krajského státního zastupitelství. Takto postupuje i v případě, že se jedná o dílčí útok pokračujícího trestného činu, o kterém rozhodl či k rozhodnutí o něm bude příslušný okresní soud, tj. i za situace, že podmínky věcné příslušnosti dosud nebyly zcela splněny.

(2) Státní zástupce, jemuž byla věc postoupena, a hrozí-li nebezpečí z prodlení, i státní zástupce, který věc postoupil, dbá o to, aby obviněnému byl neprodleně ustanoven obhájce, pokud ho dosud nemá.³⁰³⁾

(3) Pokud státní zástupce krajského státního zastupitelství, jemuž byla věc postoupena, nevyvolal spor o příslušnost, avšak v průběhu výkonu dozoru zjistí, že důvody, které zakládaly k výkonu dozoru věcnou příslušnost krajského státního zastupitelství, odpadly, věc postoupí okresnímu státnímu zastupitelství. Pokud tak neučiní, a není-li na místě skončit věc jinak, v neodkladných případech, zejména jde-li o vazební věc, podá obžalobu u věcně a místně příslušného soudu a věc předá k zastupování před soudem příslušnému státnímu zástupci.

Díl druhý

Trestné činy přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu

Čl.91

(1) Státní zástupce zabezpečí zejména, aby

a) u obviněného, který zneužívá omamné nebo psychotropní látky, přípravky je obsahující, prekursory nebo jedy, jsou-li pochybnosti o tom, zda jsou zachovány jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti, byl vyšetřen jeho duševní stav, a na základě závěrů znaleckého posudku z odvětví psychiatrie se při hodnocení pachatele vypořádá s otázkou zmenšené příčetnosti,³⁰⁴⁾

b) odborným vyjádřením či znaleckým posudkem z odvětví soudní chemie, byl stanoven druh omamné nebo psychotropní látky, přípravku je obsahujícího nebo jedu a celkové množství zajištěné látky, i váhové množství účinné látky v zajištěném vzorku,

c) zajištění omamné nebo psychotropní látky, přípravku je obsahujícího, prekursoru nebo jedu bylo policejním orgánem dokumentováno.

(2) Došlo-li při znaleckém zkoumání nebo vypracování odborného vyjádření ke spotřebování celého množství zajištěné omamné nebo psychotropní látky, přípravku je obsahujícího, prekursoru nebo jedu, státní zástupce to uvede v odůvodnění obžaloby nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení.

(3) Ve výroku obžaloby nebo jiného rozhodnutí ve věci v přípravném řízení státní zástupce uvede přesné označení a množství zajištěné omamné látky, psychotropní látky, přípravku je obsahujícího, prekursoru nebo jedu, a dále množství účinné látky.³⁰⁵⁾ V odůvodnění obžaloby uvede okolnosti přechovávání této látky.

(4) Státní zástupce za splnění zákonných podmínek

a) podmíněně zastaví trestní stíhání,

b) odstoupí od trestního stíhání u mladistvého,³⁰⁶⁾

c) zabezpečí zjištění skutečností pro případné pozdější podmíněné upuštění od potrestání s dohledem,³⁰⁷⁾ podmíněné odsouzení s dohledem,³⁰⁸⁾ či upuštění od potrestání za současného uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence.³⁰⁹⁾

(5) Nedošlo-li ke spotřebování veškerého zajištěného množství omamné nebo psychotropní látky, přípravku je obsahujícího nebo jedu při znaleckém zkoumání nebo vypracování odborného vyjádření, ani nedošlo ke zničení takové věci,³¹⁰⁾ státní zástupce navrhne uložení trestu nebo ochranného opatření propadnutí či zabrání věci,³¹¹⁾

Díl třetí

Trestné činy spáchané z nenávistných pohnutek

Čl.92

Státní zástupce při dozoru ve věcech trestných činů spáchaných z nenávistné pohnutky spočívající v rasové, národnostní, náboženské a jiné nenávisti,³¹²⁾ popřípadě i trestných činů, kde tato pohnutka znakem skutkové podstaty není,³¹³⁾ dbá na provedení všech úkonů potřebných ke zjištění pohnutky pachatele.

ČÁST PÁTÁ

Dozor ve věcech trestných činů příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů, Vojenské policie a zpravodajských služeb

Díl první

Prověřování

Čl.93

Vyšetřující státní zástupce

a) po přijetí oznámení o podezření z trestné činnosti příslušníka Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo zaměstnance ČR zařazeného v Generální inspekci bezpečnostních sborů, příslušníka Vojenské policie nebo příslušníka zpravodajské služby rozhodne o tom, zda jsou důvody pro zahájení trestního stíhání, pro konání zkráceného přípravného řízení,³¹⁴⁾ nebo zda je nutno konat prověřování,

b) neshledá-li důvody pro zahájení trestního stíhání, předá věc policejnímu orgánu příslušnému k prověřování a popřípadě mu vydá pokyn k sepsání záznamu o zahájení úkonů trestního řízení,

c) může rozhodnout o dočasném odložení trestního stíhání podle § 159b odst. 3 nebo 4 tr. ř., i podle § 159c tr. ř.,³¹⁵⁾

d) je příslušným k vyhotovení záznamu o dočasném odložení trestního stíhání;³¹⁶⁾ záznam se založí do dozorového spisu, jeho stejnopis se doručí policejnímu orgánu s pokynem, aby pokračoval v prověřování, státní zástupce nejméně jedenkrát za dva měsíce činí dotazy u policejního orgánu, zda pominuly důvody pro dočasné odložení trestního stíhání,³¹⁷⁾

e) vyhotoví-li úřední záznam o obsahu vysvětlení osoby, u níž nejsou dány důvody pro to, aby byla vyslechnuta v přípravném řízení jako svědek (§ 158 odst. 6 tr. ř.), dbá, aby obsahoval údaje, z nichž je patrno, kdy, kdo a za jakým účelem jej sepsal a která osoba vysvětlení podala, v úředním záznamu o podání vysvětlení se poznamenají skutečnosti podstatné pro posouzení, zda tato osoba má být v řízení před soudem vyslechnuta jako svědek; k tomu účelu se zachytí okolnosti skutkového děje, o kterých osoba podává vysvětlení, a další důležité skutečnosti,

f) se zúčastní ohledání místa činu, zejména jde-li o podezření z trestného činu, o němž koná v prvním stupni řízení krajský soud,³⁰⁰⁾

g) vyrozumí poté, co se dozví o spáchání trestného činu, o němž koná v prvním stupni řízení krajský soud, státního zástupce, jenž by jinak byl příslušný vykonávat ve věci dozor, a sdělí mu informace potřebné k tomu, aby vyrozumívaný státní zástupce mohl posoudit, zda se ohledání místa činu zúčastní; stejně státní zástupce postupuje, pokud si státní zástupce, jenž by byl příslušný vykonávat dozor, svoji účast při ohledání místa činu vyhradil,

h) při ohledání místa činu dbá na zadokumentování stop a zjištění všech skutečností, které mají být podkladem pro zjišťování a zajišťování důkazů.

Díl druhý

Vyšetřování a dozor

Čl.94

Zahájení trestního stíhání a další postup ve vyšetřování

(1) Shledá-li státní zástupce důvody pro zahájení trestního stíhání a nejsou-li dány důvody pro dočasné odložení trestního stíhání podle § 159b tr. ř. ani § 159c tr. ř., nebo tyto důvody již pominuly, vydá usnesení o zahájení trestního stíhání; opis usnesení doručí do 48 hodin dozorovému státnímu zástupci.³¹⁸⁾ Vydal-li vyšetřující státní zástupce ve věci další usnesení o zahájení trestního stíhání,³¹⁹⁾ nebo upozornil-li obviněného na změnu právní kvalifikace,³²⁰⁾ doručí opis tohoto usnesení nebo upozornění rovněž do 48 hodin dozorovému státnímu zástupci.

(2) Nevyhověl-li vyšetřující státní zástupce stížnosti, která směřuje proti usnesení o zahájení trestního stíhání nebo proti jinému usnesení, které ve věci vydal, předloží ji k rozhodnutí dozorovému státnímu zástupci se stručným stanoviskem k jejímu obsahu a připojí spisový materiál v rozsahu potřebném pro posouzení věci.³²¹⁾

(3) Vyšetřující státní zástupce sestaví, s výjimkou jednoduchých případů, plán vyšetřování. Jeho opis zašle dozorovému státnímu zástupci; po skončení vyšetřování se plán založí do deníku vyšetřování. Do plánu zahrne vytyčení a způsob prověrky vyšetřovacích verzí, sled vyšetřovacích úkonů a u nejzávažnějších z nich i konkrétní postup při jejich realizaci. Plánuje součinnost s policejním orgánem, znalci, konzultanty a případně s dozorovým státním zástupcem. V plánu uvede termíny úkonů a předpokládaný termín skončení vyšetřování.

Čl.95

Součinnost státních zástupců

(1) Má-li vyšetřující státní zástupce provést vyšetřovací úkon mimo obvod svého státního zastupitelství, zajišťuje jeho výkon zpravidla osobně, ledaže lze vzhledem k jednoduchosti úkonu nebo povaze věci zajistit jeho výkon dožádáním, které vedle přesného vymezení požadovaného úkonu obsahuje případně i upozornění na taktickou stránku provedení úkonu.

(2) Dožádaný státní zástupce je povinen vyhovět dožádání ve vazebních věcech ihned, ve zkráceném přípravném řízení do 5 dnů a v ostatních věcech do 10 dnů. Nastanou-li při vyřizování dožádání průtahy, nebo bylo-li nutno dožádání postoupit jinému státnímu zastupitelství, vyrozumí o tom dožádaný státní zástupce neprodleně dožadujícího. Dožádaný státní zástupce provede iniciativně i další úkony, které vyplynuly z provedení dožádaného úkonu.

(3) Výslech obviněného, který je ve vazbě, nebo obviněného, který je stíhán pro trestný čin, o němž koná řízení v prvním stupni krajský soud,³⁰⁰⁾ lze provést dožádáním jen výjimečně.

Čl.96

Výslech obviněného a svědka

(1) Vyslýchá-li vyšetřující státní zástupce obviněného nebo svědka, vyzve nejprve vyslýchaného, aby vypověděl, co je mu o předmětu výslechu známo. Nesmí přitom vést výslech tak, aby vyslýchaný mohl z položených otázek zjistit skutečnosti, které mu před jejich položením nebyly známy, a o nichž má vypovídat nebo mu klást otázky obsahující klamavé a nepravdivé okolnosti.

(2) Po skončení výslechu předloží vyšetřující státní zástupce vyslýchanému k podpisu každou stránku protokolu. Protokol podepíše i zapisovatel. Byla-li přibrána nezúčastněná osoba, podepíše protokol na konci s doložkou, zda se zúčastnila celého úkonu, nebo zda byla přítomna jen seznámení vyslýchané osoby se sepsaným protokolem.

Čl.97

Ohledání

(1) Provádí-li se ohledání místa činu, řídí je zpravidla vyšetřující státní zástupce. Řídí-li ohledání policejní orgán, vyšetřující státní zástupce se ho zúčastní.

(2) Úkolem vyšetřujícího státního zástupce je zejména

a) ověřit, zda a jak byly provedeny prvotní úkony (uzavření místa činu, zajištění stop a zjištění svědků),

b) organizovat ohledání tak, aby se na místě nezdržovaly nepovolané osoby a aby se svědci nemohli ovlivňovat,

c) zajistit součinnost ohledávajících osob, vyhodnocovat výsledky dosažené ohledáním, dalšími úkony policejních orgánů při prověřování či použitím podpůrných operativně pátracích prostředků,³²²⁾ jakož i skutečnosti zjištěné z podaných vysvětlení³²³⁾ či výpověďmi svědků.

(3) Výsledky ohledání se zachytí v protokolu o ohledání a podle charakteru místa též náčrtem, plánem, fotograficky či videozáznamem. Do protokolu o ohledání se uvedou kromě obecných náležitostí³²⁴⁾ skutečnosti zjištěné pozorováním na místě činu. Protokol obsahuje údaje o tom, za jakým účelem a za jakých podmínek bylo ohledání provedeno, jaké stopy a věcné důkazy a kde byly nalezeny a jak s nimi bylo naloženo.

(4) K protokolu o ohledání místa činu se připojí fotografie a plán zpracovaný podle náčrtu. Protokol o ohledání spolu s přiloženými dokumenty musí poskytovat celkovou představu o situaci, jaká byla na místě činu v době ohledání. Důležité stopy se vyznačí shodnými čísly na fotografiích i v plánu. V protokolu o ohledání se na ně odkáže.

(5) Toto ustanovení se použije přiměřeně i na jiné druhy ohledání.

Čl.98

Postup vyšetřujícího státního zástupce a oprávnění dozorového státního zástupce

(1) Vyšetřující státní zástupce může vykonat všechny úkony, ke kterým je oprávněn státní zástupce podle trestního řádu, nevyhradil-li si jejich provedení dopředu písemně dozorový státní zástupce.³²⁵⁾ To neplatí ohledně podání obžaloby a úkonů, které může činit výlučně dozorový státní zástupce.

(2) K podání návrhu soudu po zahájení trestního stíhání ve věci, v níž koná úkony vyšetřující státní zástupce, je oprávněn dozorový státní zástupce, nejde-li o případy, kdy zákon dává možnost podat návrh i policejnímu orgánu.³²⁶⁾ Dozorový státní zástupce si i v těchto případech může podání návrhu vyhradit. Nevyhoví-li dozorový státní zástupce žádosti vyšetřujícího státního zástupce na podání návrhu soudu nebo podnětu k podání návrhu soudu, vyšetřujícího státního zástupce o tom informuje.

Díl třetí

Zajištění osob a věcí

Čl.99

Zadržení

(1) Příslušným k vydání předchozího souhlasu k zadržení osoby podezřelé z trestného činu či k rozhodnutí o zadržení takové osoby je vyšetřující státní zástupce. Tím nejsou dotčena oprávnění dozorového státního zástupce,³²⁷⁾ včetně propuštění zadržené osoby ze zadržení.

(2) K podání návrhu na vydání příkazu k zadržení⁷⁸⁾ je příslušný dozorový státní zástupce, který si může vyhradit rozhodnutí o propuštění osoby, na niž byl vydán příkaz k zadržení, ze zadržení. Čl. 31 se použije jinak obdobně.

(3) Vyšetřující státní zástupce před udělením souhlasu k zadržení osoby podezřelé z trestného činu, nebo předtím, než takovou osobu sám zadrží, přezkoumá, zda právní kvalifikace trestného činu, spolu s dosud zjištěnými skutečnostmi neodůvodňuje, aby ve věci konal zkrácené přípravné řízení,³²⁸⁾ a případně je provede. Může rozhodnout o zadržení osoby podezřelé z trestného činu jen za podmínky, že u osoby, která má být zadržena, je dán důvod vazby¹¹⁰⁾ a jedná se o naléhavý případ. Žádosti policejního orgánu ani souhlasu dozorového státního zástupce není třeba.

(4) O zadržení sepíše vyšetřující státní zástupce protokol. Poučí osobu podezřelou nejen podle § 76 odst. 5, 6 tr. ř., ale také podle § 76b tr. ř. V protokolu uvede zejména čas zadržení s uvedením dne a hodiny zadržení, důvody zadržení se stručným popisem skutkových zjištění a zákonného pojmenování důvodu vazby s odkazem na příslušné ustanovení trestního řádu. V protokolu poznamená i další skutečnosti týkající se osoby podezřelého, ke kterým bude nutno přihlédnout v průběhu výkonu zadržení či vazby, zejména okolnosti důležité pro zabezpečení ostrahy zadržené osoby.

(5) Rozhodl-li vyšetřující státní zástupce o zadržení, postupuje tak, aby v době co nejkratší byly zjištěny skutečnosti odůvodňující zahájení trestního stíhání, nebo osoba podezřelá ze spáchání trestného činu ze zadržení byla propuštěna.

(6) Vyšetřující státní zástupce je povinen poučit zadrženého podezřelého o jeho právech a poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění (§ 76b, § 76 odst. 5 a 6 tr. ř.). Poučení provede citací příslušných zákonných ustanovení a poznamená je v plném znění v protokole o výslechu podezřelého ze spáchání trestného činu.

(7) Propustí-li vyšetřující státní zástupce osobu podezřelou ze zadržení, poznamená v protokolu i den a hodinu propuštění. Opis protokolu o zadržení podezřelého předá ve dvou vyhotoveních orgánu, který jej převzal.

(8) Příkaz k propuštění zadržené osoby vyhotoví vyšetřující státní zástupce písemně a opatří jej otiskem kulatého úředního razítka. Doručí jej policejnímu orgánu, který zadržení provedl, nevykonal-li zadržení sám, a zpravidla prostřednictvím tohoto policejního orgánu i operačnímu důstojníku příslušného útvaru, v němž se zadržení podezřelého vykonává. Opis příkazu k propuštění založí do trestního i dozorového spisu.

(9) Rozhodne-li vyšetřující státní zástupce o zadržení obviněného,¹⁰⁹⁾ ohlásí to neprodleně dozorovému státnímu zástupci a sepíše o zadržení protokol. Poučí zadrženého obviněného též podle § 76b tr. ř.

Čl.100

Vazba a předběžná opatření

(1) Vyšetřující státní zástupce zkoumá samostatně důvody vazby. Zjistí-li důvody pro některé opatření (čl. 35, 37 a 38) neprodleně předloží spisový materiál v rozsahu potřebném pro posouzení věci s odůvodněným návrhem na další postup dozorovému státnímu zástupci. Obdrží-li vyšetřující státní zástupce žádost obviněného o propuštění z vazby (čl. 41), předloží ji dozorovému státnímu zástupci se svým stanoviskem tak, aby ji mohl dozorový státní zástupce nejpozději ve lhůtě pěti pracovních dnů předložit soudu.¹²⁷⁾

(2) Vyšetřující státní zástupce sleduje trvání vazby obviněného a odpovídá za včasné překládání spisového materiálu dozorovému státnímu zástupci v rozsahu potřebném pro posouzení dalšího trvání či změny vazebních důvodů. Nestanoví-li dozorový státní zástupce jinak, předloží státní zástupce spisový materiál potřebný k rozhodnutí o dalším trvání vazby dozorovému státnímu zástupci nejpozději 5 pracovních dnů před uplynutím lhůty, v níž je dozorový státní zástupce povinen předložit věc soudu k rozhodnutí o dalším trvání vazby. V předkládacím přípisu výrazně vyznačí konec této lhůty.

(3) Rozhodnutí o opatřeních nahrazujících vazbu včetně peněžité záruky a další úkony s tím spojené (čl. 43 a 44) činí dozorový státní zástupce.

(4) Vyrozumění poškozeného nebo svědka (čl. 46) provádí vyšetřující státní zástupce.

(5) Rozhodnutí o předběžných opatřeních a návrhy na rozhodnutí soudu o nich (čl. 50) činí dozorový státní zástupce.

Čl.101

Zajištění majetku a věcí, odposlech a záznam a zjišťování údajů z telekomunikačního provozu

(1) Vydal-li usnesení o zajištění majetku a věcí³²⁹⁾ vyšetřující státní zástupce, dozorový státní zástupce je oprávněn je zrušit, nerozhoduje-li o stížnosti podané oprávněnou osobou, pouze podle § 174 odst. 2 písm. e) tr. ř.

(2) Vyšetřující státní zástupce rozhoduje bez žádosti o zrušení či omezení zajištění, a to bez předchozího souhlasu dozorového státního zástupce. O žádostech oprávněných osob o zrušení nebo omezení zajištění podle trestního řádu rozhoduje dozorový státní zástupce, který v případě nevyhovění takovou žádost v souladu s ustanovením § 33 odst. 5 poslední věty zákona č. 418/2011 Sb. předkládá soudu.

(3) O zajištění majetku obviněného, o peněžité jistotě a o vyloučení věcí ze zajištění, stejně tak jako o zajištění majetku nebo věcí, může rozhodnout i vyšetřující státní zástupce, nevyhradil-li si to státní zástupce dozorový.

(4) Má-li vyšetřující státní zástupce provádět zjišťování majetku, na který se vztahuje nebo má vztahovat zajištění majetku obviněného, nebo je-li třeba provést úkon v souvislosti se zajištěním majetku nebo věcí,²¹⁶⁾ může si vyžádat součinnost policejního orgánu.³³⁰⁾ Vyšetřující státní zástupce je povinen informovat dozorového státního zástupce o tom, že zajištěný majetek má být prodán, s výjimkou případu, kdy má být prodána věc podléhající rychlé zkáze (§ 1 odst. 6 část věty druhé za středníkem zákona o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení).

(5) Návrhy na odposlech a záznam telekomunikačního provozu a na jeho prodloužení a návrh na vydání příkazu soudu k vyžádání údajů z telekomunikačního provozu podává dozorový státní zástupce.

Díl čtvrtý

Návrh na obžalobu a vrácení věci k doplnění

Čl.102

(1) V odůvodnění návrhu na obžalobu vyšetřující státní zástupce uvede důkazy, o které se opírá vylíčení skutkového děje ve výrokové části návrhu. Důkazy musí být uvedeny, svědčí-li ve prospěch i v neprospěch obviněného, s jejich stručným zhodnocením, jakými konkrétními důkazy je obviněný ze svého jednání usvědčován, a z jakých důvodů nebylo přihlédnuto k důkazům svědčícím ve prospěch obviněného. Svědci se uvedou jmenovitě. Je-li svědkem osoba, jejíž podoba nebo totožnost je utajena,⁵⁵⁾ uvede se pod totožností, pod kterou v trestním řízení vystupuje, se stručným odůvodněním, proč důvody utajení trvají. Ohledně škody se uvede, zda jde o přesnou výši nebo o její nejnižší zjištěnou hranici anebo jen odhad a z čeho vyplývá. Jestliže zákon vyžaduje souhlas poškozeného,²⁹⁰⁾ nutno uvést, který poškozený souhlas vyjádřil. Odůvodní se všechny zákonné znaky trestného činu i jeho povaha a závažnost, včetně zhodnocení případu z pohledu zásady subsidiarity trestní represe (§ 12 odst. 2 tr. zákoníku), přichází-li to v úvahu. Byl-li obviněný soudně trestán, připojí státní zástupce k návrhu na podání obžaloby spisy o předchozích odsouzeních, je-li toho třeba k posouzení otázky viny nebo trestu. V návrhu na obžalobu státní zástupce uvede další skutečnosti, o kterých je třeba rozhodnout.

(2) Vrátí-li dozorový státní zástupce vyšetřujícímu státnímu zástupci věc k doplnění,²¹²⁾ je tím vyšetřující státní zástupce vázán. Učiní i další potřebná opatření a rozhodnutí o postupu vyšetřování a o provádění vyšetřovacích úkonů.

Díl pátý

Zkrácené přípravné řízení

Čl.103

Koná-li státní zástupce zkrácené přípravné řízení

a) dozor se nevykonává a nepoužije se ani ustanovení o žádosti o odstranění průtahů v řízení nebo závad v jeho postupu (§ 157a odst. 2 tr. ř.),

b) po předání věci policejním orgánem ke konání zkráceného přípravného řízení přezkoumá splnění zákonných podmínek pro jeho konání,

c) státní zástupce v prvopisu spisu o zkráceném přípravném řízení³³¹⁾ zadokumentuje úkony při prověřování; zajištění osob a věcí včetně operativně pátracích prostředků provádí pouze, jde-li o úkony neodkladné nebo neopakovatelné,

d) ve sdělení podezření uvede státní zástupce skutečnosti, jimiž je skutek dostatečně popsán, aby nemohl být zaměněn s jiným, a jimiž je odůvodněna i právní kvalifikace jednání; sdělení podezření²⁷⁷⁾ se státnímu zástupci nejblíže vyššího státního zastupitelství nedoručuje,

e) nemůže-li být zkrácené přípravné řízení skončeno ve lhůtě,²⁷⁶⁾ státní zástupce konající zkrácené přípravné řízení je oprávněn si tuto lhůtu prodloužit;²⁸⁷⁾ čl. 88 odst. 1 se použije obdobně

f) zprávu o výsledku zkráceného přípravného řízení²⁸⁵⁾ státní zástupce nevypracovává.

ČÁST ŠESTÁ

Zrušení usnesení o nestíhání podezřelého, zastavení trestního stíhání a o postoupení věci jinému orgánu nejvyšším státním zástupcem

Čl.104

Rozhodnutí o nestíhání podezřelého

Jde-li o usnesení o nestíhání podezřelého,³³²⁾ postupuje se podle ustanovení této části obdobně; k pravomocnému usnesení o nestíhání podezřelého předkládanému Nejvyššímu státnímu zastupitelství se vždy připojí spisový materiál.

Čl.105

Součinnost nižších státních zastupitelství

(1) Usnesením o zastavení trestního stíhání podle § 174a tr. ř. nejsou rozhodnutí vydaná v řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání, rozhodnutí o schválení narovnání či rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání mladistvého.³⁰⁶⁾

(2) Usnesení o zastavení trestního stíhání a usnesení o postoupení věci opatřené řádně vyznačenou doložkou právní moci, a to i popř. rozdílně ohledně různých obviněných, doručí Nejvyššímu státnímu zastupitelství státní zastupitelství, u něhož nabylo právní moci, do týdne od právní moci, je-li to možné; překročení této lhůty státní zastupitelství vždy zdůvodní. K rozhodnutí, které má být přezkoumáno, se připojí doklady o doručení osobám oprávněným podat proti němu stížnost nebo jejich kopie. Předkládá-li takové usnesení státní zastupitelství, které rozhodovalo ve věci ve druhém stupni, připojí usnesení vydané v prvním stupni.

(3) Jde-li o věc, v níž si Nejvyšší státní zastupitelství vyhradilo předkládání spisového materiálu, nebo v níž přezkoumává rozhodnutí na základě úplného spisového materiálu, připojí se k rozhodnutí trestní spis nebo jeho stejnopis. K rozhodnutí, které má být přezkoumáno, se připojí doklady o doručení osobám oprávněným podat proti němu stížnost nebo jejich kopie. Stejnopisy těchto rozhodnutí se zasílají na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství.

(4) Bylo-li ohledně některých dílčích útoků pokračujícího trestného činu nebo ohledně některých skutků zakládajících vícečinný souběh stejnorodý rozhodnuto o zastavení trestního stíhání obviněného, postoupení věci jinému orgánu nebo o nestíhání podezřelého, a ohledně jiných dílčích útoků nebo skutků o podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu nebo návrhu na potrestání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, popřípadě o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, připojí se k usnesení předkládanému podle odstavce 2 též opis obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu, návrhu na potrestání, nebo usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání či o odstoupení od trestního stíhání mladistvého, týkajících se téhož obviněného.

(5) Rozhodl-li státní zástupce jedním usnesením současně o více osobách a toto usnesení nenabylo právní moci současně u všech obviněných, zašle se, když nabude usnesení právní moci u prvního z obviněných. U zbývajících obviněných se pouze neprodleně sdělí přesný den nabytí právní moci usnesení u každého z obviněných.

(6) Nabylo-li usnesení právní moci v prvním stupni, zašle se stejnopis usnesení, jež se předkládá Nejvyššímu státnímu zastupitelství, na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Vykoná-li toto státní zastupitelství dohled a zjistí-li, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zákonem a je nutno je zrušit, zašle neprodleně Nejvyššímu státnímu zastupitelství spolu se spisem stanovisko k takovému usnesení, ve kterém uvede, v čem rozpor se zákonem spatřuje.

(7) Má-li být vydáno rozhodnutí obsahově navazující na usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci vydané v přípravném řízení, státní zástupce k tomu příslušný je vydá nebo podá návrh soudu na jeho vydání až po uplynutí lhůty tří měsíců od okamžiku, kdy rozhodnutí o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci nabylo právní moci, není-li tak nutno učinit bezodkladně.

Čl.106

Podnět

(1) Dojde-li státnímu zastupitelství podnět k přezkoumání jeho pravomocného usnesení o zastavení trestního stíhání či o postoupení věci ve lhůtě tří měsíců od právní moci, předloží neprodleně spisový materiál s podnětem a stručným vyjádřením k jeho obsahu Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Stejnopis předkládací zprávy zašle na vědomí nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. To neplatí, pokud již dříve předložilo usnesení se spisovým materiálem Nejvyššímu státnímu zastupitelství. V takovém případě zašle podnět Nejvyššímu státnímu zastupitelství se stručným vyjádřením k jeho obsahu.

(2) Nejblíže vyšší státní zastupitelství, které rozhodovalo ve věci ve druhém stupni nebo v ní vykonalo dohled, předloží po obdržení předkládací zprávy od nižšího státního zastupitelství neprodleně Nejvyššímu státnímu zastupitelství stejnopis jím vydaného usnesení spolu se spisovým materiálem potřebným k přezkoumání věci, má-li jej k dispozici a s vlastním vyjádřením k věci. Dojde-li podnět přímo jemu, postupuje obdobně a současně uloží státnímu zastupitelství, které rozhodovalo ve věci v prvním stupni, aby neprodleně předložilo Nejvyššímu státnímu zastupitelství rozhodnutí opatřené doložkou právní moci, spolu s trestním spisem.

(3) Dojde-li takový podnět jinému státnímu zastupitelství než tomu, vůči jehož usnesení směřuje, toto státní zastupitelství podnět postoupí neprodleně státnímu zastupitelství, proti jehož rozhodnutí podnět směřuje. Stejnopis přípisu, jímž státní zastupitelství podnět postupuje, zašle současně Nejvyššímu státnímu zastupitelství a připojí k němu kopii podnětu.

(4) Nejvyšší státní zastupitelství vyrozumí odesílatele o přijetí podnětu se sdělením, že o jeho vyřízení bude vyrozuměn. Je-li Nejvyššímu státnímu zastupitelství doručen obsahově shodný opakovaný podnět v téže věci, vyrozumí podatele o odložení věci bez dalšího přezkoumání.

Čl.107

Postup Nejvyššího státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumá na základě úplného spisového materiálu každé usnesení o zastavení trestního stíhání nebo o postoupení věci u trestných činů uvedených v příloze č. 2 tohoto pokynu obecné povahy, a dále ve věcech, v nichž tak stanoví nejvyšší státní zástupce svým písemným opatřením.

ČÁST SEDMÁ

Řízení před soudem

Díl první

Řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím

Čl.108

Základní ustanovení

(1) Státní zástupce v řízení před soudem³³³⁾ zejména

a) opatřuje z vlastní iniciativy nebo na žádost předsedy senátu důkazy, které dosud nebyly provedeny; za tím účelem je oprávněn požádat policejní orgán o opatření důkazu podporujícího obžalobu,³³⁴⁾

b) navrhuje a provádí důkazy, které podporují obžalobu,

c) je povinen prokazovat tvrzení uvedená v obžalobě, přičemž posuzuje okolnosti případu i z hlediska důkazů svědčících ve prospěch obžalovaného,

d) dbá, aby v řízení před soudem byl náležitě zjištěn skutkový stav věci a vydáno zákonné rozhodnutí, a to i ve výroku o trestu nebo ochranném opatření,³³⁵⁾

d) podporuje schválení návrhu dohody o vině a trestu.

(2) Státní zástupce může vyhovět žádosti předsedy senátu o opatření nebo provedení důkazu v řízení před soudem, jde-li o důkaz podporující obžalobu a opatření nebo provedení důkazu nebrání závažné překážky. Nejde-li o takový důkaz, žádost předsedy senátu odmítne a svůj postup odůvodní.

(3) Při vyžadování součinnosti policejního orgánu za účelem opatření nebo provedení důkazu podle odstavce 1 nebo 2 státní zástupce postupuje přiměřeně podle ustanovení o pokynech dávaných policejnímu orgánu;³³⁶⁾ žádost adresuje zpravidla policejnímu orgánu, který ve věci konal prověřování nebo vyšetřování.

(4) V řízení před soudem státní zástupce neprovádí, a takový požadavek soudu státní zástupce odmítne a svůj postup odůvodní

a) opatřování důkazů, jež dosud nebyly provedeny, pro odstranění nedostatků ve skutkových zjištěních v míře, v níž by nahrazoval rozhodnutí soudu o vrácení věci státnímu zástupci k došetření,³³⁷⁾

b) důkazy ve vztahu ke skutečnostem svědčícím ve prospěch obžalovaného; může však provedení takového důkazu soudu navrhnout,

c) zajišťování přítomnosti osob, nejde-li o zabezpečení účasti svědka, kterého zamýšlí státní zástupce sám vyslechnout, anebo jiné osoby,

d) protokolaci úkonů, byť i provedených státním zástupcem.

(5) Státní zástupce i v řízení před soudem zaměřuje pozornost na to, aby bylo náležitě objasněno postavení zástavního věřitele jako zúčastněné osoby (čl. 7 odst. 4).

(6) Všechny podstatné písemnosti zachycující průběh jednání soudu, jakož i postup státního zástupce v jeho rámci, se podchytí v dozorovém spisu, odvolacím spisu pro trestní řízení nebo jiném spisu.

Čl.109

Předběžné projednání obžaloby

(1) Státní zástupce se účastní předběžného projednání obžaloby, je-li nařízeno veřejné zasedání.³³⁸⁾ Neztotožní-li se státní zástupce se stanoviskem soudu, uvede důvody, pro které pokládá nařízení hlavního líčení za nezbytné. Ve vazební věci poukáže na důvody vazby, trvají-li v době veřejného zasedání, a navrhne soudu, aby rozhodl o dalším trvání vazby.³³⁹⁾

(2) Považuje-li státní zástupce rozhodnutí soudu učiněné při předběžném projednání obžaloby za nesprávné, podá proti němu stížnost.

(3) Nabylo-li usnesení soudu o vrácení věci k došetření³⁴⁰⁾ právní moci, zajistí státní zástupce, aby vytýkané nedostatky byly odstraněny. Vznikne-li po vrácení věci k došetření potřeba provést další důkazy, učiní opatření, aby věc byla co nejrychleji došetřena i nad rámec požadavků soudu. Obdobně postupuje, byla-li věc soudem vrácena k došetření z hlavního líčení³⁴¹⁾ nebo po rozhodnutí o opravném prostředku.³⁴²⁾

Čl.110

Příprava státního zástupce na jednání soudu

(1) V závažných věcech, zejména vazebních, a ve věcech, ve kterých to odůvodňuje důkazní, skutková nebo právní složitost věci, si státní zástupce opatří podklady nezbytné pro řádné zastupování veřejné žaloby v řízení před soudem, zejména kopii spisu, či jednotlivé podklady z ETŘ. V ostatních věcech využívá státní zástupce podkladů zejména z dozorového spisu. Opatří si i aktuální opis z rejstříku trestů obviněného, lustraci z centrální evidence stíhaných osob, popř. další písemné materiály, které pokládá za nezbytné.

(2) V záznamu o přípravě na hlavní líčení uvede návrhy na způsob vyřízení věci soudem. Uvede skutečnosti, jež považuje za nesporné (§ 206 odst. 1, § 206d tr. ř.). Zvláštní pozornost věnuje návrhu trestu nebo ochranného opatření, zejména velice pečlivě zvažuje podmínky pro uložení peněžitého trestu nebo jiného trestu postihujícího majetek obviněného, popř. uložení ochranného opatření zabrání části majetku podle § 102a trestního zákoníku, jsou-li dány důvody pro to, aby byl navrhován takový druh trestu,³⁴³⁾ nebo aby bylo navrhováno uvedené ochranné opatření. Přihlíží i k zájmům poškozeného.³⁴⁴⁾ Vzor přípravy k hlavnímu líčení je uveden v příloze č. 3 tohoto pokynu obecné povahy.

(3) Státní zástupce předem informuje státního zástupce, který koná předběžné šetření, k jeho žádosti,¹²⁹⁾ nebo i bez takové žádosti, o tom, že v řízení před soudem bude propuštěn z vazby na svobodu obviněný, ohledně něhož je vedeno takové předběžné šetření.

Čl.111

Účast a vystoupení státního zástupce při jednání soudu

(1) Obžalobu a návrh na schválení dohody o vině a trestu zastupuje u hlavního líčení zpravidla dozorový státní zástupce.¹⁸⁹⁾ Nelze-li účast tohoto státního zástupce výjimečně zajistit, seznámí se státní zástupce pověřený účastí s projednávanou věcí před jednáním studiem obžaloby a dozorového spisu, ve složitější věci prostuduje trestní spis u soudu či konzultuje věc s dozorovým státním zástupcem.

(2) Není-li účast státního zástupce při veřejném zasedání soudu povinná podle zákona,³⁴⁵⁾ účastní se veřejného zasedání, je-li vzhledem k závažnosti věci třeba, aby vyjádřil své stanovisko, zejména aby podal a odůvodnil závěrečný návrh nebo aby po vyhlášení rozhodnutí ihned podal opravný prostředek. Veřejného zasedání se vždy zúčastní, je-li rozhodováno o návrhu na povolení obnovy trestního řízení, o ochranných opatřeních, o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o podmíněném propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Státní zástupce dbá na to, aby záznam o veřejném zasedání věrně odrážel jeho podstatný průběh a obsahoval jeho návrh na způsob vyřízení věci soudem. Při formulaci závěrečných návrhů zaznamená své poznámky zejména k délce zkušební doby, k odůvodněnosti vyslovení dohledu, uložení přiměřených omezení a povinností.

(3) Státní zástupce navrhne předsedovi senátu, aby mu bylo v hlavním líčení umožněno provést důkaz, zejména výslech svědka nebo znalce, nebo položením otázek,³⁴⁶⁾ neučinil-li tak již při podání obžaloby. Návrh na provedení výslechu učiní zejména, jde-li o výslech svědka podporujícího obžalobu, svědka, jehož totožnost byla utajena,⁵⁵⁾ svědka, který byl v přípravném řízení proveden jako neodkladný nebo neopakovatelný za účasti soudce,⁴⁷⁾ nebo svědka, u něhož bylo zjištěno, že byl nebo měl být předmětem násilí, zastrašování či podplácení, a veden k tomu, aby nevypovídal nebo vypovídal křivě.³⁴⁷⁾

(4) Návrh státního zástupce na výslech jako svědka osoby služebně činné v policejním orgánu nebo policisty cizího státu použité v trestním řízení jako agent anebo provádějící předstíraný převod, nebo která se bezprostředně podílí na použití agenta nebo provedení předstíraného převodu³⁴⁸⁾ musí obsahovat jméno a příjmení osoby, popis skutku, jeho právní posouzení a odůvodnění návrhu. Součástí návrhu musí být i kladné vyjádření ředitele příslušného útvaru Policie nebo zahraničního bezpečnostního sboru. Návrh se předkládá soudu písemně a označí se příslušným stupněm utajení.⁴⁰⁾

(5) Státní zástupce přispívá svou činností k tomu, aby soud mohl rozhodnout o nárocích poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, popř. na vydání bezdůvodného obohacení. Ukáže-li se v řízení před soudem potřeba zajistit nárok poškozeného, podá příslušný návrh soudu.³⁴⁹⁾ Obdobně postupuje, ukáže-li se v řízení před soudem potřeba zajistit majetek obviněného pro výkon peněžitého trestu nebo trestu propadnutí majetku nebo ochranného opatření zabrání části majetku.

(6) Státní zástupce si vyžádá od soudu stejnopis protokolu o hlavním líčení, nerozhodl-li předseda senátu o jiném způsobu protokolování.³⁵⁰⁾ V dozorovém spisu podchytí státní zástupce zejména podstatný obsah rozhodnutí soudu, důvod a termín odročení jednání.

(7) Státní zástupce vezme obžalobu³⁵¹⁾ nebo návrh na potrestání³⁵²⁾ zpět před zahájením hlavního líčení zejména, vyjdou-li najevo skutečnosti, které by vedly k jinému rozhodnutí státního zástupce v přípravném řízení než k podání obžaloby nebo návrhu na potrestání. Důvodem pro zpětvzetí obžaloby není skutečnost, že vyšel najevo další dílčí útok tvořící součást jednoho pokračujícího trestného činu, který může být posouzen jako další skutek,¹⁹¹⁾ přichází-li v úvahu uložení společného trestu;¹⁹²⁾ tato skutečnost je však zpravidla důvodem pro zpětvzetí obžaloby v případě, kdy bylo porušeno právo obviněného na obhajobu zejména proto, že obviněný neměl obhájce, ač ho mít měl, a pro zpětvzetí návrhu na potrestání.

(8) V případech, kdy se státní zástupce nechá v řízení před okresním soudem³⁵³⁾ zastoupit právním čekatelem, uloží se do dozorového spisu písemné pověření právního čekatele k tomuto úkonu nebo záznam vedoucího státního zástupce nebo jím pověřeného státního zástupce o pověření. Vedoucí státní zástupce může právního čekatele pověřit obecně k zastupování všech státních zástupců v řízení před okresním soudem; toto pověření se do dozorového spisu nezakládá a eviduje se samostatně.

Čl.111a

Zvláštní ustanovení o postupu při sjednávání dohody o vině a trestu a při uplatnění prohlášení viny obžalovaného před soudem

(1) Postupoval-li předseda senátu podle § 206b odst. 1 věty první tr. ř., vyjádří státní zástupce své stanovisko k možnosti sjednání dohody o vině a trestu. Je-li stanovisko kladné, navrhne přerušení hlavního líčení na nezbytně nutnou dobu, pokud má za to, že s ohledem na okolnosti věci není zapotřebí hlavní líčení odročit.

(2) Má-li státní zástupce za to, že by s ohledem na změnu postoje obžalovaného nebo z jiných důvodů bylo vhodné v řízení před soudem sjednání dohody o vině a trestu, a předseda senátu nepoučí obviněného o možnosti takového postupu, státní zástupce navrhne soudu postup podle § 206b odst. 1 tr. ř. a současně sdělí své kladné stanovisko k možnosti sjednání dohody o vině a trestu. Pokud soud návrhu státního zástupce vyhoví nebo navrhne-li sjednání dohody o vině a trestu obviněný, státní zástupce postupuje podle odstavce 1.

(3) Při sjednávání dohody o vině a trestu státní zástupce postupuje přiměřeně podle čl. 61 odst. 1 až 3 a 7 a čl. 62 odst. 3. O jednání o dohodě o vině a trestu učiní stručný záznam, který založí do dozorového spisu. Bylo-li hlavní líčení odročeno, bez zbytečného odkladu po skončení jednání o dohodě o vině a trestu vyrozumí soud o výsledku jednání. Státní zástupce může navrhnout soudu, že obsah sjednané dohody o vině a trestu a návrh na její schválení nadiktuje do protokolu o hlavním líčení. Nejsou-li podmínky s ohledem na skutkovou, důkazní nebo právní složitost věci pro nadiktování dohody o vině a trestu do protokolu o hlavním líčení podle předchozí věty, podá soudu návrh na schválení dohody o vině a trestu a postupuje podle čl. 62 odst. 1 a 3 obdobně.

(4) Prohlásí-li obžalovaný, že je vinný spácháním skutku anebo některého ze skutků uvedených v obžalobě a že souhlasí s právní kvalifikací takového skutku uvedenou v obžalobě (§ 206c odst. 1 tr. ř.), státní zástupce vyjádří své stanovisko k prohlášení viny obžalovaného a navrhne soudu přijetí, nebo naopak nepřijetí takového prohlášení, a své stanovisko zdůvodní (§ 206c odst. 3 a 5 tr. ř.).

Čl.112

Závěrečná řeč

(1) V závěrečné řeči zhodnotí státní zástupce výsledky dokazování a uvede, které skutečnosti považuje za prokázané a na základě jakých důkazů. Zhodnotí povahu a závažnost trestného činu, osobu pachatele, pohnutky, skutkové a další okolnosti případu, jež mají význam pro rozhodnutí o vině, trestu, ochranných opatřeních a nárocích poškozených na náhradu škody, nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení.

(2) V závěrečném návrhu na rozhodnutí o vině státní zástupce odůvodní právní kvalifikaci. Dospěje-li k názoru, že skutek obviněného má být posuzován podle jiného zákonného ustanovení, než se uvádí v obžalobě, odůvodní návrh této změny. Hodlá-li v závěrečné řeči navrhnout použití přísnější právní kvalifikace, sdělí to soudu ještě v průběhu hlavního líčení,³⁵⁴⁾ nevylučuje-li to zásada speciality týkající se obžalovaného vydaného z ciziny.

(3) V závěrečném návrhu ohledně výroku o trestu státní zástupce uvede, jaký druh trestu navrhuje a v jaké sazbě. Navrhuje-li uložení trestu odnětí svobody v trestní sazbě, která připouští podmíněný odklad výkonu trestu, uvede, zda jej navrhuje a na jakou dobu,³⁵⁵⁾ popřípadě navrhne uložit obžalovanému přiměřená omezení.³⁵⁶⁾ Nejsou-li zákonné podmínky pro podmíněný odklad výkonu trestu odnětí svobody nebo pro jiný trest nespojený s výkonem trestu odnětí svobody, navrhne soudu, aby byl uložen nepodmíněný trest odnětí svobody, a návrh, včetně zařazení do příslušného typu věznice, odůvodní. Pozornost věnuje i podmínkám pro uložení trestu obecně prospěšných prací, peněžitého trestu nebo jiného druhu trestu postihujícího majetek, jakož i ochranného opatření zabrání části majetku.

(4) Součástí návrhu na uložení výjimečného trestu doživotí³⁵⁷⁾ je případně i návrh na rozhodnutí, že doba výkonu trestu ve věznici se zvýšenou ostrahou se pro účely podmíněného propuštění do doby výkonu trestu nezapočítává.³⁵⁸⁾

(5) Státní zástupce podá soudu odůvodněný návrh na rozhodnutí o ostatních ochranných opatřeních, než které je uvedeno v odstavci 3 poslední větě, a o věcech důležitých pro trestní řízení. Vyjádří se i k návrhu poškozeného na náhradu škody nebo nemajetkové újmy a na vydání bezdůvodného obohacení.

(6) Státní zástupce není ohledně žádného návrhu vázán návrhy uvedenými v záznamu o přípravě na hlavní líčení, avšak při významných odchylkách uvede v záznamu o průběhu hlavního líčení důvody, které ho ke změně návrhu vedly; u velmi závažných odchylek, týkajících se zejména druhu a výše trestu, či výroku o zproštění obžaloby, pak státní zástupce zváží, zda není namístě ponechat si lhůtu k podání opravného prostředku i v případě, že soud jeho návrhu zcela vyhověl.

Čl.113

Podání řádného opravného prostředku

(1) Ztotožní-li se státní zástupce po vyhlášení rozsudku nebo jiného rozhodnutí soudu s odchylným rozhodnutím soudu, poznamená to s důvody v dozorovém spisu. Zvlášť se zabývá důvody, pro které nebyl soudem uložen peněžitý trest nebo jiný trest postihující majetek, ačkoli byl takový trest státním zástupcem navrhován, popř. důvody, pro které nebylo uloženo na základě jeho návrhu ochranné opatření zabrání části majetku podle § 102a trestního zákoníku. Podá-li opravný prostředek, ve lhůtě ho odůvodní.³⁵⁹⁾ Z opravného prostředku musí být patrno, v kterých výrocích je rozhodnutí napadáno a jaké vady jsou vytýkány. Výrazně se vyznačí skutečnost, jakých osob se týká a jakých výroků a zda je podáván ve prospěch, v neprospěch nebo ve prospěch i neprospěch této osoby, a to i v případě, že to státní zástupce uvede ihned po vyhlášení rozhodnutí do protokolu.

(2) Nerozhodl-li soud o návrzích na provedení důkazů, jež státní zástupce považuje za podstatné, státní zástupce tyto návrhy opakuje v opravném prostředku. V odůvodnění opravného prostředku uvede, jaké rozhodnutí soudu druhého stupně navrhuje.

(3) Spisy potřebné pro projednání opravného prostředku (opis obžaloby, rozsudku, usnesení, odvolání, stížnost státního zástupce, případné vyjádření k odvolání, záznam o přípravě a účasti státního zástupce v hlavním líčení, stejnopis protokolu o hlavním líčení, případně další obsah dozorového spisu) předloží státní zástupce neprodleně nejblíže vyššímu státnímu zastupitelství. Toto státní zastupitelství si může vyžádat předložení dalších materiálů. Je-li to potřebné, uvedou se v předkládací zprávě další okolnosti, jež nejsou zřejmé z dozorového spisu.

Čl.114

Řízení o řádném opravném prostředku

(1) Státní zástupce nejblíže vyššího státního zastupitelství přezkoumá důvodnost řádného opravného prostředku podaného státním zástupcem nejblíže nižšího státního zastupitelství. Zjevně nedůvodný opravný prostředek vezme zpět a státnímu zástupci, který jej podal, sdělí písemně důvody svého rozhodnutí. Rozhodnutí soudu druhého stupně sdělí státní zástupce nižšímu státnímu zástupci písemně a uvede své stanovisko k věci včetně stanoviska k případnému podání dovolání nebo přezkoumání věci k návrhu na podání stížnosti pro porušení zákona (čl. 116 odst. 3).

(2) Odstavec 1 se neužije, byl-li u soudu prvního stupně činný státní zástupce vrchního státního zastupitelství (čl. 2, čl. 5 odst. 3), nebo pokud s ohledem na složitost věci i v řízení před soudem druhého stupně působí dozorový státní zástupce.

Čl.115

Řízení před samosoudcem

(1) Vyjádření a návrhy státní zástupce odůvodňuje pouze, byly-li proti nim vysloveny námitky nebo lze-li námitky očekávat.

(2) Čl. 111a se použije i v řízení před samosoudcem.

(3) Byl-li samosoudcem pravomocně odmítnut návrh na potrestání,³⁶⁰⁾ účinky zahájení trestního stíhání zanikají³⁶¹⁾ a státní zástupce zpravidla vydá pokyn k zahájení trestního stíhání (čl. 88 odst. 2). Obdobně to platí, byla-li věc ze stejných důvodů jako uvedených ve větě první vrácena k došetření odvolacím soudem.

(4) Státní zástupce, který podal návrh na potrestání a současně předal soudu zadrženého podezřelého, se zúčastní výslechu obviněného a hlavního líčení.³⁶²⁾

(5) Podá-li státní zástupce odpor proti trestnímu příkazu, jeho důvody zaznamená v dozorovém spisu. Je-li důvodem neuložení peněžitého trestu nebo jiného druhu trestu postihujícího majetek, uvede to státní zástupce i v podávaném odporu, případně tak učiní samostatným podáním.

Díl druhý

Dovolání

Čl.116

Obecné ustanovení

(1) Státní zastupitelství činné před soudem druhého stupně přezkoumá rozhodnutí tohoto soudu bezprostředně po jeho doručení a jsou-li dány zákonné důvody dovolání,³⁶³⁾ předloží bez zbytečného odkladu návrh na dovolání Nejvyššímu státnímu zastupitelství.

(2) Státní zastupitelství činné před soudem prvního stupně může předložit Nejvyššímu státnímu zastupitelství podnět k dovolání, o čemž současně informuje státní zastupitelství činné před soudem druhého stupně.

(3) Rozhodl-li soud v rozporu s návrhem státního zástupce ve věci samé,³⁶⁴⁾ státní zástupce informuje státní zastupitelství, jež bylo činné před soudem prvního stupně o tom, zda podává návrh na dovolání či nikoliv; v tom případě uvede i důvody, pro které návrh na dovolání nepodal. Stejnopis informace nebo kopii návrhu dovolání založí do spisu státního zastupitelství.

Čl.117

Návrh na dovolání

(1) Státní zastupitelství předloží návrh na dovolání nebo podnět k jeho podání Nejvyššímu státnímu zastupitelství elektronicky i v listinné podobě, k níž připojí spis obsahující rozhodnutí, proti němuž má dovolání směřovat,³⁶⁵⁾ a se spisovým materiálem, který má k dispozici. Obsah dozorového spisu státního zastupitelství prvního stupně, případně další spisový materiál k posouzení důvodnosti dovolání, opatří státní zastupitelství, které návrh (podnět) podalo neprodleně a předloží jej Nejvyššímu státnímu zastupitelství dodatečně, nejpozději do měsíce od doručení napadaného rozhodnutí, anebo sdělí důvody, které tomu brání. Trestní spis státní zastupitelství od soudu prvního stupně nevyžaduje a Nejvyššímu státnímu zastupitelství nepředkládá.

(2) Návrh na dovolání obsahuje zejména:

a) označení rozhodnutí, proti kterému má dovolání směřovat,

b) jméno, příjmení, datum narození a bydliště obviněného,

c) stručný popis skutkového stavu,

d) výrok rozhodnutí, proti kterému má dovolání směřovat, rozsah a důvod dovolání, včetně jeho zákonného označení,

e) údaj, zda má být dovolání podáno ve prospěch či neprospěch obviněného,

f) návrh na rozhodnutí dovolacího soudu,

g) odůvodnění návrhu na dovolání,

h) další skutečnosti významné pro posouzení důvodnosti dovolání,

i) datum doručení napadaného rozhodnutí státním zastupitelstvím činným v prvním i druhém stupni.

(3) Místo návrhu na dovolání lze předložit nástin dovolání s náležitostmi uvedenými v odstavci 2 písm. a) až g) a se stručnou předkládací zprávou obsahující údaje uvedené v písm. h) a i), pokud nebyly uvedeny v nástinu dovolání.

Čl.118

Postup Nejvyššího státního zastupitelství

(1) Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po vyhodnocení spisového materiálu předloží nejvyššímu státnímu zástupci nástin dovolání nebo návrh na odložení návrhu na dovolání. Státnímu zastupitelství činnému u soudu druhého stupně zašle stejnopis dovolání nebo vyrozumění, že důvody pro dovolání shledány nebyly. Obdobně postupuje, podal-li návrh na dovolání jiný odbor Nejvyššího státního zastupitelství. Byla-li věc přezkoumána na základě podnětu státního zastupitelství činného u soudu prvního stupně, zašle státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství stejnopis dovolání nebo vyrozumění, že důvody pro dovolání shledány nebyly, též státnímu zastupitelství činnému u soudu druhého stupně.

(2) Dospěje-li státní zástupce po přezkoumání věci z vlastní iniciativy k závěru, že jsou splněny podmínky pro podání dovolání, zpracuje nástin dovolání, v opačném případě učiní o stanovisku záznam do spisu. Obdobně postupuje, přezkoumá-li věc na základě podnětu jiné osoby k podání dovolání. Podatele o učiněném opatření vyrozumí.

(3) Státní zástupce, který se účastní veřejného zasedání o dovolání, je oprávněn vzít dovolání nejvyššího státního zástupce zpět, zjistí-li, že není důvodné.

(4) Opis rozhodnutí Nejvyššího soudu o dovolání se doručí státnímu zastupitelství, které podalo návrh na dovolání a dále státnímu zastupitelství, které bude ve věci činné, došlo-li ke zrušení napadeného rozhodnutí.

Čl.119

Dovolání obviněného a podnět k dovolání

(1) Státní zastupitelství, kterému soud doručí opis dovolání obviněného,³⁶⁶⁾ předloží neprodleně spisový materiál, který má k dispozici, včetně rozhodnutí, proti kterému dovolání směřuje, Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Obdobně postupuje, je-li státnímu zastupitelství doručen podnět se žádostí o podání dovolání nejvyšším státním zástupcem, a to i když lhůta pro podání dovolání uplynula. V předkládací zprávě vyznačí běh lhůty pro podání dovolání a připojí k ní spisový materiál, který má k dispozici.

(2) Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství po doručení opisu dovolání obviněného přezkoumá spisový materiál bez ohledu na důvod uplatněný obviněným, a pokud dospěje k závěru, že podání dovolání nejvyššího státního zástupce je důvodné i z jiných důvodů, zpracuje nástin dovolání. Je-li opis dovolání obviněného doručen přímo soudem prvního stupně, vyžádá si od nižšího státního zastupitelství spisový materiál.

(3) Neshledá-li státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství důvod k podání dovolání a vyžaduje-li to povaha a závažnost věci, vypracuje vyjádření k dovolání obviněného, které s případným souhlasem s projednáním dovolání v neveřejném zasedání doručí soudu prvního stupně.³⁶⁷⁾ Tento souhlas je možno vyslovit i dodatečně.

(4) Zjistí-li státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství na základě výsledků řízení o dovolání, že došlo k porušení zákona, které nebylo možno napravit cestou dovolání, ale lze je napravit v řízení o stížnosti pro porušení zákona, sdělí tuto skutečnost státnímu zastupitelství příslušnému k provedení přezkumného řízení,³⁶⁸⁾ pokud není k jeho provedení příslušné Nejvyšší státní zastupitelství.

Díl třetí

Vykonávací řízení

Čl.120

(1) Zjistí-li státní zástupce, že předchozí trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno a nové vyšetřování se vede pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom státního zástupce, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání vydal. Výsledek pravomocného skončení trestního stíhání sdělí státní zástupce, který byl činný v tomto řízení, státnímu zástupci, který rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání obviněného vydal. Po obdržení vyrozumění rozhodne státní zástupce, který trestní stíhání obviněného podmíněně zastavil, o dalším postupu.³⁶⁹⁾

(2) Zjistí-li státní zástupce, že se proti obviněnému, jehož trestní stíhání bylo soudem podmíněně zastaveno nebo byl podmíněně odsouzen, od jeho potrestání bylo podmíněně upuštěno anebo byl z výkonu trestu odnětí svobody podmíněně propuštěn, a byl mu uložen dohled, vede trestní stíhání či zkrácené přípravné řízení pro trestný čin spáchaný ve zkušební době, vyrozumí o tom soud, který rozhodl o podmíněném zastavení trestního stíhání, podmíněném odsouzení, podmíněném upuštění od potrestání s dohledem nebo o podmíněném propuštění. Současně vyrozumí o svém postupu státního zástupce, jehož působnost se vztahuje na obvod tohoto soudu.

(3) Státní zástupce vyrozumí jiného státního zástupce nebo soud i v jiných případech, kdy to pokládá vzhledem k okolnostem případu za nezbytné, zejména tehdy, hrozí-li, že pro uplynutí zákonem stanovené doby již nebude možné podat návrh na přezkumné řízení podle § 100 nebo 101 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

ČÁST OSMÁ

Mediace a probace

Čl.121

(1) Součinnost Probační a mediační služby s orgány činnými v trestním řízení směřuje k tomu, aby vazba byla nahrazena jiným opatřením, věc mohla být projednána v některém ze zvláštních druhů řízení nebo mohl být uložen a vykonán trest nespojený s odnětím svobody. V případech, kdy soud, u něhož byla podána obžaloba nebo návrh na potrestání, vydal pokyn k úkonům probace nebo mediace, státní zástupce zvažuje podmínky pro podání návrhu na podmíněné upuštění od potrestání s dohledem,³⁷⁰⁾ podmíněné odsouzení s dohledem³⁷¹⁾ nebo uložení trestu obecně prospěšných prací, trestu domácího vězení nebo jiného druhu trestu nespojeného s odnětím svobody. Může též soudu navrhnout, aby trestní stíhání obviněného bylo podmíněně zastaveno nebo bylo schváleno narovnání.

(2) Státní zástupci při výkonu dozoru po Probační a mediační službě vyžadují zejména

a) obstarávání podkladů k osobě obviněného a jeho rodinnému i sociálnímu zázemí,

b) vytváření podmínek pro rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo podmíněném odložení podání návrhu na potrestání, o schválení narovnání a zastavení trestního stíhání, o odložení věci za současného schválení narovnání, zejména tím, že Probační a mediační služba zprostředkuje projednání a uzavření dohody mezi obviněným a poškozeným o náhradě škody nebo vydání bezdůvodného obohacení a dohody o narovnání,

c) vykonávání dohledu nad chováním obviněného v případech, kdy bude rozhodnuto o nahrazení vazby probačním dohledem.

(3) Státní zástupce ve vhodných případech po doručení usnesení o zahájení trestního stíhání učiní dotaz na policejní orgán, zda byla ve věci využita mediace, případně jaké jsou důvody jejího nevyužití. Zjistí-li státní zástupce, že policejní orgán již vyrozuměl středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, zváží, zda dosavadní výsledky řízení odůvodňují vydání pokynu k mediaci. Pokud policejní orgán nevyrozuměl středisko Probační a mediační služby o věci vhodné k mediaci, vydá pokyn k mediaci; jinak si vyžádá od Probační a mediační služby poskytnutí podrobné informace a o vydání pokynu rozhodne dodatečně. Příslušnému středisku Probační a mediační služby zašle informace o kontaktech na obviněného, poškozeného, popř. další osoby zúčastněné na trestním řízení, a podle povahy věci i další důležité informace potřebné pro výkon mediace.

(4) Zahájí-li Probační a mediační služba provádění úkonů bez pokynu státního zástupce, státní zástupce dbá, aby ho o tom středisko Probační a mediační služby informovalo včetně sdělení, kteří úředníci a asistenti jsou ve věci činní a jaký je zamýšlený postup ve věci. Úředníky a asistenty seznámí s povahou trestní věci.

(5) Vydal-li státní zástupce pokyn k mediaci, stejnopis pokynu založí do trestního spisu.

(6) Dospěje-li státní zástupce po obdržení informace a sdělení k závěru, že provedení mediace ve věci není vhodné, vydá rozhodnutí, že věc se k mediaci nepředává.³⁷²⁾ Toto rozhodnutí, které se nevydává podle trestního řádu a označí se jako rozhodnutí, stručně odůvodní a zašle středisku Probační a mediační služby; obviněnému a poškozenému se nedoručuje. Stejnopis rozhodnutí se založí do dozorového spisu. Dále zváží, zda je vhodné do trestního spisu založit jakékoli podklady k osobě obviněného a jeho rodinnému či sociálnímu zázemí, a to z hlediska, že provádění úkonů probace či mediace by nemělo být obviněnému v dalším průběhu řízení na újmu. Za tím účelem si zpravidla vyžádá vyjádření obviněného a poškozeného.

(7) Státní zástupce v případech, kdy přezkoumáním důvodů vazby zjistí, že ve věci přichází v úvahu probační dohled nad obviněným, který by mohl být propuštěn z vazby na svobodu, vyžádá stanovisko Probační a mediační služby a požádá ji o vypracování zprávy obsahující podklady k obviněnému, nebyly-li opatřeny již dříve.

(8) Povinnosti výše uvedené, vyjma rozhodnutí o tom, že věc se k mediaci nepředává, státní zástupce nemusí plnit, plní-li je policejní orgán.

Čl.122

(1) Byla-li ve věci činná Probační a mediační služba, státní zástupce příslušné středisko Probační a mediační služby informuje o podání obžaloby, návrhu na schválení dohody o vině a trestu nebo návrhu na potrestání, jakož i o jiném rozhodnutí, jímž bylo přípravné řízení včetně zkráceného přípravného řízení skončeno.

(2) Podá-li státní zástupce v takové věci obžalobu, návrh na schválení dohody o vině a trestu, popř. návrh na potrestání dříve, než uplynula lhůta pro součinnost Probační a mediační služby (čl. 121), informuje o tom, že byla vyžádána součinnost Probační a mediační služby, soud.

(3) Potřebuje-li státní zástupce od Probační a mediační služby informace v souvislosti se zastupováním obžaloby v řízení před soudem nebo pro svůj postup v rámci vykonávacího řízení, je oprávněn si je od příslušného střediska Probační a mediační služby s uvedením důvodu, pro který tak činí, vyžádat. Stejnopis své žádosti založí vždy do dozorového spisu.

ČÁST DEVÁTÁ

Závěrečná ustanovení

Čl.123

Zrušují se:

1. pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení.

2. pokyn obecné povahy č. 2/2010, kterým se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení.

3. pokyn obecné povahy č. 6/2010, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynu obecné povahy č. 2/2010.

4. pokyn obecné povahy č. 3/2011, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010 a č. 6/2010.

5. pokyn obecné povahy č. 4/2011, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, 6/2010 a 3/2011.

6. pokyn obecné povahy č. 5/2011, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011 a č. 4/2011.

7. pokyn obecné povahy č. 8/2011, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011 a č. 5/2011.

8. pokyn obecné povahy č. 14/2011, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011 a č. 8/2011.

9. pokyn obecné povahy č. 2/2012, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011 a č. 14/2011.

10. pokyn obecné povahy č. 7/2012, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011 a č. 2/2012.

11. pokyn obecné povahy č. 9/2012, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011, č. 2/2012 a č. 7/2012.

12. pokyn obecné povahy č. 2/2013, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011, č. 2/2012, č. 7/2012 a č. 9/2012.

13. pokyn obecné povahy č. 4/2013, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011, č. 2/2012, č. 7/2012, č. 9/2012 a č. 2/2013.

14. pokyn obecné povahy č. 11/2013, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011, č. 2/2012, č. 7/2012, č. 9/2012, č. 2/2013 a č. 4/2013.

15. pokyn obecné povahy č. 2/2015, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění pokynů obecné povahy č. 2/2010, č. 6/2010, č. 3/2011, č. 4/2011, č. 5/2011, č. 8/2011, č. 14/2011, č. 2/2012, č. 7/2012, č. 9/2012, č. 2/2013, č. 4/2013 a č. 11/2013.

16. čl. 14 pokynu obecné povahy č. 1/2017, o výkonu dohledu v soustavě státního zastupitelství.

17. pokyn obecné povahy č. 3/2019, jímž se mění pokyn obecné povahy č. 8/2009, o trestním řízení, ve znění změn.

Čl.124

Tento pokyn obecné povahy nabývá účinnosti dne 1. ledna 2020.

Nejvyšší státní zástupce:

JUDr. Pavel Zeman v. r.

Příloha č. 1

Nejvyšší přípustné doby trvání vazby

------------------- ------------------------------------------------------------
 Omezení (trestný     Maximální délka     Maximální délka     Celková maximální
čin/sazba - § 72a         vazby v          vazby v řízení        délka vazby*
 odst. 1 tr. ř.)      přípravném řízení     soudem před
------------------- ------------------------------------------------------------
     Přečiny              4 měsíců           8 měsíců                1 rok
------------------- ------------------------------------------------------------
Více než 5 let méně       8 měsíců         1 rok a 4 měsíce          2 roky
 než 10 let odnětí
      svobody
------------------- ------------------------------------------------------------
   10 a více let            1 rok              2 roky                3 roky
  odnětí svobody             
------------------- ------------------------------------------------------------
   možno uložit
 výjimečný trest      1 rok a 4 měsíce     2 roky a 8 měsíců        4 roky
------------------- ------------------------------------------------------------
 
*) V případech souběhu trestných činů je pro určení nejvyšší přípustné doby 
rozhodující čin nejpřísněji trestný, za podmínky, že se k tomuto trestnému 
činu váže některý z důvodů vazby.

Příloha č. 2

Nejvyšší státní zastupitelství přezkoumá usnesení o zastavení trestního stíhání nebo postoupení věci na základě úplného spisového materiálu, jde-li o:

1. trestné činy rasově motivované nebo spáchané příslušníky extremistických skupin,

2. úmyslné trestné činy, jimiž byla způsobena smrt, a trestné činy, při jejichž spáchání došlo ke smrti osoby mladší patnácti let, bez ohledu na formu zavinění,

3. trestné činy spáchané úředními osobami, bylo-li předmětem trestního stíhání korupční jednání či zneužití pravomoci úřední osoby,

4. trestné činy v dopravě, jimiž byla způsobena těžká újma na zdraví více osob nebo smrt i jedné osoby,

5. trestné činy hospodářské se škodou převyšující 10 mil. Kč.

Příloha č. 3

Vzor záznamu o přípravě státního zástupce na hlavní líčení

                                                 Sp. zn.: ....................
 
                                     I.
           Záznam o přípravě státního zástupce na hlavní líčení*)
 
1. Obvinění:
 
     jméno    I    netrestán   I   recidiva   I          ZNR
              I                I              I   trestán pro úmyslný
              I                I              I  trestný čin téhož druhu
--------------I----------------I--------------I----------------------------
              I                I              I
--------------I----------------I--------------I----------------------------
                      I                I              I
--------------I----------------I--------------I----------------------------
              I                I              I
--------------I----------------I--------------I----------------------------
              I                I              I
--------------I----------------I--------------I----------------------------
 
 
2. K příčinám trestné činnosti:
 
 
 
3. K otázce viny:
 
a) právní kvalifikace:
 
 
b) rozhodující důkazy, okolnosti, které třeba zdůraznit:
 
 
 
4. K otázce trestu:
 
a) okolnosti polehčující:
 
b) okolnosti přitěžující (včetně hodnocení recidivy):
 
c) závažnost skutku zvyšuje (společenskou škodlivost snižuje):
 
d) jde-li o mladistvého - důležité sdělení o výsledku (průběhu výkonu) 
   uloženého výchovného opatření v přípravném řízení (§ 15/3 ZSVM):
 
5. Závěrečný návrh státního zástupce:
 
a) použít ustanovení §§ 43/1, 43/2, 44, 45, 46-48, 58, 59, 65, 66, 67, 68, 70-72,  108 tr. zákoníku, § 307, 309 tr. ř.:
 
- u mladistvého - §§ 11, 12, 14, 20, 70 ZSVM
 
b) uložit trest (trestní opatření):
 
 
-odnětí svobody, NEPO:         I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-odnětí svobody PO             I                I                I
se zkuš. dobou, omezení:       I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-PO s dohledem:                I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-domácí vězení                 I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-obecně prospěšné práce        I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-peněžitý trest ve výši:       I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-zvlášť se posoudí hlediska    I                I                I
 uvedená v § 39/7 tr. zákoníku I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-propadnutí věci nebo náhradní I                I                I
 hodnoty                       I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-zákaz činnosti:               I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-zákaz vstupu na sportovní,    I                I                I
 kulturní nebo jiné            I                I                I  
 společenské akce              I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-jiný trest:                   I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
 
c) výchovná opatření:
 
 
d) uložit ochranná opatření:
 
-ochranné léčení (ústavní,     I                I                I
 ambulantní, druh):            I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
Zabezpečovací detence          I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
Zabrání věci                   I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
Zabrání části majetku          I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
-ochranná výchova:             I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
 
e) náhrada škody (nemajetkové újmy, vydání bezdůvodného obohacení)
 
(komu, výše):                  I                I                I
                               I                I                I
                               I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
 
f) rozhodnutí o věcech důležitých:
 
                               I                I                I
                               I                I                I
                               I                I                I
-------------------------------I----------------I----------------I---------------
 
6. Důležitá sdělení pro intervenujícího státního zástupce:
 
                                               .......................
 
 
7. Stanoviska vedoucího (aprobujícího) státního zástupce:
                                               .......................
 
 
*) Uvedou se zpravidla jen údaje neuvedené v obžalobě.

1) Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů.

1a) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „nařízení 2017/1939“).

1b) Čl. 22 odst. 1, 2 a 3, čl. 23, čl. 25 odst. 1, čl. 27 nařízení 2017/1939.

1c) Čl. 28 odst. 2 věta druhá nařízení 2017/1939.

1d) Čl. 24 odst. 1, 2 a 4 nařízení 2017/1939; § 34e zákona o státním zastupitelství; § 158 odst. 1 věta druhá tr. ř.

1e) Čl. 24 odst. 4 nařízení 2017/1939.

2) § 141 odst. 2 věta druhá tr. ř. a contrario.

3) § 179 odst. 1 tr. ř.

3a) Čl. 25 odst. 6 nařízení 2017/1939; § 34g zákona o státním zastupitelství.

3b) Čl. 25 odst. 3, čl. 39 odst. 3, čl. 40 odst. 1 nařízení 2017/1939.

3c) Čl. 25 odst. 2 nařízení 2017/1939.

3d) Čl. 25 odst. 4, čl. 34 odst. 5, odst. 6 nařízení 2017/1939.

3e) Čl. 24 odst. 8, čl. 25 odst. 5, čl. 26 odst. 7, čl. 28 odst. 4 nařízení 2017/1939; čl. 34 odst. 1, 2 a 3 nařízení 2017/1939; čl. 39 odst. 4 nařízení 2017/1939.

3f) Čl. 24 odst. 2, 3 a 5, čl. 27 odst. 3, 4 a 7 nařízení 2017/1939.

3g) Čl. 27 odst. 7 věta druhá nařízení 2017/1939.

3h) Čl. 24 odst. 7, čl. 26 odst. 2, čl. 27 odst. 1 věta první a druhá, čl. 27 odst. 3 věta první a odst. 7 věta první.

3i) Čl. 34 odst. 7 nařízení 2017/1939.

4) § 10 odst. 2 tr. ř.

5) § 11 odst. 1 písm. c) tr. ř.; § 10 odst. 2 tr. ř. per analogiam.

6) § 157 odst. 2 písm. b) tr. ř.

7) § 174 odst. 2 písm. f) tr. ř.

8) § 12a odst. 2 a 5 zákona o státním zastupitelství, § 30 odst. 1 a odst. 3 věta druhá tr. ř.

9) § 25 tr. ř. per analogiam.

9a) Např. § 47, 77b odst. 1 až 3, odst. 5, § 78 a 79, § 79a, § 344a, § 347 odst. 1, § 358b tr. ř.

9b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 176 odst. 1 věta druhá tr. ř.

11) § 161 odst. 4, 5 písm. b) tr. ř.

12) § 18 odst. 1 věta druhá jednacího řádu.

13) § 167 odst. 3, § 170 odst. 2 tr. ř.; § 12e odst. 1 věta druhá zákona o státním zastupitelství.

14) § 157 odst. 3 tr. ř.

15) § 105 odst. 1 věta druhá tr. ř.

16) § 105 odst. 1 věta první, odst. 5 věta první tr. ř.

17) § 158 odst. 4 a 5 tr. ř.; vyhláška č. 508/2020 Sb., o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení.

18) § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. druhá alinea.

19) Např. § 57 odst. 3 zákona o policii, § 31 odst. 5 školského zákona.

20) § 59 odst. 1 věty první tr. ř., § 16a odst. 1 věta před středníkem zákona o státním zastupitelství.

21) § 345, § 346, § 366, § 347a, § 181 a § 184 trestního zákoníku.

22) § 2 odst. 2 a 3 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

23) § 3 odst. 1 věta první zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

24) § 8 odst. 1 písm. b) až d), odst. 3 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

25) § 3 odst. 2 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

26) § 157 odst. 2 věty první tr. ř.

27) § 97 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; § 2 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů a o změně souvisejících zákonů.

28) § 159a odst. 1 až 5 tr. ř.

29) § 159a odst. 1 písm. a) nebo b) tr. ř.

30) Čl. 27 odst. 4 a čl. 86 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb. (Ústavy České republiky), ve znění ústavního zákona č. 98/2013 Sb.; § 12 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, § 13 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, ve znění pozdějších předpisů, a § 76 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudnictví a o změně některých dalších zákonů (zákona o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů.

31) § 1 odst. 1 tr. ř.

32) § 158d odst. 2 tr. ř.

33) § 158d odst. 3 tr. ř.

34) § 158d odst. 4 poslední věta tr. ř. ve spojení s § 158d odst. 3 tr. ř.

35) § 158e tr. ř.

36) § 18a odst. 2 jednacího řádu.

37) § 59 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

38) Čl. 60 odst. 1 pokynu obecné povahy č. 10/2013, o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních.

39) § 158e odst. 7 tr. ř., § 18a odst. 2 věta druhá jednacího řádu.

40) § 2 písm. a), § 3 až § 5, § 6, § 11, § 58 až § 62 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů; nařízení vlády č. 522/2005 Sb., kterým se stanoví seznam utajovaných informací, ve znění pozdějších předpisů.

41) § 158e odst. 7 poslední věta tr. ř.

42) § 102a tr. ř.

43) § 158 odst. 9 věta první tr. ř.

44) § 102 tr. ř.; § 158 odst. 9 věta druhá tr. ř.

45) § 158 odst. 9 věta třetí tr. ř.

46) § 2 odst. 5 tr. ř.

47) § 158a tr. ř.

48) § 26 tr. ř. per analogiam.

49) § 160 odst. 4 věta druhá tr. ř.

50) § 76 odst. 1, 3 tr. ř.

51) § 159a odst. 1 až 5 tr. ř.

52) § 12d odst. 1 věta první zákona; § 1 odst. 2 písm. e) jednacího řádu.

53) § 1 odst. 4 jednacího řádu; § 2 odst. 2 a 3 jednacího řádu.

54) § 158 odst. 7 poslední věta tr. ř.

55) § 55 odst. 2 tr. ř.

56) Zákon č. 137/2001 Sb., o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením a o změně zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

57) § 2 odst. 1 zákona č. 137/2001 Sb.

58) § 3 zákona č. 137/2001 Sb.

59) § 50 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

60) § 158 odst. 6 až 8 tr. ř.

61) § 165 odst. 3 poslední věta tr. ř.

62) § 55 odst. 2, § 158 odst. 8 poslední věta tr. ř.

63) § 165 odst. 2 poslední věta tr. ř.

64) § 51b odst. 1, 2 tr. ř.

65) § 51b odst. 3 tr. ř.

66) § 101a tr. ř.

67) Vyhláška Národního bezpečnostního úřadu č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací.

68) § 160 odst. 1, § 134 odst. 1, 2 tr. ř.

69) § 159a odst. 2 tr. ř. a § 11 odst. 1 tr. ř.

70) § 28 odst. 2 tr. ř.

71) § 48 odst. 2 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě.

72) Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „zákon č. 418/2011 Sb.“).

73) § 7 zákona č. 418/2011 Sb.

74) § 8 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb.

75) § 30 odst. 1 věta první zákona č. 418/2011 Sb.

76) § 2 odst. 4 tr. ř.

77) § 302 a násl. tr. ř.

78) § 76a odst. 1, 2 tr. ř.

79) § 8 odst. 2 tr. ř.

80) § 86 odst. 1, § 87b odst. 1 tr. ř.

81) § 87b odst. 3 tr. ř.

82) Např. § 74a odst. 3 tr. ř. a § 72 odst. 1 až 3 tr. ř.; § 78 odst. 7, § 79 odst. 4 a § 78 odst. 7, § 79f odst. 2 tr. ř.; § 79g odst. 1 ve spojení s § 79f odst. 2 tr. ř.; § 33 odst. 5 zákona č. 418/2011 Sb.

83) § 47 odst. 5, § 79a odst. 2 poslední věta, § 79d odst. 5 věta první, § 79d odst. 6 věta druhá, § 79e odst. 5 věta první, § 79e odst. 5 věta druhá a § 79f tr. ř.; § 115 odst. 1 věta druhá a třetí tr. ř.

84) § 8 odst. 2 tr. ř.

85) § 8 odst. 3 tr. ř.

86) § 5a zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích.

87) § 8 odst. 5 tr. ř.

88) § 39 tr. ř.

89) § 44 odst. 2 věta první tr. ř., § 68 tr. ř., § 69 odst. 1, § 71 odst. 2, § 72a odst. 3 poslední věta, § 73 odst. 4, § 73a odst. 4, § 73b odst. 1 věta první, § 73 odst. 8, § 73a odst. 5 věta druhá tr. ř., § 74a, § 77a, § 85b odst. 3 část věty druhé za středníkem, § 88m odst. 3, § 88n odst. 2 tr. ř., § 88o písm. c) tr. ř., § 116 odst. 2, § 117 tr. ř.

90) § 8 odst. 3, § 76a odst. 1, 2, § 83 odst. 1, § 83a odst. 1 ve spojení s § 83 odst. 1 větou první, § 83a odst. 2 věta druhá, § 85c tr. ř. ve spojení s § 83 odst. 1 a § 83a odst. 1, § 87 odst. 1, § 87a odst. 1, § 88 odst. 2 a 4, § 88a odst. 1 věta první, § 158d odst. 3 a odst. 4 tr. ř.

91) § 85b odst. 3 poslední věta tr. ř.

92) § 85b odst. 3 věta první tr. ř. ve spojení s § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii.

93) § 2 odst. 4 část věty druhé za středníkem tr. ř. a § 1 odst. 1 tr. ř.

94) § 158e odst. 4 tr. ř.

95) § 18a odst. 2 jednacího řádu.

96) § 4 zákona č. 412/2005 Sb.; § 5 a § 6 vyhlášky č. 529/2005 Sb., o administrativní bezpečnosti a o registrech utajovaných informací; nařízení vlády č. 522/2005 Sb.

97) § 2 odst. 4 věta druhá tr. ř.

98) § 26 odst. 1 písm. a) až f), § 27 odst. 1, § 61 odst. 5, § 63 odst. 3 a § 65 odst. 3 zákona č. 273/2008 Sb.; § 10 až 12 zákona č. 341/2011 Sb.; § 26 odst. 6 a 8, § 28 odst. 1, 6 a 7, § 29 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii; § 28 odst. 6 a 7, § 29 odst. 3, 4 a 6, § 30 odst. 1, 3, 5 a 6 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky.

99) § 76 odst. 2 tr. ř.

100) § 76 odst. 1 věta druhá tr. ř.

101) § 76 odst. 4 poslední věta tr. ř.

102) § 76 odst. 1 věta první, § 76 odst. 2 věta druhá tr. ř.

103) § 76 odst. 3 tr. ř.

104) § 160 odst. 1 tr. ř.

105) § 68 odst. 2 tr. ř.

106) § 71 odst. 2 písm. b) tr. ř.

107) § 67 písm. a), b), c), § 68 odst. 3, 4 tr. ř.

108) § 160 odst. 1, 2 tr. ř.

109) § 75 tr. ř.

110) § 67 písm. a), b), c), § 68 odst. 3, 4 tr. ř.; § 71 odst. 2 písm. b) tr. ř.

111) Čl. 36 odst. 1 písm. b) Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích ze dne 24. dubna 1963, vyhlášená pod č. 32/1969 Sb.

112) § 67 písm. a), b), c) tr. ř.

113) § 72a odst. 3 poslední věta tr. ř.

114) § 71 odst. 2 písm. b) tr. ř.

115) § 68 odst. 3, 4 tr. ř.; § 72a odst. 3 věta druhá tr. ř.

116) § 73 odst. 4 tr. ř., ve znění zákona č. 150/2016 Sb.

117) § 73 odst. 1 písm. d), § 88b a násl. tr. ř.

118) § 62 odst. 1 předposlední věta tr. ř.

119) § 73g odst. 2 tr. ř.

120) § 63 odst. 4 a 5 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky.

121) § 70a odst. 1 písm. g) tr. ř.

122) § 77 odst. 2 věta druhá tr. ř.

123) § 36 tr. ř.

124) § 72a odst. 3 věta druhá tr. ř.

125) § 146a odst. 1 písm. a) tr. ř.

126) § 70a odst. 1 písm. b) tr. ř.

127) § 73b odst. 2 věta druhá tr. ř.

128) § 26 tr. ř.

129) Čl. 25 odst. 5 a čl. 40 odst. 5 pokynu obecné povahy č. 10/2013, o mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech.

130) § 73a odst. 5 věta první tr. ř.

131) § 73a odst. 4 tr. ř.

132) § 73a odst. 6 tr. ř.

133) § 73a odst. 2 písm. b) tr. ř.

134) § 73a odst. 4 tr. ř. per analogiam.

135) § 20 odst. 1 tr. ř.

136) § 67 písm. b) tr. ř.; § 68 odst. 3 písm. d) nebo § 72a odst. 3 poslední věta tr. ř.

137) § 73a odst. 5 věta první tr. ř.

138) § 73a odst. 5 věta druhá tr. ř.

139) § 72 odst. 1 věta první, odst. 2 tr. ř.

140) § 11 odst. 3 až 6 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

141) § 265l odst. 1, 3, § 270 odst. 1 tr. ř.

142) § 11 odst. 6 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů).

143) § 44a, § 70a odst. 1 písm. j) tr. ř.

144) § 70a odst. 1 písm. h) tr. ř.

145) § 79a odst. 1 a § 77b odst. 1 písm. b) a c) tr. ř.

146) § 79g odst. 1, § 77b odst. 1 písm. d) tr. ř.

147) § 77b odst. 1 písm. a), § 78, § 79 tr. ř.

148) § 66 a § 79 tr. ř.

149) § 77b odst. 3 věta druhá tr. ř.

150) § 79c odst. 1 a 6 a § 78 odst. 1 tr. ř.

151) § 79c odst. 1 a 6 a § 79 odst. 1 tr. ř.

152) § 79c odst. 3 a 6 tr. ř.

153) § 79c odst. 5 a 6 tr. ř.

154) § 79c odst. 4 tr. ř.

155) § 88b odst. 2 tr. ř.

156) § 88c písm. a) až i) tr. ř.

157) § 88m odst. 6 tr. ř.; § 44 až 47 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů; § 400 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních; § 118b, 118c zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změně některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

158) § 134 odst. 1 a 2 tr. ř.

159) § 88m odst. 7, § 146a odst. 1 písm. b) tr. ř.

160) § 88o tr. ř.

161) § 88d tr. ř.

162) § 88n odst. 2 tr. ř.

163) § 88n odst. 3 tr. ř.

164) § 88m odst. 3 tr. ř. § 88m odst. 2 a contrario tr. ř.

165) § 19 odst. 1 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

166) § 88k tr. ř.

167) § 16 zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách.

168) § 88 odst. 1 tr. ř.

169) § 88 odst. 2 a 4 tr. ř.

170) § 88 odst. 4 věta první tr. ř.

171) § 88 odst. 2 poslední věta, odst. 4 věta první tr. ř.

172) § 65 odst. 1 tr. ř. per analogiam; § 65 odst. 2 tr. ř. a contr.

173) § 51b odst. 1 a 2 tr. ř.; § 58 odst. 5 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

174) § 2 písm. i), § 11, § 54 odst. 1, 2, § 55 odst. 1, § 56 odst. 1, 3, 4, § 57, § 58 odst. 1, 2, § 59, § 62 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

175) § 88 odst. 1 předposlední a poslední věta tr. ř.

176) § 88 odst. 8; § 88a odst. 2 tr. ř.; § 314l tr. ř.

177) § 88 odst. 5 tr. ř.

178) § 88a odst. 1 tr. ř.; § 88 až § 91 a § 97 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích.

179) § 78, § 79 tr. ř.

180) § 82 až § 85a, § 113 tr. ř.

181) § 38 odst. 1, § 39 odst. 1 tr. ř.; § 33 odst. 2 až 4 tr. ř.; § 151 odst. 3 věta první a odst. 6 tr. ř.

182) § 51a odst. 1 až 4; § 151 odst. 6 tr. ř.

183) § 34, § 42 odst. 3, 4, § 45 odst. 1 a 2, § 151 odst. 6 tr. ř. per analogiam.

184) § 151 odst. 3 poslední věta tr. ř.; § 151 odst. 6 tr. ř.

185) § 176 odst. 2 věta první tr. ř.

186) § 215 odst. 2 tr. ř.

187) § 177 písm. d) tr. ř.

188) § 178a odst. 1 tr. ř.

189) § 20 věta první vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.

190) § 116 trestního zákoníku.

191) § 12 odst. 12 tr. ř.

192) § 45 tr. zákoníku.

193) § 9 odst. 1 tr. ř.

194) § 175a odst. 1 věta první tr. ř.

195) § 175a odst. 1 věta druhá tr. ř.

196) § 175a odst. 7 věta první tr. ř.

197) § 175b odst. 1 tr. ř.

198) § 175a odst. 7 věta druhá tr. ř.

199) § 175a odst. 6 tr. ř.

200) § 308 odst. 1 věta druhá tr. ř.

201) § 307 odst. 1 tr. ř. i. f.

202) § 307 odst. 2 a 5 tr. ř.

203) § 307 odst. 5 tr. ř.

204) § 307 odst. 4 tr. ř.

205) § 119 odst. 1, 2 písm. g), h), j), n), o), § 120 odst. 2, § 121 odst. 1 písm. b), § 122 odst. 1 a 3 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů.

206) § 11 odst. 1 písm. f) tr. ř.

207) § 277 a násl. tr. ř.

208) § 11 odst. 4, § 172 odst. 4 tr. ř.

209) § 146 odst. 1 tr. ř.

210) § 309 odst. 1 tr. ř.

211) § 311 odst. 1 tr. ř.

212) § 174 odst. 2 písm. d) tr. ř.

213) § 1 odst. 3 věta první zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o výkonu zajištění“).

214) § 1 odst. 1 zákona o výkonu zajištění, § 47 až § 49, § 347 až § 349 tr. ř.; § 344a a 344b tr. ř.

215) § 358b tr. ř.

216) § 2 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.

217) Např. podle § 78, § 79, § 79a až 79e tr. ř.

218) § 1 odst. 2 zákona o výkonu zajištění.

219) § 1 odst. 6 zákona o výkonu zajištění.

220) § 97 až § 104 tr. ř.

221) § 7 odst. 1 věta první zákona o výkonu zajištění; zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

222) § 7 odst. 1 věta druhá zákona o výkonu zajištění.

223) § 76a zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád), ve znění pozdějších předpisů.

224) § 5 zákona o výkonu zajištění, § 82 odst. 1, 2 a 3, § 83, § 83a odst. 1 a 2, § 83b odst. 1 a 2 tr. ř. a § 1 odst. 3 věta první a odst. 7 zákona o výkonu zajištění.

225) § 1 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2002 Sb., o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, a contrario.

226) § 7 odst. 1 až 4 zákona o výkonu zajištění.

227) § 79a až 79e tr. ř.

228) § 7 odst. 5 zákona o výkonu zajištění.

229) § 5 odst. 5 a 6 zákona o výkonu zajištění.

230) § 47 odst. 4 tr. ř., § 348 odst. 2 tr. ř. a § 47 odst. 4 tr. ř.

231) § 47 odst. 5 tr. ř.; § 348 odst. 2 tr. ř. a § 47 odst. 5 tr. ř.

232) § 4 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.

233) § 6 zákona o výkonu zajištění.

234) § 48 odst. 4, § 344b odst. 3, § 349 odst. 3 tr. ř.

235) § 146 odst. 1 písm. h) tr. ř.

236) § 43 odst. 3 tr. ř.

237) § 47 odst. 1 věta druhá tr. ř. a contr.

238) § 44 odst. 3 tr. ř.

239) § 47 odst. 2 věta druhá tr. ř.

240) § 3 zákona o výkonu zajištění; § 47 odst. 1 poslední věta tr. ř., § 321 a § 322 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.

241) § 47 odst. 7 tr. ř.

242) § 3 odst. 1 zákona o výkonu zajištění.

243) § 4 odst. 1 a § 1 odst. 3 věta první zákona o výkonu zajištění, § 119 odst. 2 tr. ř.

244) § 146a odst. 1 písm. f) tr. ř. per analogiam.

245) § 66 trestního zákoníku, § 347 odst. 1 tr. ř.

246) § 66 odst. 3 věta za středníkem trestního zákoníku; § 3 odst. 1 a § 3 odst. 1 písm. a) až e) a odst. 2 zákona o výkonu zajištění.

247) § 146a odst. 1 písm. g) tr. ř. per analogiam.

248) § 344a odst. 1 tr. ř.

249) § 358b tr. ř.

250) § 146a odst. 1 písm. g) nebo h) tr. ř. per analogiam.

251) § 9 odst. 3 zákona o výkonu zajištění.

252) § 1 odst. 3 zákona o výkonu zajištění.

253) § 1 odst. 2 písm. c) zákona č. 201/2002 Sb.

254) § 8a, § 10 zákona o výkonu zajištění.

255) § 9 odst. 4 zákona o výkonu zajištění.

256) § 9 odst. 6 zákona o výkonu zajištění.

257) § 9 odst. 7 poslední věta zákona o výkonu zajištění.

258) Vyhláška č. 330/2001 Sb. o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů.

259) § 9 odst. 8 zákona o výkonu zajištění.

260) § 1 odst. 6 část věty druhé za středníkem zákona o výkonu zajištění.

261) § 10 odst. 5 věta druhá zákona o výkonu zajištění.

262) § 10 odst. 5 poslední věta zákona o výkonu zajištění.

263) § 1 odst. 5 zákona o výkonu zajištění.

264) § 101 odst. 1 až 4 trestního zákoníku a § 134 a § 135 trestního zákoníku.

265) § 101 odst. 5 trestního zákoníku.

266) § 101 odst. 6 trestního zákoníku.

267) § 103 trestního zákoníku.

268) § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 trestního zákoníku; § 102 trestního zákoníku a § 101 odst. 1 písm. c), odst. 3 trestního zákoníku.

269) § 172 odst. 1 písm. e) tr. ř., popřípadě § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř.

270) § 109 tr. ř.

271) § 38 odst. 1 písm. b) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.

272) § 158 odst. 3 věta první tr. ř.

273) Čl. 76 odst. 4 závazného pokynu policejního prezidenta č. 103/2013, o plnění některých úkolů policejních orgánů Policie České republiky v trestním řízení.

274) § 179c odst. 3 tr. ř.

275) Např. § 179c odst. 3, § 179f odst. 1 tr. ř.

276) § 179b odst. 4 tr. ř.

277) § 179b odst. 3 tr. ř.

278) § 26, § 27 trestního zákoníku.

279) § 36 tr. ř.

280) § 159b odst. 1 a 2 tr. ř.

281) § 179c odst. 1 a contrario tr. ř. a § 159a odst. 1 až 3 a 5 tr. ř.; § 159a odst. 1 písm. a) a b) tr. ř. per analogiam.

282) § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř. per analogiam.

283) § 42a odst. 1 písm. a) zákona č. 218/2003 Sb., o řízení ve věcech mládeže, ve znění zákona č. 203/2019 Sb.

284) § 179e věta před středníkem tr. ř.

285) § 179c odst. 1 tr. ř.

286) § 179e věta za středníkem tr. ř.

287) § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.

288) § 179d odst. 1 tr. ř.

289) § 314d odst. 2 tr. ř.

290) § 163 odst. 1 tr. ř.

291) § 179b odst. 4 nebo § 179f odst. 2 písm. a) tr. ř.

292) § 179b odst. 5 a § 179c odst. 2 písm. b) tr. ř.

293) § 179c odst. 2 písm. c), f) a i) tr. ř.

294) § 179c odst. 2 písm. g), § 179g odst. 1 tr. ř.

295) § 179c odst. 2 písm. d), e) tr. ř.

296) § 179c odst. 2 písm. g) tr. ř.; § 309 a násl. tr. ř.

297) § 179c odst. 4 tr. ř. a § 159a odst. 6 a 7 tr. ř. per analogiam; § 179c odst. 2 písm. f) tr. ř. a § 309 odst. 2 tr. ř.; § 179g odst. 7 tr. ř.

298) § 161 odst. 2 tr. ř.

299) § 179h odst. 1 věta třetí tr. ř.

300) § 17 tr. ř.

301) § 16 tr. ř.

302) § 17 odst. 3 tr. ř.

303) § 36 odst. 3 tr. ř.

304) § 27, § 40 a § 47 trestního zákoníku.

305) § 284 odst. 1 a 2 trestního zákoníku.

306) § 70 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, ve znění pozdějších předpisů.

307) § 48 trestního zákoníku.

308) § 84 až § 87 trestního zákoníku.

309) § 47 trestního zákoníku.

310) § 81b odst. 1 tr. ř.

311) § 70, § 101 trestního zákoníku.

312) § 140 odst. 1 nebo 2, odst. 3 písm. g), § 145 odst. 1, 2 písm. f), § 146 odst. 1, 2 písm. e), § 149 odst. 1, 2 písm. c), § 170 odst. 1, 2 písm. b), § 171 odst. 1, 3 písm. b), § 172 odst. 1 nebo 2, odst. 3 písm. b), § 175 odst. 1, 2 písm. f), § 183 odst. 1, 3 písm. b), § 228 odst. 1 nebo 2, odst. 3 písm. b), § 329 odst. 1, 2 písm. b), § 352 odst. 2 a 3, § 355, § 356, § 378 odst. 1, 2, § 379 odst. 1, 2 písm. d), § 380 odst. 1, 2 písm. c), § 382 odst. 1, 2 písm. c), § 383 odst. 1, 2 písm. c), § 400, § 401 odst. 1 písm. e), § 402, § 403, § 404 a § 405 trestního zákoníku.

313) Např. § 272 trestního zákoníku.

314) § 179a odst. 1, 3 tr. ř.

315) § 159b odst. 6 tr. ř.

316) § 157 odst. 2 písm. c), § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř.

317) § 157 odst. 2 písm. c) a § 159b odst. 1 a 5 tr. ř.

318) § 160 odst. 2 věta první, § 175 odst. 2 věta před středníkem tr. ř.

319) § 160 odst. 5 tr. ř.

320) § 160 odst. 6 tr. ř.

321) § 146 odst. 2 písm. a) tr. ř. a § 161 odst. 4 věta za prvním středníkem tr. ř.

322) § 72 až § 77 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; § 42 zákona č. 341/2011 Sb., o Generální inspekci bezpečnostních sborů; § 38 až § 43 zákona č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, § 16 až § 16c zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky; § 42 a § 43 zákona č. 300/2013 Sb., o Vojenské policii.

323) § 61 odst. 1 písm. a), b), § 69 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky; § 158 odst. 3 písm. a), odst. 6 až 8 a 10 tr. ř.

324) § 55 odst. 1 tr. ř.

325) Např. § 175 odst. 2 věta za středníkem tr. ř.

326) § 39 odst. 1 tr. ř. a § 36 tr. ř.; § 158d odst. 3 a 4 tr. ř.

327) § 175 odst. 2 věta před středníkem tr. ř.

328) § 179a odst. 3 tr. ř.

329) § 79a až § 79f tr. ř.; § 33 odst. 1 nebo 2 zákona č. 418/2011 Sb.

330) § 161 odst. 4 předposlední a poslední věta tr. ř.

331) § 142 odst. 5 pokynu obecné povahy poř. č. 7/2004, kancelářský řád státního zastupitelství.

332) § 159d odst. 1, 2 tr. ř.

333) § 12 odst. 6 tr. ř., § 4 odst. 1 písm. a) zákona o státním zastupitelství.

334) § 179 odst. 2 tr. ř.

335) § 2 odst. 5 tr. ř.

336) § 157 odst. 2 věta první, § 174 odst. 2 písm. a) tr. ř.

337) § 188 odst. 1 písm. e), § 260 odst. 2, § 314c odst. 1 písm. a) tr. ř.

338) § 187 odst. 1 poslední věta tr. ř.

339) § 192 tr. ř.

340) § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř.

341) § 221 odst. 1 tr. ř.

342) § 149 odst. 2, § 260 odst. 2, § 265l odst. 1, § 270 odst. 1 a § 284 odst. 2 tr. ř.

343) § 39 odst. 7 trestního zákoníku.

344) § 38 odst. 3 trestního zákoníku.

345) § 263 odst. 2, § 265r odst. 2, § 274 tr. ř. a § 64 odst. 2 zákona č. 218/2003 Sb.

346) § 215 odst. 2, 3 tr. ř.

347) § 211 odst. 3 písm. b) tr. ř.

348) § 102a tr. ř.

349) § 47 odst. 1, 2 věta první tr. ř.

350) § 55b odst. 1 tr. ř.

351) § 182 tr. ř.

352) § 182 tr. ř. per analogiam.

353) § 180 odst. 1 věta druhá tr. ř.

354) § 225 odst. 2 věta druhá tr. ř.

355) § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 trestního zákoníku; § 84 a § 85 odst. 1 trestního zákoníku. § 55 odst. 2 trestního zákoníku a contrario.

356) § 82 odst. 2 trestního zákoníku; § 85 odst. 2 trestního zákoníku.

357) § 54 odst. 1, 3 trestního zákoníku.

358) § 54 odst. 4 trestního zákoníku.

359) § 248, § 251 odst. 1 věta první a § 249 odst. 1 tr. ř.

360) § 314c odst. 1 písm. c) tr. ř.

361) § 314b odst. 1 věta druhá tr. ř.

362) § 314b odst. 2 věta druhá tr. ř.

363) § 265a a § 265b tr. ř.

364) § 265a odst. 2 tr. ř.

365) § 265d odst. 1 písm. a) tr. ř.

366) § 265h odst. 2 tr. ř.

367) § 265h odst. 2, § 265r odst. 1 písm. c) tr. ř.

368) § 466 tr. ř.; čl. 2 pokynu obecné povahy č. 8/2006, o stížnosti pro porušení zákona, ve znění pozdějších změn.

369) § 308 odst. 1 tr. ř.

370) § 48 trestního zákoníku.

371) § 84, § 85 trestního zákoníku.

372) § 4 odst. 7 věta za středníkem zákona č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě.

epravo.cz

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 3.9.2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení

Vztahy

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

Odpovědnost státu za újmu (exkluzivně pro předplatitele)

Odpovědnost zaměstnance za škodu (exkluzivně pro předplatitele)

Pohledávka (exkluzivně pro předplatitele)

Směnečný a šekový platební rozkaz, lhůta k plnění

Hledání v rejstřících

Pokyn obecné povahy (POP) ze dne 3.9.2019 o postupu státních zástupců v trestním řízení

Vztahy

Novinky v eshopu

Hledání v rejstřících