Vyhledávání ASPI

Vyhláška ze dne 20.9.2022 o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

30.9.2022 | Sbírka: 284/2022 Sb. | Částka: 133/2022 ASPI

Vztahy

Nadřazené: 406/2000 Sb.
Aktivní derogace: 193/2013 Sb.

284/2022 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 20. září 2022

o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

Ministerstvo průmyslu a obchodu stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění zákona č. 165/2012 Sb., zákona č. 318/2012 Sb., zákona č. 310/2013 Sb. a zákona č. 103/2015 Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 6a odst. 6 zákona:

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušný předpis Evropské unie¹⁾ a upravuje

a) způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

b) rozsah, četnost a způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání,

c) obsah a vzor zprávy o kontrole provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání.

§ 2

Zdroj chladu

(1) Pro účely této vyhlášky se rozumí zdrojem chladu část systému klimatizace, která vyrábí chlad

a) kompresorovým přímým chlazením,

b) kompresorovým nepřímým chlazením,

c) absorbčním chlazením,

d) adiabatickým chlazením,

e) systémem trigenerace, nebo

f) využitím energie prostředí tepelným čerpadlem.

(2) Za zdroj chladu pro účely této vyhlášky se považuje i společný systém klimatizace a vytápění.

§ 3

Způsob určení jmenovitého výkonu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Jmenovitý výkon provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se určí jako součet jmenovitých výkonů všech instalovaných zdrojů chladu, které jsou součástí budovy. Pro obytné budovy se uvažují pouze zdroje, které zásobují chladem více než jednu jednotku.

§ 4

Rozsah a četnost kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se vztahuje na zdroj chladu, s výjimkou zdroje chladu, který je výhradně využíván pro technologické procesy, systém rozvodů a sdílení chladu, systém regulace a automatizační a řídicí systém podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání. V případě kombinovaného systému klimatizace a větrání se kontrola vztahuje také na systém nuceného větrání, pokud je jeho součástí úprava vnitřního prostředí chlazením nebo úpravou vlhkosti. Kontrola systému nuceného větrání se neprovádí, pokud v budově byla provedena kontrola v rámci kontroly systému vytápění podle vyhlášky č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání.

(2) Předmětem kontroly jsou přístupné části zařízení systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání podle odstavce 1.

(3) První kontrola systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání nově uvedeného do provozu musí být provedena do 3 let od jeho uvedení do provozu. Následně se provádí jeho kontrola v četnosti podle odstavce 4.

(4) U již provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání musí být kontrola prováděna nejméně jednou za 5 let.

§ 5

Způsob provádění kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání se provádí za typických podmínek provozu.

(2) Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje hodnocení provozních parametrů podle § 6. Kontrola provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje také kontrolu dimenzování zdroje chladu, a to porovnáním s požadavky na chlazení budovy podle projektové dokumentace²⁾. Kontrola dimenzování zdroje chladu se provádí pro provozovaný systém klimatizace nebo kombinovaný systém klimatizace a větrání v případě větší změny dokončené budovy nebo jiné než větší změny dokončené budovy, při které se dokládají požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy.

(3) Energetický specialista nebo osoba podle § 6a odst. 4 písm. b) zákona (dále jen "energetický specialista") se zadavatelem kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání (dále jen "zadavatel") stanoví plán kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, a to na základě jeho vizuální prohlídky a analýzy dostupných podkladů.

(4) Podklady k provedení kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání si vyžádá energetický specialista od vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatele budovy.

(5) Plán kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje soupis doporučení a podmínek k provedení hodnocení jeho provozních parametrů.

§ 6

Způsob hodnocení provozních parametrů

(1) V případě, že je systém klimatizace vybaven automatizačním a řídicím systémem schopným regulace, následného sběru a vyhodnocování dat, provádí energetický specialista pouze hodnocení provozních parametrů provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání a změřených údajů určí účinnost zdroje nebo dílčích zdrojů chladu.

(2) Provozní parametry hodnotí energetický specialista

a) ověřením účinnosti zdroje chladu přímou metodou podle přílohy č. 1 k této vyhlášce; pokud v řádně a jednoznačně odůvodněném případě nelze z technických důvodů použít přímou metodu, provede energetický specialista odborný odhad,

b) vizuální prohlídkou přístupných částí rozvodů chladu a regulačních prvků,

c) vizuální prohlídkou přístupných zařízení pro sdílení chladu a kontrolou jejich provozuschopnosti,

d) vizuální prohlídkou přístupných částí rozvodů a zařízení systému nuceného větrání a kontrolou jejich provozuschopnosti a

e) kontrolou provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání, zejména s ohledem na nastavení případných snížení průtoků vzduchu v době, kdy se větraný prostor plně nevyužívá.

§ 7

Obsah a vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) Zpráva o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání obsahuje

a) identifikační údaje vlastníka budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatele, zadavatele, energetického specialisty a evidenční číslo zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání z evidence ministerstva o provedených činnostech energetických specialistů, v rozsahu podle vzoru zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce,

b) identifikační údaje budovy, její popis a popis předmětu kontroly,

c) závěry z provedené kontroly, včetně doporučení a možností ke zvýšení energetické účinnosti systému klimatizace navržených energetickým specialistou,

d) hodnocení dimenzování, provozních parametrů a nastavení a funkčnosti automatizačního a řídicího systému, jestliže je součástí systému klimatizace,

e) seznam doporučení navržených energetickým specialistou pro zajištění energeticky účinného provozu kontrolovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání a návrh dalších možností směřujících k efektivnímu nakládání s energií v rozsahu podle přílohy č. 2 k této vyhlášce a

f) přílohu zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, která obsahuje alespoň

1. seznam všech vyžádaných a poskytnutých podkladů,

2. plán kontroly systému klimatizace podle § 5 odst. 3,

3. fotodokumentaci z vizuální kontroly,

4. soubor výpočtů, měření a hodnocení dimenzování a účinnosti zdroje chladu a

5. hodnocení dimenzování a provozních podmínek zařízení systému nuceného větrání.

(2) Vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

§ 8

Součinnost vlastníka jednotlivých zařízení provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

(1) V případě, že není zadavatel vlastníkem zařízení, které je součástí předmětu kontroly, a vyžaduje-li to naplnění cíle kontroly provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání, požádá energetický specialista vlastníka zařízení o součinnost.

(2) Energetický specialista si prokazatelným způsobem vyžádá od vlastníka zařízení systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání údaje potřebné pro provedení jeho kontroly.

(3) V případě, že vlastník zařízení neposkytne energetickému specialistovi požadované údaje, použije energetický specialista okomentovaný odborný odhad. Takto použité údaje se označí jako "odborný odhad" a uvedou se v souladu s přílohou č. 2 k této vyhlášce.

§ 9

Přechodná ustanovení

(1) Vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel zajistí kontrolu provozovaného systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání podle této vyhlášky, a to nejpozději do 1 roku ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, pokud kontrola podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, nebyla provedena.

(2) V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, od které uplynulo více než 5 let, zajistí vlastník budovy, společenství vlastníků jednotek nebo v případě, že společenství vlastníků jednotek nevzniklo, správce nebo provozovatel kontrolu systému klimatizace podle této vyhlášky do 2 let ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.

(3) V případě kontroly klimatizačního systému provedené podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, od které uplynulo méně než 5 let, počíná běh lhůty pro pravidelné provádění kontroly podle § 4 odst. 4 této vyhlášky od posledního dne kalendářního roku, ve kterém byla provedena kontrola klimatizačního systému podle vyhlášky č. 193/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

§ 10

Zrušovací ustanovení

Vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů, se zrušuje.

§ 11

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem po jejím vyhlášení.

Ministr průmyslu a obchodu:

Ing. Síkela v. r.

Příl.1

Měření účinnosti zdroje chladu

(1) Účinnost zdroje chladu se zjišťuje přímou metodou. Přímá metoda zjišťování účinnosti zdroje chladu spočívá ve stanovení poměru množství chladu předaného teplonosné látce k množství energie přivedené do zdroje chladu energonositelem ve stejném časovém úseku.

(2) Účinnost zdroje chladu se stanovuje podle následujícího vztahu:

 
                          Qchl
                    eta = -----.100 [%],
                          Qen 
 
kde je
       Qchl [kWh] Množství vyrobeného chladu za časový úsek.
       Qen  [kWh] Množství spotřebovaného energonositele za časový úsek.

(3) Vyhodnocení účinnosti zdroje chladu se provede porovnáním stanovené účinnosti zdroje chladu s deklarovanou účinností zdroje chladu danou výrobcem. Stanovená a deklarovaná účinnost se musí porovnávat při stejných provozních parametrech.

(4) Měření podle odstavce 2 se provádí

a) v průběhu provozu zdroje chladu; v době měření nesmí být venkovní teplota nižší jak 18 °C,

b) na základě měření spotřeby energonositele a měření množství vyrobeného chladu, a

c) při ustáleném provozním stavu.

(5) Měření podle odstavce 4 se nemusí provádět, pokud jsou k dispozici údaje podle odstavců 3 a 4 získané z měření provedeného v souladu s požadavky podle odstavce 4, které nejsou starší dvou let.

(6) Zdroj chladu vyhovuje, odpovídá-li stanovená účinnost deklarované účinnosti zdroje chladu dané výrobcem při stejných provozních parametrech.

(7) Součástí kontroly klimatizace je také vizuální kontrola, která obsahuje alespoň kontrolu

a) výrobního štítku (identifikace zdroje chladu), průvodní technické dokumentace (návodu k instalaci a použití) a provozní dokumentace,

b) vnějšího stavu zdroje chladu včetně tepelné izolace,

c) vnějšího stavu rozvodů chladu a ochlazovaného vzduchu, včetně tepelné izolace a orientační teploty vnějších povrchů rozvodů chladu a ochlazovaného vzduchu; teploty povrchu tepelných izolací nesmí být nižší, než je teplota rosného bodu v prostředí, kterým jsou rozvody vedeny,

d) netěsností a úniku chladiva a maziv a teplonosné látky,

e) stavu přístupných částí zdroje chladu, funkčnost a kompletnost všech částí,

f) stavu přístupných částí zařízení pro sdílení chladu, funkčnost a kompletnost všech částí,

g) funkčnosti řídicích a bezpečnostních zařízení, a

h) dokladů o kontrole technického stavu a provozu.

Příl.2

Vzor zprávy o kontrole systému klimatizace nebo kombinovaného systému klimatizace a větrání

Poznámky:

1) Není-li k dispozici projektová dokumentace, nebo průkaz energetické náročnosti, energetický specialista provede odborný odhad.

2) Je-li energetický specialista právnická osoba podle § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

3) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

4) Například interval od-do, měsíce v roce a podobně.

Pokyny k vyplnění:

*) Hodnocení jednotlivých činností bude provedeno následující 4 stupňovou klasifikační stupnicí:

Nehodnoceno - například nedostatek podkladů, pro danou zónu nerelevantní, jiný důvod (nutno uvést jaký).

Bez připomínek - vyhovující stav; nejsou navržena žádná opatření.

Připomínky - navržena doporučená, nikoliv však závazná opatření.

Vážný nedostatek - nedodržení požadavků právních předpisů, havarijní stav, nefunkčnost zařízení.

**) V případě kombinace lze označit i více než jedno z polí.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844.

2) Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.