Vliv římského práva na vybrané instituty práva mezinárodního obchodu
Autor: Květoslav Růžička, Bohumil Poláček, Radek Novák, Petr Dostalík
Nakladatelství: Wolters Kluwer
Datum vydání: 20. 11. 2018
Na svou dobu velmi vyspělý systém římského práva silně ovlivnil vznik a vývoj kontinentálního práva a tvoří základ evropského právního systému. Bez znalosti základů římského práva tak lze jen stěží chápat některé současné právní istututy, včetně institutů práva mezinárodního obchodu.
Autoři této publikace si vytyčili za cíl sledovat některé instituty římského práva v jejich vývoji k současným institutům práva mezinárodního obchodu. Jde zejména o smlouvu o mezinárodní koupi zboží, smlouvu o přepravě a náložný list (konosament), ale třeba také o rozhodování právních sporů v rozhodčím řízení.
Hlavním pramenem pro hledání počátků právního systému lex mercatoria, který dnes tvoří součást práva mezinárodního obchodu, jsou edikty cizineckého praetora, jehož úkolem bylo poskytování právní ochrany při obchodních stycích Římanů s cizinci, případně cizinců s cizinci na půdě římského státu.
Kniha nabízí podrobný rozbor klíčových pasáží ediktů cizineckého praetora a díky tomu též neotřelý pohled na instituty práva mezinárodního obchodu, které jsme zvyklí vnímat pouze jako efektivní prostředky k uskutečnění mezinárodních obchodních transakcí.
Kniha je na první pohled věnována problému, který je římskému právu velmi vzdálen, a dokonce by snad někdo mohl i namítnout, že uvedené spojení je nepatřičné. Takováto argumentace by patrně vycházela z toho, že římské právo neznalo samostatný obor obchodního práva a že za účelem právního „pokrytí“ potřeb obchodu, a tedy i obchodu v mezinárodním měřítku, používalo běžné instituty soukromého práva, byť někdy i značně modifikované. Jednalo by se však o konstatování mírně řečeno nepodložené. Hledání kořenů soudobé právní úpravy v uvedeném oboru je více než oprávněné. Mám-li hodnotit text knihy, pak z hlediska římského práva je třeba konstatovat, že není vynechán žádný podstatný aspekt římskoprávní úpravy, který se vztahuje ke zkoumaným institutům mezinárodního obchodního práva.
prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc., profesor římského práva
Cílem předložené práce je nalézt styčné plochy či vlivy práva římského na instituty moderního práva mezinárodního obchodu, konkrétně potom, jak vyplývá z obsahu publikace, na oblast práva závazkového a na řešení sporů v oblasti rozhodčího řízení jako reprezentanta tzv. nestátního způsobu řešení, tedy řešení sporů soukromými osobami. Jde nesporně o originální přístup, který může přinést řadu nových poznatků a uchopení jevů, se kterými se dnes v oblasti mezinárodního obchodního styku setkáváme.
prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., profesorka mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu
Autoři této publikace si vytyčili za cíl sledovat některé instituty římského práva v jejich vývoji k současným institutům práva mezinárodního obchodu. Jde zejména o smlouvu o mezinárodní koupi zboží, smlouvu o přepravě a náložný list (konosament), ale třeba také o rozhodování právních sporů v rozhodčím řízení.
Hlavním pramenem pro hledání počátků právního systému lex mercatoria, který dnes tvoří součást práva mezinárodního obchodu, jsou edikty cizineckého praetora, jehož úkolem bylo poskytování právní ochrany při obchodních stycích Římanů s cizinci, případně cizinců s cizinci na půdě římského státu.
Kniha nabízí podrobný rozbor klíčových pasáží ediktů cizineckého praetora a díky tomu též neotřelý pohled na instituty práva mezinárodního obchodu, které jsme zvyklí vnímat pouze jako efektivní prostředky k uskutečnění mezinárodních obchodních transakcí.
Kniha je na první pohled věnována problému, který je římskému právu velmi vzdálen, a dokonce by snad někdo mohl i namítnout, že uvedené spojení je nepatřičné. Takováto argumentace by patrně vycházela z toho, že římské právo neznalo samostatný obor obchodního práva a že za účelem právního „pokrytí“ potřeb obchodu, a tedy i obchodu v mezinárodním měřítku, používalo běžné instituty soukromého práva, byť někdy i značně modifikované. Jednalo by se však o konstatování mírně řečeno nepodložené. Hledání kořenů soudobé právní úpravy v uvedeném oboru je více než oprávněné. Mám-li hodnotit text knihy, pak z hlediska římského práva je třeba konstatovat, že není vynechán žádný podstatný aspekt římskoprávní úpravy, který se vztahuje ke zkoumaným institutům mezinárodního obchodního práva.
prof. JUDr. Michal Skřejpek, DrSc., profesor římského práva
Cílem předložené práce je nalézt styčné plochy či vlivy práva římského na instituty moderního práva mezinárodního obchodu, konkrétně potom, jak vyplývá z obsahu publikace, na oblast práva závazkového a na řešení sporů v oblasti rozhodčího řízení jako reprezentanta tzv. nestátního způsobu řešení, tedy řešení sporů soukromými osobami. Jde nesporně o originální přístup, který může přinést řadu nových poznatků a uchopení jevů, se kterými se dnes v oblasti mezinárodního obchodního styku setkáváme.
prof. JUDr. Naděžda Rozehnalová, CSc., profesorka mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu
