10 otázek pro... Jakuba Dohnala

eFocus

JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., je zakládajícím partnerem advokátní kanceláře DOHNAL PERTOT SLANINA a vyučujícím soukromého práva na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Praxi získal v advokacii, rozhodčí společnosti, ale i na Justiční akademii v Kroměříži, kde se podílel na vzdělávacím projektu NOZ pro soudce a státní zástupce. Mezi jeho hlavní specializace patří obchodní a závazkové právo se zaměřením na soudní spory. Je členem správní rady Svazu prodejců a opravářů motorových vozidel České republiky (SAČR).

Deset slov o sobě?
Právník, který své povolání bere jako hobby a poslání zároveň.

Jiná země pro výkon právnického povolání?
USA.

Kdybyste nebyl právníkem, čím byste byl?
Pohyboval v oblasti médií, nebo hudby. Při studiích jsem pracoval jako rozhlasový moderátor na komerční stanici. Hrál jsem v několik kapelách, pracoval na hudebních projektech a byl DJ. Právo je vlastně jako hudba. Dá se hrát čistě, ale falešně. Vždycky jsem se snažil o tu první možnost.

Nevýhody vašeho povolání?
Nikdy nekončící pracovní doba. Neexistuje nic jako zavření dveří kanceláře. Na své klienty a úkoly myslím neustále. Já bych bez toho vlastně nemohl být. Jsem prostě workoholik.

Nejemotivnější kauza?
Nejvíc emocí ve mně budí „rodinné kauzy“. Např. případ zletilého syna, který svému otci kompletně zničil život a ještě jej žaloval o výživné.

Největší dosavadní úspěch?
Úspěšné státnice mých prvních studentů, které jsem měl tu čest učit občanské právo.

Kdo na Vás měl ve Vašem profesním životě největší vliv?
JUDr. Roman Brablec, můj bývalý advokát - školitel. Člověk, kterému lze stoprocentně věřit a který mi umožnil dosáhnout všech dosavadních profesních i akademických úspěchů. Ačkoli máme na některé věci rozdílné názory, takového školitele bych přál každému.

Proč jste se rozhodl stát se právníkem? A co byste poradil lidem, kteří by rádi vstoupili do právních vod.
Nebudu říkat, že mě nebavila matematika, proto nejsem inženýrem. Svět práva mne vždy fascinoval a vždy fascinovat bude. Právo je můj život a už někdy ve dvanácti letech jsem se rozhodl, že ze mě bude advokát. Těm, kteří si toto nelehké povolání zvolí, radím dobře zvážit, zda jsou schopni podstoupit všechny zkoušky, které tato cesta skýtá. A to nejenom ty na fakultě, ale i ty, které v souvislosti s právem přináší život.

Jak si vyčistit hlavu?
Večírek s přáteli, nejlépe bývalými spolužáky z fakulty.

Nesplněný sen?
Na všech nesplněných snech se postupně snažím pracovat :)

redakce (jk)

31. 10. 2014