19. 2. 2016
ID: 100553
10 otázek pro… Marii Talašovou
Zdroj: archiv epravo.cz
eFocus
Mgr. Marie Talašová, LL. M. je ředitelkou odboru Mezinárodní právní služby na ministerstvu financí. Stará se o mezinárodní arbitráže, ochranu zahraničních investic i českých zájmů před mezinárodními soudy.
1. Co máte na své práci nejraději?
Rozmanitost a výborný kolektiv. Pracovat pro stát má tu výhodu, že k Vám zajímavé případy přichází samy, tedy bez toho, abyste musel absolvovat hon na klienty. Velkým plusem je, že mezinárodní právo láká mladé talentované lidi, kteří působili a studovali v zahraničí. A s takovými je radost pracovat.
2. Co Vás při práci (v životě) nejvíce motivuje?
V současné práci je pro mě motorem propočet, kolik jde za ušetřené peníze koupit hraček a vybavení pro dětskou nemocnici. Vím, že je to částečně naivní představa, která nebude vždy odpovídat realitě, ale na mě naštěstí funguje. Obecně je pro mě důležité mít dobrý pocit a čisté svědomí z věcí, které dělám - ať už v pracovním nebo osobním životě.
3. Největší pracovní úspěch?
Největší radost mám z toho, že se mi podařilo získat pracovní zkušenost z pohledu žalobce, mezinárodního rozhodčího soudu a teď i strany žalované. Mám radost, že se můžu účastnit jednání vlády ve věcech týkajících se naší agendy, a hlavně, že odborná právní komunita ve světě chválí nový přístup Ministerstva financí k agendě mezinárodních arbitráží.
4. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešila a co Vás naučil?
Nejnepříjemnější zážitky jsem měla s lidmi, kteří se snažili dostat lehce ke státním penězům - ať už tím, že se snažili ovlivnit průběh veřejných zakázek na právní služby, které v minulosti vypsalo Ministerstvo financí, nebo se snažili pod hrozbou arbitráže dosáhnout neoprávněně mimosoudního narovnání. Reaguji tak, že tyto věci s úsměvem ignoruji a snažím se o co možná největší transparentnost naší práce.
5. Kde se vidíte za 10 let?
Dovedu si představit, že i za deset let budu pracovat pro stát. Nebo se vrátím zpět do advokacie. Ať už budu dělat cokoliv, ráda bych to zkombinovala i s akademickou činností a péčí o rodinu. Doufám, že přesně touto dobou za deset let budu vyzvedávat dětí po jejich fotbalovém a gymnastickém tréninku.
6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Dělala bych úplně tu stejnou práci, co dělám teď.
7. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Nemám dostatečnou trpělivost, když narazím na zkostnatělost státní správy. Taky bych měla mít větší pokoru a naučit se akceptovat, že život není vždycky spravedlivý. Mojí silnou stránkou asi je, že se nikdy nevzdávám a i z negativní věci se snažím udělat pozitivní zkušenost. Taky mám prý špatné periferní vidění, takže si občas někdo stěžuje, že se k nim nehlásím.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Vybavuje se mi jen jedna situace, a to když jsem se rozhodovala, jestli se mám po deseti letech v zahraničí vrátit zpět do ČR. Váhala jsem, protože se mi ve světě líbilo, jen mi chyběla moje rodina. Proti návratu stál fakt, že na západě mají ženy lepší postavení než u nás. Zatím ale svého rozhodnutí nelituji, tak snad to vydrží.
9. Jací lidé/co Vás nejvíce dokáže rozčílit?
Lidé, kteří mají rádi moc, ale neumějí nést odpovědnost. Většinou jsou to lidé, kteří jdou do státní správy pro pohodlnou židli a ne s úmyslem něco budovat nebo zlepšit.
10. Ideální způsob relaxace?
Při sportu a následné regeneraci. Můj životní partner je profesionální sportovec, tak chodíme společně do sauny a na masáže. Také ráda vařím, i když musím přiznat, že do tohoto koníčku jsem dorostla až nedávno (a hlavně po několika kurzech vaření).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Rozmanitost a výborný kolektiv. Pracovat pro stát má tu výhodu, že k Vám zajímavé případy přichází samy, tedy bez toho, abyste musel absolvovat hon na klienty. Velkým plusem je, že mezinárodní právo láká mladé talentované lidi, kteří působili a studovali v zahraničí. A s takovými je radost pracovat.
2. Co Vás při práci (v životě) nejvíce motivuje?
V současné práci je pro mě motorem propočet, kolik jde za ušetřené peníze koupit hraček a vybavení pro dětskou nemocnici. Vím, že je to částečně naivní představa, která nebude vždy odpovídat realitě, ale na mě naštěstí funguje. Obecně je pro mě důležité mít dobrý pocit a čisté svědomí z věcí, které dělám - ať už v pracovním nebo osobním životě.
3. Největší pracovní úspěch?
Největší radost mám z toho, že se mi podařilo získat pracovní zkušenost z pohledu žalobce, mezinárodního rozhodčího soudu a teď i strany žalované. Mám radost, že se můžu účastnit jednání vlády ve věcech týkajících se naší agendy, a hlavně, že odborná právní komunita ve světě chválí nový přístup Ministerstva financí k agendě mezinárodních arbitráží.
4. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešila a co Vás naučil?
Nejnepříjemnější zážitky jsem měla s lidmi, kteří se snažili dostat lehce ke státním penězům - ať už tím, že se snažili ovlivnit průběh veřejných zakázek na právní služby, které v minulosti vypsalo Ministerstvo financí, nebo se snažili pod hrozbou arbitráže dosáhnout neoprávněně mimosoudního narovnání. Reaguji tak, že tyto věci s úsměvem ignoruji a snažím se o co možná největší transparentnost naší práce.
5. Kde se vidíte za 10 let?
Dovedu si představit, že i za deset let budu pracovat pro stát. Nebo se vrátím zpět do advokacie. Ať už budu dělat cokoliv, ráda bych to zkombinovala i s akademickou činností a péčí o rodinu. Doufám, že přesně touto dobou za deset let budu vyzvedávat dětí po jejich fotbalovém a gymnastickém tréninku.
6. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Dělala bych úplně tu stejnou práci, co dělám teď.
7. Jaké jsou vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Nemám dostatečnou trpělivost, když narazím na zkostnatělost státní správy. Taky bych měla mít větší pokoru a naučit se akceptovat, že život není vždycky spravedlivý. Mojí silnou stránkou asi je, že se nikdy nevzdávám a i z negativní věci se snažím udělat pozitivní zkušenost. Taky mám prý špatné periferní vidění, takže si občas někdo stěžuje, že se k nim nehlásím.
8. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Vybavuje se mi jen jedna situace, a to když jsem se rozhodovala, jestli se mám po deseti letech v zahraničí vrátit zpět do ČR. Váhala jsem, protože se mi ve světě líbilo, jen mi chyběla moje rodina. Proti návratu stál fakt, že na západě mají ženy lepší postavení než u nás. Zatím ale svého rozhodnutí nelituji, tak snad to vydrží.
9. Jací lidé/co Vás nejvíce dokáže rozčílit?
Lidé, kteří mají rádi moc, ale neumějí nést odpovědnost. Většinou jsou to lidé, kteří jdou do státní správy pro pohodlnou židli a ne s úmyslem něco budovat nebo zlepšit.
10. Ideální způsob relaxace?
Při sportu a následné regeneraci. Můj životní partner je profesionální sportovec, tak chodíme společně do sauny a na masáže. Také ráda vařím, i když musím přiznat, že do tohoto koníčku jsem dorostla až nedávno (a hlavně po několika kurzech vaření).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
