Může představenstvo pověřit výkonem činností spadajících do jeho působnosti třetí osobu (příp. za jakých podmínek)?
Za účinnosti dřívějšího obchodního zákoníku byly v rozhodovací praxi vymezeny podmínky, za kterých bylo možno pověřit výkonem činností spadajících do působnosti představenstva třetí osobu. Čekalo se proto, jak se k této otázce postaví Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi vztahující se již k zákonu o obchodních korporacích.
Odbornou analýzu a výběr existujících soudních rozhodnutí jako odpověď na tuto otázku z praxe provedli experti na korporátní právo Ivan Chalupa a David Reiterman a odpověď zní: ANO.
Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. září 2019, sp. zn. 31 Cdo 1993/2019 (R 24/2020), vyplývá, že představenstvo může pověřit výkonem činností spadajících do jeho působnosti třetí osobu. Tato tzv. vnější delegace je možná, pokud neplyne ze zákona či stanov něco jiného. Z toho lze dovozovat, že stanovy mohou možnost vnější delegace omezit. Dále platí, že pokud představenstvo k vnější delegaci přistoupí, je odpovědné za:
• výběr příslušné osoby;
• zadání, vedení a součinnosti; a
• kontrolu.
Nejvyšší soud k tomu doslova uvedl: „Představenstvo zásadně může – neplyne-li něco jiného ze zákona či stanov společnosti – pověřit výkonem činností, spadajících do jeho působnosti, třetí osobu (tzv. vnější delegace). Zpravidla k tomu dochází tehdy, jestliže členové představenstva nemají znalosti, dovednosti či schopnosti potřebné pro výkon některých z činností svěřených do jeho působnosti (např. rozhodování záležitostí vyžadujících odbornost či vedení účetnictví), popř. nejsou-li z jiných důvodů (např. pro časové zaneprázdnění plynoucí z plnění ostatních povinností) schopni určitou činnost osobně vykonávat. Při výběru třetí osoby musí představenstvo postupovat řádně, tj. musí vybírat tak, jak by činila jiná rozumně pečlivá osoba (odpovědnost za výběr), musí vybrané osobě vymezit jasné zadání, poskytnout veškerou potřebnou součinnost a musí ji řídit (odpovědnost za zadání, vedení a součinnost) a konečně musí výkon delegované působnosti přiměřeně kontrolovat, a to nejen osobně, nýbrž i za pomoci řádně nastavených kontrolních mechanismů (odpovědnost za kontrolu).“
Odpovědi na dalších více než 1 040 konkrétních otázek korporátní praxe na základě analýzy soudních rozhodnutí, včetně souvisejících vzorů, checklistů, postupů a systematických provazeb přináší Praktický manuál k ZOK v ASPI.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
