5. 4. 2017
ID: 105751
Revoluce v energetice: Firmy se musejí změnit, aby obstály
Evropská energetika se nachází uprostřed obrovských strukturálních změn. Energetické společnosti na ně musí nalézt odpovědi v podobě nových modelů fungování a inovací technologických řešení i služeb. Vliv tradiční energetiky již nikdy nebude takový jako v minulosti, ale její role zůstává i v následujících dekádách nenahraditelná. Musí se ovšem naučit spolupracovat s novou energetikou a novými potřebami zákazníků, shodli se účastníci diskusního setkání Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Role energetiky v měnicím se odvětví v pražském hotelu Marriott.
Hlavními katalyzátory změn v odvětví energetiky jsou podle odborníků rychlý rozvoj technologií, fundamentální úpravy regulace energetického trhu, změny obchodních modelů energetik a příchod nových hráčů. Jedním z hlavních důsledků kombinace těchto faktorů je pokles cen elektřiny až na loňské historické dno.
„Energetický sektor prochází největšími změnami od druhé světové války. Ceny energií stagnují na velmi nízkých úrovních, Zimní balíček regulace Evropské komise ovlivní sektor energetiky na dlouhou dobu dopředu a mění se i zákazník, která chce o vlastní energetice rozhodovat a řídit si ji,“ uvedl na konferenci IVD ředitel divize Strategie Skupiny ČEZ Dávid Hajmán. Připomněl, že ČEZ se proto již od roku 2014 řídí aktualizovanou strategií a zároveň letos zahájil debatu s akcionáři o cílech, které má největší česká energetická společnost plnit.
Podle šéfa strategie francouzské energetiky ENGIE je pro stanovení správného obchodního modelu nezbytný globální pohled na současnou energetickou revoluci. „Za 10 let klesly náklady na výrobu elektřiny ze slunce na šestinu a pokles výrobních nákladů zaznamenaly i větrné elektrárny,“ připomněl na konferenci IVD Antoine de La Faire. Firma GDF SUEZ se proto v roce 2015 přejmenovala na ENGIE, plánuje rozsáhlé divestice v dosavadních oblastech svého působení a investice v nových oborech, v posledních době realizovala například projekty obnovitelných zdrojů v Brazílii, Peru, Mexiku nebo Indii.
Schizofrenie a nejistota regulace
Kromě nových technologií se musejí evropské energetiky vyrovnat také se změnami v regulaci. „Evropská energetika žije ve schizofrenii – mluví se o liberalizaci a sjednocování trhu, ale realitou jsou zásahy do fungování volného trhu skrze dotace a kapacitní mechanismy. Stanovit dlouhodobé zajištění proti rizikům změny regulace do budoucna je v současnosti pro energetické firmy takřka nemožné,“ uvedla Lenka Kovačovská, náměstkyně pro energetiku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
„S rychlým rozvojem robotizace v rámci průmyslu 4.0 může být konečná cena energie v budoucnu tou největší národní konkurenční výhodou,“ vysvětlila Kovačovská s tím, že schválená energetická koncepce ČR cestu k planění energetických potřeb země v budoucnu nabízí, ale důležité je také nastavit pobídky, které umožní budování nových zdrojů energie.
Energetický expert poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer k tomu dodal, že bez výstavby nových zdrojů ČR přijde o svou energetickou soběstačnost kolem roku 2028. „Krátkodobými dovozy elektřiny bychom sice byli s to se posunout až do roku 2032. V budoucnu ale nemusí být odkud v okolí brát,“ varoval.
Trh se rozdrobil
Evropské energetiky se dnes kromě přechodu z tradiční energetiky k novým zdrojům musejí vypořádat i s novou konkurencí z ostatních odvětví, jako jsou banky nebo telekomunikační společnosti, kterým se energetika otevřela díky liberalizaci a digitalizaci trhu. „Evropská energetika prošla v posledních deseti letech extrémní fragmentací trhu. Zatímco v roce 2006 zde operovalo 20 tisíc energetik, v současné době už si v energetice konkuruje asi 90 tisíc firem. Velcí hráči musejí reagovat a reagují, aby se bránili poklesu svého tržního podílu,“ uvedl Josef Žádník, senior manažer, PwC Česká republika.
„Velká energetika už na výsluní byla a těžko lze očekávat marže do budoucna na podobných úrovních jako v minulosti. Proto je nutné, aby energetiky nabízely nové produkty a služby zákazníkovi a nacházely nové cesty k ziskovosti,“ shrnul Jakub Maščuch, zástupce vedoucího oddělení Energetických systémů budov, ČVUT UCEEB.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
„Energetický sektor prochází největšími změnami od druhé světové války. Ceny energií stagnují na velmi nízkých úrovních, Zimní balíček regulace Evropské komise ovlivní sektor energetiky na dlouhou dobu dopředu a mění se i zákazník, která chce o vlastní energetice rozhodovat a řídit si ji,“ uvedl na konferenci IVD ředitel divize Strategie Skupiny ČEZ Dávid Hajmán. Připomněl, že ČEZ se proto již od roku 2014 řídí aktualizovanou strategií a zároveň letos zahájil debatu s akcionáři o cílech, které má největší česká energetická společnost plnit.
Podle šéfa strategie francouzské energetiky ENGIE je pro stanovení správného obchodního modelu nezbytný globální pohled na současnou energetickou revoluci. „Za 10 let klesly náklady na výrobu elektřiny ze slunce na šestinu a pokles výrobních nákladů zaznamenaly i větrné elektrárny,“ připomněl na konferenci IVD Antoine de La Faire. Firma GDF SUEZ se proto v roce 2015 přejmenovala na ENGIE, plánuje rozsáhlé divestice v dosavadních oblastech svého působení a investice v nových oborech, v posledních době realizovala například projekty obnovitelných zdrojů v Brazílii, Peru, Mexiku nebo Indii.
Schizofrenie a nejistota regulace
Kromě nových technologií se musejí evropské energetiky vyrovnat také se změnami v regulaci. „Evropská energetika žije ve schizofrenii – mluví se o liberalizaci a sjednocování trhu, ale realitou jsou zásahy do fungování volného trhu skrze dotace a kapacitní mechanismy. Stanovit dlouhodobé zajištění proti rizikům změny regulace do budoucna je v současnosti pro energetické firmy takřka nemožné,“ uvedla Lenka Kovačovská, náměstkyně pro energetiku Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
„S rychlým rozvojem robotizace v rámci průmyslu 4.0 může být konečná cena energie v budoucnu tou největší národní konkurenční výhodou,“ vysvětlila Kovačovská s tím, že schválená energetická koncepce ČR cestu k planění energetických potřeb země v budoucnu nabízí, ale důležité je také nastavit pobídky, které umožní budování nových zdrojů energie.
Energetický expert poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Macenauer k tomu dodal, že bez výstavby nových zdrojů ČR přijde o svou energetickou soběstačnost kolem roku 2028. „Krátkodobými dovozy elektřiny bychom sice byli s to se posunout až do roku 2032. V budoucnu ale nemusí být odkud v okolí brát,“ varoval.
Evropské energetiky se dnes kromě přechodu z tradiční energetiky k novým zdrojům musejí vypořádat i s novou konkurencí z ostatních odvětví, jako jsou banky nebo telekomunikační společnosti, kterým se energetika otevřela díky liberalizaci a digitalizaci trhu. „Evropská energetika prošla v posledních deseti letech extrémní fragmentací trhu. Zatímco v roce 2006 zde operovalo 20 tisíc energetik, v současné době už si v energetice konkuruje asi 90 tisíc firem. Velcí hráči musejí reagovat a reagují, aby se bránili poklesu svého tržního podílu,“ uvedl Josef Žádník, senior manažer, PwC Česká republika.
„Velká energetika už na výsluní byla a těžko lze očekávat marže do budoucna na podobných úrovních jako v minulosti. Proto je nutné, aby energetiky nabízely nové produkty a služby zákazníkovi a nacházely nové cesty k ziskovosti,“ shrnul Jakub Maščuch, zástupce vedoucího oddělení Energetických systémů budov, ČVUT UCEEB.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
