epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    5. 8. 2013
    ID: 92103

    Spotřebitelské právo a rozhodčího řízení

    eFocus

    Následující příspěvek není odborným textem, ale pouze stručnou reakcí na pokračující (a zatím nikde nekončící) limitující a retroaktivní judikaturu Nejvyššího soudu České republiky a Ústavního soudu České republiky v oblasti spotřebitelského práva a rozhodčího řízení. Nemá proto ani stať, která jinak bývá jádrem každého písemného textu, ale jen úvod, v němž jsou citována některá zásadní rozhodnutí, a závěr, obsahující dílčí závěr (názory) autora k uvedené problematice.

     
     Ústav práva a právní vědy, o.p.s.
     
    V rozsudku Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 23 Cdo 2628/2010, ze dne 22. 1. 2013, publikovaném na stránkách e-právo dne 13. 3. 2013, pod č. 89711 s označením rubriky „Neplatnost rozhodčí doložky“ pokračoval Nejvyšší soud České republiky v retroaktivní tradici svých rozhodnutí, když s poukazem na judikaturu SDEU dovodil, že „Neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem. Eurokonformní výklad ustanovení zákona o rozhodčím řízení ve znění účinném do 31. března 2012 ve spotřebitelských věcech vyžaduje, aby byla platnost rozhodčí doložky v soudním řízení přezkoumávána z úřední povinnosti i v případě, kdy spotřebitel neplatnost rozhodčí doložky v řízení před rozhodci nenamítl.“.

    V odůvodnění svého rozhodnutí se opřel

    a) o svoji stávající judikaturu, a to o dnes již notoricky známé stanovisko - usnesení Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 121/2011, kde dospěl k závěru, že „Neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem.“,

    b) o závěry vyjádřené v usnesení Nejvyššího soud České republiky ze dne 22. února 2012, sp. zn. 33 Cdo 3721/2011, podle nichž „Eurokonformní výklad ustanovení zákona o rozhodčím řízení ve znění účinném do 31. března 2012 ve spotřebitelských věcech vyžaduje, aby byla platnost rozhodčí doložky v soudním řízení přezkoumávána z úřední povinnosti i v případě, kdy spotřebitel neplatnost rozhodčí doložky v řízení před rozhodci nenamítl (§ 33 ZRŘ).“,

    c) nález Ústavního soudu ze dne 5. října 2011, sp. zn. II. ÚS 3057/10, do něhož byly promítnuty právní závěry Soudního dvora Evropské Unie a kde bylo dovozeno, že „Ve smyslu čl. 3 odst. 1 Směrnice (č. 93/13/EHS) ve spojení s bodem 1 písm. q) přílohy mohou být považovány za nepřiměřené podmínky spotřebitelských smluv rovněž rozhodčí doložky, resp. vzdání se práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek, zejména požadovat, aby předkládal spory výlučně rozhodčímu soudu, na který se nevztahují ustanovení právních předpisů, nebo bránění uplatnění tohoto práva, které dle čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice nejsou pro spotřebitele závazné, z čehož vyplývá, že vnitrostátní soud má pravomoc posoudit rozhodčí doložku ve smlouvě uzavřené mezi spotřebitelem a obchodníkem (profesionálem) ve světle uvedené směrnice, a to i když spotřebitel sám nepřiměřenost doložky nenamítal (tzv. absolutní neplatnost).“

    d) důvodovou zprávu k zákonu 19/2012 Sb., podle které se novela snažila odstranit rozpor českého vnitrostátního práva s evropskými směrnicemi na ochranu spotřebitele, mimo jiné právě i se směrnicí Rady č. 93/13/EHS,

    e) nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10, který v jím posuzované věci konstatoval, že „Výběr rozhodce byl ponechán na vůli účastníka s tím, že žalující strana jej vybere ze seznamu, který vede rozhodčí společnost (Asociace arbitrů), jež nebyla a není stálým rozhodčím soudem, přičemž takový seznam rozhodců může být v okamžiku řešení sporu v rozhodčím řízení naprosto odlišný od seznamu v okamžiku uzavření rozhodčí doložky. Výběr rozhodce pak vůbec nemusí záviset na vůli účastníka, který se na daný subjekt obrací, nýbrž daleko více může být ovlivněn ze strany rozhodčí společnosti (např. zařazením konkrétních osob do seznamu nebo naopak vyřazením jiných). To znemožňuje transparentní výběr rozhodce.“,

    f) četnou judikaturu SDEU, reprezentovanou

    fa) rozhodnutím SDEU ve věci C-168/05, podle něhož platí, že „Směrnice musí být vykládána v tom smyslu, že vyžaduje, aby vnitrostátní soud, kterému je předložena žaloba na neplatnost rozhodčího nálezu, posoudil neplatnost rozhodčí dohody a zrušil tento nález v důsledku toho, že uvedená dohoda obsahuje zneužívající klauzuli, i když spotřebitel neplatnost rozhodčí dohody uplatnil nikoli v rámci rozhodčího řízení, ale pouze v rámci žaloby na neplatnost.“,

    fb) rozhodnutím SDEU ve věci C-40/08 Asturcom Telecomunicaciones SL vs. C. R. N., podle něhož „Ustanovení na ochranu spotřebitele obsažená v právních předpisech Společenství představují ustanovení, která jsou součástí veřejného pořádku, z čehož vyplývá, že právo Společenství ukládá vnitrostátnímu soudu povinnost přezkumu.“,

    fc) rozhodnutím SDEU o předběžné otázce ve věci C-137/08 VB P. L. Z. vs. F. S., kde SDEU mj. dovodil i závěr, že „K tomu, aby mohla být zajištěna Směrnicí zamýšlená ochrana, může být nerovné postavení mezi spotřebitelem a prodávajícím nebo poskytovatelem narovnáno pouze pozitivním zásahem, vnějším ve vztahu k samotným smluvním stranám.“.

    Závěr 

    Svůj vlastní názor na výše uvedenou judikaturu jsem vyjádřil v nesčetně příspěvcích[1], takže v tomto se omezím pouze na několik málo dílčích závěrů:

    Je evidentní, že změna judikatury Nejvyššího soudu v roce 2011, která znamenala absolutní veletoč v náhledu na platnost rozhodčích doložek tzv. arbitrážních center sdružujících rozhodce ad hoc nebyla náhodná, ale politicky trendovní a že tento trend stále pokračuje.

    Je evidentní, že všechny rozhodčí doložky sjednané před 31. 3. 2012, kdy nabyla účinnosti novela zákona o rozhodčím řízení provedená zákonem 19/2012 Sb., budou soudy nyní shledány neplatnými bez ohledu na to, že v době svého sjednání byly zákonem i judikaturou shledávány platnými, a že na ně budou soudy vztahovat znění zákona účinné od 1. 4. 2012 a judikaturu publikovanou po tomto datu bez ohledu na přechodná ustanovení novely zákona, která takovýto postup vylučují.

    Je evidentní, že soudy nižších stupňů aplikují na rozhodčí doložky sjednané před datem 1. 4. 2012 závěry obsažené ve Stanovisku Velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 11. května 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, jež bylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 121/2011, a kde dospěl k závěru, že „Neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle § 39 obč. zák. pro rozpor se zákonem.“, zcela paušálně a bez ohledu na to, že jim předložená rozhodčí doložka pod dosah uvedeného Stanoviska v daném případě vůbec nedopadá (mohu doložit praxí - soudy pouze „vidí“, že doložka obsahuje odkaz na appointing autority a už mechanicky sahají po argumentaci Stanoviskem 31 Cdo 1945/2010, i když se v daném případě třeba vůbec nejedná o případ, kdy by měl být rozhodce vybrán odkazem na jakýkoliv řád, ani o případ, kdy by měl být rozhodce vybrán z jakéhokoliv seznamu, ani o případ, kdy by způsob určení rozhodce závisel jen na jedné straně sporu, apod.).

    Je evidentní, že soudy posunují zákonnou restrikci při sjednávání rozhodčích doložek nad požadavky zákona (ultra legem) a přidávají nad rámec zákona další a další požadavky, které zákon, přijatý podle Legislativní rady vlády ČR a zákonodárce „uvnitř ústavních mantinel“, v žádném ze svých ustanovení neklade, zde srov. např. požadavek Ústavního soudu vyjádřený v nálezu Ústavního soudu ze dne 1. listopadu 2011, sp. zn. II. ÚS 2164/10, podle něhož musí být ve spotřebitelských sporech nařízeno ústní jednání i navzdory tomu, že jej strany (v rozhodčí doložce jimi svobodně sjednané a v souladu se zákonem, pozn. aut.) vyloučily, anebo dovození Ústavního soudu obsažené v tomtéž nálezu, že „spotřebitelská“ rozhodčí doložka musí obsahovat možnost přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci, jinak je neplatná (ač zákon staví možnost přezkumu rozhodčího nálezu jinými rozhodci podle § 27 ZRŘ jako právo a nikoliv jako povinnost kontraktačních stran).

    Je evidentní, že obrovský tlak na zneplatňování spotřebitelských rozhodčích doložek a jakýsi budovatelský revoluční esprit nesený koloritem ochrany hodného spotřebitele/dlužníka před zlým lichvářem/věřitelem má již nyní nedozírné následky v podobě přetíženosti soudů, kterým nově napadají k řešení případy již předtím meritorně judikované v rámci rozhodčího řízení a které tyto soudy rozhodují v 99% případů stejným meritorním výsledkem, jako je rozhodl předtím rozhodce (a to rozhodčím nálezem, který byl aposteriori zrušen pro neplatnost rozhodčí doložky), pouze měřeno v řádech měsíců několikanásobně déle a s pro státní rozpočet několikanásobně vyššími náklady.

    Je evidentní, že obrovský tlak na zneplatňování spotřebitelských rozhodčích doložek nachází svůj odraz po roce 2011 se zesilující intenzitou i v exekučních a v insolvenčních řízeních, kde se otázka platnosti rozhodčích doložek znovu nově otevírá a kde tak dochází v rozporu se všemi zásadami rozhodčího řízení k jejich přezkumu i mimo rámec nalézacího řízení, což prvek absolutní právní nejistoty v oblasti rozhodčího řízení exponenciálně umocňuje a nadto přispívá k dalšímu nápadu soudní agendy.

    Je podle mě – na závěr – evidentní, že takovýto vývoj není náhodný, ale vedený neschopností nebo spíše neodvahou české politické (včetně té opoziční) reprezentace zastavit trend zadlužování domácností jinak, než cestou na úkor věřitele, kterému legislativa a judikatura stále více znemožňují domoci se na dlužníkovi/neplatiči/rušiteli zákona/nedodržovateli smluvní povinnosti rychle svých práv. Dlužníkům je naopak formou chybné legislativy při doručování poštovních zásilek umožňováno (a to přes různé právně-politické proklamace volající po nápravě) doslova a do písmene „utíkat před věřitelem“, zbavovat se svého majetku, dále se zadlužovat a v neposlední řadě [a to díky institutu oddlužení (§ 414 InsZ), který by byl na samostatné pojednání], vstupovat do jejich smluvních vztahů již apriori mentálně s tím, že 70% dluhů neuhradí a stát jim je prostřednictvím soudního rozhodnutí o osvobození od dluhu promine.

    S ohledem na výše uvedené předpokládám, že soudní judikatura bude v nastoupeném trendu ochrany neplatičů a osob porušujících své smluvní povinnosti pokračovat a hyperextenzivním výkladem i nadále posunovat normy nad a za rámec jejich původního smyslu a účelu daného zákonodárcem, a proto tomu, kdo chce nadále působit v oblasti rozhodčího řízení, doporučuji koncentrovat svoje aktivity na řešení sporů výlučně obchodních.


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.

    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M.,
    ředitel Ústavu práva a právní vědy, o.p.s.


    Ústav práva a právní vědy, o.p.s.

    PALÁC KONVIKT
    Konviktská 24
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 247 011 
    Fax.: +420 224 281 226
    e-mail: podatelna@ustavprava.cz


    --------------------------------------------------------------------------------

    [1] Srov. např. Lisse, L.: Pojďme proti mýtům aneb K otázce povahy rozhodčího řízení ze dne 16. 6. 2010, publikováno na www.epravo.cz pod č. 63170, viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde, Lisse, L.: Rozhodčí soud vs. arbitrážní centrum ze dne 12. 1. 2011, publikováno na www.epravo.cz pod č. 69770. viz. - dostupné na www, k dispozici >>> zde, Lisse, L.: Nalézání práva rozhodci v nové judikatuře Ústavního soudu ze dne 20. 10. 2011, publikováno na www.epravo.cz pod 77917, viz - dopstupné na www, k dispozici >>> zde, dále pak např.  Lisse. L.: K činnosti arbitrážních center a stálých rozhodčích soudů, Právní rádce 1/2006, Lisse, L.: Ještě jednou k činnosti arbitrážních center, 9/2007, Lisse, L.: K postavení tzv. arbitrážních center, Bulletin advokacie 1/2006, Lisse, L.: Ještě jednou k činnosti arbitrážních center, Právní rádce 9/2007, str. 61 – 63, Lisse, L.: K požadavkům na výkon funkce rozhodce a liberalizace rozhodčího soudnictví, 6/2006, str. 224 – 228, Lisse, L.: K problematice arbitrážních center, 1/2006 str. 40 – 43, Lisse, L.: Neplatnost rozhodčí smlouvy arbitrážního centra aneb konec (Pod-vodníků?) rozhodců ad hoc v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, epravo.cz, příspěvek č. 60960, viz - dostupné na www, k dispozici >>> zde, Lisse. L.: Postavení stálých rozhodčích soudů, Právní rádce 10/2006, Lisse, L.: Jmenování a volba rozhodce nebo stálých rozhodčích soudů, Obchodní 12/2005, str. 2, Lisse. L.: Ještě jednou k postavení stálých rozhodčích soudů v České republice, Elaw. odkaz zde. Dále pak Lisse L.: Rozhodčí doložky arbitrážních center ve světle recentní judikatury, Právní rádce č. 10/2010, Lisse, L.: K požadavkům na výkon funkce rozhodce a liberalizace rozhodčího soudnictví, 6/2006, str. 224, etc. 

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Luděk Lisse, Ph.D. LL.M. ( Ústav práva a právní vědy )
    5. 8. 2013

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Paulína Stedl novou vedoucí advokátkou Aegis Law
    • LEAGLEONE: Byznysové vztahy v rodině – Jak předejít konfliktům a chránit majetek
    • Vladimír Foldyna povýšen na vedoucího advokáta. Eversheds Sutherland sází na jeho zkušenosti ve sporech
    • Hrdlík vede advokáty KPMG ve střední a východní Evropě. Urychlí digitalizaci služeb pro klienty
    • LL.M. – Ochrana hospodářské soutěže a kontrola veřejné podpory
    • Fráňa a partneři otevřeli novou kancelář v centru Prahy, sídlí v historickém Paláci Generali
    • Letní škola ADR
    • Brněnská pobočka ROWAN LEGAL na novém místě
    • LEAGLEONE: (NEJEN) PRÁVNĚ SPRÁVNĚ – Střídavá péče: Boj nebo spravedlnost?
    • Sport, zmrzlina a dobrý skutek: Eversheds Sutherland se zapojila do charitativního běhu Run and Help
    • LEAGLEONE: Byznysové vztahy v rodině – Jak předejít konfliktům a chránit majetek

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    PARTNER

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.