Velký daňový rozhovor: Porovnání ČR a SR

Jan Krejsa	Matej Firický

S jakou oblastí daní se nejčastěji setkáváte ve své praxi?

Jan Krejsa (J.K.): „Vzhledem k tomu, že se ve velké míře zabýváme reorganizací skupin společností a mezinárodní daňovým plánováním, setkáváme se nejčastěji s problematikou zdanění příjmů z dividend, převodu podílů na zisku, úroků a licenčních poplatků. Velké téma je rovněž zastupování klientů v oblasti daňových kontrol, navazujících soudních řízení a řešení trestních činů daňových.“

Matej Firický (M.F.): „Na Slovensku je s ohľadom na naše zameranie témou dňa zavedenie progresívneho zdanenia pre fyzické osoby, zvýšenie daňových sadzieb pre právnické osoby.  Z pohľadu odvodov je platba zdravotného poistenia fyzických osôb z dividendových príjmov, vyrovnacích podielov a likvidačných zostatkov. Ide o unikátny spôsob skrytého zdanenia, kedy sa síce tieto príjmy nezdaňujú ale sú predmetom zdravotného poistenia, ktoré však má svoje stropy. Podobne ako v Českej republike, stále väčší dôraz kladú daňovníci aj na zastupovanie advokátom už počas daňovej kontroly za účelom zaistenia kontinuity v následných súdnych konaniach (keďže sporné kontroly v drvivej väčšine prípadov končia aj tak na súde).“

Nabízí český a slovenský právní řád nějaký zvýhodnění v této oblasti?

J.K: „Velmi často jsou pro podnikání využívána osvobození příjmů z dividend a prodeje podílů v obchodních společnostech vyplývající z evropské legislativy. V České republice jsou v případě právnických osob zjednodušeně osvobozeny příjmy z dividend a prodeje podílů v případě, že mateřská společnost držela 10% podíl na základním kapitálu po dobu 12 měsíců. Toto osvobození se uplatňuje v případě společností z evropské unie a za určitých podmínek i v případě dceřiných společností ze třetích států. V případě fyzických osob, jimž často poskytujeme prostřednictvím specializovaného týmu privátní poradenství, jsou v České republice osvobozeny příjmy z prodeje podílů na obchodních společnostech po uplynutí 5 let, v případě cenných papírů lze uplatnit osvobození již po uplynutí 6 měsíců za předpokladu, že podíl prodávajícího na základním kapitálu nebo hlasovacích právech v uplynulých dvou letech nepřesáhl 5%. Naopak příjmy z dividend jsou v případě fyzických osob vždy předmětem daně s 15% sazbou. Je pochopitelné, že tato diskrepance v případě fyzických osob je vnímána negativně a čeští klienti velmi často hledající způsob, jak toto dvojí zdanění příjmů na úrovni právnické osoby a následně fyzické osoby v případě výplaty dividend eliminovat. Dle schválené novely zákona o daních z příjmů by mělo dojít v roce 2015 k odstranění tohoto dvojího zdanění prostřednictvím osvobození podílů na zisku a dividend. Bohužel v současné politické situaci je osud této novely nejasný. Určitou specialitou v oblasti zdanění jsou tzv. fondy kvalifikovaných investorů, které využívají jak institucionální investoři tak zejména privátní klienti – důvodem není jen zvýhodněná daňová sazba (5% resp. 0%), ale i bezpečnost a dlouhodobost tohoto řešení pro investiční záměry našich klientů.“

M.F.: „Zopár zvýhodnení ponúka aj slovenský daňový systém.  Nemáme napríklad darovaciu daň alebo daň z dedičstva. Príjmy z dividend na Slovensku tiež nie sú ani pre právnické ani pre fyzické osoby predmetom dane z príjmov. Fyzické osoby však z nich platia už spomínané zdravotné odvody. Naopak, výnosy z predaja podielov a akcií na Slovensku podliehajú dani z príjmov (19-25% u fyzických osôb, 23% u právnických osôb). Aj preto naši klienti využívajú pri daňovom plánovaní možnosti, ktoré im poskytujú iné štáty, vrátane a najmä geograficky a jazykovo spríbuznenej a nákladovo prijateľnej Českej republiky.“

Z uvedeného je patrné, že Česká i Slovenská republika může být relativně atraktivní destinací pro umístění holdingových společností...

J.K.: „Rozhodně souhlasíme, ačkoli řada privátních klientů vnímá lokální právní a daňové prostředí jako nestabilní a i z toho důvodu hledají umístění některých svých společností v jiných jurisdikcích. Na druhou stranu odlišné zdanění dividend a kapitálových zisků v České republice a na Slovensku umožňuje vhodně kombinovat oba právní řády.“

M.F.: „Presne tak. Aj na Slovensku máme mnoho privátnych klientov, ktorí využívajú pozitív českého daňového práva. Niektorí klienti však stále trvajú na zavedení niektorej z tradičných holdingových jurisdikcií do svojej holdingovej štruktúry, či už kvôli vstupu na niektorú z väčších búrz cenných papierov alebo jednoducho len kvôli reputácii – mať svoj holding v Holandsku alebo Luxembursku je skrátka v kurze.“

Jak hodnotíte přístup správců daně v oblasti daňových kontrol?

J.K.: „V České republice se ve vybraných oblastech znatelně zintenzivnila činnost správců daně, jmenovitě v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní. Z našich zkušeností při zastupování klientů vnímáme za problematické nejednotné a obtížné předvídatelné rozhodování finanční správy v případě daňových kontrol, která velmi často trvá na svých závěrech až do rozhodování správních soudů. V řadě případů soudy ruší rozhodnutí správců daně a to nejenom z důvodů procesních, ale i hmotněprávních pochybení.“

M.F.: „Aj v tomto ohľade sa potvrdzuje, že naše krajiny sú naozaj veľmi príbuzné, čo sa odráža aj na spolupráci slovenských a českých daňových orgánov a ich prístupom k daňovníkom. Na Slovensku však snaha o nápravu neefektívny výber daní, ktorý je po Grécku druhý najhorší v celej EÚ, vyvoláva naozaj ostré spory so správcami dane, v niektorých prípadoch aj s daňovou „kobrou“. V snahe čo najrýchlejšie zlepšiť tieto parametre však vôbec nie je výnimkou, že súdy po preskúmaní rozhodnutia daňových orgánov zrušia.“

Jak byste zhodnotili vývoj daňové legislativy v České republice a na Slovensku?

J.K.: „Obecně je pro všechny poplatníky nepříjemný (očekávaný) růst daňové zátěže, ale především velká míra nejistoty týkající se legislativního vývoje.
Negativně vnímám vývoj v oblasti daně z přidané hodnoty, kde je značná část povinností pří výběru daně převáděna ze správce daně na poplatníky, ať se jedná o ručení příjemce zdanitelného za daň nebo institut nespolehlivého plátce. Cílem je pochopitelně omezit daňové úniky, ke kterým v oblasti daně z přidané hodnoty a spotřebních daní dochází. Plátci daně z přidané hodnoty mohou využívat zvláštní způsob zajištění daně, kdy zaplatí daň za poskytovatele zdanitelného plnění. Zmiňovaný způsob zajištění daně však pro vyloučení právní nejistoty vyžaduje revizi smluvní dokumentace a i v takém případě může vést k problémům s cash flow.“

M.F.: „Trend je jasne zadefinovaný rozpočtovými a politickými prioritami. Okrem už realizovaného zvýšenia daňových sadzieb dane z príjmov možno v blízkej dobe očakávať zavedenie alebo zvýšenie majetkových daní resp. daní z luxusu.
Čo ma však trochu mrzí je fakt, že niektoré opatrenia sa míňajú účinkom a idú skôr na úkor kvality podnikateľského prostredia. Typickým príkladom je novela zákona o DPH z minulého roka, ktorou sa zaviedol inštitút zábezpeky aj v prípade dobrovoľných registrácií začínajúcich podnikateľských subjektov alebo inštitút ručenia za daň. Tou istou novelou sa zároveň sprísnili podmienky prevodu obchodného podielu v s.r.o., keďže sa vo väčšine prípadov vyžaduje súhlas správcu dane. Novo zavedené osobitné odvody z podnikania takisto nepridávajú na atraktivite slovenského daňového systému pre veľkých zahraničných investorov.
Spolu s kolegami však veríme, že pokiaľ sa podarí stabilizovať verejné financie, prídu na rad aj opatrenia podporujúce pozíciu Slovenska na holdingovej mape sveta. Mohol by to byť takisto recept na prílev zahraničných investícii a zvýšenie zamestnanosti.“

Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář Týn 1049/3 110 00 Praha 1 Tel.: +420 224 895 911 Fax:  +420 224 895 980	Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátska kancelária APOLLO BUSINESS CENTER II, blok H Mlynské Nivy 49 821 09 Bratislava Tel.: +421 232 113 900 Fax:  +421 232 113 901

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz