19. 7. 2016
ID: 102284
Začátek konce přísedících v pracovněprávních sporech?
eFocus
Nedávná televizní debata mezi ministrem spravedlnosti a předsedou Nejvyššího správního soudu se mimo jiné věnovala otázce laického prvku při rozhodování v českém soudnictví. Z tohoto rozhovoru vyplynulo, že nad budoucím vývojem institutu přísedících v soudních senátech se vznáší velké množství otazníků. Rád bych se v této souvislosti zaměřil na problematiku pracovněprávních senátů.
Zastupování zaměstnavatele proti zaměstnanci v pracovněprávní věci před okresním soudem bývá často náročné a těžko předvídatelné. Rozhoduje tříčlenný senát složený ze soudce a dvou přísedících bez právního vzdělání. Z čistě statistického hlediska je zřejmé, že většina přísedících je tvořena bývalými či současnými zaměstnanci, nikoliv však zaměstnavateli. Pro srovnání, podle německé právní úpravy rozhoduje pracovní spory rovněž senát složený ze soudce z povolání a dvou laiků, avšak jeden z nich je vybrán z řad zaměstnanců a druhý naopak z řad zaměstnavatelů.[1] V důsledku absence podobného ustanovení v českém právním řádu se v některých případech lze jen stěží ubránit dojmu, že namísto klasického nestranného soudu rozhoduje jakási kvaziodborová organizace, která věc (klasicky neplatnost výpovědi) posuzuje nikoliv podle pozitivního práva, nýbrž podle zásad spravedlnosti v lepším případě a podle aktuálních pocitů a emocí v případě horším. V této souvislosti považuji za alarmující, že hlas přísedícího laika má stejnou váhu jako hlas soudce.[2] Za současného stavu je tedy možné, aby byl soudce s právnickým vzděláním přehlasován laickými přísedícími, kteří nad ním mají dvojnásobnou převahu.
Kromě výše uvedených praktických obtíží, které lze v důsledku existence laického prvku v pracovněprávních senátech nezřídka kdy pociťovat, přináší tento institut rovněž řadu problémů obecnějšího rázu. Předně je to nízký počet přísedících ve vztahu k počtu pracovněprávních sporů a z toho pramenící dlouhé čekací lhůty na jednání v těchto věcech. Dále je nutno brát v potaz jejich vysoký průměrný věk, kdy dle nedávné statistiky z celkového počtu 5 671 přísedících je jich 3 475 ve věku nad 60 let (tedy téměř 2/3).[3] Z toho pramení časté absence, a tím například i problematické dodržování práva účastníků sporu na zákonného soudce.[4]
I když pomineme veškeré obtíže, které s sebou institut přísedících nese, mám za to, že tento laický prvek do soudního procesu nepřináší zdravý rozum jako protiváhu přepjatému formalismu soudců, jak často hlásá teorie, nýbrž naopak značnou porci nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí a právní nejistoty. Při jakémsi testu přiměřenosti je zřejmé, že neznalost hmotného a procesního práva osobou odpovědnou za vynesení rozsudku je zcela zásadním deficitem, který nemůže být vyvážen jakoukoliv jinou přidanou hodnotou.
Výše popsané skutečnosti mohou být některými z důvodů, které přiměly zákonodárce k navržení novely občanského soudního řádu, vedoucí ke zrušení institutu přísedících v pracovněprávních sporech. Předmětný návrh zákona nese označení sněmovního tisku č. 599 a v současné době je na počátku legislativního procesu, kdy jej zřejmě čeká první čtení. Další skutečnosti, pro které by bylo vhodné zrušení institutu přísedících v pracovních sporech, jsou uvedeny v důvodové zprávě k navržené novele občanského soudního řádu.[5]
Zrušení institutu přísedících v pracovněprávních sporech může vést jak k větší rychlosti a hospodárnosti při projednávání věci, tak k posílení zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí a rovnosti zbraní. Nelze tedy než popřát výše uvedenému návrhu zákona zdárný průchod legislativním procesem.
Mgr. Ondřej Novák,
advokát
Janíková, Novák a Partneři s.r.o., advokátní kancelář
------------------------------------------
[1] Arbeitsgerichtsgesetz, § 16. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 37
[3] PASEKOVÁ, Eva. Funkci přísedících vykonávají zejména důchodci. Za nízký honorář se můžou svézt na Matějské, zní od soudců. Česká justice [online]. [citováno 8. června 2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] viz. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3213/10, ze dne 2. 6. 2011
[5] Sněmovní tisk č. 599. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. [citováno 8. června 2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2016.
EPRAVO.CZ Digital si můžete stáhnout ZDARMA na App Store, Google Play a Windows Store, a to přímo z Vašeho tabletu či chytrého telefonu. Pokud máte již aplikaci staženou, postačí si stáhnout pouze nové vydání. Využít můžete také webový archiv starších čísel na adrese tablet.epravo.cz.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Kromě výše uvedených praktických obtíží, které lze v důsledku existence laického prvku v pracovněprávních senátech nezřídka kdy pociťovat, přináší tento institut rovněž řadu problémů obecnějšího rázu. Předně je to nízký počet přísedících ve vztahu k počtu pracovněprávních sporů a z toho pramenící dlouhé čekací lhůty na jednání v těchto věcech. Dále je nutno brát v potaz jejich vysoký průměrný věk, kdy dle nedávné statistiky z celkového počtu 5 671 přísedících je jich 3 475 ve věku nad 60 let (tedy téměř 2/3).[3] Z toho pramení časté absence, a tím například i problematické dodržování práva účastníků sporu na zákonného soudce.[4]
I když pomineme veškeré obtíže, které s sebou institut přísedících nese, mám za to, že tento laický prvek do soudního procesu nepřináší zdravý rozum jako protiváhu přepjatému formalismu soudců, jak často hlásá teorie, nýbrž naopak značnou porci nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí a právní nejistoty. Při jakémsi testu přiměřenosti je zřejmé, že neznalost hmotného a procesního práva osobou odpovědnou za vynesení rozsudku je zcela zásadním deficitem, který nemůže být vyvážen jakoukoliv jinou přidanou hodnotou.
Výše popsané skutečnosti mohou být některými z důvodů, které přiměly zákonodárce k navržení novely občanského soudního řádu, vedoucí ke zrušení institutu přísedících v pracovněprávních sporech. Předmětný návrh zákona nese označení sněmovního tisku č. 599 a v současné době je na počátku legislativního procesu, kdy jej zřejmě čeká první čtení. Další skutečnosti, pro které by bylo vhodné zrušení institutu přísedících v pracovních sporech, jsou uvedeny v důvodové zprávě k navržené novele občanského soudního řádu.[5]
Zrušení institutu přísedících v pracovněprávních sporech může vést jak k větší rychlosti a hospodárnosti při projednávání věci, tak k posílení zásady předvídatelnosti soudního rozhodnutí a rovnosti zbraní. Nelze tedy než popřát výše uvedenému návrhu zákona zdárný průchod legislativním procesem.
Mgr. Ondřej Novák,
advokát
Janíková, Novák a Partneři s.r.o., advokátní kancelář
------------------------------------------
[1] Arbeitsgerichtsgesetz, § 16. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[2] Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 37
[3] PASEKOVÁ, Eva. Funkci přísedících vykonávají zejména důchodci. Za nízký honorář se můžou svézt na Matějské, zní od soudců. Česká justice [online]. [citováno 8. června 2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[4] viz. např. nález Ústavního soudu sp. zn. II.ÚS 3213/10, ze dne 2. 6. 2011
[5] Sněmovní tisk č. 599. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [online]. [citováno 8. června 2016]. Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
Názor byl publikován v rámci vydání EPRAVO.CZ Digital - červen 2016.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
