10 otázek pro ... Anetu Pelcman Stierankovou
JUDr. Aneta Pelcman Stieranková vystudovala Právnickou fakultu UK, na které také složila rigorózní zkoušku. Diplom má též z Law School, University of Kent. Úspěšně absolvovala bioetické kurzy na Harvard University a Georgetown University. Ve své advokátní praxi se zaměřuje na zdravotnické právo. Je spoluautorkou komentáře k zákonu o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a zákonu o specifických zdravotních službách. Získala první místo v celojustiční soutěži Právník roku jako Talent roku 2023.
1. Co máte na své práci nejraději?
Vymýšlení argumentace a adrenalin soudní síně.
2. Největší pracovní úspěch?
Za největší pracovní úspěch považuji jednoznačně spokojenost klienta a také to, že se mohu věnovat zdravotnickému právu.
3. Knížka, kterou jste četla naposled?
Pride and Prejudice, ke knížce se opakovaně vracím a stále v ní nacházím něco nového. Aktuálně jsem ji četla, protože byla vybrána ostatními v rámci našeho knižního klubu, se kterým se pravidelně scházíme.
4. Ideální dovolená?
Cestování po Skotsku nebo po Japonsku, obě země máme s manželem moc rádi.
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Nejoblíbenějším předmětem pro mě bylo zdravotnické právo, a to především díky unikátnímu propojení práva a zdravotnictví a také díky skvělým přednášejícím. Nejméně oblíbenými předměty pak byly právo životního prostředí a finanční právo, k těmto předmětům jsem si cestu nenašla.
6. Čím byste byla, kdybyste nebyla právníkem?
Nejspíše knihovnicí. Knížky čtu, nakupuji, poslouchám, mluvím o nich kdykoliv je někdo ochotný poslouchat a nejlepším dárkem pro mě je opět kniha.
7. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Aby se nenechali odradit názory jiných lidí, kteří jim budou tvrdit, že na to nemají nebo že se na to nehodí. Mě se ruštinářka na gymnáziu zeptala, co dělají rodiče – odpověděla jsem, že táta je svářeč a maminka je pokojská, následně se mě zeptala, co chci dělat já a když jsem jí řekla, že chci být právník, zeptala se mě, jestli nemířím moc vysoko, protože jablko nepadá daleko od stromu. Dnes jsem moc ráda, že jsem se tím nenechala odradit.
8. Kdyby pro Vás peníze nebyly vůbec důležité, co byste dělala?
Tohle je skvělé „mentální cvičení“. Podle odpovědi totiž člověk pozná, jestli žije život podle svých představ, nebo vlastně úplně jinak, než by chtěl. S ohledem na to, že mám právo a advokacii opravdu ráda a svou práci si užívám, věnovala bych se právu i v případě, kdy bych peníze řešit nemusela.
9. Jaké jsou Vaše silné stránky a jaké ty slabé?
Za své silné stránky považuji zejména cílevědomost a disciplínu, pokud si stanovím nějaký cíl, jdu si za ním. Během studentských a koncipientských let bývalí zaměstnavatelé obvykle nezávisle na sobě při mém „zaměstnaneckém“ hodnocení uváděli, že mám „tah na branku“. Mou nejslabší stránkou je netrpělivost a s tím související absolutní netolerance k jakékoliv ztrátě času.
10. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešila a co Vás naučil?
Vzpomínám si na jeden případ, kdy jsme s kolegou, který zastupoval protistranu, v rámci soudního jednání opravdu „hlasitě argumentovali“, a to až do takové míry, že jsme byli předsedkyní vyzváni k tomu, ať se uklidníme, nebo ať si to jdeme vyříkat ven. Po skončení jednání jsme vyšli na chodbu, podali si ruce a s úsměvem na tváři jsme se rozloučili. Na tuhle zkušenost ráda vzpomínám, protože reprezentuje to, že přestože se při výkonu své profese z povahy věci dostáváme s kolegy často do „konfliktu“ z důvodu protichůdných zájmů našich klientů, je na místě mít neustále na paměti, že je to pouze práce, nikoliv skutečný konflikt, který bychom s kolegou měli mezi sebou, což by se mělo odrážet v tom, jak spolu jednáme (minimálně mimo soudní síň).
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
