10 otázek pro … Jáchyma Stoličku
JUDr. Jáchym Stolička je advokátem v advokátní kanceláři Aegis Law a ve své praxi se kromě komplexní pracovněprávní agendy dlouhodobě věnuje problematice právních a etických aspektů umělé inteligence v pracovněprávních i podnikatelských vztazích. Pravidelně poskytuje právní poradenství při zavádění systémů umělé inteligence do každodenní činnosti malých i velkých korporací s důrazem na minimalizaci potenciálních rizik. Kromě advokacie působí také na Katedře pracovního práva a práva sociálního zabezpečení Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde pravidelně přednáší a publikuje články s odbornou tématikou.
1. Co máte na své práci nejraději?
Těžko jmenovat jednu konkrétní věc. Je to pestrá škála různých věcí dohromady. Ale mám-li přeci jen jmenovat, nejvíce asi to, že mi má práce nedovolí stagnovat – je to každodenní intelektuální výzva. Od malička mě bavilo řešit různé hádanky, hlavolamy a rébusy. Prostě zapojovat mozek při řešení těch nejsložitějších problémů. K tomu vám práce advokáta dnes a denně poskytuje nepřeberné množství podnětů. Klienti se na vás obrací s důvěrou, že jim pomůžete vyřešit jejich složitou situaci, a pokud se to povede, je to krásný a oboustranně uspokojivý pocit.
2. Knížka, kterou jste četl naposled?
Na mém nočním stolku leží vždy několik rozečtených knih od lehčího žánru až po těžší kalibry, které střídám podle chuti a nálady. Rád se také vracím ke knihám, které už jsem dříve četl. Jak člověk stárne, nachází i ve dříve přečtených knihách něco, co mu dříve uniklo. Teď jsem se například po desetiletém odstupu vrátil ke knize „Jak drahé je zdarma“ od profesora behaviorální ekonomie a psychologie Dana Arielyho.
3. Ideální dovolená?
Jakákoliv, na které svůj mozek jednou za čas skutečně „vypnu“ a vyčistím hlavu. Bez internetu, notifikací na mobilu a zvonícího budíku. Pak je už jedno, jestli se to podaří na lehátku u moře, vysoko v horách nebo doma pod dekou s knihou v ruce.
4. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměl rád vůbec?
Podle mě ani tak nezáleží na předmětu samotném, ale na osobě, která vás daný předmět učí. Díky ní si daný předmět buď zamilujete, nebo zhnusíte. Na gymnáziu jsem měl obrovské štěstí na profesory dějepisu, společenských věd, literatury a jazyků, ale i biologie, chemie, fyziky a zeměpisu. Tyto předměty jsem proto měl rád, bavily mě a díky tomu si z nich i dnes spoustu věcí pamatuji. S matematikou jsme naopak kamarádi nebyli. Tady ovšem ani tak ne kvůli profesorovi, ale protože můj mozek na matiku prostě není stavěný. Na vysoké škole jsem měl blíž k soukromému než veřejnému právu. Takže občanské, obchodní a především pracovní právo určitě vítězily nad právem trestním nebo správním. Vyložený odpor jsem asi k žádnému předmětu neměl. I když… finanční právo a právo životního prostředí v 5. ročníku mě psychicky docela ničily.
5. Co byste vzkázal mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Ať se rozhodují střízlivě podle sebe, a ne podle toho, jak jim právnické profese vykresluje Netflix. Filmy a seriály právníky rády ukazují s určitým pozlátkem, což je v praxi často na míle vzdálené od reality. Každá právnická profese je dřina. Pokud v ní chcete excelovat, je třeba tomu leccos obětovat. Konkrétně v profesi advokáta se od vás očekává 100% odbornost, spolehlivost a nasazení ve všem, v čem se na vás klient obrátí. Dostát takovým nárokům není pro každého.
6. Kdo Vás v životě – tom pracovním i soukromém – nejvíce motivuje?
V pracovním životě jsou to všichni, kteří si navzdory překážkám jdou za svými cíli a nenechají se odradit dílčími nástrahami a neúspěchy, které život staví do cesty. Přesně takoví jsou moji kolegové z Aegis Law, se kterými mám tu čest spolupracovat. A řekl bych, že to není jen o jednostranné motivaci, ale že se v tomto směru motivujeme, podporujeme a inspirujeme navzájem. V soukromém životě mě nejvíce motivují rodiče. Dokázali z nuly vybudovat úspěšnou kariéru mimo právní obor, a přitom pro ně rodina nikdy nestála na druhé koleji. Naopak. Přestože jsou už vyššího věku, neproflákají žádnou část dne. Občas si mě v žertu (doufám) dobírají, že slovo „únava“ bych ve svém věku ani neměl znát.
7. Který zákon považujete za nejzdařilejší?
Na mé rodné Moravě tomu říkáme „Zákon Božích mlýnů“. Cokoliv v životě uděláte, se vám nakonec vrátí zpátky. Nelze to zvrátit novelou, a i když se snažíte „odložit účinnost“, stejně to k vám časem přijde a vybere si svůj dluh nebo vám připíše na konto úroky. V dnešní době, kdy je v módě „vyvlékání z odpovědnosti“ a máme tendenci všechno relativizovat, je tohle jedna z posledních jistot a záruk spravedlnosti.
8. Ideální způsob relaxace?
Rád vypnu mozek tím, že můžu udělat něco rukama. Takže za mě je to vaření. Nedělám si legraci! Krájení, míchání a všemožná úprava nejrůznějších surovin, následná konzumace připraveného jídla s rodinou a přáteli a k tomu kvalitní konverzace o všem možném i nemožném. A když není chuť vařit, rád se projedu na kole, zaplavu si, nebo se pořádně vypotím ve finské sauně.
9. Kde se vidíte za 10 let?
Kdybych tuto otázku dostal před 10 lety, asi bych odpověděl, že někde v diplomacii nebo v politice. A teď Vám tady odpovídám jako advokát zaměřený na pracovní právo. Člověk nikdy neví, kam ho život zanese. Povíme si za 10 let.
10. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Zřejmě hercem. Když před kolegy k jejich pobavení paroduji různé slavné osobnosti, slýchávám, že jsem se minul povoláním.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
