10 otázek pro ... Kateřinu Pracnou
Mgr. Ing. Kateřina Pracná působí jako seniorní advokátka v mezinárodní advokátní kanceláři Dentons. Ve své praxi se zaměřuje na oblast insolvencí a restrukturalizací a sporovou agendu. Má rozsáhlé zkušenosti s dlužnickými i věřitelskými mandáty. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a mezinárodní management (CEMS program) na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze.
1. Co máte na své práci nejraději?
Umožňuje mi každý den řešit problémy a komunikovat s lidmi. A také se občas konstruktivně hádat a bojovat za práva klienta. Je to trochu právnický stereotyp, ale já se opravdu ráda hádám.
2. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Každý den. Například jsem nedávno četla znovu od prvního do posledního paragrafu insolvenční zákon, se kterým již skoro sedm let pracuji denně, a našla jsem v něm ustanovení, o kterých jsem netušila, že existují. To mě překvapilo velmi.
3. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Asi rozhodnutí dát se na advokacii, když jsem v rozhodujícím období na konci školy pomýšlela spíše na kariéru v management consultingu. To, že je ze mě nakonec advokátka, je spíše shoda náhod, když mi Dentons dali možnost pracovat ve velké kanceláři a na těch největších případech a zároveň mi slíbili, že nebudu muset dělat transakce. To byla nabídka, která se nedala odmítnout.
4. Knížka, kterou jste četla naposled?
Mezi prací a rodinou mi na volnočasové čtení moc času nezbývá. Navíc knížky ráda začínám, ale s dočítáním už je to horší. Na nočním stolku tak na vrcholu kupy knih leží rozečtené Same as Ever od Morgana Housela, autora skvělé Psychologie peněz, dále Tyranie zásluh od Michaela Sandela a Hovory k sobě od Marca Aurelia.
5. Který předmět byl na studiích Vaším nejoblíbenějším a proč? A který jste naopak neměla ráda vůbec?
Nejoblíbenější byla určitě teorie práva, byl to vlastně první předmět na škole, a tedy byl vyučován v době, kdy jsem ještě pro studium měla velké nadšení. To postupně sláblo, jak se moje pozornost přesouvala spíše k paralelnímu studiu VŠE a práci. Nejméně oblíbeným předmětem bylo určitě obchodní právo, i když zkouška se mi zalíbila natolik, že jsem si ji jako jedinou dala dvakrát.
6. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Tím, jak se dokážou postavit sami za sebe a víc vědí, co chtějí. Považuji za posun správným směrem, že na sobě mladší generace nenechá štípat dříví a je mnohem asertivnější.
7. Ideální způsob relaxace?
Moc ráda peču, protože při pečení pracují ruce, hlava se soustředí a nemyslí na práci ani nic jiného, výsledek je rychle vidět a dělá radost nejen mně, ale i okolí. Aktuálně nejraději pracuji s odpalovaným těstem a těším se na jahodovou sezónu.
8. Čím byste byla, kdybyste nebyla právníkem?
Dělala bych totéž, co teď, řešila problémy a mluvila s lidmi. Myslím, že bych stejně dělala insolvence a krizový management, jen z ekonomické perspektivy. Ale možná bych byla svatební koordinátorka nebo kadeřnice, kdo ví.
9. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Aby do toho určitě šli. Právo je řemeslo, kterým se vždy uživí. Nabídka právnických profesí je navíc tak pestrá, že si vybere každý.
10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
V soukromém životě často přikládám příliš velkou váhu jednotlivým rozhodnutím a snažím se analyticky najít optimální řešení. Například při výběru jména pro dceru jsme tak měli excelovskou tabulku s desítkou hodnotících kritérií. Někdy to bohužel vede k naprosté paralýze, když jsem třeba skoro rok bojkotovala manželovu snahu o výměnu světel v bytě, protože jsem potřebovala najít ta nejlepší.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
