10 otázek pro ... Lucii Dolanskou Bányaiovou
JUDr. Lucie Dolanská Bányaiová, Ph.D je jednou ze zakládajících partnerek advokátní kanceláře Bányaiová Vožehová, kanceláře, která už přes deset let poskytuje právní služby zejména podnikatelským subjektům. Ve své advokátní praxi zastupuje klienty před soudy v civilním řízení a zaměřuje se zejména na právo hospodářské a nekalé soutěže, insolvence a mezinárodní právo soukromé. Kromě advokátní praxe se Lucie věnuje pedagogické činnosti na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde vede semináře mezinárodního práva soukromého a práva mezinárodního obchodu pro studenty čtvrtého ročníku. Na stejné fakultě v angličtině přednáší v některých kurzech pro zahraniční studenty programu Erasmus a LLM. V letošním roce je kandidátkou platformy Komora 2.0 do představenstva ČAK.
1. Co máte na své práci nejraději?
Rozmanitost – věcnou, lidskou i typu práce.
2. Největší pracovní úspěch?
Rozhodnutí založit a vybudovat vlastními silami advokátní kancelář s právně zajímavými případy, stabilní a spokojenou klientelou a dobrým týmem, která už je více než 10 let na trhu.
3. Proč jste se rozhodla stát právníkem?
Právničinu mám asi v krvi, dědeček byl právník, maminka je advokátka, tak to mám asi někde zakódované v DNA. Myslím, že s právem a advokacií jsme si fakt padli do oka a nedovedu si představit, že bych dělala něco jiného.
4. Zážitek z praxe, který Vám nejvíce utkvěl v paměti?
Často nám utkvívají ty méně příjemné zážitky. Mně například utkvěl takový nepříjemný moment, kdy jsme za nájemce předávali majiteli dům, který vyhořel díky zkratu v elektrospotřebiči, a majitel na nás při tom řval, že „voni si zachraňovali děti a na můj barák s….“ tak na to se bohužel zapomenout nedá. Samozřejmě, mám v paměti i ty příjemné a povznášející zážitky. Asi nikdy nezapomenu na své vystoupení při jednání v Lucemburku před Tribunálem EU. Ten pocit vystoupit a hájit klienta před sborem soudců takové instituce, to je jen těžko popsatelný zážitek, je to taková zvláštní směsice nervozity a nadšení…rozhodně je to ale zážitek nezapomenutelný.
5. Čím Vás dokáží studenti překvapit?
Že přijdou na seminář i když už mají splněno a mají z mého semináře zapsaný předtermín…. ale vážně, v rámci seminářů dávám praktické úkoly k řešení, v průběhu distanční výuky to bylo formou písemných zadání požadujících zpracování úkolů. Překvapilo mě, že velká část studentů tomu opravdu věnovala čas, nastudovali si i judikaturu a připravili poměrně kvalitní rozbor situace a mnohdy si všimli i detailů, které jsem v rámci zadání ani neočekávala, že budou řešit. Zkrátka, mile mě překvapilo, že to neodflákli jen aby to nějak pro forma měli a měli klid a zápočet, ale opravdu se tomu věnovali. Jen byla škoda, že ani v rámci on-linu úkoly nechtěli rozebírat při semináři, téměř nebylo možné z nich vyrazit slovo.
6. Knížka, kterou jste četla naposled?
Neprávní? Margaret Atwoodová - Kus temnoty anebo Svědectví, od stejné autorky. Teď nevím, kterou jsem četla dřív, obě byly báječné.
7. Ideální dovolená?
Rozhodně ne jen lenivé válení u hotelového bazénu. Mám ráda poznávací cesty po vlastní ose, hlavně do vzdálených koutů světa (kde je pokud možno alespoň trochu teplo). Byli jsme takto s manželem na Madagaskaru, Novém Zélandu, v Izraeli nebo v Japonsku, sami jsme si za pomoci průvodce naplánovali cestu, zařídili ubytování, auto, všechno, a bylo to skvělé.
8. Co byste vzkázala mladým lidem, kteří uvažují o právnické profesi?
Je to asi to samé, jako u každé práce. Musí vás bavit a zajímat, jinak vás nebude naplňovat. Strávit velkou část dne a života něčím, co mě vlastně otravuje, to nedává smysl. Není to mechanická práce, která se dá stylem „cut and paste“ sekat jak Baťa cvičky. Musíte být ochotni trochu „investovat“ čas do vlastního vzdělávání a mít vůli hledat řešení problémů, ne jen říkat že něco nelze. Bez zájmu a trochy nadšení pro právo tu práci nemůžete dělat.
9. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Lidé, kteří jsou líní přemýšlet a lidé, kteří koukají, jen kde by co ošulili, aby se nepředřeli, ale tomu málu, co udělají, dali pořádnou reklamu.
10. Vaše práce vyžaduje rozhodnost. Přesto – jsou v životě nějaké situace, kdy jste nerozhodná?
Máte pravdu, při práci se musím umět rozhodnout a rozhodnutí často nelze měnit. Zřejmě si to kompenzuji v každodenním běžném životě, například když nakupuji boty nebo oblečení, nedokážu se pořádně rozhodnout téměř u ničeho.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
