10 otázek pro ... Lukáše Starého

Od roku 2011 vede jako národní člen zastoupení České republiky v Eurojustu, agentuře Evropské unie pro mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, kde se mimo jiné jako předseda týmu pro vnější vztahy specializuje na problematiku spolupráce s nečlenskými státy EU. 
 

1. Co máte na své práci nejraději?
Každodenní kontakt s kolegy prakticky z celého světa. Různorodost pracovní náplně, která se ani po mnoha letech nestala rutinou. Současně také pocit, že jsem mohl pomoci.  
 
2. Největší pracovní úspěch?
Nechtěl bych zmiňovat konkrétní případ či aktivitu. Velmi si vážím toho, že české zastoupení v Eurojustu je, věřím, velmi pozitivně vnímáno jako důvěryhodný partner nejen zahraničními kolegy, ale zejména i českými orgány činnými v trestním řízení.
 
3. Jak často Vás ve Vašem oboru něco překvapí?
Těžko říci jak často. Musím však konstatovat, že jsem překvapován neustále. Zejména pak ve chvílích, když si začínám myslet, že mne již nic překvapit nemůže.  
 
4. Kdo nebo co nejvíce ovlivnilo Váš profesní život?
Určitě přesun do Haagu. Změna to byla zcela zásadní. Této změny jsem přes počáteční a následné občasné nesnáze nikdy nelitoval.
 
5. Je nějaký zákon, který byste nejraději zrušil?
Nemusel by to být hned zákon. Nejsem si však v některých případech jistý smysluplností trestní represe. Uvažoval bych tak o zrušení několika paragrafů v trestním zákoníku (např. 205 (2), 211(1), 213 atd..). Stejně tak bych škrtal v trestním řádu (např. § 160 (7)), respektive zásadně zjednodušil současnou dvoufázovost přípravného trestního řízení.    
 
6. Knížka, kterou jste četl naposled?
V poslední době jsem v krátkém sledu četl tři knížky. Prázdniny v Česku od Ladislava Zibury, Životice od Karin Lednické a Slovenské století od Pavla Kosatíka. Doporučuji všechny, zejména pak tu posledně zmiňovanou.  
 
7. Čím byste byl, kdybyste nebyl právníkem?
Já v podstatě ryzím právníkem ani nejsem. V mé profesi se mísí i další obory - tak trochu mediace, administrace, diplomacie, management, tlumočnictví a vše, čeho je potřeba. A takto jsem zcela spokojený.
 
8. Jací lidé Vás nejvíce dokáží rozčílit?
Nemůžu říci, že by mne přímo rozčilovali, ale vadí mi lidé, kteří mnoho a rádi mluví a nic neříkají.
 
9. (Pracovní) konflikt, který Vám utkvěl v paměti, jak jste ho řešil a co Vás naučil?
Nevybavuji si zejména za působení v Eurojustu zásadní spor. K řešení potencionálně konfliktních situací přistupuji s vědomím, že tyto musí vyústit v oboustranně uspokojivé řešení. Byť je občas složité nepustit uzdu emocím, vždy však musím zohlednit, že s protějškem budu muset v budoucnu nadále spolupracovat. Zásadní rozepře by tak v konečném důsledku neprospěla nikomu.
 
10. Ideální dovolená?
Každá, kde je pohoda.