Přestože v České republice neexistuje systematická evidence výskytu kriminality páchané na dětech a mladistvých, z údajů Policie České republiky vyplývá, že ročně se stane obětí trestné činnosti přes tři tisíce osob mladších 15 let. Z toho téměř dva tisíce skutků tvoří násilná trestná činnost a přes tisíc skutků mravnostní…

O problémech železniční dopravy v České republice a konkrétně státem vlastněných Českých drah ví asi téměř všichni. Vláda se je snažila nějakým způsobem řešit a rozhodla se ČD transformovat. Kupodivu v Parlamentu se svým návrhem uspěla a tak byl 1. března ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní…

O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.

Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě. Zákonodárce proto v souladu se zásadou humánnosti zakotvil v trestním zákoně institut, který umožňuje zánik negativních důsledků trestu.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu. Jde o výraz snahy o to, aby každému pachateli byl uložen ten nejvhodnější trest, který by splnil účel, jež je od něj obecně očekáván.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.

Působností normy rozumíme vymezení okruhu vztahů, na něž daná norma dopadá. Osobní působnost trestního zákona je pak vymezení okruhu osob, vůči kterým tento zákon působí. Zatímco časovou a místní působnost trestní zákon v ustanoveních § 16 a násl. upravuje, svou osobní působností se trestní zákon nezabývá. Její vymezení vyplývá z jiných…

Plátce DPH je povinen vydat daňový doklad na každé zdanitelné plnění (zákon o DPH, § 12, odst. 1), dokonce i tehdy, pokud je bezúplatné (§ 7, odst. 1). V případě barteru mezi dvěma společnostmi si tedy obě vzájemně vystaví faktury, úspěšně si je započtou a nikdo nic nikomu neplatí - obě je však mají zahrnuty v…

Nejvyšší správní soud. Asi poslední velká právní instituce zmíněná v české Ústavě a nenaplněná v realitě. Dokonce i “oblíbené” referendum to stihlo dříve (alespoň v Poslanecké sněmovně). Téměř po deseti letech od účinnosti Ústavy se konečně našimi institucemi šinou zákony konstitující správní soudnictví moderního…

Duševní vlastnictví (intelektuální vlastnictví), (př. §433, §479 Obch.z) je soubor práv k výsledkům duševní tvůrčí činnosti člověka. Duševní vlastnictví je v rámci našeho platného právního řádu dosud nevyjasněným pojmem, což je dáno zejména jeho teprve krátkodobým užíváním. Základem problému definice duševního vlastnictví však představuje…

Držba, (§129 OZ) je právo s věcí nakládat jako s vlastní. Držet lze jak věci, tak i práva připouštějící opětovný výkon. Nutné je přitom odlišit držbu oprávněnou a neoprávněnou. Oprávněného držitele chápe občanský zákoník jako osobu, která je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že jí věc nebo právo patří. Oprávněný držitel musí…

Pokud zadáme do nějakého většího právního informačního systému sousloví „životní prostředí“, jako výsledek získáme obvykle více než 1100 dokumentů. Vedle zákonných úprav o nakládání s chemikáliemi, hnojivy nebo například ochranou před povodněmi nalezneme třeba i dohodu mezi vládou České republiky a Evropskou kosmickou agenturou o spolupráci ve…

Rozhodčí řízení institucionální, (§13 ZRŘ) je forma rozhodčího řízení, v němž sporné strany svěřují rozhodnutí majetkového sporu rozhodcům stálého rozhodčího soudu. Stálé rozhodčí soudy mohou být zřízeny pouze na základě zákona. Podkladem pro řešení sporu před stálým rozhodčím soudem je písemná rozhodčí…

Odpovědný zástupce, (§11 ŽZ) je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný technický provoz živnosti podnikatele a za dodržování živnostensko-právních předpisů. Odpovědný zástupce musí mít bydliště (trvalý nebo dlouhodobý pobyt) na území České republiky a nesmí svou funkci vykonávat pro více než dva podnikatele…

Konkurs, (§4 zák.č 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) je procesní postup, jehož účelem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. K prohlášení konkursu dojde na základě konkursního řízení. Úpadkem se rozumí stav, kdy dlužník má více konkursních věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné…

Přestože v České republice neexistuje systematická evidence výskytu kriminality páchané na dětech a mladistvých, z údajů Policie České republiky vyplývá, že ročně se stane obětí trestné činnosti přes tři tisíce osob mladších 15 let. Z toho téměř dva tisíce skutků tvoří násilná trestná činnost a přes tisíc skutků mravnostní…

Poměrně nedávno stálo hodně pracovníků státní správy před problémem – před svým vlastním svědomím versus před svým okolím. ,,Byl vynalezen“ etický kodex – přesněji ,,Kodex etiky zaměstnanců ve veřejné správě“ a jak už bývá v této zemi zvykem, byl doporučen k podpisové akci.

Česká republika byla dosud tzv. tranzitní zemí, přes kterou se uprchlíci z asijských nebo afrických zemí snažili dostat na západ, tedy do zemí Evropské unie. S blížícím se pravděpodobným vstupem ČR do EU se však Česká republika zároveň stává i zemí cílovou, kde je dostatečně vysoká životní úroveň a tak mnoho osob hledajících obživu ve státech…

Průmyslový vzor, (§36 ZV) je vnější úprava výrobku, která je nová a průmyslově využitelná. Zákon dále vymezuje průmyslový vzor negativně, tzn. nejedná se o: 1) technické a konstrukční řešení, 2) přenesení známé vnější úpravy výrobku na výrobek jiného druhu nebo vnější úprava vytvořená zvětšením či zmenšením známé vnější úpravy výrobku, 3)…