Listina základních práv a svobod jako právní norma tvořící ústavní pořádek České republiky, tedy jako norma s nejvyšší právní závazností, stanoví mnohá základní lidská práva a svobody, práva politická i sociální. Mezi těmito právy zaručenými každému jednici je rovněž právo podnikat.

Problematika tzv. Benešových dekretů hýbe politickým životem nejen u nás, ale již i na evropské úrovni. Neustálé diskuze o platnosti či neplatnosti dekretů prezidenta Beneše z let 1940 –1945 se týkají zejména jejich dopadu na neblaze proslulou konfiskaci majetku „nepřátelských“ Němců, Maďarů a kolaborantů. Jiný význam těchto právních předpisů však…

Mezi základní práva účastníka řízení před soudem I. stupně v civilní věci patří právo na odvolání, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Odvolání je řádným opravným prostředkem, který může účastník řízení využít proti jak proti rozsudku tak i proti usnesení soudu prvního stupně, pokud to nevylučuje zákon. Účastník řízení má však také právo vzdát se…

Jak jsme již na našich stránkách několikrát informovali, začátkem letošního roku doznala opět částečné změny právní úprava zástavního práva. Dnes se podíváme na změny týkající se vzniku a charakteru zástavního práva k automobilu, což bylo až do zmíněné novelizace občanského zákoníku poměrně nejasné a prakticky těžko…

Novela zákona o nadacích a nadačních fondech rozšiřuje jejich investiční možnosti a odstraňuje nelogické administrativní povinnosti. Získají tak možnost zvýšit výnosy z nadačního jmění a tedy i rozdělit více peněz těm, kteří to potřebují.

Mnohým z nás se jistě stalo, že někde něco našli. Ztracenou knihu, bundu, peněženku, šperk nebo cokoliv jiného, protože ztratit se dá v podstatě jakákoliv movitá věc. Podle povahy věci nejeden nálezce propadne pokušení si nalezenou věc ponechat. V okamžiku, kdy jde o peněženku nabitou pětitisícovkami, šperk vysoké hodnoty či koženou bundu bratru…

Nedlouho po vstupu v účinnost nového autorského zákona (zák. č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů – dále i „AZ“) byl přijat v rámci komunitárního práva nový právní předpis, který může způsobit určité změny v českém autorském právu. Jedná se o směrnici 2001/29/ES Evropského…

Smlouva o obchodním zastoupení, (§652 Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž se obchodní zástupce zavazuje, že bude pro zastoupeného vyvíjet činnost směřující k uzavírání určitého druhu smluv (obchodů). Zastoupený se mu za to zavazuje zaplatit úplatu ve formě provize (viz heslo). Smlouva vyžaduje písemnou formu. Kromě své…

Nájemní smlouva, (§663 OZ) zakládá závazkově právní vztah, v němž pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně užíval nebo z ní bral plody. Podstatné části smlouvy jsou: určení smluvních stran, stanovení výše úplaty a určení doby nájmu. Nájemní smlouva se může týkat jak věcí movitých, tak věcí nemovitých. Forma smlouvy nemusí…

Likvidace, (př.§70 Obch.z) je mimosoudní řízení, jehož účelem je vypořádání majetkových poměrů zrušené společnosti, jejíž celé jmění nepřešlo na právního nástupce. Společnost se zrušuje s likvidací pouze v případech dále uvedených

Nekalá soutěž, (§44 Obch.z) je zákonem zakázané jednání (nekalé jednání), které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Není přitom nutné, aby nastala skutečná škoda a postačí, jestliže nekalé jednání je objektivně způsobilé takovou újmu přivodit. Nekalou soutěží však není, byl-li…

Licenční smlouva k předmětům průmyslového vlastnictví, (§508 Obch.z) zakládá závazkově právní vztah, v němž poskytovatel opravňuje nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví. Nabyvatel se za to zavazuje poskytovateli k poskytování určité úplaty nebo jiné majetkové hodnoty. Smlouva vyžaduje…

Fúze, (§8 ZOHS) je spojení podniků. Zákon původně hovořil o fúzi (která sloužila jako legislativní zkratka) v souvislosti s dohodami podnikatelů o sloučení podniků. Novela tohoto zákona ve své nové podobě však termín "fúze" vypustila a pojednává dále již nikoliv o dohodách, nýbrž o samotném spojení podniků. Pojem fúze lze proto dnes vykládat i…

Přestože v České republice neexistuje systematická evidence výskytu kriminality páchané na dětech a mladistvých, z údajů Policie České republiky vyplývá, že ročně se stane obětí trestné činnosti přes tři tisíce osob mladších 15 let. Z toho téměř dva tisíce skutků tvoří násilná trestná činnost a přes tisíc skutků mravnostní…

O problémech železniční dopravy v České republice a konkrétně státem vlastněných Českých drah ví asi téměř všichni. Vláda se je snažila nějakým způsobem řešit a rozhodla se ČD transformovat. Kupodivu v Parlamentu se svým návrhem uspěla a tak byl 1. března ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 77/2002 Sb. o akciové společnosti České dráhy, státní…

O zařazení odsouzeného do určitého typu věznice (s dohledem, s dozorem, s ostrahou, se zvýšenou ostrahou) rozhoduje soud. Takovéto zařazení však nemusí být konečné. Je totiž připuštěno, aby soud během výkonu trestu odnětí svobody rozhodl o přeřazení odsouzeného do věznice jiného typu.

Věznice je místo, kde je vykonáván trest odnětí svobody odsouzeného. Místem výkonu trestu odnětí svobody může být také zvláštní oddělení vazební věznice. Věznice je oprávněn zřizovat a zrušovat ministr spravedlnosti. Výkon správy je svěřen Vězeňské službě.

Odsouzení má pro pachatele trestného činu závažné důsledky, které pro něj většinou neskončí odpykáním trestu, ale mohou se projevovat i v jeho následném občanském životě. Zákonodárce proto v souladu se zásadou humánnosti zakotvil v trestním zákoně institut, který umožňuje zánik negativních důsledků trestu.

Podle trestního zákona je soud povinen při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlížet k určitým skutečnostem, které se týkají osobnosti pachatele trestného činu. Jde o výraz snahy o to, aby každému pachateli byl uložen ten nejvhodnější trest, který by splnil účel, jež je od něj obecně očekáván.

Podle znění trestního zákona může být pachatelem trestného činu jen fyzická osoba, která dosáhla zákonem požadovaný věk a byla v době spáchání trestného činu příčetná, Příčetnost je tedy vedle věku jedním z obligatorních znaků subjektu trestného činu.