Články

V říjnu roku 2018 publikoval autor článek pod názvem „Dojde (konečně) ke sjednocení pravidel při porušení rozpočtových pravidel?“ V článku bylo pojednáno o nejednotné judikatuře Nejvyššího správního soudu v otázce porušení rozpočtové kázně příjemcem dotace, kdy pro příjemce dotace bylo zcela zásadní, který senát Nejvyššího správního soudu bude…

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.

Rozhodnout se pro prodej firmy je rozhodnutím, které je „na celý život“, a zpravidla již není cesty zpět. Jde o rozhodnutí majitelů firem pro případ, kdy se z rozličných důvodů nerozhodnou firmu předat, ale zvolí cestu prodeje své firmy. Jedním z motivů může být zpeněžení celoživotního úsilí. Přeneseně řečeno chtějí nést plody své práce a konečně…

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 862/2018, ze dne 16. 1. 2019, řešil otázku, zda také v případě sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel v době soudního sporu o neplatnost této výpovědi vyzvat zaměstnance k výkonu práce podle pracovní…

Tento článek pojednává o zastoupení daňového subjektu během daňového řízení ve světle aktuální judikatury. Zastoupení v daňovém řízení je upraveno v Dílu 2 zákona 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen daňový řád). Nebudeme se zde zabývat ustanoveným zástupcem, ale zastoupením na základě vůle daňového subjektu…

Prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. je děkanem pražské Právnické fakulty Univerzity Karlovy a významným právním historikem.

V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…

V čl. 8 odst. 3 stanov[1] obchodní společnosti Zemědělská a.s. Krucemburk,akciová společnost se píše: „Žádný z akcionářů nesmí zveřejňovat podniková tajemství technologického, hospodářského či jiného významu, jejichž zveřejnění by bylo na újmu podnikání společnosti, ani jiným protiprávním nebo jinak zavrženíhodným jednáním poškodit dobré jméno…

Ve své praxi se nezřídka setkáváme s požadavkem na přípravu smlouvy ošetřující vývoj webových stránek na zakázku dle požadavků objednatele. Vzhledem k tomu, že takový vývoj se neobejde bez investice nemalých finančních prostředků, je třeba o to více dbát na precizní přípravu smlouvy se zhotovitelem webových stránek. V následujícím příspěvku bychom…

Pokud má daňový subjekt konkrétní poznatky o blížící se daňové kontrole, např. prostřednictvím neformálního telefonního hovoru s pracovníkem finančního úřadu o úmyslu zahájit daňovou kontrolu, je vhodné se dobře připravit na takovou kontrolu již před jejím zahájením a nenechat v náhodě některé záležitosti.

Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4131/2018, ze dne 29. 1. 2019, otázku, jaký význam z hlediska stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který původně, po vzniku škody na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a poté v pracovním poměru dosahoval…

Fenomén blockchainu je často vnímán jako prvek spíše antagonistický vůči současnému konceptu společenské smlouvy, zejména v kontextu pilířových vztahů mezi státem a jeho občany.[1] Tento postoj vznikl zejména v důsledku chápání technologie blockchain prizmatem bouřlivě se rozvíjejících kryptoměn dle vzoru bitcoinů (BTC)[2] nebo etherů (ETH)[3].

Zasvěcený „zakázkář“, ať už na straně dodavatele či zadavatele, jistě pochopil, že předmětem článku není politická strana, nýbrž Seznam kvalifikovaných dodavatelů (dále jen „SKD“) ve smyslu § 226 a násl. zákona 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Autor tohoto článku je přesvědčen, že…

Dle usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 27 Cdo 3885/2017 ze dne 27. března 2019 („Usnesení“) může s účinností od 1. 1. 2014 řádná účetní závěrka zpracovaná za předchozí účetní období sloužit jako podklad pro rozdělení zisku až do konce následujícího účetního období.

Správce daně a daňový subjekt by měli dodržovat základní zásady ukotvené v zákoně 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „DŘ“). Tyto zásady by měly určovat jisté mantinely, které mají vliv nejen na kontrolní postupy správce daně, ale i obecně na postup při správě daní.

Zákon 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, v platném znění, nabyl účinnosti v závěru dubna letošního roku a v mnoha článcích a odborných příspěvcích již bylo popsáno, co nového přináší. Bez (zatím) větší pozornosti však zůstává jedna z poměrně zásadních změn oproti předchozí právní úpravě, která spočívá ve vypuštění zákonného zakotvení…

Tento příspěvek se zabývá náhradou nákladů exekuce v rozsahu odměny a hotových výdajů v případě, že po zahájení exekuce bylo zahájeno insolvenční řízení, avšak soudní exekutor do této doby nevymohl na pohledávku žádné plnění.

Jedním z postupů při správě daní, který je zakotvený v daňovém řádu, je vyhledávací činnost, v rámci které správce daně vyhledává důkazní prostředky a zjišťuje plnění daňových povinností jednotlivých subjektů před zahájením řízení i v jeho průběhu.

Sankce vůči nájemci bytu v podobě výpovědi bez výpovědní doby, chcete-li okamžité výpovědi z nájmu bytu, nemíří jen na jednorázový závažný exces nájemce, ale též na porušování povinností nájemce bytu dlouhodobým závadným chováním.

Co když si rozdělovaná společnost přeje v rámci rozdělení vyčlenit část jmění, která je tvořená pouze majetkem (např. pouze akciemi, nemovitostmi, zásobami apod.) a nikoliv dluhy, je možné jí vyhovět? Otázka tedy přesně zní, zda je nezbytné odštěpit vždy část majetku i s dluhy, nebo lze odštěpit i jen určitý majetek, případně též jenom dluhy bez…