Žaloba na dorovnání protiplnění je žalobou na plnění, rozhodl Vrchní soud v Praze
Doktrína se (až na určité výjimky[1]) shoduje na tom, že žaloba na dorovnání protiplnění podaná na podkladě § 390 z. o. k. je žalobou na plnění. Namátkově srov. DOLEŽIL T. a LASÁK, J. in LASÁK, J., POKORNÁ, J., ČÁP, Z., DOLEŽIL, T. Zákon o obchodních korporacích. Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer, 2014, komentář k § 390: „Jedná se o žalobu na plnění, ve které soud jako předběžnou otázku vyřeší přiměřenou výši protiplnění a tím i případnou částku dorovnání a uloží hlavnímu akcionáři dorovnání zaplatit. Napadenou výší protiplnění není soud vázán (ani směrem nahoru, ani směrem dolů), neboť z právního předpisu vyplývá způsob vypořádání v souladu s § 153 odst. 2 o. s. ř. (shodně P. Šuk, s. 590).“
Dále viz kupř. ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. § 390 [Právo na dorovnání]. In: ŠTENGLOVÁ, Ivana, HAVEL, Bohumil, CILEČEK, Filip, KUHN, Petr, ŠUK, Petr. Zákon o obchodních korporacích. 2. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2017, s. 658: „Jelikož právo na dorovnání mohou dosavadní vlastníci uplatnit až od jeho splatnosti, není důvodu, aby mohlo být uplatňováno jak žalobou o určení, tak i žalobou o zaplacení, jako tomu bylo v režimu § 183k ObchZ (srov. argumentaci usnesení NS 29 Cdo 4712/2007). Žaloba podle § 390 odst. 3 je tudíž žalobou na plnění, jíž se oprávněná osoba (dosavadní vlastník) domáhá zaplacení dorovnání.“
Srov. také: POKORNÁ, J. in BĚLOHLÁVEK, A. J. a kol. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Aleš Čeněk, 2013, komentář k § 70: „Nová právní úprava by měla odstranit pochybnosti, pokud jde o to, zda v řízení má soud pouze určovat, jaká je přiměřená výše protiplnění, nebo zda má svým rozhodnutím zavázat hlavního akcionáře k zaplacení této přiměřené výše. Z dikce prvního odstavce vyplývá, že se vytěsněný akcionář bude domáhat zaplacení určité částky, která podle jeho názoru chybí k tomu, aby protiplnění dosahovalo přiměřené a spravedlivé výše.“
V neposlední řadě lze odkázat na články: ŠPAČKOVÁ, M. Žaloba na přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů po rekodifikaci. Právní rozhledy, 2014, č. 11, BÍLKOVÁ, J. Squeeze-out a legitimní očekávání. Obchodněprávní revue. 2014, č. 5, BÁNYAIOVÁ, A. Právo akcionářů na dorovnání – soudní judikatura ve světle nové právní úpravy. Bulletin advokacie. 2016, č. 11.
Výše uvedená teze byla potvrzena aktuálním rozsudkem Vrchního soudu v Praze sp. zn. 7 Cmo 51/2019, ze dne 21. 5. 2020: „Odvolací soud konstatuje, že řízení vedené dle § 390 odst. 1 z. o. k., tedy řízení o dorovnání, je řízením ve sporech mezi společníky obchodních korporací, vyplývajících z jejich účasti na společnosti (§ 9 odst. 2 písm. e/ o.s.ř.,). A na rozdíl od právní úpravy účinné do 31. 12. 2013, je toto řízení vedeno ve sporném režimu, pročež je ovládáno dispoziční zásadou a platí pro ně, že soud je žalobou žalobkyně vázán.
.jpg)
Protože se dle § 390 z. o. k. vytěsňovaní vlastníci účastnických cenných papírů můžou svého práva na dorovnání domáhat až poté, kdy se jejich právo na protiplnění stalo splatným (§ 388 odst. 1 a § 389 ost. 1 z. o. k.), tj. mohou se domáhat doplacení rozdílu mezi poskytnutým a přiměřeným protiplněním, tak není již žádného důvodu, aby jejich právo mohlo být uplatňováno jak žalobou o určení, tak i žalobou o zaplacení, jako tomu bylo v řízeních vedených dle ust. § 183k obch. zák., který umožňoval vytěsňovaným vlastníkům účastnických cenných papírů obrátit se na soud s návrhem na přezkoumání přiměřenosti protiplnění již od svolání valné hromady. Dle odvolacího soudu proto na danou věc již nelze aplikovat závěr Nejvyššího soudu přijatý v jeho usnesení ze dne 16. 12. 2009, sp. zn. 29 Cdo 4712/2007, že: „Ustanovení § 183k obch. zák. zakládá právo akcionáře domáhat se určení výše přiměřeného protiplnění i právo domáhat se zaplacení (doplacení) protiplnění v přiměřené výši.“ tak, jak odvolatelka namítá.
Ve smyslu ust. § 390 odst. 3 z. o. k. je určení, kterého se žalobkyně svou žalobou domáhá, základem jejího práva na dorovnání, tedy základem žaloby na plnění tj. žaloby, na zaplacení částky na dorovnání protiplnění. Tento základ nároku se pak v řízení o žalobě na plnění řeší jako otázka předběžná, závěr o něm musí jasně plynout z odůvodnění rozhodnutí, a soud jej výrokem v takovém řízení proto neurčuje (srov. Štenglová, I., Havel, B., Cileček, F., Kuhn, P., Šuk, P.: Zákon o obchodních korporacích. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 662-663 s.). Protože žaloba na plnění dle ust. § 390 odst. 3 z. o. k. řeší celý obsah a dosah sporného právního vztahu, dospěl odvolací soud stejně jako soud prvního stupně k závěru, že v této věci není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na předmětném určení, neboť bez rozhodnutí soudu v této věci není její právo plynoucí z ust. § 390 odst. 1 a 3 z. o. k. ohroženo. Rozhodnutí soudu o žalobkyní požadovaném určení, by pouze deklarovalo jaká výše protiplnění je přiměřená, čímž by se ale nepředešlo případným dalším sporům na plnění.
Odvolací soud proto ve shodě se soudem prvního stupně uzavírá, že žalobkyně nemá na požadovaném určení naléhavý právní zájem dle ust. § 80 o. s. ř., a proto soud prvního stupně správně žalobu, aniž by se zabýval věcí samou, zamítl.”
JUDr. Vladimír Janošek,
advokát
trvale spolupracující s
ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
V Jámě 699/1
110 00 Praha 1
Tel.: +420 731 773 563
e-mail: janosek@arws.cz
[1] ZIMA, P. Ještě jednou ke squeeze-outu a legitimnímu očekávání. Právní rozhledy, 2014, č. 13-14, ZIMA, P. Ještě jednou k žalobám na přezkoumání přiměřenosti protiplnění za nucený výkup účastnických cenných papírů po rekodifikaci. Právní rozhledy, 2014, č. 23-24.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Poptejte právní službu online
Služba je placená. Následující pracovní den Vás budeme kontaktovat za účelem sjednání podmínek právní služby.
Právní poradnu online provozuje a zajišťuje Advokátní kancelář Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři, s.r.o., klíčový hráč na trhu právních služeb již od roku 1990. Naší prioritou je poskytovat profesionální a individuální přístup a zároveň stanovit rozumnou cenu za právní služby.
